Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

10. listopadu 2009 Marek Vácha Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "10. listopadu 2009 Marek Vácha Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson."— Transkript prezentace:

1 10. listopadu 2009 Marek Vácha Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson.

2 Vědy Anzenbacher, A., (2002) Úvod do filosofie. Portál, Praha  filosofie a teologie  speciální vědy  reálné vědy  přírodní vědy = „science“ (fyzika, chemie, biologie)  kulturní vědy  duchovní vědy (vědy historické, vědy o umění)  sociální a ekonomické vědy  formální vědy (formální logika, matematika)

3 Postavení přírodních věd

4 Postavení empirických věd RReálné vědy jsou: eempirické ttematicky redukované mmetodicky abstraktní mmetodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy oontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje „„show me the data“ attitude

5 Metodologický agnosticismus  věda by měla používat metodologický agnosticismus  věda si například metodologicky zakazuje bádat o lidské duši  ovšem ani samotný fenomén života není měřitelný!  nejlépe se daří fyzice, hůře biologii

6 Věda... ... se snaží porozumět, vysvětlit a předpovědět události světa ve kterém žijeme  to ale astrologie a hádání z ruky rovněž  podobně jako různé náboženské systémy mají svoje verze o vzniku světa

7 Proč žije krtek pod zemí Čerokíové  Jednou se jeden muž zamiloval do ženy. Jí se však nelíbil a nechtěla s ním mít nic společného. Všemožně se pokoušel získat její přízeň, ale marně. Nakonec ztratil odvahu a rozstonal se.  Šel kolem krtek, a když uviděl mužův bídný stav, hned se zajímal, co ho trápí. Jakmile se všechno dozvěděl, krtek řekl: „pomůžu ti. Nejen že se jí zalíbíš, ale dokonce za tebou sama přijde. „  V noci se krtek podhrabal do dívčina týpí a spící dívce vyňal srdce. Stejnou cestou se vrátil ke zkroušenému nápadníkovi, který si však srdce nevšiml, ani když ho držel v ruce. „Na,“ řekl krtek, „spolkni to. Pak po tobě bude tak toužit, že bude muset přijít.“  Muž srdce spolkl. Ráno se dívka probudila a hned na něj začala myslet. Cítila podivnou touhu být s ním a ihned za ním jít. Vůbec tomu nerozuměla, nikdy se jí nelíbil, ale touha rostla a donutila ji za mužem jít a povědět mu, že ho miluje a že se chce stát jeho ženou. A tak se vzali.  Všichni kouzelníci, kteří znali muže i dívku, byli velice překvapeni a divili se, jak se to mohlo stát. Když zjistili, že je to dílo krtka, kterého považovali za tak bezvýznamného, začali žárlit a hrozit, že ho zabijí. Proto se krtek schovává pod zemí a neodvažuje se vylézt.[1][1]  [1] O muži, který šel za sluncem. Mýty a legendy severoamerických indiánů. (1996), překlad Martina Moravcová a Markéta Nová. Praha, Argo, str [1]

8 Proč žije krtek pod zemí  Dlouho se mělo za to, že hmyzožravci představují nejprimitivnější recentní placentály, o čemž předpokládaně svědčila jejich dentice, upomínající složením i morfologií na primitivní Proteutheria. (…) Dalšími primitivními znaky je dobře vyvinutý čich, noční způsob života, plantigrádní chůze a řada dalších. Dokonce se předpokládalo, že hmyzožravci tvořili fylogenetický základ všech ostatních placentálů. (…)  Roček, Z., (2002) Historie obratlovců. Academia, Praha, str

9 Francis Bacon (1561 – 1626)  zavádí do vědy indukci (… o které bude řeč dále)  člověk nemůže být ve vesmíru jen pasivním pozorovatelem, nýbrž musí pozorování aktivně iniciovat…  …vzniká experiment  příroda před námi své taje skrývá a po vzoru útrpného práva musí být přezkoušena  experiment je otázka položená přírodě

10 Věda  pozorování  experiment  například astronomie se musí spokojit s pozorováním

11 Věda  pozorování  experiment  věda se ale nespokojí jen se zaznamenáváním pozorování a výsledků experimentů, nýbrž z těchto údajů vyvozuje obecné teorie

12  Sherlock Holmes x G.K. Chesterton

13 Dřív Světa původ seznáme a sil všech tajné zdroje, dřív na dno časův sestoupnem a sečtem světův roje! Před žádnou, žádnou záhadou své šíje neskloníme, o nebes klenby nejzazší svým duchem zazvoníme! (Neruda, J., (1979) Písně kosmické, Československý spisovatel, Praha, str. 37)

14 Vědecké uvažování dedukce a indukce  Dedukce:  všichni Francouzi pijí červené víno  Pierre je Francouz   Pierre pije červené víno } premisy } závěr, konkluze

15 Dedukce  pokud jsou pravdivé premisy, musí být pravdivá i konkluze  v našem případě premisy dozajista pravdivé nejsou – není pravda, že by opravdu všichni Francouzi měli rádi červené víno…  …ale o to nejde  pravdivost premis je totiž úplně jiná otázka  co ale když jsou premisy pravdivé – musí být pravdivá i konkluze?

16 Pravdivé premisy neznamenají pravdivou konkluzi  prvních pět vajíček v krabici je zkažených  všechna vajíčka jsou orazítkována stejným datem trvanlivosti   šesté vajíčko je zkažené  toto uvažování je induktivní: postupujeme od pravdivých premis a snažíme se dosáhnout pravdivého závěru o věci, kterou neznáme

17 Dedukce a indukce  deduktivní uvažování je mnohem bezpečnější než induktivní  pokud totiž použijeme dedukci a jsme si jisti, že premisy jsou pravdivé, musí být pravdivá i konkluze  indukce nás ale snadno zavede od pravdivých premis k nesprávné konkluzi  navzdory tomuto faktu ale indukci běžně v našich životech používáme

18 Dedukce a indukce ppokaždé, když jsem u svého auta otočil volantem po směru hodin, jel jsem doprava nnyní, na křižovatce chci jet doprava a tak otočím volantem po směru hodin a doufám, že auto pojede doprava nna dotaz bych ale nebyl zřejmě schopen přesně říct, proč tomu tak je… ……prostě tomu tak je vždy!

19 Downův syndrom

20 Indukce  všichni lidé, kteří mají tři chromosomy 21 mají chorobu zvanou Downův syndrom  to je ale typická indukce!  možná, kdo ví, jsme použili doposud nereprezentativní vzorek a možná že Downův syndrom mají i lidé s 46 chromosomy

21 Indukce  Newtonův zákon gravitace zatím nebyl prozkoumán pro všechna tělesa  doposud zkoumané měděné dráty všechny vedly elektrický proud. Závěr: měď vede elektrický proud  všechny labutě jsou bílé…

22 Karl Popper (1902 – 1994)  Popper požaduje, aby vědci používali pouze deduktivní závěry  a protože není možné dokázat, že hypotéza je ve všech myslitelných případech správná  je potřeba ji nikoli verifikovat, nýbrž falsifikovat!

23 Ještě jednou Popper  protože nejsme schopni doložit, že číselně všechny labutě na Zemi jsou bílé, verifikace je prakticky nemožná  stačí ale objevit jednu labuť černou, abychom hypotézu falsifikovali Labuť černá (Cygnus atratus), Austrálie

24 Všechny labutě jsou bílé Labuť černokrká (Cygnus melanocoryphus), Torres del Paine

25 Z denního tisku  „vědci objevili experimentální důkaz, že geneticky modifikovaná kukuřice neškodí lidem“  realita: na tom vzorku lidí, na kterém to bylo vyzkoušeno se nikomu nic nestalo…  …z čehož se usoudilo, že neškodí nikomu  to je ale induktivní závěr!

