Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KULTURNÍ REPERTOÁRY SPILLMAN, LYN. 2002. CULTURAL SOCIOLOGY. MALDEN: BLACKWELL PUBLISHERS, PP. 77-148. Jana Obrovská, 13.4. 2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KULTURNÍ REPERTOÁRY SPILLMAN, LYN. 2002. CULTURAL SOCIOLOGY. MALDEN: BLACKWELL PUBLISHERS, PP. 77-148. Jana Obrovská, 13.4. 2010."— Transkript prezentace:

1 KULTURNÍ REPERTOÁRY SPILLMAN, LYN CULTURAL SOCIOLOGY. MALDEN: BLACKWELL PUBLISHERS, PP Jana Obrovská,

2 Doporučení  NEBOJTE SE MLUVIT. LEPŠÍ JE MLUVIT NEPŘESNĚ A NESOUVISLE, NEŽ-LI VŮBEC. Kultivujte kompetence dobrého sociologa a socioložky – improvizované a sdílené přemýšlení o problémech  KDYŽ VÁS NĚCO NAPADNE, VEN S TÍM. NEBOJTE SE ŘÍCT, CO SE VÁM NA TEXTU NELÍBILO A ZKUSTE NAOPAK VYBRAT TEXT, KTERÝ BYL PODLE VÁS NEJZAJÍMAVĚJŠÍ.  PŘEDEM DĚKUJU ZA SPOLUPRÁCI

3 Co je kulturní sociologie??  Kulturní sociologie je o produkování významů  Sleduje proces produkování významů ve třech dimenzích: - v každodením jednání - v institucionálním kontextu - ve sdílených mentálních rámcích, které slouží jako prostředky geneze významů

4 Co je kultura??  V souladu s principy kulturní sociologie je třeba se ptát: jaké historické dědictví v sobě nese idea kultury a významy, které s ní spojujeme?  Systém znaků, atributů, reprezentací, který spojuje členy v rámci jedné společnosti a odlišuje je od členů společností jiných – antropologické pojetí (etnografie), kultura jako znak celých společností  Zvláštní druh činností a materiálních artefaktů, které jsou charakteristické pro určité skupiny (opera, galerie, rap) – přístup humanitních oborů. V pozadí ležící koncept vysoké kultury (cultural versus mundane), kultivace kuturních kompetencí a praktik, estetické hledisko. Kultura je vymezena v kontrasu s ostatními oblastmi sociálního života společnosti.  Pojetí kultury jako procesů produkování významů zahrnuje obě uvedené varianty i různě položené důrazy (diskurzy versus praktiky, kognitivní kategorie versus hodnoty…).  Další pojetí (viz přednáška): kultura v každodennosti (rce na metodologický nacionalismus a představu vysoké kultury coby nástroje reprezentace národa), kultura jako ideologie, individualizovaná konzumní kultura

5 Tři analytické roviny v tradici kulturní sociologie A) Produkování významů v interakcích a způsoby, jakými je jedinci používají (určité shluky významů nejsou obecně sdílené a neměnné, lidé čerpají z různých významových zdrojů s ohledem na kontext jejich jednání). „Culture on the ground“ PRAKTIKY (viz kapitola kulturní repertoáry) B) Zdůraznění kontextů, v nichž probíhá kulturní produkce a inovace. Jde o perspektivu produkování kultury (kulturní průmysl). „Culture in institutional fields“ PRODUKCE C) Kulturní objekty jsou analyzovány jako texty. Podobně jako jazyk mají svoji vlastní strukturu, která ovlivňuje z nich vyvozené a na nich založené významy. „Culture in the text, cultural objects“ RÁMCE - relativní nezařazenost kapitoly o kulturních inovacích

6 Jak číst texty?? Můžeme sledovat, který ze tří přístupů autor/ka preferuje (praktiky, produkce nebo rámce). Jaké je hlavní téma textu? Čeho chce autor/ka docílit? Jaké metody byly použity? Na jaké jiné téma/ sociální oblast, problém by bylo možné představený přístup použít? Co se nám na textu nelíbí a proč? POZOR: Problémem řady textů je, že předpokládají znalost určitého společenského prostředí, institucionálních kontextů (americká zkušenost). To nás vyzívá k tomu, abychom navržené analytické postupy aplikovali na problematiku, která je nám bližší.

