Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Peníze. Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Bez peněz by byl život trudný, aneb dvojí náhoda směny … Bez peněz by se lidé nespecializovali.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Peníze. Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Bez peněz by byl život trudný, aneb dvojí náhoda směny … Bez peněz by se lidé nespecializovali."— Transkript prezentace:

1 Peníze

2 Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Bez peněz by byl život trudný, aneb dvojí náhoda směny … Bez peněz by se lidé nespecializovali. Peníze vznikly spontánně jako prostředek směny. Jako první forma peněz se objevily drahé kovy – zlato a stříbro: - je jich málo, čili vzácné, čili nehrozilo inflace ani jiné výkyvy - jsou homogenní – je jedno, který kus dostanete - nepodléhají zkáze Zlato a stříbro fungovaly jako peníze proto, že k nim lidé měli důvěru- věděli, že za ně dostanou jakýkoliv statek.

3 Vznik bank První banky v Itálii už ve 13. století. Zlaté a stříbrné mince jsou výhodné, ale obtížně se s nimi manipuluje. Je lepší dát mince někomu do úschovy, dostat potvrzení, že mám mince v úschově a ke směně používat toto potvrzení. Pokud si z úschovy může peníze vybrat kdokoliv, kdo je držitelem potvrzení, je vše OK. Potvrzení jsou tedy též založena na důvěře, vlastník potvrzení o úschově, de facto zlaté/stříbrné mince nepotřebuje, pokud ostatní akceptují potvrzení. Mince se do úschovy ukládali ke zlatníkům. Z nich vznikly banky. V 17. století přišli ti, kdo schovávali zlato/stříbro (bankéři), na to, že nemusí uschovávat veškeré zlato, protože jen málokdo jej chce vybírat. Uschované zlato se rozhodli dále půjčovat. Ten, kdo si zlato půjčil, si jej často nechal u bankéře a dostal další potvrzení. K jednomu kusu zlata/stříbra (určitému objemu zlatých/stříbrných mincí), tak vlastnily potvrzení o úschově a právo na vyzvednutí dvě osoby. V případě vícenásobných půjček, těchto osob mohlo být více. Ukázalo se, že potvrzení může být cca až o 80 % více než uschovaného zlata/stříbra. Takto se množství peněz (tj. potvrzení) zvýšilo. V Anglii tento růst vedl k ekonomickému růstu – půjčky byly použity na investice do kapitálových statků.

4 Centrální banka – příčiny vzniku Na předcházejícím snímku popsaný systém je založen na důvěře. Co když si najednou více lidí vzpomene, že chtějí získat zlaté/stříbrné mince? Banka tolik zlata nemá – k jednomu kusu má nárok více osob. Banka se dostává do problémů. Lidé si mohou říci, že když je v problémech jedna banka, můžou být v problémech i další banky a začnou peníze (zlaté a stříbrné mince) vybírat i od nich. A to je …. Proto právo vydávat daná potvrzení – bankovky se v jednotlivých zemích omezilo pouze na některé banky. Rovněž dále vznikly banky, které začaly půjčovat bankám – tyto banky se postupně staly státními/centrálními bankami. Zákonem bylo stanoveno, že bankovky (potvrzení) centrálních bank (CB) musí každý přijímat. Postupně byla zrušena směnitelnost bankovek (CB) za zlato (naposledy GB 1931, USA 1933). Zejména po první a po druhé světové válce množství papírových bankovek výrazně převýšilo celosvětové množství zlata. Až do roku však existovala částečná směnitelnost bankovek za zlato na úrovni států. Od roku 1971 (1973) nejsou peníze v žádné zemi ničím kryté.

5 Nekryté papírové peníze Současné peníze nejsou ničím kryté. Proč je lidé přijímají? - je to nařízeno a porušení je trestáno - lidé mají k penězům důvěru. Rozdíl mezi zákonnými papírovými penězi a jinými penězi (ve hře monopoly apod.) - množství zákonných peněz je limitováno - je stanoveno, že papírové peníze musí být přijímány a porušení je sankcionováno. Nemusí tomu tak být vždy – důvěra je klíčová: za vysoké inflace nebudou lidé peníze přijímat, i když to budou mít nařízeno, raději budou jako prostředek směny používat něco jiného.

