Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Elektrifikace Prahy AG projekt 2014. David Černý Rozvod elektrické energie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Elektrifikace Prahy AG projekt 2014. David Černý Rozvod elektrické energie."— Transkript prezentace:

1 Elektrifikace Prahy AG projekt 2014

2 David Černý Rozvod elektrické energie

3 Průmyslová revoluce začala rozvod elektřiny v Praze Přelom stol. dynamo pro osvětlování Nejprve stejnosměrný proud,nemožnost větších výkonů vyššího napětí-> později střídavý proud 1883 Křižíkovy obloukové lampy na Staroměstském náměstí V roce 1884 osvětlil zasedací síň na staroměstské radnici průmyslová výstava v Evropě (Pražské Klementinum,150 vystavovatelů)

4 Rozvod elektrické energie 1897 návrh na zavedení elektrizaci Prahy střídavým trojfázovým proudem 50 Hz o vysokém napětí 3kV a nízkém napětí 3x120 V Začátkem roku 1900 mají elektrické podniky již 851 zaměstnanců První světová válka zastavila růst spotřeby pražských odběratelů Během pěti dnů odešlo ze 174 zaměstnanců 86 na frontu Počátkem roku 1917 se spotřebovaly veškeré zásoby uhlí, takže 8. února 1917 zůstala pražská doprava bez dodávky elektrické energie =>omezování elektrické energie v osvětlování ulic, úřadů a domácností

5 Antonín Kříž František Křižík

6 Narodil se ve vesnici Plánice u Klatov roku 1847 (stejně jako Edison V Praze začal studovat na německé reálce, ale propadal z němčiny, tak přestoupil na reálku českou Nejprve začal pracovat v Kaufmanově továrně na telegrafy, kde pracoval jako opravář, kde též vymyslel elektrické návěstidlo a roku 1878 zařízení, bránící srážce vlaků 1878 na výstavě v Paříži obdivuje obloukové světlo Rusa Jabločkova, z čehož byl tak nadšen, že lampu roku 1880 mnohem vylepšil, a představil 1881 v Paříži, za což získal zlatou medaili, protože svítila více než Edisonova žárovka 1884 si zakládá továrnu z peněz z prodeje patentů

7 František Křižík Narodil se ve vesnici Plánice u Klatov roku 1847 (stejně jako Edison V Praze začal studovat na německé reálce, ale propadal z němčiny, tak přestoupil na reálku českou Nejprve začal pracovat v Kaufmanově továrně na telegrafy, kde pracoval jako opravář, kde též vymyslel elektrické návěstidlo a roku 1878 zařízení, bránící srážce vlaků 1878 na výstavě v Paříži obdivuje obloukové světlo Rusa Jabločkova, z čehož byl tak nadšen, že lampu roku 1880 mnohem vylepšil, a představil 1881 v Paříži, za což získal zlatou medaili, protože svítila více než Edisonova žárovka 1884 si zakládá továrnu z peněz z prodeje patentů

8 František Křižík Přihlásil se do konkurzu na osvětlení Národního Divadla, ale žádost ztáhnul kvůli nevýhodným podmínkám 1891 zavedl 1. elektrickou tramvaj Letná-Výstaviště a vytvořil světelnou fontánu 1889 vybavil svojí 1. elektrárnu na Žižkově Poté postavil elektrickou mlátičku a elektrickou lokomotivu 500V 1903 Vytvořil provoz na trati Bechyně-Tábor pro lokomotivy 1400V 1913 Problémy se splácením úvěru 1917 banka přebírá Křižíkův závod a Křižík odchází do ústraní 22. ledna 1941 umírá v Stádleci u Tábora a je pohřben na Vyšehradském Slavín

9 František Křižík

10 Václav Khun Emil Kolben

11 ( ) po studiu odjel do Ameriky, kde se potkal s T. Edisonem a pracoval s ním r založil Elektrotechnickou společnost v Praze (elektrárna v Holešovicích) od r ČKD zastánce střídavého proudu v 80 letech ho deportovali do Terezína

