Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Válka ve Vietnamu 1964-1975 Bc. Markéta Heislerová, 184 061.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Válka ve Vietnamu 1964-1975 Bc. Markéta Heislerová, 184 061."— Transkript prezentace:

1 Válka ve Vietnamu Bc. Markéta Heislerová,

2 Otázky: Proč se USA angažovaly ve Vietnamu? Jaké motivy vedly politické představitele? Jaké byly rozhodující mezníky vietnamské války? Jaké důsledky měla tato válka v Americe a ve Vietnamu? Proč ji USA prohrály?

3 Geografie Vietnam (od roku 1976 Vietnamská socialistická republika) se rozkládá ve východní části poloostrova Zadní Indie. Ze severu hraničí s Čínskou lidovou republikou, na západě s Laoskou lidově demokratickou republikou a Kambodžou. Na východě omývá vietnamské pobřeží Jihočínské moře.

4 V roce 1975 žilo na území Vietnamské republiky a na území Vietnamské demokratické republiky skoro obyvatel. Bývalý jižní Vietnam leží těsně nad rovníkem, a tudíž je jeho podnebí tropické. Letní měsíce na území ležícím jižně od Centrální vrchoviny se vyznačují prudkými monzunovými dešti a srážky dosahují až 2 metrů. Na sever od Centrální roviny přicházejí monzumy v zimě a srážky dosahují až 2,5 m. Vysoká vzdušná vlhkost, teplota (často 40°C) a extrémně vysoká koncentrace hmyzu ztrpčovaly život oběma bojujícím stranám.

5 Stav amerických vojáků v jižním Vietnamu 1964: mužů 1965: mužů mužů 1967: mužů 1968: mužů 1969: mužů 1970: mužů 1971: mužů

6 Prezidenti USA Harry S. Truman – (Demokratická strana)

7 Dwight D. Eisenhower – (Republikánská stana)

8 John Fitzgerald Kennedy – (Demokratická strana)

9 Lyndon B. Johnson – (Demokratická strana)

10 Richard Nixon – (Republikánská strana)

11 Gerald Ford – (Republikánská strana)

12 Prezidenti Francie

13 Vincent Auriol –

14 René Coty –

15 Charles de Gaulle –

16 Georges Pompidou –

17 Prezidenti v severním a jižním Vietnamu

18 Bao Dai , –

19 Ngo Dinh Diem –

20 Duon Van Minh – Nguyen Khanh – Nguyen Van Thieu 1965 – 1975

21 Tran Van Huong 21.– Duong Van Minh Ho Či Min 1955 – 1969, prezident Severního Vietnamu, plně odpovědný za komunistické represe při zavádění totalitního režimu ve Vietnamu, stejně jako za likvidace nezávislého rolnictva, budhistů a inteligence (počet obětí se odhaduje na několik milionů). Stejně tak za vojenskou agresi proti Jižnímu Vietnamu.

22 Viet Minh vs. Viet Cong

23 Viet Minh bylo osvobozenecké levicové hnutí na území Vietnamu vedené Ho Či Minem. Jeho cílem byla nezávislost vietnamského území na Francii a Japonsku a vytvoření levicové vlády.VietnamuHo Či MinemFrancii Japonsku Roku 1941 se drobné vietnamské odbojové organizace spojily a vytvořily Viet Minh. Do té doby bojovaly proti kolonialismu, zejména francouzskému, samostatně. Koncem války dosadili Francouzi na vietnamský trůn císaře Bao Daie, který prakticky plnil francouzské nároky. Krátce po jeho dosazení byl obětí převratu organizovaného právě Viet Minhem.1941Bao Daie Viet Minh pod velením Ho Či Mina stál ve válce proti francouzské koalici. Po vítězství ve válce dosáhl Vietnam nezávislosti. Byl však rozdělen na komunistický sever (VDR) a demokratický jih. Na severu se Viet Minh transformoval na vládu VDR (Ho Či Min) a na jihu na Việt Cộng, partyzánskou organizaci, která se snažila o sjednocení země pod komunistickou vládou.Ho Či MinaVDRjihHo Či MinViệt Cộngpartyzánskousnažila o sjednocení země

