Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Stavebně technická opatření k ochraně provozovatelů i uživatelů RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D Ústav obecné hygieny, 3. LF UK C1, 2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Stavebně technická opatření k ochraně provozovatelů i uživatelů RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D Ústav obecné hygieny, 3. LF UK C1, 2014."— Transkript prezentace:

1 Stavebně technická opatření k ochraně provozovatelů i uživatelů RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D Ústav obecné hygieny, 3. LF UK C1, 2014

2 Faktory ovlivňující zdraví Faktory ovlivňující zdraví člověka 1)Vnitřní (dědičnost). 2)Vnější: životní a pracovní prostředí, životní styl, zdravotní péče. Podle současných poznatků zdraví ovlivňuje: –zdravotní péče  20 % –životní prostředí  20 % –způsob života  60 %.

3 Zdravotnictví (zdravotnická zařízení - ZZ)  Prostředí specifických a násobných rizik  Prostředí sdílené specifickými skupinami osob  Prostředí specifických expozičních cest  Prostředí, kde se zdůrazňuje hlavně léčba před prevencí a kde občasná potřeba rychlého zásahu k záchraně života odsouvá do pozadí standardní použití ochranných pomůcek či postupů bezpečnosti práce

4 Osoby x rizika  Pacienti  Zdravotničtí pracovníci  Ostatní pracovníci  Návštěvníci  Biologické faktory (patogeny a podm. pat.)  Chemické faktory (škodliviny, desinfekce…)  Fyzikální faktory (ionizující a neionizující záření, hluk, osvětlení a mikroklima, úrazy a poranění)  Ergonomické faktory  Psychologické a organizační faktory

5 Co je nemocniční hygiena ?  Soustavné uplatňování komplexu hygienických a protiepidemických zásad ve specifických podmínkách zdravotnických zařízení (ZZ)  Ochrana pacienta: „aby z nemocnice neodcházel nemocnější než do ní přišel“  Cílem je nejen ochrana pacienta, ale i personálu a návštěvníků ZZ a také ochrana životního prostředí (před škodlivými vlivy ZZ)

6 Úkoly nemocniční hygieny (1)  Preventivní hygienicko-epidemiologická činnost  vypracování standardů (pracovních postupů) k zajištění hyg.-epid. zásad ve ZZ  koordinace programu ZZ ke snížení rizika nemocničních infekcí  uplatňování dekontaminačních, dezinfekčních a sterilizačních postupů v souladu s platnou legislativou a novými poznatky vědy  konzultace výstavby a stavebních adaptací z hlediska hyg.-epid.  atd.

7 Úkoly nemocniční hygieny (2)  Preventivní hygienicko-epidemiologická činnost  péče o pracovní prostředí a pracovní podmínky pracovníků ZZ (kategorizace prací)  ve spolupráci se smluvními lékaři závodní preventivní péče sledování zdravotního stavu zaměstnanců  spolupráce při analýze výskytu nemocí z povolání jako podklad pro jejich prevenci…  nejčastější nemoc z povolání ve ZZ (infekční onemocnění)  profesionální rizikový faktor z hlediska karcinogenního rizika: podávání cytostatik

8 Úkoly nemocniční hygieny (3)  Intervenční hygienicko-epidemiologický dozor  kontrola dodržování provozních řádů  odborný dohled nad sterilizačními centry  dohled nad mikrobiologickou čistotou prostředí  monitoring režimu úklidu  kontroly prováděných dekontaminačních a dezinfekčních postupů  spoluúčast na monitoringu bezpečného nakládání s odpady  monitoring kvality připravené stravy a manipulace s ní  atd.

9 Úkoly nemocniční hygieny (4)  Spolupráce s externími kontrolními orgány (KHS, SZÚ, SÚJB, SÚKL, Spojená akreditační komise ČR)  Metodická a vzdělávací činnost  koordinace vzdělávání zaměstnanců v oblasti hygienické legislativy, protiepidemických postupů, zásad dekontaminace, dezinfekce a sterilizace  Mezinárodní aktivity

10 Organizace nemocniční hygieny  Státní zdravotní dozor (odd. epidemiologie KHS)  dohled nad dodržováním hygienických požadavků stanovených zákonem o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb. v platném znění)  schvalování provozního řádu  preventivní hygienický dozor  šetření epidemií a vybraných infekčních nemocí  Vlastní ústavní hygienik (oddělení nemocniční hygieny) ZZ

11 Společnost pro nemocniční epidemiologii a hygienu ČLS JEP (Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně)  Společnost je dobrovolné sdružení nemocničních hygieniků a epidemiologů a všech osob, které se podílejí na zajištění provozu nemocnice.  Úzká spolupráce se všemi ostatními lékařskými obory.  Pořádání odborných konferencí a odborných seminářů; řešení aktuální problematiky nemocniční epidemiologie a hygieny, vytváření koncepce oboru atd. 

