Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BELGIE PREZENTACE DO PŘEDMĚTU KOMPARACE POLITICKÝCH SYSTÉMŮ Ondřej Maška, Lucie Vyhnálková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BELGIE PREZENTACE DO PŘEDMĚTU KOMPARACE POLITICKÝCH SYSTÉMŮ Ondřej Maška, Lucie Vyhnálková."— Transkript prezentace:

1 BELGIE PREZENTACE DO PŘEDMĚTU KOMPARACE POLITICKÝCH SYSTÉMŮ Ondřej Maška, Lucie Vyhnálková

2  Úřední název: KRÁLOVSTVÍ BELGIE  Rozloha: km 2  Hlavní město: Brusel  Počet obyvatel:  Složení obyvatelstva: Vlámové 57%, Valoni 32%, ostatní 11%  Forma státu: konstituční monarchie, federální stát  Administrativní členění: 3 územní celky (Vlámsko, Valonsko, Brusel-hlavní město), 10 provincií  Úřední jazyky: francouzština, nizozemština, němčina  Náboženství: římsko-katolické 75%, protestanti a ostatní 25%  Měna: euro

3 a) tři Regiony – vlámský, valonský a Brusel-hlavní město (územní princip) b) tři Společenství – francouzská, vlámská a germanofonní (jazykový princip)

4  Vznik Belgie r jako samostatného unitárního státu - teritoriálně nehomogenní (vlámsky hovořící Vlámové, frankofonní Valoni a po 1. sv. válce přibyla ještě německojazyčná menšina)  Jazykové spory - francouzština úředním jazykem, převaha francouzsky mluvící elity  Ke zrovnoprávnění s vlámštinou docházelo postupně (r byla v provinciích severní části země vlámština zrovnoprávněna v úředním styku s francouzštinou – tím vznikla jazyková hranice, která se neustále měnila)  Teprve po roce 1960 se výrazně vyhrocují etno-lingvistické problémy mezi Valony a Vlámy  r stanoveny definitivní dodnes platné jazykové hranice mezi vlámskou, valonskou a německojazyčnou komunitou a bilingvní vlámsko- valonská oblast (definovaná pro administrativní potřeby) – vz. 4 jazykových regionů (pro administrativní potřeby)  Jazykové regiony: 57,7% Vlámové, 31,6% Valoni (frankofonní), 10% bilingvních (Brusel) a 0,7% německojazyčných obyvatel

5 5 státních reforem ( ) – postupná federalizace Belgie: 1. reforma 1970  Vlámové si prosadili vznik 3 Kulturních společenství (vlámské, valonské a německojazyčné), které získaly autonomii v kulturních záležitostech  Frankofonní obyvatelstvo prosadilo vznik 3 regionů (Flandry, Valonsko a Brusel) 2. reforma 1980  Původní Kulturní společenství se přejmenovávají na Společenství francouzské, vlámské a německojazyčné, přesun odpovědnosti i mimo kulturní oblast do sféry zdravotní a sociální a německojazyčné, přesun odpovědnosti i mimo kulturní oblast do sféry zdravotní a sociální  Společenství mají vlastní radu a vládu, stejně tak regiony (ve Flandrech dochází k fúzi rady a vlády Společenství a Regionu) 3. reforma  Region Brusel-hlavní město má vlastní radu a vládu  Společenství získala další sféru odpovědnosti v oblasti vzdělávání  Regionům rozšířeny kompetence na oblast dopravy a veřejných prací 4. reforma 1993  Belgie se stává federací (čl. 1 Ústavy zní: „Belgie je federální stát, který se skládá ze společenství a regionů“) společenství a regionů“)  Další rozšíření kompetencí Společenstev a Regionů, posílení politické a fiskální moci 5. reforma 2001  Tzv. Lambermontská a Lombardská dohoda – další posílení kompetencí

6 Federální stát  Zahraniční politika, obrana, sociální zabezpečení, zdravotní péče (pojištění, financování nemocnic), spravedlnost, vnitro (zejm. bezpečnost), věda a výzkum (pouze letecký a vojenský), doprava (železnice, bruselské letiště), fiskální politika Regiony  Hospodářství, zaměstnanost, energetika, veřejné práce a doprava, místní rozvoj a plánování, ochrana přírody a vodních zdrojů, zemědělství, rybářství, správa a organizace komun, provincií a meziměstských organizací, rozvojová pomoc a zahraniční obchodů; 12 typů regionálního zdanění, kontrola financování kampaní politických stran Společenství  Kultura (ochrana památek, turismus, média), jazyková politika, „osobní záležitosti“ (ochrana mládeže, rodinná politika, péče o postižené, přestárlé, integrace přistěhovalců), vzdělávání (od školek po univerzity), zdravotní péče (prevence, domácí péče, duševně choří)