26 Vědecká teorie ... by podle Karla Poppera měla být falsifikovatelná  falsifikovatelný = teorie by měla být schopna učinit předpovědi, u kterých bude možno učinit test proti zkušenosti, zda jsou nebo nejsou správné  pokud se předpovědi ukáží jako chybné, teorie neplatí  Příklady: všechny labutě jsou bílé  problémem darwinismu je jeho nefalsifikovatelnost  stejný problém má Freudova psychoanalýza

27 Příklady pseudovědy Psychoanalýza  ať se pacient chová jakkoli, lze jeho chování vysvětlit psychoanalyticky  Karl Popper: představme si například muže, který shazuje dítě do vody s úmyslem ho utopit a představme si jiného muže, který s nasazením života dítě zachrání  podle psychoanalýzy trpí první muž potlačovanými pudy, zatímco druhý muž provádí sublimaci  pomocí termínů represe, sublimace a nevědomé touhy lze vysvětlit jakékoli lidské jednání... ...jedná se tedy o pseudovědu, neboť teorie je nefalsifikovatelná

28 Příklady pseudovědy Marxismus  Karel Marx: v industrializovaných společnostech světa přijde po kapitalismu socialismus, a po něm komunismus  když to ovšem nenastalo, Marx vytvořil ad hoc teorii o tom, že  nevyhnutelný nástup komunismu byl na chvíli zpomalen dočasným nárůstem bohatství, který „změkčil“ proletariát a oslabil revoluční horlivost  tímto způsobem lze ale teorii sloučit s jakýmkoli myslitelným dějinným během věcí  teorie je tedy nefalsifikovatelná a jedná se o pseudovědu

29 Příklady pseudovědy Darwinismus  teorie přerušovaných rovnováh  = příklad hypotézy ad hoc, která má zachránit teorii  … a zde, zdá se, ji zachránila  hypotéza memů  pokud by umění a náboženské systémy neexistovaly, nebylo by divu, neboť nejsou adaptivní  pokud existují, jsou to špatné memy  nebo side-effect evoluce

30 Příklad pseudovědy  Kreativita a vědecká invence jsou vlastní především mladým a z nich prý především mužům  jedná se tedy o (nic než) projev sexual selection  muži používají své tituly podobně jako pávi prodloužené nadocasní krovky Albert Einstein publikoval speciální teorii relativity v 26 letech. Michelangelo vytvořil Pietu v 24 letech.

31 Darwin si představuje rozrůzněnost života jako strom s mnoha větvemi Taxonomické kategorie: (doména), říše, kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh

32 Ve fosilních nálezech často chybí mezičlánky

33 Gradualismus a teorie přerušovaných rovnováh

34 Příklad pseudovědy Evoluční psychologie  pokud by všichni lidé byli sobci, potvrzovalo by to darwinistické představy  pokud si lidé pomáhají, vysvětlíme to některým z typů altruismu  pokud si pomáhají tajně a nezištně, musíme si vzít na pomoc hypotézu špatných memů  Závěr: pokud si lidé nepomáhají, jednají darwinisticky. Pokud si pomáhají, jednají rovněž darwinisticky.  ať lidé jednají jakkoli, je to vždy ve shodě s darwinismem

35 Příklady vědy Einsteinova teorie relativity  Einstein: světlo ze vzdálených hvězd se bude ohýbat díky gravitačnímu působení Slunce  jev lze pozorovat pouze při zatmění Slunce  v roce 1919 zorganizoval Sir Arthur Eddington dvě expedice – do Brazílie na ostrov u západního pobřeží Afriky, které měly Einsteinovy závěry při zatmění Slunce potvrdit, nebo vyvrátit  výsledky pozorování se shodly s Einsteinovými předpověďmi  teorie je tedy falsifikovatelná a je vědecká... ...čímžto není nutně řečeno, že je správná – pouze přežila první kolo pokusů o falsifikaci

36 Karl Popper rozdíl mezi vědou a náboženstvím  vědecké poznatky jsou v principu vyvratitelné, tj.  věda nezná dogmata  i když i to je otázka (VIZ Th. Kuhn)  …na rozdíl od náboženství  nejsilnější, co může ve vědě existovat je teorie  P.S. pokud tedy kreacionisté vyčítají biologům, že „teorie evoluce“ je jen teorie, dochází k nedorozumění

37 Kritika Poppera  Popperovi je vyčítáno, že příliš věci zjednodušuje... ... neboť vyčítá Freudovi a Marxovi, že se snaží odvysvětlit (explain away) data, která nejsou ve shodě s jejich teoriemi místo toho, aby uznali, že jejich teorie jsou chybné  ale takto to dělají i renomovaní vědci!

38 Kritika Poppera Uran  Newtonova teorie předpovídá i oběhy různých planet kolem Slunce  ovšem doba oběhu Uranu se neustále lišila od Newtonových výpočtů  v roce 1824 Angličan Adams a Francouz Leverrier nezávisle na sobě odhadli, že zde bude ještě jiná planeta, která svým gravitačním polem interferuje s Uranem  Adams a Leverrier dokonce vypočítali hmotnost a pozici této neznámé planety... ...v zápětí byl objeven Neptun, téměř přesně tam, kde jej oba badatelé předpověděli

39 Kritika Poppera Uran  dnes bychom zřejmě nenazvali počínání Adamse a Leverriera jako pseudovědecké ...jenomže oni udělali přesně to, co Marx!  spíše než by opustili Newtonovu teorii gravitace kvůli konfliktním datům, vymysleli teorii ad hoc (že musí existovat jiná planeta), která Newtonovu teorii „zachránila“  podobně dnešní marxisté při čekání, proč se ještě kapitalismus neproměnil v komunismus, zachraňují svou teorii různými vysvětleními ad hoc.  je tedy fair říct, že Marx je pseudovědec a Adams s Leverrierem vědci?

40 Kritika Poppera  pokud máme teorii, která je v rozporu s určitými daty, nemusí to být ještě důvod ji okamžitě opustit  v reálu téměř nenajdeme teorii, která by si neprotiřečila s nějakými experimentálními daty  pokud je ovšem časem víc a více pozorování a experimentů, které teorii protiřečí, pak je zřejmě teorie špatná  ve vědě by se učinilo málo pokroku, kdyby se každá teorie opustila při prvních potížích...

41 Problém Davida Huma  ačkoliv induktivní uvažování není logicky „watertight“, v běžném (vědeckém) životě jej používáme  počítáme s tím, že ráno vyjde slunce a že při pohybu volantem po směru hodin pojede auto vpravo  Hume ale soudí, že indukce nikdy nemůže být verifikována. Proč?

42 Problém Davida Huma  protože nemůžeme automaticky počítat s tím, že přírodovědecké zákony platí univerzálně pro celý vesmír!  když totiž induktivně uvažujeme, neproblematicky předpokládáme „uniformity of nature“  pokud jsme totiž Newtonův zákon zobecnili na všechna tělesa, tiše jsme předpokládali, že všechna tělesa podléhají týmž fyzikálním zákonům  ale je to tak?

43 Problém Davida Huma  Hume soudí, že ne, neboť nemůžeme jen tak předpokládat jednotu přírody, uniformity of nature (UN)  svět, ve kterém by neplatila UN je velmi dobře myslitelný  UN až do dnešního dne fungovala, ale to je induktivní uvažování a vracíme se tak k úvodní otázce!  jedná se tak o uvažování v kruhu

44 Problém Davida Huma  pochybovači bychom uvedli, že až doposud indukce platila  skok z mrakodrapu doposud vždy skončil neslavně  konzumace jedu doposud nikdy zdraví neprospěla  ale pochybovače tak nepřesvědčíme, neboť jej o správnosti indukce přesvědčujeme induktivním uvažováním  naše důvěra v indukci je tak slepá víra, uzavírá Hume

45 Pokusy o překonání problému  první řešení: ano, je to tak, indukce nedává 100 % jistotu, ale dává velkou pravděpodobnost  to, že kosmonauti skutečně byli na Měsíci plus všechny úspěchy vědy by tento přístup ospravedlnily  druhé řešení: ano, racionální to není, ale na tom přece vůbec nezáleží  pokud váhám, zda je něco legální, mohu konzultovat právní předpisy…  …ale jak vím, že samotné právní předpisy jsou legální?  nemá smysl se ptát zda právo je legální  podobně: indukce je způsob jakým zjišťujeme stav světa  a nemá cenu se ptát, zda indukce je „správná“