12 Jáchym Balák Elektrárna Štvanice

13 počátek stavby v roce 1903 a dokončení v roce 1914 původní Francisovy turbíny ( 3ks ) v roce 1973 byl provoz přerušen z důvodu opotřebovanosti od roku 1984 do roku 1987 probíhaly opravy při opravách se vyměnily turbíny za Kaplanovy turbíny od 70 let je součástí zdymadla poslední svého typu v Praze

14 Elektrárna Štvanice

15 Matouš Perla Elektrifikace Prahy 120V

16 Vše začalo v roce 1897, kdy komise odborníků složena z Prof. Pulaje, dvorního rady Kapreise a Prof. Dőrfela rozhodla o další elektrizaci Prahy v souvislosti s novou ústřední elektrárnou. Tak vznikl návrh na elektrizaci Prahy střídavým trojfázovým proudem 50 Hz o vysokém napětí 3kV a nízkém napětí 3x120 V, který byl velmi šťastný. Pro pražskou síť se zároveň rozhodlo o jediné elektrárně, která měla být vybudována v Holešovicích. Také v tomto roce vzniká elektrická dráha Smíchov – Košíře, kterou nechal postavit na vlastní náklady košířský starosta Matěj Hlaváček, elektrická dráha Královských Vinohrad a také první trať Pražských elektrických podniků. Tyto tratě se pak staly základem městské sítě elektrických.

17 Elektrifikace Prahy 120V Trvalé osvětlení získala Praha nejprve na Václavském náměstí, kde bylo umístěno 40 obloukových lamp. Tyto byly napájeny z elektrárny přímo na náměstí, později z elektrické stanice u vodárny na Sokolské třídě a nakonec až z elektrárny na Karlově. Napětí se rozvádělo kabely do jednotlivých měníren (například elektrárna v Karlíně byla přebudována na měnírnu a uvedena do provozu 19. ledna 1900, elektrárna v Sokolské třídě apod.), kde se prováděla změna na stejnosměrný proud rotačními usměrňovači.

18 Elektrifikace Prahy 120V V roce 1900 bylo na různých místech Prahy umístěno 43 transformačních stanic pro obecnou potřebu elektrické energie při napětí 120 V; jedna z nejznámějších měníren se nacházela na Malé Straně ve dvoře obecního domu čp. 111/III. Používání 120V ustálo v roce 1970 což umožnilo občanům připojení spotřebičů přímo ze zásuvky bez nutnosti transformátoru. Avšak definitivní konec nastal až roku 2009 kdy se odpojili poslední dvě distribuční trafostanice na Vinohradech, které byly pozůstatkem původní energetické sítě na 120 voltů

19 Jan Šolc Stejnosměrný a střídavý elektrický proud

20 Konfrontace mezi oběma el. proudy a jejich propagátory začíná kolem roku Do roku 1886 vše elektrické funguje na způsobu stejnosměrného elektrického proudu.

21 Situace do 1884 Siemens a Edison byli největšími propagátory stejnosměrného proudu. Oba byli vlastníky obrovských monopolů, vyrábějících přístroje pracující na systému stejnosměrného elektrického proudu.

22 Vstup střídavého elektrického proudu Na trh přichází Nikola se střídavým elektrickým proudem. Střídavý elektrický proud je Edisonem a Siemensem odsuzován a považován jen za krátkodobou módu. V roce 1893 vyhrává Tesla se střídavým proudem soutěž o eletrifikaci celého města Colorado Springs. Střídavý eletrický proud překonává proud stejnosměrný, což se nelíbí dobovým monopolům, kteří ho stále doposud používali. Proto vzniká tvrdý konkurenční boj.

23 Konkurenční boj Podpůrci stejnosměrného eletrického proudu demonstrují veřejně na ulicích popravy zvířat, prosazují smrtící elektrické křeslo fungující právě na systému střídavého elektrického proudu. Tyto exhibice vystraší veřejnost, proto je k střídavému proudu zdrženlivější. Nakonec však vyhrává střídavý eletrický proud, díky praktičtějšímu použití, zejména na dlouhé vzdálenosti.