12 Stavebně-technické požadavky na zdravotnická zařízení

13  Požadavky na územní plánování  Požadavky na architektonické uspořádání stavby  Požadavky na stavební materiály a vnitřní vybavení staveb  Požadavky na zásobování vodou a odvádění/likvidaci odpadních vod  Požadavky na vytápění, větrání, mikroklimatické podmínky, hluk (pocházející z budov ZZ), osvětlení apod.  (Požadavky na odstraňování odpadů)

14 Územní plánování  Environmentální faktory (terén, orientace k světovým stranám, klimatické podmínky – vítr, sníh, inverze apod., zdroje znečištění /ovzduší, hluk, skládky/, radon apod.)  Geologické faktory (stabilita území, hydrogeologické poměry…)  Urbanistické faktory (dostupnost, veřejná doprava, okolí; demografie spádové oblasti)  Prostorové faktory (možnost expanze…)

15 Architektonické uspořádání  Nová stavba x rekonstrukce (jiné) budovy  Struktura a kapacita ZZ  Pavilonové uspořádání x monoblok  Kompatibilita s požadavky na vybavení a provoz (např. oddělení čistého a nečistého provozu – místní nebo alespoň časové)  Ekonomické možnosti

16 Stavební materiály a vnitřní vybavení  Materiály nesmí být zdrojem znečištění  Materiály a vybavení musí umožňovat snadné a účinné čištění prostor  Podlahy, schodiště, dveře, výtahy, okna… - bezpečnost (např. dveře od WC u pacientů se musí otvírat ven apod.)

17 Požadavky na technické a věcné vybavení ZZ  Zákon o zdravotních službách (372/2011 Sb.) + Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče  Nahradila od vyhlášku MZ č. 221/2010 Sb. (platila – ). Předtím platila vyhl. č. 49/1993 Sb. o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů

18 Požadavky na vybavení ZZ  Obecné požadavky na technické a věcné vybavení ZZ (příloha č. 1) + další požadavky na  ZZ ambulatní péče (příloha č. 2)  ZZ jednodenní péče (příloha č. 3)  ZZ lůžkové péče (příloha č. 4)  ZZ lékárenské péče (příloha č. 5)  zdravotnické dopravní služby (příloha 6)  zdravotnické záchranné služby (příloha č. 7)  přepravy pacientů neodkladné péče (příl. č. 8).  Požadavky na technické a věcné vybavení kontaktních pracovišť domácí péče (příl. č. 9).

19 Obecné požadavky… (1) 1. Zdravotnické zařízení musí z hlediska stavebně technických požadavků na prostory a jejich funkční a dispoziční uspořádání umožňovat funkční a bezpečný provoz. 2. Zdravotnické zařízení dále musí  a) tvořit provozně uzavřený a funkčně provázaný celek,  b) být umístěno v nebytových prostorech splňujících obecné požadavky na výstavbu,

20 Obecné požadavky… (2)  c) mít zajištěnu dodávku pitné vody a dodávku teplé vody, pokud není zajištěn její ohřev na místě,  d) mít zajištěn odvod odpadních vod,  e) být vybaveno systémem přirozeného nebo nuceného větrání a systémem vytápění,  f) mít zajištěno připojení na veřejný rozvod elektrické energie,  g) být vybaveno připojením k veřejné telefonní síti, a to pevné nebo mobilní, pokud není ve vyhlášce uvedeno jinak,  h) být vybaveno počítačem s připojením k internetu (neplatí pro všechny ZZ).

