Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Agregátní poptávka (AD). Podstata AD Zahrnuje vztah mezi mírou inflace (π) a HDP (Y). Tento vztah je negativní – čím vyšší inflace (π), tím nižší Y Odvozuje.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Agregátní poptávka (AD). Podstata AD Zahrnuje vztah mezi mírou inflace (π) a HDP (Y). Tento vztah je negativní – čím vyšší inflace (π), tím nižší Y Odvozuje."— Transkript prezentace:

1 Agregátní poptávka (AD)

2 Podstata AD Zahrnuje vztah mezi mírou inflace (π) a HDP (Y). Tento vztah je negativní – čím vyšší inflace (π), tím nižší Y Odvozuje se z křivek IS a MP (křivka měnové politiky) Křivka IS: křivka rovnováhy na trhu statků včetně zahraničního obchodu Rovnice křivky IS: Y = α*(A – b*i + v*R), v = koeficient závislosti změny Y na změně R rovnice zahrnuje zhodnocení nebo znehodnocení měny α = 1/(1-c(1-t)+m) = výdajový multiplikátor ve čtyřsektorové ekonomice.

3 Křivka MP Křivka měnové politiky, co se děje na trhu peněz Analogie ke křivce LM. LM = centrální banka (CB) přímo ovlivňuje M V posledních letech CB neovlivňují přímo M, ale stanoví si inflační cíl (žádoucí úroveň inflace), tj. cílují inflaci. Podle toho, jak se očekávaná/skutečná hodnota inflace odchyluje od inflačního cíle, CB určuje (stanovuje) nominální úrokové sazby (i), na základě toho nepřímo určuje M Křivka MP: odráží dané chování CB (změny i) Jak CB určuje i? Na základě aktuální/očekávané inflace. Je-li aktuální/očekávaná π vysoká, CB zvyšuje i, je-li π nízká, CB i snižuje. Veřejnost zajímá reálná úroková míra (r) Platí r = i – π

4 Proč veřejnost zajímá r Teprve změna r ovlivní chování veřejnosti. Pokud se mění i stejně jako π, tak se reálně nic neděje a ekonomické subjekty (lidé, firmy, atd.) nemají důvod měnit své chování – více spořit, méně investovat, apod. Př.: i = 6 %, π = 2 %, r je tedy 4 %. Pokud π vzroste na 3,5 % a i vzroste na 7,5 %, tak je r stále 4 %, čili reálně se chování ekonomických subjektů nezmění. Až v situaci, kdy se změní r - např. i vzroste na 9 %, r je tedy 5,5 % (= 9 – 3,5) začnou firmy méně investovat a lidé více spořit, tedy klesne AD.

5 Proč CB cílují inflaci Inflační cíl je pro veřejnost srozumitelnější než množství peněz v oběhu (křivka LM) Ve skutečnosti CB nejsou schopny říci, kolik hodnota M/P (množství peněz v oběhu) je. M/P záleží na peněžním multiplikátoru a dalších faktorech. Změna úrokové sazby, kterou CB používá při inflačním cílování, je jednodušší, než měnit hodnotu M/P.

6 Jak CB bojuje s inflací Zvyšováním π. CB však nezvyšuje i pouze o výši π, tj. neusiluje, aby r byla stejná. Cílem CB je zabránit π, respektive udržet π na přijatelné úrovni (nyní teorie říká 2 – 3 % p.a). CB má inflační cíl, chce mít π na přijatelné úrovni. Pokud π roste nad přijatelnou úroveň, CB zvýší i o více než je rozdíl i – π. r tedy též roste. Př.: inflační cíl (π) CB je 2 %. Nechť i = 5 %. Potom r = 5-3 = 2 %. Předpokládejme, že aktuální/očekvaná π vzroste na 4 %. Potom CB nezvýší i na 7 %, aby r opět bylo 3 % (=7- 4). CB zvýší na hodnotu vyšší než 7 %, aby snížila π na přijatelnou úroveň. Tudíž vzroste také r.

