Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Křesťanská sociální etika Jabok, ETF 2011. 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF 20132 9. KULTURA, VZDĚLÁNÍ, MÉDIA.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Křesťanská sociální etika Jabok, ETF 2011. 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF 20132 9. KULTURA, VZDĚLÁNÍ, MÉDIA."— Transkript prezentace:

1 Křesťanská sociální etika Jabok, ETF 2011

2 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF KULTURA, VZDĚLÁNÍ, MÉDIA

3 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství (GS II-3) Práce Rodina (GS II-1) Vzdělání, kultura, média (GS II-2) Úroveň globální: Ekologie Mír (GS II-5,1) Sociální spravedlnost (GS II-5,2)

4 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Pojem a teorie kultury Axiologické (hodnotové, subjektivní) pojetí kultury považuje za kulturu vrcholné projevy lidského ducha (věda, umění, vzdělání) Antropologické (objektivní) pojetí kultury: Kultura jsou významy a hodnoty sdílené určitou skupinou. V širším smyslu lze chápat kulturu jako souhrn duchovních a materiálních, intelektuálních a afektivních rozlišujících rysů, které charakterizují nějakou společnost nebo sociální skupinu. Kultura pak zahrnuje nejen umění a literaturu, ale také způsoby života, základní práva lidské bytosti, hodnotové systémy, tradice a náboženství. Žijeme v době multikulturní: každá lidská skupina má právo na svou kulturu, žádná lidská kultura není hodnotnější než jiná (doktrína plurality a relativity kultur x etnocentrismus) Enkulturace (vrůstání individua do vlastní kultury), akulturace (vzájemné působení kultur) – transkulturace (přijetí prvků jedné kultury většinou kultur ostatních), dekulturace (zničení jedné kultury převahou kultury jiné); Huntington – současné kultury (rovina globální – národní – místní = subkultury)

5 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Základní prvky kultury Každou kulturu lze charakterizovat pomocí pěti základních prvků, jimiž jsou jazyk, zvyky, technologie, hodnoty a instituce. Tyto prvky popisují všechny podstatné dimenze života dané kultury: jazyk vyjadřuje dimenzi symbolickou, zvyky ukazují dimenzi etickou, technologie objasňují dimenzi ekonomickou, hodnoty dimenzi axiologickou, instituce popisují dimenzi politickou. Součástí každé kultury je také náboženství, to však nelze zařadit jako další prvek k uvedeným pěti – náboženství totiž zasahuje zásadním způsobem do všech těchto oblastí a lze ho proto považovat spíše za jakési jednotící pojítko, které stojí v základu každé kultury. Podle G. Van der LEEWA byl dokonce kult první kulturou a „nachází se v počátku každé kultury“.

6 Umění Základní součást lidské kultury; v Evropě bylo hlavním kulturním zdrojem křesťanství Nepodléhá tržním zákonům Může být veřejným privátním či soukromým statkem Pozitivní externalita Je úkolem společnosti (státu) podporovat umění 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF 20136

7 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Etika a kultura Právo na kulturu VDLP 27 (1): „Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích.“ Listina základních práv a svobod (25): „Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích.“

8 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Stát a kultura Stát má etickou povinnost vytvářet právní rámec pro podporu kultury: Podpora kulturní identity většiny, ale i všech menšin Podpora účasti všech na vytváření vlastní kultury Ochrana národního kulturního dědictví (památky, muzea, turistické objekty…) Podpora rozvoje vědy, umění a vzdělávání V ČR jsou také církve zařazeny do kompetence Ministerstva kultury.