7 Dolní komora:  před federalizací 212 poslanců volených proporčním volebním systémem  dnes je počet poslanců 150  Roku 1962 byl přijat zákon, podle něhož je povoleno vytváření politických klubů ve sněmovně (alespoň tři poslanci)  Decentralizace - předkládaný zákon musí získat většinovou podporu obou hlavních jazykových komunit, tj. Vlámů a Valonů, respektive jejich představitelů v parlamentě  každá z komunit může využít práva veta na všechna rozhodnutí, která by se mohla negativně odrazit na životě komunity

8 Horní komora Horní komora před federalizací:  tvořilo ji 181 senátorů, z nichž 106 bylo voleno přímo, 50 provinčními zastupitelskými orgány a zbývajících 25 bylo jmenováno, a to budoucími kolegy Struktura federálního senátu:  Od roku 1993 se počet senátorů radikálně snížil, a to na 71 osob  Základním principem obsazování senátorských postů je dnes princip jazykových komunit: A) 41 senátorů představuje a zastupuje zájmy vlámské jazykové komunity, A) 41 senátorů představuje a zastupuje zájmy vlámské jazykové komunity, B) 29 senátorů reprezentuje zájmy francouzské jazykové komunity, B) 29 senátorů reprezentuje zájmy francouzské jazykové komunity, C) 1 senátor zastupuje německou jazykovou komunitu. C) 1 senátor zastupuje německou jazykovou komunitu.

9

10  r volební právo pouze pro muže od 25 let, kteří platili daň z pozemkového vlastnictví  1893 volební právo rozšířeno na všechny muže; vysokoškolsky vzdělaní nebo vlastníci půdy měli možnost využívat ve volbách jeden, respektive dva hlasy navíc (plural voting)  r – zavedeno všeobecné a rovné volební právo pro muže od 21 let  Volební právo pro ženy zavedeno r (do té doby mohly ženy volit pouze v obecních volbách)  r snížena věková hranice pro účast ve volbách na 18 let  do roku 1899 většinový volební systém, poté změněn na proporční Současnost:  Volební účast povinná  Proporční systém, (d’Hondtova formule přepočtu hlasů na mandáty), 5% uzavírací klauzule  Parlamentní volby se konají každé 4 roky, na stejné období sestavována i vláda  Volby do sněmovny reprezentantů i do senátu probíhají ve stejný den  V případě, že vláda ztratí důvěru parlamentu, panovník je oprávněn dolní komoru rozpustit, pokud do tří dnů nenavrhne nového premiéra

11  Tradičně křesťansko-demokratické, liberální a socialistické formace obou jazykových skupin  Katolíci v koalici s liberály do r. 1846, 80. léta 19. st. zformování socialistické strany  Po zavedení proporčního volebního systému došlo k ustavení systému tří politických stran – v této podobě byl stranický systém na léta zakonzervován a s malými změnami fungoval až do šedesátých let 20. století  „Zamrznutí“ odolalo i dočasné fázi vzestupu fašistických stran ve 30. letech a na dlouhou dobu odolávalo i vzestupu belgického regionalismu a nacionalismu

12  Charakter stranického systému se začal výrazně proměňovat v 60. letech 20. st. – požadavky regionální decentralizace, sílící jazykové napětí  r jazyková diferenciace všech hlavních politických stran – štěpení na dvě jazyková křídla (př. Křesťanská lidová strana – r. 68 – vznik vlámské CVP a valonské PSC)  Vznik de-facto dvou stranických systémů – valonského a vlámského  Následkem rychlá frekvence střídání vládních koalic, vzestup extremistických stran, expanze dalších politických stran do obou systémů  Současný stranický systém je význačný největší proměnlivostí (v rámci EU), je nepředvídatelný, lze označit za umírněný pluralismus

13 Vlámské  Vlámská strana křesťanských demokratů (CD&V)  Vlámští liberálové a demokraté (Open VLD)  Ljist Dedecker (LDD)  Alternativní socialistická strana (SP.A)  Groen!  Lidový svaz (Volksunie – VU)  Nová vlámská aliance (N-VA)  Vlámský zájem (VB) Valonské  Socialistická strana (PS)  Humanistické demokratické centrum (CDH)  Reformní hnutí (MR)  Ecolo  Národní fronta (FN)

