Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok. 2008.1 Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 2008.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok. 2008.1 Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 2008."— Transkript prezentace:

1 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 2008

2 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Biblické kořeny sociální práce Jakub Doležel

3 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Étos sociální práce V definici sociální práce Mezinárodní federace sociální práce (IFSW) z r čteme:  „V solidaritě se znevýhodněnými se sociální práce snaží zmírňovat chudobu a osvobozovat zranitelné a ponížené lidi za účelem posílení jejich společenského zapojení“ (zvýraznění J.D.). V dokumentu „Lidská práva a sociální práce“, vydaném společně IFSW, OSN a Mezinárodní asociací škol sociální práce (IASSW) v roku 1994 stojí:  „Služba chudým a potřebným a angažmá v jejich prospěch je existenčním důvodem tohoto povolání.“ V obou textech je přesvědčivě formulován trvale platný smysl, étos, jenž sociální práci nese: služba, solidarita, osvobozování a angažovanost pro chudé a slabé. Biblické spisy neposkytují učebnici teorií a metod sociální práce. Na úrovni uvedeného základního étosu sociální práce však představují překvapivou pokladnici inspirací a motivací.

4 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Biblický étos jako východisko moderní sociální práce Biblické spisy, resp. atmosféra v nich odrážená, je půdou, v níž profese sociální práce koření. Bůh, o němž autoři biblických spisů vypráví, stojí na straně slabých a bezmocných.  „(…) Jahve, váš Bůh je Bůh bohů a Pán pánů (...) On zjednává právo sirotku a vdově, miluje cizince, dává mu chléb a oděv“ (Dt 10,17-19).  Proto i cesta, kterou má kráčet člověk (srov. Dt 10,12) vede k chudým, slabým a potřebným. Klíčovým atributem biblického Boha je milosrdenství:  „Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení (...)“ (Ex 34,6; srov. Nu 14,18; Ž 86,15; 103,8).  Pro biblického člověka vede cesta spásy napodobováním Božího milosrdenství (srov. Lk 6,36).

5 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Bible a pozemská skutečnost Bible je literatura náboženská. Přirozeně od ní tedy očekáváme, že bude poutat pozornost čtenáře na „věci věčné“, za prahem lidského života atd. Bereme-li Bibli jako studnici inspirací pro „věci časné“, jakými sociální práce bezpochyby je, má to své dobré důvody:  Bůh bible má zřetelný zájem už o „tento svět“ člověka, nikoliv teprve až o „onen svět“: Boží plány se vztahují k tomuto světu a jeho dějinám, už zde začíná a má začínat to, co bible nazývá „Boží království“. V bibli platí, že božská a lidská sféra jsou odlišitelné, ale nikoliv od sebe oddělitelné. Dualismus mezi ‚tímto‘ a ‚oním‘ světem, je biblickým spisům cizí.  Stejně tak je bibli cizí omezení vztahu k Bohu na člověka jako jednotlivce. V události exodu Izraelitů z egyptského otroctví se tento sociální a komunitní rozměr judaismu ukazuje velmi jasně: Bůh nezachraňuje jednotlivce, nýbrž lid, společenství. V Novém zákoně získává toto společenství novou dimenzi (církev).

6 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Chudí ve Starém zákoně S pojmem „sociální problém“ se v biblické literatuře nesetkáme. Pro vstup do sociální tématiky bible je nutné využít jiný „most“. Jedním z nich je tématika chudoby. O „chudých“ je v bibli řeč mnohokrát. Hebrejská slova, používaná k označení situace „být chudý“ či „trpět nouzí“, mají význam zahrnující mnoho dimenzí. Vztahují se nejen na lidi, kteří trpí nedostatkem materiálních věcí, ale také na aspekty jako nemoc, hlad, nahota, žebrání, i útlak a ponižování. Pojmem ‚chudý‘ v širokém smyslu můžeme označit lidi v tehdejší společnosti marginalizované a strádající sociálními problémy. Tradičně nejvíce ohrožené skupiny:  vdovy a sirotci: jelikož nepožívali právní způsobilosti, mohli se stát snadno předmětem manipulace  staří, jelikož byli odkázáni na zabezpečení svými dětmi  cizinci („gér“), které bychom dnes označili spíše za uprchlíky vyhnané z vlasti hladem nebo válkou a kteří se na území Izraele trvale usadili (na rozdíl od „nokrí“- cizinec procházející, neusazený)  drobní rolníci, kteří se v důsledku zadlužení mohli ocitnout v silné existenční závislosti na druhých, což souviselo se systémem dlužnictví a jeho nástrojem dlužního otroctví  nádeníci, kteří nevlastnili skutečně nic a žili jen ze dne na den.

