Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SPRÁVNÍ PRÁVO ZS 2010-11 13. 11. 2010, Písek. Správní právo Bankovní institut vysoká škola, a. s. Vzdělávací středisko Písek Mgr. Ilona Kostadinovová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SPRÁVNÍ PRÁVO ZS 2010-11 13. 11. 2010, Písek. Správní právo Bankovní institut vysoká škola, a. s. Vzdělávací středisko Písek Mgr. Ilona Kostadinovová."— Transkript prezentace:

1 SPRÁVNÍ PRÁVO ZS , Písek

2 Správní právo Bankovní institut vysoká škola, a. s. Vzdělávací středisko Písek Mgr. Ilona Kostadinovová Kontakt: Web:

3 Rozhodnutí ve správním řízení Správní řízení (též správní proces) je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, § 9 správního řádu, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění.správního orgánurozhodnutí Do správního řízení v širším slova smyslu je též zahrnován postup směřující k exekuci (nuceném výkonu) správního rozhodnutí, postup směřující k vydání vyjádření, osvědčení nebo sdělení, postup k uzavření veřejnoprávních smluv a postup směřující k vydání opatření obecné povahy.exekuciveřejnoprávních smluvopatření obecné povahy

4 Správní řízení Správní řízení upravuje v ČR zejména správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.), který stanoví obecný postup ve správním řízení a kterého se užije, nestanoví-li jiné zákony postup zvláštní.správní řádSb. Rámcové požadavky na právní úpravy správního řízení v členských státech Rady Evropy stanovuje Rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy č. (77) 31, o ochraně jednotlivce ve vztahu ke správním aktům.Rady Evropy

5 Zásady správního řízení Základní pravidla správního řízení se promítají do dalších ustanovení správního řádu a jsou důležitá pro jejich výklad, uplatňují se též samostatně a bezprostředně a tak regulují chování subjektů správního řízení, zejména správních úřadů. Všechny zásady musí být v rovnováze a uplatňovány současně, s hledáním optimálního řešení. Hlava II. správního řádu, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění - §§ 2 – 8

6 Základní pravidla: 1. zásada legality – porušení zákona má za následek přezkoumání nezákonného rozhodnutí, příp. nahrazení škody 2. zásada správnosti – správní orgán je povinen použít nejvhodnějších prostředků, které vedou k správnímu vyřízení věci 3. zásada ochrany veřejného a jiného obecného zájmu – správní orgány jsou povinny vyžadovat plnění povinností od osob, které jsou účastníky správního řízení nebo kterým byly tyto povinnosti uloženy 4. zásada ochrany práv a zájmů adresátů veřejné správy – správní orgány jsou povinny chránit práva a právem chráněné zájmy fyzických i právnických osob 5. zásada přednosti smírného řešení – správní orgán se vždy, pokud to připouští povaha věci, pokusí o smírné vyřízení

7 Základní pravidla: 6. zásada součinnosti správních orgánů s účastníky řízení – i mimo rámec konkrétního řízení je povinností správního orgánu poučit potenciální účastníky o právních předpisech, aby při neznalosti právních předpisů neutrpěli újmu 7. zásada rychlosti a hospodárnosti – zbytečné průtahy v řízení či zbytečné zatěžování účastníků lze kvalifikovat jako nesprávný úřední postup 8. zásada materiální pravdy – rozhodnutí správního orgánu vychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci, správní orgán není vázán návrhy účastníků, příp. jejich shodným tvrzením 9. zásada přesvědčivosti rozhodnutí – že rozhodnutí musí být srozumitelně a jednoznačně odůvodněno 10. zásada rovnosti účastníků řízení – v řízení, kde vystupuje více účastníků, mají všichni rovná procesní práva a povinnosti

8 Správní orgány – obecná ustanovení § 10 a násl. správního řádu, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění – základní pojmy: Správní úřad je organizační jednotka zřízená zákonem, jejíž působnost je stanovena zákonem (čl. 79 Ústavy), která vystupuje navenek prostřednictvím svých orgánů nebo zástupců, kteří jednají jménem subjektu či za subjekt (např. stát), jehož je správní úřad organizační součástí (organizační složkou).stát Atributem úřadu je pak trvalost, to znamená, že úřad v tomto pojetí existuje bez ohledu na personální změny v něm. Dalším znakem je i absence právní subjektivity; úřad je vždy non-subjekt.právní subjektivity Příslušnost správních orgánů – věcná (§10 správního řádu) a místní (§11 správního řádu) -Postoupení pro nepříslušnost - § 12 správního řádu -Dožádání - § 13 správního řádu

9 Správní orgány a jejich působnost Dnes se v českém právu termín správní úřad používá i například v označeních některých typů či věcných působností úřadů: například silniční správní úřad, drážní správní úřad atd.silniční správní úřaddrážní správní úřad Při výkonu správní působnosti správní úřad působí jako správní orgán, případně orgán státní správy. Typickým správním orgánem státu je státní úřad, jako správní orgán státu však může působit i úřad samosprávného celku (v Česku kraje, obce nebo městského obvodu či městské části) při výkonu přenesené působnosti.státní úřad samosprávného celkuobce městského obvodu či městské části přenesené působnosti

