Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky."— Transkript prezentace:

1 Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky

2 Je naše nákupní chování předvídatelné?

3 Analýza chování spotřebitele Ekonomická teorie se v analýze chování spotřebitele jednoduše řečeno zajímá o to, jak (a proč) se bude spotřebitel chovat v závislosti na působení různých podmínek (faktorů). Pod pojmem chování spotřebitele většinou myslíme kolik a jakých statků bude nakupovat za zvolených podmínek. Těmito podmínkami myslíme nejčastěji určitou výši ceny, ale i další faktory, jako například výši jeho důchodu, intenzitu potřeb, okolní prostředí nebo chování ostatních nakupujících.

4 Racionální chování spotřebitele Předpokládáme, že spotřebitelé vstupují na trh statků a služeb, aby uspokojili své potřeby. Předpokládáme, že spotřebitelé vstupují na trh statků a služeb, aby uspokojili své potřeby. Cíl spotřebitele tedy je: S danými omezenými zdroji (obvykle důchodem) maximalizovat celkový užitek, tzn. uspokojit co nejvíce svých potřeb. S danými omezenými zdroji (obvykle důchodem) maximalizovat celkový užitek, tzn. uspokojit co nejvíce svých potřeb. (Každý máme k dispozici jiné zdroje a také máme jiné potřeby) Při rozhodování jsou spotřebitelé omezeni především důchodem, ale i jinými faktory. Při rozhodování jsou spotřebitelé omezeni především důchodem, ale i jinými faktory.

5

6 Racionální chování spotřebitele Zjednodušeně lze analýzu chování jednotlivce shrnout do třech kroků, kterými procházíme: Zjednodušeně lze analýzu chování jednotlivce shrnout do třech kroků, kterými procházíme: 1. Co jednotlivec chce (jaké jsou jeho potřeby)? 1. Co jednotlivec chce (jaké jsou jeho potřeby)? 2. Co může jednotlivec udělat, aby získal to co chce (jaké jsou jeho možnosti, zdroje)? 2. Co může jednotlivec udělat, aby získal to co chce (jaké jsou jeho možnosti, zdroje)? 3. Na základě předchozích dvou bodů se jednotlivec snaží dosáhnout nejvyšší možnou úroveň uspokojení (obvykle s nejmenším možným úsilím). 3. Na základě předchozích dvou bodů se jednotlivec snaží dosáhnout nejvyšší možnou úroveň uspokojení (obvykle s nejmenším možným úsilím).

7 Racionální chování spotřebitele Velikost spotřebitelské poptávky je závislá na: Cenách produktů – růst ceny vede ke: Cenách produktů – růst ceny vede ke: Snížení poptávaného množství Snížení poptávaného množství Zvýšení poptávky po substitutech a snížení poptávky po komplementech Zvýšení poptávky po substitutech a snížení poptávky po komplementech Výši důchodu – pokles důchodu ovlivní nejen výši, ale i strukturu spotřeby Výši důchodu – pokles důchodu ovlivní nejen výši, ale i strukturu spotřeby Důchodový efekt –  ceny komodity  pokles reálného důchodu (při konst. nominálním) Důchodový efekt –  ceny komodity  pokles reálného důchodu (při konst. nominálním) Substituční efekt –  ceny komodity  růst spotřeby jiné (relativně levnější) komodity Substituční efekt –  ceny komodity  růst spotřeby jiné (relativně levnější) komodity

8

9 Teorie užitku Uvědomme si, že: „Ekonomie se zajímá o statky, jež jsou užitečné a jsou schopny uspokojit naše potřeby“ Obsah potřeb však obvykle není předmětem ekonomického hodnocení, tím se zabývají jiné vědní discipliny (např. filosofie), nezabýváme se tedy otázkou proč existují určité potřeby, ale bereme je za dané a hledáme cesty jak je uspokojit.* Proč lidé dávají některým statkům přednost před jinými? Proč lidé kupují některé statky více a jiné méně? Proč některé statky lidé vůbec nechtějí? Je to snad tím, že se lidé při nákupech řídí užitkem daného statku? Další informace dole v poznámce