7 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Odpovědnost za chudé Odpovědnost za pomoc chudým nesly podle Bible tři skupiny lidí: král, dobře situovaní izraelité a proroci. Ve srovnání s Novým zákonem je pro Starý zákon charakteristická snaha reagovat na lidskou nouzi pomocí právních opatření. Ustanovení, která zajišťovala chudým a strádajícím ne jen přežití, ale práva, můžeme považovat za ústřední součást Zákona (tóry). A zajištění práva pro slabé a chudé se ani tehdy ani dnes neobejde bez kritiky mocných. Sociální legislativa:  Ochrana ohrožených skupin a jedinců Staří požívali zvláštní ochrany (Ex 20,12; 21,15.17; Dt 27,16; Lv 19,3; 20, 9). Vdovy a sirotci nesměli být utlačováni a těšili se zvláštní Boží ochraně (Ex 22, 21-24; Dt 27,19). Podobně je zakázáno utlačování a zneužívání postavení asimilovaných cizinců (gér; Ex 22, 20; 23,9 aj.), mají požívat stejná práva jako domácí (Lv 24, 22; Nu 15, 15). Zákaz brát do zástavy životně důležité předměty byl prostředkem ochrany chudých drobných rolníků (Ex 22, 27; 24, ). Velmi důležité byly zákony na ochranu (dlužních) otroků, zejména ustanovení, že po odpracování šesti let musí být propuštěni na svobodu (Ex 21, 2-11; Dt 15, 12-18). Podobně důležité bylo i právo azylu pro uprchlé otroky (Dt 23, 16-17). Snadno manipulovatelná vrstva nádeníků byla chráněna předpisem o vyplácení mzdy (Dt 24, 14-15).  Přikázání lásky: zákaz podvodů (krást, obelhávat, podvádět), 2. zákaz utlačování sociálně slabých (nádeník, hluchý, slepý), 3. zákaz bezpráví v právních sporech a 4. zákaz nesprávných pohnutek „v srdci“ (nenávidět, mstít se, chovat zášť).  První sociální daň: každého třetího roku má být celý desátek (státní daň) rozdělen v místní komunitě, z čehož mají prospěch levité cizinci, vdovy a sirotci. třetina (!) dosavadních státních příjmů měla sloužit zabezpečení sociálně slabých skupin obyvatelstva.  Zákaz úroků a prominutí dluhů – sociálně-ekonomické zákony: právní instituce pravidelného promíjení dluhů (dlužní amnestie): sedmého roku měly zaniknout všechny pohledávky. Pojetí chudoby i právní normy vyzařují respekt před důstojností chudých v Izraeli. Sebeúcta chudého není zničená, zůstává nadále garantovaná. Má nárok na spravedlnost, kterou garantuje Bůh, a která neznamená jen blahosklonnost bohatých (almužnu). Naděje, že v dohledné době se život zase vrátí do normálních kolejí, zůstává zachována. Životní energie a fantazie chudého není ve svých kořenech zničena.

8 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Zákon milostivého léta (Leviticus 25) Hospodin promluvil k Mojžíšovi na hoře Sínaji: "Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až přijdete do země, kterou vám dávám, bude země slavit odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo. Šest let budeš osívat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat z ní úrodu, ale sedmého roku bude mít země rok odpočinutí, slavnost odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo. Nebudeš osívat své pole ani prořezávat svou vinici. Co po tvé žni samo vyroste, nebudeš sklízet, a hrozny z vinice, kterou jsi neobdělal, nebudeš sbírat. Země bude mít rok odpočinutí. Co země v odpočinutí sama zplodí, bude vaší potravou, pro tebe, tvého otroka i otrokyni, tvého nádeníka i přistěhovalce, kteří u tebe pobývají jako hosté. I tvůj dobytek a zvěř, která je v tvé zemi, bude mít všechnu její úrodu za potravu. Odpočítáš si pak sedm roků odpočinutí, sedmkrát sedm let, a vyjde to období sedmi roků odpočinutí: čtyřicet devět let. Desátého dne sedmého měsíce dáš ryčně troubit na polnici; v den smíření budete troubit na polnici v celé vaší zemi. Padesátý rok posvětíte a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás léto milostivé, kdy se každý vrátíte ke svému vlastnictví a všichni se vrátí ke své čeledi. Padesátý rok vám bude létem milostivým. Nebudete v něm sít ani sklízet, co samo vyroste, ani sbírat hrozny z neobdělaných vinic. Je to léto milostivé. Budete je mít za svaté. Smíte jíst z pole, co urodí. V tomto milostivém létě se každý vrátí ke svému vlastnictví.“

