Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomický vývoj ČR od roku 1995 Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4 Téma 4 - metodika.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomický vývoj ČR od roku 1995 Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4 Téma 4 - metodika."— Transkript prezentace:

1 Ekonomický vývoj ČR od roku 1995 Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, Téma 4 Téma 4 - metodika

2 Charakteristika metody Výchozí studijní materiál: Analýza vlivu souhrnné produktivity faktorů na ekonomický růst České republiky Analysis of Total Factor Productivity Contribution to Economic Growth of the Czech Republic Mojmír Hájek, Jiří Mihola Politická ekonomie 2009/6 s.740 až 754 Lze přečíst nebo stáhnout na Výchozí studijní materiál: Analýza vlivu souhrnné produktivity faktorů na ekonomický růst České republiky Analysis of Total Factor Productivity Contribution to Economic Growth of the Czech Republic Mojmír Hájek, Jiří Mihola Politická ekonomie 2009/6 s.740 až 754 Lze přečíst nebo stáhnout na

3 Souhrnná produktivita faktorů a agregátní produkční funkce vychází z teorií růstu, kterými se zabývala již klasická ekonomie. Teorie růstu se zabývají vývojem produktu tj. výsledku ekonomického snažení celé ekonomiky nebo jejích částí. Pokud se zabývá vývojem produktu potencionálního, myslí se tím obvykle produkt vyrobený při plné zaměstnanosti nebo dokonce při plném využití všech uvažovaných výrobních faktorů. a agregátní produkční funkce vychází z teorií růstu, kterými se zabývala již klasická ekonomie. Teorie růstu se zabývají vývojem produktu tj. výsledku ekonomického snažení celé ekonomiky nebo jejích částí. Pokud se zabývá vývojem produktu potencionálního, myslí se tím obvykle produkt vyrobený při plné zaměstnanosti nebo dokonce při plném využití všech uvažovaných výrobních faktorů.

4 Z historie teorie růstu Za zdroje výrobních faktorů jsou považovány základní tzv. extenzivní výrobní faktory tj. půda, práce, kapitál. Za intenzivnější vývoj je považován takový, kde se více prosazuje produktivita. Klasické modely růstu se zaměřují především na možnosti využití pracovních zdrojů, případně omezené zdroje půdy (T.R.Maltus, D.Ricardo).

5 Z historie teorie růstu Neoklasický model (R.M.Solow) zkoumá tzv. růst stálého stavu, při kterém dochází k vyrovnání tempa růstu kapitálu a práce a růst produktu na obyvatele je podmíněn technologickým pokrokem, chápaném zde jako exogenní faktor. Keynesovské teorie růstu se zaměřují na podmínky současné plné zaměstnanosti kapitálu a práce v tzv. rovnovážném růstu na ostří nože (Harrod, E.D.Domar).

6 Z historie teorie růstu Nestandardní přístup formuluje škola mezí růstu, zejména závěry Římského klubu, který dospěl k názoru, že limity růstu jsou dány vyčerpáním neobnovitelných přírodních zdrojů, znečištěním životního prostředí a s toho plynoucí omezené možnosti obživy (D. a D.Medousovi a další). Podle teorií endogenního růstu (P.M.Romer., R. Lucas) je růst produkce na obyvatele ovlivněna kromě tradičních neoklasických faktorů tzv. pozitivními externalitami (externími efekty) z investic do fyzického a lidského kapitálu, které vedou k rostoucím výnosům z rozsahu.

7 Z historie teorie růstu Lze shrnout, že teorie růstu jsou velmi dobrými nositeli myšlenky trvale udržitelného rozvoje. Předpokládá se zde od samého začátku, že extenzivní rozvoj je trvale nemyslitelný a že se dříve či později neobejdeme bez podstatného zapojení intenzivních faktorů, které vycházejí z těžko vyčerpatelných tvůrčích schopností člověka. V případě Římského klubu (Meadows, 1970) se zájem teorií růstu přelévá z hranic především ekonomických a plně absorbuje i environmentální oblast.

8 Souhrnné produktivita faktorů Významným zdrojem ekonomického růstu je vedle práce a kapitálu souhrnná produktivita faktorů. Růst souhrnné produktivity faktorů je výsledkem kvalitativních změn, označovaný rovněž jako intenzívní faktory růstu. Extenzívní faktory pak představují příspěvek růstu práce a kapitálu.

