Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zdravotnickázařízení. Stavebně technická opatření k ochraně provozovatelů i uživatelů Sylva Rödlová 3. LF UK, 2014 Veřejné zdravotnictví, E2H.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zdravotnickázařízení. Stavebně technická opatření k ochraně provozovatelů i uživatelů Sylva Rödlová 3. LF UK, 2014 Veřejné zdravotnictví, E2H."— Transkript prezentace:

1 Zdravotnickázařízení. Stavebně technická opatření k ochraně provozovatelů i uživatelů Sylva Rödlová 3. LF UK, 2014 Veřejné zdravotnictví, E2H

2 Obsah přednášky  Nemocniční hygiena  Stavebně-technické a hygienické požadavky na zdravotnická zařízení  Infekční hospitalismus

3 Část I Nemocniční hygiena

4 Faktory ovlivňující zdraví Faktory ovlivňující zdraví člověka 1)Vnitřní (dědičnost). 2)Vnější: životní a pracovní prostředí, životní styl, zdravotní péče. Podle současných poznatků zdraví ovlivňuje: –zdravotní péče X  20 % –životní prostředí  20 % –způsob života  60 %. X zdravotní služby

5 Zdravotnictví (zdravotnická zařízení - ZZ)  Prostředí specifických a násobných rizik  Prostředí sdílené specifickými skupinami osob  Prostředí specifických expozičních cest  Prostředí, kde se zdůrazňuje hlavně léčba před prevencí a kde občasná potřeba rychlého zásahu k záchraně života odsouvá do pozadí standardní použití ochranných pomůcek či postupů bezpečnosti práce

6 Osoby x rizika  Pacienti  Zdravotničtí pracovníci  Ostatní pracovníci  Návštěvníci  Biologické faktory (patogeny a podm. pat.)  Chemické faktory (škodliviny)  Fyzikální faktory (ionizující a neionizující záření, hluk, osvětlení a mikroklima, úrazy a poranění)  Ergonomické faktory  Psychologické a organizační faktory

7 Co je nemocniční hygiena ?  Soustavné uplatňování komplexu hygienických a protiepidemických zásad ve specifických podmínkách zdravotnických zařízení (ZZ)  Ochrana pacienta: „aby z nemocnice neodcházel nemocnější než do ní přišel“  Cílem je však nejen ochrana pacienta, ale i personálu a návštěvníků ZZ a také ochrana životního prostředí (před škodlivými vlivy ZZ)

8 Úkoly nemocniční hygieny (1)  Preventivní hygienicko-epidemiologická činnost  vypracování standardů (pracovních postupů) k zajištění hyg.-epid. zásad ve ZZ  koordinace programu ZZ ke snížení rizika nemocničních infekcí  uplatňování dekontaminačních, dezinfekčních a sterilizačních postupů v souladu s platnou legislativou a novými poznatky vědy  konzultace výstavby a stavebních adaptací z hlediska hyg.-epid.  atd.

9 Úkoly nemocniční hygieny (2)  Preventivní hygienicko-epidemiologická činnost  péče o pracovní prostředí a pracovní podmínky pracovníků ZZ (kategorizace prací)  ve spolupráci se smluvními lékaři závodní preventivní péče sledování zdravotního stavu zaměstnanců  spolupráce při analýze výskytu nemocí z povolání jako podklad pro jejich prevenci…  nejčastější nemoc z povolání ve ZZ (infekční onemocnění)  profesionální rizikový faktor z hlediska karcinogenního rizika: podávání cytostatik

10 Svrab zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei)

11 Úkoly nemocniční hygieny (3)  Intervenční hygienicko-epidemiologický dozor  kontrola dodržování provozních řádů  odborný dohled nad sterilizačními centry  dohled nad mikrobiologickou čistotou prostředí  monitoring režimu úklidu  kontroly prováděných dekontaminačních a dezinfekčních postupů  spoluúčast na monitoringu bezpečného nakládání s odpady  monitoring kvality připravené stravy a manipulace s ní  atd.

12 Úkoly nemocniční hygieny (4)  Spolupráce s externími kontrolními orgány (KHS, SZÚ, SÚJB, SÚKL, Spojená akreditační komise ČR)  Metodická a vzdělávací činnost  koordinace vzdělávání zaměstnanců v oblasti hygienické legislativy, protiepidemických postupů, zásad dekontaminace, dezinfekce a sterilizace  Mezinárodní aktivity

13 Organizace nemocniční hygieny  Státní zdravotní dozor (Odd. epidemiologie KHS)  dohled nad dodržováním hygienických požadavků stanovených zákonem o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb. v platném znění)  schvalování provozního řádu  preventivní hygienický dozor  šetření epidemií a vybraných infekčních nemocí  Vlastní ústavní hygienik (oddělení nemocniční hygieny) ZZ

14 Společnost pro nemocniční epidemiologii a hygienu ČLS JEP  Společnost je dobrovolné sdružení nemocničních hygieniků a epidemiologů a všech osob, které se podílejí na zajištění provozu nemocnice.  Úzká spolupráce se všemi ostatními lékařskými obory.  Pořádání odborných konferencí a odborných seminářů; řešení aktuální problematiky nemocniční epidemiologie a hygieny, vytváření koncepce oboru atd. 

