Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4."— Transkript prezentace:

1 Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 4

2 Obsah 4.1 Úvod do teorie rozdělování 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování 4.1 Úvod do teorie rozdělování 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování

3 Obsah 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu Analýza přirozeného monopolu Analýza dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace Oligopol a problematika přebytku Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci Monopson na trhu výrobních faktorů 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu Analýza přirozeného monopolu Analýza dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace Oligopol a problematika přebytku Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci Monopson na trhu výrobních faktorů

4 4.3.1 Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu V dlouhém období mají všechny náklady firmy variabilní charakter. Křivka AFC neexistuje a křivka AVC je křivkou AC. V krátkém období můžeme zvyšovat pouze jeden či málo vstupů.V dlouhém období zvyšujeme obvykle všechny vstupy. Tvary křivek průměrných nákladů v krátkém a dlouhém období se proto liší. (bakalářský kurz) (bakalářský kurz) V dlouhém období mají všechny náklady firmy variabilní charakter. Křivka AFC neexistuje a křivka AVC je křivkou AC. V krátkém období můžeme zvyšovat pouze jeden či málo vstupů.V dlouhém období zvyšujeme obvykle všechny vstupy. Tvary křivek průměrných nákladů v krátkém a dlouhém období se proto liší. (bakalářský kurz) (bakalářský kurz)

5 Křivka dlouhodobých průměrných nákladů LRAC je obalovou křivkou křivek krátkodobých průměrných nákladů SRAC. Křivka LRAC je obvykle s růstem produkce nejprve klesající a potom rostoucí.

6 4.3.1 Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu Křivka LRAC umožňuje vysvětlit i jednu z příčin existence oligopolu a dokonalého monopolu. Závisí na výnosech z rozsahu a na vzájemné poloze křivky LRAC a D.

7 Případ dokonalé konkurence - v odvětví může působit velké množství firem Celková poptávka v odvětví D je vzhledem k relativní velikosti firem obrovská. Jednotlivá firma je vzhledem k úzké křivce LRAC schopna vyrobit malý rozsah z celkové produkce – rozšiřování produkce se ji nevyplatí proto, že by to zvýšilo její průměrné náklady monopolistická konkurence

8 Případ oligopolu - v odvětví může působit jen několik málo firem Celková tržní poptávka D může být rozdělena mezi několik málo firem. Jednotlivé firmy jsou totiž dostatečně velké na to, aby se dlouhodobě podstatným způsobem podílely na uspokojení celkové poptávky. oligopololigopol

9 Případ dokonalého (přirozeného) monopolu Křivka průměrných dlouhodobých nákladů LRAC dlouho klesá a protíná klesající části křivky celkové poptávky D 1. Z toho vyplývá, že čím více statků určitý producent produkuje, tím nižší bude mít náklady na jednotku produkce. přirozený monopol

10 Náklady firmy v dlouhém období Tvar křivky LRAC firem v odvětví určuje druh konkurence: U většiny firem je úzká LRAC - firmy vyrábějí s nízkými náklady malý objem produkce. Odvětví má charakter monopolistické konkurence. Široká LRAC jednotlivých firem značí nízké náklady na jednotku a lze vyrábět velké množství produktů. Odvětví má charakter oligopolu. Neustále klesající LRAC; vyplatí se rozšiřování produkce. Jde o přirozený monopol. Tvar křivky LRAC firem v odvětví určuje druh konkurence: U většiny firem je úzká LRAC - firmy vyrábějí s nízkými náklady malý objem produkce. Odvětví má charakter monopolistické konkurence. Široká LRAC jednotlivých firem značí nízké náklady na jednotku a lze vyrábět velké množství produktů. Odvětví má charakter oligopolu. Neustále klesající LRAC; vyplatí se rozšiřování produkce. Jde o přirozený monopol.

