Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii Co nás čeká? 1. ročník EF 2015-2019.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii Co nás čeká? 1. ročník EF 2015-2019."— Transkript prezentace:

1 Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii Co nás čeká? 1. ročník EF

2 Vymezení Výcvik založený na integrativním modelu - výcvik v integrativní psychoterapii. Výcvik založený na integrativním modelu - výcvik v integrativní psychoterapii. Obsahuje všechny prvky integrace: Obsahuje všechny prvky integrace: Společné účinné faktory Společné účinné faktory Asimilativní přístup Asimilativní přístup Eklektický přístup Eklektický přístup Teoretická integrace (Vybíral, 2010, s ) Teoretická integrace (Vybíral, 2010, s ) Teoretická východiska (didaktické rozdělení): 1. Terapeutický vztah a další společné účinné faktory 1. Terapeutický vztah a další společné účinné faktory 2. Interpersonální pojetí 2. Interpersonální pojetí 3. Dynamický rozměr - minulé události, sny, přenosové jevy 3. Dynamický rozměr - minulé události, sny, přenosové jevy 4. Markery – vč. sebekritiky 4. Markery – vč. sebekritiky 5. Emoce 5. Emoce 6. Koncept práce s kruhy 6. Koncept práce s kruhy 7. Další integrace 7. Další integrace Používaný integrativní model je stále otevřený a vyvíjející se. Vytváří prostor pro další integraci.

3 1. Terapeutický vztah: Obecné účinné faktory psychoterapie Obecné účinné faktory psychoterapie Viz Účinné faktory Viz Účinné faktory

4 2. Interpersonální pojetí: Sullivan, Knobloch, Kratochvíl Sullivan, Knobloch, Kratochvíl Vztahy teď a tam, tehdy a tam (dynamický rozměr) a teď a tady Vztahy teď a tam, tehdy a tam (dynamický rozměr) a teď a tady skupinová psychoterapie- biografický typ skupin skupinová psychoterapie- biografický typ skupin skupinová psychoterapie- interakční typ skupin skupinová psychoterapie- interakční typ skupin skupinová dynamika skupinová dynamika Přenos, protipřenos Přenos, protipřenos

5 Zkoumáme jedince jako součást malé společenské skupiny. Zkoumáme jedince jako součást malé společenské skupiny. Stále jsme součástí skupiny, ať reálných osob nebo představovaných. Stále jsme součástí skupiny, ať reálných osob nebo představovaných. „Psychiatrie je studium jevů, které se odehrávají v interpersonálních situacích, v konfiguracích dvou nebo více lidí, z nichž až na jednoho všichni mohou být více či méně imaginární (Sullivan in Knobloch, Knoblochová, 1999).“ „Psychiatrie je studium jevů, které se odehrávají v interpersonálních situacích, v konfiguracích dvou nebo více lidí, z nichž až na jednoho všichni mohou být více či méně imaginární (Sullivan in Knobloch, Knoblochová, 1999).“

6 Komplementace a identifikace 1 „Živá skupina je systémem rolí. Tyto role jsou vzájemně vztažené, doplňkové, komplementární. „Živá skupina je systémem rolí. Tyto role jsou vzájemně vztažené, doplňkové, komplementární. Děti se učí svým rolím vůči rodičům a jejich role je vůči nim komplementární. Děti se učí svým rolím vůči rodičům a jejich role je vůči nim komplementární. Kromě toho se děti učí také vžívat se do rodičovských rolí. Kromě toho se děti učí také vžívat se do rodičovských rolí. To jim pomůže předvídat chování rodičů a rozumět, co od nich očekávají. To jim pomůže předvídat chování rodičů a rozumět, co od nich očekávají.

