Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Partnerství v lokálním a regionálním rozvoji

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Partnerství v lokálním a regionálním rozvoji"— Transkript prezentace:

1 Partnerství v lokálním a regionálním rozvoji
Regionalistika 1 Kombinované studium ZS 2014

2 Cíle přednášky Představit význam partnerství z hlediska lokálního a regionálního rozvoje Představit jednotlivé typy a formy partnerství SPECIFIKOVAT: Dobrovolná sdružení obcí a měst, MAS, Přeshraniční spolupráce

3 Role obcí, měst a krajů v rozvoji území
Vysoká míra autonomie obcí a měst x potenciál rozvoje rozvoj území je po provedení správní reformy v minulém desetiletí pevně svázána se samostatnou působností obcí a krajů. vychází se z teze, že územní samosprávné jednotky představují instituce, jejichž prostřednictvím společenství občanů rozhodují o realizaci svých potřeb, řeší rozvoj „svého“ území. Legitimita je odvozena z kolektivního práva obyvatelstva příslušného území na samosprávu. §1 zákona č. 128/2000 Sb., v platném znění o obcích; ustanovení Čl. 100 Ústavy obsahuje právo na samosprávu jednotlivých územních samosprávných celků.

4 Role obcí, měst a krajů Zajištění vybraných veřejných služeb – obligatorní, fakultativní Realizace dalších rozvojových opatření dle požadavků občanů (komunitní centra, bezpečnost, sportovní plochy apod.) Snaha o udržení či zlepšení stávající kvality života obyvatelstva vyžaduje a často se i odráží ve spolupráci obcí při zajištění veřejných služeb Podobně mohou obce spolupracovat při prosazování svých cílů u služeb garantovaných státem či krajem. Efektivita služeb-potřeby místa – potřeba zjistit zájmy a potřeby populace Finanční nároky na služby – zapojení různých typů partnerů do realizace projektů

5 Role obcí, měst a krajů v rozvoji území
Sídelní struktura jako faktor rozvoje : Cca sídel Cca 6250 obcí 14 krajů Funkce sídel (kumulace funkcí x potenciál rozvoje) - obytná - ekonomická - sociální - politická - administrativní - kulturní Potenciál venkovských obcí/sídel x měst

6 Charakter sídelní struktury v ČR
Historicky stabilní struktura Velký počet obcí a malých měst Hustá síť sídel, intenzivní vzájemné vztahy Krajové diference v hustotě osídlení (západ-východ) Venkovský prostor x urbanizované regiony Praha, Brno, Ostrava – nad obyv. Plzeň, Olomouc – tis. Významný počet malých obcí – STČ, VYS, JČ Významná míra urbanizovanosti: MSK, UL, LB VÚSC – 14 Regiony soudržnosti 8

7 Velikostní struktura obcí v ČR
Počet obyvatel v tisících Počet obcí (%) Do 0.2 1 698 27.2 1.99 2 063 33.7 6.6 0.5-1 1 217 19.3 8.47 1-5 991 15.7 18.92 5-10 135 2.2 8.75 10-50 108 1.5 20.57 50-100 17 0.3 12.3 6 0.1 10.61 Nad 500 1 0.01 11.79 ČR celkem 6 236 100 Velikostní struktura obcí v ČR

8 Země % počet obcí pod 1000 obyv. Prům počet obyv. v obci Průměr rozloha obce (km2) Anglie 533 Litva 66 000 1 166 Bulharsko 35 000 432 Švédsko 29 500 1 595 Holandsko 0.2 20 500 60 Dánsko 18 000 150 Polsko 16 000 130 Slovinsko 3 10 300 106 Finsko 5 10 500 730 Norsko 4 9 000 710 Chorvatsko 8 800 104 Rumunsko 2 7 600 81 Itálie 24 6 500 38 Estonsko 9 5 700 178 Španělsko 61 5 000 Lotyšsko 32 4 300 115 Maďarsko 54 3 300 Slovensko 68 1 900 17 Česko 80 1 700 13 Francie 77 1 300 15