15 Část II Stavebně-technické a hygienické požadavky na zdravotnická zařízení

16 Příčiny stavebních chyb a nedostatků v užívání objektu:  Projekt – 45 % / 50 %  Technické provedení stavby – 22 % / 25 %  Použité materiály – 14 % / 21 %  Obsluha objektu – 8 %  Příliš rychlé obydlení stavby – 4 %  Chování uživatelů objektu – 5 %  Jiné příčiny – 2 %/ 3 % (zdroj: švédská studie / celoevropská studie)

17 Požadavky na věcné a (stavebně-)technické vybavení ZZ jsou stanovené především:  Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče  Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)  Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby  Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb  Vyhláška č. 246/2001 Sb., (o požární prevenci)

18 Požadavky na věcné a (stavebně-)technické vybavení ZZ jsou stanovené především:  Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci  Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci,  Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech + vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, ZZ a u dalších provozovatelů…  Zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon) + vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně

19 Požadavky na věcné a (stavebně-)technické vybavení ZZ jsou stanovené především:  Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví  Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz ZZ a ÚSP  Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb  Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech

20 Požadavky na věcné a (stavebně-)technické vybavení ZZ jsou stanovené především:  a řada dalších… (viz

21 Stavebně-technické a hygienické požadavky na zdravotnická zařízení

22  Požadavky na územní plánování  Požadavky na architektonické uspořádání stavby  Požadavky na stavební materiály a vnitřní vybavení staveb  Požadavky na zásobování vodou a odvádění/likvidaci odpadních vod  Požadavky na vytápění, větrání, mikroklimatické podmínky, hluk (pocházející z budov ZZ), osvětlení apod.  (Požadavky na odstraňování odpadů)

23 Územní plánování  Environmentální faktory (terén, orientace k světovým stranám, klimatické podmínky – vítr, sníh, inverze apod., zdroje znečištění /ovzduší, hluk, skládky/, radon apod.)  Geologické faktory (stabilita území, hydrogeologické poměry…)  Urbanistické faktory (dostupnost, veřejná doprava, okolí; demografie spádové oblasti)  Prostorové faktory (možnost expanze…)

24 Architektonické uspořádání  Nová stavba x rekonstrukce (jiné) budovy  Struktura a kapacita ZZ  Pavilonové uspořádání x monoblok  Kompatibilita s požadavky na vybavení a provoz (např. oddělení čistého a nečistého provozu – místní nebo alespoň časové)  Ekonomické možnosti

25 Stavební materiály a vnitřní vybavení  Materiály nesmí být zdrojem znečištění  Materiály a vybavení musí umožňovat snadné a účinné čištění prostor  Podlahy, schodiště, dveře, výtahy, okna… - bezpečnost (např. dveře od WC u pacientů se musí otvírat ven apod.)

26 Požadavky na technické a věcné vybavení ZZ  Zákon o zdravotních službách (372/2011 Sb.) + Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče  Nahradila od vyhlášku MZ č. 221/2010 Sb. (platila – ). Předtím platila vyhl. č. 49/1993 Sb. o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů

27 Požadavky na vybavení ZZ  Obecné požadavky na technické a věcné vybavení ZZ (příloha č. 1) + další požadavky na  ZZ ambulatní péče (příloha č. 2)  ZZ jednodenní péče (příloha č. 3)  ZZ lůžkové péče (příloha č. 4)  ZZ lékárenské péče (příloha č. 5)  zdravotnické dopravní služby (příloha 6)  zdravotnické záchranné služby (příloha č. 7)  přepravy pacientů neodkladné péče (příl. č. 8).  Požadavky na technické a věcné vybavení kontaktních pracovišť domácí péče (příl. č. 9).

28 Obecné požadavky… (1) 1. Zdravotnické zařízení musí z hlediska stavebně technických požadavků na prostory a jejich funkční a dispoziční uspořádání umožňovat funkční a bezpečný provoz. 2. Zdravotnické zařízení dále musí  a) tvořit provozně uzavřený a funkčně provázaný celek,  b) být umístěno v nebytových prostorech splňujících obecné požadavky na výstavbu,

29 Obecné požadavky… (2)  c) mít zajištěnu dodávku pitné vody a dodávku teplé vody, pokud není zajištěn její ohřev na místě,  d) mít zajištěn odvod odpadních vod,  e) být vybaveno systémem přirozeného nebo nuceného větrání a systémem vytápění,  f) mít zajištěno připojení na veřejný rozvod elektrické energie,  g) být vybaveno připojením k veřejné telefonní síti, a to pevné nebo mobilní, pokud není ve vyhlášce uvedeno jinak,  h) být vybaveno počítačem s připojením k internetu (neplatí pro všechny ZZ).

30 Obecné požadavky… (3) 3. Prostory určené pro  a) manipulaci s biologickým materiálem,  b) provádění operačních výkonů, nebo  c) provádění endoskopických výkonů s porušením integrity tělesného povrchu nebo se zvýšeným rizikem infekce, musí mít omyvatelný povrch stěn minimálně do výšky 180 cm a povrch nábytku a podlahy snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné, pokud není ve vyhlášce uvedeno jinak.

