Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Klimatické změny v daních

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Klimatické změny v daních"— Transkript prezentace:

1 Klimatické změny v daních
Dana Trezziová VŠE, prosinec 2008

2 Výběr zpráv roku (1/2) Teplá mořská voda zabíjí korály. Umírají ve velkém Londýn/Norfolk - Oteplování vody v mořích ničí korálové útesy. Kvůli nadměrnému rybolovu nestíhají ryby likvidovat přemnožené řasy a korály se dusí. Až třetině všech světových druhů korálů tak hrozí vyhynutí, tvrdí zpráva britských vědců, otištěná v časopise Science. Austrálii zasáhnou smrtící sucha, varují vědci Perth - Austrálii čekají horší a častější období sucha. Tvrdí to vědecká studie, kterou si objednala australská vláda. Arktida by mohla zůstat bez ledu už letos, je to 50 na 50 K dramatickým změnám v Arktidě se pro americké a britské sdělovací prostředky vyjádřil Mark Serreze, přední expert z Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC) v Coloradu. Tání arktického ledu je rychlejší než loni, zřejmě padne další rekord Přestože zima byla za polárním kruhem poměrně chladná a v prvních měsících roku pokrývalo Arktický oceán více ledu než v předchozích letech, s nástupem jara se zalednění zmenšovalo rychleji než minulý rok, kdy padl historický rekord. Mořský led je oproti minulosti velmi tenký a zdá se, že kolem roku 2013 by mohl ze severního pólu zmizet. Aktuální situaci komentovala pro BBC Julienne Stroeveová, expertka z amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC). Další varování pro planetu: v mořích se objevily pouště Kiel - S globálním oteplováním roste i teplota vody. A kvůli tomuto jevu mizí z oceánů kyslík, což vytváří takzvané mrtvé zóny. To by mohlo dramaticky ovlivnit život ve vodě, varoval na své webové stránce britský časopis New Scientist.

3 Výběr zpráv roku (2/2) Vědci se zmýlili, hladina moře do konce století stoupne víc než se předpokládalo Tající ledovce, mizející pevninské ledové příkrovy a teplem expandující voda zvednou úroveň mořské hladiny do konce tohoto století o 0,8 až 1,5 metru. Zaplaveny budou rozsáhlé části pobřeží a desítky milionů lidí si budou muset hledat nový domov. Nová studie korigující prognózu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) byla představena 15. dubna 2008 na konferenci Evropské geofyzikální unie (European Geosciences Union, EGU) ve Vídni. New Scientist: Globální oteplování může ohrozit život v tundře PRAHA/ALJAŠKA (Ecomonitor) - Globální oteplování způsobuje změny vegetace v arktické tundře. To může mít ve svém důsledku vliv na zvýšení výskytu požárů v této oblasti. Třetina světových zásob uhlíku vázaného v půdě je ale uložena právě v oblastech s velkou zeměpisnou šířkou. V případě požáru se uhlík z půdy bude uvolňovat ve zvýšené míře, což bude významnou měrou přispívat k dalšímu nárůstu globálního oteplování. Informoval o tom server New Scientist Environment. Cirkulace mořských proudů v Arktidě slábne, kolaps je nepředvídatelný Vědci z Leibnizova institutu mořských věd (Leibniz-Institut für Meereswissenschaften, IFM-GEOMAR) v severoněmeckém Kielu zjistili, že současná cirkulace vodních proudů v Severním ledovém oceánu je ve srovnání s geologickou minulostí výjimečná. V posledních 15 miliónech let byl cirkulační systém po většinu času závislý na tvorbě mořského ledu, zatímco dnes je (stejně jako v teplých periodách minulých 400 tisíciletí) důležitější přítok vody z Atlantského oceánu. Nové poznatky vycházejí z geochemických rozborů usazenin vyzvednutých z mořského dna poblíž severního pólu. Zvláštní pozornost vědci věnovali změnám v poměru izotopu neodymu, z čehož odvodili původ vodních mas. Článek se objevil koncem roku 2007 v časopise Nature Geoscience.

4 Schematické znázornění klimatického systému a jeho složek
Klimatický systém Schematické znázornění klimatického systému a jeho složek Klimatický systém je velmi složitý systém, ve kterém jsou probíhající procesy vzájemně propojeny složitými vazbami. V jejich důsledku se mohou jednotlivé procesy zesilovat (kladné zpětné vazby) nebo zeslabovat (záporné zpětné vazby). V důsledku kladných zpětných vazeb vzrůstá nestabilita klimatického systému, záporné zpětné vazby stabilitu naopak zvyšují. I nepatrný zásah do systému může proto vyvolat řetězovou reakci a přerůst do daleko větších rozměrů. Klimatický systém se skládá z atmosféry, oceánů, kryosféry, litosféry a biosféry a se svým kosmickým okolím si vzájemně vyměňuje energii a hmotu. Atmosféra se vyznačuje rychlými změnami a reakcemi na působící vnější síly (např. sluneční záření) i na přenosy energie a hmoty mezi svými subsystémy (např. uvolňování latentního tepla pří vypadávání srážek v atmosféře) a odezva na působící vnější síly nebo na vzájemné reakce je velmi krátká; v nejspodnějších vrstvách atmosféry jde o minuty až hodiny, ve volné atmosféře o týdny až měsíce. Procesy v oceánech mají výrazně větší setrvačnost (podle hloubky měsíce až století) a u pevninských ledovců se odezva může pohybovat v řádu několika století až miliónů let.

5 Klimatický systém – vývoj v posledním tisíciletí
Vývoj průměrné teploty za posledních let (semilogaritmické měřítko) I během posledního tisíciletí se klima měnilo. Za zmínku stojí období "teplého středověku" ( století) a tzv. "malá doba ledová" ( století). V Čechách byly zřejmě kolem roku 1540 průměrné roční teploty asi o 1 až 1,3 °C vyšší než v současnosti, v Podkrušnohoří, Polabí, v Povltaví (a i na horním toku) se pěstovala vinná réva, žně byly o 3 až 4 týdny dříve. Panovala letní sucha s občasnými místními lijáky, v řekách byl nedostatek vody, vznikala řada nových brodů, zastavovaly se vodní mlýny. Podle paleoklimatologických měření se v teplých obdobích vždy současně vyskytovaly i nadprůměrné koncentrace CO2. Nicméně i v těch historicky nejteplejších obdobích se koncentrace CO2 pohybovaly na úrovni kolem 280 ppbv (na počátku 21. století již dosahují hodnot nad 360 ppbv). Zdroj:

6 Změny klimatu – změna teploty
Odchylky globálního ročního průměru teploty vzduchu při zemském povrchu od průměru za období Délka vertikálních úseček je rovna dvojnásobku standardní chyby. První roky XXI. stolejí jsou již více než dvacátým rokem v sérii po sobě jdoucích roků s ročním globálním průměrem přízemní teploty vzduchu nad průměrem za období Roční průměr globální teploty se od konce 19. století zvýšil v rozpětí 0,4 až 0,6oC. Devět z deseti nejteplejších roků od roku 1860 bylo zaznamenáno po roce 1990, devadesátá léta 20. století byla pravděpodobně nejteplejší dekádou a roky 1998 a 2001 nejteplejšími roky od roku 1861. Zdroj: IPCC - TAR

7 Změny klimatu – klimatický systém se otepluje
Změny jsou vztaženy k odpovídajícím průměrům za období 1961 – 1990. Křivky zobrazují desetileté průměrné hodnoty, kolečka označují roční hodnoty. Vystínovaná pole představují intervaly neurčitostí. Pozorované změny globální průměrné povrchové teploty; globální průměrné mořské hladiny podle údajů z přílivových vodočtů (modře) a z družicových měření (červeně) a sněhové pokrývky severní polokoule v období od března do dubna.

8 Změny klimatu - budoucnost
Plné čáry představují globální průměry oteplení povrchu podle více modelů (ve srovnání s obdobím ) pro scénáře A2, A1B a B1 znázorněné jako pokračování simulací 20. století. Stínování vyjadřuje rozsah směrodatné odchylky plus/mínus jedna u jednotlivých modelových ročních průměrů. Oranžová čára znázorňuje experiment, kdy byly koncentrace konstantní na úrovni hodnot roku 2000. Šedé sloupce na pravé straně znázorňují nejlepší odhad (plná čára v každém sloupečku) a pravděpodobný rozsah odhadovaný.

