Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Problematika odpadů: rizika Odpady ze zdravotnických lůžkových i ambulantních zařízení RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D 3. LF UK, II. ročník – Obor „Veřejné zdravotnictví“

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Problematika odpadů: rizika Odpady ze zdravotnických lůžkových i ambulantních zařízení RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D 3. LF UK, II. ročník – Obor „Veřejné zdravotnictví“"— Transkript prezentace:

1 Problematika odpadů: rizika Odpady ze zdravotnických lůžkových i ambulantních zařízení RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D 3. LF UK, II. ročník – Obor „Veřejné zdravotnictví“ Předmět „Hygiena obecná“ 2014

2 Definice odpadu Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech (v platném znění) Definice vychází z příslušné evropské směrnice Vedle toho existuje řada jiných definic odpadu. (Do určité míry je otázka, co je odpad, subjektivním hodnocením, protože co nemá hodnotu pro producenta odpadu, může mít hodnotu pro jinou osobu…)

3 Definice odpadu  United Nations Environment Program (UNEP): Substances or objects which are disposed of or are intended to be disposed of or are required to be disposed of by the provisions of national law (Basel Convention).  Organization for Economic Cooperation and Development (OECD): Waste refers to materials that are not prime products (that is, products produced for the market) for which the generator has no further use in terms of his/her own purposes of production, transformation or consumption, and of which he/she wants to dispose.

4 Skupiny katalogu odpadů (5): podrobně kapitola 18  Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí  * Nepoužitelná cytostatika  * Odpadní amalgám ze stomatologické péče  Odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat  * Chemikálie sestávající z nebezpečných látek nebo tyto látky obsahující  * Nepoužitelná cytostatika

5 Odpady a zdravotní rizika spojená s jejich odstraňováním

6 Zdravotní rizika  Pro pracovní prostředí (osoby pracující při shromažďování, transportu a odstraňování odpadů)  Pro životní prostředí  pro lidskou populaci: – osoby žijící v blízkosti zařízení na odstranění odpadů – ostatní osoby

7 Zdravotní rizika  Nejvíce informací máme z oblasti skládkování a spalování, méně z kompostování, nejméně z recyklování  Nejvíce informací o toxicitě pochází z pracovního prostředí (spojeného s odstraňováním odpadů) a z havárií  Nejistoty o účincích přes životní prostředí (problémy s přesným hodnocením expozice, nízké koncentrace polutantů, směsi polutantů; jiné podobně působící vlivy socioekonomické a životního stylu…)

8 Zdravotní rizika  Prioritní látky (z odpadů) pro hodnocení rizik (z životního prostředí) jsou definovány na základě jejich toxicity, perzistence a mobility v ŽP, bioakumulace a některých dalších nebezpečných vlastností (např. výbušnost)

9 Historické mezníky… (USA)  Dvě oblasti v USA (Love Canal, NYS; Times Beach, Missouri) zaujímají zvláštní postavení v historii ochrany životního prostředí v USA, protože jejich publicita přímo vedla k přijetí zákona „CERCLA“ (Comprehensive Environmental Response Compensation and Liability Act), známého též jako „Superfund“, protože na jeho základě vznikl fond, ze kterého se financují sanace toxicky kontaminovaných míst  Rachel Carson – Silent Spring 1962

10 Love Canal, New York State (1)  Do bývalého, vypuštěného plavebního kanálu (Love Canal) poblíž Niagara Falls bylo v letech uloženo 21 tisíc tun chemikálií (žiravin, louhů, mastných kyselin, chlorovaných uhlovodíků…) z blízké chemičky; v sudech, v hloubce asi 6-7 m pod povrchem  1952 – zavezeno smetím a zeminou  1955 – postavena zde škola (400 dětí)  Po r postaveno sídliště pro 900 rodin  60. léta – postavena kolem rychlostní komunikace, která znemožnila odtok podzemních vod

