Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KBT úzkostných poruch MUDr.Jiřina Kosová Psychiatrické centrum Praha 3. LF UK Centrum neuropsychiatrických studií.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KBT úzkostných poruch MUDr.Jiřina Kosová Psychiatrické centrum Praha 3. LF UK Centrum neuropsychiatrických studií."— Transkript prezentace:

1 KBT úzkostných poruch MUDr.Jiřina Kosová Psychiatrické centrum Praha 3. LF UK Centrum neuropsychiatrických studií

2 Behaviorální terapie Učení se určitému chování Učení se určitému chování Modifikace maladaptivního chování (systematické přeučování) Modifikace maladaptivního chování (systematické přeučování) Přímá změna pozorovatelného chování Přímá změna pozorovatelného chování J.B.Watson, B.F.Skinner J.B.Watson, B.F.Skinner Poč.60. let – Anglie (H.Eysenck), USA Poč.60. let – Anglie (H.Eysenck), USA

3 Behaviorální teorie vzniku úzkosti Klasickým podmiňováním (neutrální podnět se páruje s negativním podnětem, vznikne podmíněná reakce), čl. se snaží strach redukovat vyhýbáním se podmíněnému podnětu Klasickým podmiňováním (neutrální podnět se páruje s negativním podnětem, vznikne podmíněná reakce), čl. se snaží strach redukovat vyhýbáním se podmíněnému podnětu 2 etapy učení se strachu: určitá situace vede ke strachu klasickým podmíněním; očekávání úzkosti generalizuje strach i na další – méně specifické podněty 2 etapy učení se strachu: určitá situace vede ke strachu klasickým podmíněním; očekávání úzkosti generalizuje strach i na další – méně specifické podněty Silně averzivní podněty – odpověď odolná proti vyhasínání Silně averzivní podněty – odpověď odolná proti vyhasínání Systematická desenzitizace (Wolpe) = trénink snášení podmíněného podnětu ve spojení s podnětem pozitivním Systematická desenzitizace (Wolpe) = trénink snášení podmíněného podnětu ve spojení s podnětem pozitivním Modelování (nápodoba) a předáváním info Modelování (nápodoba) a předáváním info Dvoufaktorová teorie úzkosti (Mowrer, 1947): úvodní napodmiňovaná úzkost vede k vyhýbavému či zabezpečovacímu chování, čímž dochází ke snížení úzkosti = pozitivnímu posílení Dvoufaktorová teorie úzkosti (Mowrer, 1947): úvodní napodmiňovaná úzkost vede k vyhýbavému či zabezpečovacímu chování, čímž dochází ke snížení úzkosti = pozitivnímu posílení

4 Kognitivní terapie Poč. 70. let USA Poč. 70. let USA Albert Ellis (Racionálně-emoční terapie; iracionální přesvědčení), Aaron T. Beck (kognitivní terapie depresí; dysfunkční kognitivní schémata) Albert Ellis (Racionálně-emoční terapie; iracionální přesvědčení), Aaron T. Beck (kognitivní terapie depresí; dysfunkční kognitivní schémata) Analýza a změna myšlení Analýza a změna myšlení „organizmus nereaguje primárně na okolí, ale jeho mentální reprezentaci“ „organizmus nereaguje primárně na okolí, ale jeho mentální reprezentaci“ Rozpoznání a změna „chybných“ postojů a názorů a jejich náhrada adaptivnějšími, funkčnějšími Rozpoznání a změna „chybných“ postojů a názorů a jejich náhrada adaptivnějšími, funkčnějšími