24 Stejnosměrný proud K výrobě se používá dynamo Jednosměrný tok proudu +Je jednoduší na pochopení +Je jednoduší pro výpočty +Dá se skladovat - Krátký dosah - Velké ztráty - Velká spotřeba materiálu vodiče

25 Střídavý proud K výrobě se používá generátor + lze použít na dlouhé vzdálenosti + potřebuje o mnoho méně materiálu. + efektivnější + elektárny můžou koordinovat (nebýt na sobě závislé, v případě poruchy elektrárny nevypadne proud, ale odbírá se z jiné) - musí se převádět - obecně složitější - nedá se skladovat

26 Teorie Princip jednosměrného je ten, že je proud vysílán v okruhu pořád stejně. Střídavý se pravidelně změní 50x za vteřinu.

27 Vojtěch Koběrský Elektrifikace průmyslu

28 1873 výstava ve Vídni, nefunkční dynamo napojeno na jiné dynamo, rozběhlo se. Využití jako elektromotor. v roce 1880 měla Praha přes 155,000 obyvatel, průmyslová revoluce, tovární a strojová výroba postupně měnily život Prahy na předměstích budovány základy průmysl. závodů (zvláště kartounek a strojíren), z mnoha je možno jmenovat Dormitzerovu tiskárnu kartónů v Holešovicích; Thomasovu, později Rusonovu strojírnu v Libni, Breitfeldovu v Karlíně a Ringhofferovu na Smíchově

29 Elektrifikace průmyslu závody v té době nahrazovaly parní stroje elektromotory, využívaly své malé elektrárny – zdrojem energie byl svítiplyn v roce 1885 udávala pražská obchodní komora, že celkem 25 pražských strojíren zaměstnávalo 4176 dělníků, za prací do průmyslových závodů přicházelo obyvatelstvo z venkova např. v roce1896 založil Kolben ve Vysočanech elektrotechnický závod, kde stroje ještě poháněla parní lokomotiva o výkonu 50 koní.

30 Josef Sklenička Elektrifikace železnic

31 Železnice v Praze slouží lidem již více než 150 let a po tom, co koněspřežné dráhy vystřídaly parostrojní železnice, začaly nové plány na elektrizaci železnic zřízení pražské drážní komise stavba seřaďovacího nádraží ve Vršovicích a stavba jednokolejné kolejové spojky Vršovice – Malešice – Libeň se realizovala výstavba třetí traťové koleje v traťovém úseku Běchovice – Poříčany dokončena stavba „odbavovací haly“ Praha hlavní nádraží 1989 dokončen III. vinohradský tunel = největší poválečné tunelářské dílo

32 Elektrifikace železnic V České Republice se v železnicích používaly a stále používají stejnosměrné systémy 3kV a střídavé soustavy 25 kV, 50 Hz Nevýhoda – nekompatibilita lokomotiv Nákup dvou a vícesystémové lokomotivy – dražší

33 Elektrifikace železnic

34 Kryštof Zajíček První elektrárny v Praze

35 První elektrárny kolem roku Veřejná elektrárna Praha-Žižkov zahájení provozu 1. Prosince O dodávku stejnosměrného proudu o napětí voltů se staralo 12 dynam. 1. Větší elektrárna, vyrábějící střídavý proud byla elektrárna Praha Holešovice. Vyráběla 38,8mW. Další Pražskou elektrárnou byla elektrárna Štvanice, vyráběla 1,42mW. Nyní je plně automatizována a ovládána z elektrárny Štěchovice.