31 Další požadavky na ZZ ambulantní péče  Definice základních provozních prostor a vedlejších provozních prostor ZZ  Požadavky na minimální podlahovou plochu ordinace lékaře a dalších zdravot. prac. (13 m 2 ), čekáren a zákrokových sálů  Požadavek na základní vybavení ordinace lékaře, pracoviště dalších zdravotnických pracovníků a zákrokového sálu  Zvláštní požadavky na věcné a technické vybavení podle oborů péče… (všechny obory)

32 Základní vybavení ordinace lékaře (1) a) vyšetřovací lehátko, b) umyvadlo, c) dřez na mytí pomůcek, pokud je prováděno mytí a čištění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem, d) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, e) židle nebo křeslo pro pacienta, f) skříň na léčivé přípravky, g) stolky na přístroje a nástroje,

33 Základní vybavení ordinace lékaře (2) h) nepřenosná uzamykatelná schránka z kovu, pokud se skladují omamné nebo psychotropní látky nebo přípravky je obsahující, i) skříň na nástroje a pomůcky, j) kartotéční skříň, pokud není zdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě nebo pokud není zřízena centrální kartotéka, k) chladnička na léčivé přípravky vybavená teploměrem, pokud se uchovávají léčivé přípravky nebo pomůcky, které pro své uchování vyžadují nižší teplotu než pokojovou, a chladnička na biol. materiál vybavená teploměrem, pokud je uchováván b.m.

34 Základní vybavení ordinace lékaře (3) l) tonometr, fonendoskop, teploměr lékařský, osobní váha, výškoměr, m) přebalovací stůl, pokud je poskytována péče novorozencům a kojencům, n) pomůcky a léčivé přípravky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouška nebo samorozpínací vak včetně masky, vzduchovody, rukavice, výbava pro stavění krvácení a prostředky k zajištění žilního vstupu; pracoviště pracovníků nelékařských zdravotnických povolání nemusí být vybaveno léčivými přípravky pro poskytnutí první pomoci a prostředky k zajištění žilního vstupu,

35 Základní vybavení ordinace lékaře (4) o) sterilizátor, pokud se používají nástroje a pomůcky vyžadující sterilitu a není zajištěna služba centrální sterilizace nebo dodávka veškerého materiálu na jednorázové použití anebo pokud není dodáván veškerý materiál sterilizovaný. Pokud je používána sterilizace formaldehydem, musí být sterilizátor umístěn mimo místnost pro provádění výkonů, p) lokální svítidlo vyšetřovací, q) prostor pro svlékání pacienta a odložení oděvu.

36 Další vybavení ordinace všeobecného praktického lékařství a)optotypy, b)vybavení k určení barvocitu, c)glukometr. Čekárna musí mít minimální plochu 10 m 2.

37 Vybavení ZZ lůžkové péče  Společné požadavky (např. definice základních a vedlejších provozních prostor lůžkového oddělení, minimální plocha pokoje a minimální plocha na jedno lůžko, minimální plocha vyšetřoven, minimální vybavení jednotlivých pracovišť atd.)  Dodatečné (zvláštní) požadavky pro jednotlivá specializovaná pracoviště (včetně např. následné léčebné péče, léčebných lázní atd.)

38 Voda ve zdravotnictví

39 Voda ve zdravotnických zařízeních  Zdravotnické zařízení musí být vybaveno tekoucí pitnou vodou  Z hlediska hygieny je nutné hlídat i podmínky klimatizace a kvalitu teplé vody (prevence přenosu nákaz inhalací a inokulací)  Rehabilitační a léčebné bazény  Požadavky na „superčistou“ vodu ve zdravotnických zařízeních

40 Zásobování ZZ pitnou vodou  Dvojí možné postavení provozovatele ZZ ve vztahu k zásobování pitnou vodou:  Provozovatel ZZ = odběratel pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu (nejobvyklejší případ) nebo od jiné osoby, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu nebo  Osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu (z individuálního zdroje)

41 Odběratel pitné vody…  Většina povinností leží na dodavateli vody  Výjimka (§ 4 odst. 5 ZOOVZ): nedodržení jakosti vody je způsobeno vnitřním vodovodem objektu ZZ  Vlastní doúprava vody provozovatelem ZZ:  na většině oddělení není nutná,  někdy vyžadována na vybraných odděleních (hemodialýza, lékárna, příprava sterilní vody na oplachy nástrojů apod.)

42 Provozovatel = osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu (z individuálního zdroje)  Všechny povinnosti osob podle § 3 odst. 2  Zajistit kvalitu dodávané vody podle požadavků vyhlášky (252/2004 Sb. ve znění vyhl. 187/2005 Sb. a 293/2006 Sb.)  Vypracovat provozní řád  Kontrola kvality vody v četnosti a rozsahu stanovené vyhláškou (obvykle 1 krácený rozbor za rok a 1 úplný rozbor za 2 roky)  Předat protokol o kontrole v elektronické podobě OOVZ  A další … včetně šetření příčin při zjištění nedodržení hygienických limitů a přijetí nápravných opatření

43 Teplá voda a klimatizace  Vhodný habitat pro některé /ubikvitní/ druhy mikroorganismů (legionely, atypická mykobakteria, pseudomonády, améby…), které jsou oportunními patogeny  Výskyt ve volné vodě, ale hlavně v biofilmech  Riziko přenosu nákazy inhalací (aerosolu) a inokulací (např. výplachy očí) nebo aspirací vody  Vyšší riziko tam, kde vznikají aerosoly  Postihuje především osoby s oslabenou imunitou  Nejčastější riziko: legionelóza (pneumonie) či Pontiacká horečka způsobená bakterií Legionella pneumophila