5 Kognitivní model úzkosti Vlastní očekávání vede k rozvoji úzkosti (Bandura: „člověk se obává situací, pokud si myslí, že je nezvládne“) Vlastní očekávání vede k rozvoji úzkosti (Bandura: „člověk se obává situací, pokud si myslí, že je nezvládne“) Beck – klíčovou roli hrají automatické myšlenky a kognitivní schémata týkající se ohrožení Beck – klíčovou roli hrají automatické myšlenky a kognitivní schémata týkající se ohrožení Úzkost = reakce člověka na ohrožení, ale převažuje subjektivní názor, nikoliv objektivní skutečnost Úzkost = reakce člověka na ohrožení, ale převažuje subjektivní názor, nikoliv objektivní skutečnost Situace je interpretována jako hrozba, což je dáno předpoklady a přesvědčeními daného jedince (jeho kognitivními schématy) Situace je interpretována jako hrozba, což je dáno předpoklady a přesvědčeními daného jedince (jeho kognitivními schématy)

6 Kognitivní schémata Hluboká přesvědčení a postoje, ze kterých čerpáme při hodnocení skutečnosti, + základní pravidla, kterými se v životě řídíme Hluboká přesvědčení a postoje, ze kterých čerpáme při hodnocení skutečnosti, + základní pravidla, kterými se v životě řídíme Mohou zůstat latentní, nebo se mohou aktivovat nějakou událostí Mohou zůstat latentní, nebo se mohou aktivovat nějakou událostí Vycházejí z nich automatické myšlenky s určitými kognitivními zkresleními (omyly) Vycházejí z nich automatické myšlenky s určitými kognitivními zkresleními (omyly)

7 Specifické (izolované) fobie   obavy z jedné konkrétní věci či situace, vyvolávající úzkost až záchvaty paniky a vedoucí k vyhýbavému chování  3 základní skupiny: situační fobie, fobie ze zvířat, fobie z krve a poranění)  zvíře, výška, voda, tma, blesk, hrom, krev, zubař atd. (3 základní skupiny: situační fobie, fobie ze zvířat, fobie z krve a poranění)   obvykle nemění intenzitu, většinou nezasahuje tolik do života (záleží na předmětu), zřídka přítomny další psych. příznaky  25 % žen a 12,5 % mužů

8 KBT specifických fobií KB model (Kendler, 1992): dědičné dispozice + konkrétní zážitky z dětství vedou procesem klasického podmiňování k rozvoji fobické reakce, která je udržována vyhýbavým chováním a kognitivními omyly (přeceňování ohrožení, zaměření pozornosti na negativní aspekty situace, sebepodceňování) KB model (Kendler, 1992): dědičné dispozice + konkrétní zážitky z dětství vedou procesem klasického podmiňování k rozvoji fobické reakce, která je udržována vyhýbavým chováním a kognitivními omyly (přeceňování ohrožení, zaměření pozornosti na negativní aspekty situace, sebepodceňování) Terapie: edukace, sestavení hierarchie situací, expozice in vivo (v imaginaci), měření intenzity úzkosti a dosahování cílů, eliminace vyhýbavého či zabezpečovacího chování Terapie: edukace, sestavení hierarchie situací, expozice in vivo (v imaginaci), měření intenzity úzkosti a dosahování cílů, eliminace vyhýbavého či zabezpečovacího chování Úspěšnost % klientů – v 5-10 sezeních Úspěšnost % klientů – v 5-10 sezeních

9 Sociální fobie Základní projevy:  výrazný strach z vystupování v sociálních situacích  přehnané obavy z hodnocení druhými  strach z projevení příznaků úzkosti před druhým člověkem  vegetativní projevy  anticipační úzkost  vyhýbavé chování  funkční postižení Celoživotní prevalence = 13,3 % (Kessler a spol. 1994)

10 KB model sociální fobie Vytvoření dysfunkčních kognitivních schémat Biologická predispozice Selhávání v sociálních situacích Pokles sebedůvěry ve styku s lidmi Vyhýbání se sociálním situacím Nedostatečné sociální dovednosti Negativní zážitky a zkušenosti

11 Důsledky negativních kognicí u SF Negativní očekávání vnímá chyby tělesné příznaky negativní hodnocení druhými Při chování je pod tlakem dvou úkolů Zvýšený arousal a selektivní pozornost

