Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BELGIE PREZENTACE DO PŘEDMĚTU KOMPARACE POLITICKÝCH SYSTÉMŮ

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BELGIE PREZENTACE DO PŘEDMĚTU KOMPARACE POLITICKÝCH SYSTÉMŮ"— Transkript prezentace:

1 BELGIE PREZENTACE DO PŘEDMĚTU KOMPARACE POLITICKÝCH SYSTÉMŮ
Ondřej Maška, Lucie Vyhnálková

2 Úřední název: KRÁLOVSTVÍ BELGIE
Rozloha: km2 Hlavní město: Brusel Počet obyvatel: Složení obyvatelstva: Vlámové 57%, Valoni 32%, ostatní 11% Forma státu: konstituční monarchie, federální stát Administrativní členění: 3 územní celky (Vlámsko, Valonsko, Brusel-hlavní město), 10 provincií Úřední jazyky: francouzština, nizozemština, němčina Náboženství: římsko-katolické 75%, protestanti a ostatní 25% Měna: euro

3 Federální uspořádání a) tři Regiony – vlámský, valonský a Brusel-hlavní město (územní princip) b) tři Společenství – francouzská, vlámská a germanofonní (jazykový princip)

4 Jazyková hranice Vznik Belgie r jako samostatného unitárního státu - teritoriálně nehomogenní (vlámsky hovořící Vlámové, frankofonní Valoni a po 1. sv. válce přibyla ještě německojazyčná menšina) Jazykové spory - francouzština úředním jazykem, převaha francouzsky mluvící elity Ke zrovnoprávnění s vlámštinou docházelo postupně (r byla v provinciích severní části země vlámština zrovnoprávněna v úředním styku s francouzštinou – tím vznikla jazyková hranice, která se neustále měnila) Teprve po roce se výrazně vyhrocují etno-lingvistické problémy mezi Valony a Vlámy r stanoveny definitivní dodnes platné jazykové hranice mezi vlámskou, valonskou a německojazyčnou komunitou a bilingvní vlámsko-valonská oblast (definovaná pro administrativní potřeby) – vz. 4 jazykových regionů (pro administrativní potřeby) Jazykové regiony: 57,7% Vlámové, 31,6% Valoni (frankofonní), 10% bilingvních (Brusel) a 0,7% německojazyčných obyvatel

5 Státní Reformy 5 státních reforem ( ) – postupná federalizace Belgie: 1. reforma 1970 Vlámové si prosadili vznik 3 Kulturních společenství (vlámské, valonské a německojazyčné), které získaly autonomii v kulturních záležitostech Frankofonní obyvatelstvo prosadilo vznik 3 regionů (Flandry, Valonsko a Brusel) 2. reforma 1980 Původní Kulturní společenství se přejmenovávají na Společenství francouzské, vlámské a německojazyčné, přesun odpovědnosti i mimo kulturní oblast do sféry zdravotní a sociální Společenství mají vlastní radu a vládu, stejně tak regiony (ve Flandrech dochází k fúzi rady a vlády Společenství a Regionu) 3. reforma Region Brusel-hlavní město má vlastní radu a vládu Společenství získala další sféru odpovědnosti v oblasti vzdělávání Regionům rozšířeny kompetence na oblast dopravy a veřejných prací 4. reforma 1993 Belgie se stává federací (čl. 1 Ústavy zní: „Belgie je federální stát, který se skládá ze společenství a regionů“) Další rozšíření kompetencí Společenstev a Regionů, posílení politické a fiskální moci 5. reforma 2001 Tzv. Lambermontská a Lombardská dohoda – další posílení kompetencí

6 Rozdělení kompetencí Federální stát
Zahraniční politika, obrana, sociální zabezpečení, zdravotní péče (pojištění, financování nemocnic), spravedlnost, vnitro (zejm. bezpečnost), věda a výzkum (pouze letecký a vojenský), doprava (železnice, bruselské letiště), fiskální politika Regiony Hospodářství, zaměstnanost, energetika, veřejné práce a doprava, místní rozvoj a plánování, ochrana přírody a vodních zdrojů, zemědělství, rybářství, správa a organizace komun, provincií a meziměstských organizací, rozvojová pomoc a zahraniční obchodů; 12 typů regionálního zdanění, kontrola financování kampaní politických stran Společenství Kultura (ochrana památek, turismus, média), jazyková politika, „osobní záležitosti“ (ochrana mládeže, rodinná politika, péče o postižené, přestárlé, integrace přistěhovalců), vzdělávání (od školek po univerzity), zdravotní péče (prevence, domácí péče, duševně choří)

