SOCIÁLNÍ HRANICE VE MĚSTĚ

Prezentace na téma: "SOCIÁLNÍ HRANICE VE MĚSTĚ"— Transkript prezentace:

1 SOCIÁLNÍ HRANICE VE MĚSTĚ
Židovské ghetto v Mikulově

2 JAK A PROČ VZNIKAJÍ? Jako důsledek diskriminace a segregace.
Diskriminace = jedné skupině jsou upírána práva, jimiž disponují druzí. Diskriminaci podléhají určité atributy - např. rasa, náboženské vyznání, sexuální orientace,…… Segregace = prostorové vyloučení a oddělení určité skupiny (může být i dobrovolné).

3 bojovník za práva Afroameričanů
Jsou projevem sociální nerovnosti v lidské společnosti. Jsou projevem konfliktů odlišných žebříčků hodnot. Jsou projevem sociálních vztahů minorit a majorit. Majorita je ta skupina, která vlastní MOC - ekonomickou, politickou, vojenskou,….. Majorita nemusí tvořit kvantitativní většinu. M. L. King bojovník za práva Afroameričanů

4 JAK SE VE MĚSTĚ PROJEVUJÍ?
Rozdělují město na homogenní oblasti. Vytvářejí ve městě bariéry – skutečné i imaginární. Vnímání bariér je mnohdy velmi subjektivní. Vytvářejí speciální městské oblasti – ghetta, etnická ghetta, slumy,….. Vyčleňují z městské populace okrajové sociální skupiny – bezdomovce, prostitutky, homosexuály,… Znesnadňují každodenní život minorit.

5 GHETTO Je obsazováno sociálně vyloučenými lidmi s nejnižšími příjmy.
Vzniká degradací určité městské oblasti, ta může být způsobena suburbanizací. Jsou typické velkým pohybem a výměnou obyvatel. Často jsou osidlovány na základě etnického principu – např. Romové v ČR. Jsou možným místem řady problémů – vysoká kriminalita, distribuce a konzumace drog, nezaměstnanost, lichva….. Jsou typické zanedbaným domovním fondem, špatnou občanskou infrastrukturou,…..

6 Zdevastované byty v romském ghettu Chánov u Mostu

7 SLUM Vzniká v ekonomicky méně vyspělých zemích, například v Brazílii (zde se mu říká favela). Na rozdíl od ghetta vzniká na „zelené louce“. Je obsazován lidmi přicházejícími do přeplněných měst z venkova z existenčních důvodů. Stejně jako ghetto je postižen chudobou. Je falešnou formou urbanizace -lidé v nich sice žijí ve městě, ale nemohou využívat jeho standardní služby (kanalizace,odvoz odpadků, pitná voda, atd.). Obyvatelstvo slumu je ohroženo řadou sociálních a zdravotních rizik.

8 Favela v Rio de Janeiro – ostrý kontrast chudinské a „bohaté“ čtvrti.

9 ETNICKÉ GHETTO Je produktem rasismu – oficiálního i neoficiálního.
Je nejtěžší formou vzniklou diskriminací a segregací. Je osidlováno na základě etnického principu. Lidé zde mohou bydlet z donucení i dobrovolně, vždy však z důvodů vnějších tlaků. Nemusí být nutně osídleno těmi nejchudšími. Nejtragičtějšími příklady jsou židovská etnická ghetta v Evropě z období 2. světové války a černošská ghetta v Jihoafrické republice z období apartheidu. Relativně méně závažným příkladem jsou současná černošská ghetta v USA – vnějšími znaky se podobají „normálním“ ghettům. Někdy poskytuje svým členům ochranu před rasistickými útoky ze strany majority, je tedy „pevností“.

10 Zdevastované domy v černošském etnickém ghettu v jižním Bronxu.

11 Zeď oddělující židovskou a nežidovskou část Varšavy.

12 Mrtvý na ulici ve Varšavském ghettu

13 Hrůzné důsledky nejtěžší formy segregace a diskriminace…

14 BEZDOMOVCI VE MĚSTĚ Vytváří se kolem nich „neviditelná“ a pohyblivá hranice. Využívají určité typy objektů – nádraží, opuštěné domy, parky, podchody, ….. Město jim umožňuje přežít a poskytuje anonymitu. Nově příchozím bezdomovců poskytuje město komunitu, která je chápe. Hlavní příčiny bezdomovectví: ztráta zaměstnání, rozpad rodiny, rodinné problémy,…. a rezignace na řešení všech těchto problémů. Zmlácený bezdomovec před hlavním nádražím v Praze

15 Kolik jich vlastně je? V Evropské Unii se uvádí počet 3 milióny (1999). Ve Velké Británii 400 tisíc, z toho 150 tisíc je ve věku 16 až 19 let(1999). V USA spí každý den na ulici 700 tisíc lidí, tuto zkušenost zde má jednou ročně 2 milióny lidí. V Japonsku, nejbohatší zemi světa 24 tisíc. V České republice se počet odhaduje mezi 35 až 100 tisíci (v Praze 3 tisíce). NEJDE TEDY O OKRAJOVÝ PROBLÉM !!!

16 Dočasný příbytek bezdomovce v železničním vagonu v Praze.

17 PROSTITUCE A MĚSTO Město jí nabízí určitý stupeň anonymity pod kterou se může zákazník s prostitutkou setkávat. Využívá specifické městské oblasti - ulice, čtvrti, domy. Prostituce na sebe nabaluje kriminalitu. Prostitutky jsou samy vystaveny řadě rizik. Prostituce se dostává do konfliktu s „řádnými“ občany. Její viditelnost závisí na stupni legalizace v daném státu. Prostitutky jsou odsuzovány více než jejich klienti.

18 Pouliční prostituce je její nejviditelnější a nejodsuzovanější formou.

19 SEXUÁLNÍ MENŠINY A MĚSTO
Ve velkých městech tvoří gayové a lesbičky až 10 % populace. Tato subkultura má své kluby a bary. Anonymita velkoměsta a větší tolerance k sexuálním menšinám nemusí výsadními znaky každého města. Sexuální orientaci lze skrývat, to ale znamená omezení kvality života. Duhová vlajka je symbolem emancipačního hnutí gay a lesbické komunity

20 OPAKOVÁNÍ Jak a proč vznikají sociální hranice? Jak město ovlivňují?
Co víte o ghettech? Co víte o slumech? Co víte o etnických ghettech? Co víte o bezdomovcích? Co víte o prostituci ve městě? Co víte o sexuálních menšinách ve městě?