21 Obecné požadavky… (3) 3. Prostory určené pro  a) manipulaci s biologickým materiálem,  b) provádění operačních výkonů, nebo  c) provádění endoskopických výkonů s porušením integrity tělesného povrchu nebo se zvýšeným rizikem infekce, musí mít omyvatelný povrch stěn minimálně do výšky 180 cm a povrch nábytku a podlahy snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné, pokud není ve vyhlášce uvedeno jinak.

22 Další požadavky na ZZ ambulantní péče  Definice základních provozních prostor a vedlejších provozních prostor ZZ  Požadavky na minimální podlahovou plochu ordinace lékaře a dalších zdravot. prac. (13 m 2 ), čekáren a zákrokových sálů  Požadavek na základní vybavení ordinace lékaře, pracoviště dalších zdravotnických pracovníků a zákrokového sálu  Zvláštní požadavky na věcné a technické vybavení podle oborů péče… (všechny obory)

23 Základní vybavení ordinace lékaře (1) a) vyšetřovací lehátko, b) umyvadlo, c) dřez na mytí pomůcek, pokud je prováděno mytí a čištění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem, d) nábytek pro práci zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, e) židle nebo křeslo pro pacienta, f) skříň na léčivé přípravky, g) stolky na přístroje a nástroje,

24 Základní vybavení ordinace lékaře (2) h) nepřenosná uzamykatelná schránka z kovu, pokud se skladují omamné nebo psychotropní látky nebo přípravky je obsahující, i) skříň na nástroje a pomůcky, j) kartotéční skříň, pokud není zdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě nebo pokud není zřízena centrální kartotéka, k) chladnička na léčivé přípravky vybavená teploměrem, pokud se uchovávají léčivé přípravky nebo pomůcky, které pro své uchování vyžadují nižší teplotu než pokojovou, a chladnička na biol. materiál vybavená teploměrem, pokud je uchováván b.m.

25 Základní vybavení ordinace lékaře (3) l) tonometr, fonendoskop, teploměr lékařský, osobní váha, výškoměr, m) přebalovací stůl, pokud je poskytována péče novorozencům a kojencům, n) pomůcky a léčivé přípravky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, tj. resuscitační rouška nebo samorozpínací vak včetně masky, vzduchovody, rukavice, výbava pro stavění krvácení a prostředky k zajištění žilního vstupu; pracoviště pracovníků nelékařských zdravotnických povolání nemusí být vybaveno léčivými přípravky pro poskytnutí první pomoci a prostředky k zajištění žilního vstupu,

26 Základní vybavení ordinace lékaře (4) o) sterilizátor, pokud se používají nástroje a pomůcky vyžadující sterilitu a není zajištěna služba centrální sterilizace nebo dodávka veškerého materiálu na jednorázové použití anebo pokud není dodáván veškerý materiál sterilizovaný. Pokud je používána sterilizace formaldehydem, musí být sterilizátor umístěn mimo místnost pro provádění výkonů, p) lokální svítidlo vyšetřovací, q) prostor pro svlékání pacienta a odložení oděvu.

27 Další vybavení ordinace všeobecného praktického lékařství a)optotypy, b)vybavení k určení barvocitu, c)glukometr. Čekárna musí mít minimální plochu 10 m 2.

28 Vybavení ZZ lůžkové péče  Společné požadavky (např. definice základních a vedlejších provozních prostor lůžkového oddělení, minimální plocha pokoje a minimální plocha na jedno lůžko, minimální plocha vyšetřoven, minimální vybavení jednotlivých pracovišť atd.)  Dodatečné (zvláštní) požadavky pro jednotlivá specializovaná pracoviště (včetně např. následné léčebné péče, léčebných lázní atd.)

29 Další vybavení ordinace zubního lékařství a)stomatologická souprava s křeslem, b)vyšetřovací svítidlo, c)plivátko, d)přívod stlačeného vzduchu a odsávání, e)separátor odpadních vod - odlučovač amalgámu, f)stabilní RTG přístroj zubní a zařízení pro vyvolávání snímků nebo digitální systém, pokud není vyšetření RTG přístrojem zubním zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízení jiného provozovatele v témže objektu po celou dobu ordinačních hodin,