9 Změny klimatu MEZIVLÁDNÍ PANEL PRO ZMĚNY KLIMATU (IPCC) připravil v roce 2007 shrnutí pro politické představitele: „Většina pozorovaného nárůstu průměrných globálních teplot pozorovaných od poloviny 20. století je velmi pravděpodobně vyvolána pozorovaným nárůstem koncentrací skleníkových plynů“ (předcházející zpráva: „většina pozorovaného oteplování v posledních 50 letech byla pravděpodobně způsobena vyššími koncentracemi skleníkových plynů“) „Pokračování produkce emisí skleníkových plynů v současné či vyšší míře by v průběhu 21. století způsobilo další oteplování a vyvolalo by v globálním klimatickém systému mnoho změn, které by velmi pravděpodobně byly větší než změny pozorované ve 20. století.“

10 Skleníkové plyny Skleníkové plyny = plyny, vyskytující se v atmosféře Země, absorbující dlouhovlnné infračervené záření, díky čemuž je ohřívána spodní vrstva atmosféry a zemský povrch; mají různou intenzitu vlivu na globální oteplování (GWP) Skleníkové plyny Vodní pára Oxid uhličitý (CO2) (GWP = 1) Metan (CH4) (GWP = 21) Oxid dusný (N2O) (GWP = 310) Fluorované skleníkové plyny (GWP = 140 – 24000) – nejznámější jsou chlorofluorouhlovodíky (CFC) Vodní pára: odpovídá za dvě třetiny přirozeného skleníkového efektu (molekuly vody v atmosféře zachycují teplo vyzařované ze zemského povrchu a pak je dále vyzařují všemi směry, čímž se znovu ohřívá zemský povrch). Oxid uhličitý: hlavním přispěvatelem ke zvýšenému skleníkovému efektu je oxid uhličitý (CO2). Celosvětově tvoří více než 60 % zvýšeného skleníkového efektu. V průmyslových zemích představuje CO2 více než 80 % emisí skleníkových plynů. Metan (CH4): od počátku průmyslové revoluce se atmosférické koncentrace metanu zdvojnásobily a přispěly téměř 20 % k zesílení účinku skleníkových plynů. V industrializovaných zemích představuje metan obvykle 15 % emisí skleníkových plynů. Oxid dusný (N2O): uvolňuje se přirozenou cestou z oceánů a deštných pralesů a činností půdních bakterií. Mezi lidmi ovlivněné zdroje patří dusíkatá hnojiva, spalování fosilních paliv a průmyslová chemická výroba využívající dusík, například zpracování odpadních vod. V průmyslových zemích představuje N2O přibližně 6 % emisí skleníkových plynů. Fluorované skleníkové plyny: jsou to jediné skleníkové plyny, které se nevyskytují přirozeně, ale byly vyvinuty člověkem pro průmyslové účely. Jejich podíl na emisích skleníkových plynů z industrializovaných zemí je okolo 1,5 %. Jsou ale mimořádně výkonné - mohou zachycovat teplo až krát účinněji než CO2 - a mohou v atmosféře zůstat tisíce let. Mezi fluorované skleníkové plyny patří fluorované uhlovodíky (HFC), které se používají k chlazení a mražení včetně klimatizací, fluorid sírový (SF6), který se používá například v elektronickém průmyslu, a perfluorouhlovodíky (PFC), které se uvolňují při výrobě hliníku a používají se rovněž v elektronickém průmyslu. Pravděpodobně nejznámějšími z těchto plynů jsou chlorofluorouhlovodíky (CFC), které nejenže patří mezi fluorované skleníkové plyny, ale také narušují ozónovou vrstvu. Zdroje emisí skleníkových plynů v EU v roce 2003 Zemědělství 10 % Doprava 21 % Energetika bez dopravy 61 % Odpady 2 % Průmyslové procesy 6 %

11 Zvýšení skleníkových plynů v atmosféře
Globální koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v atmosféře se od roku 1750 (Změny koncentrace skleníkových plynů odvozené z dat z ledových jader a současných měření) Globální koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v atmosféře se od roku 1750 následkem lidské činnosti výrazně zvýšily a nyní jsou mnohem vyšší než hodnoty z preindustriální doby stanovené z ledových vrtných jader překlenujících mnoho tisíc let (viz Obrázek SPM-1). Globální navýšení koncentrace oxidu uhličitého je vyvoláno především používáním fosilních paliv a změnami využívání půdy a krajiny, zatímco koncentrace metanu a oxidu dusného rostou hlavně v důsledku zemědělské činnosti.

12 Koncentrace CO2 – vývoj v minulosti
Vývoj atmosférické koncentrace CO2 za posledních let (úÚdaje byly získány z rozboru vzduchu v bublinkách "uvězněných" v Antarkickém ledovci) Za poslední dva miliony let se vystřídalo kolem padesáti ledových dob, kdy pevninské ledovce zasahovaly hluboko do mírných zeměpisných šířek a teplejších dob meziledových, kdy led naopak ustoupil do blízkosti pólů. Zpočátku byly kontrolované cyklem o délce přibližně 40 tisíc let, během posledního milionu let se ustálil cyklus, ve kterém ledové doby trvají asi 100 tisíc let a jsou prostřídávány meziledovými dobami o délce trvání 10 až 20 tisíc let. Poslední doba ledová vrcholila let před n.l. Následně se začalo oteplovat, nejteplejší období v Evropě nastalo asi před 9-6 tisíci lety. V mírných zeměpisných šířkách Evropy byla tehdy v létě teplota o 1,5 - 2,0°C vyšší než dnes, téměř celou západní a střední Evropu pokrývaly husté smíšené lesy, lesy rostly až za polárním kruhem i na Islandu a ve Skandinávii. Od té doby teplota mírně klesá a během posledního tisíce let výkyvy globálního ročního průměru teploty pravděpodobně nepřekročily 1°C. ppbv = (objemových jednotek v miliardě - pars per billion of volume) Zdroj:

13 Trendy v oblasti emisí skleníkových plynů
Skleníkové plyny Trendy v oblasti emisí skleníkových plynů Celosvětové emise skleníkových plynů se od doby nástupu průmyslu zvýšily (v letech 1970 – 2004 činil nárůst 70 %) Při současných strategiích zmírňování změny klimatu a souvisejících postupů k udržitelnému rozvoji se budou globální emise skleníkových plynů v následujících několika desetiletích i nadále zvyšovat. Podle paleoklimatologických měření se v teplých obdobích vždy současně vyskytovaly i nadprůměrné koncentrace CO2. Nicméně i v těch historicky nejteplejších obdobích se koncentrace CO2 pohybovaly na úrovni kolem 280 ppbv (na počátku 21. století již dosahují hodnot nad 360 ppbv). ppbv = (objemových jednotek v miliardě - pars per billion of volume)

14 Skleníkové plyny Globální emise skleníkových plynů v letech 1970 – 2004 vážené potenciálem globálního oteplování (GWP). Pro převod emisí na ekvivalent CO2 byly použity stoleté potenciály GWP ze zprávy IPCC z roku 1996 (SAR) Zahrnuty byly CO2, CH4, N2O, částečně a úplně fluorované uhlovodíky a SF6 ze všech zdrojů. Dvě kategorie emisí CO2 odrážejí emise CO2 z výroby a spotřeby energie (druhá zdola) a ze změn ve využití půdy (třetí zdola).

15 Skleníkové plyny Rozložení regionálních emisí skleníkových plynů na obyvatele v roce 2004 (všechny plyny dle Kjótského protokolu) oproti populaci různých seskupení zemí. Procentuální hodnoty uvedené ve sloupcích představují podíl regionů na globálních emisích skleníkových plynů.

