Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Autor: Bc. Jindřich Petr Tel: 777 251 026 Integrovaná ochrana konzumních brambor proti živočišným škůdcům.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Autor: Bc. Jindřich Petr Tel: 777 251 026 Integrovaná ochrana konzumních brambor proti živočišným škůdcům."— Transkript prezentace:

1 Autor: Bc. Jindřich Petr Tel: Integrovaná ochrana konzumních brambor proti živočišným škůdcům

2 Obsah   Agrobiotop   Hostitelská rostlina   Kategorizace škůdců podle významnosti – –Determinace a identifikace – –Symptomatika – –Bionomie – –Prognóza, signalizace, kritická čísla – –Preventivní metody regulace četnosti – –Kurativní metody regulace četnosti

3 Oblast pěstování  Vysočina – Jihlavsko – příznivé podmínky pro produkci brambor, vhodné hluboké půdy s vyšším obsahem humusu, středně těžké  Nadmořská výška – m n. m.  Průměrná roční teplota vzduchu 6,6°C  Průměrné roční srážky 675 mm  Průměrná vlhkost vzduchu 75 %

4 Brambory (Solanum tuberosum L.)  Okopaniny z čeledi lilkovitých  Hnojené dobře uleželým hnojem ( t.ha -1 ), v osevním postupu většinou po obilninách (vhodné meziplodiny), leté odstupy  Před výsadbou hlubší kypření půdy, v průběhu vegetace vláčení, proorávka a nahrnování hrůbků  Konzumní či průmyslové využití – škrob, přebytky ke krmení hospodářských zvířat  Limitující faktory především plíseň bramborová (Phytophthora infestans) a mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)

5 Kategorizace škůdců  Klíčoví škůdci  Brouci (Coleoptera)  Mandelinka bramborová  Drátovci (Elateridae)  Mšice (Aphidoidea)  Motýli (Lepidoptera) – Osenice polní (Agrotis segetum)  Příležitostní škůdci  Háďátka (Tylenchida)  Brouci (Coleoptera) - Chroust obecný, Dřepčík bramborový, Slunéčko vojtěškové  Roztoči (Acarina)  Ploštice (Heteroptera)  Třásněnky (Thysanoptera)  Motýli (Lepidoptera)  Křísi (Fulgoromorpha) – klíčoví u šlechtitelských porostů  Slimákovití (Limacidae)

6 Brouci (Coleoptera)  Zástupci  Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)  Zařazení  Třída : Hmyz (Insecta)  Řád : Brouci (Coleoptera)  Čeleď : Mandelinkovití (Chrysomelidae)  Rod : Mandelinka (Leptinotarsa)

7 Mandelinka bramborová  Nejvýznamnější škůdce brambor v EZ – škodí larvy i brouci  Největší škody způsobují larvy III. a IV. instaru  Pochází z Ameriky – dnes rozšířena prakticky ve všech světadílech – brouci jsou dobrými letouny s vysokou schopností aklimatizace  U nás masové šíření po 2. sv. válce – využito propagandou  V ČR škodí nejvíce v teplejších oblastech  Může napadat i další lilkovité rostliny

8 Imago  Nápadný vzhled, krátce oválné ,5 mm dlouhé a 4,5 – 10 mm široké silné vypouklé tělo  Povrch hladký, okrově či červenavě žlutý se světlejšími krovkami zdobenými 10 černými proužky  Hlava a štít s černými skvrnami  Hnědožluté krovky, blanitá křídla Obr. 1. Dospělec mandelinky bramborové Zdroj:

9 Vajíčka  Podlouhlá a oválná, lesklá a hladká  0,8 – 1 mm dlouhá  Nejčastěji žlutavá, někdy červenavě žlutá až do oranžova Obr. 2. Vajíčka mandelinky bramborové Zdroj:

10 Larvy  Mandelinka čtyři vzrůstové stupně – podle velikosti od 2,4 do 16 mm  Barva v prvních stupních červená, před kuklením žlutavě hnědá  Nepatrná hlava se zřetelnými kusadly – na konci 4 zuby, 12 jednoduchých oček  Hruď žlutočrvená skládá se ze tří částí – na každé pár tmavých nohou  Zadeček z 10 článků Obr. 3. Larvy mandelinky bramborové Zdroj:

11 Kukla  Oválná, dlouhá asi 9 mm a široká asi 6 mm  Volná kukla – viditelné končetiny  Připomíná dospělce – zbarvena červenožlutě Obr. 4. Kukla mandelinky bramborové Zdroj:

12 Bionomie Přezimuje dospělec v půdě v hloubce 10 – 40 cm – závisí na dostatku potravy v závěru vegetace a průběhu zimy (proměnlivé počasí více redukuje stav přezimujících brouků) Tzv. „jarní brouci“ se objevují obvykle kolem poloviny května po prohřátí půdy (teploty kolem 14°C) a vyhledávají potravu Oplození samiček – na podzim i na jaře Průměrná plodnost 500 vajíček (žlutavě oranžová) – na spodní stranu listu je kladou ve skupinách po 30 – 35 kusech Za 10 dnů při optimálních podmínkách (20°C) se líhnou larvy – 4 vývojová stádia – v průběhu 3 – 4 týdnů Larva opustí vaječnou skořápku a ihned přechází na list – okénkuje – vytváří drobná políčka uprostřed listové čepele, nebo provádí boční žír Teprve larvy ve 3. a 4 fázi výrazně zvyšují žravost – až holožíry Potravu přijímají stále – ve dne i v noci Larvy odolné i proti hladovění – vydrží 4-5 dnů bez potravy Dospělé larvy se kuklí v půdě ve hloubce 5 – 12 cm (nejprve tam 3 – 5 dnů odpočívají) – přibližně po 14 dnech se líhnou tzv. „letní brouci“ a za příznivých podmínek vytváří druhou generaci

13 Bionomie Mandelinka opouští kuklu, tvrdne chitinový pokryv těla a i hned začiná přijímat potravu – boční žír a pak směrem do středu, nevyhýbá se ani žebrům na listech nebo lodyhám Paření za sluného dne – trvá maximálně půl hodiny Kladení závislé na teplotě – optimum kolem 22°C V našich podmínkách během normálního léta – vytvoří druhou generaci asi polovina imag první generace – zbytek vstoupí do diapausy Přezimuje v zemi – nejvhodnější je písčitá půda Na jaře se objevují první brouci při telotě půdy 14°C – zpravidla v době květu smetánky lékařské – jižní svahy oproti severním dříve

14 Symptomatika Obr. 5. Silné poškození trsů brambor žírem mandelinky bramborové Zdroj:  Okus listů a stonků – většinou od okraje listů  Někdy také okus hlíz vyčnívajících z brázd – zvláště dospělci při nedostatku potravy  Při silném přemnožení holožíry – zůstávají z trsů pouze stonky

15 Bionomie Obr. 6. Životní cyklus mandelinky bramborové Zdroj:

16 Ekologie  Přirození nepřátelé mandelinky – ptactvo – špaček, kos, křepelka, koroptev, bažant, ropuchy, ploštice, slunéčka, škvoři, pavouci (sekáči), střevlíkovití, larvy denivek Obr. 7. Perillus bioculatus vysává vajíčka mandelinky bramborové Zdroj:

17 Prognóza a signalizace  Významný výskyt mandelinky bramborové  100 jarních brouků  14 ohnisek larev na 1 ha  5000 larev na 1 ha  Kontrola nejméně jednou týdně

18 Nepřímá ochrana proti mandelince bramborové Geneticko šlechtitelská - Pěstování odrůd s vyšší odolností k danému škůdci - Využívání nových biotechnologických postupů během šlechtění a množení (tkáňové kultury, genové manipulace – v EZ vyloučeno) Agrotechnická a výživářská - Osevní postup - minimálně 4letý odstup při zařazení bramboru na stejný pozemek - Biologická příprava sadby – narašení, předkličování - Včasná výsadba - Vyrovnaná výživa (zvláště N) - Optimální podmínky pro růst - Vhodná kultivace – nástup rezistence stářím - Meziřádková vzdálenost - Vzdálenost rostlin v řádku - Zvolená agrotechnika - např. použití rotavátorů při obdělávání půdy - Výsadba do odkameněných půd - Předčasné ukončení vegetace - Obsevy lilkovitých rostlin Organizační opatření - Realizace legislativních opatření - Prostorové izolace - alespoň 500 m izolační vzdálenost od plochy brambor předešlého roku - Používání pouze certifikované sadby

19 Mechanická ochrana Na malých plochách mechanické sklepávání larev (část larev se vrací, ale zůstává na spodních listech) Mechanické ničení larev a vajíček Na malých plochách sběr – nutná pravidelnost od jara až do konce srpna – alespoň 12 denní intervaly Obr. 8. Imaga mandelinky bramborové Zdroj:

20 Biologická ochrana V USA využití dravé ploštice Perillus bioculatus – hubí vajíčka i larvy Aktivní uplatnění nejvíce mikroorganismy – houba Beauveria bassiana a bakterie Bacillus thuringiensis (odzkoušeny i např. Beauveria effusa a Beauveria doriphorae) Zdroj: Obr. 9. Napadení larev houbou Beauveria bassiana

21 Biologická ochrana Přípravek NOVODOR FC – (Bacillus thuringiensis var. Tenebrionis) – dávka 3-5 l.ha-1 (větší larvy – větší dávka), množství vody l.ha-1, min. 8 hodin po aplikaci nesmí přijít déšť, výrazný pokles účinnosti při teplotě nad 25°C, přípravek není v ČR registrován (nahlášení kontrolní organizaci) Přípravek Neem – Azal – T/S – účinná látka: azadirachtin – výtažek ze semen rostliny Azadirachta indica, zastavuje požerovou aktivitu – larvy hynou, brouci vykazují neplodnost a v menší míře hynou, efekt zřetelný během 7 – 10 dnů, dávka 1,5-2,5 l- ha (větší larvy – větší dávka), množství vody l.ha-1, přípravek v ČR registrován Přípravek SpinTor – účinná látka spinosad – přírodní produkt fermentace bakterie Saccharopolyspora spinosa – běžně se vyskytuje v půdě, účinnost téměř 100 %