11 Love Canal, New York State (2)  léta – sudy praskají a vysoká hladina podzemních vod vynáší chemikálie na povrch a do sklepů domů; místy odumírá vegetace; venku štiplavý zápach; louže s olejovitými povlaky, děti hrající si venku si stěžují na „pálení“ kůže; těkavé látky se dostávají do bytů  : začíná vyšetřování; nalezeny vysoké koncentrace toxických látek (benzen, dioxiny…) v půdě a podzemní vodě; zjištěna vysoká specifická nemocnost dětí a vrozených vývojových vad  Odhad: bylo zde uloženo 248 různých chemikálií, včetně 60 kg dioxinů

12 Love Canal, New York State (3)  Studie zdravotních následků: vysoké počty leukocytů (pre-leukemický stav), 33 % obyvatel mělo abnormality při vyšetření chromozomů (normální pozadí: okolo 1 % obyvatel); vyšší míra potratů, 56 % dětí zde narozených v letech mělo při narození nějaký defekt…  Nejprve zbourána škola, později stát vykoupil všechny soukromé nemovitosti a většinu jich zboural, lidé přesídleni jinam…  Místo sanováno a uzavřeno

13 Times Beach, Missouri (1)  Malé městečko (2240 obyv.) 27 km JZ od St. Louis; původně rekreační oblast, od 2. světové války sídliště pro chudší vrstvy  Vzhledem k vysoké prašnosti (cesty bez asfaltu) objednalo město v r u přepravce odpadů „kropení“ silnic vyjetým olejem; mezi lety aplikován na všechny cesty vyjetý olej, do kterého byly přidávány dioxiny z nedaleké chemičky (NEPACCO)  1982 – velké záplavy, zatopeno skoro celé město  1982 – EPA odebírá vzorky půdy a …

14 Times Beach, Missouri (2)  … nalézá 100 x vyšší koncentrace dioxinů než 1 ppb, považovaný již ze nebezpečnou koncentraci pro člověka  1983 – celé město vykoupeno, evakuováno a oblast uzavřena  : na místě spáleno 265 tisíc tun kontaminované zeminy; dnes park  Největší expozice civilního obyvatelstva dioxinům v USA

15 Historie/vývoj ekologie Rachel Louise Carson ( ) Silent Spring (1962)

16 Emise škodlivin ze skládkování (1)  Znečištění ovzduší: především prašnost a plyny vznikající anaerobním rozkladem organické hmoty (metan, CO2, dusík, sirovodík, těkavé organické látky); méně plynné látky přímo emitující ze skládkového materiálu (rtuť, různé těkavé organické látky).  Znečištění podzemních i povrchových vod průsaky a splachy  kontaminace půdy  kontaminace potravního řetězce  U skládkování patří k prioritním látkám kovy, PAU, PCB, chlorované uhlovodíky, pesticidy, dioxiny, azbest, léčiva a patogeny

17 Emise škodlivin ze skládkování (2)  V nízkých koncentracích také emise arsenu, niklu, chromu, benzenu, vinylchloridu ad.  Zvířecí vektor pro přenos některých infekčních či alergických onemocnění: potkani, krysy, hmyz, holubi, rackové…  Pachové látky, prašnost, dopravní problémy…

18 Zdravotní rizika ze skládkování (1)  Vliv na reprodukci (nižší porodní hmotnost dětí, < 2500 g) u obyvatel žijících do 1-2 km okolo skládky  Zvýšené riziko výskytu vrozených vad dětí u obyvatel žijících do 3 km od skládek nebezpečných odpadů: poruchy neurální trubice, malformace srdečního septa a velkých tepen a cév, chromozomové anomálie  Pokud zjišťovány specifické toxické látky, pak nelezen vztah mezi pesticidy a defekty muskuloskeletálního systému, kovy a rozpouštědly a defekty nervového systému; plasty a anomáliemi chromozomů … ale nezjištěno ve všech studiích !