14 Vlámská strana křesťanských demokratů (CD&V) Vlámská strana křesťanských demokratů (CD&V)  Navazuje na Křesťanskou demokratickou stranu – rozštěpení v r. 1968, změna názvu na Křesťanskou lidovou stranu – prosazování postupné federalizace země  Po neúspěšných volbách změna politické orientace, další změna názvu - současný název od r  Podpora podnikání, dosažení vyrovnaného rozpočtu, důraz na rodinu a sociální témata  rovnováha pravomocí mezi komunitami a regiony v jednotné Belgii  V letech v čele strany Yves Leterme

15 Humanistické demokratické centrum (CDH) Humanistické demokratické centrum (CDH)  Původně Křesťansko – sociální strana (vz. při štěpení Křesťanské demokratické strany v r. 1968)  Současný název od. r. 2002, změna programu po neúspěšných volbách v r  Ani ve volbách 2003 a 2007 nezískala výraznou podporu, přesto v r členem koaliční vlády  Křesťanské hodnoty, podpora státního intervencionismu  Důraz na jednotnost Belgie  Zaměstnanost, reforma důchodového systému, lepší soudnictví a policie  Trvale udržitelný rozvoj

16 Reformní hnutí (MR) Reformní hnutí (MR)  Sociálně-liberalistická valonská strana  Vznik sloučením několika stran v r  Volební úspěchy v 80. letech, taktéž ve volbách 2003, 2007  Důraz na rozvoj podnikání, rodinu, pracovní místa, bezpečnost, ekologii  Svoboda, právní stát  Jednota Belgie  Silně proevropská strana (podpora harmonizace, rozšiřování, společné zdanění…)

17 Vlámští liberálové a demokraté (Open VLD) Vlámští liberálové a demokraté (Open VLD)  Vznik r  V letech na vzestupu, úspěšná tzv. „duhová“ koalice (6 politických stran)  V čele strany Guy Verhofstadt (premiér 1999 – 2008)  Rozvoj ekonomiky a konkurenceschopného podnikání  velmi liberální témata (př. legalizace lehkých drog, povolení euthanasie, registrované partnerství)  Silně proevropské smýšlení

18 Lijst Dedecker (LDD)  Vlámská konzervativně-liberální strana založená v lednu roku 2007 vyloučeným senátorem z Open VLD Jean-Marie Dedeckerem  Samostatnost Flander  Jednotné daně, omezené podpory v nezaměstnanosti, přísné trestání kriminality  Země je již dávno společensky a kulturně rozdělena, neboť komunity nesdílejí mediální prostředky – neexistence společného prostoru pro tvorbu veřejného mínění

19 Socialistická strana (PS) Socialistická strana (PS)  Vznik r (štěpením Belgické socialistické strany)  Dominantní postavení ve Valonsku  Důraz na sociální témata, svobodu, spravedlnost, bezpečnost obyvatel, podpora imigrace  Federalismus, státně regulovaná ekonomika  Rovnost žen a mužů (zákon o rovném platu, zvýšení mateřské dovolené), více žen v parlamentu

20 Alternativní socialistická strana (SP.A) Alternativní socialistická strana (SP.A)  Vznik v r (původně vlámské křídlo Belgické socialistické strany oddělené v r. 1978)  Od r v alianci s novou vlámskou politickou stranou SPIRIT – fakticky vznik nové strany SP.A – SPIRIT  Úspěch ve volbách 2003  Důraz na možnost vzdělávání, děti, zabezpečení ve stáří, pracovní místa, azylová politika  Ochrana klimatu

21  Valonská strana Ecolo a vlámská Groen! (původně AGALEV) se formovaly v 70. letech 20. st., od 90. let pokládány za relevantní politické strany a potenciální partnery do případných koalic  Úspěch ve volbách r. 1999, podílníky koaliční vlády G. Verhofstadta  Po roce 2000 podpora trvale klesá  Trvale udržitelný rozvoj, ochrana životního prostředí, sociální zabezpečení

22 Lidový svaz (Volksunie – VU) Lidový svaz (Volksunie – VU)  Vznik v r. 1954, výsledkem sílícího vlámského národního hnutí  Výrazný úspěch v 70. letech, r členem vládní koalice  Požadavek ústavní reformy, která zaručuje vlámskou autonomii  Spory ve straně vyústily v odchod části radikálů ze strany a vytvoření nové strany Vlámský blok (1979), která byla v r po dlouholetém úsilí organizací bojujících za demokracii a lidská práva soudně zrušena – na Vlámský blok navázal Vlámský zájem  Volksunie se rozpadla v r. 2001