22 Chemická ochrana Insekticidy – postřik ohroženého porostu, případně při moření sadby Zásady - dodržovat doporučenou dávku a koncentraci přípravku a použít smáčedlo - dodržovat minimální ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor - neošetřovat při teplotách nad 25°C - aplikace přednostně po ránu, či v pozdějším odpoledním čase - přednostně ošetřovat při maximálním výskytu larev prvního a počínajícím výskytu larev druhého stupně (vyšší účinnost na malé larvy) - u starších larev riziko vzniku rezistence - používání vyšších dávek insekticidů - vznik rezistence - střídání přípravků s odlišným mechanismem účinku - často stačí ošetřit jen ohniska či okraje pole - ošetření lze spojit s ošetřením fungicidy proti plísni bramboru - v množitelských porostech i insekticidy s aphicidní účinností

23 Chemická ochrana V ČR rezistence mandelinky k pyrethroidům, organofosfátům a rezistence lokálních populací proti acetampridu ze skupiny neonikotinoidů Účinnost vyhodnocujeme zjišťováním mortality larev i dospělců – nejlépe 24 hodin po aplikaci – %, biologická ochrana obvykle méně učinná a pozvolnější Zdroj: Obr. 10. Neonikotinoidy - negativní vliv na populace včely medonosné

24 Chemická ochrana Tab. 1. Povolené insekticidy proti mandelince bramborové Obchodní jméno přípravku (účinná látka)Dávkování na 1 ha, t ACTARA 25 WG (thiamethoxam)0,07 - 0,08 kg ALFAMETRIN (alfa-cypermethrin)0,125 l ALFAMETRIN ME (alfa-cypermethrin)0,25 l BISCAYA 240 OD (thiacloprid)0,2 l BULLDOCK 25 EC (beta-cyfluthrin)0,3 l CALYPSO 480 SC (thiacloprid)0,1 l CORAGEN 20 SC (chlorantraniliprol)50-60 ml DECIS 15 EW (deltamethrin)0,3-0,35 l DECIS MEGA (deltamethrin)0,1 l ECAIL ULTRA (thiacloprid)0,2 l FURY 10 EW (zeta-vypermethrin)0,1 l KARATE SE ZEON TECH. 5 CS (lambda-cyhalothrin)0,15 l MAVRIK 2 F (tau-fluvalinate)0,1 l MIDO 20 SL (imidacloprid)0,3 l MONCEREN G (imidacloprid, pencycuron)600 ml/t MOSPILAN 20 SP (acetamiprid)0,06 kg NEEMAZAL T/S (azadirachtinú2,5 l NURELLE D (chlorpyrifos, cypermethrin)0,6 l SPINTOR (spinosad)0,15 l VAZTAK ACTIVE (alfa-cypermethrin)0,25 l VAZTAK 10 EC (alfa-cypermethrin)0,125 l

25 Brouci (Coleoptera)  Zástupci  Kovařík obilní (Agriotes lineatus), kovařík tmavý (A. obscurus), kovařík začoudlý (A. ustulatus), kovařík locikový (A. sputator), kovařík narudlý (Athous haemorrhoidalis), kovařík travní (Limonius pilosus), kovařík hnědonohý (Melanotus bummipes), kovařík šedý (Adelocera murina)  Zařazení  Třída : Hmyz (Insecta)  Řád : Brouci (Coleoptera)  Čeleď : Kovaříkovití (Elateridae)  Rod : Kovařík (Eliterida) Zdroj: Obr. 11. Drátovci – larvy kovaříků

26 Drátovci  Polyfágní škůdci – larvy brouků kovaříků – nejškodlivější skupina škůdců podzemních částí polních plodin  Význam stoupá s vyšším uplatňováním minimalizačních technologií  Přes deset druhů kovaříků – nejčastěji druhy rodů Agriotes a Athous  Brouci jsou velcí nejčastěji 8–15 mm, hnědočerní, nenápadné zbarvení  Někteří dospělci nelétají, nebo jen zřídka  Při položení na dlaň na hřbetní část se staví mrtvými a po chvíli se vymršťují prudkým pohybem krovek  Larvy (drátovci) mají tělo válcovité, hladké, silně sklerotizované, 10–30 mm dlouhé, žluté, žlutohnědé až tmavohnědé barvy  Larvy s plochou hlavou, krátkými tříčlánkovými tykadly a třemi páry silných nohou  Poslední článek těla je špičatý, vykrojený, nebo s výrůstky (urogomfy)  Nejvyšší výskyt drátovců – TTP, víceleté pícniny a obiloviny (zejména ozimy)

27 Symptomatika Obr. 12. Poškození hlíz drátovci Zdroj:  Larvy vyšších vývojových stádií – škodlivý výskyt ohniskový až plošný  Poškození klíčících a vzcházejících rostlin - vadnutí a usychání – kořeny překousané či vykousané, semena klíčících rostlin vykousaná  Poškození hlíz vyšší v závěru vegetace - dírky do hloubky několika mm nebo i hluboké chodby vyplněné trusem  Zanáší do hlíz původce bakteriálních a houbových chorob  Při pohybu s hlízou – larva urychleně opouští