10 Správní orgány - příklady Například působnost matričního úřadu vykonávají mj. obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a kraje v rámci své přenesené působnosti. [2]matričního úřadu [2] Správním orgánem mohou být na základě zákona z titulu své funkce a při jejím výkonu i fyzické osoby (např. veřejná stráž, prezident republiky aj.) veřejná strážprezident republiky Rovněž při výkonu policejních působností je mnohdy správním orgánem konkrétní strážník či policista, nikoliv příslušná policie jako organizace.strážníkpolicista Správní úřady i ostatní správní orgány jsou součástí výkonné moci a při výkonu státní působnosti podléhají vládě, která je metodicky řídí prostřednictvím interních normativních aktů. výkonné moci vláděinterních normativních aktů Správní úřady mohou postupovat jen na základě a v mezích zákona (secundum et intra legem).secundum et intra legem

11 Správní orgány a jejich rozhodnutí Rozhodnutí je externí individuální právní akt, kterým se zakládají, mění nebo ruší určitá konkrétní práva a povinnosti adresáta tohoto aktu, případně se závazně stanoví, zda již taková práva a povinnost existují či nikoli.právní akt Rozhodnutí je vždy výsledkem aplikace práva, a to buď v oblasti hmotněprávní, nebo procesní.právahmotněprávníprocesní Základními vlastnostmi rozhodnutí jsou jeho právní moc a vykonatelnost.právní mocvykonatelnost

12 Právní moc je procesní institut, vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti.soudního správního ● Konečnost pravomocného rozhodnutí je vnitřní procesní účinek, který se označuje jako formální právní moc a znamená, že dané rozhodnutí již nelze napadnout řádným opravným prostředkem. opravným prostředkem Uvedená skutečnost musí nastat vůči všem účasníkům řízení, pokud i jen jeden z nich řádný opravný prostředek podat může, rozhodnutí právní moci zatím nenabývá. ● Naopak závaznost a nezměnitelnost pravomocného rozhodnutí navenek je označována jako materiální právní moc. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení (objektivní meze závaznosti), tak ohledně dotčených osob (subjektivní meze závaznosti). Jestliže bylo o určité věci pravomocně rozhodnuto, tak je takové rozhodnutí vůči účastníkům řízení a státním orgánům závazné. ● Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu jednat a rozhodnout, právní mocí nastává tzv. překážka věci rozsouzené (rozhodnuté) - res iudicata. Pokud však jde o rozhodnutí nemeritorní, tzn. většinou v procesních otázkách, tato překážka neplatí.

13 Vykonatelnost je procesní institut, vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho vynutitelnosti, především státní mocí, pokud nebude splněno dobrovolně.soudního správního Vykonatelnost se většinou pojí s právem určitého plnění, především peněžitého, kdy ten, komu takové právo svědčí, může v případě neplnění ze strany povinného navrhnout k jeho vymožení nařízení exekuce.exekuce Vykonatelné rozhodnutí zde funguje jako tzv. exekuční titul. Institut vykonatelnosti je však od institutu právní moci rozdílný, neboť jsou nejen možná, ale i velmi častá pravomocná rozhodnutí, která zatím vykonatelná nejsou.právní moci V těchto případech totiž ještě neuplynula rozhodnutím nebo zákonem stanovená lhůta k plnění. Stejně tak existují rozhodnutí tzv. předběžně vykonatelná (zejména rozsudky o výživném), která lze nuceně vymoci, ačkoli ještě právní moci nenabyla. V případě uplatnění mimořádného opravného prostředku proti pravomocnému rozhodnutí lze někdy požádat o odložení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. Pokud je žádosti vyhověno, nelze napadené rozhodnutí nuceně vymoci, dokud není o opravném prostředku rozhodnuto.opravného prostředku

14 Druhy rozhodnutí Konstitutivní: rozhodnutím se právní vztah zakládá, mění nebo ruší (účinky takového rozhodnutí nastávají ex nunc - od nynějška).právní vztah Deklaratorní: rozhodnutím se autoritativně prohlašuje, že zde už nějaký právní vztah je, či není (účinky nastávají ex tunc - od počátku). Náležitosti rozhodnutí – obecně, § 67 a násl. správního řádu, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění Téměř každé rozhodnutí by mělo obsahovat tyto základní náležitosti: záhlaví – označení rozhodujícího orgánu a označení věci, ve které je rozhodováno výrok (enunciát) – rozhodnutí v užším slova smyslu odůvodnění – obsahuje popis skutkového stavu, vyjádření účastníků řízení, rekapitulaci případného dokazování a zdůvodnění posouzení právního stavu věci poučení o možnosti podat opravný prostředekopravný prostředek datum a místo vydání rozhodnutí