9 REGIONÁLNÍ METROPOLE Metropole mezinárodního významu nižšího řádu – Praha (Vídeň, Varšava, Budapešť, Kodaň, Madrid…) Regionální metropole I. řádu – Brno Regionální metropole II. Řádu – Ostrava Mezoregionální centrum I. řádu – Plzeň Mezoregionální centrum II. řádu – Olomouc, LB, HK, PD, ÚL, ČB, ZL, KV Mikroregionální rozvojová centra – Jihlava, MB, Opava, UH, Cheb, Tábor, Ko

10 Venkovské regiony podle hustoty zalidnění dle obcí s rozšířenou působností

11 Důsledek Autonomie x zdroje realizace rozvoje území
Tlak na odpovědnost, efektivitu, dlouhodobé dopady projektů, udržitelnost projektů realizovaných na místní a regionální úrovni Nové modely, koncepty finanční podpory: Participativní a partnerské přístupy k zajišťování veřejných služeb i projektů dlouhodobé povahy

12 Pojem partnerství v rozvoji území
jakákoliv forma spolupráce, která usnadňuje dosažení určitého cíle, resp. naplnění veřejného zájmu relativně trvalé kooperativní vztahy symetrické povahy mezi dvěma nebo více aktéry stejného typu (např. mezi územními samosprávnými celky), které vznikají dobrovolně z vůle jejich účastníků za účelem dosažení či dosahování nějakého společného cíle spolupráce různých aktérů ve smyslu identifikace, rozhodování a implementace veřejného zájmu nejširší účast veřejnosti na správě věcí veřejných, participace spoluúčast různých typů aktérů na rozhodování správních orgánů a na politickém dění

13 Role partnerství spolupráce mezi představiteli různých organizací a institucí v dané lokalitě při dosahování společných cílů synergický efekt - společně lze dosáhnout většího výstupu, než kdyby každý subjekt usiloval o dosažení cíle sám spolupráce jednotlivců nebo skupin při řešení problému, který nejsou schopni vyřešit vlastními silami např. z důvodu chybějících finančních prostředků, lidských zdrojů apod. Nové nápady, postřehy Sdílení dobrých i špatných zkušeností Transparentnost procesu místního rozvoje, důvěra v samosprávu Udržitelnost rozvoje území Podpora sounáležitosti komunity a rozvoje občanské společnosti, ale také podpora zapojení mladých lidí do života obce Zlepšování úrovně, dostupnosti a rozsahu služeb

14 Partnerství jako princip rozvojových projektů
Komunitně vedené přístupy metoda pro zapojení partnerů na místní úrovni, včetně občanské společnosti a místních ekonomických subjektů při vytváření a provádění místních integrovaných strategií integrované a multisektorové oblasti založené na místních rozvojových strategiích zohledňujících dlouhodobé účinky, napříč jednotlivými OP Komunitou vedené partnerství: společná odpovědnost a vlastnictví, žádná zájmová skupina, ať už veřejná nebo soukromá, nedominuje Povinnost vypracovat strategie komunitně vedeného rozvoje Povinné náležitosti strategií, organizace partnerství v území Standardizace MAS (územní celistvost, počet partnerů. Organizační struktura, rozhodování …) Nutnost kladení důrazu na kvalitní partnerství (výběr projektů)

15

16 Role partnerství v rozvoji území
Meziobecní spolupráce, DSO, mikroregiony Spolupráce venkovských obcí, MAS Přeshraniční a mezinárodní spolupráce

17 Formy meziobecní spolupráce
pro řešení společných záměrů obcí v oblasti rozvoje je možné vytvořit formálně právně samostatné subjekty (právnické osoby), kterým je svěřena realizace činností v té či jiné oblasti, nebo zajištění poskytování konkrétních služeb jde o dobrovolnou aktivitu obcí, která spočívá v koordinaci aktivit a společném využívání zdrojů obcí (na bázi meziobecní spolupráce), případně obce (obcí) a dalších veřejných či soukromých subjektů (s využitím ustanovení občanského či obchodního zákoníku)

18 Modely meziobecní spolupráce
Různý stupeň a intenzita spolupráce mezi obcemi Neformální charakter Institucionalizovaná spolupráce, vlastní management - ČR malá míra spolupráce Forma spolupráce dle cílů Jednoúčelová spolupráce Asociativní typ spolupráce (společné řízení vybraných veřejných služeb, odpady, CR, technické služby, školy,rozdělení nákladů, úspory z rozsahu) Alianční, spolkový typ spolupráce: společné řízení projektů místního rozvoje, strategie, více integrovaná spolupráce Vliv charakteru spolupráce na financování spolupráce!

