Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Autoimunitní procesy  Jana Švarcová, Tereza Krajčiová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Autoimunitní procesy  Jana Švarcová, Tereza Krajčiová."— Transkript prezentace:

1 Autoimunitní procesy  Jana Švarcová, Tereza Krajčiová

2 Autoimunitní onemocnění  vznik – postupný  fáze  iniciace – porucha tolerance → tvorba protilátek  propagace – známky zánětlivého poškození tkání  regulace – zhojení zánětu (spontánně/léčba)  nezhojený zánět – progrese (jeden/více orgánů)  konečné stádium – nevratné poškození

3 Autoimunitní onemocnění  fyziologický jev - schopnost imunitního systému rozpoznávat antigeny vlastních tkání (homeostatické mechanizmy)  autoimun. onemocnění – autoimunitní reakce vedoucí k poškození tkání  zánět – hlavní rys autoimun. chorob ⇒ označení IMID (immune mediated inflammatory disorders)

4 Klasifikace autoimunitních onemocnění Systémové autoimunitní choroby  Revmatoidní artritida - postižení kloubů, méně často plic nebo kůže  Systémový lupus erythematodes (SLE) - multiorgánové postižení včetně orgánů pro život nezbytných (zvláště ledviny a mozek), postižení kůže, kloubů, ledvin, srdce, mozku, červených krvinek aj.  Sklerodermie - pojivové tkáně (kolagenóza); chronický progredující charakter. Nejprve postihuje kůži a pohybový systém, později vnitřní orgány.  Sjögrenův syndrom - postižení slinných žláz, slzných žláz, kloubů  Goodpastureův syndrom - postižení plic a ledvin  Wegenerova granulomatóza - nekrotizující vaskulitida, která se projevuje postižením dýchacího ústrojí s tvorbou granulomů a glomerulonefritidou  Polymyalgia rheumatica - zánětlivé revmatické onemocnění; především starší populace. Bolest ramenních a pánevních pletenců a šíjových svalů, spojená s výraznou ztuhlostí  Temporální artritida/velkobuněčná artritida - postižení tepen hlavy a krku Orgánově specifické autoimunitní choroby  Diabetes mellitus 1.typu - postižení ostrůvků slinivky břišní  Hashimotova thyreoiditida a Graves- Basedowova nemoc - štítná žlázy  Celiakie, Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida - zažívací ústrojí  Roztroušená skleróza, Guillain-Barrého syndrom - CNS  Addisonova nemoc -nadledviny  Primární biliární cirhóza, sklerozující cholangitida, autoimunitní hepatitida – játra

5 Etiologie autoimunitních chorob  rizikové faktory  genetické – náchylnost  vnější – spouštěcí faktory

6 Vnitřní faktory  genetické  asociace s MHC - (HLA geny)  geny kódující cytokiny – deficit/nadbytek určitého cytokinu  geny regulující apoptózu  hormonální – většina autoimun. chorob častější u žen (dospívání × porod × těhotenství) rozdílná citlivost regulačních T-buněk k estrogenům u žen a mužů

7 Vnější faktory  infekce – různé mechanizmy; kombinace  stres – aktivace neuroendokrinní osy a hormonální dysbalance  léky – modifikace autoantigenů a porušení regulačních mechanizmů  chemikálie  UV záření

8 Revmatoidní artritida  systémové autoimunitní onemocnění charakterizované zánětlivou polyartritidou (chronický zánět - synoviální hypertrofie s infiltrací zánětlivých b., destrukce kloubní chrupavky a dekalcifikace kosti)  výskyt – převážně mladí nemocní (20-40 let) a premenopauzální ženy  převaha žen k mužům (2-3 : 1)  přibližně 1 % populace

9 Revmatoidní artritida (RA)  etiologie – příčina vzniku a rozvoje RA stále neznámá. Na vzniku se podílí více faktorů (genet. predispozice, virové a bakteriální Ag), které aktivují imunitní systém. U 80 % pacientů – přítomny revmatoidní faktory (Ab proti Fc fragmentu IgG).  hlavním příznakem RA – symetrický otok a bolestivost řady kloubů; zejména drobné klouby rukou a nohou, doprovázeny ranní ztuhlostí trvající déle než 1 hod., který postupně vede k rozvoji kloubních destrukcí a deformit