12 KBT SF Edukace Edukace Nácvik sociálních dovedností (metody hraní rolí) Nácvik sociálních dovedností (metody hraní rolí) Kognitivní restrukturalizace (Sokratické dotazování) Kognitivní restrukturalizace (Sokratické dotazování) Expozice + měření Expozice + měření (Relaxace) (Relaxace) Řešení problémů Řešení problémů

13 Nácvik sociálních dovedností

14 Příklad kognitivní rekonstr. u SF Situace: promluvila na mne sousedka ve výtahu Situace: promluvila na mne sousedka ve výtahu Myšlenka: „Určitě si pomyslela, že jsem idiot, když se červenám“. (Věřím na 80%) Myšlenka: „Určitě si pomyslela, že jsem idiot, když se červenám“. (Věřím na 80%) Emoce: úzkost (80% maxima) Emoce: úzkost (80% maxima) Přerámování: Chovala se mile a nedávala mi najevo, že by si něčeho všimla. Sice jsem se červenal, ale nemůžu vědět, co si myslela, neumím číst myšlenky. Taky si mohla říci, že jsem stydlivý. Zase přeháním, bylo to nepříjemné, ale šlo to přežít. Vždyť to jak se cítím, nemusí souviset s tím, čeho si druzí všímají a co si myslí Přerámování: Chovala se mile a nedávala mi najevo, že by si něčeho všimla. Sice jsem se červenal, ale nemůžu vědět, co si myslela, neumím číst myšlenky. Taky si mohla říci, že jsem stydlivý. Zase přeháním, bylo to nepříjemné, ale šlo to přežít. Vždyť to jak se cítím, nemusí souviset s tím, čeho si druzí všímají a co si myslí

15 Agorafobie   strach nejen z otevřených prostranství - spíše ze všech situací, které znamenají v př. potřeby zhoršení možnosti úniku a dosažení bezpečí (  i klaustrofobie)   cestování, uvíznutí ve špičce, tunely, mosty, výtahy, nakupování, fronty, dav, vzdálení se od domova, neznámé prostředí, kina, divadla, kostely, restaurace, velká či veřejná prostranství i stísněná místa, doma o samotě   „in“  rozvoj úzkosti, obavných myšlenek vegetativních příznaků a snaha utéci   + anticipační úzkost a vyhýbavé chování   3-4 % u žen; 1-2 % u mužů

16 KB model agorafobie Úzkostný prožitek Očekávání úzkosti, katastrofické myšlenky v úzkostných situacích, tělesné příznaky Životní podmínky umožňující vyhýbání se „ohrožujícím situacím“ Vyhýbavé chování Nárůst obav a úzkosti v „ohrožujících situacích“ Vyžadování podpory, úlev od okolí Upevnění a rozšiřování vyhýbavého chování a tím i úzkosti

17 KBT agorafobie Edukace, vytvoření seznamu fobických situací Edukace, vytvoření seznamu fobických situací Zvládání tělesných příznaků Zvládání tělesných příznaků Zvládání myšlenek a představ Zvládání myšlenek a představ Expozice Expozice Metoda řešení problému Metoda řešení problému Kontrola dechu, svalová relaxace Odvedení či zaměření pozornosti, povzbuzující sebeinstrukce, kartičky s racionálními verzemi původních automatických negativních myšlenek (výsledky kognitivní restrukturace) 1.Určení a popis problémů 2.Zvolení problému, který chceme řešit 3.“Brainstorming“ – nalezení co největšího množství možných řešení daného problému 4.Zhodnocení výhod a nevýhod každého z navržených řešení 5.Zvolení řešení a naplánování jednotlivých kroků 6.Uskutečňování kroků 7.Zhodnocení účinnosti zvoleného řešení

