Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1.1. Základy lidské společnosti – člověk a kultura Přelom 19.-20. století – rasové teorie a eugenická hnutí se těší podpoře široké veřejnosti a akademických.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1.1. Základy lidské společnosti – člověk a kultura Přelom 19.-20. století – rasové teorie a eugenická hnutí se těší podpoře široké veřejnosti a akademických."— Transkript prezentace:

1 1.1. Základy lidské společnosti – člověk a kultura Přelom století – rasové teorie a eugenická hnutí se těší podpoře široké veřejnosti a akademických kruhů Woodrow WilsonWoodrow Wilson, Theodore Roosevelt, Emile Zola, George Bernard Shaw, John Maynard Keynes, William Keith Kellogg,, Winston Churchill, ….Theodore RooseveltEmile ZolaGeorge Bernard ShawJohn Maynard KeynesWilliam Keith Kellogg Winston Churchill „Nejdůslednější“ zastánce a praktik eugeniky a rasové teorie byl Adolf Hitler který toto přesvědčení včlenil do knihy Mein Kampf (Americký prezident Calvin Coolidge v roce 1924 v souvislosti s podpisem zákona o přistěhovalectví uvádí – „Amerika musí zůstat americkou; biologické zákony ukazují, že nordici ztratí své kvality, pokud se mísí s jinými rasami“.

2 2.2. Základy lidské společnosti – člověk a kultura (V roce 1914 vědec CH. B. Davenport – „masová nedobrovolná sterilizace je jediný způsob jak se vypořádat s imbecilní, epileptickou, chorobnou a kriminální zárodečnou plazmou“) Současně intenzivní snahy „odbiologizovat“ kulturu – význam učení, zdůrazňování kulturní a sociální sféry pro vytváření lidské osobnosti - rozvoj kulturní antropologie (etnologický, etnografický, antropologický výzkum) - významná role americké kulturní antropologie, vliv E. Durkheima a jeho žáků (Americký kulturní antropolog F. Boas v roce 1911) – „antropologická data nás učí větší toleranci vůči formám civilizací, které se liší od naší vlastní, a že bychom se měli naučit pohlížet na cizí rasy s větší sympatií a s vědomím, že všechny rasy v minulosti přispěly určitým způsobem ke kulturnímu pokroku, takže budou schopny rozvíjet zájmy lidstva, pokud se jim dostane vhodné příležitosti“.

3 3.3. Vymezení pojmu kultura, její funkce a dimenze Kultura vyjadřuje nebiologické prostředky a mechanismy, jejichž prostřednictvím se lidé adaptují na vnější prostředí „Kultura je komplexní celek, který zahrnuje poznání, víru, umění, právo, morálku, zvyky a další obyčeje, jež si člověk osvojil jako člen společnosti“ Etymologický původ pojmu kultura v antickém starověku – („colere“) M. T. Cicero (45 př.n.l.) – nazval filozofii kulturou ducha – položil základy pojetí kultury jako charakteristiky lidské vzdělanosti Středověk – silný náboženský obsah pojmu kultura Renesance a humanismus – kultura spojována s kultivací a vzdělaností člověka, vyjadřující sféru pozitivních hodnot Osvícenství – kultura jako sféra lidské existence v protikladu s přírodou

4 4.4. Funkce kultury: vyjadřuje stav vývoje společnosti a je vyjádřením její identity základním předpokladem přežití a rozvoje společnosti reguluje vztahy jedinců a skupin Obsah kultury (hmotné a nehmotné produkty) Materiální (způsob přetváření krajiny, podoba měst, architektura,)…ty často symbolizují duchovní hodnoty (myšlenky, vědu, umění…) Dimenze kultury (univerzální a specifická) Co lze označit jako kulturní univerzálie, co je kulturními specifiky?