46 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  veškerý sýr ze spíže zmizel, až na pár drobečků na zemi  v noci se ze spíže ozývalo škrábání  sýr snědla myš  toto uvažování evidentně není deduktivní: sýr mohla zkonzumovat hospodyně a lstivě nechat na zemi drobečky aby svalila podezření na myš  škrábání mohl např. způsobit přehřátý boiler

47 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  není ale obvyklé, že by hospodyně kradla sýr  rovněž není obvyklé, že by se moderní boilery přehřívaly  …i když tedy myší hypotéza není jistá, zapadá do známých faktů  tomuto způsobu uvažování říkáme IBE (VIZ nadpis)  jedná se vlastně o typ induktivního uvažování

48 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  jednou hypotézou tak vyřešíme oba problémy  podobně Večernice a Jitřenka, ve starověku dvě nebeská tělesa, novověk považuje za jedinou planetu Venuši  světlo a teplo jsou dnes vnímány jako jediné elektromagnetické záření

49 Inference to the Best Explanation další způsob ne-deduktivního uvažování  Darwinova teorie přírodního výběru je typická IBE: nemáme pro ni důkaz, ale krásně zapadá do známých fakt  přímé Boží stvoření ale de facto nemůžeme vyloučit! (nikdo jsme u vzniku světa nebyli)  to je obecně problém všech jevů, které proběhly jen jednou…  …i kdybychom si vymysleli krásný scénář vzniku života, který by korespondoval se všemi známými fakty, asi nikdy nikdo nebude vědět, že se to historicky událo právě takto

50 Srovnávací anatomie Architektonický plán přední končetiny u člověka, kočky, velryby a netopýra je stejný. Hypotéza společného předka je elegantním vysvětlením a je to typická IBE. NELZE ale dokázat, že se Bohu zalíbilo odděleně a bez evoluce tyto končetiny stvořit každou zvlášť. Vždyť - kdo z nás zná Boží mysl a plány?

51  je třeba rozlišit mezi evoluční biologií a fylogenetikou  fylogenetika je neopakovatelná  ovšem i když jsou tyto události neopakovatelné, nemusíme rezignovat  pokud dojde k vloupání,  zloděj zanechá stopy, rozbité okno, otisky prstů etc.  policie se standardně snaží přijít na to, kdo to udělal  …místo toho aby rezignovala, (a předpokládalo se, že vše narafičil Bůh)

52  policisté by nesouhlasili s názorem, že o krádeži můžeme mluvit pouze tehdy, pokud na místě byli očití svědkové  podobně jsme na tom ve vědě: minulost za sebou zanechala stopy, nejsme bez šance, když se je snažíme rozluštit

53 Ještě jednou myš ve spíži  proč je vlastně myší hypotéza pravděpodobnější než hypotéza hospodyně?  ze zkušenosti! Hospodyně obvykle nekradou sýr a boilery se obvykle nepřehřívají  problém je s tím „obvykle“ protože to je induktivní uvažování…  …a jsme zase na začátku

54 Occamova břitva  Occamova břitva = zákon o ekonomii myšlení = preferování toho nejjednoduššího závěru, vyhovujícího daným faktům

55 Hypotéza musí být „simple and elegant“  jak rozhodnout, zda je pravděpodobnější myší hypotéza nebo hypotéza hospodyně?  myš by vysvětlovala oba jevy  zmizelý sýr  škrábání v noci ve spíži  hypotéza hospodyně by vysvětlila jen zmizelý sýr…  …pro škrábavé zvuky si musíme vymyslit jinou hypotézu  tomuto uvažování se někdy říká „princip parsimonie“

56 Hypotéza musí být „simple and elegant“  The physicist Ernest Rutherford commented one hundred years ago, that  „a theory that you can´t explain to a bartender is probably no damn good.“

57 Další problém  ale jak víme, že svět je spíše jednoduchý a ne spíše složitý?  pokud dáme přednost hypotéze, která nám jednodušeji vysvětlí pozorování – jak víme že je správná?  …nevíme

58 Problém irrelevance  v gynekologické čekárně jsou samé těhotné ženy a jeden muž  chlapec se ptá lékaře proč muž není také těhotný  lékař odpovídá: protože pravidelně užívá antikoncepci  (dejme tomu, že z nějakých podivných důvodů muž antikoncepci opravdu užívá)  lékařova odpověď je ale zcela v souladu s vědeckým uvažováním!  je totiž obecné pravidlo, že člověk, který užívá hormonální antikoncepci není těhotný  lékař tedy toto pravidlo použil na jeden konkrétní příklad

59 Problém irrelevance  poučení:  vědecké vysvětlení může být zcela v souladu se známými jevy, ale to přesto nemusí nutně znamenat, že je správné  vše, co lékař chlapci řekl je naprostá pravda, ale přesto to není správná odpověď  muž by totiž neotěhotněl ani kdyby žádnou antikoncepci nebral… …je totiž muž

60 Problém irrelevance  Zkoumání orientace netopýrů, delfínů nebo potemníků…  … připomíná vtip s blechou  blecha slyší nohama  na výzvu „skoč!“ blecha skočí  pokud jí odstraníme tykadla, blecha skočí  pokud jí odstraníme nohy, blecha neskočí  …slyší tedy nohama

61 Průmyslový melanismus

62 Problém irrelevance  žluna je zelená, protože v zelených korunách stromů je to maskovací zbarvení…  … a je tedy pro predátory neviditelná

63 Problém irrelevance  …ale co si počít s datly a strakapoudy, kteří žijí naprosto stejným způsobem život a jsou velmi nápadní!

64 Problém irrelevance  na začátku 20. století se soudilo, že plameňáci jsou růžoví, neboť často létají při západu slunce...  a růžová barva je proti zapadajícímu slunci činí hůře viditelnými pro predátory ...dnes na věc pohlížíme jinak

65 Co je to tedy věda?  Ludwig Wittgenstein konstatuje, že neexistuje set parametrů, které by definovaly co je to „hra“  je zde spíše volný svazek určitých rysů, z nichž většina platí pro většinu her  ale jedna konkrétní hra může několik jakýchkoli rysů postrádat  to samé zřejmě platí o definici „vědy“  jednoduché kriterium, které odliší vědu od pseudovědy zřejmě nebude snadné nalézt

66 Vědecké uvažování vvědci nám často říkají věci, které jsou normálně těžko uvěřitelné žže Afrika a Jižní Ameriky byly spolu kdysi spojeny žže člověk a šimpanz jsou blízcí příbuzní žže většina hmoty je prázdný prostor žže se vesmír rozpíná aale nnikdo neviděl, že by se kontinenty pohybovaly nnikdo neviděl vznik nového druhu nnikdo nepozoroval rozpínání vesmíru

67 Intermezzo: filosofické pověry volně podle J.M. Bochenski  věhlasný chirurg se vyjadřuje k situaci k Iráku  známý fyzik uvažuje v televizi o právu na potrat  nositel Nobelovy ceny za medicínu se vyjadřuje k volbě prezidenta  špičkový biochemik píše článek o Guantanámu  …všichni jsou v dané problematice stejně tak orientovaní jako kdokoli jiný  Bochenski: literát se vyjadřuje ke všemu, vědec jen k tomu, v čem je specializovaný

68 Scientismus  otázky, které nemohou být zodpovězeny přírodními vědami, nejsou důležité  věda (science) je schopna sdělit kompletní pravdu o člověku  nevědecký = nesprávný, klamný, klamající

69 Scientismus: svět není tajemstvím, ale problémem  „Novověk pro to ztrácí smysl. Za bohatstvím jevů a tvarů objevuje jednoduchou, konečnou, racionální podstatu věcí. Novověk nemá více zájem porozumět tomu, co se skrze jevovou stránku světa zjevuje. Chce uhádnout to, co se za jevy skrývá. Neptá se po smyslu, nýbrž po mechanismu účinku. Svět mu není tajemství, nýbrž problémem.