15 Formy rozhodnutí Existuje více forem rozhodnutí. Základním dělením je, zda je vydal soud (moc soudní), nebo správní orgán (moc výkonná).soudsprávní orgán ● Soudní rozhodnutí Rozsudek UsneseníUsnesení soudu Trestní příkaz Platební rozkaz ● Správní rozhodnutí Rozhodnutí správního orgánu UsneseníUsnesení správního orgánu Příkaz Doklad Bloková pokuta

16 Usnesení – pojem § 76 správního řádu Usnesení je forma rozhodnutí nějakého orgánu nebo právnické, výjimečně i fyzické osoby.rozhodnutí Jde o obecný výraz, v některých oborech a podle některých speciálních zákonů však jde o termín, který je přesně vymezen a rozlišen od jiných forem rozhodnutí, například k rozlišení od obecně závazných rozhodnutí (například schválení obecně závazného předpisu) nebo správních rozhodnutí.obecně závazného předpisu správních rozhodnutí Formou usnesení se například zpravidla přijímají různá vnitřní organizační rozhodnutí nebo jiná rozhodnutí, která nejsou ve věci samé, ale o prodecurálních otázkách (přerušení nebo podmínky řízení nebo jednání, schválení programu jednání, rozhodnutí o poplatcích nebo nákladech atd.).

17 Opravné prostředky Opravný prostředek je formalizovaný úkon účastníka řízení (například soudního nebo správního), které směřuje proti konkrétnímu — dle názoru účastníka nesprávnému — rozhodnutí vydanému orgánem, který v daném řízení rozhoduje (například soudem nebo úřadem), a jehož smyslem je docílit opravy tohoto rozhodnutí dle představ účastníka.účastníka řízenírozhodnutí O opravném prostředku nejčastěji rozhoduje orgán nadřízený orgánu, který rozhodnutí vydal. Opravné prostředky se dělí na řádné a mimořádné. Řádnými se nazývají ty, kterými se napadá nepravomocné rozhodnutí, mimořádnými se nazývají ty, kterými se napadá pravomocné rozhodnutí. nepravomocné

18 Opravné prostředky řádné Řádné opravné prostředky úzce souvisí s takzvanou dvouinstančností většiny závažných řízení: rozhodnutí je definitivní, teprve pokud se na něm shodl podřízený a nadřízený orgán, nebo pokud se účastníci spokojili již s rozhodnutím v první instanci. Pro každý konkrétní druh opravného prostředku jsou stanovena podrobná pravidla: kdo ho může podat, v jaké lhůtě od rozhodnutí, jakým způsobem a komu, a jaký druh vznášených důvodů je přípustný. Taková pravidla jsou odlišná v jiných řízeních, i když se opravný prostředek stejně jmenuje.

19 Opravné systémy ● Apelační opravný systém Tento systém je nejširší, dovoluje přezkoumání rozhodnutí po skutkové i právní stránce. Nadřízený orgán může rozhodnutí změnit, potvrdit i zrušit. V systému úplné apelace může i přihlížet k novým skutečnostem a důkazům (tzv. nova či novoty). V systému neúplné apelace není možno novoty uplatnit (s některými výjimkami - např. kdyby existovaly, ale nebyly známé). ● Kasační opravný systém Tento systém dovoluje přezkoumání rozhodnutí pouze po právní stránce. Nadřízený orgán může rozhodnutí potvrdit nebo zrušit. Pokud ho zruší, tak nové rozhodnutí vydá podřízený orgán, který vydal předchozí rozhodnutí. Ale musí se řídit právním názorem nadřízeného orgánu. ● Revizní opravný systém Tento systém dovoluje přezkoumání rozhodnutí pouze po právní stránce, nadřízený orgán může rozhodnutí kromě potvrzení a zrušení i změnit.

20 Opravné systémy a jejich účinky ●Suspenzivní (odkladný) účinek znamená, že včas podaným opravným prostředkem se odkládá právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí. To nevylučuje častou možnost odvolacího orgánu odkladný účinek u jednotlivého případu vyloučit.právní moc vykonatelnost ● Devolutivní účinek způsobuje, že o opravném prostředku rozhoduje orgán nadřízený ogránu, který napadené rozhodnutí vydal. Výjimkou v některých řízení možná autoremedura, která umožňuje za určitých okolností orgánu opravnému prostředku v plném rozsahu vyhovět a vlastní rozhodnutí tak opravit (zhojit). autoremedura

21 Opravné prostředky ve správním řízení I. Řádné opravné prostředky Odvolání Rozklad Odpor II. Mimořádné opravné prostředky Obnova řízení Další možné prostředky: ● Přezkumné řízení - má charakter podobný opravnému prostředku i dozorčí prostředek, na základě žádosti o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. ● Opravné prostředky ve správním soudnictví Kasační stížnost Obnova řízení ● Veřejný ochránce práv

22 Odvolání - § 81 a násl. správního řádu Odvoláním lze napadnout jakékoliv rozhodnutí správního orgánu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak; odvolání také nemůže podat účastník, který se práva na podání odvolání vzdal.správního orgánu Napadnout lze celou výrokovou část, jednotlivý výrok nebo vedlejší ustanovení, nikoliv však odůvodnění. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze vzít zpět, pokud nebylo ve stejné věci podán jiné odvolání, musí být odvolací řízení zastaveno.