7 Komplementace a identifikace 2 Vžívání se do komplementárních rolí je též příprava pro budoucnost. Vžívání se do komplementárních rolí je též příprava pro budoucnost. Chlapec hraje komplementární roli syna k roli otce, ale postupně náznakově jeho roli přebírá, identifikuje se s ním, což je často patrné v tom, že jej napodobuje, imituje (v postoji, chůzi a gestech)...“(Knobloch, Knoblochová, 1999, s. 80) Chlapec hraje komplementární roli syna k roli otce, ale postupně náznakově jeho roli přebírá, identifikuje se s ním, což je často patrné v tom, že jej napodobuje, imituje (v postoji, chůzi a gestech)...“(Knobloch, Knoblochová, 1999, s. 80).

8 3. Dynamický rozměr: Asmilitavní přístup Asmilitavní přístup Minulé události – zpracování křivky životní spokojenosti Minulé události – zpracování křivky životní spokojenosti „Minulost nás zajímá, nakolik se odráží v současnosti.“ (Knobloch, Knoblochová, 1999) „Minulost nás zajímá, nakolik se odráží v současnosti.“ (Knobloch, Knoblochová, 1999) Důležité, významné osoby, tzv. skupinové schéma (Knobloch, Knoblochová, 1999, s. 75)= nedokončené záležitosti (Gestalt, EFT)= Důležité, významné osoby, tzv. skupinové schéma (Knobloch, Knoblochová, 1999, s. 75)= nedokončené záležitosti (Gestalt, EFT)= Skupina významných osob našeho života, současných (teď a tam) a minulých (tehdy a tam), které jsou rozděleny do rolí plus naše vztahy k nim. Zkušenosti s těmito osobami ovlivňují naše fungování ve skupinách. Zkušenosti s těmito osobami ovlivňují naše fungování ve skupinách. Významné osoby fungují jako přenosové zdroje. Významné osoby fungují jako přenosové zdroje. Osobnost je podstatně formována zkušenostmi s významnými lidmi Osobnost je podstatně formována zkušenostmi s významnými lidmi "Osobnost je... funkcí takových interpersonálních situací, ve kterých se jedinec integruje s jinými, ať už reálnými postavami nebo fantazijními personifikacemi.“ (Sullivan in Knobloch, Knoblochová, 1999, s. 86) "Osobnost je... funkcí takových interpersonálních situací, ve kterých se jedinec integruje s jinými, ať už reálnými postavami nebo fantazijními personifikacemi.“ (Sullivan in Knobloch, Knoblochová, 1999, s. 86)

9 Osobní historie Zkoumáme jedince v kontextu jeho osobní historie. Zkoumáme jedince v kontextu jeho osobní historie. Představme si 55- letou klientku, léčenou pro deprese, která nabídne v rámci svého příznakového –kruhu: lítost, osamělost, zklamání jako převažující emoce, ve svých myšlenkách tvrzení : „nejsem docela v pořádku, musím se snažit…“ v tělesných příznacích svírání hrdla, únavu a v chování snahu ostatním vyhovět a nadměrnou starost a péči o své blízké střídavě s rezignovaným poleháváním. Představme si 55- letou klientku, léčenou pro deprese, která nabídne v rámci svého příznakového –kruhu: lítost, osamělost, zklamání jako převažující emoce, ve svých myšlenkách tvrzení : „nejsem docela v pořádku, musím se snažit…“ v tělesných příznacích svírání hrdla, únavu a v chování snahu ostatním vyhovět a nadměrnou starost a péči o své blízké střídavě s rezignovaným poleháváním. Kde se u klientky vzaly tyto emoce, navazující myšlenky, tělesné příznaky a chování? Kde se u klientky vzaly tyto emoce, navazující myšlenky, tělesné příznaky a chování? Jsou to nové věci nebo je ve svém životě mívá či mívala i v minulosti? Jsou to nové věci nebo je ve svém životě mívá či mívala i v minulosti? Postupně se objeví vztahová síť, v které zažívá svůj příznakový –kruh (např. manžel, nadřízení v práci…) Postupně se objeví vztahová síť, v které zažívá svůj příznakový –kruh (např. manžel, nadřízení v práci…) Vztahy teď a tam. Vztahy teď a tam.