9 Souhrnné produktivita faktorů Měření souhrnné produktivity faktorů je předmětem zájmu ekonomů i mezinárodních institucí, neboť s širšího pohledu je jedním z indikátorů ekonomické výkonnosti.

10 Produkční funkce se souhrnným vstupem Poměr mezi produktem Q(t) a souhrnným vstupem N(t) představuje souhrnnou produktivitu faktorů SPF(t) Q(t) na makroekonomické úrovni představuje hrubý domácí produkt ve stálých cenách (reálný HDP) N(t) agregovanou práci a kapitál Poměr mezi produktem Q(t) a souhrnným vstupem N(t) představuje souhrnnou produktivitu faktorů SPF(t) Q(t) na makroekonomické úrovni představuje hrubý domácí produkt ve stálých cenách (reálný HDP) N(t) agregovanou práci a kapitál

11 Produkční funkce se souhrnným vstupem Růst SPF je výsledkem působení kvalitativních změn, resp. intenzivních faktorů růstu. V tomto obecném pojetí není SPF žádným komplikovaným konceptem. Problémy a rozdílná pojetí nastávají především při konkretizaci souhrnného (agregovaného) vstupu.

12 Intenzivní faktory růstu Mezi intenzivní faktory vývoje patří například: rostoucí kvalita lidských zdrojů, zvyšování vzdělání, lepší uplatnění vrozených schopností, uplatnění vědy a vývoje, výrobkové i technologické inovace, informační a komunikační technologie, efekty z rostoucího rozsahu výroby, zlepšení organizace práce, zavedení kvalitnějšího managementu s účinnější strategií a motivací, lepší alokace zdrojů a optimalizace mezinárodní směny, lepší využívání zdrojů, kvalitní regenerace psychických i fyzických sil obyvatel apod. Mezi intenzivní faktory vývoje patří například: rostoucí kvalita lidských zdrojů, zvyšování vzdělání, lepší uplatnění vrozených schopností, uplatnění vědy a vývoje, výrobkové i technologické inovace, informační a komunikační technologie, efekty z rostoucího rozsahu výroby, zlepšení organizace práce, zavedení kvalitnějšího managementu s účinnější strategií a motivací, lepší alokace zdrojů a optimalizace mezinárodní směny, lepší využívání zdrojů, kvalitní regenerace psychických i fyzických sil obyvatel apod.

13 Produkční funkce se souhrnným vstupem Jednoduchou úpravou získáme vztah, který lze interpretovat jako agregátní produkční funkci Agregátní produkční funkce se souhrnným vstupem vyjadřuje skutečnost, že množství produktu v čase t je dáno dvěma zásadně odlišnými faktory, které jsou spolu v multiplikativním vztahu. Jednoduchou úpravou získáme vztah, který lze interpretovat jako agregátní produkční funkci Agregátní produkční funkce se souhrnným vstupem vyjadřuje skutečnost, že množství produktu v čase t je dáno dvěma zásadně odlišnými faktory, které jsou spolu v multiplikativním vztahu.

14 Produkční funkce se souhrnným vstupem Jedním faktorem je souhrnné vyjádření vstupů N(t), které vyjadřuje celkové množství práce a kapitálu (případně dalších zdrojů: energie, materiálu, nakupovaných služeb, apod.) vstupující do procesu tvorby produktu. Jedním faktorem je souhrnné vyjádření vstupů N(t), které vyjadřuje celkové množství práce a kapitálu (případně dalších zdrojů: energie, materiálu, nakupovaných služeb, apod.) vstupující do procesu tvorby produktu. Druhým faktorem je souhrnná produktivita faktorů SPF vyjadřující souhrn působení kvalitativních nebo-li intenzivních faktorů. Druhým faktorem je souhrnná produktivita faktorů SPF vyjadřující souhrn působení kvalitativních nebo-li intenzivních faktorů. Jedním faktorem je souhrnné vyjádření vstupů N(t), které vyjadřuje celkové množství práce a kapitálu (případně dalších zdrojů: energie, materiálu, nakupovaných služeb, apod.) vstupující do procesu tvorby produktu. Jedním faktorem je souhrnné vyjádření vstupů N(t), které vyjadřuje celkové množství práce a kapitálu (případně dalších zdrojů: energie, materiálu, nakupovaných služeb, apod.) vstupující do procesu tvorby produktu. Druhým faktorem je souhrnná produktivita faktorů SPF vyjadřující souhrn působení kvalitativních nebo-li intenzivních faktorů. Druhým faktorem je souhrnná produktivita faktorů SPF vyjadřující souhrn působení kvalitativních nebo-li intenzivních faktorů.