11 Síťový monopol Síťový monopol vzniká v situaci, kdy určitý produkt využívá najednou řada spotřebitelů a produkt je spotřebitelům dopravován prostřednictvím nějaké sítě (elektrické sítě, sítě plynového potrubí, vodovodní sítě, apod.). Spotřeba je rivalitní – pokud nějaký spotřebitel využívá nějakou jednotku daného produktu již ji nemůže využívat další spotřebitel. Síťový monopol vzniká v situaci, kdy určitý produkt využívá najednou řada spotřebitelů a produkt je spotřebitelům dopravován prostřednictvím nějaké sítě (elektrické sítě, sítě plynového potrubí, vodovodní sítě, apod.). Spotřeba je rivalitní – pokud nějaký spotřebitel využívá nějakou jednotku daného produktu již ji nemůže využívat další spotřebitel.

12 Další příčiny expanze monopolu Administrativní – monopol může vznikat v důsledku administrativních omezení, která ostatním producentům brání vstup do odvětví Vlastnictví významného omezeného přírodního zdroje Inovace, s níž určitý výrobce přišel a druzí ji v daných podmínkách nejsou schopni (alespoň dočasně) realizovat Administrativní – monopol může vznikat v důsledku administrativních omezení, která ostatním producentům brání vstup do odvětví Vlastnictví významného omezeného přírodního zdroje Inovace, s níž určitý výrobce přišel a druzí ji v daných podmínkách nejsou schopni (alespoň dočasně) realizovat.

13 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu Graf rovnováhy přirozeného monopolu se liší od grafu krátkodobé rovnováhy firmy v nedokonalé konkurenci, neboť křivky průměrných i mezních nákladů přirozeného monopolu mají klesající charakter – dodatečnou jednotku produkce lze vyrobit s nižšími náklady. I pro přirozený monopol platí MR ≥ MC Graf rovnováhy přirozeného monopolu se liší od grafu krátkodobé rovnováhy firmy v nedokonalé konkurenci, neboť křivky průměrných i mezních nákladů přirozeného monopolu mají klesající charakter – dodatečnou jednotku produkce lze vyrobit s nižšími náklady. I pro přirozený monopol platí MR ≥ MC

14 Přirozený monopol Rovnováha přirozeného monopolu nastává pro takové množství produkce, pro které platí rovnost MC = MR.

15 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu Pokud přirozený monopol nedokáže diferencovat cenu mezi subjekty a byl by schopen stanovit pouze jedinou cenu P MC, za kterou by dodával množství Q´ MC, byla vy tato cena pod AC. Ekonomický zisk na jednotku by byl záporný Pokud přirozený monopol nedokáže diferencovat cenu mezi subjekty a byl by schopen stanovit pouze jedinou cenu P MC, za kterou by dodával množství Q´ MC, byla vy tato cena pod AC. Ekonomický zisk na jednotku by byl záporný EP/Q´ MC < 0 Monopolista by měl ztrátu. Pokud přirozený monopol nedokáže diferencovat cenu mezi subjekty a byl by schopen stanovit pouze jedinou cenu P MC, za kterou by dodával množství Q´ MC, byla vy tato cena pod AC. Ekonomický zisk na jednotku by byl záporný Pokud přirozený monopol nedokáže diferencovat cenu mezi subjekty a byl by schopen stanovit pouze jedinou cenu P MC, za kterou by dodával množství Q´ MC, byla vy tato cena pod AC. Ekonomický zisk na jednotku by byl záporný EP/Q´ MC < 0 Monopolista by měl ztrátu.

16 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu Zneužívání monopolního postavení může stát bránit regulací. Jakou prodejní cenu by měl stát stanovit? Pokud by stát pro všechny spotřebitele stanovil cenu na úrovni P MC, byl by, monopolista ve ztrátě. Stát by jej musel dotovat. Optimální by byla cena P AC, při produkci Q´ AC, kde se AC = AR a ekonomický zisk je nula. EP/Q´ AC = 0 Zneužívání monopolního postavení může stát bránit regulací. Jakou prodejní cenu by měl stát stanovit? Pokud by stát pro všechny spotřebitele stanovil cenu na úrovni P MC, byl by, monopolista ve ztrátě. Stát by jej musel dotovat. Optimální by byla cena P AC, při produkci Q´ AC, kde se AC = AR a ekonomický zisk je nula. EP/Q´ AC = 0

17 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu Problémem je takovouto cenu stanovit, neboť stát pro to obvykle nemá dostatek informací. Regulované ceny jsou obvykle stanoveny tak, že přirozené monopoly dosahují zisku. Využívají své informační výhody a nadsazují náklady, což stát není schopen odhalit. Problémem je takovouto cenu stanovit, neboť stát pro to obvykle nemá dostatek informací. Regulované ceny jsou obvykle stanoveny tak, že přirozené monopoly dosahují zisku. Využívají své informační výhody a nadsazují náklady, což stát není schopen odhalit.

