Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nařízení Brusel I příslušnost ve věcech pojištění, ve věcech spotřebitelských a individuálních pracovních smluv.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nařízení Brusel I příslušnost ve věcech pojištění, ve věcech spotřebitelských a individuálních pracovních smluv."— Transkript prezentace:

1 Nařízení Brusel I příslušnost ve věcech pojištění, ve věcech spotřebitelských a individuálních pracovních smluv

2 Nařízení Brusel I – příslušnost ve vybraných věcech Články 8-21 nařízení stanovují zvláštní pravidla pro příslušnost ve vybrané oblasti právních vztahů – příslušnost ve věcech pojištění, spotřebitelských smluv a individuálních pracovních smluv. Důvodem pro zvláštní právní úpravu je ochrana „typicky“ slabší strany.

3 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech pojištění Články 8-14 nařízení. Slabší strana je pojistník, pojištěný nebo osoba oprávněná z pojištění (obmyšlená osoba). Nařízení nespecifikuje pojem „pojištění“ – musí být vykládán autonomně – pojistné smlouvy v občanskoprávních a obchodních věcech (pojištění zdraví, života, majetku a odpovědnosti). Pojištění vyplývající z veřejného práva je vyloučeno (např. veřejné zdravotní pojištění). Není rozhodné, zda je pojistná smlouva uzavírána dobrovolně nebo je uzavírána na základě zákonem stanovené povinnosti.

4 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech pojištění Základní pravidlo k určení příslušnosti je obsaženo v čl. 9 nařízení: Pojistitel, který má domicil v členském státu může být žalován: a) u soudů toho členského státu, v němž má domicil, nebo b) v jiném členském státu, v případě žaloby vznesené pojistníkem, pojištěním nebo obmyšlenou osobou, a to u soudů členského státu, kde má domicil žalobce, c) v případě, že je spolu-pojistitelem, u soudů členského státu, kde byla vznesena žaloba proti hlavnímu pojistiteli.

5 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech pojištění V článku 10 je stanovena další možnost určení příslušnosti – v případě pojištění odpovědnosti nebo nemovitého majetku – je možné žalovat pojistitele také tam, kde nastala škodná událost. V případě pojištění odpovědnosti může být, pokud to národní právo připouští, žalován také tam, kde byla vznesena žaloba poškozeného proti pojištěnému. Pojištěný může být žalován pouze u soudů určených dle obecného pravidla (tam, kde má domicil).

6 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech pojištění - prorogační dohoda Prorogační dohodu dle čl. 23 nařízení není povoleno uzavřít tak, aby byla v rozporu s ustanoveními nařízení o příslušnosti ve věci pojištění, ale v souladu s čl. 13 je možné uzavřít prorogační dohodu: a) pokud již došlo ke vzniku sporu, b) která umožňuje slabší straně zvolit si jiný soud, než který by byl určen nařízením, c) který potvrzuje příslušnost soudů toho členského státu, v němž mají domicil obě strany (pojistitel i slabší strana), d) pokud je uzavřena s pojistníkem, který nemá domicil v členském státu, ledaže jde o povinné pojištění nebo pojištění nemovitosti, e) pokud se na pojistnou smlouvu vztahuje některé z rizik v čl. 14.

7 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv Články nařízení Slabší strana – spotřebitel. Smlouvy, jež jsou uzavírány za účelem, který se netýká profesionální nebo podnikatelské činnosti dané osoby. Zahrnuje: a) koupi movitých věcí na splátky; b) půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí nebo c) všechny ostatní případy, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, na jehož území má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.

8 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv Na základě čl. 15 odst. 1 pís. a – smlouva o koupi movitých věcí na splátky: ECJ Case 150/77 Bertrand v. Paul Ott Německá společnost uzavřela kupní smlouvu s francouzskou společností. Kupní cena měla být uhrazena ve dvou částkách (na základě dvou šeků, do nichž byla rozdělena). Francouzská společnost nezaplatila první splátku – Německá společnost zahájila řízení v Německu. Otázka – jsou dvě splátky postačující k pojetí smlouvy jako smlouvy o koupi movitých věcí na splátky? A v případě, že uzavřou smlouvu dvě společnosti – je jedna z nich slabší stranou (spotřebitelem)?

9 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv Právní úprava v nařízení týkající se spotřebitelských smluv není dostačující – vztahuje se pouze na pasivního spotřebitele- tj. toho, kdo nakupuje ve státu, v němž má domicil. Nepoužije se na smlouvy o dopravě, ledaže jsou „kombinovány“ se smlouvou o ubytování.

10 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv Základní pravidlo pro určení příslušnosti – článek 16 Spotřebitel může podat žalobu proti smluvnímu partnerovi buď u soudů členského státu, na jehož území má tento smluvní partner bydliště, nebo u soudu místa, kde má bydliště spotřebitel. Smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, na jehož území má spotřebitel bydliště.