19 Modely meziobecní spolupráce v ČR
Jednoúčelová spolupráce Mikroregiony Asociativní typ spolupráce Svazek obcí údolí Desné, Základní škola a Mateřská škola Údolí Desné, Svazek obcí Bez Hranic (Mšec, Řevničov aj. obce) aj. Společné řízení sociálních a zdravotních služeb (poličská nemocnice, Vápenná aj.) Spolkový typ spolupráce MAS

20 Mikroregiony Účelové regiony (regiony vymezené lidskými aktivitami a činnostmi) Tyto regiony vědomě vytváří společenství obyvatel více (nejméně však dvou) obcí , aniž by přitom šlo o územně-správní region. Vznik účelového regionu slouží k řešení určitých společných úkolů. Zpravidla se jedná o sdružení obcí s určitým deklarovaným účelem. Zdola vznikající mikroregiony ve smyslu spolupráce obcí: mohou mít homogenní i spádový charakter mají v poslední době nejčastěji formu dobrovolných svazků obcí (DSO). Vedle této nejčastější formy mohou ve své rozmanitosti však mít i jinou právní formu například: Zájmové sdružení právnických osob. Smlouva o spolupráci - Smlouva ke splnění konkrétního úkolu

21

22

23 Současné trendy Potenciál správního obvodu ORP:
správní jednotka (Ɨ okres,) nejnižší smysluplné území pro realizaci regionálního rozvoje/regionální politiky smysluplné území pro realizaci spolupráce obcí v SP Realizace projektů ze SF možnost realizace spolupráce i s dalšími veřejnými subjekty – víceúrovňová veřejná správa existence entity , která by byla subjektem i objektem regionálního rozvoje vytvoření společné rozvojové strategie – integrovaného plánu rozvoje území SO ORP Zahraniční zkušenosti – Francie, Švýcarsko

24 MAS MAS neboli Místní akční skupina (správně skupina pro místní akce)
MAS je společenství lidí, obcí, firem a neziskových organizací se společným cílem rozvoje vymezeného venkovského regionu.

25 Metoda a hnutí LEADER Metoda Leader, kterou MAS pro svoji práci využívají, podněcuje k aktivitě a spoluodpovědnosti veřejnosti za dění v obcích a v regionech. Hnutí LEADER je celoevropská aktivita, která podporuje propojování místních aktivit pro rozvoj ekonomiky venkova.

26 MAS vytváří strategii Každá MAS motivuje své občany k aktivitě, při které si lidé vytváří společně strategii svého rozvoje, ve které si odpoví na otázky: Jaké stavby budou stavět nebo rekonstruovat? Jaké hospodářské odvětví bude region podporovat? Jak zlepšit infrastrukturu v obcích? Jak skloubit činnost obce, NNO a podnikatelů? partnerství mezi podnikateli, veřejnou sférou a neziskovými organizacemi. Je to společenství nepolitické Poměr členů Max 49% členů z veřejného sektoru alespoň 51% soukromého sektoru.

27

28 Zásady (kritéria) komunitně vedeného rozvoje
inkluzivní, tj. partnerství složená z partnerů pocházejících z různých částí místní komunity: veřejného sektoru, soukromého sektoru a občanské společnosti zapojení soukromého sektoru je zásadní pro zajištění udržitelných projektů a zajištění potřebných soukromých doplňkových finančních zdrojů k realizaci projektů. Členové MAS a zaměstnanci by měli mít odpovídající pravomoci, dovednosti a zdroje, jak vytvořit a řídit rozvojové procesy na místní úrovni. Zaměstnanci musí být také kvalifikovaní a / nebo musí mít zkušenosti s vedením administrativy místních projektů. Zkušenosti s finančním řízením. minimální počet personálu potřebného pro základní funkce jsou dva pracovníci – kvalifikovaný manažer a administrativní asistent. Počet zaměstnanců musí být přiměřený složitosti strategie a partnerství. Standardizace mas

29 MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA RAKOVNICKO o. p. s.
MAS Rakovnicko vznikla v roce 2006 Na jejím území žije více než obyvatel MAS působí na území 77 obcí V současnosti má MAS 22 partnerů Území MAS odpovídá současně okresu Rakovník 4 správní obvody obcí s ověřeným obecním úřadem Na území 3 města a 6 městysů