7 Federální parlament Dolní komora:
před federalizací 212 poslanců volených proporčním volebním systémem dnes je počet poslanců 150 Roku 1962 byl přijat zákon, podle něhož je povoleno vytváření politických klubů ve sněmovně (alespoň tři poslanci) Decentralizace - předkládaný zákon musí získat většinovou podporu obou hlavních jazykových komunit, tj. Vlámů a Valonů, respektive jejich představitelů v parlamentě každá z komunit může využít práva veta na všechna rozhodnutí, která by se mohla negativně odrazit na životě komunity

8 Federální parlament Horní komora Horní komora před federalizací:
tvořilo ji 181 senátorů, z nichž 106 bylo voleno přímo, 50 provinčními zastupitelskými orgány a zbývajících 25 bylo jmenováno, a to budoucími kolegy Struktura federálního senátu: Od roku 1993 se počet senátorů radikálně snížil, a to na 71 osob Základním principem obsazování senátorských postů je dnes princip jazykových komunit: A) 41 senátorů představuje a zastupuje zájmy vlámské jazykové komunity, B) 29 senátorů reprezentuje zájmy francouzské jazykové komunity, C) 1 senátor zastupuje německou jazykovou komunitu.

9 Institucionální podoba federace

10 Vývoj volebního systému
r volební právo pouze pro muže od 25 let, kteří platili daň z pozemkového vlastnictví 1893 volební právo rozšířeno na všechny muže; vysokoškolsky vzdělaní nebo vlastníci půdy měli možnost využívat ve volbách jeden, respektive dva hlasy navíc (plural voting) r – zavedeno všeobecné a rovné volební právo pro muže od 21 let Volební právo pro ženy zavedeno r (do té doby mohly ženy volit pouze v obecních volbách) r snížena věková hranice pro účast ve volbách na 18 let do roku 1899 většinový volební systém, poté změněn na proporční Současnost: Volební účast povinná Proporční systém, (d’Hondtova formule přepočtu hlasů na mandáty), 5% uzavírací klauzule Parlamentní volby se konají každé 4 roky, na stejné období sestavována i vláda Volby do sněmovny reprezentantů i do senátu probíhají ve stejný den V případě, že vláda ztratí důvěru parlamentu, panovník je oprávněn dolní komoru rozpustit, pokud do tří dnů nenavrhne nového premiéra

11 Vývoj stranického systému
Tradičně křesťansko-demokratické, liberální a socialistické formace obou jazykových skupin Katolíci v koalici s liberály do r. 1846, 80. léta 19. st. zformování socialistické strany Po zavedení proporčního volebního systému došlo k ustavení systému tří politických stran – v této podobě byl stranický systém na léta zakonzervován a s malými změnami fungoval až do šedesátých let 20. století „Zamrznutí“ odolalo i dočasné fázi vzestupu fašistických stran ve 30. letech a na dlouhou dobu odolávalo i vzestupu belgického regionalismu a nacionalismu

12 Vývoj stranického systému
Charakter stranického systému se začal výrazně proměňovat v 60. letech 20. st. – požadavky regionální decentralizace, sílící jazykové napětí r jazyková diferenciace všech hlavních politických stran – štěpení na dvě jazyková křídla (př. Křesťanská lidová strana – r. 68 – vznik vlámské CVP a valonské PSC) Vznik de-facto dvou stranických systémů – valonského a vlámského Následkem rychlá frekvence střídání vládních koalic, vzestup extremistických stran, expanze dalších politických stran do obou systémů Současný stranický systém je význačný největší proměnlivostí (v rámci EU), je nepředvídatelný, lze označit za umírněný pluralismus

13 Politické strany Vlámské Valonské
Vlámská strana křesťanských demokratů (CD&V) Vlámští liberálové a demokraté (Open VLD) Ljist Dedecker (LDD) Alternativní socialistická strana (SP.A) Groen! Lidový svaz (Volksunie – VU) Nová vlámská aliance (N-VA) Vlámský zájem (VB) Valonské Socialistická strana (PS) Humanistické demokratické centrum (CDH) Reformní hnutí (MR) Ecolo Národní fronta (FN)