6 Funkce peněz Prostředek směny Uchovatel hodnoty – peníze jsou jedním z aktiv, které tvoří bohatství ekonomických subjektů. Nejsou ale aktivem jediným – jednotlivá aktiva se mj. liší, jak snadno jdou směnit za jiná aktiva: oběživo, zůstatky na běžných účtech, zůstatky na termínovaných a podobných účtech, cenné papíry, pozemky a fyzický kapitál, lidský kapitál (= znalosti, schopnosti, dovednosti, tj. „skills“) Měřítko cen – v penězích jsou stanoveny ceny. Někdo může být bohatý ale mít málo peněz – bohatství má v jiných aktivech. Pokud někdo vydělává hodně peněz, tak má vlastně vysoký příjem/důchod (= income).

7 Formy peněz – peněžní agregáty Peníze jsou likvidní aktivum – jdou snadno směnit za něco jiného. Přesto se peníze v rámci peněz od sebe liší. Lze potom rozlišit jednotlivé peněžní agregáty – formy peněz, jak snadno lze jednotlivé formy směnit za něco jiného. V ČR (podobně pro euro): Úzké peníze (M1) zahrnují oběživo, tj. bankovky a mince, a také zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě, např. jednodenní vklady. "Střední" peníze (M2) zahrnují úzké peníze (M1) a navíc vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců. V závislosti na likvidnosti lze tyto vklady převést na složky úzkých peněz, ale v některých případech se mohou objevit určitá omezení, jako např. nutnost dát výpověď, prodlení, penále nebo poplatky. Široké peníze (M3) zahrnují M2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí. Do tohoto agregátu patří některé nástroje peněžního trhu, zejména akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace. Vysoká míra likvidity a cenová jistota zajišťují, že jsou tyto instrumenty blízkými substituty vkladů. Hovoříme-li o penězích, je třeba definovat, který agregát máme na mysli.

8 Nabídka peněz Nabídku peněz stanoví centrální banka. Rozhodování centrální banky je nezávislé, není ničím ovlivněno – množství nabízených peněz lze graficky znázornit jako svislé. Ale: - celkové množství peněz je ovlivněno multiplikačním procesem vkladů a pravidly pro obezřetné podnikání komerčních bank. - Komerční banky sice musí respektovat mantinely (pravidla). CB, v jejich rámci mají ale volnost, celkové množství peněz, tak není úplně jednoznačné - diskuse, zda CB má nabídku vskutku pod kontrolou Pro zájemce: /kavarna.asp?c=A080929_164007_kavarna_bos /kavarna.asp?c=A080918_165845_kavarna_bos /kavarna.asp?c=A080912_153536_kavarna_bos /kavarna.asp?c=A080929_164007_kavarna_bos /kavarna.asp?c=A080918_165845_kavarna_bos /kavarna.asp?c=A080912_153536_kavarna_bos Tyto diskuse necháváme v dalším výkladu stranou.

9 Poptávka po penězích Poptávám peníze = chci peníze. Pokud nechci peníze, kupuji za ně něco jiného. Důvody (příčiny) poptávky po penězích: - transakční - opatrnostní - spekulační Poptávka po penězích závisí na: - výstupu - úrokové míře - dalších faktorech (náklady na výběr a držbu peněz, očekávaná inflace, politická a ekonomická stabilita apod.)

10 Nominální a reálná nabídka/poptávka peněz Nominální: kolik peněz máme (je emitováno) - M Reálně: co si za ty peníze mohu koupit – je dáno cenami statků, meziproduktů a VF, tedy cenovou hladinou - P Pokud ve stejném poměru roste M i P nic se nemění. Zajímá nás reálná nabídka a poptávka – peníze máme proto, že si za ně chceme koupit něco reálného - peníze jako uchovatel hodnoty, zajímá nás, kolik peněz máme reálně (co za ně můžeme získat) Reálná nabídka peněz: M/P Reálná poptávka peněz: L =k*Y – h*i, vyjadřuje závislost poptávky po penězích na výstupu a úrokové míře Spor: na jaké úrokové míře poptávka závisí: - nominální (i): pokud nedržím peníze, chci držet něco jiného např. dluhopisy, inflace je stejná, ať držím cokoliv jiného, tudíž mne zajímá i - reálné (r): pokud reálná úroková míra klesá, lidé se peněz zbavují, nekupují za ně pouze finanční aktiva (např. dluhopisy), ale jakékoliv statky, i když jim tyto statky nepřináší výnos. Pro naše účely není spor důležitý, předpokládáme, že s poklesem jakékoliv úrokové míry, poptávka peněz roste.

