Právo mezinárodních smluv

Prezentace na téma: "Právo mezinárodních smluv"— Transkript prezentace:

1 Právo mezinárodních smluv
Pojem a podstata mezinárodní smlouvy

2 Pojem a podstata mezinárodní smlouvy
pramen mezinárodního práva odlišnost od normativního aktu historie – vývoj: napřed dvoustranné mnohostranné až v 19. stol. mírové ochrana duševního vlastnictví

3 Pojmové znaky mezinárodní smlouvy
1. souhlasný projev vůle (dohoda) strany, forma 2. mezi subjekty mezinárodního práva vyloučeny: nestátní útvary, obchodní společnosti, orgány nejednající jménem státu 3. řídí se mezinárodním právem 4. zamýšlené právní účinky deklarace, gentleman`s agreement (Irsko)

4 Mezinárodní smlouva nebo smlouva jiná?
Rozhodující pro její ústavní režim

5 Funkce mezinárodní smlouvy
1. Upravit určitý konkrétní vztah mezi smluvními státy – stanovit „subjektivní“ práva a povinnosti (jako občanskoprávní kontrakt) 2. Vytvořit objektivní právo, tedy právní pravidla závazná pro smluvní státy

6 Funkce mezinárodní smlouvy
ad 1. Mezinárodní smlouvy kontraktuální úprava konkrétní otázky – regulace konkrétních právních vztahů ve vnitrostátním právu nejde o pramen práva příklady: o zamezení dvojího zdanění o zamezení dvojího občanství o vzájemné vízové povinnosti o spolupráci v různých oblastech o státních hranicích téměř všechny dvoustranné smlouvy jsou kontraktuální mnohostranné smlouvy také často kontraktuální historicky nejprve smlouvy kontraktuální

7 Funkce mezinárodní smlouvy
ad 2. Mezinárodní smlouvy právotvorné vytvářejí právní pravidla, která mají být trvale aplikována smluvními státy, tedy objektivní právo příklady (některé mnohostranné smlouvy): kodifikační úmluvy úmluvy o lidských právech úmluvy stanovící režim mezinárodního obchodu unifikační úmluvy výjimečně dvoustranné smlouvy: o právní pomoci

8 Označení mezinárodních smluv
úmluva, smlouva, charta, dohoda, protokol, ujednání, statut žádný vliv na právní povahu (závaznost) označení někdy naznačuje charakter smlouvy označení v EU: atypická specifika

9 Struktura mezinárodní smlouvy
1. Preambule – cíl a účel smlouvy, relevantní pro interpretaci (nepovinná) 2. Meritorní text 3. Závěrečná ustanovení (protokolární články) = právní život smlouvy 4. Přílohy protokoly prohlášení právní povaha: stanovená smlouvou (protokoly jsou zpravidla nedílnou součástí s odlišným schvalovacím režimem) ======================================

10 Právní úprava smluvního práva
tři odlišné právní režimy navzájem propojené 1. mezinárodní právo pramen mezinárodního práva – musí být stanoven právní režim smlouvy v MP 2. vnitrostátní právo závaznost pro stát, implementace ve vnitrostátním právu apod. 3. právo EU analogicky státu, navíc závaznost pro členské státy

11 1. Mezinárodní právo MS mezinárodní obyčej
Vídeňská úmluva o smluvním právu (smlouvy mezi státy – 1969) (pro ČR platnost od 1987) obdobná úmluva (smlouvy mezinárodních organizací – 1986) – nevstoupila v platnost

12 2. Vnitrostátní právo Ústava ČR
rozhodnutí prezidenta republiky č. 144/1993 Sb. usnesení vlády ČR chybí prováděcí zákon k Ústavě

13 3. Právo EU je třeba upravit:
totéž co ve vnitrostátním právu (sjednávání smluv, jejich postavení v právním řádu EU) závaznost mezinárodních smluv sjednaných EU pro členské státy

14 Kategorie mezinárodních smluv
Počet smluvních stran dvoustranné, vícestranné, mnohostranné, regionální, univerzální Možnost přístupu k mnohostranné smlouvě otevřené, polootevřené, uzavřené Forma smlouvy písemná, ústní, zjednodušená Vztah k ostatním smluvním stranám (vůči komu smlouva zavazuje) inter partes, erga omnes

15 Mezinárodní smlouvy inter partes a erga omnes (vůči komu smlouva zavazuje)
Smlouva inter partes upravuje vždy právní vztahy jen vůči jiným smluvním státům (zavazuje v konkrétních případech vůči příslušnému jinému smluvnímu státu, ten se jí může dovolávat) Kontraktuální smlouvy jsou vždy inter partes - upravují jen vztahy k jiným smluvním stranám Pravotvorné mnohostranné smlouvy jsou inter partes, je-li možno identifikovat vztahy mezi jednotlivými dvojicemi smluvních států bilateralizace“ závazků ze smlouvy (suma dvoustranných vztahů) smlouva se vždy aplikuje vůči určitému smluvnímu státu mnohostranné: vzájemná práva a povinnosti příklad: uznání a vykonatelnost soudních rozhodnutí

16 e.o. Erga omnes: Tyto smlouvy zavazují k určitému chování bezpodmínečně, tj. bez návaznosti na jiné smluvní strany – aplikují se obecně, tj. erga omnes Smluvní státy se zavázaly k určitému chování ne ve vztahu k jiným státům, ale jednostranně. Příklady: ochrana lidských práv unifikační úmluvy

17 Jak poznat i.p. x e.o.? 1. Charakter smluvních závazků (povaha smlouvy) – nejde o závazek vůči konkrétním státům 2. Výslovné ustanovení smlouvy VÚKS: Čl. 1 odst. 1.: Tato Úmluva upravuje smlouvy o koupi zboží mezi stranami, které mají místa podnikání v různých státech, jestliže tyto státy jsou smluvními státy; nebo jestliže podle ustanovení mezinárodního práva soukromého se má použít právního řádu některého smluvního státu.

18 Zásady mezinárodního smluvního práva
1. Pacta sunt servanda 2. Dobrá víra 3. Smluvní volnost a svobodná vůle stran 4. Nezávaznost smluv pro třetí strany 5. Vyloučení zpětné působnosti smluv 6. Lex posterior derogat priori 7. Lex specialis derogat legi generali