18 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu Existence přirozeného monopolu je spojena s negativy, neboť přirozený monopol není vystaven konkurenci a může zneužívat svého postavení.

19 4.3.3 Analýza dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace Pokud firma dokáže snížit průměrné náklady pod úroveň svých konkurentů tím, že uvede na trh nový statek je inovátorem. Díky inovaci je dočasně monopolistou, a to do okamžiku, kdy ztratí tuto svou odlišnost. Pokud firma dokáže snížit průměrné náklady pod úroveň svých konkurentů tím, že uvede na trh nový statek je inovátorem. Díky inovaci je dočasně monopolistou, a to do okamžiku, kdy ztratí tuto svou odlišnost.

20 Dočasný inovační monopol MR ≥ MC Firma má v důsledku inovace monopolní postavení. Poptávka po produktech firmy je v poloze d 0 a křivka mezního příjmu v poloze MR 0. Firma vyrábí takový objem produkce, pro který MR ≥ MC, tedy produkci Q´ 0 při ceně P 0. Na d 1 je ekonomický zisk nulový

21 Dočasný inovační monopol U inovačního monopolu nelze jednoznačně prohlásit, že nabízené množství je společensky neefektivní. Zvýšení tohoto množství statků nad bod s MR = MC by snižoval ekonomický zisk jako odměnu z inovace. Inovace není zadarmo. Její realizaci podmiňuje výzkum na jehož další financování lze kladný zisk využit. Po určité době začnou inovaci využívat další producenti. Křivka poptávky po produktech původního inovátora se posune jihozápadně až do bodu dotyku s AC. U inovačního monopolu nelze jednoznačně prohlásit, že nabízené množství je společensky neefektivní. Zvýšení tohoto množství statků nad bod s MR = MC by snižoval ekonomický zisk jako odměnu z inovace. Inovace není zadarmo. Její realizaci podmiňuje výzkum na jehož další financování lze kladný zisk využit. Po určité době začnou inovaci využívat další producenti. Křivka poptávky po produktech původního inovátora se posune jihozápadně až do bodu dotyku s AC.

22 Dočasný inovační monopol Vzhledem k tomu, že inovace zlepšuje postavení spotřebitelů, není důvod k tomu, aby se výrobce ekonomického zisku vzdával. Spotřebitelé jsou dostatečně uspokojeni tím, že v důsledku inovace mohou statek koupit za nižší cenu apod. Vzhledem k tomu, že inovace zlepšuje postavení spotřebitelů, není důvod k tomu, aby se výrobce ekonomického zisku vzdával. Spotřebitelé jsou dostatečně uspokojeni tím, že v důsledku inovace mohou statek koupit za nižší cenu apod.

23 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku Firmy v oligopolním postavení realizují čistý přebytek. V bodě rovnováhy firmy (MC = MR) jsou AC nižší než průměrné příjmy AR. Rozdíl tj. ekonomický zisk, je čistým přebytkem oligopolisty. Firmy v oligopolním postavení realizují čistý přebytek. V bodě rovnováhy firmy (MC = MR) jsou AC nižší než průměrné příjmy AR. Rozdíl tj. ekonomický zisk, je čistým přebytkem oligopolisty.

24 Přebytek oligopolu Modrá plocha znázorňuje kladný ekonomický zisk firmy EP = Q´ 0 * (AR – AC). Červená plocha znázorňuje celkové náklady TC = Q´ 0. P AC Součet modré a červené plochy jsou tržby

25 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku Nový producent na oligopolním trhu může velkou produkcí, posunout poptávkovou křivku d až pod úroveň průměrných nákladů. Někteří oligopolisté budou mít záporný ekonomický zisk a z odvětví odjedou. Poptávková křivka d se pak zase posune nad úroveň průměrných nákladů. Nový producent na oligopolním trhu může velkou produkcí, posunout poptávkovou křivku d až pod úroveň průměrných nákladů. Někteří oligopolisté budou mít záporný ekonomický zisk a z odvětví odjedou. Poptávková křivka d se pak zase posune nad úroveň průměrných nákladů.