30 Voda ve zdravotnictví

31 Voda ve zdravotnických zařízeních  Zdravotnické zařízení musí být vybaveno tekoucí pitnou vodou  Z hlediska hygieny je nutné hlídat i podmínky klimatizace a kvalitu teplé vody (prevence přenosu nákaz inhalací a inokulací)  Rehabilitační a léčebné bazény  Požadavky na „superčistou“ vodu ve zdravotnických zařízeních

32 Zásobování ZZ pitnou vodou  Dvojí možné postavení provozovatele ZZ ve vztahu k zásobování pitnou vodou:  Provozovatel ZZ = odběratel pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu (nejobvyklejší případ) nebo od jiné osoby, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu nebo  Osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu (z individuálního zdroje)

33 Odběratel pitné vody…  Většina povinností leží na dodavateli vody  Výjimka (§ 4 odst. 5 ZOOVZ): nedodržení jakosti vody je způsobeno vnitřním vodovodem objektu ZZ  Vlastní doúprava vody provozovatelem ZZ:  na většině oddělení není nutná,  někdy vyžadována na vybraných odděleních (hemodialýza, lékárna, příprava sterilní vody na oplachy nástrojů apod.)

34 Provozovatel = osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu (z individuálního zdroje)  Všechny povinnosti osob podle § 3 odst. 2  Zajistit kvalitu dodávané vody podle požadavků vyhlášky (252/2004 Sb. ve znění vyhl. 187/2005 Sb. a 293/2006 Sb.)  Vypracovat provozní řád  Kontrola kvality vody v četnosti a rozsahu stanovené vyhláškou (obvykle 1 krácený rozbor za rok a 1 úplný rozbor za 2 roky)  Předat protokol o kontrole v elektronické podobě OOVZ  A další … včetně šetření příčin při zjištění nedodržení hygienických limitů a přijetí nápravných opatření

35 Teplá voda a klimatizace  Vhodný habitat pro některé /ubikvitní/ druhy mikroorganismů (legionely, atypická mykobakteria, pseudomonády, améby…), které jsou oportunními patogeny  Výskyt ve volné vodě, ale hlavně v biofilmech  Riziko přenosu nákazy inhalací (aerosolu) a inokulací (např. výplachy očí) nebo aspirací vody  Vyšší riziko tam, kde vznikají aerosoly  Postihuje především osoby s oslabenou imunitou  Nejčastější riziko: legionelóza (pneumonie) či Pontiacká horečka způsobená bakterií Legionella pneumophila

36 Legislativní požadavky (TV)  Požadavky na kvalitu teplé vody definovány v zákoně o ochraně veřejného zdraví a vyhlášce 252/2004 Sb.  Povinnost monitorovat kvalitu (také na legionely) v ZZ  Nutno činit preventivní opatření (vyhnout se podmínkám rozvoje legionel – a tím i dalším mikroorganismům žijícím v podobném prostředí)

37 Rehabilitační a léčebné bazény

38  Požadavky na kvalitu vody v bazénech ZZ jsou nově definovány ve vyhlášce MZ č. 238/2011 Sb.  Nejen požadavky na kvalitu vody, ale i způsob úpravy a recirkulace vody (kontinuální riziko), pokud nejde o tzv. vanové koupele  Rizika mikrobiologická i chemická

39 Požadavky na „superčistou“ vodu ve ZZ  Voda pro hemodialýzu (ČL)  Voda na oplachy nástrojů (endoskopy) a pro výrobu léčiv (ČL)  Voda pro pacienty s vážnou poruchou imunity

40 Syndrom nemocných budov (Sick Building Syndrome)  SBS popisuje zdravotní obtíže lidí pracujících nebo žijících v budově, kteří se necítí dobře a pociťují příznaky nemoci, která nemá zjevné příčiny.  Příznaky se zhoršují tehdy, pobývají-li lidé v budově, a zlepšují se či úplně vymizí, pobývají- li mimo ni.  SBS má za následek podstatný pokles pracovní výkonnosti, zhoršení osobních vztahů a v závěru pak i ztrátu pracovní produktivity nebo dokonce pracovní neschopnost.  SBS se vyskytuje v úřadech, obytných domech, školkách, školách. Příčina není známá.

41 Syndrom nemocných budov  Syndrom nemocných budov je soubor nespecifických obtíží, které zpravidla nejsou tak závažné, aby způsobily pracovní neschopnost pro nemoc, ale zhoršují pohodu lidí a negativně ovlivňují pracovní výkonnost.  Obtíže postihují současně větší počet osob v budově.

