Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomická a finanční krize Příčiny a možnosti řešení Mgr. Ing. Petr Wawrosz.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomická a finanční krize Příčiny a možnosti řešení Mgr. Ing. Petr Wawrosz."— Transkript prezentace:

1 Ekonomická a finanční krize Příčiny a možnosti řešení Mgr. Ing. Petr Wawrosz

2 Osnova 1. USA: monetární expanze 2. USA: hypotéční krize 3. USA: Credit Default Swaps 4. USA: finanční a hypotéční krize: shrnutí příčin 5. Island: aneb život na dluh 6. Velká Británie a Irsko 7. Pobaltí 8. Deflace: hrozba a nebezpečí 9. ČR a krize 10. Závěr

3 USA – příčina n.1: expanzivní měnová politika Léta : - průměrný růst HDP 3,2 % p.a - průměrná míra inflace cca 2-3 % - průměrná míra nezaměstnanosti okolo 5 % 2001: zpomalení tempa ekonomického růstu: - technologická bublina září 2001 FED uvolňuje měnovou politiku, ale nechává ji volnou příliš dlouho

4 USA, makro ukazatele (pramen: IMF, OECD, FED) T. růstu HDP (%) 3,70,81,62,53,62,92,82,01,6 Inflac e (%) 2,22,11,51,82,02,32,42,23,6 Úrok. míra (pokl. pouk.) 6,50 (5) 6,00 (1) 1,75 (12) 1,25 (11) 1,00 (6) 2,25 (12) 4,25 (12) 5,25 (6) 4,25 (12) 1,00 (10) 0-0,25 (12) T. růstu M2 a M3 (%) 6,2 8,6 9,6 11,5 6,5 6,4 4,5 3,4 5,6 6,2 4,0 7,8 5,35,87,6

5 USA: měnová expanze Tempo růstu množství peněz v oběhu (M2 a M3) rostlo rychleji než tempo růstu HDP To by se mělo odrazit v inflaci, ale projevilo se jen částečně Nadbytečné peníze musely najít někde využití: nemovitosti Pozn. problematičnost měření inflace - CPI

6 USA: hypotéční krize Nadbytek peněz vyvolal pokles cen peněz na trhu nemovitostí! Sazba hypotečního úvěru s 30letou fixací klesla v průběhu roku 2003 na 5,50 procenta, s 15letou fixací na 5,00 procenta a u hypotéky s pohyblivou mírou dokonce na 3,50 procenta! Až do roku 2001 byl na trhu financování a následného nákupu nemovitostí naprostý klid. Nárůst počtu prodaných nemovitostí zhruba kopíroval nárůst počtu obyvatel USA kombinovaný s růstem jejich životní úrovně. V roce 2001 došlo v USA k prodeji nových rodinných domů, což bylo v souladu s průměrným dvouprocentním meziročním nárůstem zaznamenaným v předchozích 15 letech.

7 USA: hypotéční krize OD 2001: pokles sazby FEDu a následně i sazby hypotéčních úvěrů hypotečních úvěrů Hypotéky a nemovitosti si pořizují i ty domácnosti, které by za normální situace na vlastní bydlení neměly dostatek finančních prostředků. Kontrola bonity klienta jde stranou. Od roku 2002 si proto pořizovali nemovitosti i ti lidé, o nichž bankéři museli přinejmenším tušit problémy se splácením v horizontu pěti let. V roce 2002 se v USA prodalo již nových rodinných domů, v roce 2003 pak , v roce 2004 potom Počet prodaných nemovitostí rostl v letech 2001 až 2005 o 9 procent ročně, počet obyvatel USA o jedno procento, nominální platy o čtyři procenta, příjmy z akcií v daném období spíše stagnovaly. Nenarůstal pouze počet prodaných (koupených) nemovitostí, ale i jejich cena - ze dolarů (rok 2001) na dolarů (rok 2005), měřeno mediánem. To představovalo meziroční nárůst cen ve výši 8 procent.

8 USA: hypotéční krize pramen: Počet nově prod. RD (tis.) Cena nového RD (tis. USD, medián)

9 USA: hypotéční krize Rozšíření hypoték s pohyblivou úrokovou sazbou Růst prům. ceny nemovitostí ( ): 18 % Růst prům. nominálních příjmů v USA ( ): 5-6 % Na nákup nových rodinných domů se domácnosti musely zadlužovat Pokud by hypotéky byly poskytovány standardně, nebylo by postaveno cca 730 tis. RD (www.euroekonom.cz) - při ceně 250 tis. USD tedy cca 180 mld.USD.www.euroekonom.cz Trh stávajících RD: též růst ceny, též nákup na dluh ( mld. USD).