26 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku Vstup nového producenta často způsobí, že alespoň u některých producentů bude rozdíl EF = AR - AC pro každou velikost produkce záporný a z odvětví odjedou. Poptávková křivka d se v tomto případě posune nad úroveň průměrných nákladů. Vstup nového producenta často způsobí, že alespoň u některých producentů bude rozdíl EF = AR - AC pro každou velikost produkce záporný a z odvětví odjedou. Poptávková křivka d se v tomto případě posune nad úroveň průměrných nákladů.

27 Oligopolní trh, na kterém je příliš mnoho firem Vstup způsobí posun nabídkové kř. S, pročež se posune i křivka mezního příjmu firmy MR. V bodě nové rovnováhy firmy jsou AC firmy vyšší než AR a EP/Q´<0. V dlouhém období proto někteří producenti odejdou a křivka poptávky se posune zpět. Oligopolisté pak budou opět dosahovat ekonomického zisku. Posun křivky tržní nabídky

28 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku Oligopolní trhy vznikají tam, kde jsou náklady na vstup do odvětví vysoké. Oligopolní firmy mohou dlouhodobě realizovat čistý přebytek v podobě kladného ekonomického zisku. Oligopolní trhy vznikají tam, kde jsou náklady na vstup do odvětví vysoké. Oligopolní firmy mohou dlouhodobě realizovat čistý přebytek v podobě kladného ekonomického zisku.

29 Výrobce dosahuje proměnlivé ceny Prodávající je schopen každému kupujícímu stanovit maximální cenu, kterou je kupující ochoten zaplatit d MR Křivka poptávky kupujícího d je zároveň křivkou mezního příjmu MR. P Kupující zaplatí za dodatečné množství cenu P, která je pro prodávajícího mezním příjem z dodatečné jednotky. AR MR Křivka AR leží nad křivkou MR. d MR Křivka poptávky kupujícího d je zároveň křivkou mezního příjmu MR. P Kupující zaplatí za dodatečné množství cenu P, která je pro prodávajícího mezním příjem z dodatečné jednotky. AR MR Křivka AR leží nad křivkou MR.

30 Výrobce dosahuje proměnlivé ceny Mezní příjem je roven ceně za poslední jednotku. Výrobce bude produkovat takové Q kde, MC ≤ MR. To pro 7 jednotek statku. Počet jednotek produkc e Q´ Cena, za kterou je prodáván a daná jednotka P Celkový příjem TR Mezní příjem MR Průměrn ý příjem AR Celko vé nákla dy TC Průměrn é náklady AC Mezní náklad y MC Zisk EP , , , , , , ,

31 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci Individuální cena vede k diskriminaci 1. stupně (plná či úplná cenová diskriminace). Spotřebitelé nerealizují žádný spotřebitelský přebytek, platí maximální cenu, kterou jsou ochotni zaplatit. Veškerý přebytek připadá výrobci. Individuální cena vede k diskriminaci 1. stupně (plná či úplná cenová diskriminace). Spotřebitelé nerealizují žádný spotřebitelský přebytek, platí maximální cenu, kterou jsou ochotni zaplatit. Veškerý přebytek připadá výrobci.

32 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci Realizace obvykle nespočívá v stanovení speciální ceny každému kupujícímu. Prodávající častěji stanoví dvě či několik cen (např. ceny pro studenty, seniory…). To rovněž rozšiřuje počet spotřebitelů, kteří jsou ochotni koupit si daný statek.   cenová sleva, pokud si zákazník koupí více statků,   sleva v určitých obdobích např. zájezdy „first minute“ nebo „last minute“, „happy hours“,   kupující získá nárok na slevu po splnění nějaké podmínky (např. vystřihne slev-kupón a tento předloží). Realizace obvykle nespočívá v stanovení speciální ceny každému kupujícímu. Prodávající častěji stanoví dvě či několik cen (např. ceny pro studenty, seniory…). To rovněž rozšiřuje počet spotřebitelů, kteří jsou ochotni koupit si daný statek.   cenová sleva, pokud si zákazník koupí více statků,   sleva v určitých obdobích např. zájezdy „first minute“ nebo „last minute“, „happy hours“,   kupující získá nárok na slevu po splnění nějaké podmínky (např. vystřihne slev-kupón a tento předloží).