7 Nippert-Eng, Ch. E. Boundary Work: Sculpturing Home and Work.  Autorka analyzuje složité procesy utváření významu skrývající se za rozšířenými kognitivními kategoriemi „práce“ a „domova“. Zaměřuje se na symbolické značky vymezující tyto kategorie a na prostupnost a vztahy mezi těmito oblastmi.  BOUNDRAY WORK: kategorie, praktiky a principy, prostřednictvím kterých udržujeme, modifikujeme nebo přetváříme nejrůznější kulturní kategorie. BW je procesem, kterým zachycujeme a uspořádáváme k určitému prostoru potenciálně náležející osoby, objekty, záležitosti.  Proces jedinečného ustavování vztahu mezi představou domova a práce je u každého z nás zapuštěn do systému kulturních konceptů a požadavků.

8 Nippert-Eng, Ch. E. Boundary Work: Sculpturing Home and Work.  BW je kulturně a sociálně omezena v tom smyslu, že ještě než s ní začneme, máme k dispozici jen určité způsoby, kterými se budeme ubírat, zatím co jiné nejsou vůbec k dispozici. Tyto volby probíhají na nevědomé rovině. Sociální a kognitivní zábrany se manifestují i v osobní zkušenosti, v představivosti a očekáváních i v očekáváních druhých. BW je tak neviditelná i viditelná zároveň. (viz Bourdieu prostor voleb odpovídá prostoru potencionalit).  Změny ve statusech, aktivitách, které s nimi spojujeme nebo v prostředích, v nichž se odehrávají, znamenají také změny ve způsobech kategorizování příslušných zkušeností (např. domova a práce).  Přijímáme nové specifické rozdělující a spojující praktiky v rozmanitých dimenzích tak, jak se od nás očekává.

9 Nippert-Eng, Ch. E. Boundary Work: Sculpturing Home and Work.  NÁPADY:  Zkusme si konkrétně představit, na základě jaké životní změny by mohlo dojít k zásadní proměně boundary work vztahující se ke vztahu mezi prací a domovem.  Boundary work spojená s privátním a veřejným prostorem – prostor tzv. intermediárních institucí

10 Kunda, Gideon: Corporate Culture.  Kunda prezentuje hloubkovou kvalitativní sondu do života korporativní organizace a její ideologie.  Sdílení hodnot, norem a kognitivních kategorií je vtěleno do symbolů a sociálních rituálů usilujících o stvrzení adekvátního obrazu a internalizovaných motivací zaměstnance.  Metoda: geertzovský hustý popis odhalující implicitní mocenské vztahy přítomné v commonsensovém jednání. Dalším východiskem je goffmanovská dramaturgická interakční analýza, která sleduje dimenzi normativní kontroly sebe sama při sebe-prezentování.

11 Kunda, Gideon: Corporate Culture.  Kultura – normy, očekávání, pocity, reakce, ale také mechanismus kontroly.  Každodennost tech-kultury je přeplněna rituály: určitými pravidly řízená aktivita, která má symbolický význam a v jejímž průběhu je přitahována pozornost účastníků ke sdíleným objektům myšlení a cítění. V průběhu rituálů se demonstruje ideologie a role, které připisuje jednotlivým členům. Jsou to příležitosti k vykonávání symbolické moci – moci definovat realitu. Versus rozptýlení moci – aktéři sledující vlastní cíle, jsou nástroji organizační ideologie. Prezentační rituály obsahují symbolické násilí.  Liminální prah rituálu – možnost distancovat se od role. Na místo reverzního čtení ideologie „tak akorátní“ nadsázka vede k zavržení reálné možnosti nesouhlasu.