19 Zdravotní rizika ze skládkování (2)  Vliv na rakovinu nalezen v některých studiích, hlavně nádory GIT, žaludku, tlustého střeva, rekta, jater, ledvin, pankreatu, lymfom non- Hodgkin  Vyšetřování obyvatel v okolí skládek pomocí dotazníků: dýchací potíže, podráždění kůže, nosu a očí, GIT problémy, únava, bolesti hlavy, alergie a psychické problémy (obtížně hodnotitelné vzhledem ke confounderu „stres a vnímání rizika“ – respondenti, kteří se více obávali rizika znečištění, udávali také více symptomů nemocí)

20 Emise škodlivin ze spalování odpadů  Znečištění ovzduší: produkty spalování – aerosol (hlavně frakce prachu PM 10 a menší), oxidy síry a dusíku, oxidy uhličitý a uhelnatý; specifické polutanty (kovy, dioxiny ad.)  Nespalitelné zbytky = nebezpečný pevný odpad  Z hlediska perzistence, bioakumulace, toxicity a produkovaného množství bylo vytipováno 10 polutantů jako nejrizikovějších pro lidské zdraví: Cd, Hg, As, Cr, Ni, dioxiny, PCB, PAU, PM 10 a SO 2

21 Zdravotní rizika ze spalování odpadů (1)  Nejvýznamnější látky ze zdravotního hlediska: polétavý prach, kyselé plyny a aerosoly, kovy a organické látky  Epidemiologické studie dokládají vliv těchto látek (přítomných v ovzduší) na zdraví, ale vzhledem k vícečetným zdrojům je nejisté, zda již samotné emise ze spalovny mohou být kritické  Polétavý prach a akutní účinek: zvýšená celková úmrtnost, více návštěv na pohotovosti v nemocnicích, zvýšená kardiovaskulární a respirační nemocnost a úmrtnost Citlivé skupiny: dětí, staří lidé, astmatici, ranná stádia KVO

22 Zdravotní rizika ze spalování odpadů (2)  Polétavý prach a chronický účinek: zvýšená incidence bronchitidy, snížené plicní funkce, zkrácená střední délka života, zvýšený výskyt respiračních onemocnění a rakoviny plic  Účinky SO 2 : podobně jako u polétavého prahu; vliv na nemocnost a úmrtnost na respirační a KVO; zvláště citlivá skupina: astmatici  Kovy, dioxiny apod.: příspěvek k nízké environmentální zátěži, jejíž zdravotní dopad lze těžko prokázat

23 Zdravotní rizika ze spalování odpadů (3)  Jen slabé důkazy o vztahu mezi expozicí v okolí moderních spaloven a reprodukční a vývojovou toxicitou nebo respiračními onemocněními  Určité důkazy o vztahu k výskytu rakoviny: se zvyšující se blízkostí spalovny se zvyšuje riziko pro některé druhy nádorů; v některých případech i u dětí (leukémie…)

24 Emise škodlivin z kompostování odpadů (1)  Bio-aerosoly (organický prach obsahující spory bakterií, hub a plísní)  Emise těkavých látek (plynů)  Emise pachových látek, obtížný hmyz  Po aplikaci na (zemědělskou) půdu riziko vstupu toxických látek do potravního řetězce

25 Zdravotní rizika z kompostování odpadů (1)  Zvýšené titry protilátek proti aktinomycetám (aktinobakteriím) a plísním; zvýšené riziko příznaků a onemocnění dýchacích cest a kůže  Zpracování zeleného odpadu: riziko infekcí (leptospiróza, tetanus ad.), expozice chemickým látkám (zbytky pesticidů), expozice UV záření (stárnutí kůže nebo nádory kůže)

26 Emise škodlivin z recyklování (1)  Různé specifické emise závislé na zpracovávaném materiálu a použité technologii  Rizikové cesty expozice při třídění odpadů (recyklační linka):  kontakt s kůží (zvláště řezné rány a odřeniny), kontakt s oční spojivkou  bodné rány  ingesce (přenos ruka-ústa při jídle, pití a kouření)  inhalace

27 Emise škodlivin z recyklování (2)

28 Zdravotní rizika z recyklování (1) Nebezpečí při sběru a třídění odpadů v recyklačním zařízení:  zbytky fekálií (pleny, kolostomické sáčky ad.)  zvířecí odpady (podestýlky včetně fekálií a moče)  uhynulá zvířata  hlodavci  nebezpečné tekutiny (zbytky barev a čistících prostředků)  infekce přenášené použitými jehlami, kondomy apod.  střepy skla a jiné ostré předměty

