Vrcholná renesance III (církevní vokální hudba 2. pol. 16. stol.)

Prezentace na téma: "Vrcholná renesance III (církevní vokální hudba 2. pol. 16. stol.)"— Transkript prezentace:

1 Vrcholná renesance III (církevní vokální hudba 2. pol. 16. stol.)
Mgr. Jakub Tomala

2 Obsah Tridentský koncil Římská škola
Další centra duchovní hudby v Itálii Orlando di Lasso

3 Tridentský koncil v letech 1545 – 1563 v Tridentu
papež a asi 255 biskupů řešili otázku protestantství a katolické reformace reforma katolické liturgie se dotkla také duchovní hudby mnozí odpůrci polyfonní hudby – ta nakonec své místo obhájila, s omezeními (srozumitelnost textu „nerušena hudbou“) vrcholní skladatelé (např. Palestrina) dokázali snoubit srozumitelnost a umění, později rezignovali i kardinálové…

4 Římská škola Giovanni Pierluigi da Palestrina (asi 1525 – 1594)
skladatel, varhaník, sbormistr Sixtinského sboru pověřen vyloučit světské prvky z chrámové hudby (Trident) ztratil dva syny, ženu, bratra (morová epidemie) – šest let téměř neskládal, uvažoval o kněžském životě nakonec se ožení s vdovou po bohatém kožešníkovi – zajištěn, vydává svá díla, opět tvoří

5 Římská škola - Giovanni Pierluigi da Palestrina
Missa Papae Marcelli – dle legendy skladba, která umožnila nadále užívat polyfonní hudbu v prostředí katolické církve Exultate deo – moteto, známý žalm zpracován v radostném tónu

6 Římská škola Tomás Luis de Victoria (1548 – 1611)
Španěl, Palestrinův současník, přítel (snad i žák), kněz dostal stipendium na studia v Římě sbormistr, varhaník postupně v několika římských kostelech velmi uznáván, vydáván v It., Něm, Šp. Officium Defunctorum

7 Další centra duchovní hudby v itálii
Neapol Florencie – Vincenzo Galilei (otec slavného astronoma), výborný loutnista; Alessandro Striggio (napsal čtyřicetihlasou skladbu) ukázka vokální: ukázka i s nástroji (takto provedena na svatbě vévody Viléma Bavorského)

8 Další centra duchovní hudby v itálii
Bologna – Adriano Banchieri nově užívá taktové čáry Modena – Orazio Vecchi (duchovní skladby silně ovlivněny světskou hudbou); Lodovico da Viadana (přispěl již k vývoji barokního stylu) Milán Benátky – Andrea Gabrieli a jeho synovec a žák Giovanni Gabrieli (přechod k baroku), ukázka Magnificat (čtrnáctihlasá skladba)

9 ORLANDO DI Lasso (1532 – 1594) poslední génius z nizozemských mistrů – Roland de Lassus jako chlapec pro svůj krásný hlas třikrát unesen ve dvanácti se tak dostal do Itálie od r ve službách vévody v Mnichově (do konce života, ale hodně cestoval) typ všestranného renesančního hudebníka, vzdělaný, světácký, miluje život, má smysl pro humor… povýšen do šlechtického stavu

10 ORLANDO DI Lasso (1532 – 1594) jeho styl ustupuje přísné lineární polyfonii – nastupuje homofonní, akordický styl Echo:

11 Seznam použitých zdrojů
ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. 4. vyd. Praha: PANTON, 1972. GAMMOND, Peter. Velcí skladatelé. 2. vyd. Praha: Svojtka a CO.,s.r.o., ISBN HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2005, 296 s., [8] s. obr. příl. ISBN