12 Kunda, Gideon: Corporate Culture.  NÁPADY:  Případová studie nějaké instituce (IBM?), sledování její organizační kultury (value-based cultures), včetně organizačních rituálů a jejich liminálních fází.  Demonstrovat komplexnost celého procesu tak, jak to předvedl Kunda. To znamená, je třeba najít prvky kulturní ideologie i tam, kde je moc rozptýlená (kterého autora evokuje rozptýlené pojetí moci??), kde členi mají možnost promýšlet své pozice, jsou obklopeni normativními příkazy, které zvnitřňují formou sociální kontroly.  Neuro-lingvistické programování jako nástroj manipulace? Osobní (spirituální) rozvoj a autentické JÁ jako prostředek rozvoje korporace.

13 Lamont, Michéle: Symbolic Boundaries and Status.  Koncept symbolických hranic (připomínající boundary work) umožňuje Lamont zkoumat rozdíly v posuzování představitelů různých statusových pozic a významy, které k těmto soudům vedou. Jako nezávislé proměnné si volí národnost (komparace USA a Francie), lokalizaci mluvčího (urbánní versus vesnické oblasti), zaměstnání, mobilitu.  Stereotypy a předsudky jako supraindividuální skutečnosti – jsou to vedlejší produkty kulturních zdrojů, které mají lidé k dispozici s ohledem na jejich strukturální pozici.

14 Lamont, Michéle: Symbolic Boundaries and Status.  Typy hranic: a) morální (pojetí úcty, pracovní morálky, mínění o druhých), b) socioekonomické (mínění o druhých z hlediska jejich statusu – moci, peněz, úspěchu), c) kulturní (vzdělání, inteligence, způsoby, vkus).  Francouzská orientace na kulturu versus americký materialismus.  Zaměstnání – zaměření na zisk – 4 typy (brookeři versus sociální pracovníci), vzájemná exkluze: kulturní specialisté kulturně exkludují for-profit workers a ti častěji používají socioekonomické symbolické hranice vůči kulturním specialistům. Morální typ hranic se objevuje rovnoměrně.  Francouzští kulturní specialisté se kulturně vymezují silněji, než jejich američtí kolegové.

15 Lamont, Michéle: Symbolic Boundaries and Status.  NÁPADY:  Zastavme se na chvilku u použité metodologie. Jaké výzkumné postupy autorka zvolila a jakou povahu mají její zjištění? (smíšený design, komparativní studie)  Aplikujte koncept symbolických hranic na povolání sociologů jakožto „kulturních specialistů“. Jaký by mohl být jejich průměrný status, jaké symbolické hranice používané ve vztahu k jiným povoláním, jaký to může mít dopad na jejich profesionální práci (setkávání s chudými a marginalizovanými).

16 Bryson, Bethany. Symbolic Exclusion and Musical Dislikes.  Bryson zkoumá jinak typicky bourdieuovské téma: vztah mezi sociální pozicí a kulturním vkusem.  Zaměřuje se na symbolické hranice vyznačující etnicitu a vzdělání a jejich vliv na formování hudebního vkusu.  Neobliba některých hudebních žánrů jde na vrub hodnotě vzdělání spíš, než rasovým předsudkům.  Kulturní exkluze (hudební exkluzivita) jako druh symbolické exkluze  Vztah symbolické a sociální exkluze jako vztah předsudku a diskriminace  Určité formy kulturního konzumu se podílejí na utváření sociálních statusů. Hudební vkus je formou kulturního kapitálu, jehož nerovná distribuce vede k sociální exkluzi a zároveň k exkluzi symbolické, založené na specifickém strukturování subjektivního vkusu.

17 Bryson, Bethany. Symbolic Exclusion and Musical Dislikes.  I když vychází z Bourdieuho, dochází k odlišným závěrům. Se vzděláním roste politická tolerance a rozšiřuje se i pojetí hudební tolerance.  Kulturní tolerance a hudební otevřenost jsou znaky sociálního statusu Američanů z vyšší střední třídy.  Autorka provedla sekundární analýzu dat o hudebním vkusu z celonárodního surveye a dospěla k vyvrácení hypotézy „high-status exclusion“ a potvrzení hypotézy „educated tolerance“.  Přesto tolerance vysoce vzdělaných a postavených Američanů není nekonečná. Přesnější je závěr, že dochází k přeskupení statusových hranic, které jsou vytyčovány spíš třídou, než etnicitou.