23 Odvolání - § 81 a násl. správního řádu Včas podané a přípustné odovolání má suspenzivní a devolutivní účinek, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.suspenzivní devolutivní účinek Zákonnost rozhodnutí a řízení je přezkoumávána ex offo, správnost rozhodnutí jen v rozsahu podaných námitek.ex offo Odvolací orgán může napadené rozhodnutí (nebo jeho část) zrušit a zastavit; zrušit a vrátit k novému projednání správní orgánu, které napadené rozhodnutí vydal (ten je pak vázán právním názorem odvolacího orgánu); změnit (při dodržení zásady reformatio in peius, změnit nemůže rozhodnutí orgánů územní samosprávy vydané v jejich samostatné působnosti) nebo odvolání zamítnout.reformatio in peiusúzemní samosprávysamostatné působnosti Proti rozhodnutí odvolacího orgánu není odvolání.

24 Rozklad Ve správním řízení se odvolání směřujícímu proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy nazývá rozklad.správním řízení ústředního orgánu státní správyrozklad Odpor Proti povinnosti uložené formou písemného příkazu může podat ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor. Včasným podáním odporu (ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu) se příkaz ruší a řízení pokračuje.

25 Opravné prostředky mimořádné: ● Přezkumné řízení - má charakter podobný opravnému prostředku i dozorčí prostředek, na základě žádosti o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, § 94 a násl. správního řádu. Žádost o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení je mimořádným opravným prostředkem ve správním řízení.opravným prostředkemsprávním řízení OdvolacíOdvolací orgán na návrh účastníka nebo i z vlastní iniciativy přezkoumá pravomocné rozhodnutí a pokud shledá, že je v rozporu se zákonem, může je zrušit nebo změnit.pravomocnérozhodnutí Proti takovému rozhodnutí je přípustné další odvolání (rozklad).odvolánírozklad

26 Opravné prostředky mimořádné – obnova řízení, § 100 a násl. správního řádu Obnova řízení je možná z následujících důvodů: a)vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivýmidůkazy b)bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno c)Rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem.trestným činem

27 Opravné prostředky mimořádné – obnova řízení, § 100 a násl. správního řádu, z. č. 500/2004 Sb. Obnova z prvních dvou důvodů je možná na návrh účastníka ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Ex offo je možná obnova řízení z výše uvedených důvodů a za podmínky veřejného zájmu na novém řízení (platí jen druhá výše uvedené lhůta) a z důvodu, že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem (v takovém případě platí lhůta 3 let ode dne právní moci takového rozsudku), v takovém případě jde materiálně o dozorčí prostředek, nikoliv opravný prostředek. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který rozhodl v posledním stupňi. Rozhodnutí má suspenzivní účinek, pokud ještě nebylo původní rozhodnutí vykonáno. Proti rozhodnutí o obnově řízení je možno použít odvolání. Případně obnovené řízení tvoří jeden celek s původním řízením a je jeho pokračováním.

28 Opravné prostředky mimořádné – správní soudnictví, z. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem používaným ve správním soudnictví.opravným prostředkemsprávním soudnictví Lze jí napadnout pravomocná rozhodnutí krajských soudů, a to z poměrně širokého výčtu kasačních důvodů.krajských soudů Kromě vad řízení a chybného právního posouzení lze namítat i nesprávné hodnocení důkazů soudem I. stupně, nové důkazy však navrhovat není možné. O kasačních stížnostech rozhoduje Nejvyšší správní soud, správní soud O kasačních stížnostech rozhoduje Nejvyšší správní soud i dva roky, což velmi znesnadňuje posici žalobců, kteří se domáhají ochrany před postupem státních úřadů a nejsou spokojeni s prvoinstančním rozsudkem. Nejvyšší správní soud není oprávněn rozhodnout na základě kasační stížnosti sám, může pouze napadené rozhodnutí zrušit a vrátit k novému rozhodnutí krajskému soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel, který nemá sám právnické vzdělání, zastoupen advokátem.advokátem