10 USA: hypotéční krize Od 2004: nárůst úrokové míry (pokladniční poukázky FEDu: 2003 – 1 %, 2006 – 5,25 %). Hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou se pro domácnosti stávají dražší. Zároveň roste cena ropy! Klesá počet žádostí o hypotéku, klesá počet zájemců o nový i stávající RD, stagnuje cena RD, roste doba prodeje RD. Domácnosti s hypotékou omezují svou spotřebu = zárodek ekonomické krize! Nejsou-li domácnosti schopny splácet hypotéku, dostávají se do problémů instituce, které hypotéku financují. Čím více neplatičů, tím větší pst. problémů.

11 USA: hypotéční krize – role agentur Federal National Mortgage Association (Fannie Mae) Federal Home Loan Mortgage Corporation (Freddie Mac) Od r soukromé společnosti se speciální právní formou - vládou zřízená soukromá korporace. Akcie jsou obchodovány na burze, nicméně firmy koordinují své aktivity s vládou Úkoly: 1)pečovat o stabilitu trhu s hypotékami, 2) přiměřeně reagovat na situaci na finančním trhu, 3) podporovat hypotéky pro nízkopříjmové rodiny a tyto hypotéky dotovat z výnosů z jiné činnosti. V praxi odkupují hypotéky od hypotéčních bank, odkupy financují svými dluhopisy. Díky napojení na vládu jsou jejich dluhopisy považovány za bezrizikové. Vlastní či garantují téměř polovinu hypotéčních úvěrů v USA. V září 2008 nad společnostmi převzala kontrolu vláda USA, poskytnutá pomoc až 200 mld. USD. Morální hazard!! (Levné zdroje*vysoké výnosy)

12 USA - Credit Default Swaps (CDS) Podstata CDS: - vztahuje se k nějakému podkladovému aktivu (dluhopis, půjčka) - kupující CDS se zavazuje platit prodávajícímu CDS určitou částku (zpravidla % z hodnoty CDS) po dobu trvání CDS (částka se platí) ročně - pokud zkrachuje aktivum, ke kterému se CDS vztahuje, tak prodávající zaplatí kupujícímu hodnotu CDS. Příklad: investor kupuje od banky CDS v hodnotě 10 mil. USD, podkladovým aktivem je dluhopis firmy XYZ, procento: 0,5 % p.a., platnost CDS 3 roky. Pokud je firma XYZ schopna plnit závazky spojené s dluhopisem, investor platí bance ročně 0,5 % z hodnoty CDS, tj USD. Pokud firma XYZ v době platnosti kontraktu mezi investorem a bankou (tedy v době platnosti CDS) nebude schopna splnit závazky spojené s dluhopisem, banka vyplatí investorovi částku 10 mil. USD.

13 USA - Credit Default Swaps (CDS) Nejsou nijak regulovány, nikdo je neeviduje – celosvětový odhad CDS je triliónů USD (konec roku 2007). Prodávající ani kupující CDS nemusí mít nic společného s emitentem podkladového aktiva! CDS může být vydán bez vědomí emitenta podkladového aktiva! Pokud se řada emitentů podkladových aktiv dostává do problémů, dostávají do problémů i prodávající CDS (zejména investiční banky apod.) V krizi se dostali do problémů emitenti dluhopisů, na které byly některé CDS navázány. Tudíž se dostali do problémů i prodávající CDS a potenciálně i kupující CDS, pokud se prostřednictvím CDS zajišťovali.

14 Finanční krize USA chronologie Březen 2007: investiční banka Bear Stearns koupena bankou JP Morgan, poskytnuta záruka Červenec 2007: Fond pojištění vkladů převzal banku IndyMac, banka Countrywide koupena Bank of America Září 2007: bankrot Leman Brothers, Merrill Lynch koupena Bank of America, pomoc pojišťovně AIG, Fond pojištění vkladů převzal kontrolu nad Washington Mutual – následně prodána JP Morgan, banka Wachovia koupena Wells Fargo.

