Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Život ve feudálním zřízení. CO JE FEUDALISMUS? Panovník - FEUDÁL, jemuž zprvu patřila všechna půda, potřeboval peníze na války a tak uděloval svým věrným.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Život ve feudálním zřízení. CO JE FEUDALISMUS? Panovník - FEUDÁL, jemuž zprvu patřila všechna půda, potřeboval peníze na války a tak uděloval svým věrným."— Transkript prezentace:

1 Život ve feudálním zřízení

2 CO JE FEUDALISMUS? Panovník - FEUDÁL, jemuž zprvu patřila všechna půda, potřeboval peníze na války a tak uděloval svým věrným část půdy - LÉNO (feudum), držitelé léna - LENNÍCI (vazalové, šlechta) měli k lennímu pánovi určité povinnosti: museli pána doprovázet do boje a byli mu povinni věrností. Porušení věrnosti bylo považováno za těžký zločin a trestáno především odejmutím léna. Léna nebyla původně dědičná (po smrti půda zpět panovníkovi - odúmrť), pak dědičně, vznikla tak vrstva feudálů, kteří propůjčovali půdu svým poddaným. V barbarských zemích původně společné vlastnictví půdy. Z rodových a vojenských náčelníků  králové  panovníci a pod nimi vrstva poddaných.

3 RANÝ 5. – 11. STOL. vznik feudální držby a postupné znevolňování svobodných rolníků FEUDALISMUS ROZVINUTÝ 11. – 15. STOL. vynutil si zavedení dělby práce  zakládání měst jako středisek výroby a obchodu

4 Středověk RanýVrcholnýPozdní Začátek středověku – zánik západořímské říše v roce 476. Konec středověku – buď objevení Ameriky K. Kolumbem 1492 nebo pád Cařihradu 1453 / v českých zemích nástup Habsburků 1526.

5 FRANCKÁ ŘÍŠE Nejvýznamnější panovník - Karel Veliký: - výbojné války  ovládl značnou část západní a střední Evropy, podmanil si i Slovany na našem území. V roce 800 byl korunován na římského císaře = obnovení římské říše. - „vládl ze sedla“ = objížděl jednotlivá hrabství (=základní správní jednotky říše), nejoblíbenější místo pobytu Cáchy, kde je pohřben. - jeho dvůr = významné středisko kultury – tzv. karolinská renesance  inspirace antikou, rozvoj vzdělanosti a výtvarného umění. Šíření kultury – kláštery – písařské dílny, kde se opisovali rukopisy, zdobeny malými obrázky = miniatury

6 Rozdělení francké říše: - oslabení královské moci za vlády Karlova syna Ludvíka Pobožného a boje o dědictví mezi Ludvíkovými syny vedlo k rozdělení a nakonec i rozpadu francké říše  potvrzeno v roce 843 Verdunskou smlouvou. Verdunská smlouva 863 Karel Holý Západořímská říše Ludvík Němec Východofrancká říše Lothar Území mezi nimi

7 BYZANTSKÁ ŘÍŠE Rozkládala se na území Egypta, Sýrie, Malé Asie a Řecka, hl. město Konstantinopolis. Do 11. stol. – nejrozvinutější stát v Evropě. Kultura a vzdělanost: - nejlepší v Evropě. Stavby – chrámy a paláce zdobené mozaikami, obrazy a sochami (vzor řecké a římské stavitelství); nejznámější stavba – chrám Hagia Sofia. Císař Justinián (527 – 565) – dobyvatelská politika – ovládnutí celého pobřeží Středozemního moře  potřeba armády a peněz  zvyšování daní – časté vzpoury obyvatel. Zároveň stavební rozmach (chrámy a paláce). Od 11. stol. postupný úpadek říše, ztráta dobytých území, útoky Turků – v r dobytí Konstantinopole a zánik říše.