11 Rovnováha na trhu peněz Tam, kde se křivky M/P a L protínají – je nabízeno a poptáváno shodné množství peněz. Poptávka je vyšší než nabídka: lidé prodávají statky a aktiva (např. dluhopisy), aby peníze získali. Cena aktiv klesá, takže i (r) roste, což vede k poklesu poptávky. Poptávka je nižší než nabídka: lidé kupují statky a aktiva (např. dluhopisy), aby peníze získali. Cena aktiv roste, takže i (r) klesá, což vede k růstu poptávky.

12 Změna úrokové sazby Příčiny: - změna M/P: růst M/P (tj. posun nabídky vpravo) vede k poklesu i (r), pokles M/P(posun nabídky vlevo) vede k růstu i (r) - změna L: růst Y vede k posunu L doprava nahoru a růstu i (r), pokles Y má opačné důsledky Jedná se o hlavní příčiny, zejména na posun poptávky působí i další faktory.

13 Nominální a reálná úroková sazba Reálná úroková sazba (r) je zjednodušeně rovna nominální úroková sazba (i) mínus míra inflace (π = symbol pí) r = i – π Správně (1+r) = (1+i)*(1- π) r = i – π – i* π člen i* π je při nízkých hodnotách i a π malý, tudíž se zanedbává

14 Trh peněz a trh zapůjčitelných fondů S úrokovou mírou se setkáváme i na trhu zapůjčitelných fondů (úspory a investice) Na obou trzích musí být i stejná - jednak spoříme peníze a firmy, když investují, tak si půjčují peníze - druhak: nerovnováha na jednom trhu se projeví na druhém trhu (viz skripta: Wawrosz: Makroekonomie)

15 Úroková míra Úrokovou (výnosovou) míru počítáme jako poměr: výnos z aktiva/cena aktiva Výnosem se myslí např. dividenda, úrok apod. Pokud cena aktiva roste, úroková míra klesá. Pokud cena aktiva klesá, úroková míra roste.

16 Multiplikační proces vkladů Multiplikační proces vkladů říká, že celkové množství peněz v oběhu (nabídka peněz) je dána aktivitami komerčních bank, které počáteční peníze emitované CB rozmnožují. Čili celkové množství peněz v oběhu je větší než množství peněz emitovaných CB. Počáteční peníze emitované CB – buď se jedná o hotovostní peníze (bankovky a mince), které byly u komerčních bank uloženy, hotovostní nikdo jiný než CB neemituje - nebo CB provedla nějakou operaci: vydala pokladniční poukázky, koupila nějaká aktiva apod. a tím množství počátečních peněz zvýšila. Takto emitované peníze CB skončí na účtech u komerčních bank. Princip multiplikačního procesu vkladů: viz skripta: Wawrosz: Makroekonomie V praxi multiplikační proces vkladů závisí na řadě dalších faktorů – ochotě bank půjčovat, riziku dlužníka, ekonomické stabilitě, jak snadno jsou vymahatelné pohledávky apod. Čili vzorečky jsou spíše pro představu – ale vzorečky jsou v zápočtovém testu. Důležitý je princip multiplikačního procesu vkladů.

17 Kvantitativní teorie peněz Tvrdí: růst množství peněz v oběhu (M), bez další změny vede ve výsledku pouze k růstu cenové hladiny M*V = Y, M*V = P*Yr M = množství peněz v oběhu/peněžní zásoba, V = rychlost obratu peněz, Y = nominální HDP, Y = P*Yr, P = cenová hladina, Yr = reálný HDP (množství jednotlivých statků, které je v ekonomice za dané časové období vyprodukováno) Je to logické: pokud bychom pouze zvětšovali M a automaticky rostlo Yr, žili bychom v ráji. Pozor v krátkém období: růst M vede ke snížení i. Pokud je ekonomika pod Y*, tak pokles i vede k růstu I (a C) a tedy k růstu Yr. V delším období zpravidla však firmy, aby více vyrobily musí zvýšit mzdy (w) a zaplatit více dalším vlastníkům VF. Tento růst cen vede k růstu cenové hladiny P a k omezení produkce firem. Rychlost obratu peněz nemusí být neměnná – pokud se mění V, ovlivňuje to P (viz skripta Wawrosz). Základní závěr kvantitativní teorie peněz: pouze zvyšovat M nestačí!


Stáhnout ppt "Peníze. Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Bez peněz by byl život trudný, aneb dvojí náhoda směny … Bez peněz by se lidé nespecializovali."

Podobné prezentace


Reklamy Google