70 Scientismus  Proto nemá použití pro bláznovu opilou pošetilost podkopávající každou jistotu, nýbrž žádá si střízlivého vysvětlení s návodem k použití. Ztrácí tak vlastně smysl i pro druhý pól bláznovství: moudrost. Vládcova rádce nahradí odborník.“  (Neubauer, Z., (2007) O počátku, cestě a znamení časů. Úvahy o vědě a vědění. Malvern, Praha, str. 72)

71 Scientismus  věda se zabývá řešením problémů (puzzle solving)  náboženství se zabývá tajemstvím

72 Ateistická interpretace J. Monod: Náhoda a nutnost  Přijme-li člověk toto poselství v celém svém významu, jistě konečně procitnout ze svého tisíciletého snu, aby objevil svou naprostou samotu a radikální cizotu. Nyní ví, že se jako nějaký bezdomovec nachází na periferii světa, kde jest mu žít. Světa, který je hluchý k jeho hudbě, lhostejný k jeho nadějím, k jeho utrpení či zločinům.  Ale kdo řekne, co je zločin, co je dobré a co zlé? Všechny tradiční systémy kladly etiku a hodnoty mimo dosah člověka. Hodnoty člověku nepatřily, kladly se mu. Nyní ví, že náleží toliko jemu. Konečně je jejich pánem a hle, už se zdá, že se rozplývají v lhostejné prázdnotě světa. Právě tehdy se moderní člověk obrací k vědě, či spíše proti ní, aby konečně zvážil její děsivou moc ničit nejen těla, ale i duši.

73 Věda a etika  science nemůže nic říct k morálním problémům  byla válka v Iráku dobrá nebo špatná?  je Václav Klaus dobrý president?  je správné nechávat žáky po škole?  měl by rezignovat Jiří Čunek?  měly by být přednášky dobrovolné?  měly by USA postavit v ČR radar?  měli bychom uzákonit eutanázii?  je přijatelné rozebírat embrya na kmenové buňky?

74 Přírodní vědy  hladina glukosy v krvi je nastavena na 90mg/100ml  insulin snižuje hladinu glukosy v krvi, glukagon zvyšuje  fysiologický roztok je 9 g NaCl v 1 l vody  mezi kosti ruky patří humerus, radius, ulna  oxytocin a ADH jsou tvořeny v neurohypofýze  131 buněk C. elegans podléhá při normálním vývoji apoptóze  BMI je podíl hmotnosti lomeno druhá mocnina tělesné výšky  eukaryotické ribosomy mají podjednotky 60S a 40S

75 Etika  Máme pacientovi sdělovat pravdu o jeho diagnóze, kterou považujeme za terminální?  Kdy, pokud vůbec, je přijatelné přijmout od pacienta dárek?  měla by se legalizovat eutanázie?  Je přijatelné lhát pacientovi, když je to pro jeho vlastní dobro?  byla výstava „Bodies“ eticky neutrální, eticky dobrá nebo eticky zavrženíhodná?  Co mám dělat, pokud můj kolega v práci je evidentně pod vlivem alkoholu nebo návykových látek?  A co když je má práce legislativně přijatelná, ale jeví se mi jako velmi neetická?  co všechno by pacient měl vědět, aby mohl podepsat opravdu informovaný „informovaný souhlas“

76 Věda a etika  science se zabývá fakty, a fakta nejsou eticky signifikantní

77 Může věda vysvětlit vše?  problém vzniku života  tato událost se stala v dějinách Země jen jednou  a i když budeme jednou mít v ruce skvělé vysvětlení jak život vznikl odpovídající všem pozorováním (jakože ho nemáme)…  …pak ale nikdy stejně nebudeme vědět, že konkrétní život zde na konkrétní Zemi v tomto čase vznikl právě takto

78 Může věda vysvětlit vše?  víme, že autisté mají často skvělou paměť  ale nevíme přesně proč  víme, že se tělesa přitahují  ale nevíme proč  …ale tohle asi jednou budeme vědět!

79 Může věda vysvětlit vše?  problém našeho vědomí  věda jednou bude schopna přiřadit určité emoční stavy k aktivitě určitých center v mozku…  …ale proč tyto emoční stavy zakoušíme se možná nikdy nedozvíme  nevíme, co je to červeň  říkáme, že červeň je světlo o vlnové délce kolem 700nm…  …ale to není červeň!  to je jen definování fyzikálních podmínek, za kterých my obvykle červeň vnímáme!

80 Může věda vysvětlit vše?  problém našeho vědomí  jak velká je naše představa Eiffelovy věže?  nachází se tato představa v naší lebce?  co to znamená, když slyším Beethovenovu devátou?...  …my umíme přesně definovat vibrace vzduchu způsobené houslisty  …ale vjem deváté je nesdělitelný, privátní, soukromý

81 Může věda vysvětlit vše?  problém našeho vědomí  pokud nám někdo řekne „bolí mě zuby“, „zamiloval jsem se“, „zemřel mi blízký člověk“  my můžeme tuto situaci srovnat s našimi vlastními pocity, které jsme si prožili v obdobné situaci (ale třeba náš známý cítí něco naprosto odlišného!)  „dovnitř“ vědomí druhého se zřejmě nikdy nedostaneme

82 Může věda vysvětlit vše?  problém redukce: vše hmotné se skládá z částic - molekul, atomů, elementárních částic, kvarků… …strun  vysvětlí nám tedy nakonec i biologii, psychologii, ekonomii a sociologii fyzika?  těžko říct, asi ne  představme si např. mistrovství světa ve fotbale v JAR 2010…  … ovšem tak, že se na něj díváme ze zorného úhlu atomů  uvidíme ohromná množství atomů se shromažďovat v JAR…  …ovšem proč tomu tak je nám zřejmě fyzika nevysvětlí!

83 Může věda vysvětlit vše?  je zvláštní, že pohyb na vyšších úrovních nám zřejmě fyzika nikdy nevysvětlí  zdá se, že fyzika nikdy nebude schopna vysvětlit například fakt, proč nervová buňka žije déle než buňka kůže  zatím to vypadá tak, že zkoumáním atomů tento jev nevysvětlíme

84 Realismus a idealismus  realismus se domnívá, že svět kolem nás existuje naprosto nezávisle na člověku, jeho myšlení a vnímání  idealismus se domnívá, že svět je nějakým způsobem závislý na vnímajícím  většina z nás se intuitivně kloní spíše k realismu  stromy a skály budou existovat dál, i když lidská rasa vymře  jenomže to není tak jednoduché

85 „Vědecký realismus“ a „vědecký antirealismus“  „vědecký realismus“ = cílem vědy je podat pravdivý obraz světa  „vědecký antirealismus“ = cílem vědy je podat pravdivý obraz pozorovatelné části světa  atomy, elektrony a kvarky nikdy nikdo neviděl…  …je to tedy nedokazatelná hypotéza

86 „Vědecký realismus“ a „vědecký antirealismus“  na to realisté odpovídají, že je to hypotéza potvrzená praxí – například vynález laseru se odvíjí od představy elektronů – a lasery fungují docela dobře  na to antirealisté odpovídají, že svého času byl i ptolemaiovský výklad světa přesnější v předpovědích než kopernikovský  empirický úspěch teorie nemusí nutně znamenat, že teorie je správná

87 „Vědecký realismus“ a „vědecký antirealismus“  je ale pravda, že se věci dělí na pozorovatelné a nepozorovatelné?  co když se na svět dívám přes sklo, přes brýle, přes lupu, přes mikroskop s malým rozlišením, přes dobrý mikroskop?  jaká je vlastně hranice mezi pozorovatelným a nepozorovatelným?

88 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  The Guardian považuje knihu The Structure of Scientific Revolutions za jednu ze 100 nejvlivnějších knih 20. století  Pro pochopení vědy musíme nutně studovat historii vědy  vědecké poznatky neskládáme kontinuálně jako pyramidu – občas přijde revoluce, která zboří téměř vše až do základů a musíme budovat nanovo  Koperníkův obraz světa  Darwinova teorie  Einsteinova teorie relativity

89 Předkuhnovský svět  „kumulativní“ koncept vědy  v lineárním pořádku jsou staré teorie vytlačovány novými a nové teorie jsou stále zpřesňovány  věda = puzzle-solving activity

90 Thomas Kuhn  začíná studiem Aristotelské fyziky a uvědomuje si, že u Aristotela – přírodovědce je vše špatně!  jak je ale možné že by se tak inteligentní učenec opravdu ve všem mýlil?  postupem času si Kuhn uvědomil že Aristotelská přírodověda není špatně, je prostě jiná

91 Thomas Kuhn  Kuhnův závěr: nelze srovnávat fyziku Newtonovu a Aristotelovu. Není tomu tak, že by jedna byla horší či správnější než druhá: každá z obou fyzik pojednává o jiných stránkách skutečnosti, klade si jiné cíle, odpovídá na odlišné otázky, míní přírodou, pohybem, jsoucnem něco jiného  s posunem paradigmatu se mění svět!