14 Politické strany – křesťanský blok
Vlámská strana křesťanských demokratů (CD&V) Navazuje na Křesťanskou demokratickou stranu – rozštěpení v r. 1968, změna názvu na Křesťanskou lidovou stranu – prosazování postupné federalizace země Po neúspěšných volbách změna politické orientace, další změna názvu - současný název od r. 2001 Podpora podnikání, dosažení vyrovnaného rozpočtu, důraz na rodinu a sociální témata rovnováha pravomocí mezi komunitami a regiony v jednotné Belgii V letech v čele strany Yves Leterme

15 Politické strany – křesťanský blok
Humanistické demokratické centrum (CDH) Původně Křesťansko – sociální strana (vz. při štěpení Křesťanské demokratické strany v r. 1968) Současný název od. r. 2002, změna programu po neúspěšných volbách v r. 1999 Ani ve volbách 2003 a 2007 nezískala výraznou podporu, přesto v r členem koaliční vlády Křesťanské hodnoty, podpora státního intervencionismu Důraz na jednotnost Belgie Zaměstnanost, reforma důchodového systému, lepší soudnictví a policie Trvale udržitelný rozvoj

16 Politické strany – liberální blok
Reformní hnutí (MR) Sociálně-liberalistická valonská strana Vznik sloučením několika stran v r. 2002 Volební úspěchy v 80 . letech, taktéž ve volbách 2003, 2007 Důraz na rozvoj podnikání, rodinu, pracovní místa, bezpečnost, ekologii Svoboda, právní stát Jednota Belgie Silně proevropská strana (podpora harmonizace, rozšiřování, společné zdanění…)

17 Politické strany – liberální blok
Vlámští liberálové a demokraté (Open VLD) Vznik r. 1992 V letech na vzestupu, úspěšná tzv. „duhová“ koalice (6 politických stran) V čele strany Guy Verhofstadt (premiér 1999 – 2008) Rozvoj ekonomiky a konkurenceschopného podnikání velmi liberální témata (př. legalizace lehkých drog, povolení euthanasie, registrované partnerství) Silně proevropské smýšlení

18 Politické strany – liberální blok
Lijst Dedecker (LDD) Vlámská konzervativně-liberální strana založená v lednu roku 2007 vyloučeným senátorem z Open VLD Jean-Marie Dedeckerem Samostatnost Flander Jednotné daně, omezené podpory v nezaměstnanosti, přísné trestání kriminality Země je již dávno společensky a kulturně rozdělena, neboť komunity nesdílejí mediální prostředky – neexistence společného prostoru pro tvorbu veřejného mínění

19 Politické strany – socialistický blok
Socialistická strana (PS) Vznik r (štěpením Belgické socialistické strany) Dominantní postavení ve Valonsku Důraz na sociální témata, svobodu, spravedlnost, bezpečnost obyvatel, podpora imigrace Federalismus, státně regulovaná ekonomika Rovnost žen a mužů (zákon o rovném platu, zvýšení mateřské dovolené), více žen v parlamentu

20 Politické strany – socialistický blok
Alternativní socialistická strana (SP.A) Vznik v r (původně vlámské křídlo Belgické socialistické strany oddělené v r. 1978) Od r v alianci s novou vlámskou politickou stranou SPIRIT – fakticky vznik nové strany SP.A – SPIRIT Úspěch ve volbách 2003 Důraz na možnost vzdělávání, děti, zabezpečení ve stáří, pracovní místa, azylová politika Ochrana klimatu

21 Strany zelených Valonská strana Ecolo a vlámská Groen! (původně AGALEV) se formovaly v 70 . letech 20. st., od 90. let pokládány za relevantní politické strany a potenciální partnery do případných koalic Úspěch ve volbách r. 1999, podílníky koaliční vlády G. Verhofstadta Po roce 2000 podpora trvale klesá Trvale udržitelný rozvoj, ochrana životního prostředí, sociální zabezpečení

22 Národně definované strany
Lidový svaz (Volksunie – VU) Vznik v r. 1954, výsledkem sílícího vlámského národního hnutí Výrazný úspěch v 70 . letech, r členem vládní koalice Požadavek ústavní reformy, která zaručuje vlámskou autonomii Spory ve straně vyústily v odchod části radikálů ze strany a vytvoření nové strany Vlámský blok (1979), která byla v r po dlouholetém úsilí organizací bojujících za demokracii a lidská práva soudně zrušena – na Vlámský blok navázal Vlámský zájem Volksunie se rozpadla v r. 2001