10

11 Odvození křivky poptávky Základní otázkou, kterou zkoumá teorie spotřebitele, je: Základní otázkou, kterou zkoumá teorie spotřebitele, je: Jak odvodit (definovat) křivku poptávky spotřebitele? Je celkem jasné, že užitek bude v křivce poptávky hrát velmi důležitou roli. Proto hned další otázkou, na kterou ekonomové narazili, bylo: Jak užitek měřit? Je celkem jasné, že užitek bude v křivce poptávky hrát velmi důležitou roli. Proto hned další otázkou, na kterou ekonomové narazili, bylo: Jak užitek měřit? Zde se rozdělili na dva různé tábory zastávající: Zde se rozdělili na dva různé tábory zastávající: Kardinalistické pojetí užitku – pojetí, které předpokládá, že užitek lze přesně měřit (např. v Kč) Kardinalistické pojetí užitku – pojetí, které předpokládá, že užitek lze přesně měřit (např. v Kč) Ordinalistické pojetí užitku – pojetí, které odmítá přímou měřitelnost užitku, ale připouští, že lze porovnat užitek (dvou a více) produktů a stanovit jejich preference (určit, který statek či kombinaci statků preferuji více a který méně) Ordinalistické pojetí užitku – pojetí, které odmítá přímou měřitelnost užitku, ale připouští, že lze porovnat užitek (dvou a více) produktů a stanovit jejich preference (určit, který statek či kombinaci statků preferuji více a který méně)

12 Užitek Teorie užitku se v podstatě snaží nalézt odpovědi na jednoduché otázky: 1) 1) jak definovat a případně měřit užitek, který získáváme spotřebou statků a 2) 2) jak výše či změny tohoto užitku ovlivňují naše spotřebitelské chování? Užitek vzniká uspokojením určité potřeby skrze spotřebu statku(ů). Užitek vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení, který člověk získává spotřebováním statku nebo služby. Užitek vzniká uspokojením určité potřeby skrze spotřebu statku(ů). Užitek vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení, který člověk získává spotřebováním statku nebo služby. Další informace dole v poznámce

13 Jak vnímáme hodnotu statků? V praxi často nepoužíváme při našem rozhodování pojem užitek statku, ale spíše pojem hodnota statku. Pro naše potřeby je můžeme chápan jako synonyma. V praxi často nepoužíváme při našem rozhodování pojem užitek statku, ale spíše pojem hodnota statku. Pro naše potřeby je můžeme chápan jako synonyma. Jak vlastně vnímáme hodnotu statků? Rozhodujeme se vždy racionálně při výběru statků podle jejich hodnoty? Jak vlastně vnímáme hodnotu statků? Rozhodujeme se vždy racionálně při výběru statků podle jejich hodnoty? Ukažme si malý příklad… Ukažme si malý příklad… X 35 Kč 3 € Záleží na tom, kde volbu uskutečňujeme? Záleží na tom, kdy volbu uskutečňujeme? Záleží na tom, kdo volbu uskutečňuje? Tento výběr vyžaduje okamžitou spotřebu Tento výběr umožňuje pozdější spotřebu Jak se rozhodne: * 17-ti letý student? * řidič automobilu? * důchodce? Můžeme tedy říci, že stejný statek má na různých místech, v různých dobách a pro různé subjekty jinou vnímanou hodnotu, neboli jiný užitek. Co si vyberete?

14 Odvození křivky poptávky v kardinalistickém pojetí užitku Užitek lze prý měřit, ale jak?

15 Užitek vs. Cena Užitek Cena Užitek Cena Nekoupím statek Koupím statek

16 Toustovač (dobré kvality) Cena 1000 Kč 50 Kč 100 Kč 200 Kč 500 Kč Koupíte? Hodnotu užitku z koupě a spotřeby nějakého statku vlastně kvantifikujeme naší ochotou zaplatit určitou maximální cenu. Tato maximální cena je vlastně hodnotou užitku z tohoto statku.