92  Dříve určité představy a popisy světa nějaké to tisíciletí a posléze aspoň století vydržely. Avšak dnešní vědec byl ve středních letech už očitým svědkem, ne-li účastníkem, dvou tří vědeckých zvratů a pokaždé mu spadly šupiny z očí a on konečně prohlédl, jak to vlastně je. Pak, pokud nejen zestárl, ale také zmoudřel, se začíná přinejmenším divit.; vzrůstají v něm všelijaké pochybnosti vůči každé nové, tentokrát již bezpečně dokázané, vědecké a zcela jistě správné pravdě. Těmto zkušenostem z opakovaných frustrací vědecké potřeby pravdy vychází Kuhnova koncepce vynikajícím způsobem vstříc.  (Neubauer, Z., (2002) Biomoc. Malvern, Praha, str. 54)

93 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  revoluce jsou zřídkavé, většinu času děláme „normální vědu“  vědci se v normálních časech věnují „puzzle solving“  normální věda spočívá na dobovém paradigmatu  paradigma spočívá na sumě předpokladů, které vědecká komunita uznává za všeobecně pravdivé  vše doposud neznámé se vědecká komunita snaží vyřešit tímto paradigmatem

94 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  i když jednotliví vědci spolu v jednotlivostech nesouhlasí, je zde všeobecně stejný názor na to,  co by se mělo zkoumat a  jak by se to mělo zkoumat  nebo i co by přibližně mělo vyjít  paradigma je tedy víc než vědecká teorie, je to spíše celý „outlook“, způsob jak vnímáme svět  normální věda se tedy snaží provozovat „puzzle- solving“, tedy řeší drobnější vědecká problémy zcela v rámci daného dobového paradigmatu (objev RNAi, objev restrikčních enzymů, objev ribozymu atd atd)

95 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  normální věda ale nikdy nezpochybňuje paradigma samotné  pokud mě nějaký pokus výrazně nevyjde nebo vyjde neobyčejně překvapivě, zpochybním svou metodologii, experimentální techniku, ale nikdy mě ani nenapadne, že by to mohlo být paradigma, co je špatně  paradigma se může udržet desítky nebo i stovky let  během těchto staletí se paradigma stále zpřesňuje, objevují se nové věci, nejasnosti mizí atd.

96 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  postupem času se ale objevují anomálie, které při nejlepší vůli nemohou být vysvětleny v rámci daného paradigmatu  pokud je anomálií málo, je tendence je ignorovat  časem ale anomálie narůstají a přichází vědecká revoluce  je formulována řada nejrůznějších nových alternativ ke starému paradigmatu  po čase většina vědecké komunity je přesvědčena a začne klidné období normální vědy

97 Období krizí  „Období krize se vyznačuje naopak snahou zvýraznit anomálie, které byly předtím retušovány a přehlíženy, ochotou zkusit všechno. To je právě čas „šílených myšlenek“, doba vědy jako opravdického „dobrodružství poznání“.  (Neubauer, Z., (2002) Biomoc. Malvern, Praha, str. 63)

98 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  paradigma zahrnuje nejen samu nauku, nýbrž i organizaci vědy, způsob její výuky, odborný jazyk, předkládání poznatků, metodické postupy, laboratorní vybavení, formulace problémů a legitimní způsoby jejich řešení  po Mendelovi již není třeba být géniem – stačí „dělat genetiku“  (Neubauer, Z., (2007) O počátku, cestě a znamení časů. Úvahy o vědě a vědění. Malvern, Praha, str.179)

99 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  věda má čtyři stádia  normální věda  anomálie  krize  revoluce

100 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  jevy, které se do paradigmatu nevejdou, bývají ignorovány  málokterý současný vědec si troufne mluvit o telepatii, o tom, proč se někdy sny nepravděpodobně vyplní  pokud by to udělal, dopustil by se intelektuální sebevraždy

101 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  Kuhn dodává řadu příkladů  ptolemaiovský svět, který neproblematicky pracuje s vizí, že Země je středem světa  newtonovský svět pracující neproblematicky s gravitací a mechanikou  Kuhna ale provokativně tvrdí, že přechod k novému paradigmatu je do jisté míry otázkou ani ne tak důkazů, jakožto víry, kde významnou roli hraje tlak ostatních (již přesvědčených) vědců  změna paradigmatu ale neprobíhá zpravidla tak, že staří vědci přijmou názory mladých – spíše staré paradigma vymře spolu s jeho nositeli

102  „Existují dvě teorie o povaze světla. korpuskulární a vlnová. Dříve jsme věřili v korpuskulární teorii, nyní však věříme vlnové, neboť všichni, kdo věřili v teorii korpuskulární, již zemřeli.“  (Clark Maxwell na úvod své přednášky o světle)  „Nová vědecká pravda netriumfuje tím, že by přesvědčila protivníky, aby uviděli světlo, ale spíš tím, že její odpůrci postupně vymřou a vyroste nová generace, které se už nová, revoluční a nepřijatelná myšlenka zdá přirozenou.“  (Max Planck)

103 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  ovšem pokud do vědy zavedeme faith and peer pressure, tak jak pak můžeme hovořit o science?

104 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  Kuhn se ptá, zda existuje vůbec něco jako objektivní pravda?  nejsou všechny naše vědecké pravdy odrazem paradigmatu, v rámci kterého jsou formulovány ?  existuje opravdu sada faktů o světě, které jsou nezávislé na paradigmatu?  Kuhn se domnívá, že ne  všechna fakta o světě jsou paradigma-relative

105 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  pak je nesmysl se ptát po světě, „jaký je opravdu“..  …neboť vědecká pravda samotná je ovlivněna paradigmatem  Kuhn: před a po paradigmatu žili vědci v odlišných světech  sledovali svět jinými brýlemi, odlišnou optikou…  …a neměli ani společný jazyk, kterém by se mohli bavit  například slovo „hmota“ znamená u Newtona i u Einsteina něco naprosto odlišného!

106  Prigogine: formulace problému a kladení otázek rozhodujícícm způsobem ovlivní to, co objevíme!  proto je poznání, tvůrčí, aktivní proces a ne jen pouhé pasivní konstatování

107 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  a v tom případě je i nesprávná představa vědeckého vývoje, ve kterém jsou nesprávné teorie nahrazovány správnými. Proč?  Protože termíny „správný“ a „nesprávný“ posuzujeme uvnitř jednoho společného rámce, jednoho paradigmatu  s Kuhnovými závěry, pravda, řada filosofů nesouhlasí

108  V nějakém smyslu se celý svět popisovaný určitou vědeckou disciplínou zrodí znovu, obrodí, povstane z trosek, vylétne jako fénix z vlastního popela.

