Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Ústav výživy Katedra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty University.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Ústav výživy Katedra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty University."— Transkript prezentace:

1 VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Ústav výživy Katedra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty University Karlovy

2 VLIV VÝŽIVY NA TĚHOTENSTVÍ A PLOD Nadbytečný energetický příjem nadměrný váhový přírůstek u těhotné komplikace u porodu, diabetes, HT, obezita, hypertrofie plodu Nedostatečný energetický příjem růstová retardace plodu nižší porodní hmotnost plodu rizikový faktor pro vznik řady onemocnění a metabolických změn v pozdějším věku

3 ANTROPOMETRICKÉ A BIOCHEMICKÉ PARAMETRY NUTRIČNÍHO STAVU V TĚHOTENSTVÍ váhový přírůstek za 1. trimestr - cca 1,5 kg celkový přírůstek hmotnosti - 10 kg (± 3 kg)  Třetina přírůstku do poloviny trvání gravidity BMI před graviditou pod 20 přírůstek hmotnosti 11 – 13 kg BMI před graviditou nad 25 přírůstek hmotnosti 7 – 10 kg fyziologické minimum - váhový přírůstek 6 kg zásoby podkožního tuku se zvyšují pro laktační období

4 ANTROPOMETRICKÉ A BIOCHEMICKÉ PARAMETRY NUTRIČNÍHO STAVU V TĚHOTENSTVÍ fyziologická hyperlipidémie  zvýšené plasmatické hladiny triacylglycerolů až trojnásobně  zvýšená plasmatická hladina cholesterolu asi o čtvrtinu  Úprava hodnot několik týdnů po porodu zvýšený objem plasmy - hemodiluce, snížení hematokritu, koncentrace erytrocytů a hemoglobinu  spodní hranice normy hemoglobinu u těhotných - obvykle 110 g/l. glykémie  nalačno mírně snížena  po jídle často vyšší (hPL)

5 Lidský chorionsomatotropin, lidský placentární laktogen (hPL, hCS) strukturou se podobá lidskému růstovému hormonu (STH) plní funkci mateřského těhotenského růstového hormonu antiinzulínový účinek  snižuje využití glukózy mateřskými tkáněmi a šetří ji pro potřeby plodu lipolitický účinek  ↑ hladiny neesterifikovaných MK a ketolátek jako zdroj energie místo glukózy množství je úměrné velikosti placenty nízká hladina je signálem placentární nedostatečnosti

6 POTŘEBA ENERGIE A ŽIVIN V TĚHOTENSTVÍ rovnoměrné rozdělení energetického přísunu po celý den energie kcal od 2. trimestru bílkoviny + cca 20 g/den od 2. trimestru (o 10 % ) tuky max. 30 % energie (fyziologická hyperlipidémie)  mononenasycené mastné kyseliny (řepkový a olivový olej)   -3 MK (sojový olej, mořské ryby, ořechy) sacharidy 55 – 60 % energie dostatek vlákniny striktní veganské diety nevhodné!

7 POTŘEBA MINER. LÁTEK V TĚHOTENSTVÍ stoupá fyziologická potřeba některých minerálních látek zejména vápník, železo, jód, zinek Vápník: 1200 mg/den  zdroj - mléko (1200 mg/litr), mléčné výrobky, sardinky, ořechy, mák  luštěniny, zelenina (horší vstřebatelnost)  Deficit - dekalcifikace skeletu a chrupu, vyšší riziko preeklampsie?, riziko předčasného porodu a těhotenských křečí DK

8 POTŘEBA MINER. LÁTEK V TĚHOTENSTVÍ Zinek: 15 mg  zdroj - celozrnné výrobky, maso, vejce, sýry, mořské produkty  resorpci snižují fytáty, vláknina, extrémní dávky kyseliny listové  Deficit – riziko infekce plodové vody a kongenitální malformace plodu Hořčík: mg  renální eliminace hořčíku je v těhotenství zvýšena  zdroj – zelené části rostlin, celozrnné obiloviny, luštěniny  Deficit - riziko gestóz, svalových křečí, předčasných děložních kontrakcí a předčasných porodů