29 Opravné prostředky mimořádné – správní soudnictví,, z. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní: Žádost o obnovu řízení je mimořádný opravný prostředek, jimž navrhovatel žádá, aby bylo obnoveno pravomocně skončené řízení, protože se ve věci objevily dříve neznámé nebo nedostupné důkazy nebo skutečnosti, které by samy nebo ve spojení s původně známými důkazy a skutečnostmi mohly vést k jinému rozhodnutí ve věci.opravný prostředekpravomocněřízenídůkazy Obnova řízení je přípustná ve správním, v civilním, v trestním řízení a v řízení před Ústavním soudem, přičemž úprava řízení o povolení obnovy se ve všech případech podobá. Proti rozhodnutí o povolení obnovy řízení (s výjimkou řízení před Ústavním soudem) je přípustný řádný opravný prostředek (odvolání, rozklad nebo stížnost).správnímcivilnímtrestním řízeníÚstavním soudemodvolánírozkladstížnost Povolením obnovy se původní rozhodnutí buď ruší (v trestním řízení) nebo se pozastavuje jeho vykonatelnost (ve správním a civilním řízení), a v původním řízení se pokračuje. V trestním řízení nové rozhodnutí původní rozhodnutí vždy nahrazuje, ve správním a civilním řízení se buď původní rozhodnutí potvrdí (tj. obnovené řízení nevede ke změně napadeného rozhodnutí), nebo se změní.vykonatelnost

30 Veřejný ochránce práv Zákon č. 349/1999 Sb. o Veřejném ochránci práv Sídlem ochránce je Brno. Veřejný ochránce práv, Údolní 39, Brno Chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou úřady nečinné. Provádí také preventivní systematické návštěvy míst, kde mohou být lidé omezováni na svobodě, a usiluje o respektování jejich základních práv. Ochránce rovněž přispívá k prosazování práva na rovné zacházení a ochraně před diskriminací.

31 Kancelář veřejného ochránce práv Důvod a způsob založení Kancelář veřejného ochránce práv byla založena k organizačnímu, odbornému a technickému zabezpečení činnosti veřejného ochránce práv Statutem kanceláře veřejného ochránce práv ze dne 31. ledna 2001, vydaným ochráncem na základě § 25 zákona č. 349/1999 Sb. o Veřejném ochránci práv.Statutem kanceláře veřejného ochránce práv ze dne 31. ledna 2001

32 Veřejný ochránce práv – právní postavení Veřejný ochránce práv je monokratickým[1] nezávislým a nestranným státním orgánem, který stojí mimo veřejnou správu a není tedy úřadem.[1] Zákonem je naopak povolán k tomu, aby činnost veřejné správy kontroloval a dohlížel na ni. Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na období 6 let z kandidátů navržených prezidentem a Senátem. Zvolen může být pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období – Otakar Motejl byl prvním ombudsmanem u nás. Ze své činnosti se ochránce zodpovídá Poslanecké sněmovně PČR.

33

34 Veřejný ochránce práv – činnost Ochránce má jednoho zástupce voleného Poslaneckou sněmovou PČR stejným způsobem a se stejnými podmínkami, jako je tomu u ochránce. Zástupce zastupuje ochránce v době jeho nepřítomnosti a zákon ochránci umožňuje pověřit ho výkonem části své působnosti. Aktuálně jde např. o oblast pozemkového práva a restitucí, stavby a regionální rozvoj, životní prostředí, zdravotnictví, ochranu dětí, mládeže a rodiny, zaměstnanost, samosprávu, školství či ochrany osobních údajů a poskytování informací. Veškerá šetření vede ochránce, případně jeho zástupce, osobně a je to výhradně ochránce, resp. jeho zástupce, kdo vydává stanoviska či zprávy o výsledcích šetření.

35 S čím ochránce může pomoci a s čím ne? Může pomoci: Když nesouhlasíte s rozhodnutím nebo postupem úřadu Když je úřad nečinný – tj. nevydal rozhodnutí ve stanovené lhůtě, nezahájil řízení apod. Když si myslíte, že jste měl být účastníkem řízení, ale nepřizvali vás k němu. Když se domníváte, že se úřad nebo úředník k vám chová arogantně nebo nevhodně. Události, kterých se stížnost týká, by neměly být starší než 1 rok.

36 S čím ochránce může pomoci a s čím ne? Nemůže pomoci: S rozhodováním samosprávy obcí a měst (např. při přidělování obecních bytů, nakládání s majetkem obce, schvalování územních plánů apod.) S rozhodovací činností soudů S exekucí S občanskoprávními věcmi (např. spory se sousedy, půjčky, kupní smlouvy, splácení dluhů aj.) S pracovněprávními věcmi (uzavírání či ukončování pracovního poměru apod.) S trestněprávními věcmi (např. pokud nesouhlasíte s uloženým trestem, zahájením/nezahájením trestního řízení či průběhem vyšetřování apod.) Jestliže máte výhrady vůči nějakému zákonu.