15 Ekonomická krize USA – shrnutí příčin Dlouhodobě nízká inflace nízká úroveň zhodnocení kapitálu ve světě + obrovský objem volné likvidity: Ochota investorů podstupovat vyšší rizika Poptávka po produktech přinášejících vyšší zhodnocení Zájem akcionářů bank (když se „daří“ konkurenci, musíme jít do stejných rizik jako oni) a tlak na managementy bank Dlouhodobě nízká míra úspor v USA a ochota zahraničních investorů financovat spotřebu amerických domácností (deficity běžného účtu) Nízké úrokové sazby FEDu (2001 – 2005): snadné dlouhodobé financování krátkými levnými penězi

16 Ekonomická krize USA – shrnutí příčin Rozvoj „stínového“ (paralelního) bankovního systému (speciální účelové firmy, investiční banky, investiční fondy, hedgeové fondy, pojišťovny) částečně potlačil význam tradičního bankovního zprostředkování a přispěl k výraznému nárůstu finanční páky ve finančním i nefinančním sektoru Sekuritizace: CDO, CDS, atd. – riziko se rozložilo mezi příliš mnoho subjektů, kteří jsou obtížně schopni spolupracovat. Diverzifikace rizika je zdravá, ale, pokud je riziko příliš velké, může nepříznivá situace „potopit“ příliš mnoho subjektů. Diverzifikace vede rovněž k tomu, že málokdo ví, jaká je kvalita aktiv a pasiv jednotlivých finančních institucí – špatná aktiva jsou příliš skryta. Instituce si nevěří a nepůjčují. Nedostatečný monitoring úvěrového procesu. Poskytovatel hypotéky měl po šesti měsících od poskytnutí nulový zájem na tom, jestli hypotéka defaultuje či nikoliv (riziko již držel někdo jiný). Poskytování hypoték (zejména těsně před krizí) zcela rezignovalo na všechna obezřetnostní pravidla. V celém řetězci transakcí měly zapojené subjekty zájem inkasovat poplatky za svůj podíl a následně přenést riziko na dalšího držitele. Ekonomické prostředí bylo prosyceno podněty typu: „po nás potopa“

17 Ekonomická krize USA – shrnutí příčin Institucionální aspekty: Politický zájem, či pocit zájmu na poskytování úvěrů na bydlení byl dlouhodobým faktorem bubliny na trhu nemovitostí. Commodity Futures Modernisation Act (2000): vyňal finanční deriváty z regulatorních požadavků a požadavků na minimální rezervy se FED rozhodl nedohlížet nové firmy poskytující hypotéky 2004: Security and Exchange Commission poskytla výjimku z čisté kapitalizace 5 firmám (Goldman Sachs, Merrill Lynch, Lehman Brothers, Bear Stearns, Morgan Stanley): do té doby „povolená“ páka (debt-to-net capital ratio) ve výši 12 byla zvýšena na 40. Vytvořil se nový standard půjček: základem pro poskytnutí hypotéky nebyla schopnost splácet půjčky vypůjčovatelem, ale schopnost poskytovatele hypotéku prodat třetí straně, která ji sekuritizovala a prodala dál. Ex post evidentně šlo o mnohem sofistikovanější formu hry „letadlo“.

18 Finanční krize - Island aneb nebezpečí života na dluh I Přelom 80. a 90. let 20. století liberalizace finančního sektoru, 2003 privatizace dvou ze tří největších islandských bank Jednou z příčin islandské krize bylo nezvládnuté cílování inflace centrální bankou. Po celou dobu cílovaní inflace stanovovala centrální banka inflační cíl pod aktuální mírou inflace. Kvůli tomu pak udržovala vysoké úrokové sazby, které někdy přesahovaly až 15 %. V malé ekonomice, jakou je Island (počtem obyvatel je srovnatelně velký jako Brno), vedou vysoké úrokové sazby k tomu, že si domácí firmy a občané berou úvěry v zahraničních měnách s nižšími úrokovými sazbami. Vysoké úroky také lákají spekulativní kapitál. Výsledkem byl vysoký příliv zahraničních měn. To vedlo k prudkému zhodnocení kurzu islandské koruny. Příliv kapitálu podporoval hospodářský růst a inflaci. Systém řízení centrální banky. Ta totiž nemá jednoho, ale hned tři guvernéry. Minimálně jeden z nich byl obvykle bývalý politik - a tak se trochu spekulovalo o tom, že není až tak nezávislou institucí na vládě, jako je tomu jinde. Současný předseda rady guvernérů je bývalý dlouholetý premiér.