7 Proč CB zvyšuje i o více než o změnu π, I Tj. proč s růstem π r roste. Respektive proč s poklesem π r klesá. Růst r vede k tomu, že komerční banky nepůjčují tolik peníze (nepůjčují si je ani tolik dlužníci – vysoké r nejsou schopni splácet). Tím pádem nepůsobí tolik multiplikační proces vkladů, hodnota M tedy tolik neroste. Dokonce může hodnota M klesat. Při velkém r firmy tolik neinvestují, lidé si tolik nepůjčují a nepoptávají statky, které by si kupovali na dluh. Neexistují tolik inflační tlaky. Při velkém r, do tuzemska přicházejí zahraniční investoři (realizují zde vysoký výnos = r), což vede ke zhodnocování měny a poklesu NX. Souhrnně AD (AD = C+ Ip + G + NX) klesá

8 Jak dosáhnout inflačního cíle CB Chce-li CB dosáhnout svého inflačního cíle, musí při růstu skutečné/očekávané π, dosáhnout zvýšení r. Jen tak se skutečná/očekávaná inflace vrátí na úroveň inflačního cíle. Je-li skutečná/očekávaná π pod inflačním cílem CB, opačná logika – CB musí r snížit, aby se svému inflačnímu cíli přiblížila.

9 Proč kladný inflační cíl CB, proč ne nulová π Je to výhodné Nutí subjekty investovat (nemít peníze pod polštářem. Mají-li je pod polštářem, tak se při kladné π znehodnocují. Při nulové π nikoliv. Pokud jsou firmy v problémech, nemusí zvyšovat w o hodnotu inflačního cíle. Při nulové π, by firmy v problémech musely snižovat w, což vede k nespokojenosti zaměstnanců.

10 Křivka MP Křivka pravidla měnové politiky (monetary policy). Znázorňuje všechny kombinace (aktuální nebo očekávané) inflace (π) a reálné úrokové míry, které vedou k tomu, že bude splněn inflační cíl CB. Je-li aktuální (očekávaná) π vyšší než inflační cíl CB, CB zvyšuje i, a to o větší hodnotu než rozdíl aktuální (očekávané) π a inflačního cíle. Tudíž roste také r. Je-li aktuální (očekávaná) π nižší než inflační cíl CB, CB snižuje i, tudíž klesá také r. Křivka MP je tedy rostoucí.

11 Význam boje CB s inflací CB chce mít π na přijatelné úrovni. Pokud se skutečná π odchyluje od inflačního cíle CB, musí CB bojovat. Jinak CB ztrácí důvěryhodnost. Lidé ji nebudou věřit, že chce inflačního cíle dosáhnout. A začnou se podle toho chovat (firmy začnou zvyšovat ceny apod.) Ze zde uvedeného plyne, že růst π nad přijatelnou úroveň vede k růstu r, CB zvyšuje s cílem potlačit inflaci i, čímž roste r.

12 Charakteristika křivky MP Každému inflačnímu cíli CB odpovídá určitá křivka M/P Posun křivky M/P – doleva nahoru: zpřísnění inflačního cíle. Hodnota π se snižuje, tudíž hodnota r (r = i – π) se zvyšuje. - doprava dolů: uvolnění inflačního cíle. Sklon křivky M/P: závisí na tom, o kolik musí CB změnit i (a tedy r), aby dosáhla svého inflačního cíle. Pokud na malou změnu aktuální nebo očekávané π od inflačního cíle, musí CB o hodně změnit i (a tedy i r), aby CB dosáhla inflačního cíle, bude křivka MP strmá. Pokud i na velkou změnu aktuální nebo očekávané π od inflačního cíle, musí CB o málo změnit i (a tedy i r), aby CB dosáhla inflačního cíle, bude křivka MP plochá.

13 Posuny křivky MP, sklon křivky MP Horní obrázek: posun křivky M/P doleva nahoru: zpřísnění inflačního cíle CB doprava dolů: uvolnění inflačního cíle CB nebo pokles i. Dolní obrázek: strmá křivka MP, odchylka aktuální/očekávané π od inflačního cíle CN, vyžaduje velkou změnu i a r. Plochá křivka MP odchylka aktuální/očekávané π od inflačního cíle CN, vyžaduje malou změnu i a r.