23 Národně definované strany
Nová vlámská aliance (N-VA) Pokračovatel Volksunie, mladá strana (vznik r. 2001) V roce 2004 navázala spolupráci s CD&V - nový stranický subjekt CD&V – N-VA (klasifikovaný jako kartelová strana) Úspěch ve volbách 2007, 2010 Hlavním cílem jejího programu je dosáhnout rozdělení Belgie ve dvou etapách -první by znamenala vytvoření konfederace Vlámska  a Valonska (Brusel město pod společnou správou); druhá etapa znamená „vypaření“ Belgie a vznik samostatného Vlámska V čele Bart de Wever Přepokládá poklidné rozdělení země, ke kterému dojde postupným přenášením kompetencí na nižší úroveň

24 Extrémní pravice Vlámský zájem (VB)
Vznik r po zrušení Vlámského bloku Návaznost na Vlámský blok, ale umírněnější rétorika Jako koaliční partner nepřijatelná Nezávislý vlámský stát Přísná politika imigrace, tvrdý postih kriminality (nulová tolerance), svoboda projevu NE evropskému „superstátu“, NE vstupu Turecka do EU Národní fronta (FN) Vznik r. 1985, nikdy nedosáhla většího úspěchu Cílem je připojení jižní části Belgie (Valonska) k Francii, spolupráce s francouzskou Národní frontou

25 Volby 2007 Témata voleb: Podoba státní reformy (požadavek Vlámů na větší autonomii při rozhodování o financích a sociálním systému → spory mezi oběma národnostmi), ekologie, imigrace Výsledek voleb: Nejvíce ztratilo uskupení socialistických stran ve Vlámsku a Valonsku Ztráta 9 mandátu SP.A patřila k jedněm z největších překvapení Strana tehdejšího ministerského předsedy (VLD) Guye Verhofstadta zaznamenala také velkou ztrátu, a to v podobě 7 mandátů Zcela nový subjekt Lijst Dedecker zaznamenal úspěch v podobě 5 mandátů, z části na úkor Open VLD Tyto volby ovládla koalice stran CD&V a NVA Ministerským předsedou se stal Yves Leterme

26 Volby 2007 Volební účast: 91,2 %

27 Volby 2010 r. 2010 – politická krize
Vládní spory se týkaly rozdělení smíšeného bruselského předměstí  Brussel-Hal-Vilvoorde (Vlámové chtějí tento speciální volební obvod zrušit)) a financování regionů Kabinet Y. Letermeho se rozpadl poté, co vlámská liberální strana Open VLD opustila jeho koalici Král Albert II. přijal Letermeho rezignaci a vyhlásil předčasné volby, které se konaly Témata voleb: zejména vlámsko-valonské spory (státní reforma, financování) Výsledky voleb: absolutní vítězství vlámské N-VA, na druhém místě se umístila valonská PS Výrazné ztráty zaznamenala CD&V, taktéž Open VLD Pro strany usilující o samostatnost hlasovalo ve Vlámsku 45% voličů! (výrazné posílení separatistických tendencí) Po volbách neschopnost sestavit vládu, selhání zprostředkovatelů Belgie v současnosti stále bez vlády (prozatímní vláda Y. Letermeho)

28 Volby 2010 Volební účast: 89,2%

29 Zdroje Alternativní socialistická strana : www.s-p-a.be
Publikace: Říchová, Blanka a kol: Komparace politických systémů II. Západoevropské politické systémy. Praha: Oeconomica, 2009 Strmiska, Maxmilián a kol: Politické strany moderní Evropy. Praha: Portál, 2005 Odborná periodika: Mezinárodní politika Internetové zdroje: Webové prezentace politických stran: Alternativní socialistická strana : Ecolo: Humanistické demokratické centrum :www.lecdh.be Křesťanští demokraté a Vlámové: Národní fronta : Nová vlámská aliance: Reformní hnutí: Spirit :www.spirit.be Socialistická strana: Vlámské zájmy : Vlámští liberální demokraté: Zelení! :

30 Děkujeme za pozornost!


Stáhnout ppt "BELGIE PREZENTACE DO PŘEDMĚTU KOMPARACE POLITICKÝCH SYSTÉMŮ"

Podobné prezentace


Reklamy Google