28 Bionomie  Dospělci se živí rostlinami či pylem rostlin - po přezimování v půdě v hloubce 20 – 35 cm - duben až květen - páření  Samičky kladou vajíčka o velikosti 0,5 mmod poloviny května do konce června ke kořenům rostlin do půdy 1–3 cm hluboko – do prasklin, pod hroudy atp.  Samička naklade přibližně 100 – 200 vajíček  Nejvhodnější podmínky pro kladení vajíček a počáte vývoj larev – relativně vysoká vlhkost (přes 90%) a menší teplotní výkyvy  Larvy se líhnou po 20–30 dnech – velké 2 – 2,5 mm  V prvním roce – žerou humus a org. zbytky rostlin – nejsou vyhraněnými fytofágy – pohybová aktivita při 7°C, potravu přijímají přo 10°C (duben)  Postupně přecházejí na žír podzemních částí rostlin – velikost mm – nejaktivnější od počátku dubna do počátku černa a od poloviny září do počátku října – teploty °C a 60% vlhkost půdy  V letním období se přesouvají do hlubších vrstev půdy (15 – 25 cm) – živí se kořínky

29 Bionomie  Životní cykly – 2 druhy  1. Kovařík začoudlý – denní aktivita dospělců – kuklí se v červnu, výskyt dospělců od poloviny června do poloviny srpna – vrchol červenec, samice kladou vajíčka uprostřed léta, největší škodlivost larvy na jaře v roce líhnutí dospělců a na podzim předchozího roku – 2 – 3 letý vývoj  2. Všechny ostatní druhy rodu Agriotes – noční aktivita dospělců – brouci od konce března do srpna – vrchol kladení vajíček v květnu a počátkem června – najvětší škodlivost larev na jaře předchozího roku před vylétáním brouků, larvy se kuklí koncem léta v hloubce 10 – 20 cm pod povrchem a vylíhlí brouci zůstávají v kukelní komůrce do jara příštího roku – 3 – 4 (vyjímečně 5) letý vývoj – za tu dobu se až 9 x svlékají larvy až 30 mm dlouhé  Pro kovaříky vhodné půdy s obsahem % jílovitých částic a vysokým obsahem org. látek (6-16%)

30 Monitoring a prognóza  Přímé metody monitoringu – potravní návnady – při teplotě půdy nad 9°C a vyšší vlhkosti – odplevelí se plošky po 1m2 – na nich se do vrcholů trojúhleníků o stranách 60x60x60 cm zahrne do hloubky 10 cm vždy hrst naklíčené pšenice nebo směsi pšenice a kukuřice (velikost klíčků 5 až 10 mm) – na každou návnadu plastová fólie o velikosti 30x30 cm a na ní velká fólie o velikosti 1m2 – po 4 -5 dnech kotrola – v porostu do 5 ha – 8 sond, na větších plochách až 12 sond  Nepřímé metody – monitoring letové aktivity dospělců – feromonové lapáky, pro monitoring kovaříká začoudlého odlišný typ lapáku – návnadou je směs potravního atraktantu imitující vůni květu a sexuálního feromonu

31 Práh škodlivosti  Práh škodlivosti u brambor - 10 drátovců na 1 m2 Obr. 13. Dospělec kovaříka Zdroj:

32 Nepřímá ochrana Zařazení plodin, které drátovci méně napadají – luskoviny, řepa, hořčice, len, cibule, bezplevelná kukuřice Nezařazovat brambory po trvalých travních porostech a víceletých pícninách - po víceletých pícninách a hustě setých obilninách – vysévat rostliny citlivé k poškození od kovaříků až za 1 až 2 roky Minimální odstup 4 let Intenzivní obdělávání půdy – před výsadbou vhodné použít nářadí s aktivním pracovním ústrojím (rotavátory), v období nejvyšší aktivity larev – duben – červen a zaří – říjen (podmítka) Zabezpečit odplevelení pozemku – při výskytu kovaříka začoudlého a zaplevelení porostu (obzvláště jednoděložné plevele) – udržovat půdu bez porostu Včasná sklizeň Odkameňování Hnojení dusíkatým vápnem může snížit populaci larev 2 – 3 x – kovaříci upřednostňují kyselé půdy

33 Přímá ochrana Biologické metody – feromony, entomofágní houby – neefektivní v zemědělské praxi Chemické metody – přípravek MONCEREN G – moření sadby, fungicidní složka (pencycuron proti Rhizoctonia solani) a složka insekticidní (imidacloprid proti přenašečům virových chorob a mandelince s účinkem i proti drátovcům) – dávkování 600 ml/t Granuláty s účinnou látkou fipronil – dočasně povolené v Německu, ale nemají budoucnost kvůli zátěži ŽP V rámci celého osevního postupu – moření osiva plodin přípravky s účinnými látkami – fipronil, thiametoxam, teflutrhin, cyfluthrin a clothianidin

34 Mšice  Zástupci  Mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice řešetláková (Aphis nasturtii), mšice chmelová (Phorodon humuli)  Zařazení  Třída : Hmyz (Insecta)  Řád : Stejnokřídlí (Sternorhyncha)  Čeleď : Mšicovití (Aphididae)  Rod : Mšice (Aphis) Zdroj: Obr. 14. Mšice broskvoňová