109 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  theory-ladenness data (data zatížené teorií)  pokud se má vědec rozhodnout mězi dvěma konkurenčními hypotézami, klasický pozitivistický přístup velí provést experiment či pozorování a podle získaných dat zjistit, která hypotéza je správná  podle Kuhna ale neexistují objektivní data: každý experiment již provádíme zatíženi svými vlastními představami, hypotézami apod.  fakta samotná jsou již infikována naším pohledem na svět

110 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  theory-ladenness data (data zatížené teorií)  co vidíme záleží totiž na tom, čemu věříme  na konci 19. století byl v přírodě vidět boj silných proti slabým, příroda krvavá tesáky a drápy, tedy klasický darwinismus  dnes se na přírodu díváme především jako na místo, kde se spolupracuje  ani zde filosofové nevidí věci tak vyhroceně  v debatě mezi ptolemaiovským a kopernikovským astronomem se oba jistě shodnou, že slunce vyšlo v 7,20 hod.- tento údaj se zdá být theory-free

111 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  dokonce pokud je zkoumána jedna skupina zvířat a je pozorováno zaznamenáváno chování  muži zapisují něco jiného než ženy  (Dona Haraway, Primate visions)

112 Intermezzo: pokus s dvěma štěrbinami  pokud pokus sestavíme tak, abychom elektron chápali jako pevnou částici, elektron se tak skutečně bude chovat  jako bychom vzduchovkou stříleli proti desce se dvěma štěrbinami  zásahy vytvoří ze všeho nejspíš křivku P 12 Její tvar nepřekvapuje - je "hladký'' s jediným maximem na ose a je prostým součtem obou jednoštěrbinových pravděpodobností P 1 a P 2 popisujících situaci, kdy vždy jednu z obou štěrbin zakryjeme. utf.mff.cuni.cz/~podolsky/Kvant/Dvojster.htm

113 Intermezzo: pokus s dvěma štěrbinami  pokud pokus sestavíme tak, abychom dokázali že elektron je vlna, elektron se chová jako vlna  pokud by deska se dvěma otvory byla zapuštěna do dna rybníka, stačí před ni hodit kámen  a dostaneme tvar P´ 12  vlna tedy logicky projde oběma otvory

114 Intermezzo: pokus s dvěma štěrbinami  Souhrnem lze říci (a veškeré doposud provedené experimenty to plně potvrzují), že v "čistém'' pokusu se dvěma štěrbinami vždy pozorujeme interferenční rozložení míst dopadu (naznačené na Obr.1b.) - mikroobjekty se v tomto případě chovají jako t vlnění, ať už jde o fotony, elektrony, neutrony, atomy atd.  Jestliže však experiment navíc doplníme libovolným detektorem umožňujícím určit, kterou z obou štěrbin zkoumaný objekt prošel (t.j. získat informaci o realizované cestě), interferenční efekty zmizí a naměříme prosté částicové rozložení pravděpodobnosti dopadu (viz. Obr.1a.).  utf.mff.cuni.cz/~podolsky/Kvant/Dvojste r.htm utf.mff.cuni.cz/~podolsky/Kvant/Dvojste r.htm

115 Intermezzo: pokus s dvěma štěrbinami  elektron ale nemůže být zároveň pevná částice nebo vlna!  tedy: příroda se chová podle toho, jak nastavíme pokus  … což by neměla

116 Sociomorfní modelování z rozmanitých jevů, které příroda nabízí, si ta která dějinná epocha vybere tu, která je v souladu s jejím náhledem na sebe samu  středověk: hierarchická společnost  raný bezuzdný kapitalismus: silnější vyhrává  60. léta, studentské bouře, hippies, sociální stát, musíme si pomáhat  neviditelná ruka trhu, každý pečuje o sebe  scala naturae, lev jakožto král zvířat  Darwin a Wallace, příroda s krvavými tesáky a drápy, silnějí vyhrává, přírodní výběr  ekosystémy, příroda jako místo, kde se spolupracuje  teorie sobeckého genu

117 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  Kuhn naráží na odpor vědeckých fundamentalistů, jejichž pojetí pravdy je v jádře kreacionistické a jejich pojetí poznání stejně „teleologické“ jako pojetí světa a dějin pro odpůrce evoluce.  kreacionistické – neboť pravda je považována už za hotovou, toliko čekající na své objevení  teleologické – neboť vědecké poznání je viděno jako proces, jenž se zákonitě blíží k svému cíli, k dokonalé znalosti přírody

118 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  Věda povstala jako náhražka zjevené pravdy. Kniha Přírody měla nahradit Knihu Zjevení, neboť se ukázalo, že nelze dosáhnout shody ve výkladu Slova Božího, jakkoliv stojí „černé na bílém“ a stalo se díky reformaci obecně přístupným. Podle Kuhna však ani galileovská „otevřená Kniha Přírody“ není jediným, jednolitým textem, nýbrž skutečnou „knihou knih“, jak bývá nazývána Bible. A stejně jako knihy biblické, ani „knihy přírody“ na sebe jednoduše a bezrozporně nenavazují, i když se tomu dosud věří tak, jak se tomu kdysi věřilo v případě Písma Svatého.  (Neubauer, Z., (2007) O počátku, cestě a znamení časů. Úvahy o vědě a vědění. Malvern, Praha, str.186)

119 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  Kuhnův odkaz  je velmi důležité studovat historii vědy  každá věda se odehrává v určitém sociálním kontextu  tyto představy mnozí pokračovatelé vyhrotili:  neexistuje absolutní pravda, pravda existuje jen v daném prostředí  Kuhn sám byl ale mnohem opatrnější…

120 Struktura vědeckých revolucí Thomas Kuhn  kritika Kuhna:  Kuhn „kazí mládež“ (Bocheński) tvrzením, že neexistuje rozdíl mezi vědou a černokněžnictvím  rozdíl existuje, i když je těžko definovatelný

121 Paul Feyerabend: Against Method  neměli bychom být ani ve vědě příliš rigorističtí  řada objevů povstala tam kde vědci opuštějí tradiční, osvědčené postup  nelze ve vědě pokročit i tak, že se vychází z nepotvrzených, absurdních hypotéz?  nevzešlo mnoho objevů ze směsi intuice, vytrvalosti a štěstí?  neměli bychom se ostýchat používat i mytické a mystické přístupy

122  nevzešla řada objevů z intuice, náboženství, umění, snů apod.?  potom těžko mluvit o objektivní vědě, když její nápady vyrůstají z tak „esoterického“ podhoubí!

123  Organismy mohou všechno možné – dělají fantastické věci. Dělají všechno, co děláme my, a činí tak lépe, účinněji, úžasněji. Ať si vymyslíte jakýkoli mechanismus, naleznete ho, i kdyby to byl ten nejbizarnější způsob myšlení. Cokoli – byť by to nedávalo i moc smysl – tam bude přítomno… Takže, řekne-li vám výsledek: „Mohlo by to být toto,“ připusťte to. Neodkládejte to stranou, nenazývejte to výjimkou, odchylkou, kontaminací (znečištěním, nákazou)… Takhle to dopadalo se všemi dobrými klíči k záhadě. Mám dojem, že spousta výzkumu je konána proto, že se mu chtějí vnutit již předem dané odpovědi a pokusné výsledky se nenechávají mluvit samy za sebe. A říkají-li cokoli jiného, než se od nich očekává, není to uznáno, je to považováno za omyl a vyhozeno. Kdybyste se jen nechali poznávanou skutečností oslovit! Barbara McClintocková

124

125 Auguste Comte (1798 – 1857) zakladatel sociologie zakladatel pojmu „altruismus“ (jako opak k egoismu) zakladatel uctívání „Grand Être“ – „katolicismus bez křesťanství“ se všemi svátky, kněžími atd. „Láska jako princip, Řád jako základ, Pokrok jako cíl“

126 Auguste Comte (1798 – 1857)  lidské myšlení prochází třemi etapami  teologické  metafyzické  pozitivní

127 Auguste Comte (1798 – 1857) teologické  člověk věří v možnost absolutního poznání nebo se dokonce domnívá, že k němu již dospěl. Podle analogie s vlastním jednáním věří, že za každým procesem se skrývá zvláštní živá vůle  animismus – věci jsou oduševnělé  polyteismus – každá oblast jevů má svého boha  monoteismus

128 Auguste Comte (1798 – 1857) metafyzické je jen obměnou teologického, na místo božstev přicházejí abstraktní síly, pojmy, entity nejvyšší úrovně se dosáhne tehdy, pokud se všechny entity zdaří spojit a nazvou se přírodou

129 Auguste Comte (1798 – 1857) pozitivní člověk konečně poznává, jak je neplodná snaha dospět k absolutnímu, teologickému neb metafyzickému poznání člověk se zříká pátrání po původu a konečnému cíli veškerenstva a po pravé „podstatě“ věcí