18 Panická porucha (epizodická paroxysmální úzkost)   periodické ataky masivní úzkosti (paniky), které nejsou omezeny na konkrétní situaci a nelze je předvídat (žádné objektivní ohrožení nehrozí!)   několik závažných atak za měsíc   mezi atakami by se symptomy neměly vyskytovat (kromě anticipační úzkosti)   celoživotní prevalence 2 – 6 %

19 Teorie vzniku PP Biologické teorie: vrozená dispozice reagovat silněji na signály ohrožení – falešná poplachová reakce („hyperaktivní LC“) Biologické teorie: vrozená dispozice reagovat silněji na signály ohrožení – falešná poplachová reakce („hyperaktivní LC“) Teorie interoceptivního podmínění: podnět z vnitřního prostředí (TF, TK, závrať) spustí ataku (podmíněná reakce) Teorie interoceptivního podmínění: podnět z vnitřního prostředí (TF, TK, závrať) spustí ataku (podmíněná reakce) Hyperventilační teorie: protrahovaná hyperventilace – zesílení + další příznaky Hyperventilační teorie: protrahovaná hyperventilace – zesílení + další příznaky Kognitivní teorie: opakování záchvatů způsobeno trvalým sklonem interpretovat tělesné projevy jako signály ohrožení Kognitivní teorie: opakování záchvatů způsobeno trvalým sklonem interpretovat tělesné projevy jako signály ohrožení

20 KB model panické poruchy Falešná poplachová reakce (bušení srdce, zrychlení dechu, pocení, napětí, třes, závratě, sevření na hrudi, slabost) Zvýšení úzkosti a zesílení příznaků Podmíněný strach z tělesných příznaků Katastrofická interpretace příznaků („To je IM“, “Zblázním se“, „Umírám“!) Pozornost zaměřená na příznaky, úzkostné očekávání do budoucna, Očekávání dalších záchvatů Snížení sebedůvěry, pocity bezmoci, Vyhýbavé chování Biologická dispozice Chron.stresová situace, dlouhod.pocit ohrožení

21 Panický záchvat Napětí čas minut Provozní napětí SPOUŠTĚČE: cvičení starosti sex nonREM panikogeny KOGNICE BIOLOGICKÉ ZMĚNY ÚZKOST TĚLESNÉ REAKCE ÚZKOSTNÉ CHOVÁNÍ ADAPTAČNÍ REAKCE - ÚTLUM Anticipační úzkost a kognice vysoký arousal zabezpečovací a vyhýbavé chování interpersonální změny

22 KBT PP Edukace Edukace Nácvik zklidňujícího dýchání Nácvik zklidňujícího dýchání Nácvik svalové relaxace Nácvik svalové relaxace Interoceptivní expozice Interoceptivní expozice Zpochybňování katastrofických interpretací tělesných příznaků Zpochybňování katastrofických interpretací tělesných příznaků Zvládání vyhýbavého chování Zvládání vyhýbavého chování

23 Nácvik zklidnění dechu a relaxace Nácvik zklidnění dechu  edukace o vlivu hyperventilace hyperventilace  nácvik klidného dechu dechu  interoceptivní expozice expoziceRelaxace  progresivní relaxace: napětí-uvolnění napětí-uvolnění  jen uvolnění  zkrácená forma  podmíněná relaxace  aplikovaná relaxace

24 Kognitivní rekonstrukce u PP

25 Generalizovaná úzkostná porucha   generalizovaná trvalá úzkost, která není omezena na určité situace   přítomné obavy o zdraví a předtuchy   symptomy musí trvat nepřetržitě několik týdnů (ale nejsou ataky !!!)   motorické napětí a vegetativní hyperaktivita   prevalence 2 – 4 % (celoživotní 5 %)