9 Financování kultury Argumenty pro zvýšené financování kulturních statků Produkci, oceňování a distribucí kulturních statku nelze svěřit pouze trhu, protože trh využívá příslušné kulturní statky hlavně k produkcí maximálního zisku. Trh nerespektuje např. tzv. vnitřní hodnotu, jež kulturní statky mo­ hou přinášet jak jejich spotřebitelům, tak i jejich producentům Trh nedokáže zabezpečit neziskovou produkci příslušných kulturních statků v dostatečném množství, kvalitě a čase. Např. soukromý podnikatel bez do­tací nemůže dost dobře zajišťovat produkcí některého kulturního statku, jako je např. muzeum, galerie aj. Spotřeba většiny druhu kulturních statku vede ke vzniku pozitivních externalit. Je proto v zájmu společnosti produkci spotřebu kulturních statků pod­porovat a tím zlepšovat celkové sociální a ekonomické poměry ve společ­nosti. Argumenty proti: snižuje možnost svobodné volby, vzniká nebezpečí ztráty odpovědnosti každého občana, z neefektivnosti, dochází k efektu přetížení, možnost tzv. nadspotřeby určitého kulturního statku 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF 20139

10 Kulturní politika státu Vzhledem k tomu, že spotřeba kulturních statku působí jako pozitivní externalita, je v zájmu státu pečovat o určitý standard spotřeby kulturních statků. Jsou argumenty jak pro zvýšené financování kulturních statků z veřejných rozpočtu, tak pro zabezpečování kulturních statku převážně prostřednictvím trhu. Stát nemá dostatek prostředků na financování veškeré spotřeby kulturních statků občanů, a proto bude financovat výdaje jen na vybrané druhy kulturních statků. Existuje několik modelů chování státu při realizaci kulturní politiky státu. Zdroje na financování produkce kulturních statku se rozdělují na zdroje centrální a zdroje regionální. Mezi hlavní centrální zdroje patří rozpočet MK a rozpočty speciálních státních fondů. Mezi prostředky z místních zdrojů patří hlavně prostředky v rozpočtech municipalit a v rozpočtech okresních úřadu. Současný vývoj směřuje k posilování úlohy regionálních rozpočtu při zajišťování produkce kulturních statku. Mezi hlavní subjekty regionální kultury patří knihovny, muzea, galerie, divadla a kulturní domy se svými rozpočty, jež jsou významnou měrou dotovány jak z regionálních rozpočtu, tak z rozpočtu státního. 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF

11 Výběrová dotační řízení MK ČR Výběrová dotační řízení jsou každoročně vyhlašována v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), dále v souladu s Hlavními oblastmi státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím, které vydává Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Dotace jsou poskytovány na základě Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, které vláda schválila usnesením č. 92 ze dne a jsou přílohou tohoto usnesení, a na základě interních předpisů MK. Samostatné oddělení umění vyhlašuje výběrová dotační řízení každý rok zpravidla v červenci na následující kalendářní rok s uzávěrkou zpravidla koncem září. Žádosti se podávají na předepsaném formuláři. Povinnou součástí projektu je popis projektu, rozpočet projektu vyplněný na předepsaných rozpočtových formulářích a kopie vyžádaných identifikačních dokladů. 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF

12 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Kultura a evangelium Křesťanství často vcházelo do kontaktu s cizími kulturami a ovlivňovalo je: buď dialog a vzájemné působení (Řecko, Řím, Keltové, Slované…) nebo pocit nadřazenosti a vnucování vlastní kultury (Indie, Latinská Amerika…). Jako zásadní problém to však začíná chápat až tehdy, když se musí konfrontovat s kulturou, kterou samo vytvořilo a dnes na ni ztrácí vliv. Původ rozporu: vývoj posledních dvou století, kdy se společnost emancipovala od vlivu církve a církev soustavně odmítala moderní vývoj. Podstata rozporu: Křesťanské hodnoty jsou často nabízeny takovým způsobem a v takové podobě, v jaké je člověk pro svůj život nepotřebuje – jsou v rozporu se současnou kulturou: úkony a rituály (x vnitřní, subjektivní spiritualita), autoritativní moralismus (x autonomní, dospělá, odpovědná, individualistická etika), dualismus přirozena a nadpřirozena Nástroj: Papežská rada pro kulturu (založena 1982)