8 ARABSKÁ ŘÍŠE Rozkládala se na Arabském poloostrově, obyvatelé = kočovní pastevci (=beduíni). Náboženství – islám (od 7. stol) – prorok Mohamed, který šířil učení o jediném bohu Alláhovi  vyznavači tohoto náboženství = muslimové. Posvátnou knihou je korán. Šíření islámu vedlo ke vzniku jednotné arabské říše (předtím kmeny) – první vládce Mohamed. Jeho nástupci – rozšiřování území  ovládnutí i Pyrenejského poloostrova až do 15. století – potom vytlačeni. Arabové = zdatní obchodníci, cestovali i do Evropy – díky nim poznali Evropané nové plodiny (doplňte z učebnice), drahé látky a koberce, arabské umění, řemeslo a vědu (matematika, fyzika, zeměpis a lékařství). Stavitelství – paláce a mešity s minarety.

9 SÁMOVA ŘÍŠE Slované na našem území byli utlačováni Avary (loupili a zajímali muže a ženy do otroctví, přepadali i kupecké karavany)  v r. 623 proti nim povstali v čele s franckým kupcem Sámem (jeho existenci potvrzuje i zpráva franckého kronikáře Fredegara) – Avaři byli přemoženi a Sámo byl zvolen panovníkem Slovanů  vznik tzv. Sámovy říše (=kmenový svaz). Boje s Franckou říší  v r. 631 bitva u Vogastisburgu – porážka franckého krále Dagoberta. Po Sámově smrti říše zanikla.

10 VELKÁ MORAVA Kníže Mojmír (830 – 846) - první historicky doložený kníže. Svatopluk (871 – 894) Synovec Rastislava – zradil ho a vydal ho Frankům. Připojil k V.M. Čechy. Největší rozkvět V.M. Šíření křesťanství  český kníže Bořivoj přijal na Svatoplukově dvoře křest. Mojmír II. (894 – 906/907) Spory s bratrem o moc  oslabení říše  nájezdy Maďarů a rozpad V.M. Slovenské území ovládli Maďaři  vybudovali si zde Uherský stát. Kníže Rastislav (846 – 870) - rozšiřování svého vlivu na území Čech – vojenské střety s franckým králem. - žádost o vyslání kněží byzantskému císaři, který roku 863 vyslal na V.M. Konstantina a Metoděje.

11 POČÁTKY ČESKÉHO STÁTU Slovanský kmen Čechů – na dolním toku řeky Vltavy. Nejmocnějším rodem se ve 2. pol. 9. století stali Přemyslovci. Bořivoj I. - sídlo: Levý Hradec (poblíž Prahy) - dochovaly se o něm písemné zprávy - stal se Svatoplukovým zástupcem v Čechách  vybudoval svému rodu přední postavení - se svou ženou Ludmilou přijal křest na Svatoplukově dvoře - po jeho smrti Čechy opět pod přímou vládou Svatopluka Svatý Václav (asi 924 – 935) Byl vzdělaný, obratný politik a diplomat. Za jeho vlády upevnění českého knížectví a křesťanství. Čechy se začlenily mezi státy západní Evropy.

12 VZNIK SVATÉ ŘÍŠE ŘÍMSKÉ - poč. 10. stol. rozpad východofrancké říše (dn. Německo) na několik samostatných knížectví OTA I. zvolen králem, syn Jindřicha I. Ptáčníka – sjednotil knížectví na území dnešního Německa – německé království v r. 950 donutil Boleslava I. opětovně odvádět poplatek za mír 955 bitva na Lechu – porážka Maďarů (s pomocí Boleslava I.) snaha o obnovení císařství – korunovace na císaře – používání názvu Svatá říše římská

13 BOLESLAV II. (972 – 999) V r. 973 zřízení biskupství v Praze  náboženská nezávislost Čech – první biskup Dětmar; druhý Vojtěch (díky mučednické smrti světec) – spory s Boleslavem II. V roce 995 vyvraždění rodu Slavníkovců v Libici nad Cidlinou. BOLESLAV III. RYŠAVÝ (999 – 1003) Spory se svými bratry Jaromírem a Oldřichem  oslabení českého státu  využili toho panovníci okolních říší  pokusy o ovládnutí českého státu – polský kníže Boleslav I. Chrabrý - zmocnil se Moravy a připojil ji k polskému státu. Klid v zemi zavládl až od r. 1035, kdy na knížecí stolec usedl Břetislav I. (syn Oldřicha).