9 Železo: 30 mg  zdroj – maso, vnitřnosti, vaječný žloutek, luštěniny, zelenina  Resorpci snižují fytáty a vláknina, tanin v čaji, masivní příjem zinku a mědi  Resorpci zvyšuje vitamin C  Deficit - mikrocytární hypochromní anémie POTŘEBA MINER. LÁTEK V TĚHOTENSTVÍ

10 Jód: 230 μg  zdroj – mořské ryby, obohacené potraviny (sůl, pečivo …) těžký jódový deficit - u plodů a novorozenců porucha vývoje CNS mírnější jódový deficit - endemická kognitivní porucha u dětí POTŘEBA MINER. LÁTEK V TĚHOTENSTVÍ

11 Zvýšená energetická potřeba a látková výměna → zvýšená potřeba vitaminů Vitaminy skupiny B ↑ od 2. trimestru POTŘEBA VITAMINŮ V TĚHOTENSTVÍ

12 Kyselina listová: µg  ↑ již před početím ze 400 µg na 600 µg denně  sekundární prevence (matky dětí s neurálním defektem) 1-4 mg denně v 1. trimestru a 2 m. před koncepcí  zdroj – kapusta, brokolice, zelený salát, špenát, kvasnice, sója, fazole, celozrnné obiloviny deficit kyseliny listové - megaloblastová anémie, vyšší riziko preeklampsie, spontánního potratu, předčasného odloučení placenty, retardace vývoje plodu a vzniku kongenitálních vad neurální trubice POTŘEBA VITAMINŮ V TĚHOTENSTVÍ

13 potřeba vitaminu A: μg RE  bohatý zdroj - játra, paštiky!  Pozor! Nadměrný příjem retinolu, resp. kyseliny retinové – teratogenní! POTŘEBA VITAMINŮ V TĚHOTENSTVÍ

14 Alkohol alkoholismus matky - fetální alkoholový syndrom teratog. účinek, zpomalení vývoje plodu, poškození CNS, vznik alkohol. embryopatií mírný konzum do 10 g denně nemá pravděpodobně negativní vliv Káva snižuje prokrvení placenty vysoký konzum - vyšší riziko potratu nebo předčasného porodu do 3 šálků denně (300 mg kofeinu) nemá zřejmě negativní vliv Kouření zpomalený růst plodu, vyšší riziko pro předčasný porod a porod mrtvého plodu vyšší riziko náhlého úmrtí kojenců (?) a mentální retardace KÁVA, KOUŘENÍ, ALKOHOL V TĚHOTENSTVÍ

15 VÝŽIVA V OBDOBÍ LAKTACE Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Ústav výživy Katedra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty University Karlovy

16 Laktační období – zpomalený metabolismus ↓příjem živin matky v minulosti → příjem v době laktace vyšší nutný pravidelný přísun živin, které se neukládají do zásoby přechodný nedostatek živin, které se ukládají do zásob nemá vliv na jejich koncentrace v mateřském mléce POTŘEBA ENERGIE A ŽIVIN BĚHEM KOJENÍ

17 Mikroživiny, jejichž nedostatek ve výživě matky vede k nižším koncentracím v mateřském mléce: vitaminy B1, B2, B6, B12, jód a selen Živiny, jejich hladiny v mléce nejsou ovlivněny výživou matky: kyselina listová, vitamin D, vápník, železo, zinek a měď OVLIVNĚNÍ SLOŽENÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA

18 Plně kojící žena – cca 850 ml mléka denně Mateřské mléko – více cholesterolu než kravské – poměr kasein: syrovátka 20% : 80% (v kravském mléce opačný) SLOŽENÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA Složení (ve 100 g) živinyKolostrum Zralé mat. mléko Kravské mléko Energie/Kcal Bílkoviny 21,33,34 Tuky 2,64,13,57 Sacharidy 6,67,24,55 Kyselina linol. 0,380,09 Minerální látky 0,20,210,74