15 Produkční funkce se souhrnným vstupem Rozhodující je dynamická úloha, která zkoumá vztah mezi dynamickými charakteristikami. Budeme tedy usilovat o to abychom dokázali vyhodnotit zda a do jaké míry na vývoj produktu působí vývoj souhrnných vstupů, což je vhodné označit jako faktor extenzivní, nebo vývoj SPF, což je faktor intenzivní. Budeme tedy usilovat o to abychom dokázali vyhodnotit zda a do jaké míry na vývoj produktu působí vývoj souhrnných vstupů, což je vhodné označit jako faktor extenzivní, nebo vývoj SPF, což je faktor intenzivní. Rozhodující je dynamická úloha, která zkoumá vztah mezi dynamickými charakteristikami. Budeme tedy usilovat o to abychom dokázali vyhodnotit zda a do jaké míry na vývoj produktu působí vývoj souhrnných vstupů, což je vhodné označit jako faktor extenzivní, nebo vývoj SPF, což je faktor intenzivní. Budeme tedy usilovat o to abychom dokázali vyhodnotit zda a do jaké míry na vývoj produktu působí vývoj souhrnných vstupů, což je vhodné označit jako faktor extenzivní, nebo vývoj SPF, což je faktor intenzivní.

16 Produkční funkce se souhrnným vstupem Pro výpočet SPF(t) používá růstové účetnictví přibližný vztah Lze použít i přesný výraz Rozdíly ve výsledcích jsou patrné z následujícího diagramu Pro výpočet SPF(t) používá růstové účetnictví přibližný vztah Lze použít i přesný výraz Rozdíly ve výsledcích jsou patrné z následujícího diagramu g(SPF) = g(Q) - g(N)

17 Produkční funkce se souhrnným vstupem

18 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje Relace mezi dynamickými charakteristikami je vhodné označit jako dynamické parametry. Relace mezi dynamickými charakteristikami je vhodné označit jako dynamické parametry. Některé z nich mají velmi užitečnou interpretaci. Mohou například vyjadřovat podíl vlivu extenzivních nebo intenzivních faktorů na vývoji produktu. K tomu je účelné využít klasifikaci vývojů uvedenou v článku: Agregátní produkční funkce a podíl vlivu intenzivních faktorů. Statistika, č.2, Relace mezi dynamickými charakteristikami je vhodné označit jako dynamické parametry. Relace mezi dynamickými charakteristikami je vhodné označit jako dynamické parametry. Některé z nich mají velmi užitečnou interpretaci. Mohou například vyjadřovat podíl vlivu extenzivních nebo intenzivních faktorů na vývoji produktu. K tomu je účelné využít klasifikaci vývojů uvedenou v článku: Agregátní produkční funkce a podíl vlivu intenzivních faktorů. Statistika, č.2, 2007.

19 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje Pro toto odvození byla využita rovnice Pro toto odvození byla využita rovnice které lze získat logaritmováním výchozí výraz pro indexy Z této rovnice pak byly odvozeny následující dynamické parametry Z této rovnice pak byly odvozeny následující dynamické parametry Pro toto odvození byla využita rovnice Pro toto odvození byla využita rovnice které lze získat logaritmováním výchozí výraz pro indexy Z této rovnice pak byly odvozeny následující dynamické parametry Z této rovnice pak byly odvozeny následující dynamické parametry

20 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje dynamický parametr intenzity dynamický parametr intenzity dynamický parametr extenzity dynamický parametr intenzity dynamický parametr intenzity dynamický parametr extenzity

21 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje uvedenými dynamický parametry platí vztah uvedenými dynamický parametry platí vztah Tento vztah zajišťuje, aby oba uvažované faktory pokrývaly právě 100 % obou uvažovaných vlivů při zohlednění možnosti jejich protichůdného až plně kompenzačního působení. uvedenými dynamický parametry platí vztah uvedenými dynamický parametry platí vztah Tento vztah zajišťuje, aby oba uvažované faktory pokrývaly právě 100 % obou uvažovaných vlivů při zohlednění možnosti jejich protichůdného až plně kompenzačního působení. i sgnG(SPF) + e sgnG(N) = 1 nebo l i I + I e l = 1 nebo l i I + I e l = 1