19 Finanční krize - Island aneb nebezpečí života na dluh II Banky potřebovaly vklady, které si u nich uložili vkladatelé, zhodnotit. Vzhledem k vysoké úrokové míře musely investovat do rizikových aktiv. Island má málo investičních příležitostí – fin. společnosti hledají příležitosti v zahraničí. Islandské banky začaly nakupovat aktiva v zahraničí. Část kopě financovaly ze svých vlastních zdrojů, přičemž koupené aktivum zastavily a na zbytek jeho ceny si půjčily. Koncem roku 2007 měly tři největší banky aktiva v hodnotě 125 mld. EUR, HDP země činil pouze 14,5 mld.. EUR. Zahraniční dluh činí cca 61 mld. EUR. Půjčky (tj. vklady od svých vkladatelů), které banky měly, byly zpravidla krátkodobé, jejich aktiva a pohledávky zpravidla dlouhodobé. Krátkodobé půjčky jsou normálně obnovovány. Fin. krize: mnozí věřitelé nebyly ochotni dále půjčovat.

20 Finanční krize - Island V okamžiku, kdy banky byly nuceny půjčky splácet, neměly dostatek volných zdrojů. Při prodeji svých aktiv, klesne jejich cena a tudíž nejsou schopny splatit celou půjčku. Islandské banky rovněž prodělaly na investicích do zahraničních aktiv – mnohé jsou je obtížně prodejná či neprodejná za cenu, za kterou byly nakoupeny! Při získávání jiných zdrojů v zahraničí, dochází ke znehodnocování Islandské koruny. Navíc zahraniční subjekty, které v minulosti půjčili, své peníze z Islandu stahují – převádí do jiných měn, což rovněž vede ke znehodnocování Islandské koruny. Srpen 2008: 1 EUR = 122 isl. korun Říjen 2008: 1EUR = 265 isl. korun Prosinec (9.12.) 2008: 1EUR = 290 isl. korun Znehodnocení měny zdražuje splátky zahraničního dluhu! Dlouhodobá aktiva nelze financovat z krátkodobých půjček! Poměr mezi vlastními a cizími zdroji!

21 Velká Británie (GB) 5. největší ekonomika světa (USA, Japonsko, Německo, Čína) HDP: čtvrté čtvrtletí – pokles o 1,5 % HDP třetí čtvrtletí – pokles o 0,6 % HDP měřeno mezičtvrtletně meziroční růst pouze o 1,4 %, což je nejmenší růst od roku Britská vláda v roce znárodnila banky Bradford & Bingley a Northern Rock, připravuje se znárodnění Royal Bank of Scotland (RBS). Vláda v lednu 2009 prohlásila, se zaručí za špatná aktiva v bankovním sektoru částkou až sto miliard liber. V říjnu a listopadu již byly schváleny dřívější plány v celkové hodnotě 57 mld. liber. Bank of England snížila v únoru 2009 (5.2.) úrokovou sazbu na 1,0 % - nejníže v celé její historii (založena 1694), v prosinci 2007 přitom byla sazba 5,75 %. V roce 2006 byla 4,5 % - BoE ji v polovině roku 2007 zvedla v obavě před inflací, což ale zdražilo sazby hypoték.

22 GB – statistika (pramen: EUROstat, OECD, MMF) HDP (%, bež. ceny) 4,65,25,95,34,35,55,9 Inflace (%) 1,11,21,3 2,02,3 Tempo růstu M4 6,67,3 9,012,912,312,516,1 Běžný účet pl. Bilance (mld. GBP) -14,9- 19, ,7-59,8

23 GB – statistika ( pramen: Office for National Statistics ) Míra nezaměst anosti (%) 5,04,74,85,05,25,9 (listopad ) Deficit veřejných financí % HDP) 2,93,33,02,32,8 Čistý dluh veřejného sektoru (% HDP) 33,135,236,937,337,738,3 (červen)