16 Skleníkové plyny 2000 2050 Emise skleníkových plynů dle regionů (v %)
Zdroj: Memorandum Evropské komise, únor 2005: Winning the battle against global change

17 Skleníkové plyny IPCC ve své zprávě volá po snížení globálních emisí do roku 2050 o 50 % za účelem udržení „pouze“ zvýšení teploty o 2°C oproti „předprůmyslové“ době (o 1,6°C nad 1990 globálními teplotami) Naplnění tohoto cíle předpokládá snížení emise skleníkových plynů na úroveň 20 mld. t v roce Při předpokladu 9 mld. obyvatel v roce 2050 cíl znamená dosažení emisí ve výši 2 t na obyvatele. Tento cíl podpořen: schůzkou zemí OSN ke globálnímu oteplování (červen 2008, Bonn) G8 summitem (červenec 2008, Hokkaido) Evropskou unií řada zemí / politiků žádá cíle vyšší, např. snížení o 80 – 90 %

18 (předpokládané emise CO2 v mil. t)
Skleníkové plyny 2005 (emise CO2 v mil. t) 2030 (předpokládané emise CO2 v mil. t) Mil. t emisí skleníkových plynů umožněných v r při předpokladech 2t/os. (počítáno předpoklad obyvatel x2) US 5 971 7 950 804 OECD Evropa 4 399 4 684 1 328 Čína 4 967 11 239 2 800 Japonsko 1 264 1 306 204 Rusko 1 705 2 185 214 Indie 1 138 2 156 3 300 Afrika 953 1 655 3 980 Ostatní . . . Svět 26 600 41 900 20 000 Zdroj: IEA World Energy Outlook 2006, OSN

19 Kjótský protokol text smlouvy přijat v Kjótu v prosinci 1997
vstoupil v platnost v únoru 2005 (po ratifikaci Ruskem) USA nikdy neratifikovaly cíl je boj proti změnám klimatu prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů (každá zúčastněná země v průměru o 5,2 %) průmyslové země mohou splnit svůj cíl snížení emisí prostřednictvím uhrazení snížení emise skleníkových plynů v rozvojových zemích (Clean Development Mechanism – CDM); za snížení emise skleníkových plynů o 1 tunu CO2 ročně obdrží certifikát (Certified Emissions Reductions – CER)

20 Kjótský protokol Současný stav: objem snížení emisí prostřednictví CDM projektů se celkově předpokládá do roku 2012 ve výši mil. t, tj. ve výši, která měla být dosažena jako minimum každý rok Zdroj: UNEP Risoe, CDM - pipeline

21 Skleníkové plyny Různé studie naznačují, že v následujících desetiletích existuje významný ekonomický potenciál ke zmírnění globálních emisí skleníkových plynů, který by mohl vykompenzovat prognózovaný nárůst globálních emisí nebo snížit emise pod současné úrovně. U makroekonomických nákladů na takové zmírňování emisí, které by vedlo ke stabilizaci ekvivalentu CO2 na úrovni mezi 445 ppmv a 710 ppmv, se pro rok 2030 odhaduje rozmezí od 3% poklesu celosvětového HDP až po jeho malý nárůst ve srovnání s referenční úrovní.

22 Nákladová křivka snižování emisí
Notes: (1) GtCO2e = gigaton of carbon dioxide equivalent; “business as usual” based on emissions growth driven mainly by increasing demand for energy and transport around the world and by tropical deforestation. (2) tCO2e = ton of carbon dioxide equivalent. (3) Measures costing more than €40 a ton were not the focus of this study. (4) Atmospheric concentration of all greenhouse gases recalculated into CO2 equivalents; ppm = parts per million. (5) Marginal cost of avoiding emissions of 1 ton CO2 equivalents in each abatement demand scenario. The graph also shows the annual abatement needed to achieve a stable atmospheric greenhouse gas concentration of 500 ppm (parts per million), 450 ppm and 400 ppm of CO2-equivalents. To pick off one example from the graph, a global emissions reduction of 26 Gtons of CO2e per annum would be needed to stabilise greenhouse gas concentrations at 450 ppm of CO2e, and that reduction would need all the abatement measures up to a cost of €40 per ton of CO2e. Current greenhouse gas emissions are 40 Gtons of CO2e per year [1], projected to grow to 58 Gtons per year by 2030 on a “business-as-usual” scenario. The 26 Gton p.a. emissions reduction represents a 45% drop relative to the “business-as-usual” value by Stabilisation at 400 ppm requires a 33 Gton p.a. reduction, 57% down on “business-as-usual”. For context, a greenhouse gas concentration of 450 ppm of CO2-equivalents results in a 50% probability that the eventual global temperature rise will exceed 2°C. Climate impact becomes very severe if the atmospheric temperature rise exceeds 2°C [2]. Taking a closer look at Figure 1, the lowest-cost end of the cost curve is dominated by energy efficiency measures, and the costs are negative. About 7 gigatons of CO2 emissions per year can be avoided at a negative cost of abatement. That is, these measures are cost-effective even without considering the emissions impact. Beyond that, nuclear power, livestock management and reforestation are the lowest cost options. Zdroj: „A cost curve for greenhouse gas reduction“ Enkvist et al., McKinsey & Company, 2007 (strana 38)

23 Možnosti snižování emisí dle sektorů
Potenciál snížení emisí (v Gt CO2) Možná opatření (příklady) Energetika 5,9 Obnovitelné zdroje (vítr, slunce, biomasa) Jaderná energetika Ukládání a zachytávání uhlíku Výroba 6,0 Energetická efektivnost (např. kogenerace, změna procesů, ...) Jiná paliva (např. biopaliva) Zachytávání a ukládání uhlíku v průmyslovém procesu Výstavba budov 3,7 Zlepšení izolací budov, vyšší efektivnost vytápění / chlazení Energeticky úsporné svícení a spotřebiče Doprava 2,9 Úsporná vozidla Použití biopaliv Lesnictví 6,7 Omezit odlesňování Zvýšit zalesňování / znovuzalesnění Zemědělství / odpady 1,5 Zachytávání metanu ze skládek odpadu Použití nových zemědělských metod bez orby Celkem 26,7 Zdroj: Enkvist et al., McKinsey & Company, 2007 (strana 41)

24 Nákladová křivka snižování emisí
Zdroj: „The Climate Change Threat – Can humanity rise to the greatest challenge of our time?“ Vattenfall AB, 2008 (strana 8)

25 Politiky, opatření a nástroje ke zmírňování změny klimatu
Vlády mohou využívat širokou paletu národních politik a nástrojů k vytváření pobídek pro realizaci zmírňování. Jejich uplatnitelnost závisí na konkrétní situaci země a na pochopení jejich vzájemného působení (každý jednotlivý nástroj má své výhody a nevýhody). K vyhodnocování politik a nástrojů se využívají čtyři hlavní kritéria: environmentální efektivita, efektivita nákladů, distribuční účinky včetně vlivu na sociální spravedlnost, institucionální proveditelnost. Každý nástroj se může navrhnout dobře nebo špatně a lze jej uplatňovat přísně nebo nedbale. Navíc je u všech nástrojů velmi důležité monitorování za účelem jejich lepší implementace.

26 druhy: - platební nástroje - fondy - povinné environmentální pojištění
Ekonomické nástroje definice: „prostředky ochrany životního prostředí, jejichž účelem je podnítit zájem na ochraně životního prostředí ekonomickou stimulací“ druhy: - platební nástroje - fondy - povinné environmentální pojištění - trhy s obchodovatelnými kvótami a limity - zálohové systémy - výdaje z veřejných rozpočtů - cenová regulace Platební nástroje: Daně - tzv. environmentální daně (z uhlí aj. fosilních paliv a energie z nich) - zvýhodnění / znevýhodnění u „obecných“ daní (různá forma, příklady: DPH, spotřební daně... Cla - ústup Cenové úhrady - za užívání veřejných zařízení (např.: platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí) Emisní poplatky (za znečišťování / poškozování životního prostředí) - poplatky za znečišťování ovzduší, za vypouštění odpadních vod, za ukládání odpadů na skládku Uživatelské poplatky (za využívání přírodních zdrojů) - poplatky za odběry vod, odvody za odnětí půdy (ZPF, lesní pozemky), úhrady z dobývacího prostoru a za vydobyté nerosty Poplatky za výrobky - poplatky za spotřebu látek poškozujících ozónovou vrstvu Země Fondy: Státní a jiné veřejné fondy účel: alokace fin. prostředků pro financování opatření k ochraně životního prostředí např.: SFŽP, krajské soudy pro naléhavá opatření (vody), Jaderný účet, Recyklační fond (SK) Finanční rezervy účel: zajistit fin. prostředky pro budoucí jistou potřebu např.: provoz skládek odpadu, těžba nerostů Finanční jistiny / kauce účel: zajistit fin. prostředky pro budoucí možnou potřebu např.: přeshraniční přeprava nebezpečného odpadu alt. k povinnému pojištění „Zelené“ investiční fondy Povinné environmentální pojištění: Předmět - odpovědnost za poškození životního prostředí, - NE škoda! (?) Příklady - prevence závažných havárií, - atomové právo, - přeshraniční přeprava odpadů Trhy a obchodovatelnými kvótami a limity: Předmět obchodu: - NE povolení, ale oprávnění, resp. povinnost - převoditelné, kvalifikovatelné, měřitelné - příklady: emise CO2 aj. skleníkových plynů, půda, ... Fáze: - stanovení celkové kvóty a její rozdělení, resp. stanovení individuálních limitů - cena, metoda - „spotřeba“, obchodování (organizace trhu), ofsety aj. Zálohové systémy (deposit-refund system): Princip: - zboží (případně obal apod.) se neprodává, ale „vydává na zálohu“ - záruka vrácení peněz při vrácení „zboží“ – neplést s reklamací !!! - zpravidla doplněk povinnosti zpětného odběru Příklady: - vratné lahve aj. obaly Cenová regulace: - garance výkupních cen (pevné ceny, minimální ceny,...)