37 Nejobvyklejší úřady a instituce, na něž se vztahuje působnost ochránce: ministerstva obecní a krajské úřady Česká správa sociálního zabezpečení sociální odbory místních úřadů orgány sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) stavební úřady odbory životního prostředí hygienické stanice památkové úřady katastrální úřady matriční úřady úřady práce zdravotní pojišťovny cizinecká policie celní úřady soudy (jen v případech průtahů v řízení, nevhodném chování soudců apod., nikoli v rozhodování soudů) Policie ČR (nikoli v trestním řízení) Vězeňská služba ČR (věznice) zařízení, kde se vykonává ochranná nebo ústavní výchova Česká obchodní inspekce Rada pro rozhlasové a televizní vysílání orgán státní správy soudu (předseda nebo místopředseda soudu)

38 Podněty ochránci lze podávat: Písemně – nejlépe formuláři podnětu, odeslaném na adresu: Veřejný ochránce práv, Údolní 39, Brno.formuláři podnětu Lze i formou vlastního dopisu, v němž vylíčíte podstatu svého problému, uvedete, na který úřad státní správy si stěžujete, čeho chcete stížností dosáhnout. vlastního dopisu Elektronickou poštou (i bez elektronického podpisu) e- mailem zaslaným na adresu Prostřednictvím datové schránky Pomocí interaktivního on-line formuláře on-line formuláře Osobně doručit – písemný podnět doručit osobně do podatelny Kanceláře veřejného ochránce práv (Údolní 39, Brno), každý pracovní den v době 8:00 – 16:00 hod. Osobně podat do protokolu – v pracovní dny v době 8:00 – 11:30 a 12:00 – 16:00 se můžete dostavit na osobní Příjem podnětů v budově Kanceláře veřejného ochránce práv, kde s Vámi stížnost projedná a sepíše právník Kanceláře. Ten vám také vysvětlí případné nejasnosti a nastíní další možný postup.

39 Co musí stížnost ochránci obsahovat a splňovat Stížnost musí podat ten, kdo se dožaduje ochrany svých práv nebo jeho zákonný zástupce. V zastoupení jiné osoby, je třeba tuto skutečnost doložit písemnou plnou mocí zastoupeného či jiným dokladem s uvedením rozsahu oprávnění. Stížnost musí vždy obsahovat: jméno, příjmení, bydliště stěžovatele, telefon; u právnické osoby název, sídlo a osobu oprávněnou jejím jménem jednat, vylíčení podstatných okolností problému, včetně sdělení, zda tato záležitost byla předložena také jinému orgánu a s jakým výsledkem, označení úřadu či úřadů, vůči nimž stížnost směřuje, doklad o tom, že úřad, jehož se stížnost týká, stěžovatel neúspěšně sám vyzval k nápravě. pokud bylo v dané záležitosti vydáno nějaké rozhodnutí, je třeba, aby stěžovatel přiložil jeho kopii, kopie dokumentů, které se záležitostí souvisejí a obsahují důležité informace.

40 Právní základ činnosti veřejného ochránce práv Zákon ochránci nestanovuje žádné lhůty a ochránce se snaží v rámci svých možností řešit všechny podněty co nejrychleji. Proti způsobu vyřízení a rozhodnutí o podnětu ochráncem není přípustný žádný opravný prostředek (odvolání). Délka šetření a vyřízení podnětu je individuální a vždy záleží na okolnostech a složitosti případu. ELEKTRONICKÝ PODPIS Pokud ochránce odesílá stěžovateli zprávu v elektronické podobě, dokument je vždy opatřen elektronickým podpisem ochránce. Příjemce může dokument libovolně kopírovat nebo jej přeposílat (např. jiným úřadům). Elektronický podpis a tedy právní váha dokumentu zůstanou zachovány. Bude-li však v dokumentu provedena sebemenší změna, elektronický podpis automaticky a nevratně zanikne.

41 Sankce Jestliže orgán státní správy nebo zařízení, kde se nacházejí osoby omezené na svobodě, nesplní svou povinnost součinnosti s ochráncem nebo po zjištěném pochybení neprovede dostatečná opatření k nápravě, může ochránce o celé záležitosti informovat veřejnost. Zveřejnění je sankcí, kterou zákon ochránci umožňuje. V takovém případě může ochránce sdělit veřejnosti i jména a příjmení konkrétních osob, které jménem chybujícího úřadu jednaly. Příklady sankcí viz příloha word.

42 Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský Veřejný ochránce práv – ombudsman Funkční období od 13. září 2010 Informační linka: Aktuálně se například veřejně vyjádřil ke změnám souvisejícím se změnami zákoníku práce, sněmovní tisk č. 155, senátní tisk č. 363 RNDr. Jitka Seitlová – zástupkyně veřejného ochránce práv Blíže příloha word.

43 Principy dobré správy Veřejný ochránce práv je podle zákona povinen chránit osoby nejen před porušováním práva ze strany úřadů, ale i před takovým jednáním, které neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy. Denně proto stojí před problémem aplikace a naplňování toho, co jsou to principy dobré správy. Je zřejmé, že jde o neformální zásady kvalitního spravování věcí veřejných, které vycházejí z ústavních zásad, z obecných právních principů, z morálních pravidel i z legitimních společenských očekávání. Dobrá správa tedy označuje takový postup úřadu, který je nejen v souladu se zákonem, ale zároveň mu nelze vytknout svévoli, účelovost, vyhýbavost, neefektivnost, liknavost a jiné nežádoucí znaky. Některé z principů dobré správy jsou dosud v zákonech a již existujících dokumentech různého původu i úrovně zmiňovány či definovány roztříštěně a nejednotně.