44 Podmínky rozvoje legionel  Teploty v rozmezí 20 – 50 °C  Stagnace vody (slepá ramena, nečerpání vody)  Materiály, podporující množení mikrobů  Sanitace systému [sedimenty, kal, koroze, inkrusty]  Nutriční potenciál vody – AOC (asimilovatelný organický uhlík), BDOC (biodegradable dissolved organic carbon ) (vhodná úprava vody)  Rozšiřování vzduchem - > 60% rel. vlhkosti, vzdálenost od zdroje < 300 m  (pH v rozpětí 2,0 – 8,5)

45 Legislativní požadavky (TV)  Požadavky na kvalitu teplé vody definovány v zákoně o ochraně veřejného zdraví a vyhlášce 252/2004 Sb.  Povinnost monitorovat kvalitu (také na legionely) v ZZ  Nutno činit preventivní opatření (vyhnout se podmínkám rozvoje legionel – a tím i dalším mikroorganismům žijícím v podobném prostředí)

46 Rehabilitační a léčebné bazény

47  Požadavky na kvalitu vody v bazénech ZZ jsou nově definovány ve vyhlášce MZ č. 238/2011 Sb.  Nejen požadavky na kvalitu vody, ale i způsob úpravy a recirkulace vody, pokud nejde o tzv. vanové koupele (?)  Rizika mikrobiologická i chemická

48 Požadavky na „superčistou“ vodu ve ZZ  Voda pro hemodialýzu  Voda na oplachy nástrojů (endoskopy) a pro výrobu léčiv  Voda na kojeneckých odděleních  Voda pro pacienty s vážnou poruchou imunity (vyhláška 221/2010 Sb. vyžadovala pro intenzivní hematologickou péči pro alogenní transplantace krvetvorných buněk  filtrační zařízení na bezmikrobiální (sterilní) vodu, pokud není dodávána originálně balená…)

49 Ochrana před nepříznivými účinky hluku ve ZZ

50  Zákon o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb. v platném znění) + Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací  NV upravuje hygienické limity hluku pro pracoviště a chráněné prostory a to pro denní a noční dobu, způsob měření hluku a hodnocení  Zvuk = mechanické vlnění, vyvolávající sluchový vjem  Hluk = každý rušivý zvuk  Den ze zákona rozdělen na denní dobu (6:00 – 22:00) a noční dobu (22:00 – 6:00)

51 Ochrana před hlukem ve ZZ  Pro hodnocení hluku se použije 8 pro den nejhlučnějších hodin po sobě jdoucích, pro noc 1 (nejhlučnější) hodina = ekvivalentní hladina akustického tlaku. Pokud se jedná o dopravní hluk, je hodnocen pro celý den a celou noc.  Výjimečně se použije hladina maximálního akustického tlaku.  Hlukový limit je stanoven jako součet základní hladiny a korekcí – pro 3 „oblasti“ 

52 Ochrana před hlukem ve ZZ  Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce.  Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo… staveb pro zdravotní a sociální účely…  Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti

53 Ochrana před hlukem ve ZZ  Pobytová místnost je místnost nebo prostor, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v ní zdržovaly osoby (například kanceláře, dílny, ordinace, výukové prostory, pokoje ve zdravotnických zařízeních, hotelích a ubytovnách, halové prostory různého účelu, sály kin, divadel a kulturních zařízení, místnosti ve stavbách pro individuální rekreaci apod.) – definice podle Vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášek č. 491/2006 Sb. a 502/2006 Sb.

54 Hlukové limity pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb  Hygienický limit = základní hladina akustického tlaku A L Aeq,T (50 dB) + korekce: 1) Hluk z veřejné produkce hudby a provozoven služeb; 3) Hluk z dopravy; 4) Stará hluková zátěž (vzniklá do )

55 Hlukové limity pro chráněný vnitřní prostor staveb  Hygienický limit /pro hluk pronikající vzduchem zvenčí/ = základní hladina akustického tlaku A L Aeq,T (40 dB) + korekce:  Hygienický limit /pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu/ = základní hladina maximálního akustického tlaku A L Amax (40 dB) + korekce:

56 Hlukové limity pro chráněný vnitřní prostor staveb

57 Větrání pracovišť ve ZZ

58  Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví práci; §  Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným, nuceným nebo kombinovaným větráním  Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být a) 25 m 3 /h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd I nebo IIa na pracovišti bez přítomnosti chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění… (50 m 3 /h na prac. s chem. látkami či prachem atd.)  Nucené větrání musí být použito vždy, když pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců…

59 Mikroklimatické podmínky

60 Požadavky na mikroklimatické podmínky pobytových místností ve ZZ  Vyhláška MZ č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb  Provoz v pobytových místnostech se zajišťuje tak, aby byly dodrženy přípustné mikroklimatické podmínky…. s výjimkou mimořádně chladných ( 30 °C)

61 Požadavky na mikroklimatické podmínky pobytových místností ústavů SP a ZZ  Teplota (kulového teploměru):  24,0  2,0 /teplé období roku/  22,0  2,0 /chladné období roku/  Rychlost prouděné vzduchu:  0,16 – 0,25 m.s -1 /teplé období roku/  0,13 – 0,20 m.s -1 /chladné období roku/  Relativní vlhkost vzduchu:  nejvýše 64 % /teplé období roku/  nejméně 30 % /chladné období roku/  Relativní vlhkost v pokojích nemocných nemá být nižší než 55 %

62 Požadavky na mikroklimatické podmínky  V případě, že lůžkové pokoje nemocničního oddělení jsou orientovány na JZ nebo J (slunnou stranu), nestačí pokoj opatřit zvlhčovačem vzduchu nebo zajistit okna závěsy, ale je třeba zajistit klimatizaci (regulaci vnitřní teploty) pokoje.