17 Užitek Rozlišujeme: Rozlišujeme: Celkový užitek (TU - total utility) je souhrnný (celkový) pocit uspokojení získaný za všechna dosud spotřebovaná množství statku. Je také roven součtu všech mezních užitků. Celkový užitek (TU - total utility) je souhrnný (celkový) pocit uspokojení získaný za všechna dosud spotřebovaná množství statku. Je také roven součtu všech mezních užitků. Mezní užitek (MU – marginal utility) vyjadřuje přírůstek celkového užitku skrze spotřebu další jednotky (produkce, výrobku); lze jej také nazvat dodatečný užitek či přírůstkový užitek Mezní užitek (MU – marginal utility) vyjadřuje přírůstek celkového užitku skrze spotřebu další jednotky (produkce, výrobku); lze jej také nazvat dodatečný užitek či přírůstkový užitek Užitek obecně závisí zejména na: Užitek obecně závisí zejména na: množství spotřebovaného statku (s růstem spotřebovaného množství statku se užitek mění – viz dále) množství spotřebovaného statku (s růstem spotřebovaného množství statku se užitek mění – viz dále) kvalitě statku, kvalitě statku, subjektivním vztahu k tomuto statku (užitek závisí na preferencích spotřebitele). subjektivním vztahu k tomuto statku (užitek závisí na preferencích spotřebitele).

18 Vývoj celkového a mezního užitku Jak se bude vyvíjet celkový a mezní užitek u statků, kterými je možné se přesytit, tedy pokud budeme např. konzumovat obložené chlebíčky (uspokojujeme tím potřebu jídla)? Pro začátek předpokládejme, že nás jejich cena nezajímá, důležité je jen zda a jak bude uspokojena naše potřeba… TU (Celkový užitek) Q i MU TU Q i MU Mezní (dodatečný) užitek Při dalším zvyšování spotřeby (nad objem, kdy je potřeba uspokojena) by mohl TU díky přesycenosti začít klesat a MU pak bude nadále nabývat záporných hodnot. TU 2 MU 2 TU 1 MU 1 Potřeba je uspokojena

19 TU Q i Vývoj celkového a mezního užitku MU TU Q i MU Při dalším zvyšování spotřeby (nad objem, kdy je potřeba uspokojena) by v případě nepřesycení zůstával TU stále stejný a MU bude nadále nulový TU 2 MU 2 TU 1 MU 1 Jak se bude vyvíjet celkový a mezní užitek u statku, kde neexistuje přesycení? Například pokud budeme dostávat časově omezené lístky (měsíční platnost) do plavecké haly vázané na naše jméno. Potřeba je uspokojena Co kdyby Vám k narozeninám přinášelo postupně kupříkladu 50 gratulantů stále stejný dárek (např. tričko)? Jak by se vyvíjela Vaše radost (užitek) z dárku?

20 TU Q i Vývoj celkového a mezního užitku - shrnutí MU TU Q i MU Jaký průběh mají křivky celkového a mezního užitku? Pokud spotřebovává spotřebitel stále větší množství žádoucího statku, pak celkový užitek ze spotřeby všech dosud spotřebovaných statků roste. Zároveň však mezní užitek od první spotřebované jednotky klesá, a proto roste celkový užitek tím pomaleji, čím je MU menší Pokud tedy při určitém množství spotřebovaného statku je MU nulový, pak TU je na svém maximu a dále se nezvyšuje. Pamatujte si, že velikost celkového i mezního užitku se vždy odvíjí od určitého množství spotřebovaného statku a je na tomto množství závislá! Jestliže tedy vzrůstem spotřeby nějakého statku nelze zvýšit celkový užitek z této spotřeby, pak to logicky znamená, že spotřebitel svou potřebu po tomto statku uspokojil. Potřeba je uspokojena 5. kusem statku, 6. kus nepřinesl žádný další užitek (MU 6 = 0) Pokud by se MU dostal do záporných hodnot, pak TU by začal klesat. Spotřebiteli by tedy další jednotky statku nepřinášely užitek, ale naopak by mu škodily (nastalo by přesycení statkem).