14 Křivka MP – skutečná π, myslí se očekávaná nebo aktuální (minulá) π? CB při svém rozhodování porovnává svůj inflační cíl se skutečnou hodnotou π. Co je skutečná π? Aktuální (minulá π), tj. co CB už zná? Nebo očekávaná hodnota π, tj. hodnota, kterou CB očekává? Rozhodování CB ovlivňují jak očekávaná, tak aktuální (minulá) hodnota π. Očekávaná π: dopředu hledící politika CB Aktuální (minulá) π: zpětně hledící politika CB Očekávaná: CB reaguje na budoucí vývoj, dává jasný signál, že nechce budoucí odchylku π a inflačního cíle. Navíc účinky měnové politiky se projevují se zpožděním (obvykle měsíců), tj. pokud CB reaguje až ex post, tak se rozdíl mezi aktuální π a inflačním cíle smaže až za delší dobu. Ale: očekávaná π se špatně prognózuje Aktuální (minulá) π: je jasná. CB s jistotou ví na čem je. Ale časové zpoždění.

15 Co ovlivňuje aktuální a očekávanou π I Samozřejmě měnová politika – zvyšování M. Dále také nabídkový šok – negativní šok hodnotu π zvyšuje, pozitivní ji snižuje. Potom produkční mezera: rozdíl mezi skutečným HDP (Y) a potenciálním produktem (Y*). Pokud je Y na úrovni Y*, nad touto úrovní, π roste. V ekonomice už nejsou zdroje k další produkci, chtějí-li firmy více produkovat, musí zvyšovat mzdy (w), což zvyšuje jejich náklady (C), takže zvyšují ceny. Na agregátní úrovni roste cenová hladina (P), tedy inflace (π). Firmy rovněž na růst poptávky reagují růstem svých cen, na agregátní úrovni roste cenová hladina.

16 Co ovlivňuje aktuální a očekávanou π II Je-li Y hluboko pod Y*, jsou v ekonomice nevyužité zdroje. Lidé, aby si zachovali práci, jsou ochotny přistoupit na snížení w. Firmám klesají náklady a mohou zlevňovat. Navíc obvykle klesá poptávka jednotlivých subjektů, takže, chtějí-li firmy prodat, musí zlevňovat. Na agregátní úrovni klesá cenová hladina (P), tedy pokles inflace, případně deflace (π).

17 Pokles inflace a deflace Pokles inflace je, když hodnota inflace v čase klesá, samotná hodnota π je stále kladná. Př. π v čase t je 5 %, v čase t+1 je 4 %, v čase t+2 je 2 %. Čili π (cenová hladina, ceny) stále roste, ale roste pomalejším tempem. V následujícím období stále kupujeme dráže než v předcházejícím období. Rovněž se používá výraz dezinflace. Deflace je pokud se cenová hladina snižuje, tj. pokud cenová hladina klesá. V následujícím období kupujeme levněji než v předcházejícím období. Hodnota π je záporná. Př: π v čase t je 5 %, v čase t+1 je mínus 2 %, v čase t+2 je mínus 4 %.

18 Logika vývoje π Y > Y* tak π roste. Inflační mezera. Y < Y* tak π klesá. Deflační mezera. Každé úrovni Y podle vztahu Y a Y* odpovídá nějaká hodnota (aktuální/očekávané) π. Chce-li CB, aby nedocházelo k růstu inflaci nebo poklesu inflace (včetně deflace), musí udělat vše pro to, aby skutečný HDP (Y) byl na úrovni Y*. CB tedy musí stanovit takovou úrokovou míru (i) a tím pádem i takovou reálnou úrokovou míru (r), jež zaručí, že se nebude odchylovat Y od Y*. CB musí stanovit r tak, aby hodnota AD (tj. hodnota C + Ip + G + NX) byla na úrovni Y. Tj. takovou r, při které budou domácnosti spotřebovávat (C) a spořit (S), firmy investovat (Ip), se bude dovážet a vyvážet (NX) tolik, že součet těchto složek AD spolu s G bude roven Y*.

19 Stanovení r, kdy Y = Y* Na následujícím obrázku křivka MP znázorňuje určití inflační cíl CB (např. π = 2 %). Reálná úroková sazba, která zaručí že Y = Y*, je v bodě, kde křivka MP protne křivku potenciálního produktu Y. Pro tuto hodnotu r (v grafu r0) tedy platí, že produkční mezera je rovna 0 (Y = Y*). Neexistují tlaky na růst nebo pokles inflace, takže π bude rovno inflačnímu cíli CB. Pro jiné úrokové sazby: dochází k tomu, že Y není rovno Y*, tedy k dochází k odchylce inflačního cíle od skutečné hodnoty inflace.