23 Nová vlámská aliance (N-VA) Nová vlámská aliance (N-VA)  Pokračovatel Volksunie, mladá strana (vznik r. 2001)  V roce 2004 navázala spolupráci s CD&V - nový stranický subjekt CD&V – N-VA (klasifikovaný jako kartelová strana)  Úspěch ve volbách 2007, 2010  Hlavním cílem jejího programu je dosáhnout rozdělení Belgie ve dvou etapách -první by znamenala vytvoření konfederace Vlámska a Valonska (Brusel město pod společnou správou); druhá etapa znamená „vypaření“ Belgie a vznik samostatného Vlámska  V čele Bart de Wever  Přepokládá poklidné rozdělení země, ke kterému dojde postupným přenášením kompetencí na nižší úroveň

24 Vlámský zájem (VB) Vlámský zájem (VB)  Vznik r po zrušení Vlámského bloku  Návaznost na Vlámský blok, ale umírněnější rétorika  Jako koaliční partner nepřijatelná  Nezávislý vlámský stát  Přísná politika imigrace, tvrdý postih kriminality (nulová tolerance), svoboda projevu  NE evropskému „superstátu“, NE vstupu Turecka do EU Národní fronta (FN) Národní fronta (FN)  Vznik r. 1985, nikdy nedosáhla většího úspěchu  Cílem je připojení jižní části Belgie (Valonska) k Francii, spolupráce s francouzskou Národní frontou

25  Témata voleb: Podoba státní reformy (požadavek Vlámů na větší autonomii při rozhodování o financích a sociálním systému → spory mezi oběma národnostmi), ekologie, imigrace  Výsledek voleb: Nejvíce ztratilo uskupení socialistických stran ve Vlámsku a Valonsku  Ztráta 9 mandátu SP.A patřila k jedněm z největších překvapení  Strana tehdejšího ministerského předsedy (VLD) Guye Verhofstadta zaznamenala také velkou ztrátu, a to v podobě 7 mandátů  Zcela nový subjekt Lijst Dedecker zaznamenal úspěch v podobě 5 mandátů, z části na úkor Open VLD  Tyto volby ovládla koalice stran CD&V a NVA  Ministerským předsedou se stal Yves Leterme

26 Volební účast: 91,2 %

27  r – politická krize  Vládní spory se týkaly rozdělení smíšeného bruselského předměstí Brussel- Hal-Vilvoorde (Vlámové chtějí tento speciální volební obvod zrušit)) a financování regionů  Kabinet Y. Letermeho se rozpadl poté, co vlámská liberální strana Open VLD opustila jeho koalici  Král Albert II. přijal Letermeho rezignaci a vyhlásil předčasné volby, které se konaly  Témata voleb: zejména vlámsko-valonské spory (státní reforma, financování)  Výsledky voleb: absolutní vítězství vlámské N-VA, na druhém místě se umístila valonská PS  Výrazné ztráty zaznamenala CD&V, taktéž Open VLD  Pro strany usilující o samostatnost hlasovalo ve Vlámsku 45% voličů! (výrazné posílení separatistických tendencí)  Po volbách neschopnost sestavit vládu, selhání zprostředkovatelů  Belgie v současnosti stále bez vlády (prozatímní vláda Y. Letermeho)

28 Volební účast: 89,2%

29 Publikace:  Říchová, Blanka a kol: Komparace politických systémů II. Západoevropské politické systémy. Praha: Oeconomica, 2009  Strmiska, Maxmilián a kol: Politické strany moderní Evropy. Praha: Portál, 2005 Odborná periodika:  Mezinárodní politika Internetové zdroje:       Webové prezentace politických stran:  Alternativní socialistická strana :  Ecolo:  Humanistické demokratické centrum :www.lecdh.bewww.lecdh.be  Křesťanští demokraté a Vlámové:  Národní fronta :  Nová vlámská aliance:  Reformní hnutí:  Spirit :www.spirit.bewww.spirit.be  Socialistická strana:  Vlámské zájmy :  Vlámští liberální demokraté:  Zelení! :

30 Děkujeme za pozornost!


Stáhnout ppt "BELGIE PREZENTACE DO PŘEDMĚTU KOMPARACE POLITICKÝCH SYSTÉMŮ Ondřej Maška, Lucie Vyhnálková."

Podobné prezentace


Reklamy Google