24 Velká Británie – rozbor krize Britská ekonomika je charakteristická obzvláště silným zaměřením na terciární sektor (služby), který tvoří až tři čtvrtiny celého HDP (jen finanční sektor díky Londýnu tvoří více než čtvrtinu celého HDP), zatímco výroba 18 %, stavebnictví 6 % a zemědělství pouhé 1 %.. Hlavním motorem růstu HDP je v GB stejně jako v USA spotřeba (dlouhodobě kolem 65 % HDP), která se projevuje nejen v nízké míře úspor, ale i třetím nejvyšším deficitem běžného účtu na světě. Cena domů se za posledních deset let díky jejich nedostatku způsobeném přílivem přistěhovalců, nedostatečnou výstavbou a nákupy spekulantů více než zdvojnásobila. Průměrná cena a především její podíl na průměrném příjmu je jedna z nejvyšších na světě, což činí britské spotřebitele obzvláště náchylné na případný pokles hodnoty domů. Jejich vysoké ceny a nedostupnost navíc způsobily historicky nejvyšší zadluženost britských domácností, díky níž jsou spotřebitelské výdaje, jakožto tahoun hospodářského růstu, velmi citlivé na jakoukoliv změnu úrokových sazeb. Krize na finančních trzích nemohla nezasáhnout britskou ekonomiku silně orientovanou právě na finanční služby, kterou navíc začaly sužovat i problémy vyvěrající z trhu s bydlením. Díky vysokým úrokovým sazbám se začal v roce 2007 ochlazovat hypoteční trh, počet schválených hypotečních úvěrů každým měsícem klesal a zpomaloval také růst cen domů.

25 Velká Británie – rozbor krize Finanční krize vedla k poklesu spotřebitelské důvěry, což se odrazilo ve snížení tempa spotřebních výdajů domácností v roce 2008 na 1,8 % (v roce ,0 %). Neochota bank půjčovat vedla k poklesu hrubých investic firem – v roce 2008 poklesly o 5,3 % (v roce 2007 růst o 7,1 %). Celkové britské domácí výdaje vzrostly o 0,5 % (v roce 2007 růst o 3,6 %). Nejistota jaká je struktura aktiv a pasiv britských finančních institucí vedla k neochotě půjčovat (tzv. credit crunch) – finanční instituce si vzájemně nevěří, nevědí, zda dlužník bude schopen své závazky splácet. Tuto neochotu prozatím neodstranilo ani snížení úrokových sazeb BoE.

26 GB – případ banky Northen Rock Podíl banky na trhu hypoték – cca 20 % (první pololetí 2007) Všechny zprávy před runem na banku (v září 2007) naznačovaly, že kvalita hypoték banky Northern Rock byla velmi dobrá. Banka nepůjčovala riskantnějším skupinám hypotečních dlužníků. Její dluhy byly poloviční oproti průměrné bance na britských ostrovech. Její kapitálová pozice byla zdravá. Northern Rock však byla zvláště zranitelná v případě přiškrcení mezibankovních úvěrů, k němuž po krizi došlo. Více než 75 % z finančních zdrojů banky pocházelo totiž z trhu, nikoli od vkladatelů. Northern Rock spoléhala na sekuritizaci svých hypoték a v první polovině roku 2007 takto získala více peněz než jakákoli jiná britská banka. Jakmile však poptávka po sekuritizovaných hypotékách "vyschla" a jiné peněžní trhy začaly poskytovat zdroje na velmi krátkou dobu a za vysoké úrokové sazby, Northern Rock měla najednou problém. Měla uzavřené závazky k proúvěrování, které nedokázala profinancovat. Během několika týdnů se musela obrátit na centrální banku a požádat o podporu - s důsledky, které vedly k dlouho nevídanému náporu vkladatelů (prý prvnímu od viktoriánských dob).

27 Irsko Irská ekonomika významně profitovala ze silného hospodářského rozvoje v USA od začátku devadesátých let, zejména v oblasti rozvoje informačních technologií. Díky nízké korporátní dani (12,5 %) a investičním pobídkám se ze země orientované na zemědělství, s poměrně nerozvinutou průmyslovou základnou, stalo technologické centrum Evropy. V roce 2008, kdy došlo ke zpomalení americké ekonomiky, a kdy se stále silněji začala projevovat úvěrová krize, došlo k masivnímu zpomalení růstu HDP, který se mnoho let držel každoročně nad hodnotou 6% p.a. a ve zlatých časech koncem 90. let dosahoval až k 10 % p.a. V prvním čtvrtletí pokles HDP o 1,3 %, ve druhém o 0,8 %. Ve třetím čtvrtletí sice vzrostl o 1,2 %, celkově se za rok 2008 očekává pokles o 1,6 %, v roce 2009 potom pokles až o 4 %. V současných potížích se tak projevila silná závislost irského hospodářství na investicích z USA a zároveň na vývozu nadnárodních firem za oceán, kam směřuje, dle posledních statistik, téměř 85 % irského vývozu. Tady je třeba připomenout, že nadnárodní společnosti, opět s převahou amerických firem, se podílejí na irském vývozu z cca 80 % až 85 %, pouze zbývající část vývozu je realizována irskými národními firmami.