22 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje Výhody parametrů intenzity a extenzity: Výhody parametrů intenzity a extenzity: snadná časová srovnatelnost, snadná časová srovnatelnost, nemají žádná prostorová omezení, nemají žádná prostorová omezení, umožňují snadnou srovnatelnost zemí, podniků apod. umožňují snadnou srovnatelnost zemí, podniků apod. jde o bezrozměrné veličiny, jde o bezrozměrné veličiny, snadná použitelnost, snadná použitelnost, jednoznačnost výsledků, jednoznačnost výsledků, vztah zohledňuje růsty, poklesy a kompenzace, vztah zohledňuje růsty, poklesy a kompenzace, výpočet je transparentní a přesný výpočet je transparentní a přesný Výhody parametrů intenzity a extenzity: Výhody parametrů intenzity a extenzity: snadná časová srovnatelnost, snadná časová srovnatelnost, nemají žádná prostorová omezení, nemají žádná prostorová omezení, umožňují snadnou srovnatelnost zemí, podniků apod. umožňují snadnou srovnatelnost zemí, podniků apod. jde o bezrozměrné veličiny, jde o bezrozměrné veličiny, snadná použitelnost, snadná použitelnost, jednoznačnost výsledků, jednoznačnost výsledků, vztah zohledňuje růsty, poklesy a kompenzace, vztah zohledňuje růsty, poklesy a kompenzace, výpočet je transparentní a přesný výpočet je transparentní a přesný

23 Dvoufaktorové produkční funkce Nyní budeme předpokládat místo jednoho souhrnného (agregovaného) vstupu, dva dílčí vstupy a to práci L a fyzický objem kapitálu K. Nyní budeme předpokládat místo jednoho souhrnného (agregovaného) vstupu, dva dílčí vstupy a to práci L a fyzický objem kapitálu K. Jakmile uvažujeme na straně vstupů nějakou strukturu vzniká problém vyjádření jejich možné substituce. Nyní budeme předpokládat místo jednoho souhrnného (agregovaného) vstupu, dva dílčí vstupy a to práci L a fyzický objem kapitálu K. Nyní budeme předpokládat místo jednoho souhrnného (agregovaného) vstupu, dva dílčí vstupy a to práci L a fyzický objem kapitálu K. Jakmile uvažujeme na straně vstupů nějakou strukturu vzniká problém vyjádření jejich možné substituce.

24 Dvoufaktorové produkční funkce Klíčový byl příspěvek Solowa (1957), který jednoduchým způsobem teoreticky rozvinul spojení mezi produkční funkcí a indexem produktivity. Solow (1957) vyšel z produkční funkce: souhrnné vstupů lze vyjádřit například takto Klíčový byl příspěvek Solowa (1957), který jednoduchým způsobem teoreticky rozvinul spojení mezi produkční funkcí a indexem produktivity. Solow (1957) vyšel z produkční funkce: souhrnné vstupů lze vyjádřit například takto Q(t) = SPF(t) F[L(t), K(t)] N(t) = L(t) a.K(t) (1-a)

25 Dvoufaktorové produkční funkce Tak lze získat tradiční Cobbb-Douglasovu produkční funkce s technickým pokrokem: Váha α je pracovní elasticita produktu a (1-α) je kapitálová elasticita produktu. Za předpokladu, že mezní produkt faktorů je roven jejich ceně, je pracovní elasticita rovna důchodovému podílu práce a kapitálová elasticita je rovna důchodovému podílu kapitálu. Tak lze získat tradiční Cobbb-Douglasovu produkční funkce s technickým pokrokem: Váha α je pracovní elasticita produktu a (1-α) je kapitálová elasticita produktu. Za předpokladu, že mezní produkt faktorů je roven jejich ceně, je pracovní elasticita rovna důchodovému podílu práce a kapitálová elasticita je rovna důchodovému podílu kapitálu. Q(t) = SPF(t). L(t) a.K(t) (1-a)

26 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Ekonomický vývoj ČR od roku 1995 Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4 Téma 4 - metodika."

Podobné prezentace


Reklamy Google