Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilViktorie Kučerová
1
Sociologické aspekty práva Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/28.0080
2
Sociologické vymezení práva Na rozdíl od právní vědy se sociologie práva zabývá právem v jeho fakticitě, tzn. tím, jak právo reálně působí (nikoli jeho psanou podobou). Sociologie práva chápe právo jako oblast sociálního života Právo je sociální proces uskutečňovaný lidmi během sociální interakce
3
Právo jako oblast sociálního života Systém právních norem Právní vědomí Právní komunikace Právní motivace Soubor právního chování (úkony) Soubor právních vztahů Instituce aplikující právo Tvorba právních rozhodnutí Tvorba právních norem
4
Základní sociologické koncepty práva Právní pluralismus – vychází z širšího pojetí práva, které není ztotožněno pouze s právem stanoveným státem Právo jako donucovací řád – odlišení práva jako mocenského systému sociální kontroly Právo jako zpracovávání sporu – právo je vytvářeno soudy při rozhodování konkrétních případů Právo spojené s doktrínou legality – právní normy omezují libovůli a jsou prostředkem normativního dohledu nad rozhodováním
5
Právní vědomí Výsledek projekce objektivního práva do vědomí lidí Skládá se ze: znalosti práva – obsahuje prvky poznávací mínění o právu – obsahuje prvky hodnotící a postojové
6
Znalost práva I. Pohled na právo „de lege lata“ Rozlišuje se na: vědomí práva – subjekt si je vědom toho, že určitý druh chování je právně upraven právní informovanost – faktická obeznámenost s právem; míra, ve které se právní subjekt vyzná v právu Tyto dva aspekty jsou vzájemně relativně nezávislé Zákonodárce po vydání právní úpravy předpokládá šíření znalosti jejího obsahu – výzkumy ani zkušenosti to nepotvrzují
7
Znalost práva II. Výzkumy ukázaly, že znalost práva je vyšší: u mužů než u žen u lidí v produktivním věku než u důchodců a mladých lidí u duševně pracujících než u dělníků s rostoucím vzděláním s rostoucí společenskou angažovaností s rostoucí velikostí místa bydliště
8
Neznalost práva neomlouvá Na neznalost se nelze odvolávat Je to legitimní požadavek? Může člověk intuitivně znát to, co se studuje 5 let na VŠ a dále osvojuje v praxi? Je to legitimní spíše v případech, kde je právo ztělesněno i jinou sociální normou Diferenciace znalosti práva představuje i určitou formu mocenské diferenciace
9
Právní pověry Představy o právu, které jsou v rozporu s platnými právními předpisy Vznikly většinou proto, že kdysi něco platilo či fungovalo a zůstává to v podvědomí větší či menší části společnosti Příklady: možnost zrušit manželství do 24 hodin od jeho uzavření; „dokupování“ let pro uzavření manželství
10
Mínění o právu (právní cítění) Pohled na právo „de lege ferenda“ Vyjadřuje emocionálně i racionálně hodnotící pohled na právo v podobě: Názorů a představ Postojů k právu
11
Objekty hodnocení Hodnotící soudy zahrnují: platné právo jednání právních subjektů – dodržování a porušování práva činnost právních institucí – kvalita a efektivnost představy o žádoucí právní úpravě – z hlediska spravedlnosti, účelnosti, efektivity představy o trestnosti a postihu určitého jednání – zda postihovat a jakým způsobem
12
Postoje k právu Postoj k právu lze vymezit jako sociálně naučenou dlouhodobou tendenci právního subjektu reagovat určitým relativně ustáleným způsobem na právní podněty, zejména na požadavky právní normy a vytvořenou právní situaci
13
Postoje k právu 1 – právní étos Vyjadřuje vnitřní akceptaci práva Odkazuje na zájmový a hodnotový konsensus adresáta práva a zákonodárce Odráží důvěru v právní systém, právní aparát a jeho úředníky
14
Postoje k právu 2 – legalismus Výraz formálního uznání potřeby a nutnosti existence právního řádu jako garanta sociálního pořádku, jistoty a stability Respektování autority zákonodárce a jeho normativních aktů bez ohledu na jejich obsah Ochota a připravenost subjektu dodržet za všech okolností povinnosti stanovené právní normou
15
Postoje k právu 3 – konformismus Adresát normu dodržuje proto, že ji dodržuje i sociální prostředí, ve kterém se pohybuje Určující je formální hledisko – splnění normativního očekávání skupiny Jedinec ustupuje sociálnímu tlaku Vnější konformismus – vnitřní odpor k obsahu normy Vnitřní konformismus – vnější i vnitřní soulad