29 Zdravotní rizika z recyklování (2)  Zdravotní problémy:  Dermatitidy a jiné nemoci kůže (svědění, suchá a drsná pokožka, zarudnutí kůže, ragády), především na rukou a předloktích  Infekční nemoci: různé bakterie, tetanus, leptospiróza, toxokaróza, HIV, hepatitida A, plísňová onemocnění (alergie a infekce dýchacího traktu), salmonelóza ad.  Rakovina scrota (kontakt s minerálními oleji, např. vyjetým motorovým olejem)

30 Zdravotní rizika z recyklování

31 Odpady ze zdravotnických zařízení

32 Odpady ve zdravotnictví  Odpad ze zdravotnictví je odpad z nemocnic a z ostatních zdravotnických zařízení nebo jim podobných zařízení zahrnující komponenty různého fyzikálního, chemického a biologického materiálu, který vyžaduje zvláštní nakládání a odstranění vzhledem ke specifickému zdravotnímu riziku.  Nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví může být příčinou vzniku poranění nebo onemocnění.

33 Odpady ve zdravotnictví a rizika  Podle odhadů U.S. Environmental Protection Agency (EPA) dochází ročně v USA k až případům poranění úklidového personálu v nemocnicích injekčními jehlami (což odpovídá 23 až 91 infekcím VHB) /citováno ve studii WHO z r. 1999/  Virus HIV a hepatitidy může zůstat infekční v injekční stříkačce až 8 dní po odběru  Riziko infekce po náhodné expozici kontaminované krvi: -0,3 % u AIDS -30 % u hepatitidy B -4 % u hepatitidy C

34 Odpady ve zdravotnictví a rizika Zdravotnický odpad představuje riziko pro:  Pacienty  Zdravotnický personál  Pomocný personál – úklidový, personál pověřen nakládáním s odpadem Při poskytování domácího ošetřování:  Pacientova rodina  Personál v kolektivních zařízeních  Další lidé (pokud je přechodně odpad skladován na přístupných místech). ohrožení veřejného zdraví a životního prostředí Zdravotnický odpad může být zdrojem: Patogenních mikroorganismů (nozokomiální infekce, znečištění pitné vody – epidemie), ostrý odpad, infekční odpad Intoxikace – léky (náhodně (děti) i aktivně vyhledávané) Cytotoxických přípravků (mutagenní, teratogenní) – nebezpeční i pro ŽP

35 Nebezpečný (rizikový) odpad Ostrý odpad  Infekční i neinfekční - Injekční jehly, skalpely, ostré lékařské instrumenty, úlomky kontaminovaného skla Infekční opad – 75 – 90 % pochází z nemocnic  Nebezpeční přenosu virových, bakteriálních a parazitárních onemocnění  Krev, krevní produkty, věci kontaminované krví  Sérum, plazma  Mikrobiální kultury  Infekční agens z diagnostických a výzkumných albortatoří (a věci jimi kontaminované)  Odpad od vysoce infekčních pacientů – z izolace, včetně zbytků jídla  Nespotřebované živé oslabené vakcíny  Lůžkoviny a další kontaminované materiály infikované pacienty Anatomický odpad – lidské tkáně a tekutiny (operace, biopsie, autopsie, včetně tkání ze zvířat) Chemický odpad - rozpouštědla, reagencie, vývojky, rtuť z teploměrů, baterie, chemikálie pro technické účely a úklid Farmaceutický odpad – prošlá léčiva, zbytky léků používaných při chemotereapii, nemetabolizovaná vyloučená léčiva Radioaktivní odpad Obaly od sprejů

36 Odpady ve zdravotnictví (ČR) Ročně je v ČR evidováno asi 22 tisíc tun odpadů ze zdravotnictví, z toho asi 10% jako nebezp. Odpady (obecně se udává až 20 % odpadů ze zdravotnictví jako nebezpečné)

37 Odpady ve zdravotnictví (ČR)

38 Odpady ve zdravotnictví ČR  Chybí samostatný právní předpis, který by (komplexně – čili od vzniku až po zneškodnění) reguloval oblast odpadů ze zdravotnictví.  Nakládání se řídí obecnými právními předpisy pro odpadové hospodářství (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech + prováděcí vyhlášky).  Metodické doporučení k nakládání s odpady ze zdravotnictví (Věstník MŽP, částka 9, září 2007). Dostupné též na webu Státního zdravotního ústavu: prostredi/odpady-ze-zdravotnickych-zarizeni