130 Auguste Comte (1798 – 1857) zákon tří stádií a platí i pro každého člověka „Kdo by si nevzpomínal na to, že v dětství byl teologem, v mládí metafyzikem a v dospělém věku fyzikem?“ ale platí to i pro každou jednotlivou vědu ve vědách vládly zprvu teologické pojmy, pak metafyzické spekulace a až ve zralosti pozitivní vědění stejně jako pro státní zřízení teologické: víra v božské právo, feudalismus metafyzické: revoluční převraty zahájené Francouzskou revolucí pozitivní: současnost. určujícím elementem života společnosti se místo víry v nadpřirozené bytosti či abstraktní metafyzické principy má stát střízlivý vědecký soud odborníků a specialistů

131 Auguste Comte (1798 – 1857)  jediné, co je nám dáno jako pozitivní (= skutečná, jistá, jednoznačně definovaná) skutečnost je jev  úkolem je tedy konstatovat fakta daná formou jevu  pokusit se je uspořádat podle určitých zákonů  z takto poznaných zákonitostí předvídat budoucí jevy – Savoir pour prévoir  je bezúčelné se ptát na „podstatu“ faktu nebo na jeho „skutečnou“ příčinu. Fakta může pouze přijímat a zkoumat jejich vztahy k jiným faktům

132 Auguste Comte (1798 – 1857)  kritika Comteho  lidské myšlení prochází třemi etapami  teologické  náboženství nejsou souborem vět „jak vznikl svět“ nýbrž „jak dosáhnout spásy“  metafyzické  ani filosofie taková není  pozitivní  dějiny 20. století a jeho válek odsunují „věk vědy“ na neurčito  v našich životních úzkostech nám věda nemá co říct  svět objektivní reality se nikdy nestane domovem – v mramorovém sále se špatně bydlí (F. Cvrčková)  „...i kdyby byla dána odpověď na všechny možné vědecké otázky, zůstaly by ještě zcela nedotčeny problémy našeho života.“ (L. Wittgenstein) Anzenbacher, A., (2004) Úvod do filosofie. Portál, Praha str. 225)

133 Auguste Comte (1798 – 1857)  konzumerismus – zvulgarizovaný pozitivismus  štěstí člověku přinesou věci a úkolem státu je zajistit hromadění majetku  v tomto smyslu byl Brežněvův SSSR silně konzumní…  …zatímco některé mnohem bohatší komunity v USA být konzumní nutně nemusely

134 L. Wittgenstein (1881 – 1951)  svět je souhrn faktů, ne věcí  to co fakticky je (fakt), je existence stavů věcí  stav věcí je spojení předmětů (věcí)  logika pojednává o možnostech stavů věcí. Ukazuje, které věci jsou možné a které nikoli. Udává tuto možnost čistě formálně  veškeré poznání je zobrazení. Poznání je možné tím, že „logické“ je obojí  forma skutečnosti (formální možnost stavů věcí)  forma zobrazení (=forma myšlenky)

135 L. Wittgenstein (1881 – 1951) Celek pravdivých věd je celá přírodověda  možnost věty spočívá v zastupování předmětů znaky  všechny smysluplné věty se tedy sestávají ze dvou momentů: z logické formy, která je zároveň formou skutečnosti, a na druhé straně ze znaků, které zastupují předměty zobrazené v myšlenkách  všechny smysluplné věty tedy obsahují výlučně:  empirické pojmy (=výrazy, které zastupují věci)  logické funkce, jimiž jsou empirické pojmy spojeny  celek pravdivých věd je celá přírodověda

136 L. Wittgenstein (1881 – 1951)  úkolem filosofie je logická analýza přírodních věd. Filosofie má ohraničit myslitelné, a tím i nemyslitelné. Má ohraničit nemyslitelné zevnitř prostřednictvím myslitelného. Tím, že jasně představí vypověditelné, ukáže to, co je nevypověditelné. Vše, co se dá vyjádřit, dá se vyjádřit jasně.

137 L. Wittgenstein (1881 – 1951)  „Smysl světa musí spočívat vně něho. Ve světě je všechno tak, jak je a vše se děje tak, jak se děje; v něm žádná hodnota není – a kdyby byla, pak by neměla žádnou hodnotu. Je-li nějaká hodnota, která má hodnotu, pak se musí nacházet vně všeho dění a faktického bytí. Neboť všechno dění a faktické bytí je nahodilé. Co je činí nenáhodným, se nemůže nacházet ve světě; neboť jinak by to bylo náhodné. Musí se to nacházet vně světa.“

138 L. Wittgenstein (1881 – 1951)  „Jaký je svět, je pro to, co je vyšší, úplně lhostejné. Bůh se nezjevuje ve světě. Fakty patří všechny jen k úloze, nikoli k řešení. Ne to, jaký je svět, je mystično, nýbrž to, že je. Pohled na svět sub specie aeterni je pohledem na něj jako na ohraničený celek. Mystično je pociťování světa jako ohraničeného celku. K odpovědi, kterou nelze vyslovit, nelze vyslovit ani otázku. Záhada neexistuje. Lze-li vůbec nějakou otázku položit, pak ji lze také zodpovědět. Existuje ovšem nevyslovitelné. To se ukazuje, je to mystično.“

139 Novopozitivismus Vídeňského kruhu  1929 spisek „Vědecký světový názor – Vídeňský kruh“  věda = přírodní vědy  Věda =  empirické (smyslové) elementární prožitky  formálně logická spojení  odsuzuje se celá filosofie od Platóna po Hegela jakožto nevědecká

140 Novopozitivismus Vídeňského kruhu  jde o to, za jakých podmínek jsou výroky vědecky smysluplné. R. Carnap: věta je smysluplná tehdy, když  se v ní nenachází žádná smysluprázdná slova, tj. slova,pro něž nemohou být udány žádné empirické znaky  slova jako Bůh, nic, absolutno jsou smysluprázdná  je věta správně syntakticky utvořena  věty proti pravidlům syntaxe „Cézar je prvočíslo“, „nic nicuje“ jsou smysluprázdné

141  Carnap: věta jako „nezabiješ!“ je imperativ a nikoli výrok, který by byl buď pravdivý nebo nepravdivý  tuto větu nemůžeme ani dokázat, ani vyvrátit, je „nekognitivní“  tím ovšem etické otázky zůstávají bez odpovědi, spíše se odsunují stranou

142 Karl Popper  Popper toto pojetí kritizuje, neboť smysluprázdné věty nejsou jen věty metafyzické, nýbrž i mnohé věty přírodovědecké  vždyť podle Wittgensteina záleží význam věty v metodě její verifikace. To znamená, že význam (smysl) věty spočívá v metodě, kterou lze ukázat, kdy je tato věta pravdivá a kdy nepravdivá  tedy věty jako „každá měď vede elektřinu“ nebo „všechny labutě jsou bílé“ mohou být těžko verifikovatelné, vždyť byly doposud přezkoušeny jen u části mědi a u části labutí

143 Karl Popper  přírodovědecké a metafyzické věty se tedy dle Poppera neodlišují verifikovatelností, nýbrž falsifikovatelnsotí  metafysické věty nejsou empiricky falsifikovatelné a jsou tudíž smysluprázdné  Carnap se snaží verifikovatelnost nahradit mnohem volnějším termínem „potvrditelnost“  ovšem stále pojmy jako „elektricky nabitý“, „křehký“, „hmota“, „elektron“, „teplota“ působí obtíže, nelze je jednoduše odvodit ze základních predikátů či potvrdit

144  co je ale vlastně empiricky dáno? Je to  fyzická věc nebo  psychický prožitek?  pokud pozoruji, že strakatá kráva žere trávu, co je vlastně reálné?  to, že strakatá kráva žere trávu  nebo můj psychický prožitek toho, že strakatá kráva žere trávu?  Carnap považuje za empirickou bázi psychický prožitek  čímžto se ovšem fyzika stává jednou z disciplín psychologie...  a bylo by těžko říct co vlastně mají přírodní vědy společného s přírodou