63 Požadavky na mikrobiologickou kvalitu pobytových místností ústavů SP a ZZ  Nepřípustný je viditelný nárůst plísní na zdech a povrchu pobytových místností  Koncentrace bakterií nesmí překročit 500 KTJ na 1 m 3 vzduchu, stejný limit platí pro koncentraci plísní  tyto limity se nevztahují na prostory vyžadující zvýšené nároky na čistotu vnitřního prostředí !  Horní limitní hodnotou pro jeden gram prachu vysátého z lůžek, čalouněného nábytku a koberců ve vnitřním prostředí staveb jsou 2 μg alergenů roztočů nebo 0,6 mg guaninu.

64 Osvětlení

65 Osvětlení pracovišť ve ZZ  Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci; § 45  K osvětlení pracoviště (včetně spojovacích cest) se užívá denní, umělé nebo sdružené osvětlení.  Osvětlení musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky.  Osvětlení nesmí být příčinou oslňování  Pracoviště osvětlované denním osvětlením, kde může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonícími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření.

66 Osvětlení pracovišť ve ZZ  Normovou hodnotou se rozumí konkrétní hodnota denního, umělého nebo sdruženého osvětlení obsažená v příslušné české technické normě:  ČSN Denní osvětlení budov  ČSN Sdružené osvětlení  ČSN EN Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory  Sdružené osvětlení = záměrné současné osvětlení denním a doplňujícím umělým osvětlením

67 Osvětlení pracovišť ve ZZ Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném denním osvětlením, musí být dodrženy tyto hodnoty:  a) denní osvětlení vyjádřené činitelem denní osvětlenosti D, minimální D min = 1,5 %, při horním nebo kombinovaném denním osvětlení i průměrný D m = 3 %,  b) celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností E m = 200 lx. (§ 45, odst. 3)  Činitel denní osvětlenosti (D) = E/E h x 100 (%)  E = osvětlenost (v kontrolním době); Eh = osvětlenost venkovní vodorovně nezacloněné roviny – oboje v luxech

68 Osvětlení pracovišť ve ZZ Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném sdruženým osvětlením, musí být dodrženy tyto hodnoty:  a) denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální D min = 0,5 % a při horním a kombinovaném denním osvětlení i průměrný D m = 1 %,  b) celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností E m = 200 lx. (§ 45, odst. 4)

69 Osvětlení pracovišť ve ZZ Lumen je světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. Hlavní jednotka světelného toku. Kandela je svítivost světelného zdroje, který v daném směru emituje (vyzařuje) monochromattické záření o frekvenci 540×10 12 hertzů a jehož zářivost (zářivá intenzita) v tomto směru činí 1/683 wattů na jeden steradián.

70 Osvětlení pracovišť ve ZZ Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce a na kterém nemohou být splněny hodnoty pro denní ani pro sdružené osvětlení se může zřizovat a provozovat jen v případě, že jde o pracoviště:  a) pouze s nočním provozem,  b) které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu,  c) jehož účel nebo konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostatečný počet či velikost osvětlovacích otvorů. (§ 45, odst. 6)

71 Požadavky na osvětlení pracovišť ZZ  Osvětlenost a její rozložení v místě zrakového úkolu a v jeho bezprostředním okolí mají velký vliv na to, jak rychle, bezpečně a pohodlně osoba vnímá a vykonává zrakový úkol.  Požadavky na osvětlení pro různé prostory a činnosti jsou uvedeny v části 5 normy ČSN EN Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory

72 Požadavky na osvětlení pracovišť ZZ  Všechny hodnoty uvedené v této normě jsou udržované osvětlenosti a zajišťují potřebnou zrakovou pohodu a zrakový výkon  Udržovaná osvětlenost (E m ) je hodnota průměrné osvětlenosti na daném povrchu, pod kterou nesmí osvětlenost poklesnout  Osvětlení musí být rovnoměrné, nesmí se míhat a nesmí působit rušivě oslněním (sledováno pomocí indexu oslnění, resp. jednotným omezením oslnění UGR L )

73 Požadavky na osvětlení pracovišť ZZ  Pro zrakový výkon, pocit celkové a duševní pohody je důležité, aby barvy předmětů a lidské pokožky v prostředí byly podány přirozeně, věrně a tak, aby lidé vypadali přitažlivě a zdravě.  Bezpečnostní barvy musejí být vždy rozlišitelné jako takové.  Pro objektivní charakteristiku vlastností světelných zdrojů z hlediska podání barev byl zaveden index podání barev R a. Maximální hodnota R a je 100. Tato hodnota se zmenšuje se zhoršováním jakosti podání barev  Světlené zdroje s R a menším než 80 nesmějí být použity ve vnitřních prostorech, v nichž osoby pracují nebo pobývají dlouhodobě