27 Zelenající se daňový systém
zdanění energií zdanění osobních automobilů nastavení pravidel veřejné podpory DPH úlevy v daních z příjmů zdanění obalů Zelenající daňový systém jednotlivých zemí představuje zavedení a modifikace zdanění energií, zdanění osobních automobilů, nastavení pravidel tzv. veřejné podpory související zejména se zdaněním energií, ale i využití dalších daňových nástrojů k ochraně životního prostředí a v boji proti klimatickým změnám, například možná aplikace snížených sazeb DPH u zboží, které je šetrné k životnímu prostředí (z pohledu EU harmonizace i vnitrostátní úpravy) či úlevy v daních z příjmů a dalších daních zohledňující faktor životního prostředí (např. úlevy pro provozovatele zařízení vyrábějící elektřinu nebo teplo z obnovitelných zdrojů). Zajímavým daňovým nástrojem, který je již uplatňován v několika zemí Evropy je zdanění obalů pro finální spotřebitele.

28 Zelená kniha k tržním nástrojům ochrany životního prostředí
EK publikovala v březnu 2007 (COM (2007) 140 final) veřejná diskuse do konce července 2007 koncem července 2008 – EK publikovala souhrnnou zprávu k výsledkům veřejné diskuse (172 odpovědí) myšlenka revize Směrnice o zdanění energií nebyla plně podpořena podnikatelskou sférou nevládní organizace podporují EDR diskuse, zda daně mají plnit jinou než fiskální funkci Zelenající daňový systém jednotlivých zemí představuje zavedení a modifikace zdanění energií, zdanění osobních automobilů, nastavení pravidel tzv. veřejné podpory související zejména se zdaněním energií, ale i využití dalších daňových nástrojů k ochraně životního prostředí a v boji proti klimatickým změnám, například možná aplikace snížených sazeb DPH u zboží, které je šetrné k životnímu prostředí (z pohledu EU harmonizace i vnitrostátní úpravy) či úlevy v daních z příjmů a dalších daních zohledňující faktor životního prostředí (např. úlevy pro provozovatele zařízení vyrábějící elektřinu nebo teplo z obnovitelných zdrojů). Zajímavým daňovým nástrojem, který je již uplatňován v několika zemí Evropy je zdanění obalů pro finální spotřebitele.

29 Zdanění energií - historie
2. polovina 20. století: začaly být využívány tržní nástroje k ochraně životního prostředí (povolení, návratné vklady, ekologické daně a poplatky...) čl. 22 Smlouvy o Evropském Společenství opravňuje Evropskou komisi k zavedení ekologických daní a čl. 93 Smlouvy o ES stanoví, že všechna opatření v daňové oblasti musí být jednomyslně schválena členskými státy 1992: vydány dvě směrnice ES ke zdanění minerálních olejů 1993: v ČR zavedena spotřební daň z minerálních olejů od : Směrnice 2003/96/ES o zdanění energetických výrobků a elektřiny od : Směrnice 2003/96/ES implementována do daňového systému ČR třemi novými zákony o zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv Již v roce 1992 byly vydány dvě směrnice ES, které se však týkaly zdanění pouze minerálních olejů. K harmonizaci ekologických daní a poplatků v rámci EU došlo až vydáním Směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura předpisů společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny a která vstoupila v platnost od 1. ledna Tato Směrnice rozšířila předmět minimálního zdanění energetických produktů, zejména o uhlí, elektřinu a zemní plyn a upravila minimální sazby daně z minerálních olejů. Dále tato Směrnice precizně definovala předmět daně a vznik daňové povinnosti. Vstupem do EU se zavázala Česká republika implementovat tuto Směrnici do českého právního řádu avšak dle přechodných období ne okamžitě, ale nejpozději od 1. ledna A tak se Česká republika setkala v praxi se zelenými daněmi až od ledna 2008, kdy do českého daňového práva byla plně implementována Směrnice 2003/96/ES a to zavedením tří nových zákonů o zdanění elektřiny, zemního plynu a pevných paliv, které byly schválené v létě 2007 v rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a také v rámci první fáze tzv. Ekologické daňové reformy schválené Vládou ČR počátkem roku Je však zajímavé, že v ČR byly ekologické daně uvažovány již od roku 1992 (předpokládala je soustava daní ČR), ale nikdy nebyly implementovány. Pro úplnost je třeba dodat, že v ČR již 15 let existuje spotřební daň z minerálních olejů, kterou lze také zahrnout do zdanění fosilních zdrojů energie a která je v rámci EU harmonizována.

30 Evropský program pro klimatické změny European Climate Change Programme (ECCP)
ECCP I (zahájen v roce 2000) cílem, v souladu s Kjótským protokolem, bylo snížení do roku 2008 až 2012 emisí skleníkových plynů o 8 % pod úroveň, kterou měly EU země v roce 1990 ( program zahrnoval široký okruh iniciativ a politik, včetně podpory energetiky z obnovitelných zdrojů a energeticky úsporná auta). ECCP II (navázal na ECCP I v roce 2005) významným nástrojem programu byla implementace EU schématu pro obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS - Emission Trading Schneme); schéma je založeno na Směrnici 2003/87/ES a umožňuje společnostem, které překračují svoje cílové limity emisí CO2, aby si nakoupily emisní povolenky od firem, kterým povolenky díky implementovaným opatřením přebývají zahrnuje pouze větší průmyslové podniky (přes 10 tisíc) zabývající se výrobou energie či působící v železárenském, ocelářském, sklářském a cementářském průmyslu, které se podílejí na znečištění ovzduší vypouštěním CO2, jako je doprava a stavebnictví schéma pokrývá pouze asi 40% celkových emisí CO2 v EU EU přidělila neúměrně mnoho povolenek na emise CO2, což v řadě států vedlo k poklesu jejich cen a omezilo možnost dosažení emisních cílů EU. První etapu obchodování s emisními povolenkami lze jen stěží považovat za úspěch. Cena emisních povolenek do konce roku 2007 prudce klesla v návaznosti nadhodnocené objemy jejich alokace. Navíc dle zdroje Open Europe vzrostly EU emise sektorů zahrnutých do obchodování s emisními povolenkami za období 2005 a 2006 o 0,8%, což je samozřejmě vysoko nad cíly stanovené Kjótským protokolem. Také volatilita ceny povolenky byla v první etapě obchodování s emisními povolenkami velmi vysoká – pohybovala se mezi 0,1 EURO/t v březnu 2007 a 30 EURO/t v dubnu Prospěch přinesla první etapa zejména energetickým firmám, které prodejem zdarma alokovaných povolenek v příhodný čas dosáhly obrovských zisků.