28 Irsko - statistika Růst HDP (%) 10,79,25,86,54,54,76,45,76,0-1,6 Neza městn anost (%) 5.74,34,04,54,74,5 4,44,66,3 Inflac e (%)

29 Irsko - krize Irská vláda posílila kapitál tří největších bank v zemi investicí v celkovém objemu 7,7 miliardy eur (202,5 miliardy Kč). Získá za to podíly v bankách Allied Irish Banks (AIB) a Bank of Ireland a většinovou kontrolu nad Anglo Irish Bank, kterou zasáhl úvěrový skandál. Ministerstvo financí zvýšilo garanci státu za vklady na účtech bank z 20 tisíc na 100 tisíc euro, vláda se navíc zaručila za všechny vklady drobných střadatelů.

30 Irsko – stavebnictví, nemovitosti Citelný je zejména propad stavebnictví, které bylo v minulých letech velmi solidním tahounem ekonomického růstu. V důsledku zhoršeného přístupu k finančním nástrojům, hlavně hypotékám, výrazně poklesl zájem i faktická možnost financování bydlení. Developeři musejí omezovat rozvoj nových projektů, protože i ty stávající si těžko hledají kupce. V minulosti se realizovalo mnoho developerských projektů, protože v myslích Irů převládla touha po spotřebním luxusu realizovaná mnohdy v novém a dokonalejším bydlení, což vyhnalo ceny nemovitostí do závratných výšek. Spotřebitelé tento fakt nepřijali jako varování a v anglosaském finančním systému, kde je možné relativně lehce získat hypotéku, se vesele zadlužovali. Nikdo příliš neuvažoval, zda nabídka již nepřevažuje nad poptávkou, protože se vždy nějaký kupec, zajištěný finančně hypotékou, našel. Nyní mnoho majitelů nových domů s hrůzou zjišťuje, že v souvislosti s americkým, britským a vlastně celosvětovým poklesem cen nemovitostí se dostávají na úroveň věřitelů tzv. negativních hypoték, kdy cena nemovitosti je nižší, než výše pevně stanovené hypotéky. Mnohdy se jedná o desítky tisíc euro.

31 Pobaltí Estonsko – první čtvrtletí 2008 pokles HDP o 0,5 %, v druhém o 0,9 %,, celkový odhad pro rok 2008 pokles o 1,3 %, inflace v roce ,7 %, odhad inflace za rok ,6 %. Litva růst ve druhém čtvrtletí o 5,5 %, celkový odhad pro rok 2008 růst o 3,8 %, inflace v roce ,8 %, odhad inflace za rok ,1 %. Lotyšsko – ve třetím čtvrtletí pokles HDP o 4 %, celkový odhad pro rok 2008 pokles o 0,8 %, inflace v roce ,1 %, odhad inflace za rok ,3 %. Příčina: pevné měnové kurzy k euru.

32 Nebezpečí deflace? Za recese může klesat cenová hladina: tj. všechny ceny – ceny finálních produktů, meziproduktů i výrobních faktorů (VF), pokles však není rovnoměrný: zpravidla ceny produktů klesají rychleji než ceny VF. Deflace je opak inflace! Konečnou příčinou deflace je pokles množství peněz v oběhu! Tj. neklesá-li dlouhodobě množství peněz v oběhu, nemůže docházet k inflaci! Deflace je relativně výjimečným jevem – došlo k ní za Velké deprese (30. léta 20. století), v Japonsku v 90. letech 20. století apod.