44 Principy dobré správy Ochránce se proto rozhodl shrnout své dosavadní poznatky. Vyšel přitom především z vlastních zkušeností za dobu existence institutu veřejného ochránce práv a dále z již existujícího Evropského kodexu dobré správní praxe Evropské unie, z připravovaného doporučení Rady Evropy o dobré správě a z dalších mezinárodních dokumentů. 1. SOULAD S PRÁVEM Úřad postupuje v souladu s právním řádem České republiky jako celkem. Právní předpisy aplikuje v jejich vzájemné souvislosti. Tam, kde je výklad určitého právního ustanovení nejednoznačný, vykládá jej úřad podle jeho smyslu, přičemž respektuje zejména stanoviska nadřízeného úřadu a konstantní judikaturu soudů. Nadřízený úřad na žádost podřízeného úřadu poskytne své jednoznačné a srozumitelné právní stanovisko k řešení určitého právního problému. Nadřízený úřad také sám v důležitých právních otázkách aktivně sjednocuje postup podřízených úřadů vydáváním závazných právních stanovisek.

45 Principy dobré správy 2. NESTRANNOST Úředník přistupuje ke všem osobám ve stejné situaci stejně a nečiní žádné neodůvodněné rozdíly v zacházení s nimi, přitom respektuje princip přiměřenosti. Úředník se snaží oprostit ode všech předsudků, zachovávat politickou i náboženskou neutralitu a nezavdávat žádnou příčinu k pochybnostem o své nepodjatosti. Pokud se rozhodne nepřihlížet k vyjádření či požadavku některé osoby, vždy takový postup odůvodní. Stížnost osoby na konkrétního úředníka řeší zásadně jiný úředník než ten, proti kterému stížnost směřuje. Výsledek prošetření takové stížnosti vychází z porovnání tvrzení obou stran a objektivně zjištěných skutečností.

46 Principy dobré správy 3. VČASNOST Úřad vyřídí každé podání osoby v rozumném a přiměřeném čase bez zbytečných průtahů. Jestliže si vyřízení vyžádá delší dobu, než je obvyklé, úřad o tom osobu vždy vyrozumí, přičemž uvede důvody prodlevy a předpokládaný termín, kdy bude podání vyřízeno. Pokud může mít rozhodnutí úřadu vliv na výsledek jiného řízení, snaží se úřad rozhodnout ještě před ukončením tohoto souvisejícího řízení. O svém postupu ve věci uvědomí včas úřady, pro které je výsledek jeho řízení důležitý. U řízení zahajovaných z vlastního podnětu zahájí úřad řízení bezodkladně, jakmile se dozví o důvodu pro jeho zahájení, a dokončí ho v takovém čase, aby bylo dosaženo jeho účelu.

47 Principy dobré správy 4. PŘEDVÍDATELNOST Úřad naplňuje legitimní očekávání osob a rozhoduje shodně s tím, jak rozhodoval obdobné případy v minulosti nebo jak rozhoduje obdobné případy nadřízený úřad. Pokud se od své dosavadní praxe v konkrétním případě odchýlí, výslovně to uvede v rozhodnutí a tento postup odůvodní. V obdobných případech používá úřad obdobné postupy a při užití správního uvážení se drží předem stanovených obecných měřítek. Při změně obecných pravidel úřad takovou změnu s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejní a vytvoří předpoklady pro hladký přechod k novým pravidlům. Nejvýznamnější závěry a poznatky ze své činnosti úřad zveřejňuje. Struktura důležitých dokumentů úřadu je ustálená a přehledná, aby se v nich osoby mohly snadno orientovat.

48 Principy dobré správy 5. PŘESVĚDČIVOST Úředník při řízení poskytuje osobě přiměřené informace o zjištěných skutečnostech a o jejích povinnostech vůči úřadu a informuje ji o postupu úřadu tak, aby osoba plně pochopila účel řízení, orientovala se v jeho průběhu a mohla využívat svá procesní práva. Úředník se snaží podávat přesné informace takovým způsobem, aby nikoho neuvedl v omyl. Při komunikaci s osobou přihlíží k jejím dorozumívacím a intelektuálním schopnostem a snaží se všechny její dotazy řádně zodpovědět. Úřední dokumenty určené osobám jsou psány jednoduchým a jasným jazykem, aby jim osoby snadno porozuměly. Písemné odůvodnění rozhodnutí úřadu je přehledné, srozumitelné a jednoznačné. Úřad poučí osobu o možnosti použití opravných prostředků proti svému rozhodnutí, a to včetně soudního přezkumu. Úřad vždy podnikne účinné kroky k tomu, aby se osoba, jíž se rozhodnutí týká, o něm dozvěděla. Úřad také poctivým způsobem informuje veřejnost o přípravě rozhodnutí obecného dosahu a dá jí možnost vyjádřit se k jeho obsahu.