13 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Gaudium et spes 56: Člověk, jenž cítí svou odpovědnost za pokrok kultury, živí v sobě velké naděje, ale také s úzkostí pohlíží na četné rozpory, které musí řešit: Co dělat, aby častější kulturní styky, které by měly vést k opravdovému plodnému rozhovoru mezi různými skupinami a národy, neuváděly v nepořádek život těchto společností, nerozvracely moudrost předků a neohrožovaly osobitou povahu jednotlivých národů? Jak uvolňovat cestu dynamice a šíření nové kultury, aniž tím vezme za své živá věrnost zděděným tradicím? To je zvlášť naléhavé tam, kde se kultura vznikající z nesmírného pokroku vědy a techniky má uvést v soulad s intelektuálním vzděláním, které žije ze studií odpovídajících různým klasickým tradicím. Jak srovnat rychle pokračující rozrůzňování jednotlivých vědních oborů s nutností vytvářet jejich syntézu a udržet v lidech schopnost nazírání a obdivu, jimiž vede cesta k moudrosti? Co je třeba dělat, aby všichni lidé na světě mohli mít účast na kulturních hodnotách, když se přitom kultura vzdělanců stává stále nepřístupnější a složitější? Jak konečně oprávněně přiznat kultuře autonomii, na kterou si dělá nároky, bez sklouznutí do humanismu pouze pozemského nebo dokonce nepřátelského vůči náboženství?

14 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Inkulturace „Inkulturace je dynamický vztah mezi křesťanskou výzvou a kulturou nebo kulturami; vřazení křesťanského života do kultury; pokračující proces jejich oboustranné a kritické interakce a asimilace.“ (AZEVEDO). Ovlivňování kultury hodnotami evangelia, aniž by se vnucovala lidem institucionální kultura (subkultura?) církve. Pojem inkulturace v katolické církvi (v protestantských se uvažuje podobně, ale neujal se tento pojem): Catechesi tradendae (CT, 1981, čl. 52): „inkulturace znamená intimní proměnu autentických kulturních hodnot prostřednictvím začlenění do křesťanství a zakořenění křesťanství v různých kulturách.“ Slavorum apostoli (SA, 1985, čl. 21): "vštěpení evangelia do domácí kultury spolu se začleněním této kultury do života církve." Pokoncilní církev považuje inkulturaci za nový teologický model pro komunikaci církve s náboženstvími, kulturami a sociálními skupinami, které se nepovažují za křesťanské. dvojí směr inkulturačního procesu: církev se mění, když přijímá prvky kultury, které nejsou cizí evangeliu – kultura se mění, když přijímá hodnoty evangelia, které jí nejsou cizí.

15 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Teologie inkulturace Boží zjevení – sebesdílení Boha: má dějinný charakter a je vyjádřeno jednáním Božím, kdy on sám vstupuje skrze události a osoby do konkrétní lidské kultury a využívá jejích komunikačních vzorců k tomu, aby lidem, kteří v ní žijí, předal své poselství. V obou těchto situacích, vzájemně od sebe neodlučitelných, jedná sám Bůh metodou inkulturace. Inkarnace – vtělení = základní princip křesťanství: Bůh se stal člověkem, přijal na sebe vše lidské kromě hříchu, aby nám byl blízko, abychom nemohli mít dojem, že člověku nerozumí. Plně přijal tělesnou omezenost člověka, včetně bolesti a smrti, stejně jako kulturu, v níž žil. Mohl ji přetvořit právě tím, že se stal její součástí. Analogicky církev: napřed byla součástí židovské kultury, později římské, pak dalších, kam přicházela. Přetvářela každou kulturu tím, že se napřed plně stala její součástí. Jeruzalémský sněm – zásadní inkulturační rozhodnutí: odmítnutí nadbytečných židovských náboženských praktik pro křesťany nežidy. Analogie dnes: odmítnutí nepodstatných náboženských praktik pro nové křesťany (prvky lidové zbožnosti…)