74 ístnosti pro všeobecné použití (7.1) a místnosti pro personál (7.2) ČSN EN Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory M ístnosti pro všeobecné použití (7.1) a místnosti pro personál (7.2) Udržovaná osvětlenost (E m ), index oslnění (UGR L ), index podání barev (R a )

75 Osvětlení: lůžkové pokoje (7.3)

76 Osvětlení: vyšetřovny obecně (7.4) A dále požadavky na:  oční vyšetřovny (7.5), ORL vyšetřovny (7.6)  místnosti zobrazovacích metod (7.7) a porodní sály (7.8)  ošetřovny (všeobecně) (7.9)  operační prostory (7.10)  jednotky intenzivní péče (7.11)  zubní ordinace (7.12)  laboratoře a lékárny (7.13), dezinfekční prostory (7.14)

77 Osvětlení: oční vyšetřovny (7.5) a ORL vyšetřovny (7.6)

78 Osvětlení: místnosti zobrazovacích metod (7.7) a porodní sály (7.8)

79 Osvětlení: ošetřovny (všeobecně) (7.9)

80 Osvětlení: operační prostory (7.10)

81 Osvětlení: jednotky intenzivní péče (7.11)

82 Osvětlení: zubní ordinace (7.12)

83 Čisté prostory ve zdravotnictví

84  Ve ZZ je řada prostorů, kde se požaduje vyšší kvalita vnitřního prostředí ve smyslu definovaných tříd čistoty (např. operační sály, JIP, ARO, sterilní stany apod.)  Čisté prostory jsou specifické prostory, definované jako prostory, ve kterých je koncentrace znečišťujících látek (počet částic pevného aerosolu) limitována a kontrolována a které jsou navrhovány a užívány způsobem zabraňujícím vzniku, šíření a hromadění znečišťujících částic uvnitř prostoru při současné kontrole dalších fyzikálních parametrů prostředí

85 Čisté prostory (ve zdravotnictví)  Čisté prostory se dělí do 9 tříd čistoty podle ČSN EN ISO (Čisté prostory a příslušné řízené prostředí) na základě počtu částic pevného aerosolu větších nebo rovných určité velikosti obsažené v 1 m 3 vzduchu  Uvedené požadavky jsou zajištěny klimatizací, kdy je do prostoru přiváděno velké množství vysoce filtrovaného vzduchu, který zředí případnou koncentraci znečišťujících částic produkovaných pacientem  Skutečné počty částic se ověřují měřením  Ve ZZ se nejčastěji používá počet částic o velikosti 0,5 μm a 5 μm (= nejzávažnější z hlediska zdraví, protože částice o tomto rozmezí se dostávají do plicních sklípků)

86 Třídy čistoty podle ČSN EN ISO

87 Doporučené třídy čistoty pro typické zdravotnické prostory Druh prostoruTřída čistoty Superaseptický operační sál5-6 Zázemí superaseptického sálu7 Aseptický a septický operační sál7 Zázemí aseptického a sept. sálu8 Zákrokový sál8 JIP – popáleniny, transplantace5-6 JP – pooperační8 ARO7

88 Doporučené třídy čistoty ve ZZ

89 Čisté prostory ve zdravotnictví  Počty částic se měří fotoelektrickými přístroji, kdy je určitý objem vzorku nasáván do komory přístroje, která je osvětlena přes optickou soustavu laserovou diodou  Světlo rozptýlené částicemi je zachycováno fotobuňkou, převedeno na elektrický signál a vyhodnoceno mikroprocesorem, který je převede na počet částic v 1 m 3  Nutno přesně měřit objem vzduchu procházejícího komorou

90 Čisté prostory ve zdravotnictví  Zatím co pro ČP pro přípravu léčiv jsou jednoznačně dané požadavky pro kvalitu prostředí, způsob jejich dosažení i kontroly, pro ČP ve zdravotnictví takové požadavky nejsou nikde legislativně stanoveny.  Vychází z ČSN EN ISO jako odborného standardu a všechny požadavky kladené na ČP ve zdravotnictví jsou zatím stanoveny pouze dohodou mezi pracovníky orgánů ochrany veřejného zdraví, výrobci ČP (projektant ČP) a jejich uživateli – zdravotníky.

91 Čisté prostory ve zdravotnictví

92  Sebedokonalejší klimatizace ale nebude nic platná, jestliže se na těchto pracovištích nebude dodržovat hygienická kázeň, všechny dveře v době výkonu na operačním sále budou otevřeny (porušení tlakových poměrů a možnost nasávání znečištění z okolní budovy) a klimatizace se nebude správně provozovat a pravidelně čistit.

93 Část III Infekční a neinfekční hospitalismus a způsoby jeho prevence

94 Úkoly nemocniční hygieny  V oblasti  infekčního hospitalismu (problematika nozokomiálních nákaz)  neinfekčního hospitalismu

95 Problematika nozokomiálních nákaz  Nozokomiální infekce /nemocniční nákaza/ je nákaza endogenního nebo exogenního původu, která vznikla v příčinné souvislosti s pobytem nebo výkony prováděnými ve zdravotnickém zařízení nebo ústavu sociální péče v příslušné inkubační době, včetně nákaz (takto způsobených), které se projeví až po přeložení/propuštění pacienta.  Pojem nozokomiální pochází z řeckého slova nosokomeion, což znamená „nemocnice“ (nosos = nemoc, komeo = starat se o…).