9 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Specifické aspekty starozákonního sociálního étosu a) Vnímání vlastních dějin - Exodus jako základní datum Izraele b) Motivace - vědomí vlastního vysvobození jako základ péče o chudé ( potenciál empatie) c) Pluralita motivačních zdrojů: Hospodin projevil svému lidu lásku, jíž se má Izrael nyní připodobnit svým jednáním právě vůči slabým a utiskovaným. Zákon svatosti (Lv 17-26) ukazuje na Boží svatost, s níž se má člověk spodobit tím, že uplatňuje lásku vůči bližním i cizincům (srov. Lv 19,2; 19,34). Izajáš 56, 1-8 začleňuje naše téma do rámce přicházející Boží spásy. Izrael tedy neopíral svůj sociální étos jen o minulost, ale o živé očekávání budoucnosti. Jinde zastupuje láska vůči chudým lásku k Bohu (srov. Př 14, 21; 17, 15; 19, 17; Ž 41,2). V biblické tradici se pomalu začalo prosazovat tušení určité identifikace Boha s chudými, která plně zazáří v Ježíšově poselství (srov. Mt 25, 45).

10 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Souhrn 1. Podle svědectví Starého zákona je Božím plánem prosadit takový řád, který umožňuje lidem život v plnosti. Není pochyb, že nastolení takového řádu není samozřejmostí a musí čelit mnoha protichůdným silám – zejména v člověku samém. Plné nastolení takového řádu se proto vymyká lidským schopnostem, očekává se v budoucnosti a bude v posledku jen Božím zázrakem. 2. Nastolení tohoto řádu začíná na okraji společnosti. Na začátku není obrácení mocných, ale osvobození chudých, slabých a ohrožených. 3. Bible chce ukázat, že toto Boží jednání má důsledky pro celý jeho lid.  SZ formuluje (paralelně s ostatními staroorientálními kulturami) sociální étos pomoci sociálně slabým na základě pojmu spravedlnosti. Přitom jde ale o spravedlnost jaksi stranící (nikoliv nestrannou): Spravedlnost vládne tam, kde je pomáháno slabým a ohroženým k účasti na životě společnosti.  Tu nejhlubší bázi sociálního étosu, na nějž se dá apelovat, tvoří v Izraeli - jinak než u ostatních národů - vědomí společné zkušenosti Boží záchrany z nouze a útlaku.

11 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Sociální étos Nového zákona Nový zákon tvrdí, že v Ježíši Nazaretském se naplnily naděje na proměnu údělu chudých a trpících, ohlašované u proroků (srov. Izajáš). Ježíš naplňuje starozákonní naději na vysvobození chudých. Široký záběr pojmu ‚chudý‘ platí i pro Nový zákon. Míněni jsou nejenom materiálně chudí, ale všichni, kteří se nalézají v nouzi. Proto je třeba rozumět Ježíšově zvláštní pozornosti k nemocným, démony posedlým, malomocným, k „celníkům a hříšníkům“ i ženám, jako „radostné zvěsti chudým“.

12 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Boží království Jádrem veřejného působení Ježíše Nazaretského byla zvěst o Božím království. Ježíš nestavěl do popředí sebe, ale Boží království. Obojí je nicméně neoddělitelně propojeno. Pojmy jako „nemoc“ a „utrpení“ jsou v evangeliích chápány velmi široce a zahrnují tělesnou, psychickou, sociální a duchovní dimenzi. Podobně jako ve Starém zákoně, ani pro Ježíše nebyly nemoc nebo utrpení nějakou čistě „světskou“ záležitostí, ale patřily do přesahujícího rámce. Poselství o Božím království, stojící v napětí mezi již uskutečňovaným příchodem a ještě neuskutečněným naplněním, je základní charakteristikou Ježíšova veřejného vystoupení. Tato polarita poselství o Království mu uděluje význam, který v oblasti pomáhající profese očekáváme. Pokud by Království bylo jednoduše zde, plně realizované v současnosti, neplynul by z něj žádný nárok na praktické konání člověka. Přítomnost by byla totožná s Královstvím. Jeho kritický potenciál vůči často skandálním životním podmínkám lidí by byl ztracen. A naopak, pokud by Království bylo jen a jen budoucí veličinou, bylo by jeho místo jen v budoucnosti a ne právě v naší přítomnosti, tady a teď. Jeho praktická relevance by opět vyprchala. Logika Božího království tedy zní: jelikož Boží nabídka spásy pro člověka je nezvratná a vytváří budoucnost člověka, má smysl proměňovat i jeho život v přítomnosti.