16 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Různost kultur – příklad Latinské Ameriky V oblasti Mezoameriky žije kolem 50 indiánských kultur V Mexiku (105 mil. obyvatel) se počet lidí s převážně domorodým původem odhaduje na 15 – 25 mil. Více než 8 mil. uvádí jako svůj mateřský jazyk některý z indiánských jazyků. Téměř dvě třetiny z 12 mil. obyvatel Guatemaly jsou mayského původu, celkem je Mayů asi 10 – 12 mil. V hornaté oblasti na jižním pobřeží Mexika a Guatemaly existuje nejméně třicet mayských jazykových podskupin, z nichž mnohé nejsou vzájemně srozumitelné. V rámci těchto podskupin se vydělují stovky dialektů a místních variant. Změna v chápání místních kultur - např. mexická ústava 1995: „Mexický národ má multikulturní charakter, opírající se zejména o indiánské skupiny. Zákon bude chránit a podpoří rozvoj jejich jazyků, kultur, zvyků, zdrojů a forem sociální organizace a zajistí jejich členům účinný přístup k právnímu systému země. V rozhodovacích procesech a správních a soudních řízeních v oblasti zemědělství, které se jich týkají, budou zváženy jejich právní normy a zvyky v mezích stanovených zákonem“ (Ústava, čl. 4).

17 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Výchova a vzdělání Nejdůležitější projev kultury, hlavní způsob jejího předávání a rozvíjení. „Každá osoba má právo na výchovu“ (VDLP 26). Za výchovu a vzdělání svých dětí jsou na prvním místě odpovědní jejich rodiče. Stát je povinen zajistit výchovu, jestliže toho nejsou schopni rodiče. Vzdělání je dnes nejdůležitější ekonomickou hodnotou, která však nemůže být nabízena na komerční bázi. Proto musí být jeho hlavním garantem stát. (U nás kritická situace – výdaje na vzdělání jsou nižší než v ostatních vyspělých státech, jsme na 27. místě ze 30 států).) Církev se účastní procesu výchovy a vzdělání: Pastorací dětí, mládeže a rodin Zřizováním vlastních škol a výchovných zařízení (zvláště významné v rozvojovém světě, kde tuto úlohu dostatečně neplní stát) Výukou náboženství na státních školách

18 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Cíle a etika výchovy Cíle výchovy: Formace osobnosti Přijetí kultury Socializace Etika výchovy: Každá lidská osoba má právo na výchovu. Základní vzdělání má být povinné a poskytované zdarma (VDLP 26). Výchova ke svobodě Výchova ke spravedlnosti Výchova k občanství

19 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Odpovědnost za výchovu Rodina Výchovné a vzdělávací instituce Stát – různá pojetí: Stát plně ovládá celý výchovně-vzdělávací proces (totalita) Plná autonomie výchovně vzdělávacích institucí s minimálním zasahováním státu (např. v udělování akademických titulů) Autonomie výchovně vzdělávacích institucí, která je ale zákonem regulována a jejichž kvalita je státem kontrolována (akreditace…)

20 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Církve ve školství v ČR Křesťanské církve jsou aktivními činiteli vzdělávacího systému ČR ve dvou základních formách: vyučování náboženství na základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí zřizování a provozování církevních škol Zákon 3/2002, § 7: (1) Registrovaná církev a náboženská společnost může za podmínek stanovených tímto zákonem k plnění svého poslání získat oprávnění k výkonu těchto zvláštních práv: a) vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu b) pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, c) být financována podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností, d) konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu, e) zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu, f) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem.