42 Syndrom nemocných budov Potíže SBS lze rozdělit do čtyř skupin: 1.Postižení očí a horních cest dýchacích; pocity dráždění a pálení očí, nosu, nosohltanu, slzení a rýma. 2.Postižení dolních cest dýchacích; tlak na prsou, dušnost, někdy až astmatického rázu. 3.Kožní dráždění, svědění, zčervenání pokožky, vyrážka. 4.Potíže centrálně nervové, jako bolesti hlavy, letargie, někdy naopak vznětlivost, snížení pracovní kapacity a paměti, poruchy nočního spánku s denní ospalostí, nesoustředěnost, únava.

43 Syndrom nemocných budov Do syndromu SBS nepatří: infekce (rýma, nozokomiální infekce), chronická onemocnění z kouření, otravy (např. olovem z nátěrů a maleb), infekce legionelou (z vody), následky průmyslového znečištění, nádorová onemocnění způsobená radonem, azbestóza, důsledky tepelných změn, ztráta sluchu z hluku

44 Syndrom nemocných budov  Odhad výskytu: zdrojem je 30 % nových či renovovaných budov, zejména s pracovišti typu open–space (velkoprostorové kanceláře)  Odhad ztrát: pokles pracovní výkonnosti a vyšší absence vedou k poklesu hrubého domácího produktu o 0,5 až 1,0 %.  Odhad příčin: nedostatečné větrání, vysoký obsah škodlivin v ovzduší (VOC, NOx, prach, plísně, pachy, vlhkost, obsah a druh iontů ! aj.)

45 Charakteristiky „nemocných“ budov (1)  Budova je postavená v 60. letech či později  Klimatizace s možností chlazení  Blikající a ostré, oslňující osvětlení  Nízká úroveň ovládání větrání, vytápění, osvětlení  Nový nábytek, koberce, nové malby a nátěry  Mnoho kancelářského zařízení (v provozu PC, kopírky)  Špatná celková údržba budovy

46 Charakteristiky „nemocných“ budov (2)  Nedostatečný úklid  Vysoká teplota  Nízká či příliš vysoká vlhkost vzduchu  Chemické znečištění (tabákový kouř, ozón, těkavé látky)  Prach a vlákna v ovzduší (manipulace s papírem)  Velkoprostorové kanceláře s neoddělitelnými pracovními místy  Rutinní úřednická práce (netvůrčí)

47 Příčiny stavebních chyb a nedostatků v užívání objektu:  Projekt – 45 % / 50 %  Technické provedení stavby – 22 % / 25 %  Použité materiály – 14 % / 21 %  Obsluha objektu – 8 %  Příliš rychlé obydlení stavby – 4 %  Chování uživatelů objektu – 5 %  Jiné příčiny – 2 %/ 3 % (zdroj: švédská studie / celoevropská studie)

48 Čisté prostory ve zdravotnictví

49  Ve ZZ je řada prostorů, kde se požaduje vyšší kvalita vnitřního prostředí ve smyslu definovaných tříd čistoty (např. operační sály, JIP, ARO, sterilní stany apod.)  Čisté prostory jsou specifické prostory, definované jako prostory, ve kterých je koncentrace znečišťujících látek (počet částic pevného aerosolu) limitována a kontrolována a které jsou navrhovány a užívány způsobem zabraňujícím vzniku, šíření a hromadění znečišťujících částic uvnitř prostoru při současné kontrole dalších fyzikálních parametrů prostředí

50 Čisté prostory (ve zdravotnictví)  Čisté prostory se dělí do 9 tříd čistoty podle ČSN EN ISO (Čisté prostory a příslušné řízené prostředí) na základě počtu částic pevného aerosolu větších nebo rovných určité velikosti obsažené v 1 m 3 vzduchu  Uvedené požadavky jsou zajištěny klimatizací, kdy je do prostoru přiváděno velké množství vysoce filtrovaného vzduchu, který zředí případnou koncentraci znečišťujících částic produkovaných pacientem  Skutečné počty částic se ověřují měřením  Ve ZZ se nejčastěji používá počet částic o velikosti 0,5 μm a 5 μm (= nejzávažnější z hlediska zdraví, protože částice o tomto rozmezí se dostávají do plicních sklípků)