14 BŘETISLAV I. (1035 – 1055) Získal zpátky Moravu. Podnikl vojenskou výpravu proti Polsku – v Hnězdně ukořistil ostatky sv. Vojtěcha a odvezl je do Prahy  posílení moci českého knížete se nelíbilo německému panovníkovi  válečné výpravy do Čech – Břetislav se proto raději stal jeho spojencem. Nástupnický řád  zabránění sporům o vládu  zavedl tzv. stařešinský řád (seniorát) = knížetem se stal nejstarší muž z rodu Přemyslovců. Zavedl tzv. úděly (=závislá) moravská knížectví (Olomoucko, Brněnsko a Znojemsko) – náležela dalším členům rodu – jejich knížata podléhala českému knížeti po celé 11. a 12. stol. Přesto po smrti Břetislava spory a boje o moc  porušování nástupnického řádu  oslabení českého státu.

15 VRATISLAV II. (1061 – 1092) - ve sporu mezi papežem a císařem o vládu nad křesťanským světem se postavil na stranu císaře Jindřicha IV.  díky tomu v r slavnostně korunován českým králem (titul však udělen pouze jeho osobě). VLADISLAV II. (1140 – 1172) - zúčastnil se 2. křížové výpravy – pomoc císaři Fridrichovi I. Barabarossovi  za to zisk královského titulu (1158) – platný jen pro jeho osobu. Na konci 12. stol. konec bojů o moc  synové Vladislava II. Přemysl a Vladislav Jindřich se dohodli na rozdělení moci. Přemysl Otakar = český kníže, Vladislav Jindřich = moravský markrabě.

16 VÁCLAV I. (1230 – 1253) - rozkvět českého království, otevření prvních dolů na těžbu stříbra v Jihlavě  velké bohatství. - založil Staré Město pražské; do neobydlených pohraničních území pozval kolonisty ze zahraničí (hl. Němce). - odrazil útok Mongolů (Tatarů). ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ ZA PŘEMYSLOVCŮ PŘEMYSL OTAKAR I. (1197 – 1230) - schopný politik – využil ve svůj prospěch spory mezi uchazeči o císařský titul  zisk dědičného královského titulu – potvrzený v r císař Fridrich II. Zlatou bulou sicilskou. - rozhodl, že králem se vždy stane prvorozený syn (zamezení bojům o moc), církvi slíbil ochranu jejího majetku.

17 PŘEMYSL OTAKAR II. (1253 – 1278) - vynikající panovník, vzdělaný, vážený a obávaný. Výboji, obratnou politikou i výhodnými sňatky rozšířil území českého státu až k Jaderskému moři. Ucházel se i o korunu Svaté říše římské  králem však zvolen Rudolf I. Habsburský. Přemysl volbu prohlásil za neplatnou  bitva na Moravském poli u Suchých Krut. České vojsko bylo poraženo a Přemysl Otakar II. zabit.

18 VÁCLAV II. ( ) V době smrti jeho otce Přemysla Otakara II. mu bylo jen 7 let – poručník Ota Braniborský (vlastní prospěch) – jeho oddíly drancovaly Čechy  hladomor. Nechal dokonce uvěznit Václava i s jeho matkou na Bezdězu, poté ho odvezl do Braniborska. Po pěti letech vykoupen za zajetí a vrácen domů. Na trůn usedl ve 12 letech – hl. slovo však jeho nevlastní otec Záviš z Falkenštejna – za spiknutí proti králi popraven – Václav konečně vládl samostatně. Václav II. = dobrý panovník. Nová naleziště stříbra v Kutné Hoře (mincovna Vlašský dvůr) – nová mince=pražský groš. V r Václav korunován polským králem (sňatek s Eliškou Rejčkou). V r koruna uherská pro jeho syna.

19 VÁCLAV III. ( ) Vzdělaný panovník, vzdal se uherského trůnu, ponechal si jen Polsko – kvůli nepokojům výprava do Polska – po cestě však zavražděn v Olomouci  vymření Přemyslovců po meči.