10 Teď a tady Může se objevit chování, které vede k opakování negativních emocí i ve vztahu s terapeutem. Může se objevit chování, které vede k opakování negativních emocí i ve vztahu s terapeutem. Např. přijde o hodinu dříve a když je odkázána na dohodnutý čas schůzky, tak se rozpláče. Např. přijde o hodinu dříve a když je odkázána na dohodnutý čas schůzky, tak se rozpláče. Terapeut ji „zklamal“, tak jako ji zklamával někdo v minulosti – přenos. Terapeut ji „zklamal“, tak jako ji zklamával někdo v minulosti – přenos. Terapeut může pociťovat hněv nebo výčitky – protipřenos. Terapeut může pociťovat hněv nebo výčitky – protipřenos. Vztah teď a tady Vztah teď a tady

11 Negativní epizodická vzpomínka Při hlubším a delším zkoumání nabídne klientka negativní epizodickou vzpomínku na události z dětství spojené se stejným příznakovým –kruhem. Při hlubším a delším zkoumání nabídne klientka negativní epizodickou vzpomínku na události z dětství spojené se stejným příznakovým –kruhem. Můžeme tedy objevit rodiče, kteří se k ní chovali tak, že pociťovala lítost, osamělost, zklamání, říkávala si, „nejsem docela v pořádku, musím se víc snažit…“ a taky se snažila, nicméně reakcí na její snahu bývala kritika, neporozumění a nezájem, proto její snaha byla střídavě prokládána rezignací, v současnosti pak spojenou s nadměrnou únavou. Můžeme tedy objevit rodiče, kteří se k ní chovali tak, že pociťovala lítost, osamělost, zklamání, říkávala si, „nejsem docela v pořádku, musím se víc snažit…“ a taky se snažila, nicméně reakcí na její snahu bývala kritika, neporozumění a nezájem, proto její snaha byla střídavě prokládána rezignací, v současnosti pak spojenou s nadměrnou únavou. Vůči těmto osobám nebo osobě byla v komplementární (doplňkové) roli a její pocity, myšlenky s nimi spojené, její chování byly komplementární k chování těchto osob. Vůči těmto osobám nebo osobě byla v komplementární (doplňkové) roli a její pocity, myšlenky s nimi spojené, její chování byly komplementární k chování těchto osob. Významné osoby případně jiné okolnosti jejího života ji „tvarovaly“ směrem k těmto myšlenkám, ale i pocitům a následně i k chování. Významné osoby případně jiné okolnosti jejího života ji „tvarovaly“ směrem k těmto myšlenkám, ale i pocitům a následně i k chování. Vztahy tehdy a tam. Vztahy tehdy a tam.

12 4. Role, polarity, sebekritika Nyní jako dospělá „vyhledává či spoluvytváří“ podobné situace, kdy bude podobně komplementární jako v dětství Nyní jako dospělá „vyhledává či spoluvytváří“ podobné situace, kdy bude podobně komplementární jako v dětství Někdy ale situace opačné, kdy ona sama se chová jako její rodiče nebo jiné signifikantní osoby – identifikuje se s nimi a pocity, které mívala v dětství vyvolává v někom jiném. Např. v příteli nebo později ve svých dětech. Někdy ale situace opačné, kdy ona sama se chová jako její rodiče nebo jiné signifikantní osoby – identifikuje se s nimi a pocity, které mívala v dětství vyvolává v někom jiném. Např. v příteli nebo později ve svých dětech. Obvykle i v sobě. Introjekt, kritický rodič, marker sebekritiky (EFT) Obvykle i v sobě. Introjekt, kritický rodič, marker sebekritiky (EFT) Polarity (gestalt, Jung, jin a jang) Polarity (gestalt, Jung, jin a jang)