21 Církevní školy a školská zařízení v ČR (2012) stupeň školy / druh šk. zařízeníCelk. zřizovatel řím.-kat.ČCEostatní mateřské školy základní školy střední školy konzervatoře211 vyšší odborné školy12525 základní umělecké školy32 1 dětské domovy32 1 pedagogicko-psychologická poradna11 samostatná zařízení pro volný čas dětí a ml.98 1 samostatné domovy mládeže / internáty77 teologické fakulty (součásti veřejných univerzit)3111 CELKEM Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF

22 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Církevní školy v ČR V roce 2012 existuje v ČR celkem 132 církevních škol všech stupňů, z toho 98 je zřízeno řím. kat. církví, 16 ČCE, 17 jinými církvemi. Společným koordinačním orgánem je Sekce církevního školství ČBK, zastřešujícím orgánem Asociace ředitelů církevních škol ČR. Dohoda mezi ČBK a ČCE o spolupráci v oblasti církevního školství (2001). Zřizovateli církevních škol jsou církve a církevní právnické osoby, většina církevních škol byla v roce 2006 transformována na školské právnické osoby.

23 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Dokumenty katolické církve o církevních školách Katolická škola - kongregace pro katolickou výchovu Katolická škola na prahu třetího tisíciletí - kongregace pro katolickou výchovu Kodex křesťanského učitele - komise pro katechizaci a školství KBS Usnesení ČBK o církevním školství schválené na plenárním zasedání v dubnu Instrumentum Laboris - základní materiál Plenárního sněmu Katolické církve. (kap. 11, 2003)

24 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Vyučování náboženství Zákon 561/2004, §15: Vyučování náboženství (1) Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2 vyučovat náboženství. Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách, a to i společně na základě jejich písemné dohody. (2) V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. K vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol k vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi příslušnými školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto vyučováním. (3) Vyučovat náboženství může v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost dané školy, pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního předpisu. Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství.

25 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Učitel náboženství Zákon 563/2004, § 14: Učitel náboženství Učitel náboženství získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a) v oblasti teologických věd, b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo c) v oblasti pedagogických nebo společenských věd a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů náboženství. Učitel náboženství musí mít také splňovat kritéria své církve a mít od ní pověření – v katolické církve uděluje biskup tzv. kanonickou misi.

26 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Církve a média Média neukazují pouze samotnou realitu, ale výběrem informací a způsobem jejich podání vytvářejí novou, vlastní, virtuální realitu. Dnes jsou média největší silou, která ovlivňuje myšlení a chování lidí. Média jsou považována za čtvrtou podobu moci (vedle legislativní, výkonné a soudní). Média jsou prostředkem socializace: sdílením jejich obsahů dochází k začleňování individua do společnosti. Křesťané si uvědomují mimořádnou moc médií a hledají etická kritéria k jejich využívání.

27 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Historie Rozvoj médií od 19. století, první reakce církve: Snaha o rozvoj katolického tisku jako protiváhy ke světskému (J. Bosco) Upozorňování na mravní nebezpečí ve filmu (Vigilanti cura – Pius XI. 1936) – církev by měla vydávat závazná stanoviska pro katolíky (srov. Index zakázaných knih). Komplexní pohled až na koncilu a po něm: Inter mirifica 1963 Communio et Progressio 1971 (Pavel VI.) Papežská rada pro sdělovací prostředky: Aetatis novae 1992: za "pastorační priority" ve vztahu k médiím považuje církev 1. obranu lidských kultur, 2. vývoj a podporu sdělovacích prostředků církve, 3. výchovu katolických pracovníků médií, 4. pastorační službu těm, kdo jsou činní v oblasti sdělovacích prostředků. Dokument Aetatis novae definitivně zavrhuje paradigma, ve kterém církev diktuje jedinou správnou cestu. Razí naopak cestu, na které je církev zkušeným průvodcem, který příjemci medializovaného sdělení doporučuje svůj názor, avšak nenutí jej k jeho přijetí. Etika v médiích 2000 Církev a internet 2002

28 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Etické principy Služba člověku a společnosti (Principy lidské důstojnosti a společného dobra) Pravda jako základní východisko (problém: historičnost, resp. relativita pravdy a nutnost interpretace) Svoboda projevu spojená s odpovědností Schopnost rozlišování – kvalifikovaného výběru

29 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Právo na informace Nikdy v historii nebylo k dispozici tolik informací jako v současné době – „informační věk“. VDLP, článek 19: „Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“ Právo získávat informace je omezeno jinými lidskými právy: právem na čest a dobrou pověst, na intimitu a soukromí, na tajemství. Ochrana těchto práv je úkolem státu (Zákon o ochraně osobních údajů). Právo informovat vychází ze tří předpokladů: přístup k pramenům ze strany informátorů, svobodný oběh informací, jejich aktivní a odpovědné přijímání ze strany veřejnosti.