10 Účinek cytokinů na patogenezi RA  autoantigen – aktivace a proliferace T-buněk → produkce prozánětlivých cytokinů → vznik autoimunitní rce  postižené ložisko – lymfocyty, neutrofily, makrofágy  klíčová úloha – T-lymfocyty, které poté aktivují B-buňky produkující Ab v postiženém kloubu  zánětlivé buňky produkují reaktivní formy kyslíku (původně určené pro likvidaci Ag) → nadbytek radikálů → destrukce chrupavky (chondrocyty) a kostních buněk

11 Diagnostika - Laboratorní nálezy I.  zánětlivé markery – reaktanty akutní fáze zánětu (CRP), ↑↑ FW  elektroforéza sérových bílkovin – akutní/chronický stav ( α 2 -globuliny/ γ -globuliny), ↓ Alb  synoviální tekutina – žlutá, zakalená a má sníženou viskozitu

12  autoprotilátky :  revmatoidní faktory (RF) – Ab reagují s Fc částí molekuly IgG 70 – 80 % pacientů s RA (tzv. séropozitivni) ∼ 20 % pacientů – test negativní (tzv. séronegativní)  antinukleární protilátky (ANA) - pozitivní 33 – 52 % případů  protilátky proti citrulinovanému cyklickému peptidu (ACPA) – velká specifičnost ∼ 80 % pacientů (×1 % populace)  antiperinukleární faktory (APF) Diagnostika - Laboratorní nálezy II.

13 Diagnostika RA – III.  anamnéza se zaměřením na revmatologickou symptomatologii  artrosonografie (časná stádia RA)  RTG vyšetření kloubů  MR

14 Léčba u RA  farmakoterapie RA – 3 kategorie léků:  nesteroidní antirevmatika – protizánětlivý účinek (potlačují tvorbu cyklooxygenázy – jeden z klíčových enzymů vzniku lokálních mediátorů zánětu) + analgetický účinek  léky modifikující nemoc (DMARD´s = disease modifying drugs) - chemicky i farmakodynamicky různorodá skupina látek (dosud nejasným způsobem příznivě modifikující projevy a průběh nemoci) - nástup účinku léků s určitým zpožděním (týdny, měsíce), po jejich vysazení však může přetrvávat - nežádoucí účinky – zvláště hepatotoxické, hematotoxické a imunosupresivní  kortikoidy - protizánětlivý a imunosupresivní účinek - nástup - obvykle rychlý a silný (pouze jen dočasný účinek na symptomy nemoci) V poslední době se rozvíjí nový typ terapie – tzv. biologická léčba - látky zasahující klíčová místa imunitních reakcí (např. proti nejdůležitějším cytokinům) - princip působení – monoklonální Ab nebo antagonisté receptorů pro tyto cytokiny

15 Roztroušená skleróza (RS)  chronické zánětlivé onemocnění CNS, při kterém dochází k poškození nervové tkáně odbouráváním myelinu a následně k rozpadu axonů  cílovými antigeny autoimunitního útoku - antigeny myelinové pochvy obalující nervová vlákna

16 Epidemiologie RS  vliv zeměpisné šířky (u nás nejčastější invalidizující onemocnění z neurologických příčin u mladších pacientů); výskyt onemocnění se zvyšuje se vzdáleností od rovníku, nejhojnější je v mírném pásu severní polokoule  počátek onemocnění – mezi let  převaha žen k mužům, přibližně 2:1  prevalence v ČR cca 100/ obyvatel (ve skutečnosti nepochybně preval. vyšší)  genetická dispozice

17  iniciátory nemoci –T-lymfocyty (autoagresivní)  charakteristika onemocnění - vznik mnohočetných zánětlivých ložisek (tzv. plaků) v bílé hmotě mozku a míchy  velikost plaky – nejčastěji několik milimetrů až centimetr Patogeneze RS