18

19 Bryson, Bethany. Symbolic Exclusion and Musical Dislikes.  NÁPADY:  Není educated tolerance naučená v tom smyslu, že položíme-li někomu přímo otázku po jeho oblibě romské hudby, bude se kontrolovat a vymezovat se k ní pozitivně?  Zapřemýšlejme nad českým prostředím. Podle čeho by tu mohly být lemovány statusové hranice jednotlivých skupin? Hrála by tu ekvivalentní roli třída a rasa tak, jako v americkém kontextu?  Jaké další typy kulturních vkusů by vás zajímaly (móda, styl oblékání studentů FSS v komparaci se studenty jiných fakult)?

20 Hunt, Durnell. Raced Ways of Seeing.  Autorka zkoumá rozdílné způsoby, jejichž prostřednictvím etnicky odlišná publika (Latinos, Afro-Američani, bílí Američani) interpretují mediální rámování etnicky motivované demonstrace. Do jaké míry tyto rozdílné skupiny lidí přijímají a odmítají dominantní mediální sdělení? Do jaké míry TV reprodukuje rasově vymezené identity?  Etnometodologie zaměřená na vyjednávání významu v interakci (meaning making process)  Předpoklad: rasa jako kolektivní reprezentace s výrazným stratifikačním dopadem na společnost. Centrální osa, kolem které se konstruují sociální vztahy (versus Bryson). V mikro-sociologickém pohledu můžeme sledovat, jak rasa coby reprezentace ovlivňuje procesy konstruování a reprodukování identit  Indikátorem „rasového vidění“ je intenzita, s níž jednotlivé skupiny používaly zájména solidarity a distance.

21 Hunt, Durnell. Raced Ways of Seeing.  Z analýzy vyplývá, že skupina tvořená Afro-Američany daleko častěji používala zájmena solidarity než Latinos nebo „bílí“ Američané. Naopak při hovoru o médiích nebo běloších se častěji distancovali.  Afro-Američani projevovali rasové vědomí – identitu členství v určité rasové skupině  Hlavím interpretačním rámcem pro sledovanou událost byla právě rasa. Třída a gender hrály podružnou roli. Nejvíce raced-ways of seeing byly patrné u afro-amerických skupin, jejíž členové se na rozdíl od skupin ostatních projevovali už během promítání (gestikulace, nesouhlasné názory, emoce).  Pro Afro-Američany bylo mediální sdělení primárně textem „bílé většiny“.  Ačkoliv je rasa hlavním interakčně využívaným repertoárem, nejedná se o fixní kategorie, ale kategorii která musí být neustále znovu-utvářena – „do being black“, „do being Latino“ – jak se to projevuje, jak se to dělá?  Důležité je znovu-potvrzení určitého členského statusu v rámci skupiny v očích ostatních

22 Hunt, Durnell. Raced Ways of Seeing.  NÁPADY:  Text propojuje repertoáry a rámce. Porovnání s předešlým textem.  Způsoby čtení filmu Bastardi českými a rosmskými teenagery  Rozdílné čtení události zabití mladého Roma na Silvestr 2011 v severočeském Tanvaldu.

23 Eliasoph, Nina. Close to Home: the Work of Avoiding Politics.  Autorka sleduje kulturně podmíněné produkování norem vedoucích k politické apatii a úpadku veřejné participace amerických občanů. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů s různými aktéry (dobrovolníky, aktivisty…) uchopuje jejich ideální pojetí veřejné sféry a jejich praktické ne/naplňování.  Na první pohled „to“ vypadá jako individuální politická apatie, ale je to sdílené kulturní „vyhýbání se“ politice  Propojuje strukturálně produkovanou bezmoc, vnitřní pocity a jejich kulturní vyjádření.  Jádrem její analýzy je produkování politické apatie v sociálních interakcích. (mikroanalýza interakcí je charakteristická pro celou část knihy od Spillman). Určitý jazyk vytváří pocit smysluplnosti aktivistické angažovanosti jedinců.