26 Starosti u GAD Můžeme rozlišit 2 typy starostí: 1. typ: o vnějších událostech či vnitřních pocitech (finance, zdraví, práce, neúspěchy apod.) – „nebezpečí předejdu, když budu věnovat zvýšenou pozornost všem rizikům“ 1. typ: o vnějších událostech či vnitřních pocitech (finance, zdraví, práce, neúspěchy apod.) – „nebezpečí předejdu, když budu věnovat zvýšenou pozornost všem rizikům“ 2. typ = metakognice = myšlenky o starostech (hodnotí vlastní myšlenky jako takové) 2. typ = metakognice = myšlenky o starostech (hodnotí vlastní myšlenky jako takové) „Zblázním se z těch starostí“; „Přivolám to“ nebo naopak „Když si dělám starosti, nic nezanedbám“ Následuje „boj mezi starostmi“ – bojí se dělat si starosti i nedělat si je Následuje „boj mezi starostmi“ – bojí se dělat si starosti i nedělat si je Snaží se „předcházet“ možným nebezpečím, hledat rizika, ujišťovat se, zabezpečovat se – skryté vyhýbavé chování („Nesmím na to myslet“) Snaží se „předcházet“ možným nebezpečím, hledat rizika, ujišťovat se, zabezpečovat se – skryté vyhýbavé chování („Nesmím na to myslet“) Neschopnost řešit problémy (pokus-omyl), vyčerpání, neúspěchy, časté naplnění původních katastrofických očekávání, neschopnost vybrat priority Neschopnost řešit problémy (pokus-omyl), vyčerpání, neúspěchy, časté naplnění původních katastrofických očekávání, neschopnost vybrat priority Příklady metakognicí: To, že si dělám starosti mi pomáhá připravit se na budoucí problémy Dokud si dělám starosti, jsem na všechno připravena Když si přestanu dělat starosti, něco špatného se přihodí Když nezačnu já kontrolovat svoje starosti, ony budou ovládat mě Z těch starosti se zblázním To není normální si dělat tolik starostí Nikdy nebudu schopna změnit svojí ustrašenost Lidé mě pro mojí ustrašenost nemají rádi

27 KB model GAD Vrozená pohotovost k úzkostnosti vytvoření dysfunkčních předpokladů ve výchově a vývoji aktivace dysfunkčních předpokladů aktivující(mi) událostmi úzkostné myšlenky a představy zaměření pozornosti na ohrožení a bezmoc úzkostné emoce úzkostné chování tělesné příznaky úzkosti rozvoj metakognicí, zabezpečovacího a vyhýbavého chování udržování negativního obrazu sebe, světa a druhých sekundární důsledky v životě

28 Komplexní terapeutické programy  nácvik zvládání úzkosti  nácvik metody řešení problému  expozice vůči starostem KBT u GAD 1.Edukace (hlavně o udržovacích faktorech – skrytém vyhýbavém chování) 2.Relaxace 3.Rozpoznávání ANM, kognitivních omylů, zpochybňování, hledání konstruktivnějších variant 4.Expozice obávaným situacím 5.Plánování denních aktivit a pohybu 1.Formulace a odlišení, seřazení podle závažnosti 2.Určení problému 3.Co nejvíc řešení – pro a proti 4.Volba řešení 5.Plánování kroků 6.Uskutečňování 7.Hodnocení 1.Určit nejčastější starosti 2.Seřadit podle naléhavosti 3.Vybrat nejméně závažnou 4.Představit si nejhorší výsledky, minimálně minut; 5.Opakovat do snížení doprovodné úzkosti 6.Vymyslet i jiné možné výsledky 7.Porovnat intenzitu úzkostí 8.Vybrat další starost (o něco horší)

29 Kognitivní rekonstrukce

30 Posttraumatická stresová porucha   zpožděná (nebo prodloužená) reakce na silnou stresovou událost (katastrofa, boj, neštěstí, mučení, teror, zločin, znásilnění)   po období latence - několik tý až 6 měs.   opakované neodbytné úzkostné prožívání - oživování traumatu ve vzpomínkách, živých představách či snech (reminiscence) + trvalý pocit emoční otupělosti, stažení, necitlivosti, neprožívání   vyhýbání se všem připomínkám + neadekvátní reakce na ně (vegetativní hyperaktivace), (+ nespavost, deprese, TS myšlenky, abúzus)   prevalence 0,5 – 1 % (3 – 58 %)