51 Třídy čistoty podle ČSN EN ISO

52 Doporučené třídy čistoty pro typické zdravotnické prostory Druh prostoruTřída čistoty Superaseptický operační sál5-6 Zázemí superaseptického sálu7 Aseptický a septický operační sál7 Zázemí aseptického a sept. sálu8 Zákrokový sál8 JIP – popáleniny, transplantace5-6 JP – pooperační8 ARO7

53 Čisté prostory ve zdravotnictví  Zatím co pro ČP pro přípravu léčiv jsou jednoznačně dané požadavky pro kvalitu prostředí, způsob jejich dosažení i kontroly, pro ČP ve zdravotnictví takové požadavky nejsou nikde legislativně stanoveny.  Vychází z ČSN EN ISO jako odborného standardu a všechny požadavky kladené na ČP ve zdravotnictví jsou zatím stanoveny pouze dohodou mezi pracovníky orgánů ochrany veřejného zdraví, výrobci ČP (projektant ČP) a jejich uživateli – zdravotníky.

54 Čisté prostory ve zdravotnictví  Sebedokonalejší klimatizace ale nebude nic platná, jestliže se na těchto pracovištích nebude dodržovat hygienická kázeň, všechny dveře v době výkonu na operačním sále budou otevřeny (porušení tlakových poměrů a možnost nasávání znečištění z okolní budovy) a klimatizace se nebude správně provozovat a pravidelně čistit.

55 Dezinfekce a sterilizace

56  Požadavky viz vyhláška 306/2012 Sb.  Stupně dezinfekce: mechanická očista  dezinfekce  vyšší stupeň dezinfekce  sterilizace  Standardní operační postupy  Fyzikální metody dezinfekce (var, var pod tlakem, dezinfekce v mycích, pracích a parních přístrojích při T> 90°C, UV záření)  Chemické metody dezinfekce (přípravky registrované podle zákona o biocidech), především přípravky chlorové, fenolové, jodové, kvarterní amoniové sloučeniny ad.

57 Dezinfekce Vyšší stupeň dezinfekce (usmrcení všech růstových stádií mikroorganismů, ale ne cyst prvoků či vajíček helmintů  „chemická sterilizace v roztocích“ (starý název), např. roztok 2% glutaraldehydu po dobu 2-3 hodin, Persteril 0,5% po dobu 10 minut atd.  Pomůcky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují 8 hodin kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách nebo skříních.  Úspěšnost vyššího stupně dezinfekce se dokládá deníkem vyššího stupně dezinfekce pro každý zdravotnický prostředek, který nemůže být klasickou metodou sterilizován. V deníku je uvedeno: datum přípravy dezinfekčního roztoku, jméno pacienta, název použitého dezinfekčního přípravku, koncentrace, expozice, podpis provádějícího zdravotnického pracovníka.

58 Sterilizace  Konečná etapa, včetně osušení a opatření vhodným obalem na skladování  Schválené fyzikální a chemické sterilizační postupy (podle technických norem, např. ČSN EN 550)  Fyzikální: nasycená vodní pára pod tlakem, horká voda pod tlakem (např. chirurgické nástroje k okamžitému použití), horký vzduch, radiační sterilizace  Chemická: formaldehyd, etylenoxid  Definované expirační doby obalového materiálu

59 Hygienické požadavky na provoz ZZ  Zákon o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb. v platném znění) +  Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče

60 Vyhláška 306/2012 Sb. (obsah):  Způsob a rozsah hlášení infekčních onemocnění s výjimkou nemocničních nákaz  Způsob hlášení nemocničních nákaz  Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče,a nemocí, jejichž léčení je povinné  Lékařské prohlídky u fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné  Zásady pro odběr a vyšetření biologického materiálu a náležitosti žádanky  Požadavky na umístění a přístrojové a materiálové vybavení laboratoře provádějící laboratorní vyšetření na virus HIV

61 Vyhláška 306/2012 Sb. (obsah):  Příjem a ošetřování fyzických osob ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče  Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, dezinfekce  Manipulace s prádlem  Hygienické požadavky na úklid

62 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Stavebně technická opatření k ochraně provozovatelů i uživatelů RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D Ústav obecné hygieny, 3. LF UK C1, 2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google