24 Viet Cong Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu, též známá jako Việt Cộng byla komunisticky orientovaná povstalecká organizace vedoucí během vietnamské války partyzánský boj proti vládě Vietnamské republiky. Byla podporována a zbraněmi i vojenskými odborníky doplňována ze strany Vietnamské demokratické republiky, ačkoliv většinu jejích stoupenců tvořili státní příslušníci Vietnamské republiky. Její ozbrojená složka se nazývala Lidové osvobozenecké ozbrojené síly.komunistickypovstalecká vietnamské válkypartyzánskýVietnamské republikyVietnamské Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu vznikla 29. prosince 1960 z rozhodnutí severovietnamské komunistické strany z kádrů Národní fronty osvobození Vietnamu (Việt Minh), a postupně zahájila protivládní vojenské operace s cílem spojení Vietnamu pod nadvládou komunistické Hanoje. Její ozbrojené síly se členily na lokální jednotky (tzv. vesnické odbojové buňky) a jednotky určené čelit pravidelné armádě, jejichž počet se s postupem doby zvětšoval.Národní fronty osvobození VietnamuHanoje

25 Ho Či Minova stezka

26 logistický systém, který sahal z Vietnamské demokratické republiky (Severní Vietnam), do Vietnamské republiky (Jižní Vietnam) přes sousední Laos a KambodžulogistickýVietnamské demokratické republikyVietnamské republikyLaos Kambodžu sloužila k zásobování podzemního hnutí Vietkongu i pravidelných jednotek Vietnamské lidové armády během války ve Vietnamu.Vietkongu Vietnamské lidové armádyválky ve Vietnamu Systém netvořila jediná komunikace, ale komplex rozvětvených cest vyježděných nákladními automobily, chodníků pro pěší a na bicyklech se pohybující jednotkynákladními automobilybicyklech Zahrnovala i transport po řekách a v pozdějších fázích války ji tvořil i provizorní ropovodřekách ropovod Pojmenována byla americkými jednotkami podle severovietnamského komunistického vůdce Ho Či MinaHo Či Mina Podle některých názorů (např. Robert J. Hanyok: Spartans in Darkness) byla jedním z největších vojensko-inženýrských projektů 20. Století20. Století Denně se po ní přepravoval materiál o hmotnosti stovek tun a vojenské jednotky. Stezka byla intenzivně bombardována americkým letectvembombardovánaamerickým letectvem Mnohé oblasti Kambodže, Laosu i Vietnamu jsou tak dodnes jedněmi z nejrozbombardovanějších oblastí na Zemi. Neschopnost Američanů a jejich spojenců přerušit zásobování po Ho Či Minově stezce bylo jedním z důvodů jejich neúspěchu v celé válce.

27 Dien Bien Phu 1954

28 bitva mezi francouzskými koloniálními vojsky v Indočíně na jedné straně a silami komunistického Vietminhu, podporovaných Sovětským svazem a komunistickou Čínou na straně druhéfrancouzskýmikoloniálnímiIndočíněkomunistickéhoVietminhuSovětským svazemkomunistickou Čínou Bitva skončila velkým triumfem pro Vietnamce, kteří si vybojovali svoji svobodu. Byla to rozlehlá planina ohraničená ze stran vyvýšenými body. Bilance této bitvy byla katastrofální hlavně pro Francii, pro kterou prohra znamenala nejen konec koloniálního panství v Indočíně, ale také cca 8000 zajatých vojáků. Ztráty na obou stranách se pohybovaly kolem 3000 mrtvých vojáků. I když měl Vietminh mnohem větší ztráty než Francie, mohl se radovat, protože konečně získal svobodu (i když na krátkou dobu), na kterou čekal bezmála 200 let.Francie