21 TU Q i Vývoj celkového a mezního užitku – shrnutí II. MU TU Q i MU Pozor! Nenechme se zmást tím, že MU klesá a zároveň TU roste. MU totiž představuje dodatečný přírůstek celkového užitku. Dokud je tento přírůstek kladný, pak každá další jednotka statku, jež spotřebujeme, zvyšuje TU, i když o stále menší hodnotu. Zvyšujeme-li spotřebovávané množství statku… … celkový užitek roste … a mezní užitek klesá.

22 Je možné aby mezní užitek peněz byl nulový či dokonce záporný? Jinými slovy: Lze se „nasytit“ či „přesytit“ peněz?

23 Mezní užitek Mezní užitek (resp. jeho velikost) je závislý: Mezní užitek (resp. jeho velikost) je závislý: na významu a intenzitě potřeby - jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek na významu a intenzitě potřeby - jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek na disponibilním množství - čím je statek vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí a naopak čím je statku více tím je jeho mezní užitek menší na disponibilním množství - čím je statek vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí a naopak čím je statku více tím je jeho mezní užitek menší Matematicky je možné mezní užitek (stejně jako kteroukoliv mezní veličinu) definovat jako první derivaci celkové veličiny

24 Gossenovy zákony 1. Gossenův zákon – zákon klesajícího mezního užitku – říká, že s rostoucím množstvím jednoho spotřebovaného produktu jeho mezní užitek klesá (Nezapomeňte! Tento vztah platí i obráceně, spotřebováváme-li méně statku, jeho MU roste.) 1. Gossenův zákon – zákon klesajícího mezního užitku – říká, že s rostoucím množstvím jednoho spotřebovaného produktu jeho mezní užitek klesá (Nezapomeňte! Tento vztah platí i obráceně, spotřebováváme-li méně statku, jeho MU roste.) Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam (potřeba je již alespoň částečně uspokojena). Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam (potřeba je již alespoň částečně uspokojena). Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji (s menšími přírůstky). Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji (s menšími přírůstky). čas Např.: Čím více a déle užíváme léky, tím se jejich účinnost snižuje a abychom dosáhli původního účinku, musíme jich užívat stále více.

25 Optimální spotřeba jednoho statku Optimální množství určitého statku spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně (MU=P) Optimální množství určitého statku spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně (MU=P) Spotřebitel tak získává (a maximalizuje) tzv. spotřebitelský přebytek (rozdíl mezi užitkem další jednotky a její tržní cenou). Spotřebitel tak získává (a maximalizuje) tzv. spotřebitelský přebytek (rozdíl mezi užitkem další jednotky a její tržní cenou). Spotřebitel nákupem 3. jednotky maximalizovat svůj SP (Σ SP = 3). Všechny předchozí jednotky nakoupil za nižší cenu, než byl ochoten zaplatit. Spotřebitel nákupem 3. jednotky maximalizovat svůj SP (Σ SP = 3). Všechny předchozí jednotky nakoupil za nižší cenu, než byl ochoten zaplatit. Tržní cena MU, P (Kč) Sklenice vody Δ SP = 2 Δ SP = 1 Δ SP = 0 MU Uvědomění si platnosti zákona klesajícího MU nám umožní odvodit, jaké množství statku bude spotřebitel za daných podmínek nakupovat. Spotřebitel bude nakupovat takové množství daného statku v rámci svého rozpočtového omezení, aby maximalizoval svůj zisk (užitek). Znamená to, že bude poměřovat náklady (cenu P) na nákup daného statku s jeho přínosem (mezním užitkem MU). Předpokládejme, že za první sklenici vody je spotřebitel ochoten zaplatit 5 Kč (protože to je jeho mezní užitek z první sklenice vody). Koupí sklenici vody za tržní cenu? Jak již víme podle výše zmíněného zákona, další sklenice vody přinesou spotřebiteli menší užitek než předchozí a křivka MU tedy klesá… Doposud jsme se zajímali jen o mezní užitek bez ohledu na cenu statku. Při nákupu však spotřebitel cenu výrobku zohledňuje a porovnává ji právě s mezním užitkem. Na základě tohoto porovnání se pak rozhoduje, zda výrobek koupí či nikoliv…