96 Epidemiologie nozokomiálních nákaz  USA: cca 2 miliony pacientů za rok; příčina úmrtí u osob/rok (1995), náklady 4,5 – 11 miliard USD  Francie: prevalence 6,87 % v 2001 a 7,5 % v r (ale až 30 % na JIP); asi 9000 úmrtí za rok  Itálie: prevalence okolo 6,7 % (2000) čili mezi 450 a 700 tisíci pacienty za rok; způsobilo mezi 4500 a 7000 úmrtí  Odhadovaná prevalence v zemích EU je cca 7%

97 Epidemiologie nozokomiálních nákaz  Z informačního materiálu MZČR (http://knihabezpeci.mzcr.cz/Pages/73-Nemocnicni- Infekce.html):  Podle zahraničních odhadů je na světě každý den cca 1,4 milionu lidí léčeno pro infekci, kterou získali během pobytu v nemocnici.  V rozvinutých zemích je výskyt tzv. nosokomiálních (nemocničních) infekcí u 5 až 10 % všech hospitalizovaných, u pacientů přijímaných na jednotky intenzivní péče je to 15 až 40 %.  Nosokomiální infekce mohou výrazně zkomplikovat pobyt pacientů v nemocnici a není vzácné, že vedou i k jejich úmrtí.

98 Epidemiologie nozokomiálních nákaz  V ČR není v současné době žádný věrohodný (centrální) zdroj informací o výskytu NN, přestože šetření a evidence NN je dané zákonem o ochraně veřejného zdraví.  Některé nemocnice se tomu věnují více a alespoň částečné informace mají.  Povinnost mít systém sledování NN v lůžkových zařízeních bude nově začleněna do připravovaného zákona o zdravotních službách.  Nedávno proběhla bodová prevalenční studie NN (květen a červen 2012; asi ve 30 nemocnicích akutní péče v ČR). Výsledky nejsou zatím známé

99 Epidemiologie nozokomiálních nákaz Brno (nemocnice u sv. Anny):  2011 – hlavní příčina NN Klebsiella pneumonie (31 %), Pseudomonas aeruginosa (16 %).  ARO – v letech celkem 2925 hospitalizovaných, z toho 570 dostalo NN (což je asi 19,5 % - endemická hladina, prodloužení hospitalizace celkem 410 dnů/rok 2011).  Z 570 NN bylo 31 % exogenních, 31 % endogenních a 38 % neurčeno.

100 Epidemiologie nozokomiálních nákaz  Zdroj nákazy (pacient, personál, návštěvník)  Cesta přenosu (kontaktní přenos, inokulace, inhalace, implantace, ingesce…)  Vnímavý jedinec (= pacient oslabený základním onemocněním)  Riziko vzniku n.n. stoupá úměrně s 1.počtem provedených invazivních výkonů, 2.s délkou hospitalizace (kolonizace multirezistentními nozokomiálními kmeny), 3.se spektrem podávaných léků.

101 Spektrum původců nozokomiálních nákaz  Spektrum původců se mění – v 50.letech převládal Staphylococcus aureus, v 70.letech gramnegativní bakterie (např. Pseudomonas aeruginosa), od 80.let dominují grampozitivní bakterie s mnohočetnou resistencí – vancomycin resistentní enterokoky (VRE) a meticilin-resistentní stafylokoky (MRSA).  Mikroorganismy s nízkou virulencí, viry, houby, paraziti atakují imunokompromitované nemocné.  Cílem všech hygienických a protiepidemických opatření je minimalizovat vznik a šíření n.n.

102 Epidemiologická opatření proti n.n.  Hygienický režim pacientů (osobní hygieny, ústavní prádlo, umístění a pohyb nemocných atd.)  Režim ošetřování nemocných (ochranné pracovní prostředky zaměstnanců, mytí a dezinfekce rukou, individuální pomůcky pro jednoho pacienta, dezinfekce, sterilizace…)  Režim návštěv (především přenos nákaz vzdušnou cestou…)  Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče

103 Hygienická opatření proti n.n.  Režim nemocničního stravování (dietní stránka, hygienická stránka)  Úklid (estetická stránka a hygienická stránka – snaha o mikrobiálně bezpečné prostředí); mechanická očista, čistící a dezinfekční přípravky; dle provozního řádu  Dezinfekce a sterilizace  Režim odpadů (specifický zdravotnický odpad, nespecifický zdravotnický odpad, radioaktivní odpad)  Technické a věcné požadavky na vybavení zdravotnických zařízení

104 Pracovní skupina pro nozokomiální infekce Od roku 2001 existuje mezioborová Pracovní skupina pro nozokomiální infekce, kterou tvoří experti těchto odborných společností:  Společnost pro lékařskou mikrobiologii  Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii  Společnost infekčního lékařství  Společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny  Společnost pro nemocniční hygienu