19 2,5 – 3,5 l denně Dostatek vhodných tekutin o Pitná voda o Ovocné a zeleninové šťávy o Čaje – ovocné, zelené, bylinné (střídat druhy) POTŘEBA TEKUTIN BĚHEM KOJENÍ

20 NEDOSTATEK MIKROŽIVIN BĚHEM KOJENÍ Jód: o nedostatečný přívod: struma, poruchy růstu a neuropsychického vývoje dítěte, snížená imunita o endemická kognitivní porucha se projevuje až ve školním věku při vyučovacím procesu o hormony štítné žlázy nepostradatelné pro normální vývoj mozku do 7. měsíce se širší hranicí do 3 let o profylaktická dávka 100 µg KI o zdroj - mořské ryby a plody moře, obohacené potraviny – sůl

21 NEDOSTATEK MIKROŽIVIN BĚHEM KOJENÍ Vápník: o 30 g Ca se uloží v těhotenství pro potřeby kojení o období kojení – úbytek minerálů v kostní hmotě o úprava kostní hmoty 3-6 měsíců po ukončení kojení o suplemetnce – ženy s nízkým příjmem ml. výrobků Železo: o kompenzační mechanismy o suplementace? - vliv na vstřebávání zinku

22 prvních 4 – 6 měsíců kojení - ztráta 0,5 až 1 kg váhy za měsíc ženy s nadváhou – ztráta až 2 kg za měsíc cca 20 % žen si váhu uchová nebo zvýší omezení příjmu energie (o 40 % a více) → nedostatečný příjem živin snaha o rychlé hubnutí  zvýšené odbourávání tukových buněk  vyplavení cizorodých látek do mateřského mléka (PCB, DDT, dioxiny, apod.) intenzivní cvičení: ↑ hladina kyseliny mléčné v krvi a mateřském mléce → změna chuti HUBNUTÍ A CIZORODÉ LÁTKY V MAT. MLÉCE

23 Alkohol více než 0,5 g/kg – snížená produkce mléka vyšší dávky – vliv na spouštěcí reflex dítě: poruchy spánku Káva podráždění, poruchy spánku kojence do 3 šálků denně (300 mg kofeinu) nemá zřejmě negativní vliv Kouření nikotin snižuje sekreci prolaktinu (tvorba mléka) zpomalení růstu dítěte, horší prospívání, abstinenční příznaky dítě: vliv na trávicí ústrojí - časté zvracení a špatné sání ↑ zátěž na játra a ledviny v době, kdy se vyvíjejí KÁVA, KOUŘENÍ, ALKOHOL BĚHEM KOJENÍ

24 VÝŽIVA VE STÁŘÍ Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Ústav výživy Katedra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty University Karlovy

25 VÝŽIVA MÁ PLNIT TYTO POŽADAVKY: o přizpůsobení stravy anatomickým a funkčním změnám o ovlivnění degenerativních pochodů o přizpůsobení složení stravy změněným nárokům Nejčastější problémy v oblasti výživy u seniorů: o tendence k obezitě o nedostatečná výživa až podvýživa o poruchy vodního hospodářství VÝŽIVA VE STÁŘÍ

26 snížená tělesná výkonnost a pohyblivost zpomalený bazální metabolismus snížená tvorba tepla snížená postprandiální termogeneze snížená tělesná aktivita → snížení energetických nároků oproti mladším osobám o % často nadbytečná výživa pouze kvantitativně, ale nedostatečná kvalitativně TENDENCE K OBEZITĚ VE STÁŘÍ

27 přirozené involuční změny ve stáří: redukce počtu chuťových pohárků na polovinu oslabení čichových vjemů defekty chrupu snížená sekrece slin a tvorba ptyalinu snížená sekrece trávicích šťáv snížená motilita GIT – sklon k zácpám snížená absorpční schopnost střev snížená elasticita tlustého střeva – divertikulózy denzita kostí se snižuje - osteoporóza PŘÍČINY PODVÝŽIVY VE STÁŘÍ I.