26 Optimální spotřeba jednoho statku - shrnutí S rostoucím množstvím spotřebovávaného statku se MU snižuje (snižuje se vlastně částka, kterou jsme ochotni zaplatit za další jednotku statku). S rostoucím množstvím spotřebovávaného statku se MU snižuje (snižuje se vlastně částka, kterou jsme ochotni zaplatit za další jednotku statku). Tržní cena MU, P (Kč) Sklenice vody MU, P (Kč) Sklenice vody MU Pro jednotlivce je obvykle cena konstantní a nezávisí na množství, které spotřebuje (výjimkou mohou být např. množstevní slevy). Pro jednotlivce je obvykle cena konstantní a nezávisí na množství, které spotřebuje (výjimkou mohou být např. množstevní slevy). MU vlastně vyjadřuje jakou cenu jsme ochotni zaplatit za určité množství výrobku… MU vlastně vyjadřuje jakou cenu jsme ochotni zaplatit za určité množství výrobku… …neboli obráceně jaké množství výrobku jsme ochotni koupit při určité ceně …neboli obráceně jaké množství výrobku jsme ochotni koupit při určité ceně V tomto případě tedy spotřebitel maximalizuje svůj užitek nákupem 3 jednotek statku. Při změně ceny se pak bude měnit i toto optimální množství… V tomto případě tedy spotřebitel maximalizuje svůj užitek nákupem 3 jednotek statku. Při změně ceny se pak bude měnit i toto optimální množství… Z prvního Gossenova zákona tedy vyplývají pro optimální chování spotřebitele následující závěry: 1)Spotřebitel koupí statek jen tehdy, když je mezní užitek (MU) statku vyšší nebo roven ceně (P). 2)Spotřebitel nakupuje statek do takového množství, při kterém dojde k vyrovnání MU a P (samozřejmě předpokládáme, že u všech předchozích jednotek byl MU větší než cena). Z toho vyplývá: Celkový užitek ze spotřeby jednoho statku je maximalizován při takovém spotřebovávaném množství statku, při kterém se mezní užitek a cena statku rovnají.

27 2. Gossenův zákon – zákon vyrovnání mezních užitků – říká, že celkový užitek ze spotřeby více statků je maximalizován tehdy, jestliže spotřebitel nalezne takovou kombinaci statků, kdy se poměry MU a ceny u všech statků rovnají 2. Gossenův zákon – zákon vyrovnání mezních užitků – říká, že celkový užitek ze spotřeby více statků je maximalizován tehdy, jestliže spotřebitel nalezne takovou kombinaci statků, kdy se poměry MU a ceny u všech statků rovnají Spotřebitel porovnává, jaký užitek mu přinesou peněžní prostředky vynaložené na nákup jednotlivých statků. Spotřebitel porovnává, jaký užitek mu přinesou peněžní prostředky vynaložené na nákup jednotlivých statků. Gossenovy zákony Tento poměr (MU statku a ceny statku) v podstatě vyjadřuje jaký užitek mi přinese 1 koruna vložená do nákupu statku. Tím, že poměřuje vstup (cenu) s výstupem (MU) tedy vlastně popisuje „výhodnost (efektivnost) koupě“ Racionálně jednající spotřebitel bude vždy soustřeďovat svou poptávku na statek, který je z hlediska poměru užitku a ceny nejvýhodnější (a sníží spotřebu statků, které jsou méně výhodné). Tuto nekonečnou snahu o co nejefektivnější nákup vidíme často kolem sebe a lze ji popsat jednoduchým příslovím: „Za málo peněz hodně muziky“.