105 Dezinfekce a sterilizace: požadavky viz vyhl. 306/2012 Sb. – příl. 4

106 Dezinfekce  Stupně dezinfekce: mechanická očista  dezinfekce  vyšší stupeň dezinfekce, dvoustupňová dezinfekce  sterilizace  Standardní operační postupy  Fyzikální dezinfekce (var, var pod tlakem, dezinfekce při nižší teplotě ve speciálních přístrojích, UV záření, filtrace, žíhání, pasterizace ad.)  Chemické dezinfekce (přípravky registrované podle zákona o biocidech), především přípravky chlorové, fenolové, jodové, kvarterní amoniové sloučeniny ad.  Fyzikálně-chemická dezinfekce (např. paroformaldehydová komora)

107 Vyšší stupeň dezinfekce Usmrcení všech růstových stádií mikroorganismů, ale ne cyst prvoků či vajíček helmintů Určeno pro zdrav. prostředky, které nemohou být dostupnými metodami sterilizovány a používají se k výkonům na mikrobiálně fyziologicky neosídlených tělních dutin  „chemická sterilizace v roztocích“ (starý název), např. roztok 2% glutaraldehydu po dobu 2-3 hodin, Persteril 0,5% po dobu 10 minut atd.  Zdravotnické prostředky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují 8 hodin kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách nebo speciálních skříních.  Úspěšnost vyššího stupně dezinfekce se dokládá deníkem vyššího stupně dezinfekce pro každý zdravotnický prostředek…

108 Sterilizace  Konečná etapa, včetně osušení a opatření vhodným obalem na skladování  Schválené sterilizační postupy (podle technických norem, např. ČSN EN 550)  Fyzikální: nasycená vodní pára pod tlakem, horká voda pod tlakem (např. chirurgické nástroje k okamžitému použití), horký vzduch, plazma, radiační sterilizace  Chemická: formaldehyd, etylenoxid, perkyseliny  Definované expirační doby obalového materiálu, povolené typy obalů  Dokumentace, kontrola účinnosti, validace

109 Hygienické požadavky na provoz ZZ

110  Zákon o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb. v platném znění) +  Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče

111 Vyhláška 306/2012 Sb. (obsah):  Způsob a rozsah hlášení infekčních onemocnění s výjimkou nemocničních nákaz  Způsob hlášení nemocničních nákaz  Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a nemocí, jejichž léčení je povinné  Zásady pro odběr a vyšetření biologického materiálu a náležitosti žádanky  Požadavky na umístění a přístrojové a materiálové vybavení laboratoře provádějící laboratorní vyšetření na virus HIV

112 Vyhláška 306/2012 Sb. (obsah):  Lékařské prohlídky u fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné  Příjem a ošetřování fyzických osob ve ZZ a ÚSP  Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, dezinfekce  Manipulace s prádlem  Hygienické požadavky na úklid

113 Vyhl. 306/ § 10 (úklid)  (5) Odpad se třídí v místě vzniku, nebezpečný odpad se ukládá do označených, oddělených, krytých, uzaviratelných, nepropustných a mechanicky odolných obalů, podle možnosti spalitelných bez nutnosti další manipulace s odpadem. Ostrý odpad se ukládá do označených, spalitelných, pevnostěnných, nepropichnutelných a nepropustných obalů… (pokračování)

114 Vyhl. 306/ § 10 (úklid)  (5) …Nebezpečné odpady, zejména ostré předměty, se neukládají do papírových obalů. Nebezpečný odpad vznikající u lůžek pacientů se odstraňuje bezprostředně, z pracoviště se odstraňuje průběžně, nejméně jednou za 24 hodin. Shromažďování tohoto odpadu se provádí podle provozního řádu zařízení ve shromažďovacích nádobách, které musí odpovídat jiným právním předpisům… (pokračování)

115 Vyhl. 306/ § 10 (úklid)  (5) …Shromáždění odpadu před jeho konečným odstraněním ve vyhrazeném uzavřeném prostoru je možné nejdéle 3 dny. Skladování nebezpečného odpadu (anatomického a infekčního) je možné po dobu 1 měsíce v mrazicím nebo chlazeném prostoru při teplotě maximálně 8 °C. Vysoce infekční odpad musí být bezprostředně v přímé návaznosti na jeho vznik upraven dekontaminací certifikovaným technologickým zařízením… (pokračování)

116 Vyhl. 306/ § 10 (úklid)  (5) …Při odstraňování části těla a orgánů se postupuje podle jiného právního předpisu (= zákon o zdravotních službách)… … Evidence odpadu, jeho přeprava a předání oprávněné osobě za účelem jeho odstranění upravují jiné právní předpisy (= zákon o odpadech)…

117 Dozor nad dodržováním požadavků stanovených pro vybavení a provoz ZZ

118 Dozor nad dodržováním požadavků…  Požadavky stanovené vyhláškou č. 92/2012 Sb. (o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení): odbor zdravotnictví krajského úřadu  Mikroklimatické požadavky, hluk, osvětlení, pracovní prostředí, dezinfekce a sterilizace, provoz ZZ (úklid…): odbor epidemiologie krajské hygienické stanice

119 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Zdravotnickázařízení. Stavebně technická opatření k ochraně provozovatelů i uživatelů Sylva Rödlová 3. LF UK, 2014 Veřejné zdravotnictví, E2H."

Podobné prezentace


Reklamy Google