35 Mšice  Nejvýznamnější přenašeči (vektory) virových chorob brambor – sáním rostlinných šťáv  Virus Y (PVY) – mozaiky, kadeřavost, čárkovitost, nekrózy, inhibice růstu, předčasné žloutnutí atd. – snížení výnosů o %  Virus A (PVA) – lehké až těžké mozaiky, zvrásnění až zkadeření listů – snížení výnosů o 30 – 40%  Virus M (PVM) – různé formy mozaiky, lžičkovité stáčení listů, blednou – výnos nižší o 10 – 30%  Virus S (PVS) – latentní příznaky – snížení výnosu až o 10 %  Virus svinutky (PLRV) – kornoutové stáčení listů, listy kožovitě tuhé, při zmáčknutí praskají, rostliny světlejší, chlorózní – výnos nižší o 40 – 80 % - perzistentní virus – mšice infekční celý život

36 Mšice  V porostech brambor několik desítek druhů mšic  U nás uzavřené pěstitelské oblasti vhodné pro výrobu základní sadby brambor (SE1, SE2, E)  Pro některé brambor příležitostný hostitel – nezakládají neokřídlené populace, jen při kalamitním přemnožení – mšice maková (Aphis fabae)  Neokřídlené formy méně nebezpečné  Nejvýznamnějšími vektory virových chorob - mšice broskvoňová, mšice řešetláková a mšice chmelová

37 Mšice broskvoňová  Bezkřídlá živorodá samička – tělo oválně vejčité, 1,4 – 2,5 mm dlouhé, zelené, žluté zbarvení  Okřídlená živorodá samička – štíhlejší s výraznější kresbou – rozličné zbarvení – zelené, žluté, tmavé, žlutočervené s černými tečkami Obr. 15. Mšice broskvoňová Zdroj:

38 Bionomie  Přezimují jako vajíčka na primárních rostlinách (broskvoň, švestky, slívy ad.) v blízkosti pupenů – brzy na jaře se líhnou zakladatelky  Zakladatelky rodí larvy, které dospívají v neokřídlené samičky - fundatrigenie – sají na spodní straně listů – svinování, zkrucování –  Ty plodí již okřídlené samičky - migrují ze zimních hostitelských rostlin – plodí další pokolení - virginogenie (většinou široce polyfágní)  První nálety po zimě – kolem poloviny května – vzchází první brambory – velmi citlivé k virové infekci  Maximální hodnoty náletu v druhé polovině července či prvních dnech srpna – čím dříve, tím nebezpečnější (neokřídlené s maximem jako okřídlené formy)  Průběžně až do pozdního podzimu se rodí okřídlené gynopary – přelétávají na primární rostlinu a plodí larvy dospívající ve vejcorodé samičky  Na podzim opět vznikají pohlavní formy – přilétají i samci – samice kladou přezimující vajíčka

39 Symptomatika Zdroj:  Přímé škody výjimečně – kalamitní přemnožení – především neokřídlených forem  Deformace rostlin, listy zvrásněné, pokroucené – často nekrózy, ojediněle bez vizuálních příznaků Obr. 16. Těžká mozaikovitost způsobená virem Y

40 Monitoring  Nálety sledovány pomocí žlutých misek typu Lamberse – 10 cm nad porostem (voda a saponát)  Sběr prováděn v ranních hodinách – determinace v laboratoři  Neokřídlené formy – listové zkoušky Zdroj: Obr. 17. Žluté misky pro sledování náletu mšic

41 Prognóza  Podzimní letová aktivita mšic a sexuální složení populace  Výskyt nakladených vajíček na zimních hostitelských rostlinách  Očekávaná povětrnostní situace  Výskyt predátorů mšic – slunéčka, pestřenky, zlatoočka ad.  Možný výskyt anholocyklických populací mšic - přežívají přes zimu aniž by kladly vajíčka před zimou  Srovnává se s hodnotami za několik posledních let – předpovídá se aktivita mšic pro daný rok a období

42 Práh škodlivosti  Nelze v našich podmínkách stanovit – zásah proti vektorům preventivně  Podle prognózy a monitorování – usměrnění frekvence zásahů

43 Nepřímá ochrana Omezení výskytu infekčních zdrojů Certifikovaná sadba – i v běžných pěstitelských plochách – uzavřené pěstitelské oblasti Dodržování minimální izolační vzdálenosti Správná biologická příprava sadby Optimální výživa a agrotechnika – urychlený růst – nástup rezistence stářím Zabránění tvorby obrostů Předčasné ukončení vegetace

44 Přímá ochrana Chemická ochrana – výhradně na množitelských porostech brambor Včasné zahájení ochrany a opakování dle potřeby – rychlý iniciální účinek – při výšce rostlin cca 10 cm Vhodné kombinovat různé aficidy – různé mechanismy účinku Desikace podle náletu mšic a sadbové výtěžnosti Insekticidní moření sadby – účinek cca 8 až 10 týdnů po výsadbě – pak mizí insekticidní clona Hodnocení účinnosti ochrany – listové zkoušky a zjišťování přítomnosti neokřídlených mšic na spodní straně listů dolního, středního a horního listového patra