31 Zvýšený arousal zvýšená vigilita, nabuzení, „číhání“ zvýšená vigilita, nabuzení, „číhání“ zvýšená vzrušivost a lekavost zvýšená vzrušivost a lekavost podrážděnost či návaly hněvu podrážděnost či návaly hněvu obtížné soustředění obtížné soustředění poruchy spánku poruchy spánku SOUVISÍ S ČEKÁNÍM NA TO, „KDY SE TO STANE ZNOVU“, DÍKY VYHÝBÁNÍ SE NEMŮŽE HABITUOVAT TERAPIE - EXPOZICE „STÁVÁ SE TO ZNOVU“ VEDOU K POSTUPNÉ HABITUACI = POKLESU AROUSALU

32 Vyhýbání se emoční změně vyhybání se myšlenkám, emocím a pocitům vztaženým k traumatu vyhybání se myšlenkám, emocím a pocitům vztaženým k traumatu vyhýbání se připomínajícím aktivitám a situacím vyhýbání se připomínajícím aktivitám a situacím psychologická amnézie psychologická amnézie pokles zájmu o aktivity pokles zájmu o aktivity stranění se druhých stranění se druhých omezené emoční prožívání omezené emoční prožívání pocity zbytečnosti a nesmyslnosti budoucnosti pocity zbytečnosti a nesmyslnosti budoucnosti VYHÝBÁNÍ SE NEGATIVNÍM EMOCÍM VEDE KE ZTRÁTĚ POZITIVNÍCH EMOCÍ A NÁSLEDNÉ DEPERSONALIZACI. JE TO ZÁROVEŇ UDRŽOVACÍ FAKTOR PTSD. TERAPIE – ZABRÁNIT VYHÝBÁNÍ A ROZŠÍŘIT POZITIVNÍ EMOČNÍ PROŽÍVÁNÍ

33 Znovuprožívání vzpomínky na traumatickou událost vzpomínky na traumatickou událost sny sny pocity znovuprožívání (flashbacky) pocity znovuprožívání (flashbacky) distres při expozici vnitřním i vnějším podnětům distres při expozici vnitřním i vnějším podnětům nadměrná fyziologická reakce při expozici nadměrná fyziologická reakce při expozici UDRŽOVACÍ KOGNITIVNÍ MECHANISMUS: SNAHA TYTO VZPOMÍNKY POTLAČIT, ODVÉST OD NICH POZORNOST, VYHNOUT SE JIM TERAPIE – UMOŽNIT ROZŠÍŘENÍ ROZPOMÍNÁNÍ NA TRAUMATICKOU UDÁLOST - reprocessing

34 KBT u PTSD  Terapeutický vztah, emoční podpora  Edukace („normalizace“)  Abreakce  Expozice traumatickým vzpomínkám  Kognitivní rekonstrukce  Relaxace  Řešení problémů Sdělení zážitku s vyjádřením doprovodných emocí, tělesných příznaků a následnou úlevou

35 EXPOZICE Vystavení se podnětům, které vyvolávají strach a vyhýbavé nebo zabezpečovací chování Vystavení se podnětům, které vyvolávají strach a vyhýbavé nebo zabezpečovací chování zpravidla exponujeme postupně, v hierarchii obtížnosti zpravidla exponujeme postupně, v hierarchii obtížnosti traumatické události traumatické události expozice příznakům expozice příznakům in vivo in vivoPŘÍSTUPY: v rozhovoru o traumatické události v rozhovoru o traumatické události v písemném domácím cvičení v písemném domácím cvičení film s podobným tématem film s podobným tématem zvukům, pohybům, tělesným příznakům zvukům, pohybům, tělesným příznakům vůči obávaným situacím, činnostem, místům vůči obávaným situacím, činnostem, místům v imaginaci (+ metoda řízených představ) v imaginaci (+ metoda řízených představ) s desensibilizací očními pohyby s desensibilizací očními pohyby