18 Projevy nemoci RS  příznaky ložiskové i celkové  neurologické příznaky - dány dráhou, v jejímž průběhu se demyelinizace a axonální ztráta odehrávají → rozmanitost příznaků – různé lokality mozku, míchy a zrakových nervů  nejčastější příznaky začátku onemocnění - poruchy zraku (tzv. optická neuritida) a poruchy citlivosti, poruchy rovnováhy ∼ 30 % nemocných - poruchy učení, pozornosti, rychlosti zpracování informací a paměti  nejzávažnějšími příznaky - poruchy hybnosti (postiženo - jednu až všechny čtyři končetiny v různých kombinacích). Reverzibilita těchto poruch - větší na počátku onemocnění.  příznaky celkové – únava, poruchy spánku, změny nálad (poruchy nálad - až 55 % pacientů s RS; velmi často je pozorována deprese)

19 Diagnostika RS  dg cíl - je prokázat diseminaci zánětlivého procesu v prostoru CNS a čase; definitivní diagnóza - stanovena až podle charakteru průběhu onemocnění  podezření na toto onemocnění – abnormální výsledky tří pomocných vyšetření:  MR, vyšetření MMM a evokované potenciály (EP)  definitivní stanovení diagnózy RS - McDonaldova kritéria; zásadní přínos těchto kritérií - začlenění MR nálezů (tzn. zahrnují klinický, laboratorní a radiologický nález)

20  vyšetření MMM - intratekální syntéza IgG  kvalitativně – přítomnost oligoklonálních IgG pásů  kvantitativně – zvýšená produkce IgG v CNS Diagnostika - Laboratorní nálezy Typ 1 – v séru i v moku pouze polyklonální IgG – normální nález Typ 2 – oligoklonální proužky pouze v moku – lokální syntéza IgG (např. RS) Typ 3 – oligoklonální proužky v moku a další oligoklonální proužky v likvoru i v séru – lokální syntéza IgG a produkce protilátek v organizmu (např. chronická infekce CNS, RS)

21 Léčba u RS  terapie akutního stavu – ataky (kortikosteroidy)  dlouhodobá terapie k ovlivnění přirozeného průběhu choroby – snížení počtu atak a celkové zpomalení progrese onemocnění (interferon-beta či glatiramer acetát)  léčba chronické progrese či maligního průběhu onemocnění (IVIG, Natalizumab)  symptomatická terapie – usnadnění společenského života (bolest, křeče, únava, deprese)

22 Humorální imunita u RS Hlavní proteiny autoimunitní imunopatologické reakce: MBP - myelinový bazický protein PLP - proteolipidový protein MOG - myelinový oligodendrocytární glykoprotein MAG - glykoprotein asociovaný s myelinem  antigeny u RS:  cizorodé (viry – spalniček, zarděnek, herpes)  vlastní – autoantigeny neuronů (myelin)  MBP - AMK sekvence tohoto proteinu obdobná u většiny živočichů (Mr ∼ Da) - lokalizace – cytoplazmatická strana myelinové vrstvy - shoda v AMK sekvenci – pozice např. se sekvencemi hemaglutininu viru chřipky, polymerázou HBV, proteiny virů spalniček a EBV  !! k indukci onemocnění stačí shoda pouze v několika AMK proteinu MBP

23 Autoimunitní postižení endokrinního systému  Hashimotova thyreoiditida  Graves-Basedowova choroba  Diabetes mellitus I. typu  Addisonova choroba  Autoimunitní polyglandulární syndrom

24 Graves-Basedowova choroba  hyperfunkce thyroidu (thyreotoxikóza)  projevy  hyperthyroidismus  thyreotoxikóza  často exoftalmus

25 Graves-Basedowova choroba  struma  měkká, difúzní, bohatě vaskularizovaná (víry, šelesty); u starších pacientů tvorba uzlů,  hypermetabolický syndrom  kůže vlhká, opocená, teplá, vypadávání vlasů, třepení nehtů  úzkostnost, emoční labilita, svalová slabost a atrofie (tyreotoxická myopatie)  jemný třes rukou, nespavost, neklid, tlaky v očích  váhový úbytek (v krátké době i > 10 kg) často se zvýšenou chutí k jídlu  výrazné kardiovaskulární příznaky – starší pac. tachykardie, poruchy rytmu (často fibrilace síní)