45 Povolené přípravky Obchodní jméno přípravku (účinná látka)Dávkování na 1 ha, t ACTARA 25 WG (thiamethoxam)0,08 kg BI - 58 EC NOVÉ (dimethoát)1,0l BISCAYA 240 OD (thiacloprid)0,3l KARATE SE ZEON TECH. 5 CS (lambda-cyhalothrin)0,15 l MARKATE 50 (lambda-cyhalothrin)600ml/t MONCEREN G (imidacloprid, pencycuron)0,08 l NEXIDE (gamma-cyhalothrin)0,6 l NURELLE D (chlorpyrifos, cypermethrin)0,5 kg PIRIMOR 50 WG (pirimicarb)0,2 kg PLENUM (pymetrozine)0,3 kg PROTEUS 110 OD (deltamethrin, thiacloprid)0,75 l RAPID (gamma-cyhalothrin)0,08 l Tab. 2. Povolené insekticidy proti mšicím

46 Motýli  Zástupci  Osenice polní (Agrotis segetum)  Zařazení  Třída : Hmyz (Insecta)  Řád : Motýli (Lepidoptera)  Čeleď : Můrovití (Noctuidae)  Rod : Osenice (Agrotis) Zdroj: Obr. 18. Osenice polní

47 Osenice polní  Široký polyfág – škodí na řepě, bramboru, ozimé řepce, kukuřici, slunečnici, ozimých obilninách, vinicích, ovocných školkách, zelenině ak.  Vyvíjí se také na řadě plevelných rostlin  Noční motýl  V našich podmínkách se přemnožuje periodicky – někdy ve dvou rocích po sobě – velice mobilní – každý rok může škodit na jiném pozemku a v jiné plodině  Přemnožení závisí především na teplých a suchých podmínkách - nejvyšší výskyt je po tuhé zimě a suchém jaru  V teplých zimách housenky a kukly podléhají napadení entomofágními houbami (vlhké jaro – hynou vajíčka)

48 Bionomie  Do roka 2 generace – přezimuje jako dorostlá housenka (nedorostlé přes zimu hynou) v hloubce cm  V květnu se líhnou dospělci, paří se a kladou vajíčka ve skupinách po 3 – 40 kusech (celkem až několik set vajíček odolných vůči suchu ale citlivých vůči vlhkosti) – housenky se líhnou po 5 až 20 dnech a škodí od května do července  Housenky se pětkrát svlékají a jejich vývoj trvá až 4 měsíce  Housenky 1. – 3. stupně žijí na rostlinách a živí se listy - přibližně po měsíci vývoje přes den zalézají do půdy, kde se živí na podzemních částech rostlin - v noci vylézají na rostliny a okusují listy - od této doby také způsobují největší škody  Kuklí se v zemi v průběhu července  Motýli druhé generace se líhnou po 1–3 týdnech v srpnu – housenky této generace škodí na podzim  Vývoj jedné generace trvá 50 – 70 dní  Spodní práh vývoje je 10°C

49 Symptomatika Zdroj:  V hlízách vyžírají díry a chodby nepravidelného tvaru především při povrchu hlíz  Poškození je často z větší části zakryto slupkou  Přítomnost housenek dokazují otvory v půdě, patrné zvláště tehdy, je- li půda utužená po deštích Obr. 19. Požerky osenicí polní na řezu hlízou

50 Monitoring  7 – 10 den po signalizaci letu dospělců ve světelných lapačích či feromonových lapácích – zjišťování výskytu vajíček – úhlopříčně se prochází porostem a kontrolují se listy plodin a plevelů  V případě výskytu – po 5 – 7 dnech nutné chemické ošetření, trvá-li suché a teplé počasí  Za chladného počasí vajíčka odumírají  V dalších 7 – 10 dnech – kontrola housenek 1. a 2. růstového stupně – oklepávání na podložený bílý papír (nepřímo podle okénkového žíru či drobného skeletování na rostlinách) – prohlíží se 20 x 5 rostlin v různých místech porostu  Starší housenky – prohledání vrchní části půdy v okolí poškozených rostlin

51 Prognóza  Výše úlovků v lapácích signalizuje rizika škod  Předpověď škodlivého výskytu pro daný region je možná porovnáním letové aktivity osenice polní ve sledovaném roce s průměrnými odchyty v předchozích letech v síti světelných lapačů Státní rostlinolékařské správy

52 Práh škodlivosti  Pro řepu a obilniny se udává 2 – 3 housenky/m2 Obr. 20. Osenice polní Zdroj:

53 Nepřímá ochrana Agrotechnická opatření – hluboká orba, střídání plodin, včasné setí Omezená kultivace či bezorebné hospodaření umožňují dobré přežívání housenek i kukel Zaplevelené pozemky zvyšují výskyt osenic Nahrnutí hrůbků výrazně omezuje škody – napadány jsou převážně hlízy mělce pod povrchem půdy Včasná sklizeň po ukončení vegetace – zejména u desikovaných porostů