16
Postoje k právu 4 – pragmatismus Utilitaristický postoj, který vidí v právu pouze prostředek dosažení svých cílů a prosazení svých zájmů Instrumentální vztah k právu se snahou dosáhnout maxima výhod Adresát nemá zábrany obcházet právo, využívat jeho mezer a nedostatků
17
Postoje k právu 5 – oportunismus Postoj balancující na rozhraní dodržování práva a zneužívání práva V případě dostatečných výhod je adresát ochoten k drobnému porušování práva a nést případné důsledky Prospěchářský vztah k právu
18
Postoje k právu 6 – deliktní utilitarismus Negativní právní postoj K dosažení cílů volí adresát práva i nelegální prostředky V zásadě ale akceptuje hodnoty chráněné právem Vnitřně se s obsahem práva jednoznačně neidentifikuje, jelikož koliduje s jeho hodnotovými orientacemi
19
Postoje k právu 7 – nonkonformismus Záporný vztah k právu Snaha a potřeba se distancovat od většinových sociálních norem a vzorů chování Opoziční stanovisko vůči standardnímu právně loajálnímu právnímu jednání
20
Postoje k právu 8 – deviace Jedinec právní normy vnitřně neakceptuje Nedostatečně vnímá a zohledňuje sociální tlak působící na dodržování práva Postrádá legalistický přístup k právu a chybí mu zábrany působící jako brzdy protiprávního jednání Právo, které nevyhovuje, není akceptováno
21
Postoje k právu 9 – anarchismus Apriorní odmítání právních norem, jejich existence a závaznosti, včetně legálních způsobů chování Postoj příznačný pro asociální jedince a asociální subkultury Právo je nepřijatelné, protože omezuje svobodu jednání
22
Právní komunikace Je součástí sociální komunikace, tedy sdělování informací v rámci sociálního kontaktu Subjekty jsou sdělovatel a příjemce Probíhá ve dvou podobách: Komunikační akt – jednotlivé sdělení v omezeném čase (rozhovor lidí, porada) Komunikační proces – složen z několika komunikačních aktů (odborný kurs, televizní seriál) Komunikační spojení může být: Obousměrné (nejčastější) Jednosměrné (média)
23
Prvky komunikačního aktu Kdo (sdělovatel – jedinec, skupina) Co říká (obsah sdělení) Jakým kanálem (lidské smysly, technická zařízení) Komu (příjemce) S jakým efektem (míra splnění cílů sdělení) Situace komunikace (fyzikální, psychické a sociokulturní podmínky)
24
Právní informace Zahrnují především: Informace o existenci právních norem Rozsah dovolených a nedovolených způsobů chování s podmínkami, za nichž je možné je realizovat Způsoby jednání státních orgánů a jejich pravomoci Podklady pro interpretaci práva (pojmy) Zkušenosti z realizace práva a aplikace práva
25
Přenos právních informací Přímo – z autentického textu právního předpisu (úřední sbírky) Nepřímo – zprostředkovaně přes jiný informační zdroj (přednáška, článek, zkušenost, rozhovor, internet, média) Mimoprávně – zprostředkován působením jiných sociálních regulativů (morálka, náboženství, hodnoty)
26
Činitelé při přenosu právních informací Interpretátor – právník, který kvalifikovaně vykládá obsah právních norem a související problematiku (advokát, soudce, úředník) Názorový vůdce – jedinec, který v neformálních kontaktech ovlivňuje ostatní v jejich názorech, může to být interpretátor, ale důležitý je neformální osobní vliv (rodič, učitel) Média – hromadný a jednosměrný přenos anonymnímu publiku
27
Cíl právní komunikace Základní informace o právním řádu – orientace v běžných vztazích a situacích Informace nezbytné pro výkon sociálních rolí – rodič, lékař, řidič, učitel Informace potřebné pro zásadnější kvalifikovaná rozhodnutí – osvojení dítěte, prodej nemovitosti
28
Změna pr. vědomí na základě pr. informací Adaptace – přizpůsobení vlastních názorů a představ obsahu právní normy – hodnotový a postojový kompromis (věřící přijme legálnost interrupcí) Pozitivace – dříve osvojeným neprávním regulativům připíše jedinec právní charakter (zásada pomoci bližnímu ve vztahu k tr. činu neposkytnutí pomoci) Přenášení obsahu – osvojení si právní normy v dílčí pragmatické podobě k bezprostřednímu účelu na základě interpretace jiné osoby (nezná stavební zákon, ale soused poradí, co je třeba k ohlášení stavby)
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.