31 EU plán boje proti klimatickým změnám
v březnu 2007 vrcholní představitelé EU schválili plán: „Do roku EU sníží emise skleníkových plynů o 20% ve srovnání s rokem 1990, vzroste podíl obnovitelných energií na celkovém energetickém mixu na 20 %, zvýšení energetické účinnosti o 20 % a biopaliva budou tvořit 10 % všech používaných paliv.“ 23. ledna 2008 předložila komise balíček opatření pro dosažení definovaných cílů, který obsahuje např. nový systém obchodování s emisními povolenkami. Dne 23. ledna 2008 předložila Komise balíček opatření pro dosažení cílů definovaných na jaře Pro emise skleníkových plynů je navržen nový systém obchodování s emisními povolenkami pro období Počet vydaných emisních povolenek by se měl každý rok snižovat téměř o 2%. Emise, které jsou již dnes součástí schématu obchodování s povolenkami by měly do roku 2020 poklesnout o 21% oproti roku Výhledově by však do obchodování s povolenkami měla být zahrnuta další průmyslová odvětví jako např. letecká doprava, petrochemie či další odvětví. Konkrétní cíle pro jednotlivé země se liší podle vyspělosti – čím bohatší stát, tím větší požadovaná redukce emisí. V nových (a chudších) EU zemích by vzhledem k očekávanému růstu HDP Komise povolila i navýšení emisí. Pro Českou republiku balíček konkrétně stanoví, že v roce 2020 bude moci Česká republika v odvětvích mimo současný systém obchodování s emisními povolenkami , vypustit o 9% CO2 více než v roce Do tohoto cíle se také nebudou počítat uložené plyny. Balíček také počítá s tím, že od roku 2013 již nebudou odvětví zahrnutá do systému obchodování s emisními povolenkami dostávat povolenky zdarma a budou si je muset kupovat v aukcích. Má se ještě jednat o tom, která odvětví by se mohla vyhnout povinným aukcím zcela nebo částečně, resp. získávat povolenky alokované zdarma ve stále menším počtu až v nulovém v roce Návrh ale předpokládá, že výrobci elektřiny by již od roku 2013 měly v aukcích nakupovat již všechny potřebné povolenky. V omezené míře budou moci jednotlivé země plnit své konkrétní cíle pomocí financování projektů v rozvojových zemích. Dalším z cílů je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, který by se měl zvýšit ze současných 8,5% na 20% v roce Každý ze zemí EU-27 by měl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie minimálně o 5,5% a dodatečné zvýšení závisí na úrovni HDP konkrétní země. Pro Českou republiky byl cíl nastaven na 13%. Do konce roku 2020 by podíl biopaliv používaných v dopravě v EU měl vzrůst ze stávajících 2% na 10%. K dosažení tohoto cíle by měl přispět i rozvoj účinnějších biopaliv „druhé generace“ (vyráběná např. z listí, kůry, slámy). Zatím jsou vyráběna biopaliva „první generace“ (z rostlinných olejů, živočišných tuků, rostlinných cukrů a škrobů). Nastavené rozšiřování použití biopaliv je však provázeno řadou pochybností a kritiky. Diskutují se otázky, zda vůbec biopaliva mohou přispět ke snižování skleníkových plynů, vliv jejich výroby na ceny potravin, zásoby vody apod. Přes tyto pochobnosti schválila Vláda ČR koncem února 2008 Víceletý program podpory uplatnění biopaliv v dopravě. Tento program počítá s daňovými úlevami a osvobozením od spotřební daně z minerálních olejů pro biopaliva a jejich vysokoprocentních směsí podle podílu bioložky od roku 2009. Budoucí ambiciózní plány EU politiků v oblasti boje proti klimatu obsahují populární notu zaměřenou na životní prostředí, bohužel již ne plně vychází z pragmatických úvah založených na seriózní analýze a posouzení vztahu vložených nákladů a možného užitku z nich plynoucích. První etapa emisních povolenek nepřinesla mnoho užitku – nedošlo ke snížení emisí v rámci EU ale ani mnoho neublížila hospodářství EU. Z tohoto pohledu balíček předložený Komisí obsahuje daleko závažnější nástroje boje proti klimatickým změnám, které mohou mít ruinující efekt na ekonomiku EU.

32 Revize Směrnice 2003/96/ES Deklarovaným cílem revize Směrnice je „její užší propojení se záměry EU v oblasti energií a klimatických změn“ Balíček opatření z ledna 2008 je klíčovým dokumentem, z kterého vychází revize a následné navržení změn ve Směrnici 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny. Tento balíček, ač na první pohled nemá přímou vazbu na zelené zdanění, je klíčovým dokumentem, z kterého bude vycházet revize a následné navržení změn ve Směrnici 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny. Proto je třeba považovat výše uvedený balíček opatření jako klíčový dokument pro další vývoj zdanění energií a elektřiny v rámci EU. Navíc závěry jarního summitu Evropské rady zveřejněné v březnu 2007 vybízejí Evropskou komisi, aby „provedla revizi Směrnice o zdanění energií za účelem jejího užšího propojení se záměry EU v oblasti energií a klimatických změn“. Revize Směrnice 2003/96/ES zahrnuje možné rozdělení zelených daní na zdanění CO2 emisí a energetické daně. Zcela jistě se v rámci revize směrnice musí projednat možné dvojí zelené zdanění, které může představovat zatížení poplatníků v rámci systému obchodování s emisními povolenkami a zdanění emisí CO2. V neposlední řadě zelené zdanění vyvolává otázku použití těchto daňových příjmů, tzn. zda tyto daňové příjmy mají být použity na ochranu životního prostředí a boj proti klimatickým změnám či tyto daně jsou pouze dalším vhodným zdrojem ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů.

33 Revize Směrnice 2003/96/ES Legislativní návrh očekáván v listopadu 2008 a pravděpodobně bude obsahovat: možné rozdělení zelených daní na zdanění CO2 emisí a energetické daně koexistence zdanění CO2 a zatížení poplatníků v rámci obchodování s emisními povolenkami použití daňových příjmů, včetně možných pobídek (snížené sazby DPH, slevy/odčitatelné položky v DPPO, přímé dotace) výběrová řízení ovlivněna „zeleností“ dodavatele rozdílné řešení pro společnosti, které nejsou přímo dotčené systémem ETS? Tento balíček, ač na první pohled nemá přímou vazbu na zelené zdanění, je klíčovým dokumentem, z kterého bude vycházet revize a následné navržení změn ve Směrnici 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny. Proto je třeba považovat výše uvedený balíček opatření jako klíčový dokument pro další vývoj zdanění energií a elektřiny v rámci EU. Navíc závěry jarního summitu Evropské rady zveřejněné v březnu 2007 vybízejí Evropskou komisi, aby „provedla revizi Směrnice o zdanění energií za účelem jejího užšího propojení se záměry EU v oblasti energií a klimatických změn“. Revize Směrnice 2003/96/ES zahrnuje možné rozdělení zelených daní na zdanění CO2 emisí a energetické daně. Zcela jistě se v rámci revize směrnice musí projednat možné dvojí zelené zdanění, které může představovat zatížení poplatníků v rámci systému obchodování s emisními povolenkami a zdanění emisí CO2. V neposlední řadě zelené zdanění vyvolává otázku použití těchto daňových příjmů, tzn. zda tyto daňové příjmy mají být použity na ochranu životního prostředí a boj proti klimatickým změnám či tyto daně jsou pouze dalším vhodným zdrojem ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů.

34 Revize Směrnice 2003/96/ES – Názor podnikatelů
Podnikatelé deklarují zájem na snížení emisí skleníkových plynů a odpovědnost v boji proti klimatickým změnám. Podnikatelé zdůrazňují, že cílem by měla být snaha o globální iniciativy a implementace opatření dohodnutých v celosvětovém měřítku tak, aby iniciativa lokálně omezená pouze na EU (vypouští 14% skleníkových plynů) nenarušila konkurenceschopnost evropských podniků. Podnikatelé podporují názor, že dnes již neexistuje žádný důvod pro Směrnicí stanovenou minimální sazbu zdanění CO2 emisí, politiku snižování emisí v EU reprezentuje především ETS, tzn. všechny společnosti platí za emise (přímo v rámci ETS nebo nepřímo prostřednictvím vyšších nákladů na elektřinu). Další zdanění CO2 by tedy vedlo ke dvojímu zdanění emisí. Cílem by tedy měla být především snaha o globální iniciativy a implementace opatření dohodnutých v celosvětovém měřítku. Podnikatelé zdůrazňují, že konkurenceschopnost evropských podniků by měla být základním mottem při navrhování jakékoli politiky a systému implementujících strategii snižování emisí v rámci EU. Podnikatelé také konstatují, že zdanění energií jsou pouze jedním z mnoha nástrojů, které mohou být použity k propagaci udržitelnějšího využití zdrojů energie. Dalšími nástroji jsou například dobrovolné smlouvy, obchodování s povolenkami, normy, značení produktů a daňové pobídky, např. v oblasti vědy a výzkumu. EU podnikatelé deklarovali, že zelené daně by měly striktně vycházet z následujících principů: - neutralita: daně by neměly zvýšit celkové daňové zatížení v EU, které je již ve srovnání se zeměmi OECD relativně vysoké, - jednotnost: daně by měly být aplikovány za použití jednotné a konzistentní legislativy v rámci EU a pouze sazby daně by mohly být stanoveny v rámci národních ekonomik, - jednoduchost: administrativní náklady a náklady na plnění daňových povinností poplatníků by měly být minimální, - právní jistota: legislativa a sazby by měly být fixovány na období let. Podnikatelé volají po vyvážené EU politice v oblasti zdanění energií, která by nejenom zatěžovala daněmi, ale i poskytovala fiskální pobídky pro energetickou efektivnost a použití obnovitelných energií. Základním kamenem zdanění energií by mělo být spravedlivé nastavení jasných pravidel hry, dlouhodobého a stabilního režimu a snížení nákladů na plnění daňových povinností.

