Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Přednáška č. 5 Sportovní trénink jako proces bio- psychosociální adaptace Zatížení a zotavení Superkompenzace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Přednáška č. 5 Sportovní trénink jako proces bio- psychosociální adaptace Zatížení a zotavení Superkompenzace."— Transkript prezentace:

1 Přednáška č. 5 Sportovní trénink jako proces bio- psychosociální adaptace Zatížení a zotavení Superkompenzace

2 Druhy adaptace 1) BIOLOGICKÁ: morfologické a funkční změny jednotlivých orgánů (*homeostáza). 1) BIOLOGICKÁ: morfologické a funkční změny jednotlivých orgánů (*homeostáza). 2) PSYCHOLOGICKÁ: přiměřené a účelné chování a jednání sportovce při výkonu. 2) PSYCHOLOGICKÁ: přiměřené a účelné chování a jednání sportovce při výkonu. 3) SOCIÁLNÍ: vytváření optimálních vztahů mezi sportovcem a okolím, rozvoj osobnosti, vytvoření vztahu ke sportu. 3) SOCIÁLNÍ: vytváření optimálních vztahů mezi sportovcem a okolím, rozvoj osobnosti, vytvoření vztahu ke sportu. *Homeostáza: je stav dynamické rovnováhy organismu, který se snaží zachovávat stabilitu vnitřního prostředí v biologicky přípustných mezích (mantinely homeostázy, které se opakováním tělesných podnětů rozšiřují – princip adaptace)

3 DRUHY PODNĚTŮ 1) NÍZKÉ TĚLESNÉ PODNĚTY – PODPRAHOVÉ: normální reakce organismu (základní energetické rezervy) – bezprostřední reakce 1) NÍZKÉ TĚLESNÉ PODNĚTY – PODPRAHOVÉ: normální reakce organismu (základní energetické rezervy) – bezprostřední reakce 2) SPECIALIZOVANÉ TĚLESNÉ PODNĚTY – PRAHOVÉ: vyčerpání většiny energetických zásob – morfologicko funkční reakce 2) SPECIALIZOVANÉ TĚLESNÉ PODNĚTY – PRAHOVÉ: vyčerpání většiny energetických zásob – morfologicko funkční reakce DRUHY REAKCÍ 1) BEZPROSTŘEDNÍ REAKCE: využití funkčních rezerv, zrychlení dechové a srdeční frekvence 1) BEZPROSTŘEDNÍ REAKCE: využití funkčních rezerv, zrychlení dechové a srdeční frekvence 2) MORFOLOGICKO – FUNKČNÍ REAKCE: po opakovaných dostatečně silných podnětech dochází k morfologickým a funkčním změnám ve tkáních, jichž se podnět týkal 2) MORFOLOGICKO – FUNKČNÍ REAKCE: po opakovaných dostatečně silných podnětech dochází k morfologickým a funkčním změnám ve tkáních, jichž se podnět týkal

4 Seleyův adaptační syndrom: 1) PRVNÍ FÁZE – POPLACHOVÁ REAKCE: adaptační podnět (stressor) vyvolá reakci organismu (aktivace řady mechanismů – orgánů) 1) PRVNÍ FÁZE – POPLACHOVÁ REAKCE: adaptační podnět (stressor) vyvolá reakci organismu (aktivace řady mechanismů – orgánů) 2) DRUHÁ FÁZE – STADIUM ODOLNOSTI (ADAPTACE): vyrovnání organismu s vnějšími vlivy, utváří se optimální reakce na adaptační podnět 2) DRUHÁ FÁZE – STADIUM ODOLNOSTI (ADAPTACE): vyrovnání organismu s vnějšími vlivy, utváří se optimální reakce na adaptační podnět 3)TŘETÍ FÁZE - STADIUM VYČERPÁNÍ (EXHAUSE): podnět působí příliš dlouho nebo je příliš intenzivní (nadprahový) – přetížení organismu 3)TŘETÍ FÁZE - STADIUM VYČERPÁNÍ (EXHAUSE): podnět působí příliš dlouho nebo je příliš intenzivní (nadprahový) – přetížení organismu

5 Zátěž a zotavení: Zátěž: Zátěž: 1) NARUŠENÍ HOMEOSTÁZY 2) VYČERPÁNÍ ENERGETICKÝCH ZÁSOB 3) NARUŠENÍ MECHANISMŮ CNS Zotavení: Zotavení: 1) VYROVNÁNÍ HOMEOSTÁZY 2) DOPLNĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁSOB 3) UPRAVENÍ MECHANISMŮ CNS OPTIMÁLNÍ ČAS PRO TRÉNINK ( 9-10 dopoledne, odpoledne ) OPTIMÁLNÍ ČAS PRO TRÉNINK ( 9-10 dopoledne, odpoledne )