28 Gossenovy zákony MU 1 MU 2 MU 3 P1P1 P2P2 P3P3 > = < ? ? ? > = < > = < <=><=> <=><=> ? ? Kč 40 Kč60 Kč 4 Kč20 Kč 50 Kč 1,5 21,2 > > > V případě nákupu více statků však již nezjišťujeme pouze, jestli se vyplatí samostatně daný statek koupit, ale poměřuje i výhodnost (efektivnost) jeho koupě vzhledem ke koupi jiných statků!

29 Gossenovy zákony 2. Gossenův zákon tedy říká, že při nákupu více statků již nestačí porovnávat MU a cenu u každého statku izolovaně, ale je nutné je porovnávat i mezi sebou (poměrem MU a ceny poměřujeme výhodnost koupě jednotlivých statků). Aby maximalizoval svůj užitek, měl by spotřebitel soustředit své nákupní chování na nejvíce výhodné statky, tedy na ty, které mají nejvyšší poměr MU a ceny (tyto statky by měl spotřebitel nakupovat tak dlouho či v takovém množství, dokud se díky působení zákona klesajícího mezního užitku jejich výhodnost nesrovná s ostatními). Závěr tedy zní: Spotřebitel maximalizuje užitek ze spotřeby statků tehdy, když spotřebovává statky v takové kombinaci (množstvích), kdy jsou poměry MU a cen u všech statků stejné.

30 Odvození křivky poptávky v kardinalistickém pojetí užitku Na základě vztahu mezi MU a P jsme zjistili, že spotřebitel nakupuje statek až do takového množství, kdy se jeho (klesající) MU vyrovná prodejní ceně. Pak tedy také platí, že stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Na základě vztahu mezi MU a P jsme zjistili, že spotřebitel nakupuje statek až do takového množství, kdy se jeho (klesající) MU vyrovná prodejní ceně. Pak tedy také platí, že stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy totožná s křivkou poptávky. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy totožná s křivkou poptávky. Důvod: zvýší-li se cena produktu musí spotřebitel v zájmu zachování spotřebitelského optima snížit spotřebu a naopak. Důvod: zvýší-li se cena produktu musí spotřebitel v zájmu zachování spotřebitelského optima snížit spotřebu a naopak. Kč Q MU = D

31 Kardinalistické pojetí - shrnutí Kardinalisté předpokládají, že užitek ze spotřeby statku lze měřit v určitých jednotkách. Kardinalisté předpokládají, že užitek ze spotřeby statku lze měřit v určitých jednotkách. Jednou z možností, jak měřit mezní užitek ze spotřeby statku je pomocí maximální ceny, kterou je ochoten spotřebitel za další jednotku určitého statku zaplatit. Jednou z možností, jak měřit mezní užitek ze spotřeby statku je pomocí maximální ceny, kterou je ochoten spotřebitel za další jednotku určitého statku zaplatit. Na základě vztahu mezi užitkem a skutečnou cenou statku se pak spotřebitel rozhoduje, zda statek koupí nebo nekoupí – koupí jej tehdy, pokud je (mezní) užitek větší nebo roven ceně statku. V případě nákupu více statků poměřuje také jejich vzájemnou výhodnost (poměrem MU a P) a stanovuje preferenční pořadí. Na základě vztahu mezi užitkem a skutečnou cenou statku se pak spotřebitel rozhoduje, zda statek koupí nebo nekoupí – koupí jej tehdy, pokud je (mezní) užitek větší nebo roven ceně statku. V případě nákupu více statků poměřuje také jejich vzájemnou výhodnost (poměrem MU a P) a stanovuje preferenční pořadí. Vzhledem k tomu, že spotřebitel porovnává při koupi cenu statku s (mezním) užitkem z tohoto statku, odvozují Kardinalisté, že křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku (která má klesající průběh – viz zákon klesajícího mezního užitku) Vzhledem k tomu, že spotřebitel porovnává při koupi cenu statku s (mezním) užitkem z tohoto statku, odvozují Kardinalisté, že křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku (která má klesající průběh – viz zákon klesajícího mezního užitku)

32


Stáhnout ppt "Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky."

Podobné prezentace


Reklamy Google