145  Popper takové řešení odmítá... ...a vystavuje se riziku, že naopak psychologie se stane jednou z disciplín fyziky

146 Další Popperovy myšlenky  jako věda není povolána k tomu, aby pronášela nezvratné poznatky, tak stát není povolán k tomu, aby vytvářel štěstí svých občanů  buďme spokojeni s tím, že stát odvrací nebo zmírňuje škody  o osobní štěstí ať se stará každý sám ve svém okruhu  chápat demokracii jako „vládu lidu“ je fikce, ale alespoň umožňuje střídání vlád bez krveprolití

147 Kritický racionalismus  navazuje na metodu falsifikace Karla Poppera  vědecké teorie jsou v principu nedokazatelné  neučíme se z poznatků a z porozumění věcem, nýbrž z chyb  vědecký pokrok vzniká tím, že se snažíme falsifikovat stávající teorie. Nezbývá nám nic jiného, než existující vědění postupně zlepšovat tím, že ukážeme, co je na něm chybné  poslední zdůvodnění našeho vědomí neexistuje

148 Kritický racionalismus  ústředním bodem kritického racionalismu se stane kritika ideologie: všechny hodnoty uplatňované ve společnosti, státu, církvi a vědě, každou nauku a názor je třeba podrobit soudu kritické racionality. Kritika postupuje dvěma směry:  zaměřuje se proti všem nefalsifikovatelným naukám a hodnotám a snaží se je odhalit jako smysluprázdné nebo iracionální  zaměřuje se proti naukám, které sice samy o sobě jsou falsifikovatelné, ale jsou na základě určitých strategií a zájmů imunizovány, chráněny proti kritice (ve své době marxismus-leninismus, nacionální socialismus etc.)

149 Současný pozitivismus  pouze metody přírodních věd poskytují schůdný způsob myšlení o lidských věcech  fakta jsou produkty smyslových zkušeností - eventuálně extrapolovaných z přístrojů  zkušenost neobsahuje žádné kvality jako „dobrý“, „zlý“, ušlechtilý“ nebo „krásný“  příroda musí být objektivizována  lidské předsudky musí být vymýceny z vědeckých soudů

150  Goethe: everything factual is already theory (Tauber, A.I., (2005) Patient Autonomy and the Ethics of Responsibility. The MIT Press,Cambridge, MA, p.37)  fakta jsou totiž vždy již vnímána (processed) tak, aby se nacházela uvnitř nějaké hypotézy nebo teorie  fakta nejsou produktem pozorování či vnímání (jak pozitivisté tvrdí) nýbrž nachází se v konceptuálním rámci, ve kterém vnímáme svět  podle pozitivismu ovšem fakta mají univerzální platnost nezávislou na jakémkoli kontextu, stojí nezávisle a jaksi samy o sobě – což může každý objektivní pozorovatel potvrdit  kritika: ovšem žádný pozorovatel není „objektivní“, má svoji individuální perspektivu, výchovu, vzdělání, vliv doby atd.

151 Mýtus  primitivní mentalita mýty nevymýšlí, ale prožívá je  (Jung, C.G., (1998) Výbor z díla II., Archetypy a nevědomí, Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, str.231)

152 Mýtus  Pojem „mýtus“ však měl původně zcela jiný význam. V řečtině znamená „slovo“, nicméně je protipólem pojmu „logos“, který je rovněž překládán jako „slovo“. Sloveso odvozené z tohoto substantiva je mytologein a znamená tolik co „líčit pravdivé skutečnosti“. Mýtus je tedy vylíčení něčeho pravdivého, závažného, skutečného; pojem „logos“, z něhož je odvozen náš výraz „logika“, se vztahuje více na něco myšleného.  (Dethlefsen, T., (2006) Oidipus a hádanka života. Člověk mezi vinou a vykoupením. Knižní klub, Praha)

153 Náboženství  vztah ke svatosti  odpověď na existenciální otázky  soubor morálky  světonázor, vysvětlení světa, např. přesvědčení, že díky existenci prozřetelnosti má svět smysl  volně podle Bochenski, J., (2001) Mezi logikou a vírou. Barrister & Principal, Brno

154 Vědecký světonázor  = světonázor, zdůvodnitelný vědeckými metodami  …to ale nelze! Odpovědi na existenciální otázky nelze zdůvodnit, podobně jako nelze zdůvodnit morální normy  volně podle Bochenski, J., (2001) Mezi logikou a vírou. Barrister & Principal, Brno

155 Světonázor  je syntézou našeho vědění o světě, je interpretací toho, jak je zbudován svět  obsahuje odpovědi na existenciální otázky  obsahuje soubor norem, morálních pravidel  ideologie k tomu nabízí ještě recept na nápravu světa…  …to křesťanství nikdy nedělalo a nikdy neusilovalo o to zřídit ráj na zemi  i když se o to jednotliví křesťané pokoušeli

156

157 Pravděpodobnost a indukce  slovo „pravděpodobnost“ má více významů  každá desátá anglická žena se dožije sta let  každý čtvrtý anglický kuřák onemocní rakovinou plic  pro každou ženu je tedy šance 1:10 že se dožije sta let a pro každého anglického kuřáka šance 1:4 že onemocní rakovinou plic  tomuto konceptu říkáme frekvenční pravděpodobnost  … ale co když se v novinách dočteme, že pravděpodobnost nalezení života na Marsu je 1:10 000?

158 Pravděpodobnost a indukce  jistě to neznamená, že na každé té planetě ve vesmíru nalezneme život  pokud někdo řekne, že pravděpodobnost nalezení života na Marsu je 1:10 000, říká vlastní odhad

159 Pravděpodobnost a indukce  podobné příklady:  Brazílie vyhraje mistrovství světa v kopané  bude dopaden Usáma bin Ládin  odvrátíme hrozbu globálních environmentálních problémů  vyhrají NY Rangers play off?  VIZ hlasování na serverech Lidových novin a MF dnes (za války v Iráku):  žije Saddám Hussajn?  zde se tedy jedná o subjektivní názor hlasujících který nemá nic společného s objektivním stavem věcí…  …mluvíme o subjektivní interpretaci slova „pravděpodobnost“

160 Pravděpodobnost a indukce  s frekvenční interpretací pravděpodobnosti se ale ve vědě běžně pracuje, viz např. celou obecnou genetiku a genetiku populací  pro konkrétní gen mám 50 % pravděpodobnost, že jsem jej zdědil od své matky  …zdálo by se tedy, že by nám koncept pravděpodobnosti mohl vyřešit Humův problém

161 Pravděpodobnost a indukce  protože všechna zkoumaná tělesa se doposud chovala podle zákonů gravitace, je tedy vysoce pravděpodobné (ve smyslu frekvenční interpretaci pravděpodobnosti), že i následující zkoumané těleso se podle tohoto zákona bude chovat  věc ovšem není tak jednoduchá – vždyť v celém universu jsme doposud podrobili zkoumání pouze velmi malou část objektů!  …Humův problém trvá

162 Problém symetrie  tyč měří 15 metrů a pod úhlem 37 stupňů vrhá stín 20 m dlouhý  pokud se ptáme, proč je stín 20 m dlouhý, existuje jednoznačná odpověď:  protože je tyč dlouhá 15 m a úhel slunečních paprsků je 37 stupňů (a protože světlo se pohybuje po přímce a platí zákony geometrie)

163 Problém symetrie  délka stínu je tedy dedukována z délky tyče, úhlu dopadu slunečních paprsků a zákonů trigonometrie  pokud se ale ptáme, proč je tyč 15 dlouhá, dostáváme se do nesnází  odpověď „protože je stín dlouhý 20m“ je sice pravda, ale na otázku nám neodpovídá!  správnou odpovědí totiž je „protože ji tak tesař zhotovil“ nebo něco podobného  odpověď v každém případě nemá nic společného s délkou stínu!

164 Problém symetrie  poučení:  pokud x zcela vysvětluje y, nemusí to nutně a vždy znamenat, že y zcela vysvětluje x  pokud známe délku stínu a úhel paprsků, můžeme tedy sice předpovědět jak bude tyč dlouhá, ale nebudeme vědě, proč je tyč takto dlouhá  délku stínu můžeme naopak vysvětlit zcela vyčerpávajícím způsobem


Stáhnout ppt "10. listopadu 2009 Marek Vácha Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson."

Podobné prezentace


Reklamy Google