13 5. Emoce: Eklektický přístup Eklektický přístup Na emoce zaměřená terapie (EFT, prof. Greenberg) Na emoce zaměřená terapie (EFT, prof. Greenberg) Viz EFT Viz EFT Primární emoce jsou ty, které se objevují jako první. Primární emoce jsou ty, které se objevují jako první. Primární adaptivní emoce jsou smutek ze ztráty a asertivní zmocňující vztek. Dostat se do kontaktu s nimi je dobré a léčivé. Primární adaptivní emoce jsou smutek ze ztráty a asertivní zmocňující vztek. Dostat se do kontaktu s nimi je dobré a léčivé. Primární maladaptivní emoce jsou staré, známé pocity, které se vyskytují opakovaně, a nemění se. Jsou to pocity, jako je základní pocit osamělosti a opuštěnosti, úzkost základní nejistoty, pocity ubohé bezcennosti, nebo zahanbující nedostatečnosti, které trápí jedince po celý jeho život. Pocházejí z předcházejících zážitků. Primární maladaptivní emoce jsou staré, známé pocity, které se vyskytují opakovaně, a nemění se. Jsou to pocity, jako je základní pocit osamělosti a opuštěnosti, úzkost základní nejistoty, pocity ubohé bezcennosti, nebo zahanbující nedostatečnosti, které trápí jedince po celý jeho život. Pocházejí z předcházejících zážitků. Sekundární emoce jsou reakcí na myšlenky a pocity spíše než na situaci, jako např. vztek jako reakce na pocit ublížení, nebo pocit viny, nebo obav při prožívání vzteku. Sekundární emoce jsou reakcí na myšlenky a pocity spíše než na situaci, jako např. vztek jako reakce na pocit ublížení, nebo pocit viny, nebo obav při prožívání vzteku. Když se lidi cítí zraněni, mohou vyjadřovat hněv, muži často vyjadřují hněv a zuřivost, když cítí hanbu nebo úzkost. Ženy často místo hněvu pláčí (smutek). Sekundární emoce je obrannou reakcí (psychodynamika). Když se lidi cítí zraněni, mohou vyjadřovat hněv, muži často vyjadřují hněv a zuřivost, když cítí hanbu nebo úzkost. Ženy často místo hněvu pláčí (smutek). Sekundární emoce je obrannou reakcí (psychodynamika). Instrumentální emoce jsou předstírané a slouží nějakému dalšímu cíli. Instrumentální emoce jsou předstírané a slouží nějakému dalšímu cíli.

14 Obviňující vztek Akceptace, puštění, nechání být smutek / zranění Celkový distres negativní hodnocení Asertivní hněv / Sebe- utišení strach / stud potřeba Start Míra emocionálního zpracování nízká vysoká Pozitivní hodnocení Pascual-Leone & Greenberg 2007 SEKUND. EMOCE PRIM. MALADAPTIVNÍ.EMOCE PRIM.ADAP. EMOCE Model emocionálního zpracování