28 deprese nedostatek sociálních kontaktů demence poruchy chuti (hypogeusie) poruchy čichu (hyposmie) poruchy chrupu poruchy polykání poruchy hybnosti končetin problémy se zajištěním a přípravou stravy kachektizující onemocnění socioekonomické příčiny PŘÍČINY PORUCH VÝŽIVY VE STÁŘÍ II.

29 stařecká demence chronická onemocnění léky a jejich interakce o Německo: 85 % dotázaných starých osob konzumuje pravidelně nejméně jeden lék denně o 25 % osob bere pravidelně nejméně pět různých léků socio-psychické faktory ekonomické faktory PŘÍČINY PODVÝŽIVY VE STÁŘÍ II.

30 Doporučený příjem: 1,5-2 l denně o závislý na tělesné aktivitě, přísunu kuchyňské soli, horečce, průjmům, zvracení apod. SNÍŽENÝ POCIT ŽÍZNĚ → NEDOSTATEK TEKUTIN: o nedostatečná tvorba slin o vysychání sliznice dutiny ústní o bolesti hlavy, poruchy koncentrace, zmatenost TEKUTINY VE STÁŘÍ

31 nedostatečnost/selhání ledvin porucha perfúze mozku – CMP porucha perfúze splanchnických orgánů ↓ objem a ↑ koncentrace moči – infekce moč. cest žilní trombózy – hluboká žilní trombóza, plicní embolie arteriální trombózy – IM, CMP ↑riziko obstipace nižší tělesná výkonnost ovlivnění účinku léků DŮSLEDKY NEDOSTATKU TEKUTIN

32 ↓ bazální metabolismus:  muži nad 65 let oproti dvacetiletým osobám o cca. 25 %  ženy nad 65 o cca. 15 % velké interindividuální rozdíly v míře tělesné aktivity POTŘEBA ENERGIE VE STÁŘÍ

33 Bílkoviny: o ↓ metabolismus o Potřeba je pravděpodobně lehce zvýšena o Vysoký přísun zatěžuje činnost ledvin o Příjem živočišných bílkovin je spojen s přísunem tuků, cholesterolu a purinů Tuky: o 30 % energetického příjmu o ↓ metabolismus o ↑hladina lipidů v krvi POTŘEBA ŽIVIN VE STÁŘÍ

34 Sacharidy: o nejméně 50 % energetického příjmu o metabolismus sacharidů je labilnější - ↓ tolerance na glukózu o udržení konstantní glykémie → komplexní sacharidy s nízkým glykemickým indexem Vláknina: o g/den POTŘEBA ŽIVIN VE STÁŘÍ

35 Vápník: potřeba zvýšena  léčba osteoporózy mg/den Železo - příčiny nedostatku  nedostatečný přísun  snížená resorpce (hypo- a achlorhydrie)  gastrektomie, resekce střeva  konzumace léků  ztráty krve (mikrokrvácení)  resorpci zvyšuje vitamin C a bílkovina masa a ryb NEDOSTATEK MINERÁLNÍCH LÁTEK VE STÁŘÍ

36 Vitamin D - příčiny nedostatku:  ↓ exposice slunečnímu záření - ↓ schopnost tvorby v kůži Vitamin B12 - příčiny nedostatku:  % seniorů - atrofická gastritida  snížení produkce intrinsic-faktoru  snížený přísun potravou Kyselina listová - příčiny nedostatku:  sub- a anacidita Vitamin C - příčiny nedostatku:  jednostranná výživa (potíže s kousáním), kouření NEDOSTATEK VITAMINŮ VE STÁŘÍ

37 DĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Ústav výživy Katedra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty University."

Podobné prezentace


Reklamy Google