6 Mobilizované a autonomní chráněné rezervy: MOBILIZOVANÉ REZERVY: ty bychom měli využívat při tréninku (60-80 % usilí) MOBILIZOVANÉ REZERVY: ty bychom měli využívat při tréninku (60-80 % usilí) AUTONOMNÍ CHRÁNĚNÉ REZERVY: umožňují dýchání a základní fyziologické funkce (tato hranice se nesmí překročit – je to možné s použitím dopingu – útlum CNS) AUTONOMNÍ CHRÁNĚNÉ REZERVY: umožňují dýchání a základní fyziologické funkce (tato hranice se nesmí překročit – je to možné s použitím dopingu – útlum CNS)

7 Superkompenzace (základní vztah růstu sportovní výkonnosti ) Superkompenzace je postupné zvýšení jednotlivých fyziologických funkcí organismu nad úroveň, která byla před zatížením (energetické zásoby, enzymy,...). Superkompenzace je postupné zvýšení jednotlivých fyziologických funkcí organismu nad úroveň, která byla před zatížením (energetické zásoby, enzymy,...). zatíženísuperkompenzace Dlouhodobé 2 h Krátkodobé 20 s 2468 dní min  pomalá fáze rychlá fáze 80%

8 Nulový, záporný a kladný tréninkový efekt NULOVÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: časový sled je příliš dlouhý (1x týdně)  udržení úrovně (nevyužívá superkompenzaci) NULOVÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: časový sled je příliš dlouhý (1x týdně)  udržení úrovně (nevyužívá superkompenzaci) ZÁPORNÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: nasazení tréninku moc brzo  přetížení, přetrénování ZÁPORNÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: nasazení tréninku moc brzo  přetížení, přetrénování KLADNÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: nasazení tréninku ve fázi superkompenzace  zvyšování výkonnosti KLADNÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: nasazení tréninku ve fázi superkompenzace  zvyšování výkonnosti

9 Heterochronnost jednotlivých funkcí organismu 1) ATP-CP systém: 3-5 minut 2) Glykogen: 10 minut – 1 hodina 3) Enzymy a bílkoviny: hod – dny

10 Fyziologické změny Změny velikosti orgánů (srdce, plic). Změny velikosti orgánů (srdce, plic). Zvětšení průřezu příslušných svalových vláken a zlepšení jejich krevního zásobení. Zvětšení průřezu příslušných svalových vláken a zlepšení jejich krevního zásobení. Zvýšení hodnot VO 2 max Zvýšení hodnot VO 2 max Zvýšení respirační kapacity svalové hmoty Zvýšení respirační kapacity svalové hmoty Zlepšení enzymatické výbavy Zlepšení enzymatické výbavy Zlepšení využití energetických zdrojů (zejména karbohydrátů) Zlepšení využití energetických zdrojů (zejména karbohydrátů)

11 Změny ve svalech Průměrný počet kapilár na 1000  m2 svalového průřezu: Průměrný počet kapilár na 1000  m2 svalového průřezu: - u netrénovaného člověka 0,84 - u průměrně trénovaného 0,94 - u vytrvalostně trénovaného 1,25.

12 Respirační kapacita svalové hmoty Respirační kapacita - QO2 (musculus gastrocnemius) u netrénovaného, středně trénovaného (provozujícího běh pro zdraví) a vysoce trénovaného (maratonce). Všimněte si přímé úměrnosti vzhledem k tréninkovému objemu. (Costill, 1986) Respirační kapacita - QO2 (musculus gastrocnemius) u netrénovaného, středně trénovaného (provozujícího běh pro zdraví) a vysoce trénovaného (maratonce). Všimněte si přímé úměrnosti vzhledem k tréninkovému objemu. (Costill, 1986)

13 netrénovanísprinteřivytrvalci Aerobní enzymy SDH = succinate dehydrogenase 8,1820,8 MDH = malate dehydrogenase 45,54665,5 CPT = carnitine palmityl transferase 1,51,52,3 Anaerobní enzymy CPK = creatine phosphokinase MK = myokinase Phosph = phosphorylase 5,35,83,7 PFK = phosphofructokinase 19,929,218,9 LDH = lactate dehydrogenase

14 Porovnání trénované a netrénované osoby vzhledem ke koncentraci laktátu v krvi při různém stupni zatížení.

15 Vliv plaveckého tréninku na koncentraci laktátu v krvi po 200 metrovém úseku plavaném danou rychlostí

16 Zavodnění organismu při zátěži

17 Karbohydráty jako hlavní energetické zdroje pro svalovou činnost Zajímavé je především porovnání příjmu karbohydrátů za posledních 24 hodin a vztah k času cvičení do Exhause. Zajímavé je především porovnání příjmu karbohydrátů za posledních 24 hodin a vztah k času cvičení do Exhause. příjem karbohydr átů (gramy / 24 hod) glykogen ve svalech ( mmol / kg svalové hmoty) čas cvičení do vyčerpání (min)


Stáhnout ppt "Přednáška č. 5 Sportovní trénink jako proces bio- psychosociální adaptace Zatížení a zotavení Superkompenzace."

Podobné prezentace


Reklamy Google