20 Rovnovážná r, kdy Y = Y*

21 Odlišné úrokové sazby než r0 Pokud je úroková sazba příliš vysoká (vyšší než r0), tak firmy tolik neinvestují, lidé spoří. Y klesá. V takovém případě se pohybujeme podél křivky MP dolů do úrovně r0 (šipka 2). Je-li úroková sazba nízká (nižší než r0), tak firmy více investují, lidé více spotřebovávají. Y roste. Potom se pohybujeme podél křivky MP nahoru do úrovně r0 (šipka 1).

22 Reakce CB na odchylku Y od Y* Y se může odchýlit od Y* v důsledku vnějšího šoku (např. růst cen ropy, vyšší poptávce v důsledku čerpání peněz z EU …) Vnější šok mění inflační očekávání (hodnotu očekávané π), ta se začne odchylovat od inflačního cíle CB. CB musí reagovat.

23 Reakce CB na odchylku Y od Y* CB teoreticky může zvýšit i o pouze o změnu π. Př. Aktuální hodnota i při Y na úrovni (kolem úrovně Y*) je 4 %, π je 3 %. r je tedy 1 %. V důsledku vnějšího šoku vzroste π na 5 %, CB zvyšuje i na 6 %. Hodnota r zůstává stejná. Ćili chováni subjektů se nemění. V takovém případě ale zůstává π na stejné úrovni. CB ale chce zabránit vyšší inflaci (odlišné od inflačního cíle), jinak ztrácí důvěryhodnost, proto zvyšuje i více – tak, aby π zpět poklesla. V takovém případě roste r, tedy roste rovněž rovnovážná úroková sazba, pro kterou platí Y = Y*. Pokud r roste, tak se méně spotřebovává, investuje, rovněž klesá NX. AD klesá. Klesá tedy i Y. Na pokles Y reagují firmy snižováním cen, na agregátní úrovni klesá π, Pokud r roste, tak se křivka MP posouvá doleva nahoru.

24 Reakce CB na odchylku od inflačního cíle CB obecně usiluje o to, aby nedocházelo k odchylce skutečné hodnoty π a inflačního cíle, tj. buď akcelerace inflace (skutečná/očekávaná hodnota π roste více než inflační cíl CB), nebo desinflace a deflace. Usiluje tedy, aby hodnota Y odpovídala Y* Za tímto účelem mění i, tak aby se změnila r. Pokud Y-Y* je kladné, i zvyšuje, tak aby se zvýšila r. Pokud Y-Y* je záporné, snižuje i, tak aby se snížila r. V důsledku dané reakce CB, se mění (roste nebo klesá) rovnovážná reálná úroková sazba r, tedy sazba, pro kterou platí Y = Y*. Rovnice křivky MP: r = f(Y-Y*, π)

25 Stanovení rovnovážné sazby Dochází-li k akcelerace aktuální nebo očekávané π (inflace je vyšší jak inflační cíl), CB zvyšuje i, tak aby zvýšila rovnovážnou úroveň r. Křivka MP se posouvá doleva nahoru, zvyšuje se tudíž i hodnota rovnovážné úrokové míry. Dochází-li k desinflaci nebo devalvaci (inflace je nižší jak inflační cíl), CB snižuje i tak, aby snížila rovnovážnou úroveň r. Křivka MP se posouvá doprava dolů, snižuje se tudíž i hodnota rovnovážné úrokové míry.

26 Stanovení rovnovážné sazby

27 Odvození křivky AD Odvodí se z křivek IS a MP Vyšší (aktuální/očekávaná) inflace (π) než inflační cíl CB: posun křivky MP doleva nahoru - CB jako reakce na vyšší aktuální/očekávanou π, zvyšuje i tak, aby vzrostlo r, a tím také rovnovážná hodnota r (hodnota r, při které aktuální/očekávaná π je rovna inflačnímu cíli CB – π CB ). π0= skutečná inflace odpovídající inflačnímu cíli CB. Při sazbě r0 odpovídá skutečná inflace. π1 = vyšší skutečná inflace (než inflační cíl CB), na tuto vyšší inflaci reaguje CB zvýšením r. V důsledku růstu r (z r0 do r1) klesá Y (z Y0 do Y1) Hodnoty π0 a π1 (hodnoty skutečné π, odpovídající rovnovážným úrokovým sazbám – r0 a r1) dáme na svislou osu na vodorovné ose zůstává Y (tj. Y0 a Y1). Spojíme příslušné body a dostaneme AD. Viz následující snímek.