5 5.5. Řeč a jazyk Je nějaký vztah mezi tím, jakým jazykem mluvíme a tím, jak vnímáme svět? Vnímají různé kultury na základě specifické lingvistické výbavy svět různým způsobem? Sapir a Whorfova teorie: a) Veškeré myšlení je jazykové b) Každý jazyk vytváří specifickou vizi reality c) Jednotlivé obrazy reality, konstruované různými jazyky, se vzájemně liší Sapir s Whorfem zkoumali jazyk kmene Hopiů a srovnávali jeho gramatiku se standardními evropskými jazyky Hopiové neznají minulý, přítomný a budoucí čas – jiné chápání temporality (jejich jazyk lépe vyhovuje paradigmatu relativistické a kvantové fyziky!) V jazyce Hopiů převažují slovesa – obraz světa je procesuální V evropských jazycích hrají dominantní úlohu podstatná jména – obraz světa je substanciální Hopiové mají pro všechny létající předměty jediné slovo, typy staveb rozlišují pouze na základě umístění v prostoru a nemají slova pro trojrozměrné součásti budov – chodba, hala, pokoj, sklep, půda, předsíň

6 6.6. Kultura a její vliv na člověka a společenský život – význam socializace jako procesu učení a osvojování kultury Kultura je implicitní znalost světa, typická nadindividuálním a historickým rozměrem a produkována životy mnoha generací - její vliv na společenský život jednotlivců probíhá na základě socializace Proces socializace jako předpoklad „zespolečenštění“ člověka - člověk se nerodí lidským, ale lidským se stává Socializace je univerzálním kulturním prostředkem k zajištění kontroly chování a myšlení členů společnosti Cílem socializace je zformovat bytost, která se bude o samotě chovat tak, jako by byla pod stálým dohledem druhých lidí Socializace je nezastupitelný proces – to dokládá řada poznatků nesocializovaných jedinců (například vlčích dětí nebo tzv. případ „divokého chlapce z Aveyronu“) – socializace primární a sekundární

7 7.7. Sféry socializace Sociální interakce – učení se sociálním rolím, navazování sociálních vztahů a vazeb (utváření představ a pocitů příslušnosti ke skupinám, pospolitostem, vědomí sounáležitosti) Enkulturace - včleňování individua do sociokulturního kontextu skupin – výzkumy M. Meadové: a) namlouvání v mezikulturní perspektivě (výzkum vztahu anglických děvčat a amerických vojáků v době druhé světové války) b) mužská a ženská role ve třech primitivních společnostech (výzkum mužské a ženské role u tří kmenů na Nové Guineji) c) dospívání na Samoi – (výzkum obrazu dospívání mládeže na ostrově Tau) Personalizace - (vytváření osobnosti, vlastní identity, začátek hledání a znovunalézání rovnováhy mezi osobní svobodou a sociální konformitou)

8 8.8. Etapy socializace a) raná (závislost na rodičích) b) v dětství (škola, zájmové skupiny) c) mladistvých (škola, kamarádi, vrstevníci) d) mladých dospělých (pracovní kontakty, VŠ studium, vlastní rodina) e) v dospělosti (zaměstnání, zájmy, aktivity, rodina) f) ve stáří (omezení sociálních kontaktů, důchod, příprava na smrt)

9 9.9. Lidská společnost jako organizační proces. Kultura a instituce. Resocializace - rozpad dosud přijímaných hodnot a vzorců jednání a přijetí radikálně nových a odlišných Například mezní situace vězňů v koncentračních táborech – psycholog Bruno Bettelheim pozoroval vězně v Dachau a Buchenwaldu: a)Vzdor b) Regrese k infantilnímu chování c) Resocializace

10 10. Kultura a instituce kultura je vyjádřena sociálními institucemi instituce jsou osou každé kultury, základem specificky lidského způsobu řešení problému přežití, komplex norem ustavených společností, umožňující naplňovat její základní potřeby instituce je každý obecně praktikovaný způsob jednání Pojetí institucí: funkcionální a antropologické funkcionální: manželství, přátelství, příbuzenství (funkční z hlediska uspokojení potřeb společnosti ) antropologické: prostituce, nevěra, korupce (prostředek k uspokojování běžných osobních potřeb lidí – nemusejí být společensky žádoucí)

11 11. Kultura a instituce Jsou peníze institucí? Je VŠFS institucí? Je příbuzenství institucí? Je klientelismus institucí? Je demokracie institucí? Jak aztécký kanibalismu institucí?


Stáhnout ppt "1.1. Základy lidské společnosti – člověk a kultura Přelom 19.-20. století – rasové teorie a eugenická hnutí se těší podpoře široké veřejnosti a akademických."

Podobné prezentace


Reklamy Google