35 Revize Směrnice 2003/96/ES – Názor podnikatelů
Směrnice je revidována za odlišné situace než v době jejího vzniku. Současné návrhy Komise však v podstatě vycházejí ze stejných základů jako v 90. letech, přestože se změnila ekonomická i politická realita: současné a očekávané ceny energií jsou daleko vyšší než v době, kdy byla původní Směrnice zpracována, i bez dodatečného nákladu na zdanění emisí CO2 jsou již dnes ceny energií tak vysoké, že jednoznačně ovlivňují chování spotřebitelů a vedou je k šetrnému užití energií zatížení EU podnikatelů dalším zdaněním je neefektivním nástrojem v boji za snižování emisí a plní pouze fiskální funkci ceny elektrické energie v EU již dne obsahují náklad na emise CO2 a to na základě schématu obchodování s emisními povolenkami ceny energií budou růst a to i pod tlakem na zvyšování poměru použití energie z obnovitelných zdrojů

36 Klimatické změny v politice EU
Vedoucí úloha EU v boji proti klimatickým změnám bez jednoznačné podpory a propojenosti použitých nástrojů globálně je politickým a morálním gestem, které může být velmi nákladné s devastujícím účinkem na hospodářství EU EU je závislé na průmyslu a podílí se na světových emisích CO2 pouze 14% Velmi sporný dopad pro ŽP, obrovský možný dopad do cen (inflace) a do hospodářského výsledku podniků (pokud zvýšené náklady nepůjde promítnout do cen, např. s ohledem na globální konkurenci)

37 Zdanění osobních automobilů
Není v kompetenci EU (není harmonizovaná daň) V červenci 2005 Komise zveřejnila návrh Směrnice Rady o daních v oblasti automobilů Návrh Směrnice tak zavádí tři hlavní opatření, dvě z nich by měla zamezit dvojímu zdanění (zrušení poplatků za registraci a zřízení systému náhrad poplatků za registraci) a třetím je restrukturalizace výchozího základu poplatků za registraci vozidla a daňového základu silniční daně, aby zcela nebo částečně vycházely z objemu emisí CO2. Zdanění osobních automobilů není v kompetenci EU (nejedná se o harmonizovanou daň) a členské státy mají ponechánu autonomii ve stanovování výše daní. Nicméně Komise se snaží podpořit daňové výhody pro ekologická auta a vytkla si za cíl, aby se výše daní vztahovala k objemu emisí CO2. V minulosti Komise zveřejnila sdělení o zdanění osobních automobilů, kde navrhuje zohlednění nových parametrů pro základ výpočtu daní u osobních automobilů tak, aby byly částečně, nebo zcela založeny na emisích CO2. 5. července 2005 Komise zveřejnila návrh Směrnice Rady o daních v oblasti osobních automobilů, založenou na tomto sdělení. Dalším cílem, který by nová navrhovaná směrnice měla zajistit, je lepší fungování jednotného trhu EU v automobilovém odvětví, jelikož osobní vozidla v EU podléhají různým daňovým systémům jednotlivých členských zemích, což má za následek daňové překážky v podobě dvojího zdanění, daňově motivovaných přeshraničních přesunů vozidel, narušování trhu a nedostatečné výkonnosti, jež brání řádnému fungování vnitřního trhu. Velkým propagátorem harmonizovaného systému zdanění osobních automobilů založeného na „přímé úměrnosti emisím CO2 u automobilů a stejného zdanění každého gramu CO2“ je Evropská asociace výrobců automobilů. Dle průzkumu této asociace již 14 EU zemí zavedlo nějakou formu zdanění automobilů, která je založena na emisích CO2. Asociace samozřejmě tento trend vítá, jelikož podporuje nákup nově vyráběných automobilů s nižšími emisními limity. Proto tato asociace usiluje o harmonizovaný systém zdanění automobilů v EU založeném na jednotkách emisí CO2 a ne na plně či částečně na jiných ukazatelích jako je například hodnota auta či objem motoru. Ministerstvo financí České republiky však za použití rozumných a logických argumentů zastává stanovisko, že není vhodné zavádět jakoukoli novou plošnou daň, která by vedla ke zdanění všech osobních a odvíjela se od emisí CO2. Takováto plošná daň by nepříznivě zasáhla i občany, kteří své auto používají pouze výjimečně a nerozlišovala by rozsah použití auta. Důsledkem by pak bylo nezdanění emisí CO2 uživatelů aut, kteří najezdí ročně desítky tisíc kilometrů a zdanění aut, které emise neprodukovaly nebo pouze v omezené míře.

38 Zvýšení minimální sazby spotřební daně u nafty
cílem je snížit cenové rozdíly (u tzv. komerční nafty) a zamezit tzv. tankovací turistice, v jejímž důsledku spotřebitel ujede řadu kilometrů navíc a zatíží životní prostředí nadbytečnými emisemi z 302 EUR/1000 l na 359 EUR (2012) a 380 EUR (2014) v ČR již dnes sazba Kč/1000 l, tj. 414 EUR/1000 l při kursu 1 EUR = 24 Kč

39 Zdanění osobních automobilů
Země EU jsou jednotné v názoru na potřebu používat fiskální opatření v oblasti zdanění osobních automobilů za účelem odrazování od chování poškozujícího životní prostředí. Neexistuje však jednotný názor na způsob, jakým tohoto cíle dosáhnout (otázkou je, zda je vůbec EU iniciativa potřebná). Na podzim 2007 odmítli ministři financí zemí EU návrh, který měl více navázat zdanění osobních automobilů na emise CO2. Návrh Směrnice Rady o daních v oblasti osobních automobilů je tedy i nadále předmětem diskuse.

40 Snížená sazba DPH EU: ČR:
Směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty poskytuje v článcích 93 až 130 a v přílohách III a IV zákonná ustanovení pro aplikaci sazeb DPH v zemích EU. Základní sazba DPH nesmí být nižší než 15% a současně si každá země může zvolit maximálně dvě snížené sazby DPH, které však nesmí být nižší než 5%. Sníženou sazbu lze aplikovat na zboží a služby uvedené v přílohách Směrnice III a IV. Vedle obecných ustanovení Směrnice obsahuje derogace. ČR: Zejména v §47 zákona o DPH; snížená sazba DPH (9 %) lze uplatnit u zboží a služeb uvedených v přílohách č. 1 a č. 2 zákona o DPH. V rámci programu současné koaliční vlády je rozšíření aplikace snížené sazby DPH u „zelených“ výrobků. Část tohoto programu byla naplněna v roce 2007, kdy vstoupila v platnost novela zákona o DPH zavádějící sníženou sazbu DPH u palivového dříví, kůry, štěpek a jiného dřevěného odpadu.

41 Revize EU legislativy v oblasti snížených sazeb DPH
v březnu 2008 EK předložila k diskusi materiál Revize existující legislativy v oblasti snížených sazeb DPH, summit Evropské rady vybídl EK, aby „prozkoumala oblasti, ve kterých ekonomické nástroje včetně výše DPH mohou přispět ke zvýšení použití energeticky výkonného zboží a energeticky úsporných materiálů“. v červenci 2008 předložen legislativní návrh řeší pouze nejpalčivější problémy – restaurační služby, lokálně dodávané služby s vysokým podílem lidské práce, apod. snížená sazba DPH a „zelených“ výrobků není součástí - bude součástí revidované Směrnice 2003/96/ES: u služeb (např. revize, energetické audity, certifikace energetické výkonností u zboží (např. energeticky úsporné materiály, zařízení s vysokou energetickou účinností zrušení možnosti snížených sazeb DPH např. u pesticidů Omezené možnosti využití tohoto nástroje; pouze pro finální spotřebitele neplátce V březnu 2008 předložila Evropská komise k diskusi materiál Revize existující legislativy v oblasti snížených sazeb DPH, který je vyústěním několikaletého úsilí o novou legislativu v této oblasti, která by měl vést k racionalizaci a ke zjednodušení současného systému s možností zvýšení flexibility aplikovat snížené DPH sazby jednotlivými zeměmi, zejména u lokálně dodávaných služeb v rámci národních ekonomik. Závěry jarního summitu Evropské rady z března 2008 vybízejí Evropskou komisi, aby „prozkoumala oblasti, ve kterých ekonomické nástroje včetně výše DPH mohou přispět ke zvýšení použití energeticky výkonného zboží a energeticky úsporných materiálů“. Za tímto počinem stojí zejména intenzivní lobbying britského premiéra Gordona Browna a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho u dalších představitelů zemí EU. Tito „lobbyisté“ se snaží o možnou aplikaci snížené sazby DPH například u aut se sníženými emisemi CO2, izolačních materiálů, úsporných žárovek a úsporných domácích spotřebičů. Podnikatelé v zemích EU si již dnes stěžují, že systém DPH je v EU velmi roztříštěný a nepřehledný zejména u přeshraničního podnikání, a volají po plné harmonizaci zboží a služeb, které podléhají snížené sazbě DPH a deklarují, že seznam tohoto zboží a služeb by měl být co nejkratší. Výhledově by dle podnikatelů měl být tento seznam zboží a služeb konečný a daný a ne možný a uplatňovaný dle národních legislativ. Podnikatelé zemí EU obecně nepodporují možnost uplatnění snížené sazby DPH u „zeleného“ zboží a služeb. Své stanovisko odůvodňují tím, že jakékoli výjimky jdou proti směru zjednodušování daňových zákonů, výjimky v oblasti DPH narušují jednotný EU trh a zatěžují podnikatele dalšími nároky a náklady v oblasti plnění daňových povinností. Podnikatelé volají po využití jiných nástrojů v boji s klimatickými změnami a za snižování spotřeby energií. Dalším problémem může být určení zboží a služeb, u kterých by měla být uplatněna snížená sazba DPH, tj. zboží a služeb, které je možno klasifikovat jako šetrné k životnímu prostředí. Určitě již dnes existuje evropské ekoznačení, které hodnotí skoro 3000 výrobků vzhledem k jejich energetické náročnosti (například ledničky, pračky apod.) nebo vzhledem k jejich šetrnosti k životnímu prostředí (např. biod prací prášky), neexistuje však žádné propojení s daněmi a je otázkou, zda vybraná kritéria pro eko-značení jsou správná i pro daně. Je také otázkou, zda neměnný seznam může fungovat, protože technologie se vyvíjejí velice rychle a co je dnes pokládáno za energeticky úsporné, zítra být nemusí.

