Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hospodářský vývoj Číny MP_1 Ing. Roman BLINKA 2004/2005.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hospodářský vývoj Číny MP_1 Ing. Roman BLINKA 2004/2005."— Transkript prezentace:

1 Hospodářský vývoj Číny MP_1 Ing. Roman BLINKA 2004/2005

2 Třicátá léta  v letech vyvolalo Japonsko válku s Čínou zmocnilo se severovýchodu Číny – a přeměnilo ji v stát „Mandžukuo“, tento útok je jedním z počátků 2. svět. války,  1937 Japonsko na Čínu zaútočilo znovu Japonci se zmocnili nejlidnatějších a hospodářsky nejsilnějších částí země, konečného vítězství však nedosáhli, Čína se postavila mezi mocnosti antifašistické koalice (stála u zrodu OSN, stala se stálým členem RB OSN), J muselo Č vrátit všechna anektovaná území včetně ostrova Tchaj-wan

3 Čtyřicátá a padesátá léta - I  1946 – po porážce Japonska začala opět v Číně občanská válka,  v dalších letech přerostla mezi rozhodující střetnutí mezi Kuomitangem a KS Číny, v čele Kuomitangu stál – ČANKAJŠEK (od r. 28 prezident Číny, v letech 1950 – 75 prezident Tchaj-wanu), Kuomitang byl podporován USA v čele KS Číny stál MAO CE TUNG,  vrcholem tohoto sporu byla porážka KUOMITANGU a vítězství KS Číny, která ovládla celou kontinentální Čínu,

4 Čtyřicátá a padesátá léta - II  vyhlásil Mao Ce Tung Čínskou lidovou republiku měla 540 mil. obyvatel, jejím hlavním spojencem se stal SSSR a Čína tak změnila poměr sil soupeřů studené války – projevy: na podzim 1950 poslala Čína do války v Koreji „statisíce dobrovolníků“ 1951 připojila Čína ke svému území Tibet,  dohoda obsahovala ujednání o respektování národních a náboženských tradic obyvatel Tibetu Mao Ce Tung v letech 1943 – 76 předseda ÚV KS Číny, v letech 1954 – 59 prezident ČLR

5 Hospodářství ČLR v době jejího vzniku - I zaostalá agrární země, 80% obyvatelstva se živilo v zemědělství, pouze 1% pracovalo v průmyslu (bez řemesel), používala se zde primitivní technika i technologie, v průmyslu převažovala pouze těžba a potravinářství, na úrovni národního hospodářství došlo: k zavedení jednotného státního rozpočtu, jednotnému celnímu systému, zjednodušení daňového systému, centrální regulace cen, atd.

6 Hospodářství ČLR v době jejího vzniku - II  Pozemková reforma došlo ke znárodnění statkářské půdy, půda byla rozdělována mezi zájemce na základě rovnostářského principu, 47 mil. ha půdy, zvířectvo, zemědělský inventář -> přešel do rukou rolníků a vesnické chudiny, bohatým rolníkům byla ponechána pouze malá část půdy na uživení s rodinou a omezil se i počet námezdní síly, veškeré vodní plochy, stavební pozemky a další půda byly zestátněny

7 Hospodářství ČLR v době jejího vzniku - III  Socializace čínské ekonomiky začala probíhat od 1952, cíl: industrializace Číny, preference: těžký průmysl, znárodnění soukromých podniků, kolektivizace zemědělství, s menšími změnami došlo k převzetí sovětského modelu „CPE“ (během první pětiletky se počet státních podniků zvýšil z na 9 300), došlo k rušení regionální samosprávy ve prospěch ústředních orgánů státní moci.