30 Území MAS Rakovnicko ve schematické mapě ČR s vyznačením území Středočeského kraje
Zdroj:

31 Územní působnost MAS Rakovnicko k 31. 3. 2014
Zdroj:

32 Úspěchy fungování MAS Rakovnicko
Prostřednictvím MAS bylo na Rakovnicku podpořeno na 43 projektů obcí, zájmových sdružení a farmářů MAS Rakovnicko funguje jako realizátor 10 projektů spolupráce Díky MAS dochází ke zvyšování povědomí o tradici chmelařství a pivovarnictví na Rakovnicku Podpora rozvoje turisticky na Rakovnicku a Křivoklátsku MAS Rakovnicko převzala organizaci vodáckého čištění řeky Berounky nesoucí název „Čistá Berounka“ Podpora komunitního centra Společenství Dobromysl - v současnosti centrum funguje jako týdenní stacionář, informační a kulturní centrum a internetová kavárna Svazková škola

33 MAS Rakovnicko Byl zpracován soupis pamětihodností a přírodních zajímavostí Rakovnicka Vybavením pořízeným z projektu spolupráce začala MAS aktivně podporovat konání řady tradičních i zbrusu nových akcí pro veřejnost Rozvoj a zvýšení počtu aktivit konaných na hradě Křivoklát a na zřícenině hradu Krakovec Uvedení na trh vlastní značky produktů „To pravé“, kdy takto MAS aktivně propagovala regionální výrobky místních podnikatelů a producentů během tří let v prostorách hradu Křivoklát - např. vonné františky z Městečka u Křivoklátu, medovina z Lužné, keramické předměty z Mutějovic

34 Typy a formy přeshraniční a mezinárodní spolupráce
Neformální spolupráce v území příhraničních regionů Formální spolupráce v území příhraničních regionů Euroregiony (Euroregio) Přeshraniční impulzní centra Přeshraniční geoparky Panregiony Mezoregionální spolupráce Nadnárodní spolupráce Town-twinning Specifické formy spolupráce při řešení vybraných oblastí rozvoje: LA 21 Mezinárodní spolupráce v oblasti RR

35 Přeshraniční spolupráce
Cross-border cooperation Geografické pojetí – jako území, kde se odehrává spolupráce. Institucionální pojetí – jako organizaci, která byla zřízena za účelem rozvoje přeshraniční spolupráce. Formalizované celky Na základě dohody mezi českou částí euroregionu a partnerským subjektem z druhé strany hranice vzniká společný euroregion se společnými orgány, do nichž jsou delegováni zástupci obou stran Pracovní skupiny

36 PROGRAMY PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE V RÁMCI CÍLE 3

37 50. Léta: vznik přeshraniční spolupráce
Motivy: Identifikace stejných problémů Aktivita na obou stranách hranice Nedostatečné řešení z centra Řešení zdola Cíle: Předávání zkušeností, řešení specifických problémů Německo-Francie, Německo-Nizozemí, Skandinávie

38 Euroregion Gronau, 1958 Euroregio, popřípadě Euregion Rhine-Ems-Ijssel
Gronau, Enschede, Steinfurt, Coesfeld, Borken (NL) Průkopnické skupiny: sdružení obcí, regionální sdružení Vytvoření subjektů s administrativními a zákonnými pravomocemi na regionální úrovni Infrastruktura a ŽP Dojížďka za prací, uznávání kvalifikací, sociální zabezpečení, jazykové vzdělávání Pomohly identifikovat a řešit citlivé otázky, které byly dosud v kompetenci národních vlád Vize přeshraničního regionu jako přirozeného funkčně geografického území Průkopnické skupiny --- euroregion: sítě vztahů

39 Důvody růstu přeshraniční, meziregionální a mezinárodní spolupráce
Řešení specifické ekonomické a sociální situace (periferní oblasti) Sdílení podobných nebo stejných problémů, zejména v příhraničních regionech Sílící tendence regionalismu a euroregionalismu Národnostní princip evropské integrace x regionální specifika (zejména propojené a integrované pohraničí) Decentralizace: růst lokální a regionální autonomie, kompetence – snaha o řešení lokálních veřejných zájmů (negativa dopadu hranice) Podpora EU, po r (politika HSS): ekonomické i socio-kulturní motivy