42 Další daňové úlevy zohledňující faktor ŽP
EU: u daní, které nejsou harmonizovány nesmí být považovány za veřejnou podporu ČR: daň z příjmů - současné výjimky - budoucí výjimky daň z nemovitostí Daně z příjmů, z nemovitostí a případně další daně nejsou v rámci EU nijak harmonizovány. To znamená, že jednotlivé země mohou zvolit pro svoji národní ekonomiku vlastní úpravu. V podstatě jedinou omezující podmínkou v rámci EU je, aby vnitrostátní daňová úprava nebyla považována za poskytnutí veřejné podpory. Každý stát používá daňové nástroje pro prosazování své hospodářské, sociální, ekologické a jiné politiky. Český zákon o daních z příjmů hýří výjimkami a mezi nimi jsou i výjimky zohledňující faktor životního prostředí. Od daně z příjmu jsou v ČR osvobozeny příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW a, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, a dalších zařízení vyrábějící elektřinu nebo teplo z obnovitelných zdrojů. Jiným příkladem může být možnost zvýšeného odpisu zařízení na recyklaci druhotných surovin. Návrh nového zákona o daních z příjmů, který je součástí druhé fáze daňové reformy prezentované Ministerstvem financí ČR 3. dubna 2008, již téměř nepočítá s žádnými daňovými výjimkami. Pokud se podaří tento návrh prosadit, můžeme se dočkat i situace, že v rámci zdaňovaní příjmů nebudou existovat žádné výjimky zohledňující faktor životního prostředí. Jednou výjimkou jsou však možné daňové úlevy v oblasti projektů vědy a výzkumu. Tyto projekty mohou být také zaměřeny na oblast ekologie, výzkumu nových výrobků ekologicky šetrnějších či efektivnější využití energií apod. a tak v rámci této úlevy by bylo možné podpořit i ochranu životního prostředí. I daně z nemovitostí pamatují na ekologii a umožňují například osvobození staveb od daně z nemovitostí na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny systému vytápění z pevných paliv na systém využívající obnovitelné zdroje energií anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby.

43 Veřejná podpora v daňové oblasti
pravidla veřejné podpory jsou v EU součástí pravidel pro hospodářskou soutěž (cílem je zajištění existence kompetitivního a integrovaného trhu EU - zakotveno v článcích 87 až 89 Smlouvy o ES) „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem“ existují výjimky; v daňové oblasti dle článku 87 odstavec 3 písmeno c) Smlouvy, který stanoví, že za slučitelné se společným trhem mohou být považovány „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“ EK vydává pokyny k zajištění sjednocených názorů a pro svá rozhodnutí Předpisy v oblasti veřejné podpory představují tzv. primární právo, které má přednost před sekundárním právem, kterým jsou například směrnice EU. Samozřejmě, že předpisy v oblasti veřejné podpory mají přednost před domácí úpravou v jednotlivých zemích. Předpisy EU v oblasti veřejné podpory jsou ve velké míře interpretovány samotnou Komisí, což znamená, že existuje relativně mnoho prostoru pro politické rozhodování, které vede k bouřlivým diskusím uvnitř Komise i s většinou členských zemí. Je zřejmé, že znění výše uvedeného ustanovení poskytuje značně široké možnosti pro jeho interpretaci a rozhodování Komisí. Jedním z nástrojů, které Komise používá k zajištění sjednocených a předvídatelných názorů a pro svá rozhodnutí je vydávání pokynů. Před vydáním všech pokynů však vždy předchází intenzivní diskuse s členskými státy, podnikatelskou sférou a dalšími.

44 Veřejná podpora v oblasti životního prostředí
Nejčerstvější pokyny v oblasti zeleného zdanění: Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí byly přijaty Komisí 23. ledna 2008 a jsou platné od února 2008 až do konce roku 2014 (zasahují i do obchodování s emisními povolenkami). Daňová část Pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí se nachází v článcích 151 až 159. Dle definice použité v Pokynech je ekologickou daní „daň, jejíž specifický zdanitelný základ má zřejmý negativní dopad na životní prostředí nebo jejímž cílem je zdanit některé činnosti, zboží nebo služby tak, aby se náklady na životní prostředí zahrnuly do jejich ceny a/nebo aby se výrobci a spotřebitelé zaměřili na činnosti, které více zohledňují životní prostředí“. Snížení/osvobození je nezbytné, pokud se přizná ve stejné míře všem podnikům v daném sektoru, kteří se nacházejí v obdobné situaci, daň bez snížení by vedla k významnému zvýšení výrobních nákladů v daném sektoru a zvýšenými výrobními náklady není možné zatížit spotřebitele aniž by došlo k významnému snížení objemu prodejů. Všechny tři podmínky musejí být splněny, aby bylo možné aplikovat „nezbytnost“ snížení ekologických daní. Snížení/osvobození je přiměřené, pokud příjemce daňové úlevy platí alespoň 20% vnitrostátní daně, pokud nižší sazba daně je ospravedlnitelná z pohledu omezení distorze soutěže. Přiměřenost daňové úlevy je také třeba zkoumat z pohledu vlivu podnikání na životní prostředí. Z toho vyplývá, že jiné než harmonizované ekologické daně mohou relativně silně zatížit energeticky náročné podnikání a velké znečišťovatele životního prostředí, pokud by výrazné daňové úlevy narušovaly hospodářskou soutěž. Pokyny Společenství uvádí ještě další možnosti splnění podmínky přiměřenosti, například za předpokladu uzavření dobrovolných dohod mezi příslušným členským státem a podnikem apod. Avšak i tyto další možnosti splňující podmínku přiměřenosti musí splnit podmínku nezbytnosti dle definice uvedené v Pokynech.

45 Veřejná podpora v oblasti životního prostředí
Pokyny stanoví, že na omezenou dobu deseti let je podpora poskytnutá formou daňové úlevy nebo osvobození od harmonizovaných ekologických daní slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu, že bude dosaženo alespoň minimálního zdanění stanoveného platnou Směrnicí ES (Směrnice pro zdanění energetických produktů a elektřiny Směrnice 2003/96/ES). V ostatních případech, tj. u ekologických daní, které nejsou předmětem úpravy ve Směrnici či u daní upravených ve Směrnici pod minimálními limity zdanění danými touto Směrnicí, se za slučitelné se společným trhem považuje po dobu 10 let snížení ekologických daní nebo osvobození od ekologických daní pokud jsou nezbytná a přiměřená. Snížení/osvobození je nezbytné, pokud se přizná ve stejné míře všem podnikům v daném sektoru, kteří se nacházejí v obdobné situaci, daň bez snížení by vedla k významnému zvýšení výrobních nákladů v daném sektoru a zvýšenými výrobními náklady není možné zatížit spotřebitele aniž by došlo k významnému snížení objemu prodejů. Všechny tři podmínky musejí být splněny, aby bylo možné aplikovat „nezbytnost“ snížení ekologických daní. Snížení/osvobození je přiměřené, pokud příjemce daňové úlevy platí alespoň 20% vnitrostátní daně, pokud nižší sazba daně je ospravedlnitelná z pohledu omezení distorze soutěže. Přiměřenost daňové úlevy je také třeba zkoumat z pohledu vlivu podnikání na životní prostředí. Z toho vyplývá, že jiné než harmonizované ekologické daně mohou relativně silně zatížit energeticky náročné podnikání a velké znečišťovatele životního prostředí, pokud by výrazné daňové úlevy narušovaly hospodářskou soutěž. Pokyny Společenství uvádí ještě další možnosti splnění podmínky přiměřenosti, například za předpokladu uzavření dobrovolných dohod mezi příslušným členským státem a podnikem apod. Avšak i tyto další možnosti splňující podmínku přiměřenosti musí splnit podmínku nezbytnosti dle definice uvedené v Pokynech.