11 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv – prorogační dohoda Obecná aplikace ustanovení čl. 23 není povolena, článek 17 ale umožňuje uzavřít prorogační smlouvu ve věci spotřebitelských smluv,pokud: a) byla uzavřena po vzniku sporu, b) Umožňuje spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů, než které jsou určeny tímto oddílem nařízení, c) potvrzuje příslušnost soudů členského státu, v němž mají obě strany domicil.

12 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv Řada rozhodnutí v těchto věcech, např.: C-464/01 Johann Gruber v. Bay Wa AG Pan Gruber (rakouský občan) podnikal na své farmě, jeho podnikání zahrnovala zhruba 40% aktivit týkajících se provozu farmy, zbylých 60% byly aktivity ryze soukromého charakteru. Objednal si střešní tašky na svou farmu od Německé společnosti a pouze oznámil, že je podnikatelem, ale nespecifikoval, zda tašky kupuje jako podnikatel nebo jako spotřebitel. Tašky byly defektní a pan Gruber chtěl podat žalobu dle čl. 16 nařízení v Rakousku.  Evropský soudní dvůr – pokud může být jedna osoba s ohledem na jednu smlouvu považována za podnikatele i spotřebitele současně, má být považována za podnikatele, ledaže je podnikatelský účel smlouvy triviální.

13 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv Bingo rozhodnutí 1) Rozhodnutí Gabriel C 96/00 – Pan Gabriel z Rakouska dostával dopisy od německé společnosti Schlank&Schick– dostal dopis, kde mu bylo deklarováno vítězství částky 3500 Euro, podmínkou nároku na výhru bylo objednání zboží v celkové částce minimálně 15 Euro. Na základě své objednávky však dostal pouze objednané zboží, ne však výhru. 2) Rozhodnutí Engler v. Janus Verand GmbH C 27/02 – Paní Engler z Rakouska obdržela oznámení o tom, že vyhrála cenu, podmínkou bylo pouze potvrdit oznámení a zaslat potvrzení. Zaslala, ale neobdržela žádné peníze.

14 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech individuálních pracovních smluv Články Slabší strana je zaměstnanec. Zaměstnavatel, který má bydliště na území některého členského státu, může být žalován 1. u soudů členského státu, v němž má bydliště nebo 2. v jiném členském státě: a) u soudu místa, kde zaměstnanec obvykle vykonává svou práci, nebo u soudu místa, kde svou práci obvykle vykonával naposledy, nebo b) jestliže zaměstnanec obvykle nevykonává nebo nevykonával svou práci v jediné zemi, u soudu místa, kde se nachází nebo nacházela provozovna, která zaměstnance přijala do zaměstnání. Zaměstnavatel může žalovat pouze u soudů toho členského státu, na jehož území má zaměstnanec bydliště.

15 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech individuálních pracovních smluv – prorogační dohoda Aplikace ustanovení čl. 23 v rozporu s těmtito ustanoveními není přípustná, ale čl. 21 povoluje uzavřít prorogační dohodu ve věcech individuálních pracovních smluv: a) pokud byla uzavřena po vzniku sporu, b) pokud umožňuje zvolit si soud zaměstnanci.

16 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech individuálních pracovních smluv Rozhodnutí Petrus Rutten v. Cross Medical Ltd. C 383/95 Pan Rutten byl zaměstnancem Cross Medical Ltd. (UK) – vykonával svou práci v Nizozemí i jiných zemích. Poté, co svou práci ukončil, podal žalobu na zaměstnavatele v Nizozemí. Otázka – jak má být určeno místo výkonu práce? Místo výkonu práce je skutečným centrem pracovních aktivit.

17 Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech individuálních pracovních smluv Rozhodnutí C 462/02 Glaxosmithkline,Laboratoires Glaxosmithkline protiJean-Pierrovi Rouardovi, Jean-Pierre Rouard byl v roce 1977 zaměstnán společností Laboratoires Beecham Sévigné, jejíž sídlo se nacházelo ve Francii, a byl vyslán do různých afrických států. Následně uzavřel novou pracovní smlouv se společenstí, jejíž sídlo se nacházelo v UK a byl vyslán do Maroka. Nový zaměstnavatel se zavázal dodržovat podmínky smlouvy s původním zaměstnavatel (včetně nároků na propuštění). V roce 2002 byl propuštěn a podal žalobu na obě u jednoho soudu ve Francii. Pravidlo zvláštní příslušnosti stanovené v čl. 6 bodě 1 nemůže být použito na spor spadající do oddílu 5 kapitoly II uvedeného nařízení, který se týká pravidel příslušnosti použitelných v oblasti individuálních pracovních smluv.