36 Štěpán Šubrt Tramvaje

37 První tramvaje vznikaly v 19.století a byly poháněny jen koňmi V 70.letech 19. století se začínají objevovat první parní tramvaje v 2. desetiletí 20.stol. vzniká první elektrická tramvaj původně se používal tzv. tyčový (kladkový) sběrač, později ho nahradil dnes používaný pantografový sběrač napětí v troleji u českých tramvají je různé, nejčastěji je 600V nebo 750V uvažuje se o jiných způsobech dodávání elektřiny, např. ze spodních kolejnic

38 Ondřej Suchánek Veřejné osvětlení

39 Počátky veřejného osvětlení Koncem prvního tisíciletí, kdy byla Praha založena, k osvětlení sloužili jen louče a ohniště. První veřejné osvětlení v Praze je zaznamenáno ve 14. století. Byl jím oheň, který plál na železných pánvích na Staroměstském náměstí. Udržoval ho ponocný. K dalšímu osvětlování město došlo za vlády císaře Rudolfa II. Podle jeho nařízení ze sklonku 16. století byly osvětleny nárožní domy. A to tak, že na jejich průčelí byly upevněny kovové koše, ve kterých hořely ohně. První trvalé veřejné osvětlení Prahy bylo uvedeno do provozu v roce a to v části Královské cesty. Mezi Karlovým mostem a Celetnou ulicí bylo rozmístěno 121 sloupů s olejovými lucernami, které se při soumraku zažínaly a při rozednění zhasínaly. Koncem 18. století bylo těchto lamp na lněný olej v Praze už 600.

40 Plynové osvětlení V roce 1844 byla v Praze zahájena éra plynového osvětlení. Na základě objednávky magistrátu se první plynofikace ujala „Společnost pro zavádění a obstarávání plynového osvětlení“ z Vratislavi. Ta postavila v Karlíně plynárnu a ulice Prahy osvětlilo prvních 200 plynových lamp na trase Karlín, Poříčí, Celetná ulice, Staroměstské náměstí, Karlova ulice. Osvětlení končilo u Karlova mostu. Kandelábry byly zhotoveny z litiny a byly rozmístěny ve vzdálenostech 25 – 29 m. V témže roce tyto lampy osvětlovaly i Malou Stranu. V roce 1864 se magistrát rozhodl postavit vlastní plynárnu a to na Žižkově. V roce 1866 již zásobovala plynem osvětlení Nového Města, v roce 1867 Starého Města, Malé Strany a Hradčan. Do konce roku 1871 bylo po Praze rozmístěno celkem lamp jich svítilo do půlnoci a 392 po celou noc.

41 Elektrické osvětlení První zkouška osvětlit Prahu pomocí elektrické energie se uskutečnila Neprovedl jí nikdo jiný než František Křižík pomocí svých obloukových lamp a to na Staroměstském náměstí. Světla zde svítila čtrnáct dní, ale neujala se. Křižíkovy lampy se prosadily až v roce 1894 a to nejen na Staroměstském náměstí, ale i na jiných místech Prahy.

42 Elektrické osvětlení V roce 1924 Křižíkovy obloukové lampy byly postupně nahrazovány žárovkami. V ulicích Prahy současně stále zůstávalo na plynových lamp. V roce 1955 byly v Praze poprvé instalovány zářivky a to na Staroměstském náměstí. V roce 1960 se objevila výbojková světla, v roce 1974 vysokotlaké sodíkové výbojky a v osmdesátých letech rtuťové výbojky.

43 Elektrické osvětlení Plynové lampy byly postupně nahrazovány elektrickým osvětlením. Poslední dva kandelábry, na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici, byly elektrifikovány k Podle statistiky z k tomuto dni Prahu osvětlovalo celkem elektrických svítidel zářivek, žárovek, výbojek, rtuťových, sodíkových a 26 halogenů.

44 Kamila Brožová Elektrifikace domácností

45 Probíhala souběžně s elektrifikací průmyslových podniků Zprvu stejnosměrný, později střídavý proud Téměř všechny domácnosti byly elektrifikovány do r Elektrifikace otevřela dveře domácí technice - vysavače, fény, rádia, gramofony,... Spotřeba měřena elektroměry tak jako dnes, cena s postupem elektrifikace prudce klesala

46 Elektrifikace domácností


Stáhnout ppt "Elektrifikace Prahy AG projekt 2014. David Černý Rozvod elektrické energie."

Podobné prezentace


Reklamy Google