24

25 Eliasoph, Nina. Close to Home: the Work of Avoiding Politics.  Práce s emocemi a pozitivní přístup byly ve zkoumaných občanských iniciativách chápány jako hlavní prostředky naplnění demokratického občanství. Dobré občanství se promítalo do pozitivního vnímání národní komunity, schopnosti ukázat sousedům, že iniciativa může mít své plody. To jde podle Eliasoph na vrub snaze o skutečnou změnu institucí, které produkují pocit bezmoci (protože taková snaha by mohla být moc depresivní, jedinci se jí vyhýbají).  Tyto skupiny pracovaly se specifickým výkladem toho, co znamená akt mluvení o politice. Předpokládaly, že mluvení je spíš rétorikou, než skutečným zdrojem moci. Devalvovaly veřejnou artikulaci jejich zájmů.

26 Eliasoph, Nina. Close to Home: the Work of Avoiding Politics.  NÁPADY:  Problém souvisí s moderním překračováním hranice mezi soukromou a veřejnou sférou. Pro členy mnohých občanských iniciativ je stěžejní pocit naplnění (personalismus) z vlastního přičinění se o veřejné blaho. Tradiční kontury politického jednání ustupují. Je to nutně projev politické apatie (tak, jak to interpretuje autorka?  Problematizujte předpoklad „efektivního“ aktivismu, který leží v pozadí  Ten, kdo bude text prezentovat, by jej měl srovnat s Lichtermanem.

27 Schudson, Michael: How Culture Works: Perspectives from Media Studies on the Efficiacy of Symbols.  Schudsonova analýza se zaměřuje na způsob, jakým symboly ovlivňují publika a jak institucionální podmínky ovlivňují jejich efektivitu – perspektiva kulturních rámců i kulturní produkce  Autor se nachází ve středu pomyslné škály mezi kulturním pesimismem (kulturní objekty manipulující jednání - Marx) a optimismem (kultura coby zásobárna významů, jež může a nemusí být aktéry využívána - Weber).  Autor se zaměřuje na podmínky, které umožňují, aby kultura byla efektivní.

28 Schudson, Michael: How Culture Works: Perspectives from Media Studies on the Efficiacy of Symbols.  Potenciál kulturních objektů sleduje z hlediska několika dimenzí.  Způsoby, kterými se kultura stává přístupnější lidskému vědomí.  Rétorická síla – síla kulturního objektu souvisí s jeho zařazením do širší diskuze, komunikace s jinými objekty.  Rezonance – publikum vnímá média selektivně a stejně tak selektivně zpracovává konkrétní sdělení.  Institucionální reprodukce – s mírou institucionalizace kulturního objektu roste i jeho vliv. Stabilní míra institucionalizace umožňuje sankciovat nevšímavost.  Rezoluce – míra, v níž je kulturní objekt schopen stimulovat jednání.

29 Schudson, Michael: How Culture Works: Perspectives from Media Studies on the Efficiacy of Symbols.  NÁPADY:  Můžeme diskutovat, nakolik by lékař-homosexuál byl kulturně efektivní v seriálu typu Ordinace v růžové zahradě z hlediska Schudsonových kritérií.  Zkuste uvést příklad kulturního symbolu, který je efektivní již po několik generací. (práce)

30 Jak dělat prezentace?  Použijte Power Point  Co text, to max. 6 snímků, přičemž první věnujte úvodu a poslední, je-li to vhodné, závěru  1 až 2 snímky musí ilustrovat to, jak byste analytický postup nebo model představený v textu použili na vlastním příkladě  Maximální délka prezentace jednoho textu je 8 min  Snímky nezahlcujte textem, pokud chcete říct něco navíc (což se předpokládá), napište si to na podkladový materiál, který mějte v ruce  Ať už pracujete ve dvojicích nebo trojicích, prezentovat (mluvit) musíte všichni  Mluvit neznamená číst!!

31  Děkuju moc za pozornost


Stáhnout ppt "KULTURNÍ REPERTOÁRY SPILLMAN, LYN. 2002. CULTURAL SOCIOLOGY. MALDEN: BLACKWELL PUBLISHERS, PP. 77-148. Jana Obrovská, 13.4. 2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google