33 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů Monopson je situace, kdy je na trhu jediný kupující. Nejčastěji se s monopsonem setkáváme na trhu VF. Monopson je situace, kdy je na trhu jediný kupující. Nejčastěji se s monopsonem setkáváme na trhu VF.

34 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů

35 4.3.6 Monopson na trhu VF Co se na trhu VF stane s čistým přebytkem v podmínkách monopsonu? Z omezené možnosti volného vstupu i výstupu z odvětví plyne, že křivka poptávky monopsonu je zároveň křivkou tržní poptávky. Co se na trhu VF stane s čistým přebytkem v podmínkách monopsonu? Z omezené možnosti volného vstupu i výstupu z odvětví plyne, že křivka poptávky monopsonu je zároveň křivkou tržní poptávky.

36 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů Předcházející zaměstnané jednotky tak budou dostávat část čistého přebytku – jejich odměna bude vyšší než jejich náklady obětované příležitosti. Na druhou stranu zvýšení odměny těmto předcházejícím jednotkám povede k tomu, že monopson nebude zaměstnávat optimální počet jednotek VF. Monopson zrealizuje část čistého přebytku. Předcházející zaměstnané jednotky tak budou dostávat část čistého přebytku – jejich odměna bude vyšší než jejich náklady obětované příležitosti. Na druhou stranu zvýšení odměny těmto předcházejícím jednotkám povede k tomu, že monopson nebude zaměstnávat optimální počet jednotek VF. Monopson zrealizuje část čistého přebytku.

37 Monopson na trhu VF Monopsonu se vyplatí zaměstnat právě 12 jednotek daného VF. Pokud by zaměstnal 13. jednotku, tak by příjem z mezního produktu (tj. mezní příjem) byl nižší než mezní náklady spojené se zaměstnáním této jednotky Počet jednotek VF (Q) Odměna za jednotku VF – vyplácena všem jednotkám VF (P VF ) Celkové náklady – náklady na všechny jednotky VF (TC VF = Q* P VF ) Mezní náklady spojené se zaměstnáním dané jednotky (MC VF = TC VF n+1 - TC VF n ) Příjem z mezního produktu dané jednotky VF (MRP VF )

38 Monopson na trhu výrobních faktorů Rozdíl mezi příjmem z mezního produktu daného množství VF MRP Q0 a cenou, kterou tyto VF dostávají P 0, tvoří EP/Q´ monopsonu. Přebytek je znázorněn modrou plochou. Jednotky VF předcházející jednotce Q 0 pak realizují čistý přebytek ve výši rozdílu ceny, kterou dostávají P 0 a ceny, za kterou by byly ochotny nechat se zaměstnat – tento přebytek je znázorněn červenou plochou. D VF = MRP VF je křivka poptávky monopsonu po VF (totožná s křivkou příjmu z mezního produktu výrobního faktoru).

39 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů Pokud na trhu VF existuje monopson (jediný poptávající), tak ty jednotky VF, které by byly ochotny nechat se zaměstnat (použít) za nižší cenu, realizují přebytek. Pokud však poptávající VF nezaměstná (nepoužije) všechny jednotky VF, které jsou k dispozici, realizuje i monopson čistý přebytek. Pokud však poptávající VF nezaměstná (nepoužije) všechny jednotky VF, které jsou k dispozici, realizuje i monopson čistý přebytek. Pokud na trhu VF existuje monopson (jediný poptávající), tak ty jednotky VF, které by byly ochotny nechat se zaměstnat (použít) za nižší cenu, realizují přebytek. Pokud však poptávající VF nezaměstná (nepoužije) všechny jednotky VF, které jsou k dispozici, realizuje i monopson čistý přebytek. Pokud však poptávající VF nezaměstná (nepoužije) všechny jednotky VF, které jsou k dispozici, realizuje i monopson čistý přebytek.

40 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 4."

Podobné prezentace


Reklamy Google