39 Odpady ve zdravotnictví ČR  Zákon o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb. v platném znění) +  Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče

40 Vyhl. 306/ § 10 (úklid)  (5) Odpad se třídí v místě vzniku, nebezpečný odpad se ukládá do označených, oddělených, krytých, uzaviratelných, nepropustných a mechanicky odolných obalů, podle možnosti spalitelných bez nutnosti další manipulace s odpadem. Ostrý odpad se ukládá do označených, spalitelných, pevnostěnných, nepropichnutelných a nepropustných obalů… (pokračování)

41 Vyhl. 306/ § 10 (úklid)  (5) …Nebezpečné odpady, zejména ostré předměty, se neukládají do papírových obalů. Nebezpečný odpad vznikající u lůžek pacientů se odstraňuje bezprostředně, z pracoviště se odstraňuje průběžně, nejméně jednou za 24 hodin. Shromažďování tohoto odpadu se provádí podle provozního řádu zařízení ve shromažďovacích nádobách, které musí odpovídat jiným právním předpisům… (pokračování)

42 Vyhl. 306/ § 10 (úklid)  (5) …Shromáždění odpadu před jeho konečným odstraněním ve vyhrazeném uzavřeném prostoru je možné nejdéle 3 dny. Skladování nebezpečného odpadu (anatomického a infekčního) je možné po dobu 1 měsíce v mrazicím nebo chlazeném prostoru při teplotě maximálně 8 °C. Vysoce infekční odpad musí být bezprostředně v přímé návaznosti na jeho vznik upraven dekontaminací certifikovaným technologickým zařízením… (pokračování)

43 Vyhl. 306/ § 10 (úklid)  (5) …Při odstraňování části těla a orgánů se postupuje podle jiného právního předpisu (= zákon o zdravotních službách)… … Evidence odpadu, jeho přeprava a předání oprávněné osobě za účelem jeho odstranění upravují jiné právní předpisy (= zákon o odpadech)…

44 Vyhl. 195/ § 10 ( Úklid prostor) (6) Biologický odpad, například odejmuté části orgánů, amputované části končetin, žlázy s vnitřní sekrecí a některé sekrety a exkrety, například žaludeční a střevní šťávy, obsah biliodigestivních a enterokutánních píštělí a jiných substancí, se ukládá jako nebezpečný odpad.

45 Vyhl. 195/ § 10 ( Úklid prostor) Maximální doba mezi shromážděním odpadu a konečným odstraněním odpadu je v zimním období 72 hodin a v letním období 48 hodin. V případě delších intervalů odvozů ke konečnému odstranění musí být odpad ze zdravotnických zařízení skladován při nízkých teplotách ve skladu k tomuto účelu zřízeném. Teplota pro skladování anatomického a infekčního odpadu nesmí překročit rozmezí mezi st.C. Vysoce infekční odpad musí být likvidován v přímé návaznosti na vznik odpadu certifikovaným technologickým zařízením.

46 Nakládání s odpady ze zdravotnictví  Řídí se zákonem o odpadech, jeho vyhláškami a dalšími zvláštními předpisy (seznam viz Metodické doporučení)  Nakládat s nebezpečnými odpady (NO) ze zdravotnictví může původce odpadu (ZZ) pouze ze souhlasem krajského úřadu (produkce > 100 tun NO za rok) nebo OÚ obce s rozšířenou působností  Původce odpadů provádí zařazení odpadů podle Katalogu odpadů (podle vlastností odpadů)  Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví jsou nedílnou součástí provozního řádu ZZ.