30 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Reklama Plní trojí funkci: informovat, orientovat, přesvědčit. Etickým problémem je funkce přesvědčovací, která je často primární a přerůstá ve snahu manipulovat potenciálního konzumenta. Jejím hlavním účelem je přesvědčit k nákupu, a tak se spíše než informací stává technikou svádění. Z morálního hlediska je třeba brát v úvahu obsah, cenu a metody reklamy: obsah (nabízená věc) nesmí být nemorální; cena nabízené věci nesmí neúměrně přesahovat běžné ceny; metody reklamy musí respektovat důstojnost lidské osoby a nesmí přesahovat kritické schopnosti veřejnosti.

31 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Možnost zneužití médií Communio et progressio, 13: Sdělovací prostředky mohou být také použity k zablokování lidského společenství a k poškození obecného dobra lidí: děje se to odcizováním lidí, jejich odsouváním na okraj a izolováním, nebo tím, že je přitahují do negativních společenství zaměřených na falešné a destruktivní hodnoty. Média mohou rozdmýchávat nepřátelství a konflikty, démonizovat ostatní a utvářet mentalitu „nás“ proti „jim“, představovat to, co je nízké a degradující, v okouzlujícím světle a ignorovat nebo snižovat to, co lidi povznáší a zušlechťuje; šířit dezinformace a zavádějící informace, podporovat vulgárnost a banalitu. V médiích se bohužel šíří omezování na stereotypy, založené na rase a příslušnosti k různým etnikům, na pohlaví a věku a na dalších faktorech, mezi něž náleží také náboženství. Kromě toho sdělovací prostředky často zanedbávají to, co je skutečně nové a důležité, včetně radostné zvěsti evangelia, a soustřeďují se na to, co je módní či bizarní. K takovému zneužívání dochází v každém ze zmíněných sektorů (ekonomický, politický, kulturní, vzdělávací, náboženský).

32 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Zřizování (ovládání) médií Realita: monopol na média se soustřeďuje v rukou jednotlivců s velkým ekonomickým potenciálem. Nebezpečí: Zaměření na vlastní zisk a ne na důstojnost člověka Vznik informačního monopolu, ztráta pluralismu, důsledek: manipulace. Podobně negativní důsledky má i politizace médií – monopol státu. Řešení – aktivní účast v médiích a jejich kontrola ze strany občanské společnosti; právní rámec k tomu musí vytvořit a garantovat stát: Pluralita zřizovatelů (soukromí, neziskoví, církevní, veřejní) Profesionalita a etická odpovědnost pracovníků Svoboda slova spojená s ochranou osobnosti (čest, dobré jméno, osobní údaje)

33 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF Působení církve a křesťanů v médiích Církev by měla mít vlastní média k šíření svého poselství mezi věřícími i nevěřícími – média jako nástroj evangelizace. Křesťané by měli kvalifikovaně působit v médiích obecně, a tak skrze ně šířit křesťanské hodnoty. Křesťanský uživatel by měl odpovědně vybírat z nabídky a kriticky na ni reagovat (mediální pedagogika). Křesťanská média v ČR: Nakladatelství (Portál, Karmelitánské n., Vyšehrad, Kalich, CDK…) Periodika (většina církví + odborné) Rádio a TV (Proglas, Telepace, TV Noe, BMC) Internet (christnet, evangnet, cirkev, vira, signaly…)


Stáhnout ppt "Křesťanská sociální etika Jabok, ETF 2011. 09 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok/ ETF 20132 9. KULTURA, VZDĚLÁNÍ, MÉDIA."

Podobné prezentace


Reklamy Google