49 Principy dobré správy 6. PŘIMĚŘENOST Úřad zasahuje do práv a oprávněných zájmů osob jen tam, kde je to nutné k dosažení účelu řízení a pouze v nezbytné míře. Úřad zohledňuje při uplatňování svých pravomocí mimořádnou situaci určité osoby tak, aby jeho postup vůči ní nebyl nepřiměřeně tvrdý. Po osobách požaduje pouze takovou míru součinnosti, která je k dosažení účelu řízení nezbytná. Ke splnění uložených povinností stanovuje osobám s ohledem na jejich osobní poměry přiměřenou lhůtu zahrnující i čas potřebný na přípravu k plnění nově uložených povinností. V zájmu racionality výkonu správy uplatňuje úřad zákony způsobem, který nevede k absurdním výsledkům a odpovídá cílům sledovaným zákonodárcem.

50 Principy dobré správy 7. EFEKTIVNOST Úřad usiluje o komplexní řešení věci. Jestliže některý odbor nebo organizační jednotka úřadu obdrží od osoby podání, které jí nepřísluší řešit, postoupí toto podání věcně příslušné části úřadu a osobu o tom informuje. Pokud věc řeší souběžně několik odborů nebo organizačních jednotek téhož úřadu nebo několik různých úřadů, zjišťují vzájemně informace o svém postupu, předávají si je a společně tento postup koordinují. Každý úřad je ve své činnosti důsledný a usiluje o skutečné, nikoliv pouze formální vyřešení celé věci. Činí proto účelné kroky k realizaci svých rozhodnutí v praxi a provádí i následnou kontrolu jejich naplňování.

51 Principy dobré správy 8. ODPOVĚDNOST Úřad se nevyhýbá posouzení otázky nebo přijetí rozhodnutí ve věci, která spadá do jeho působnosti. V případě, že úřad udělá chybu, jasně a výslovně tuto chybu přizná, písemně se za ni osobě omluví a neodkladně přijme účinná opatření k nápravě, popřípadě osobu poučí o možnosti žádat o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Úředník vynakládá veřejné zdroje pouze v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu řízení. Při své činnosti se snaží předcházet škodám na zdraví a majetku osob i státu a na veřejných statcích. S informacemi získanými při výkonu veřejné správy nakládá citlivě a poskytuje jim náležitou ochranu, přičemž bere ohled na soukromí a rodinný život osob.

52 Principy dobré správy 9. OTEVŘENOST Úřad umožní osobám nahlížet do všech úředních dokumentů a pořizovat si jejich kopie. Úřad pečlivě dodržuje spisový pořádek, takže je schopen jednotlivé dokumenty vyhledat. Přístup osob k úředním dokumentům omezí úřad pouze do té míry, jakou vyžaduje ochrana osobních údajů, soukromí, oprávněných zájmů jiných osob, utajovaných informací, obchodních tajemství nebo jiné zákonné limity. Poplatek za zpřístupnění úředních dokumentů či pořízení jejich kopií stanovuje úřad tak, aby tím nezabraňoval osobám v získání informací o činnosti úřadu. Při styku s osobami uvádí úředník, který věc vyřizuje, své jméno, funkci a telefonický či e mailový kontakt. Tyto údaje jsou uvedeny i na všech dokumentech a na internetových stránkách úřadu. Budova úřadu je vybavena informačním systémem, který zaručuje snadnou orientaci osob a možnost identifikace úředníků na jejich pracovištích. Úřední deska je umístěna na viditelném místě, je zřetelně označena a přehledně členěna.

53 Principy dobré správy 10. VSTŘÍCNOST Úředník se chová k osobám s respektem a zdvořilostí a je korektní vůči jiným úředníkům. Všem sdělením věnuje náležitou pozornost a na všechna podání řádně odpovídá, s výjimkou podání anonymních a opakujících se. V rámci svých možností se snaží osobě pomoci dosáhnout cíle, který sleduje svým podáním. Úředník za žádných okolností nenarušuje lidskou důstojnost osob, neboť si je vědom toho, že náplní jeho práce je služba veřejnosti.

54 EVROPSKÝ OMBUDSMAN Evropský veřejný ochránce práv vyšetřuje stížnosti o nesprávných úředních postupech v institucích a orgánech Evropské unie. Pokud jste občanem členského státu Unie nebo v členském státu máte bydliště, můžete podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv. Podniky, sdružení a jiné orgány se sídlem v Unii mohou rovněž podat stížnost k veřejnému ochránci práv. P. Nikiforos DIAMANDOUROS Evropský veřejný ochránce práv

55 Ilona Kostadinovová Děkuji za pozornost a přeji příjemný a pohodový zbytek dnešního dne

56 …….

57


Stáhnout ppt "SPRÁVNÍ PRÁVO ZS 2010-11 13. 11. 2010, Písek. Správní právo Bankovní institut vysoká škola, a. s. Vzdělávací středisko Písek Mgr. Ilona Kostadinovová."

Podobné prezentace


Reklamy Google