8 Hospodářství ČLR v době jejího vzniku - IV  První výsledky podíl průmyslu se zvýšil na 28%, podíl zemědělství na HDP klesl na 47%, dominoval těžký zpracovatelský průmysl, v zahraničním obchodě se ČLR dočkala obchodního embarga, které na ni uvalily USA, ČLR se v MO přeorientovala na SSSR a státy RVHP,

9 Etapy vývoje ekonomiky Číny po r Období velkého skoku vpřed (1958 – 60) Politika „Úprav“ (1960 – 1965) Kulturní revoluce (1966 – 1969), Překonání chaosu a stabilizace ekonomiky (1970 – 78)

10 1) Velký skok vpřed (1958 – 1960) - I cíl: maximální hospodářský růst v zemědělství a v hutnictví železa, zakládány byly tzv. lidové – ty se měly podle Mao Ce Tunga stát organizační formou postupného přechodu ke komunismu, v komunách byla propojena státní správa se zemědělstvím, průmyslem, službami, kulturně- vzdělávacími činnostmi a ozbrojenými složkami (lidové milice),

11 Velký skok vpřed - II komuny soustřeďovaly i desítky tisíc obyvatel, jejich vedení přebírala funkce orgánů státní moci, často právě komuny řídily hospodaření velkých podniků, komuny dále zabezpečovaly např. mobilizaci miliónů lidí na výstavbu různých rozsáhlých objektů, která byla při ruční technice výroby náročná na pracovní sílu, aj. výsledek: hospodářské ztráty, nesplnění pětiletky, degradace tvůrčí práce ve prospěch dělnických profesí

12 Období úprav (1961 – 1965) - I radikálnější cíle vládní politiky, cíl: překonat neúspěch „velkého skoku“, konkrétní cíle: hospodářský růst, důraz na zemědělství, těžbu, zvýšení výroby spotřebního zboží, v r došlo k první roztržce mezi ČLR a SSSR důvod: Mao Ce Tungovi se nelíbilo chování Stalinova nástupce – Chruščeva, který se podle Maa až příliš snažil spřátelit se západem a odklonil se od tradiční Stalinovy politiky, SSSR odmítlo předat Číně „tajemství“ jaderné zbraně, výsledek: zmrazení politických vztahů, stranických styků a omezení vzájemného obchodu

13 Období úprav (1961 – 1965) - II došlo k povolení k vedlejší řemeslné činnosti, stěhování nezaměstnaných za prací z přelidněných měst na venkov, aby v zemědělství pomohli řešit problémy v zásobování, výsledek: pokračoval průmyslový propad (snížení produkce až o 31%), pokles produkce v zemědělství (maso, bavlna, olejniny) v roce 1962 byl na cca. 50% roku 1958, hospodářský růst obnoven až v letech (návrat na úroveň roku 1958), začíná se zvyšovat přirozený přírůstek a čínská populace roste

14 Mao Ce Tungova „kulturní revoluce“ (1966 – 1969) - I uvnitř vedení KS Číny došlo k názorovému střetu Mao Ce Tunga a levicových radikálů - Maova pozice začala být oslabena, radikálové přešli na jaře 1966 do protiútoku proti zfanatizovaným Rudým gardám, které zformoval Mao Ce Tung (nezkušená mládež, která dostala do rukou moc; mohla provádět rozsudky ihned na místě), velká část lidí ve vedení KS Číny sesazena ze svých postů, docházelo k mnohým zatýkání, politickým vraždám, apod.

15 Mao Ce Tungova „kulturní revoluce“ (1966 – 1969) - II intelektuálové byli posláni na „převýchovu prací v zemědělství“ na venkov, došlo k přerušení výuky na VŠ, jako součást boje proti všemu „starému“ (kultuře, idejím, obyčejům, návykům) byly ničeny kulturní památky, ve všech oblastech lidského života vzrostla úloha armády,

16 Mao Ce Tungova „kulturní revoluce“ (1966 – 1969) - III ekonomika Číny se v této době dostává do chaosu, rozpadla se centrální řídící soustava, odborníci nahrazováni straníky, ale neodborníky, mnohé podniky dočasně zastavily výrobu, došlo k narušení infrastruktury, zhoršila se nabídka zboží, aj. v roce 1969 začala čínská ekonomika po letech poklesu zase opět růst

17 Pokračování příště…

18 Překonání chaosu a cesta ke stabilizaci hospodářství (1970 – 78) - I


Stáhnout ppt "Hospodářský vývoj Číny MP_1 Ing. Roman BLINKA 2004/2005."

Podobné prezentace


Reklamy Google