33 Deflace - škodlivost Lidé odkládají nákupy: říkají si koupíme statek až ještě více klesne jeho cena. To ale vede k tomu, že firmy snižují produkci, tj. k poklesu HDP a nárůstu nezaměstnanosti. Deflace zvyšuje reálnou úrokovou míru. Reálná úroková míra je rovna: nominální úroková míra mínus míra inflace. Deflace je vlastně záporná míra inflace. Tj. deflace zvyšuje reálnou úrokovou míru! Příklad: nominální úroková míra je 1 % p.a. Míra deflace je 3 % p.a. V takovém případě je reálná úroková míra (mírně zjednodušeně): 1- (-3) = 4 % p.a. Taková úroková míra může být pro ekonomiku příliš vysoká – spousta projektů neponesou tak vysoký reálný výnos! Příklad: Japonsko v 90. letech 20. století mělo nominální úrokovou míru mírně nad 0 %. Zároveň však japonská ekonomika trpěla deflací. Reálná úroková míra tak byla kladná a pro japonské investory byla příliš vysoká, takže neinvestovali. V důsledku toho HDP Japonska v daném období stagnoval.

34 Ekonomická krize – ČR? HDP ve třetím čtvrtletí: růst o 0,9 % mezičtvrtletně, o 4,2 % meziročně. Průmyslová produkce v říjnu 2008 pokles oproti říjnu 2007 o 7,6 %, v listopadu 2008 meziroční pokles o 17,4 %. Stavebnictví v říjnu 2008: pokles oproti říjnu 2007 o 1,1 %, v listopadu 2008 meziroční pokles o 5,6 %. Schodek ZO v říjnu 2008: 4,0 mld. Kč Míra inflace v listopadu 2008 meziměsíčně pokles o 0,5 %, meziroční růst o 4,4 %, v prosinci měsíční pokles o 0,3 %, meziroční růst o 3,6 %. Míra nezaměstnanosti ve čtvrtém čtvrtletí 2008: 5,4 % Krize: pokud HDP klesá dvě/tři čtvrtletí po sobě, tj. (zatím) ne!!

35 Ekonomická krize – ČR? Finanční krize snižuje poptávku spotřebitelů, zahraničních subjektů a ochotu finančních institucí financovat investiční projekty. Současné události jsou zejména krizí důvěry! Zpomalení tempa růstu HDP (případně pokles) je logický jev! Každá krize má své dno: je určitý objem statků, které lidé vždy chtějí spotřebovávat. Pokud je ekonomika schopna tento objem statků vyprodukovat, tak jej vyprodukuje. Ti, co produkují a spotřebovávají, tak dříve nebo později jejich potřeby začnou růst a budou chtít více statků. Pokud je ekonomika bude schopna vyprodukovat, tak je vyprodukuje – HDP začne růst.

36 Ekonomická krize ČR – co dělat? Inovovat, restrukturalizovat. Pokud je výrobní faktor omezitelně využitelný (málo toho umí), tak v případě poklesu poptávky, je schopen se jen s velkými obtížemi adaptovat a začít produkovat něco jiného. ČR má poměrně velké % pracovní síly, jež je omezitelně využitelná! Velká závislost na automobilovém průmyslu – ale i u automobilek lze inovovat (Ford*Toyota) Zlepšovat podnikatelské prostředí (jasná, srozumitelná a nikoliv stále se měnící legislativa, jednoduchá daňová soustava, fungující a nekorupční policie, soudy, srozumitelné veřejné zakázky apod.) než přímá státní pomoc. Stát často investuje do projektů, jejichž využitelnost je diskutabilní (v historii např. Hladová zeď v Praze). Pokud investice nepřispívají k růstu reálné produkce, nemá smysl do nich investovat! Státní pomoc vede k nežádoucímu výběru a morálnímu hazardu!

37 Ekonomická krize – závěr (pramen: M. Singer, víceguvernér ČNB) Krize je více či méně drastickou korekcí nerovnováh vzniklých v předchozím období Obvykle je příčinou krize přehřátí ekonomiky, přehřátí se projevuje prostřednictvím bublin na různých trzích; neudržitelné výchylky bývají mylně interpretovány jako trendy – vždy se nakonec (naštěstí) dostaví disciplinující role trhů Přestože krize mívají odlišný charakter (měnové krize, bankovní krize), v základních rysech jsou si podobné: podcenění rizik a zpupnost vůči starým pravdám a prověřeným zásadám obezřetnosti Zárodky krizí vždy vznikají v „dobrých časech, kdy je svět nejlíbeznější“.


Stáhnout ppt "Ekonomická a finanční krize Příčiny a možnosti řešení Mgr. Ing. Petr Wawrosz."

Podobné prezentace


Reklamy Google