47 Nakládání s odpady ze zdravotnictví  Pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví zejména obsahují:  a) identifikační údaje původce odpadu (adresa, telefonické spojení, statutární zástupce apod.),  b) identifikační číslo původce odpadu,  c) adresu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo adresu příslušného KÚ,  d) významná telefonní čísla (hasiči, záchranná služba, CIŽP, OOVZ, ústavní hygienik apod.),  e) seznam odpadů podle Katalogu odpadů, kterých se provozní řád týká, včetně specifikace jednotlivých odpadů,

48 Nakládání s odpady ze zdravotnictví  f) organizační zajištění nakládání s odpady - zodpovědné osoby pro jednotlivé stupně nakládání s odpady,  g) způsob třídění (odděleného shromaždování) a ukládání odpadu v místě jejich vzniku,  h) značení obalu, nádob a kontejneru pro nakládání s odpady,  i) pokyny pro shromaždování odpadu v areálu původce,  j) místa určená a označená pro shromaždování nebo skladování odpadů,  k) pokyny pro transport odpadu v areálu původce (od soustřeďování odpadu do shromažďovacích prostředků nebo skladu odpadu ),  l) opatření pro případ havárie (postup při rozsypání, rozlití či úniku odpadů),

49 Nakládání s odpady ze zdravotnictví  m) podmínky pro dekontaminaci odpadů,  n) název, sídlo a IC oprávněné osoby, které jsou odpady předávány (u právnické osoby statutární zástupce),  o) způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s odpady (pracovní pomůcky, první pomoc),  p) způsob školení zaměstnanců,  q) identifikační listy nebezpečných odpadů,  r) grafické symboly nebezpečných vlastností odpadů.

50 Health care waste management in urban area with access to legally approved modern waste treatment facility

51 Další nakládání s odpady  Skladování  Přeprava v rámci ZZ  Dekontaminace (snížení rizik plynoucích z infekčnosti odpadů) – pouze se souhlasem KÚ  Zařazení dekontaminovaných odpadů (po vytřídění všech ostatních nebezpečných složek odpadů je možno s nimi nakládat jako s odpady ostatními ne nebezpečnými)  Předání ke konečné likvidaci autorizované osobě  Nejčastější způsob odstraňování: spalování

52 Overview of disposal and treatment methods suitable for different categories of health-care waste

53 Třídění a sběr odpadů ze zdravotnictví v místě jejich vzniku  Třídění odpadů (oddělené shromažďování odpadů) probíhá v místě vzniku odpadů, to znamená na každém pracovišti (ordinace, pokoj, operační sál, čekárna apod.).  Pro tříděné odpady se používá oddělených shromažďovacích prostředků, odpovídajících druhu a povaze odpadů (např. pevné plastové pytle, plastové nádoby, pevné obaly na jehly a ostatní ostré předměty).  Všechny shromažďovací prostředky musí být pevně uzavíratelné, nepropustné a označené.

54 Příklady obalů pro nebezpečný zdravotnický odpad

55 Třídění a sběr odpadů ze zdravotnictví v místě jejich vzniku  Oddělené ukládání odpadů do samostatných shromažďovacích prostředků: a) ostrých předmětů, b) nepoužitelných léčiv, c) cytostatik, d) odpadu určených ke spálení - velká část zdravotnického odpadu (infekční odpady; biologicky kontaminované odpady a patologicko- anatomické odpady, odpady z dialyzačních odd., krevní vzorky, léky a léčiva, cytostatika + odpady z onkologických odd., pevný chir. materiál), amputované končetiny a orgány z etických důvodů spalovány v krematoriu. e) odpadů určených pro dekontaminaci (infekční odpady, biologicky kontaminované odpady, ostré předměty – poté často převoz do spalovny), f) komunálních odpadů (kromě odpadů z infekčních oddělení), g) plastu, skla, papíru apod., h) chemických odpadů.

56 Třídění a sběr odpadů ze zdravotnictví v místě jejich vzniku  Míšení odpadů ze zdravotnictví je zakázáno.  Shromažďovací prostředky s odpady se odstraňují z pracoviště zdravotnického zařízení (z ordinací, oddělení apod.) denně.  Použití papírových shromažďovacích prostředků neodpovídá požadavkům na bezpečné nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení.