13 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Způsob Ježíšova hlásání Božího království Skutky: Vyhánění démonů, uzdravování nemocných a kříšení mrtvých znamenají jediné: Ježíš nejenom mluví o záchraně, jakou Boží království přináší, on dává tuto záchranu zakusit ve svých skutcích jako hmatatelnou realitu. Jinak vyjádřeno, s ohlašovanou záchranou (evangelium = ‚radostná zpráva‘) jde ruku v ruce praktikovaná záchrana skrze uzdravení tělesného utrpení a s ním často spojené sociální izolace. Jedno bez druhého bychom nemohli pochopit ve svém plném smyslu. Význam skutku (např. uzdravení chromého), že je reálným znamením přicházejícího Božího království už tady a teď, není sám o sobě jasný nebo předem daný. Můžeme vyjádřit např. podezření z nemorálního jednání, jak to učinili Ježíšovi odpůrci. Navíc i příslušníci farizeů konali podobné pomáhající skutky. Skutek musí být tedy osvětlen slovem o přicházejícím Království. Totéž platí o uzdraveních, které mají Křtitelovi učedníci oznámit Janovi: I ony vyžadují objasňující slovo, aby bylo jasné, že se nejedná o kdovíjaké divotvorné události, ale o realizaci „dobré zprávy“ (evangelium) chudých. Slova: Řeč o Božím království, ve významu přítomné a „hmatatelné“ reality spásy, také není sama o sobě zřejmá. Mohla by být klidně považována za prorockou vizí budoucnosti nebo dokonce vizi onoho světa. Jakmile je znázorněna spáso-nosnými (pomáhajícími) skutky, je zřejmé, že Ježíšovo vystupování je příchodem království Božího.

14 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Milosrdný Samaritán (L 10, 25-37) Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: "Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě? „Ježíš mu odpověděl: "Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?„ On mu řekl: "'Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí'a 'miluj svého bližního jako sám sebe'.„ Ježíš mu řekl: "Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ." Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?„ Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. Stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: 'Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‚ Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?" Zákoník odpověděl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."

15 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Poslední soud (Mt 25, 31-46) Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, ovce postaví po pravici a kozly po levici. Tehdy řekne král těm, po pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.' Tu mu ti spravedliví odpovědí: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou? Král odpoví a řekne jim: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‚ Potom řekne těm na levici: 'Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mně.' Tehdy odpoví i oni: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?' On jim odpoví: 'Amen, pravím vám, cokoli jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‚ A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.

16 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Následování Ježíše a) Spoluúčast na hlásání Božího království b) Pomoc slabým jako měřítko následování c) Skutky tělesného a duchovního milosrdenství  Tradice sedmera skutků tělesného milosrdenství: ‚navštěvovat nemocné‘, ‚dát napít žíznivým‘, ‚dát najíst hladovějícím‘, ‚osvobozovat zajaté‘, ‚oblékat nahé‘, ‚ujímat se cizinců‘ a ‚pohřbívat mrtvé‘. Tento raně křesťanský katalog „sociálních služeb“ můžeme považovat za první praktické rozvinutí základního přikázání lásky. Záhy se přiřadilo také sedm skutků duchovního milosrdenství: ‚poskytnout radu‘, ‚napomínat‘, ‚učit‘, ‚utěšovat‘, ‚odpouštět‘, ‚snášet‘ a ‚modlit se‘.

17 2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok Souhrn 1. Ježíšův příklon k chudým náleží do kontextu jeho zvěsti o Božím království a tím do centra jeho působení. 2. Boží království hlásané Ježíšem slovem a skutky vstupuje do tohoto světa, do událostí dějin. Tento svět a jeho dějiny nejsou jen „čekárnou“ na svět teprve skutečný, ale místem, na němž se Boží vláda už může a má stávat skutečností. Sociální skutečnosti a angažmá ve prospěch slabých a ohrožených tím získávají nesmírně vysokou hodnotu, jsou totiž potenciálním místem příchodu Božího království. Tam, kde se děje uzdravující a osvobozující pomoc, tam se děje příchod Božího království. 3. I pomoc Ježíšových následovníků slabým a trpícím náleží do rámce příchodu Božího království. Křesťansky motivovanou sociální práci je třeba chápat jako odpověď na vlastní záchranu. Je součástí přicházejícího Království, ale zároveň podléhá „eschatologické výhradě“ a má proto charakter stále neuzavřeného naplnění a tím i nutně určité nedokonalosti. Toto vědomí může být pomáhajícímu zároveň posilou a zároveň ulehčením.


Stáhnout ppt "2 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok. 2008.1 Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 2008."

Podobné prezentace


Reklamy Google