29 SEATO Austrálie Francie Nový Zéland Pakistán Filipíny Thajsko Velká Británie USA Pakt pro jihovýchodní Asii (Southeast Asia Treaty Organization, SEATO) byla mezinárodní organizace pro kolektivní bezpečnost, vytvořena Smlouvou o kolektivní obraně v jihovýchodní Asii nebo tzv. Manilským paktem, který byl podepsán 8. září 1954mezinárodní organizacekolektivní bezpečnost8. září1954

30 Vznikla pro případ vnější komunistické hrozby – prostředek USA jak legitimovat budoucí vměšování do záležitostí jihovýchodní Asie Byla proti Ženevské dohodě. Jejím primárním cílem bylo vytvořit blok k zadržení dalšího komunistického postupu a zisku v jihovýchodní Asii v průběhu Korejské války. jihovýchodní AsiiKorejské války Některé klíčové země regionu do něj nevstoupily (Indie, Indonésie), což vedlo k omezení jeho významu.regionuIndieIndonésie SEATO bylo formálně zrušeno 30. června června1977

31 Ofenzíva Tet –

32 Ofenzíva Tet (30. leden 1968 – 23. září 1968) byla vojenská operace během Vietnamské války. Jednalo se o ofenzívu severovietnamské armády a Vietkongu partyzánů porušilo svátek a zaútočilo na města.30. leden září1968Vietnamské válkyseverovietnamskéVietkongu Jejím cílem bylo vyvolání rozsáhlého povstání v celém Jižním Vietnamu, které by vedlo k dobytí Saigonu a fakticky tím ukončilo válku. Rozsáhlá ofenzíva, která americkou a jihovietnamskou armádu zaskočila, byla v krátkém čase odražena, přičemž protivník utrpěl těžké ztráty. Přestože ofenziva po vojenské stránce zcela ztroskotala, byla politickým vítězstvím Severního Vietnamu. Měla silný vliv na americké veřejné mínění a tím přispěla k pozdějšímu stažení USA z konfliktu. Způsobila zemětřesení ve vzdáleném Washingtonu. Navíc za několik měsíců byl zavražděn Martin Luther King a byl spáchán atentát na Roberta Kennedyho.SaigonuUSA

33 Shrnutí během 2. Sv. války pomáhají USA Vietnamu bojovat proti Japoncům Komunistická strana Indočíny založila Viet Minh v roce 1941 jako organizaci národní fronty, aby bojovala jak proti Japoncům, tak proti Francouzům Ho Či Min vyhlásil nezávislost své země na francouzském koloniálním panství a japonských okupantech, založil v Hongkongu Komunistickou stranu Indočíny a upsal se k jedinému cíli: nezávislosti Vietnamu Paříž uznala Ho Či Minův režim jako svobodný stát v rámci francouzského společenství, Ho měl dva cíle: národní osvobození a "modernizaci" Vietnamu porážka Francouzů u Dien Bien Phu v roce 1954 V letech se americká politika v Indočíně pohybovala od neutrality sympatizující s Francii¨í až po aktivní podporu koloniální mocnosti a její války proti Viet Minhu. Angažovanost USA ve Vietnamu byla jedním z výsledků bipolarity světa. Válka ve Vietnamu se stala součástí studené války.

34 založení Paktu jihovýchodní Asie (SEATO), aby zabránil dalšímu šíření komunismu a ve snaze zaplnit mocenské vakuum v jihovýchodní Asii uspořádal Diem na jihu referendum, porazil Bao Daie, vyhlásil založení Republiky Vietnamu a sám se jmenoval prezidentem. Jižní Vietnam se stal represivním a korupčním policejním státem. Začátek „nation buildingu“ v jižním vietnamu. Budování kopie americké armády ve Vietnamu – problémy s řečí, rasismus ozbrojené povstání proti Diemovu režimu, občanská válka. Vznik organizovaného odporu i na politické úrovni – vznik FNO (fronty národního osvobození jižního Vietnamu) – přívrženci komunistické strany jižního Vietnamu, buddhisté, zástupci sekt Cao Dai a Hoa Hao, bývalí vůdci Viet Minhu, někteří katolíci. Cíl: svržení Diema, oživení domácího hospodářství, redukce dovozu, rovnost pohlaví, etnik a náboženství, neutrální zahraniční politika, konec činnosti amerických poradců, sjednocení Vietnamu.