46 používáno v několika zemích EU nová daň příklady:
Zdanění obalů používáno v několika zemích EU nová daň příklady: Dánsko - zdaňovány všechny obaly na dánském trhu Maďarsko - při překročení maximálních a snižujících se limitů objemu obalů, které nejsou určeny k recyklaci či jsou nevratné Belgie - od daň z vybraných obalů a zboží (např. hliníková fólie, igelitové sáčky, příbory na jednorázové použití, tašky na jedno použití,...) Holandsko - od roku 2008 zdanění obalů, sazby zdanění na bázi CO2 (skleněné obaly jsou dražší než PET či ocelové a hliníkové obaly, nejlevnější jsou papírové obaly nebo z obaly bioplastů) V posledních několika letech se ujala v několika zemích EU nová daň jejímž předmětem jsou obaly výrobků sloužících finálnímu spotřebiteli (např. hliníkových plechovek, příborů na jednorázové použití, PET lahví, konzerv, igelitových tašek apod.). Tato daň je teprve v plenkách ale určitě má u řady EU politiků s ambiciózními plány na ochranu životního prostředí velký potenciál. Tato daň má různou formu a její výpočet závisí na různých veličinách. V Dánsku jsou například zdaňovány veškeré obaly prodávané na dánském trhu. V Maďarsku se daň platí pouze při překročení maximálních a stále se snižujících limitů objemů obalů, které nejsou určeny k recyklaci či jsou nevratné. Belgie zavedla od 1. července 2007 daň z určitých obalů a zboží (např. hliníková fólie, igelitové sáčky, příbory na jednorázové použití, tašky na jedno použití v obchodech apod.). Holandsko zavedlo od roku 2008 zdanění obalů, jehož sazby jsou založeny na bázi CO2 (skleněné obaly jsou dražší než PET či ocelové a hliníkové obaly, nejlevnější jsou papírové obaly nebo z obaly bioplastů). Zatím není známo, že by politici v České republice vážně uvažovali o zavedení obdobné daně. Je třeba si uvědomit, že při zavádění jakékoli daně je třeba zvažovat nejenom její případné výnosy či pozitivní dopady na ochranu životního prostředí či veřejné rozpočty, ale i administrativní náročnost jejího výběru a administrativu s ní spojenou na straně poplatníků. Výsledný efekt tak může být nižší, než očekávaný.

47 Klimatické změny v daních v ČR
Výroční zpráva Vlády ČR za 2007: „Vláda aktivně spolupracovala na společné evropské politice ochrany klimatu.“ zelené daně a další opatření zaměřená na boj proti klimatickým změnám (zejména pramenící v EU) budou v budoucnu představovat vyšší náklady a zatížení českých podniků a občanů chybí široká diskuse k možným negativním dopadům chybí jasná politická linie podpořená ekonomickými argumenty a zohledňující zájmy ČR (jaké pozice bude ČR v rámci EU hájit, jak bude EU legislativu implementovat do české legislativy, jak ČR se zvýšenými daňovými příjmy naloží,...) Zelené daně a další opatření zaměřená na boj proti klimatickým změnám (např. systém obchodování s emisními povolenkami) budou v budoucnu představovat stále vyšší náklady a zatížení českých podniků a občanů. Jelikož „klimatické“ změny v daních mohou velmi negativně dolehnout na české hospodářství a české podnikatelské subjekty i veřejnost, měla by existovat široká veřejná diskuse k této problematice. Česká republika by si měla vytyčit jasnou politickou linii podpořenou ekonomickými argumenty a zohledňující zájmy ČR, jaké pozice bude v rámci EU hájit, a jak EU legislativu bude implementovat do české legislativy. Následně na zatížení podnikatelské sféry a občanů zelenými daněmi a dalšími náklady souvisejícími s ochranou životního prostředí by také měla existovat jasná vize, jak s těmito daňovými příjmy dále nakládat a případně jak je využít k pozitivní motivaci podniků a občanů vedoucí k šetrnějšímu přístupu k životnímu prostředí. Pokud by zvýšené daňové a další náklady související s bojem proti klimatickým změnám a s ochranou životního prostředí vedly k neúměrnému zatížení finálních spotřebitelů, je třeba zvážit i možné kompenzace těchto nákladů vybraným skupinám konečných spotřebitelů.

48 Ekologická daňová reforma v ČR
ekologické daně uvažovány od 1992 práce na EDR (implementace Směrnice) započaty v 2004 řada materiálů a verzí Usnesení vlády č. 25 z 3. ledna 2007 - tři etapy EDR ( )

49 První etapa EDR implementovat Směrnici 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny do českého daňového systému (s účinností od ) – MF připravuje od 2009 novelu! předložit do vlády zprávu o průběhu realizace koncepce EDR a návrhy na další etapy EDR do (prodlouženo do a dále prodlouženo…) Současné hodnocení první etapy EDR a existujících ekonomických opatření: - malá účinnost (nemotivuje k vyšší ochraně ŽP) - administrativní náročnost výběru

50 Druhá etapa EDR termín stanoven (legislativa měla být do ) oproti původním záměrům vládního usnesení představuje současný návrh MŽP změny: zaměřuje se prioritně na ochranu ovzduší (transformace poplatků za znečišťování ovzduší) zvažováno použití ekonomických nástrojů s cílem podpořit investice do moderních nízkoemisních technologií zvažována podpora podniků provádějících environmentální investice (odpočty od základu DPPO, zrychlené odpisy) MŽP upouští od návrhu zavedení daně z CO2 MŽP čeká na revizi směrnice 2003/96/ES (větší propojení se systémem EU ETS)

51 Třetí etapa EDR připravit do konce 2012 (předpokládaná realizace 2014 až 2017) dle vládního usnesení mělo dojít k vyhodnocení působení a účinků první a druhé etapy reformy a ke zvážení prohloubení reformy a rozšíření na další surovinové zdroje, výrobky a služby a užití přírody budoucnost nelze odhadnout

52 Současný vývoj – finanční krize
Vliv na veřejné finance: pokles příjmů z DPPO (dle OECD až o 20%); následuje i po krizi pokles příjmů z DPH pokles příjmů z DPFO ze závislé činnosti zvyšující se náklady na dluhovou složku u zadlužení veřejného sektoru zvyšující se náklady na obyvatele v sociální síti Recept politiků na neutěšený stav veřejných financí: zvyšování daní recept politiků na cestu z krize: pomoc podnikatelskému sektoru, prorůstové opatření (pobídky, snižování nákladů na pracovní sílu, atd.)

53 Současný vývoj – finanční krize
Pozitivní dopad krize do EU iniciativ: EK je nově připravena naslouchat požadavkům podnikatelů, kteří bojují za zachování konkurenceschopnosti EU hospodářství a odmítají další nákladovou zátěž v podobě plateb za vydražené/povinně nakupované emisní povolenky tzv. „balíček zeleného zdanění“ zatím nebyl zveřejněn a je možné, že projde ještě úpravami tak, aby zátěž obyvatelstva i podnikatelů byla přijatelná politici si uvědomují, že hluboká hospodářská krize spolu s vysokými cenami energií jsou nejefektivnějšími tržními nástroji při snižování energetické náročnosti výroby a při rozšíření používání energeticky úsporných technologií bylo by žádoucí, aby se stejná úvaha projevila i při přípravě druhé fáze EDR v ČR

54 Dana Trezziová – dana.trezziova@prkpartners.com
Prostor pro otázky Dana Trezziová –


Stáhnout ppt "Klimatické změny v daních"

Podobné prezentace


Reklamy Google