54 Chemická ochrana Směřuje se na období maxima líhnutí housenek z vajíček a na housenky do 2. vývojového stupně Při výskytu housenek 3. instaru – ošetření v nočních hodinách (housenky jsou světloplaché a přes den ukryté) Housenky nejškodlivějších posledních vývojových stádií zůstávají po celou dobu v půdě a ochrana proti nim selhává Povolený přípravek NURELLE D (chlorpyrifos, cypermethrin) pro řepku olejku v dávkování 0,6 l/ha – pro brambory není propracována Ochrana insekticidy proti mšicím či mandelince většinou výrazně snižuje i populace housenek osenic

55 Háďátka  Zástupci  Háďátko bramborové (Globodera rostochiensis), Háďátko nažloutlé (Globodera pallida), Háďátka rodu Meloidogyne  Zařazení  Kmen: Hlístice (Nematoda)  Řád : Háďátka (Tylenchida)  Čeleď : Heteroderidae Zdroj: Obr. 21. Cysty háďátka

56 Háďátka  Drobní, mikroskopičtí červi s průsvitným nitkovitým tělem  Samice vytváří cysty – vyplněny embryony, larvami i vajíčky  Velký rozmnožovací potenciál  Některá řazena mezi karanténní škůdce  Hádátko bramborové – karanténní škůdce, především v ranobramborářské oblasti, larvy i dospělci škodí sáním na kořenovém systému – na místem sání nové kořeny (mrcasatost) – rostliny zažloutlé, nízkého vzrůstu, vysty odolné chemikáliím i klimatickým a půdním vlivům, až 500 larviček v cystě, vydrží v půdy i řadu let – ochrana – dodržování karanténních opatření, nezamořená sadba, 4 roky odstup, odolné odrůdy, problamatické je použití nematocidů

57 Roztoči  Zástupci  Sviluška chmelová (Tetranychus urticae)  Zařazení  Třída : Pavoukovci (Arachnida)  Řád : Sametkovci (Prostigmata)  Čeleď : Sviluškovití (Tetranychidae) Zdroj: Obr. 22. Mikroskopický obrázek svilušky chmelové

58 Sviluška chmelová  Bělavý, zelenorůžový až červený roztoč – velikost do 0,5 mm  Může přenášet i virové choroby  Škodí sáním na listech – prožloutávají a zasychají  Poškození odspodu k vrcholu – akarióza bramboru  Ochrana při silném přemnožení akaricidy

59 Ploštice  Zástupci  Klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis), Klopuška bramborová (Lygocoris pabulinus), Klopuška dvoutečná (Calocoris norvegicus), Klopuška žlutavá (Lygus gemellatus), Kněžice chlupatá (Dolycoris baccarum)  Zařazení  Třída : Hmyz (Insecta)  Řád : Polokřídlí (Hemiptera)  Čeleď : Klopuškovití (Myridae) Zdroj: Obr. 23. Klopuška chlupatá

60 Ploštice  Větší hmyz obvykle zelené až tmavě hnědé barvy  Vasává rostlinné šťávy – oslabení růstu rostliny – na listech vznikají žlutohnědé skvrnky, často i dírky – tzv. hnědá skvrnitost  Někdy i trhání pletiv a deformace  Mohou přenášet virové choroby  Veliká pohyblivost  Nejčastěji se vyskytují v blízkosti sadů a ostatních dřevin  Ošetření insekticidy – většinou jen místa s vysokým výskytem (často na okrajích pozemků)

61 Křísi  Zástupci  Pidikřísek zemákový (Empoasca pteridis), Pidikřísek zelenavý (Empoasca vitis), Pidikřísek polní (Eupteryx atropunctata), Žilnatka vironosna (Hyalesthes obsoletus)  Zařazení  Třída : Hmyz (Insecta)  Řád : Polokřídlí (Hemiptera)  Čeleď : Křískovití (Cicadellidae) Zdroj: Obr. 24. Pidikřísek zelenavý

62 Křísi  Vysávají rostlinné šťávy a mohou přenášet choroby  Na listech vznikají žluté skvrny – tzv. žlutá skvrnitost  Ochrana pouze při silném přemnožení – insekticidy proti mšicím  Žilnatka vironosná – v teplejších oblastech, karanténní choroba stolbur bramboru

63 Třásněnky  Zástupci  Třásněnka zahradní (Thrips tabaci), Třásněnka tmavokřídlá (Thrips fuscipennis), Třásněnka žlutá (Thrips flavus), Třásněnka obecná (Thrips physapus)  Zařazení  Třída : Hmyz (Insecta)  Řád : Třásnkokřídlí (Thysanoptera)  Čeleď : Třásněnkovití (Thripidae) Zdroj: Obr. 25. Poškození třásněnkou zahradní

64 Třásněnky  Nejčastěji ve sklenících  Sáním poškozují semenáče brambor a další šlechtitelský materiál  V polních porostech vyjímečně  Poškozují listy, květy i bobule  Poškozená místa – skvrnitá, zdeformovaná – listy žloutnou, vadnou, květy většinou neplodné  Mohou přenášet i virové choroby  Ochrana při silném přemnožení insekticidy