26 Diagnostika  ⇈ fT4, ⇊ TSH, ↑ fT3  doplnění: anti-TPO_Ab, TRAK (Ab proti tyreoidálnímu receptoru)  UZ – nehomogenní ŠŽ, uzlovatění a typická vysoká perfuze

27 Systémový lupus erythematodes (SLE)  chronické onemocnění, které může postihnout všechny tkáně a orgány v těle  genetická dispozice – HLA DR2, HLA DR3  převážně ženy (9:1), prevalence 1:4000  imunopatogeneze – ukládání imunokomplexů ve tkáních:  glomeruly – nefritida  kůže „motýlovitý“ erytém ve tváři diskoidní lupus (horní část trupu, paže, krk, hlava) fotosenzitivita

28 Klinický obraz a diagnostika  celkové projevy - postižení CNS (bolesti hlavy, křeče, cévní mozková příhoda; poruchy nálad a chování, deprese, poruchy koncentrace a paměti)  artritida nebo artralgie  zánět pohrudnice / zánět osrdečníku  ledviny – lupusová glomerulonefritida – proteinurie, sediment – válce, erytrocyturie, pyurie

29  autoprotilátky proti jaderným Ag (ANA)  autoprotilátky proti dsDNA ( ∼ 70 % nemocných)  antikardiolipinové Ab – antikardiolipinový sy.  KO – ↓ leukocyty, ↓ erytrocyty, ↓ trombocyty, ↓ Hb Diagnostika - Laboratorní nálezy

30 KAZUISTIKY

31 Kazuistika I. Pacientka, 41 let  OA: běžné dětské nemoci. V dětství opakované angíny, v 18 letech tonzilektomie.  RA: otec po infarktu myokardu, vysoký TK; matka léčena pro deprese a sníženou fci štítné žlázy; bratr zdráv  NO: v poslední době trpí velkým stresem, rozvod před 6 měsíci. Před měsícem prodělána protahovaná viróza doprovázená bolestí svalů a kloubů. Od této doby pociťování únavy, nechutenství a v odpoledních hodinách teplota (do 37,5 °C). Před týdnem – otoky kloubů, silně bolestivé; bolestivá chůze. Ráno – ztuhlost kloubů, cca 2 hodiny. Pro kloubní obtíže znemožněn výkon zaměstnání – grafička.

32 Kazuistika I.  Fyzikální vyšetření: TK 100/60; P 72/min; T 37,3 °C; uzliny nehmatné, ŠŽ nezvětšena; srdeční akce pravidelná HK – symetrický otok kloubů; klouby teplé, bolestivost při stisku/pohybu, nedovření pěsti DK – kyčel – volná pohyblivost; kolenní klouby oteklé, teplé, možnost výpotku Páteř – volná pohyblivost  Laboratoř: FW 75/88; KO – norma; CRP 46,3 mg/l; základní BCH – norma; Moč/sediment - norma  ?? dg

33 Kazuistika II.  Pacientka, 34 let:  NO: časté pocení, netolerance tepla, únava, nesoustředěnost, padání vlasů, řidší stolice, úbytek váhy (7 kg/rok), bušení srdce, zvýšená klidová srdeční frekvence (120/min)  OA: před 10 lety-nespecifikované onem. ŠŽ  RA: bez pozoruhodností  FA: HA

34 Kazuistika II.  Fyz.vyšetření: TK 120/55 mmHg, TF 118/min, DF 14/min, teplota 36,7 °C, opocená, řidší vlasy, exoftalmus, mírně zvětšená ŠŽ, systolický šelest nad mitrální chlopní  Laboratoř: biochemie v normě, TSH (0,002 mIU/l), glykémie 20 mmol/l  RTG: norma  EKG: sinusová tachykardie ? Dg ?


Stáhnout ppt "Autoimunitní procesy  Jana Švarcová, Tereza Krajčiová."

Podobné prezentace


Reklamy Google