18 Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí

19 Dva systémy výkonu rozhodnutí jednoho členského státu v jiném členském státu: 1. Nařízení Brusel I 2. Nařízení, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky The EEO Regulation (European enforcement order for uncontested claims)

20 Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí Jednodušší pravidla než u příslušnosti. Kapitola III Nařízení – články Základní cíl – volný pohyb rozsudků Interpretace – Evropský soudní dvůr

21 Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí Postup při uznávání a výkonu rozhodnutí – 3 fáze: 1. Uznání 2. Řízení o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné 3. Výkon rozhodnutí Pojem „rozhodnutí (rozsudek)“ – čl. 32 nařízení: „každé rozhodnutí vydané soudem členského státu bez ohledu na to, je-li označeno jako rozsudek, usnesení, příkaz nebo nařízení výkonu rozhodnutí, včetně rozhodnutí o nákladech řízení vydaného soudním úředníkem“

22 Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí Princip automatického uznávání rozhodnutí – není žádné zvláštní řízení, ani není třeba žádné zvláštní rozhodnutí. Není povoleno přezkoumávat skutkový stav věci. Nicméně článek 34 a 35 uvádí důvody, pro které může být odepřeno uznání rozhodnutí.

23 Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí Důvody pro odepření uznání: a) je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž se o uznání žádá; vykládá se restriktivně, rozdíly mezi národními právními úpravami nejsou důvodem pro odepření uznání. Rozhodnutí Krombach v. Bamberski – C 7/98, rozdíl rozpor s veřejným pořádkem musí být na takové úrovni, že rozhodnutí porušuje základní principy právního řádu daného členského státu. b) jestliže žalovanému, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem, ledaže žalovaný nevyužil žádný opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl možnost; c) je-li neslučitelné s rozhodnutím vydaným v řízení mezi týmiž stranami v členském státě, v němž se o uznání žádá; d) je-li neslučitelné s dřívějším rozhodnutím, které bylo vydáno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi v řízení mezi týmiž stranami a pro tentýž nárok, pokud toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro uznání v členském státě, v němž se o uznání žádá.

24 Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí V článku 35 – uznání může být odepřeno, jestliže byla porušena ustanovení nařízení o výlučné příslušnosti nebo příslušnosti ve zvláštních případech (čl. 8-21) Právní moc rozhodnutí není podmínkou jeho uznání – čl. 37 nařízení – jestliže je proti rozhodnutí podán řádný opravný prostředek – může přerušit „řízení“ o uznání rozhodnutí.

25 Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí Článek 38 – rozhodnutí jednoho členského státu může být vykonáno v druhém členském státu, poté, co bylo prohlášeno za vykonatelné. Je třeba podat návrh na prohlášení rozhodnutí za vykonatelné. Návrh se předkládá k soudům uvedeným v příloze II nařízení.

26 Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí Jedná se o ryze formální řízení: Pokud jsou splněny podmínky (kopie rozhodnutí + certifikáty dle čl ), soud vydá rozhodnutí o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné, a to okamžitě, bez přezkumu rozhodnutí. Žalovaný neví o návrhu na prohlášení rozhodnutí za vykonatelné, rozhodnutí je mu ale doručeno (teprve poté co dozví o tomto řízení).

27 Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí Proti rozhodnutí o prohlášení za vykonatelné je přípustné odvolání – k soudům v příloze III nařízení. Lhůta pro podání odvolání je jeden měsíc – pokud má žalovaný domicil v jiném členském státu, než bylo rozhodnutí o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné vydáno, pak dva měsíce. Proti rozhodnutí o odvolání je přípustný další opravný prostředek – jehož právní úprava je obsažena v národním právu – v příloze IV nařízení.

28 Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí – česká právní úprava Oddíl 4 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním - Zvláštní ustanovení o uznání a výkonu některých cizích rozhodnutí Okresní soudy nebo soudní exekutor Výslovné uznání delší lhůty pro odvolání Zvláštní opravné prostředky – dovolání a žaloba pro zmatečnost Soud rozhoduje usnesením

29 Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí Výkon rozhodnutí, jež bylo prohlášeno za vykonatelné, se řídí národním právem. Návrh na výkon rozhodnutí (na nařízení výkonu rozhodnutí) může být podán současně s návrhem na prohlášení rozhodnutí za vykonatelné. Nicméně, s ohledem na možnost odvolání proti rozhodnutí o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné – rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí nemůže nabýt právní moci dříve než rozhodnutí o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné.


Stáhnout ppt "Nařízení Brusel I příslušnost ve věcech pojištění, ve věcech spotřebitelských a individuálních pracovních smluv."

Podobné prezentace


Reklamy Google