40 Hlavní motivy podpory přeshraniční spolupráce EU
Překonání národní periferní polohy a izolace Podpora hospodářského růstu Přeměna hranice z „dělící čáry“ na „místo setkání sousedů“ Překonání předsudků a animozit jež jsou výsledkem historického vývoje Budování demokracie a funkční regionální správy

41 EUROREGIONY ČR 13 EUROREGIONŮ
Diferencovaná organizační i institucionální struktura 64,5 % území rozlohy celého státu V EUR žije 55,1 % z celkového počtu obyvatel Různé cíle, projekty Různé etapy vzniku (iniciace zdola!)

42

43

44 Členství v euroregionech
Hospodářské komory (Silva Nortica, Silesia, Egrensis, Nisa). Vysoké školy (Bílé Karpaty, Silesia, Krušnohoří) či střední školy (Bílé Karpaty). Kraje (Nisa, Glacensis, Silva Nortica (zvláštní statut), Šumava). Firmy (nejvíce Krušnohoří, Silva Nortica). Subjekty zabývající se ochranou přírody – správa NP či CHKO – (Silva Nortica, Krušnohoří). Občanská sdružení (Silesia, Krušnohoří).

45 Velikost euroregionů Euroregion Počet čl. obcí Rozloha v km2
Obyvatelstvo Nisa 145 2 713,5 Labe 92 1 558,1 Krušnohoří 76 1 531,9 Egrensis 47 1 642,8 Šumava 124 3 678,1 Glacensis 102 1 836,3 Praděd 74 1 895,2 Těšínské Slezsko 41 763,2 Silesia 56 1 074,3 Pomoraví 77 1 745,4 Beskydy 61 948,5 Bílé Karpaty 149 2 236,0 Silva Nortica 40 1 692,9

46

47 Období Iniciativa Interreg se transformovala do samostatného Cíle strukturálních fondů. Cíl 3 Evropská územní spolupráce (European Territorial Cooperation). posilování přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ Cíl obsahuje několik zaměření, největší část finanční alokace je na přeshraniční spolupráci. Podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic Všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů.

48 Rozdělení finančních zdrojů

49 alokace prostředků z fondů EU pro Českou republiku v cíli EÚS
Nadnárodní spolupráce je EU rozdělena do několika zón, přičemž Česká republika patří do zóny Střední Evropa a OP Nadnárodní spolupráce tak sdílíme s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny.

50 Finanční podpora ERDF 5 bilaterálních OP v ČR (dle NUTS III)
Podílové financování –způsobilé výdaje jsou vždy zčásti spolufinancovány z ERDF a zčásti ze zdrojů příjemce dotace. Příspěvek z ERDF – max. 85 % z celkových způsobilých výdajů. Dotace ze státního rozpočtu ČR – max. 5 % z celkových způsobilých výdajů příjemce dotace na české straně. Vlastní příspěvek příjemce dotace – min. 10 % s možností věcného plnění. Zpětné proplácení, průběžné proplácení, účtování v EUR

51 Základní podmínky pro získání dotace
Princip Vedoucího partnera (Lead partner principle) – všechny projekty musejí splňovat princip vedoucího partnera. Partneři projektu si zvolí svého vedoucího partnera, který bude zodpovědný za implementaci celého projektu včetně těch částí, které budou realizovat ostatní partneři. Kritéria přeshraniční spolupráce – společná příprava projektu, společná realizace projektu, společné spolufinancování a společný personál. Musí být splněna minimálně dvě z těchto čtyř kritérií. Dopad na území programu – projekt musí mít významný pozitivní dopad na území obou členských států vymezená v jednotlivých operačních programech přeshraniční spolupráce. Vhodnost žadatele – příjemce dotace musí být vhodným žadatelem v rámci daného programu. Obecně musí být český žadatel veřejnoprávní právnická osoba nebo právnická osoba ovládaná veřejnoprávními právnickými osobami, které nebyly založeny za účelem zisku. Soulad s cíli a požadavky příslušného programu.


Stáhnout ppt "Partnerství v lokálním a regionálním rozvoji"

Podobné prezentace


Reklamy Google