20 ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ ZA LUCEMBURKŮ JAN LUCEMBURSKÝ (1310 – 1346) „KRÁL CIZINEC“ Po smrti Václava III. – 4 roky boje o moc  vybrán nový král Jan Lucemburský – sňatek s Eliškou Přemyslovnou. Neshody s českou šlechtou kvůli způsobu vlády – musel potvrdit výsady šlechtě – proto raději pobýval v cizině. Do Čech se vracel jen pro peníze, půjčky i od šlechty – jako zástava královské hrady. Šlechta získávala stále větší moc – nejvýznamnější Jindřich z Lipé. V cizině pověst výborného válečníka a diplomata. Rozšířil český stát o Chebsko, Horní Lužici a Slezsko. Svého nejstaršího syna Václava odvezl v 7 letech do Paříže, kde získal vzdělání (při biřmování přijal jméno Karel). Jan Lucemburský padl v r u Kresčaku ve stoleté válce (na straně francouzského krále).

21 KAREL IV. (1346 – 1378) - syn Jana Lucemburského velmi vzdělaný a schopný panovník. Z Francie se do Čech vrátil v 10 letech  moravský markrabě, v době otcovy nepřítomnosti spravoval zemi. Vykoupil většinu královských hradů od šlechty. Díky němu povýšení pražského biskupství na arcibiskupství – 1. český arcibiskup Arnošt z Pardubic. V r korunován českým králem (nechal zhotovit korunovační korunu svatováclavskou). V r zvolen císařem Sv. říše římské – nejvyšší možná pocta + zajištění významného postavení pro české království.

22 Rozkvět země - přestavba Pražského hradu, stavba katedrály sv. Víta, Karlův most, založil Nové Město pražské; v r založil 1. univerzitu ve střední Evropě Karlovu univerzitu. Napsal svůj vlastní životopis. Pro uložení korunovačních klenotů nechal postavit Karlštejn. Za jeho vlády – klid v zemi a bezpečí, rozkvět řemesel a obchodu. Rozšířil české království o nová území (ne válkami, ale smlouvami a výhodnými sňatky)  všechny země pod jeho nadvládou = země Koruny české. Karel IV. Zemřel v r  na jeho pohřbu nazván „Otcem vlasti“

23 JIŘÍ Z PODĚBRAD ( ) - jediný český král, který nepocházel z panovnického rodu. Snaha o obnovu země zničené husitskými válkami. Rozvoj řemesel a obchodu a těžby stříbra v Kutné Hoře. Snaha o uznání katolické i kališnické víry. - zahraniční politika - evropským panovníkům předložil návrh na mírový svaz evropských křesťanských států  spory neřešit válkou ale smírem  nepřijato. Spory s papežem – zrušil platnost Jihlavských kompaktát a vyhlásil křížovou výpravu proti Čechám – vedl ji uherský král Matyáš Korvín – české vojsko křižáky zajalo i s Matyášem (byl propuštěn za slib, že bude jednat s papežem – nesplnil). V r byl českou katolickou šlechtou zvolen Matyáš Korvín českým králem  české království mělo dva krále  proto jednání Jiřího z Poděbrad s Jagellonci o příštím českém králi.

24 VLADISLAV JAGELLONSKÝ ( ) - zvolen českým králem po smrti Jiřího z Poděbrad. Katolíci však nadále podporovali Matyáše Korvína  boje a nakonec dohoda o rozdělení moci. Po smrti Matyáše získal Vladislav pod svou správu země Koruny české + uherskou korunu. V r nepokoje mezi katolíky a kališníky  vyhození katolických radních z oken pražské radnice = druhá pražská defenestrace. Nakonec uzavřen náboženský smír  katolíci i kališníci – rovnoprávnost + uznání Jihlavských kompaktát jako zákon. V r vydání Vladislavské zřízení zemské= nový zákoník posilující moc šlechty. ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ ZA JAGELLONCŮ

25 LUDVÍK JAGELLONSKÝ ( ) „král Dítě“ - ujal se vlády v 10 letech. Vyvrcholení sporu mezi městy a šlechtou  v r uzavření tzv. Svatováclavské smlouvy - vrátila městům právo hlasovat na zemském sněmu. Šlechtě bylo povoleno podnikání. Ludvík musel bránit zemi proti Turkům  v r zemřel v bitvě u Moháče.


Stáhnout ppt "Život ve feudálním zřízení. CO JE FEUDALISMUS? Panovník - FEUDÁL, jemuž zprvu patřila všechna půda, potřeboval peníze na války a tak uděloval svým věrným."

Podobné prezentace


Reklamy Google