15 Emoce x Myšlenky Emoce x Myšlenky Rozumový výklad často ke změnám nestačí. Rozumový výklad často ke změnám nestačí. Hodnotící soudy a vytvořené způsoby chování a prožívání jsou podbarveny emočně. Hodnotící soudy a vytvořené způsoby chování a prožívání jsou podbarveny emočně. Pacient potřebuje i emočně prožít, že věci mohou být jinak, než jak on si na základě svých nesprávných generalizací předpokládá. Pacient potřebuje i emočně prožít, že věci mohou být jinak, než jak on si na základě svých nesprávných generalizací předpokládá. Patologické vzorce chování a prožívání se upevnily silnými a hlubokými emočními zážitky, a proto je i k jejich změně potřebné působení silného emočního zážitku. Patologické vzorce chování a prožívání se upevnily silnými a hlubokými emočními zážitky, a proto je i k jejich změně potřebné působení silného emočního zážitku. Korektivní emoční zkušenost. Korektivní emoční zkušenost. Např.: Dynamická psychoterapie, interpersonální psychoterapie, EFT Např.: Dynamická psychoterapie, interpersonální psychoterapie, EFT Organismus nereaguje primárně na podněty ze svého okolí, ale na mentální reprezentaci těchto podnětů. Organismus nereaguje primárně na podněty ze svého okolí, ale na mentální reprezentaci těchto podnětů. Psychické problémy vznikají proto, že klient nesprávně vnímá či interpretuje podněty z vnějšího i vnitřního prostředí, nebo že vychází z iracionálních přesvědčení. Psychické problémy vznikají proto, že klient nesprávně vnímá či interpretuje podněty z vnějšího i vnitřního prostředí, nebo že vychází z iracionálních přesvědčení. Cílem terapie je, aby se klient naučil o svých myšlenkách kriticky přemýšlet, aby byl schopen si uvědomit, jakých chyb se v myšlení dopouští a v čem jsou jeho názory a přesvědčení iracionální a škodlivé, a aby tato iracionální přesvědčení či dysfunkční schémata opustil a nahradil je myšlením více logickým, funkčním a prospěšným. Cílem terapie je, aby se klient naučil o svých myšlenkách kriticky přemýšlet, aby byl schopen si uvědomit, jakých chyb se v myšlení dopouští a v čem jsou jeho názory a přesvědčení iracionální a škodlivé, a aby tato iracionální přesvědčení či dysfunkční schémata opustil a nahradil je myšlením více logickým, funkčním a prospěšným. Např.: KBT, Racionálně emoční terapie Elise Např.: KBT, Racionálně emoční terapie Elise

16 Modifikace základního tvrzení Organismus nereaguje primárně na podněty ze svého okolí, ale na mentální reprezentaci těchto podnětů. Organismus nereaguje primárně na podněty ze svého okolí, ale na mentální reprezentaci těchto podnětů. „Jakákoli mentální reprezentace je komplexní a kromě myšlenek ji tvoří i příslušné emoce, vegetativní projevy, stavy svalového napětí a aktuální tělové schéma. „Jakákoli mentální reprezentace je komplexní a kromě myšlenek ji tvoří i příslušné emoce, vegetativní projevy, stavy svalového napětí a aktuální tělové schéma. Proto fungují různé psychoterapie působící na jiné cílové oblasti. Proto fungují různé psychoterapie působící na jiné cílové oblasti. Cílové oblasti jsou totiž úzce propojené.“ Cílové oblasti jsou totiž úzce propojené.“

17 Celé tělo Schultz (1959) tvrdil, že komplexy, které popisoval Freud, sedí nejen v hlavě, ale jsou to stavy celého organismu patrné v rozložení svalového napětí a ve vegetativních reakcích. Schultz (1959) tvrdil, že komplexy, které popisoval Freud, sedí nejen v hlavě, ale jsou to stavy celého organismu patrné v rozložení svalového napětí a ve vegetativních reakcích. Můžeme sledovat nejen to, co klient říká, ale i jeho gesta, postoj, mimiku, způsob chůze, atd. Můžeme sledovat nejen to, co klient říká, ale i jeho gesta, postoj, mimiku, způsob chůze, atd. Tyto myšlenky stály za vznikem psychogymnastiky (Knobloch, Knoblochová, 1999) Tyto myšlenky stály za vznikem psychogymnastiky (Knobloch, Knoblochová, 1999) Johannes Heinrich Schultz,

18 6. Originální koncept práce s kruhy Prvek teoretické integrace Prvek teoretické integrace Viz Kruhy Viz Kruhy Emoce Tělo Chování Reakce Myšlenky Osoby:

19 Práce s kruhy Rozšiřuje pojetí sebepodrývajícího chování (dynamická a interpersonální tradice)‏ Rozšiřuje pojetí sebepodrývajícího chování (dynamická a interpersonální tradice)‏ Blízký schématu užívaného v KBT, ale v interpersonální rovině Blízký schématu užívaného v KBT, ale v interpersonální rovině Podobnost s emočními schématy (Greenberg, na emoce zaměřená terapie), s psychickými mody (Beck, pozdější práce, kognitivní psychoterapie), s mody (Young, na schémata zaměřená kognitivní terapie) Podobnost s emočními schématy (Greenberg, na emoce zaměřená terapie), s psychickými mody (Beck, pozdější práce, kognitivní psychoterapie), s mody (Young, na schémata zaměřená kognitivní terapie) Středem teorie je opakování cyklu interakcí (vzájemného ovlivňování) lidí a reciproční, cirkulární kauzalita. Středem teorie je opakování cyklu interakcí (vzájemného ovlivňování) lidí a reciproční, cirkulární kauzalita. Práce s kruhy integruje pohledy z interpersonální, psychodynamické, behaviorální i rodinné (systemické) tradice. Práce s kruhy integruje pohledy z interpersonální, psychodynamické, behaviorální i rodinné (systemické) tradice. Emoce Tělesné prožitky a příznaky Chování Reakce Myšlenky Osoby: Kolik %?

20 7. Další integrace: - psychoterapeutické směry KBT – jádrová přesvědčení KBT – jádrová přesvědčení pesso, pesso, gestalt, gestalt, terapie zaměřená na schémata terapie zaměřená na schémata systemická terapie… systemická terapie…

21 neverbální, pohybové a expresivní přístupy Doplnění verbálních přístupů Doplnění verbálních přístupů Psychodrama, psychogymnastika Psychodrama, psychogymnastika Koncentrativně pohybové přístupy – relaxace, meditace, imaginace, focusing, práce s tělem Koncentrativně pohybové přístupy – relaxace, meditace, imaginace, focusing, práce s tělem Expresivní přístupy – taneční terapie, práce s hlasem, arteterapie, muzikoterapie, expresivní techniky Expresivní přístupy – taneční terapie, práce s hlasem, arteterapie, muzikoterapie, expresivní techniky

22 Modality práce Práce se skupinou (biografický a interakční typ skupin) Práce se skupinou (biografický a interakční typ skupin) Psychodrama, psychogymnastika Psychodrama, psychogymnastika Práce s jedincem (nutnost transponovat) Práce s jedincem (nutnost transponovat) Práce s párem a rodinou Práce s párem a rodinou Práce s dětmi Práce s dětmi

23 Práce s jedincem Specifické postupy vhodné pro práci s jedincem: Technika dvou židlí (EFT) Technika dvou židlí (EFT) Focusing, relaxační, koncentrativní a imaginativní techniky Focusing, relaxační, koncentrativní a imaginativní techniky Technika přepisu v imaginaci Technika přepisu v imaginaci Arteterapie Arteterapie KBT KBT

24 Použitelnost u různých diagnóz Orientace v psychiatrické nosologii. Orientace v psychiatrické nosologii. Specifika při terapii u různých diagnóz. Specifika při terapii u různých diagnóz.

25 Další teorie Účinné faktory Účinné faktory Terapeutický proces Terapeutický proces Konceptualizace případu Konceptualizace případu Blok rodinné a párové terapie Blok rodinné a párové terapie Orientace v základních terapeutických směrech Orientace v základních terapeutických směrech Důraz na EFT (Na emoce zaměřená terapie, prof. Greenberg), KBT a Integrovanou psychoterapii Důraz na EFT (Na emoce zaměřená terapie, prof. Greenberg), KBT a Integrovanou psychoterapii Neverbální přístupy Neverbální přístupy

26 TAK TO JSME SI NA VÁS NACHYSTALI

27 Honza a Marcela Kubánkovi


Stáhnout ppt "Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii Co nás čeká? 1. ročník EF 2015-2019."

Podobné prezentace


Reklamy Google