35 V roce 1962 Vietnam se stával dějištěm vrtulníkové války. Americká angažovanost v jižním Vietnamu přestala být velmi brzy motivována jak surovinovými a odbytovými trhy, tak „vytvářením národa“ a antikomunismem, a stala se záležitostí zahraničněpolitické vážnosti a důvěryhodnosti – několik buddhistů se upálilo na protest proti Diemovi – počátek konce, obklíčen palác, podařilo se jim uprchnout, ale jejich těla nalezena zmrzačená a rozstřílená svrženo na severní Vietnam tun bomb (pro srovnání nálet na Drážďany 2659 tun), nasazení bombardérů B-52 (čtyři tryskové motory, nosnost téměř 30 tun, schopné proměnit v měsíční krajinu území o délce 4,5 km a šířce 800 m). Letecká válka svých cílů nedosáhla. V USA vyvolala protesty odpůrců války, kteří vládě vytýkali zločiny proti lidskosti. Avšak USA se skutečně podařilo zastavit zhroucení jižního Vietnamu a do r zatlačit protivníka asi na 25% celkového území.

36 1968 – ofenzíva Tet, partyzánů porušilo svátek a zaútočilo na města, vojensky FNO poražena. Přestala být rozhodující vojenskou silou. Avšak politicky měla ofenzíva Tet velký význam začátek stahování amerických vojsk z jižního Vietnamu (pod název „vietnamizace“) důsledkem byla absence konkrétních vojenských cílů pro zbývající americké vojáky, pokles morálky, požívání měkkých a tvrdých drog. (1970 asi 40tis. am. vojáků ve Vietnamu závislých na heroinu), rasistické projevy, „posttraumatické neurózy“ – výkyvy v koncentraci, dětská bázeň před tmou, rychle se dostavující únava, chronické noční můry, přecitlivělost vůči hlasitým zvukům, deprese, vztek. Obtížná reintegrace do společnosti, nezaměstnanost, kriminalita. Vláda pro válečné veterány mnoho neudělala – třicetiletá válka o moc ve Vietnamu skončila, severověietnamské jednotky vtáhly do Saigonu a přijaly kapitulaci. Komunisté zvítězili. Po dobytí Saigonu bylo hlavní město jižního Vietnamu přejmenováno na Ho Či Minovo Městoa v červenci 1976 vyhlásilo vedení komunistů Vietnamskou socialistickou republiku.

37 Důsledky na společnosti ve Vietnamu: statisíce mrtvých, zraněných přesídlení obyvatelstva z venkova do utečeneckých táborů (1967 – 3 miliony lidí) r % lidí ve městech – nezaměstnanost, kriminalita, drogy a prostituce odcizení, zhroucení venkovské společnosti asociální chování, egoismus miliony mrtvých, 300 tisíc pohřešovaných padlo také statisíce Kambodanů a Laosanů na severu zničeny obrovské průmyslové aglomerace na jihu zničeno 9 z 15 tisíců vesnic miliony hektarů nepoužitelné kvůli minám, rozbombardování a herbicidům zničené lesní porosty mrtvých amerických vojáků statisíce sirotků, vdov a prostitutek

38 Zdroje: FREY, Marc. Dějiny vietnamské války: Tragédie v Asii a konec amerického snu. 1.vyd. Praha:Paseka, s. ISBN

39

40 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Válka ve Vietnamu 1964-1975 Bc. Markéta Heislerová, 184 061."

Podobné prezentace


Reklamy Google