57 Značení shromažďovacích prostředků  Různé údaje o povaze a původu odpadů, odpovědné osobě, grafický symbol ad.  Vhodné je např. rovněž barevné značení (žlutá- infekční odpady; červená – odpady ke spálení, černá – patologicko-anatomické odpady, modrá – ostatní odpady; zelená- odpady k dekontaminaci; transparentní – komunální odpady (ne nebezpečné odpady))

58 Značení obalu (biologické riziko) žlutá barva

59 Značení obalu (sběrné nádoby)

60 Hlavní problémy s nakládání s odpady ze zdravotnictví (podle Realizačního programu pro odpady ve zdravotnictví)  nedostatečná evidence odpadů – není zřejmé jak je s tímto odpadem nakládáno  třídění odpadů ve zdravotnictví se neprovádí dostatečně  nevyhovující obaly na odpad, nedostatečné označení  informovanost zdravotnického personálu především pomocného personálu o specifických vlastnostech odpadů je nízká,

61 Hlavní problémy s nakládání s odpady ze zdravotnictví (podle Realizačního programu pro odpady ve zdravotnictví)  chybí osobní zodpovědnost za bezpečné a environmentálně šetrné nakládání se specifickými odpady ze zdravotnictví;  ČR v současné době nemá samostatný právní předpis, který by reguloval oblast odpadů ze zdravotnictví.  špatné zařazení odpadů podle jednotlivých kategorií…

62 Nakládání s odpady ve ZZ: příklady dobrých a méně dobrých řešení  Studie W. Pappa a kol. v SRN (Severní Porýní – Vestfálsko)  20 nemocnic různé velikosti  publikováno v čas. Bundesgesundheitsblatt 7/2009

63 Sběr odpadu na oddělní  Špatné řešení Vozík na sběr odpadu a nádoby na odpadky na opakované použití  Dobré (lepší) řešení Separování odpadu pod pracovním stolem v sesterském pokoji (nutná disciplína všech zúčastněných

64 Sběr odpadu na oddělní  Špatné řešení Sběrné nádoby na odpadky obsluhované shora pomocí rukou  Dobré (lepší) řešení Sběrné nádoby na odpadky obsluhované zdola nohou

65 Sběr skla  Špatné řešení (Znečištěné) nádoby na opakované použití v sesterském pokoji  Dobré (lepší) řešení Nádoby na sběr odpadků pod stolem v sesterském pokoji včetně nádob na sklo (nutno dodržovat disciplínu v separaci odpadů)

66 Sběr cytostatik  Špatné řešení Nádoba na sběr cytostatik bez poklopu (nebezpečí odpařování)  Dobré (lepší) řešení Svařovací nádoba na cytostatika jako odpad

67 Data jako odpad  Špatné řešení Volně přístupné dokumenty jako odpad v otevřeném kontejneru na dvoře  Dobré (lepší) řešení Uzavřený kontejner na dokumenty opatřený štěrbinou pro vhazování

68 Transportní vozíky na odpad  Špatné řešení Využití vozíku, který původně sloužil externí prádelně pro přepravu odpadu  Dobré (lepší) řešení Vysokostěnný hliníkový vozík s nakládací/vykládací stěnou (celkově bezpečný proti vypadávání či vytékání odpadu)

69 Čištění nádob na opakované použití  Špatné řešení Hadice k vymývání skleněných sběrných nádob a transportních nádob  Dobré (lepší) řešení Čisticí a dezinfekční přístroj na čištění opakovaně využívaných nádob

70 Ukládání sběrných nádob v centrálním úložišti odpadu  Špatné řešení Ukládání na dvoře určeném pro odpad  Dobré (lepší) řešení Ukládání ve speciálním chladicím prostoru

71 Lisovací kontejner  Špatné řešení Lisovací kontejner (vlevo na papír a kartony, vpravo na odpadky) na volně přístupném místě vymezeném pro odpad  Dobré (lepší) řešení Lisovací kontejner pod střechou na zavážecí rampě

72 Prostory určené k odpočinku zaměstnanců pověřených sběrem a likvidací odpadů  Špatné řešení Mezisklad pro odpad v prostorách určených k odpočinku zaměstnanců pověřených nakládání s odpady  Dobré (lepší) řešení Místo určené k mytí rukou v odpočinkovém prostoru

73 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Problematika odpadů: rizika Odpady ze zdravotnických lůžkových i ambulantních zařízení RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D 3. LF UK, II. ročník – Obor „Veřejné zdravotnictví“"

Podobné prezentace


Reklamy Google