28 Odvození AD

29 Logika předcházejícího snímku Dochází k růstu π z hodnoty π0 do hodnoty π1 (není nutno řešit proč). Růst rovnovážné úrokové sazby r z hodnoty r0 na r1, způsobí pokles C (lidé více spoří a méně kupují), I (firmy v důsledku vyšší r méně investují) a NX (v důsledku vyšší r, dochází k přílivu zahraničního kapitálu, který nakupuje domácí aktiva, takže dochází ke zhodnocování domácí měny a poklesu NX). Celkově tedy klesá AD. Pokles AD vede k poklesu produkce Y z hodnoty Y0 na Y1. Hodnotám π (π0 a π1) přiřadíme hodnoty Y (Y0 a Y1), tyto body spojíme a dostaneme křivku AD.

30 AD je klesající – důvody: Růst r snižuje C, I. Dále růst r vede ke zhodnocení domácí měny,tudíž pokles NX Růst π snižuje reálné peněžní zůstatky, tudíž pokles C. Růst π vede i k menší ochotě firem investovat (při vyšší π je to pro ně riskantnější), takže klesá I. Růst π vede ke zdražení vyváženého zboží a relativně zlevňuje dovážené zboží, tudíž pokles NX. Dochází tedy k poklesu jednotlivých složek AD a tudíž k poklesu celé AD. Na základě tohoto poklesu, dochází k poklesu Y. AD znázorňuje celkové výdaje (agregátní poptávku) dané ekonomiky při různých úrovních inflace (π).

31 Posuny AD AD se posouvá, pokud se mění něco jiného než π. Posun doprava nahoru: růst A, snížení t, růst M. Posun doleva dolů: opačné důvody. Doprava nahoru = pozitivní poptávkový šok (hodnota Y roste) Doleva dolů = negativní poptávkový šok (hodnota Y klesá)

32 Pozitivní poptávkový šok – příčiny I růst autonomních výdajů (autonomních spotřebních výdajů, investic, vládních výdajů, exportu apod.) – vede k růstu Y k tomuto růstu dochází při jakékoliv úrovni cenové hladiny (inflace). růst disponibilního důchodu a bohatství: díky většímu disponibilnímu důchodu a bohatství mohou lidé více utrácet (roste Y), a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny (inflace). růst počtu obyvatelstva: růst počtu obyvatelstva vede k růstu spotřebních výdajů (růstu Y), a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny (inflace). reálným znehodnocením domácí měny: toto znehodnocení zvyšuje čistý vývoz (NX) dané země, čili roste Y a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny (inflace). Růstem množství peněz v oběhu (M). Růst M zvyšuje (alespoň krátkodobě a pokud nejsme na úrovni Y*) agregátní poptávku AD, čili roste Y a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny (inflace).

33 Pozitivní poptávkový šok – příčiny II růstem reálných důchodů v zahraničí: tento růst zvyšuje poptávku zahraničních subjektů po domácích statcích a NX, takže roste Y a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny další faktory vedoucí k růstu NX změnou očekávání ekonomických subjektů: budou-li domácnosti i firmy očekávat růst cenové hladiny v následujících obdobích, zvýší v aktuálním období své spotřební i investiční výdaje - v následujícím období se totiž sníží kupní síla peněžních zůstatků domácností i firem, čili by si pořídili měně spotřebních i kapitálových statků, což povede k růstu agregátní spotřeby i investic (a tedy k růstu Y) v aktuálním období Negativní poptávkový šok, příčiny: opačné než u pozitivního


Stáhnout ppt "Agregátní poptávka (AD). Podstata AD Zahrnuje vztah mezi mírou inflace (π) a HDP (Y). Tento vztah je negativní – čím vyšší inflace (π), tím nižší Y Odvozuje."

Podobné prezentace


Reklamy Google