65 Brouci (Coleoptera)  Zástupci  Chroust obecný (Melolontha melolontha)  Zařazení  Třída : Hmyz (Insecta)  Řád : Brouci (Coleoptera)  Čeleď : Vrubounovití (Scarabaeidae) Obr. 26. Chroust obecný Zdroj:

66 Chroust obecný  Velký zavalitý brouk, samička zanáší vajíčka do zkypřených půd  V červnu a červenci se líhnou larvy – vyvíjejí se v půdě 3 – 4 roky  Škodí ponravy – zprvu se živí humusem – později překusují klíčky, kořínky i stolony  Větší škody na hlízách – vykusují velké otvory  Ochrana – agrotechnika – podmítka a hluboká orba

67 Brouci (Coleoptera)  Zástupci  Dřepčík bramborový (Psylliodes affinis)  Zařazení  Třída : Hmyz (Insecta)  Řád : Brouci (Coleoptera)  Čeleď : Mandelinkovití (Chrysomelidae) Obr. 27. Dřepčík bramborový Zdroj:

68 Dřepčík bramborový  Vykusuje otvory 2-3 mm velké – tzv. dírkovitost listů  Větší škody na zahrádkách – poškozuje i rajčata  Insekticidy – při silném přemnožení

69 Motýli  Zástupci  Šedavka luční (Hydroecia micacea), Kovolesklec gamma (Autographa famma), Makadlovka bramborová (Phthorimaea opercullela)  Šedavka – škodí housenky – vyžírají stonky  Kovolesklec – škodí housenky požerem listů, mohou způsobit holožír  Makadlovka bramborová – žije v teplých oblastech, u nás nemá dobré podmínky Obr. 28. Kovolesklec gamma Zdroj:

70 Tiplice (Tipula spp.) a Muchnice (Bibio spp.)  Škodí larvy překusováním klíčků, kořínků a stolonů – vykusují otvory, výskyt vázán na vlhká stanoviště Obr. 29. Tiplice skvrnitá Zdroj:

71 Cvrčci (Grylloidea)  Škodí hlavně krtonožky obecné (Gryllotalpa gryllotalpa) – ožírají podzemní části rostlin  Obtížná ochrana – vykopávání hnízd, silné zamokření pozemku, správná agrotechnika Obr. 30. Krtonožka obecná Zdroj:

72 Slimákovití (Limacidae)  Zástupci  Slimáček polní (Dorocera agreste), Slimáček síťkovaný (Doroceras reticulatum), Plzák španělský (Arion lusitanicus), Hlemýžď zahradní (Helix pomatia)  Rozmnožují se po celý rok – kladou až 500 vajíček ve skupinách po 10 – 15 kuse, za rok 2 – 3 generace  Vyžíráním dužiny znehodnocují hlízy, výskyt zvláště ve vlhkých letech, při silném přemnožení způsobují i holožír  Ochrana – agrotechnika, chemické návnady, dusíkaté vápno Obr. 31. Plzák španělský Zdroj:

73 Děkuji za pozornost!

74 Seznam použité literatury   BAUDYŠ, E. Choroby a škůdci polních plodin a obrana proti nim. Brno: Rovnost, s.   DIVIŠ, J. Pěstování brambor v podmínkách ekologického zemědělství: metodika. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, s. ISBN   HÄNI, F. Obrazový atlas chorob a škůdců polních plodin: Příručka ochrany rostlin v integrované produkci. Praha: Scientia, s. ISBN   HÄNI, F. Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny: Ochrana zeleniny v integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory, s. ISBN   HAUSVATER, E., DOLEŽAL, P. Ochrana brambor proti mandelince bramborové. Havlíčkův Brod: Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., s. ISBN   HAUSVATER, E., DOLEŽAL, P. Drátovci a osenice u brambor. Havlíčkův Brod: Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., s. ISBN   Metodická příručka ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům – díl I. Polní plodiny. Praha: Česká společnost rostlinolékařská, s. ISBN   MILLER, F. Zemědělská entomologie. Praha: Československá akademie věd, s.   POTOČEK, J. Ochrana proti šíření rakoviny brambor a háďátka bramborového. Praha: Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, s.   RASOCHA, V. et al. Mšice – významní přenašeči virových chorob brambor, jejich výskyt, škodlivost a možnosti ochrany. Havlíčkův Brod: Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., s. ISBN   RASOCHA, V. et al. Škodliví činitelé bramboru. Havlíčkův Brod: Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., s. ISBN   ROTREKL, J. Zemědělská entomologie (nejdůležitější hmyzí škůdci polních plodin). Brno: Mendelova lesnická a zemědělská univerzita, s. ISBN   ŠARAPATKA, B., et al. Ekologické zemědělství v praxi. Olomouc: Bioinstitut, o.p.s., s. ISBN   ŠTAIF, J. Ochrana rostlin I.: Živočišní škůdci. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s.   ŠTAIF, J. Ochrana rostlin II.: Živočišní škůdci. 2. část. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, s.


Stáhnout ppt "Autor: Bc. Jindřich Petr Tel: 777 251 026 Integrovaná ochrana konzumních brambor proti živočišným škůdcům."

Podobné prezentace


Reklamy Google