36 Záznam ANM u PTSD

37 Obsedantně kompulzivní porucha   opakovaně se vyskytující nutkavé myšlenky nebo akty (chování)  =  OBSESE = opak. vtíravé myšlenky, představy, nápady, impulzy, které se stereotypně vtírají do mysli, vyvolávají tíseň pro svůj obsah, vnímány jako vlastní, ale nechtěné, nesmyslné, pac. se je snaží potlačit, stydí se za ně   KOMPULZE = (RITUÁLY) = nutkavé akty, stereotyp. úkony, které pac. musí dělat, aby zmenšil svou úzkost (prevence, neutralizace), pokud nutkání nevyhoví, úzkost se zvyšuje   Převážně obsedantní myšlenky nebo ruminace   Převážně nutkavé akty (kompulzívní rituály)   Smíšené obsedantní myšlenky a jednání   celoživotní prevalence 2 – 3 %

38 KB model OCD (Salkovskis a Warwick 1988 ) ŽIVOTNÍ ZKUŠENOSTI „Porušení pravidel může vést ke katastrofě!“, „Některé myšlenky jsou nepřijatelné!“ a) výchova: „Porušení pravidel může vést ke katastrofě!“, „Některé myšlenky jsou nepřijatelné!“ „Zanedbání může vést ke katastrofě“ b) zážitek: „Zanedbání může vést ke katastrofě“ VYTVOŘENÍ DYSFUNKČNÍCH PŘEDPOKLADŮ „Nic nelze ponechat náhodě“, „Morální člověk nesmí mít určité myšlenky“ Kritická událost Aktivace dysfunkčních předpokladů „Běžné“ mimovolní myšlenky na sebe strhnou pozornost a vyvolají úzkost Rozvoj „neutralizujicího“ jednání (preventivního, napravujícího, ujišťujícího) Více mimovolních myšlenek budících silné emoce (úzkost, znechucení) OBSEDANTNĚ-KOMPULZIVNÍ PORUCHA CHOVÁNÍ: vyhýbavé zabezpečovací opakované kontrolování opakované umývání KOGNITIVNÍ PROCESY: myšlenkové rituály zaměření na negativní info, ruminace aj. EMOCE: úzkost znechucení deprese TĚLESNÉ REAKCE: zvýšený neklid pocení, třes, bušení srdce poruchy spánku aj.

39 KBT strategie  Edukace  Edukace (+ dohoda o cílech)  expozice  expozice (dle seznamu, + záznam nepohody)   in vivo (terapeut slouží jako model)   v imaginaci (např. při představách katastrof – opakovaná sugesce; zvl.případ = opakovaná expozice vůči obsesím bez zjevných kompulzí; úmyslné vyvolávání si obsesí – strastiplný čas)  zábrana rituálu  zábrana rituálu (trénink odolávání puzení, habituace)  denní záznamy  relaxace  kognitivní restrukturalizace (vč. metakognicí)  nácvik přiměřenějšího chování, odměny  plánování času a příjemných aktivit (vyplnit čas po OC)  řešení životních problémů

40 Expozice in vivo – varianta seznamu Seznam kompluzí Procenta obtížnosti Kontrola bezpeč. auta 100% Kontrola kola 90% Kontrola uzamčení bytu 65% Kontrola sporáku 50% Kontrola vypínačů 20% Odchod z domu s někým 10% Kontrola oblečení 5%


Stáhnout ppt "KBT úzkostných poruch MUDr.Jiřina Kosová Psychiatrické centrum Praha 3. LF UK Centrum neuropsychiatrických studií."

Podobné prezentace


Reklamy Google