Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Faktor motivace v interdisciplinárním propojení výtvarné výchovy s výukou cizích jazyků.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Faktor motivace v interdisciplinárním propojení výtvarné výchovy s výukou cizích jazyků."— Transkript prezentace:

1 Faktor motivace v interdisciplinárním propojení výtvarné výchovy s výukou cizích jazyků

2 Jazyk můžeme chápat jako systém znaků. Představuje určitou strukturu vyjadřovacích prostředků sloužící ke komunikaci. Řeč výtvarného projevu je obdobným systémem znaků, ač se její vyjadřovací prostředky vyznačují větší mírou subjektivity a symboličnosti. Jak lze této analogie využít v mezioborových pedagogických projektech, které propojují výtvarnou výchovu s výukou cizích jazyků, a jakým způsobem zde vazba mezi předměty ovlivňuje motivaci?

3 V procesu učení se cizí řeči vystupuje jako hlavní motivační faktor sdělovací funkce jazyka. Učíme se, abychom byli schopni komunikovat. Expresivní a estetická funkce řeči není (alespoň na základní a střední škole) tolik důležitá. Rozhodující je co vyjadřujeme. Jak nehraje tak velkou roli. Kreativní činnost má podobné funkce, ačkoliv charakter vyjadřovacích prostředků je odlišný. Ve výtvarném projevu je ale oproti cizímu jazyku funkce estetická vnímána jako primární, přičemž vyjadřovací a komunikační rozměr tvůrčí činnosti často ustupuje do pozadí.

4 Této komplementárnosti funkcí i jejich nevyváženého rozložení lze využít v interdisciplinárním přesahu výtvarné výchovy do výuky cizího jazyka. V jednom z experimentů realizovaných v rámci fakultního grantu, ve kterém se zabývám výzkumem vztahu jazyka a slova k námětu ve výtvarně- pedagogických projektech, jsem měla možnost pracovat se studenty střední odborné školy během výuky angličtiny. Úkolem bylo formulovat myšlenku či postoj k životu prostřednictvím krátké věty v angličtině a podat ji výtvarně. Slovní vyjádření zde nabylo značně expresivní hodnoty a zároveň vystoupila do popředí i estetická funkce jazyka.

5 Studenti nepřemýšleli jen o tom, co chtějí vyjádřit, ale díky psané formě sdělení, která zde byla navíc pojata takřka plakátově, se museli zamyslet i nad formou. V samotné realizaci se propojila referenční funkce jazyka s estetickou rovinou písma. Forma zde následovala myšlenku, charakter ztvárnění se přizpůsobil obsahu sdělení. Celkové výtvarné zpracování ilustrovalo autorův záměr.

6 Při tomto experimentu vystoupila do popředí estetická a expresivní jazyková rovina. Díky komplementárnosti funkce jazyka a výtvarného projevu vznikl prostor pro respekt individuálních schopností studentů. Preference slovního vyjádření před sdělnou řečí výtvarného projevu nebyla překážkou a naopak tam, kde symbolická rovina výtvarná vyhovovala lépe, ustoupilo slovo do pozadí a ve finální realizaci se objevilo jen ve formě názvu díla. Významným motivačním faktorem zde byla právě možnost exprese v cizím jazyce. Formulace určité osobité životní filozofie je něco, s čím se mohou studenti ztotožnit. Byla to příležitost využít v reálné situaci jazykových znalostí a aplikovat je na formu, která je studentům blízká – krátké slogany (často právě v angličtině) doplněné drobnou kresbou najdeme na školních lavicích, žákovských sešitech apod.

7 Dalším styčným bodem, jehož lze v interdisciplinární vazbě mezi výtvarnou výchovou a výukou cizího jazyka využít, je integrativní charakter těchto předmětů. V obou lze pracovat se všemi sférami lidského poznání, oba se dotýkají lidské osobnosti jako celku. V cizí řeči chceme komunikovat a v ideálním případě i myslet, chceme sdělovat a porozumět sdělení ostatních. Výtvarná tvorba je také určitým prostředkem komunikace, ale mnohem symboličtějším a subjektivnějším. Podobně jako jazykový systém představuje výtvarná řeč tvarů a barev otevřenou dynamickou strukturu vyjadřovacích prostředků. Oproti jazyku ale mnohem volnější a bohatší.

8 Díky stejně komplexnímu charakteru obou systému se jejich prvky mohou vzájemně kombinovat. Jejich funkce se mohou nejen doplňovat, ale i nahrazovat. Tam, kde jazykové prostředky nestačí, otevírá výtvarná tvorba další vyjadřovací možnosti. Motivace k výtvarné činnosti je zde obdobná jako u vyjadřování prostřednictvím řeči – potřeba komunikovat.

9 Nic není v mysli, co nebylo dříve ve smyslech. JOHN LOCKE

10 Při procesu učení se cizímu jazyku je aktivizován zrak (psaná podoba řeči) a sluch (zvuková stránka řeči). V inovaci výukových metod, jež směřují ke zvýšení efektivnosti učení, nabízí výtvarná tvorba další možnost – zapojení více smyslů a jejich součinnost. Při synkretickém vnímání dochází k aktivizaci několika smyslů zároveň a paměťový otisk takového impulsu je hlubší. Víme, že čím více smyslů je v procesu učení zapojeno, tím lepší a trvalejší jsou výsledky.

11 Výtvarná tvorba, jejímž námětem jsou např. pojmenování různých chutí v cizím jazyce (realizováno v rámci fakultního grantu Kvalitativní výzkum vztahu jazyka a slova k námětu ve výtvarně-pedagogických projektech), je příkladem využití synkretizmu v praxi. Studenti měli k dispozici 5 slov vyjadřujících chuť v angličtině či francouzštině (dle jejich jazykového zaměření). Takto se např. slovo amer ve psané i zvukové podobě spojilo s mentálním obrazem a významem hořký. Úkolem studenta pak bylo tento postup obrátit a kombinaci svých pocitů ze slova a asociací vyvolaných významem vyjádřit výtvarně. Ať už studenti pracovali v kresbě, malbě, koláži, či prostorovém vytváření, kontakt s materiálem vždy zaručoval zapojení hmatu. Zde byla nepřímo zahrnuta i chuť, neboť při reprodukci mentálního obrazu jsou aktivizována stejná centra v mozku jako při jeho percepci.

12 Motivačním faktorem zde byla novost situace, ve které je možno se s cizím jazykem setkat a pracovat s ním. Jako námět posloužilo slovo v cizí řeči, jeho zvuk, význam a pocity, které v nás vyvolává. Spolupráce více smyslů probíhala v podobě převodu pocitů do dvou či třírozměrného artefaktu, někde se projevil i věší důraz na zvukovou stránku slova a snaha o zachycení jejího charakteru ve výtvarném projevu. Propojení smyslů představovalo intenzivnější prožitek a zanechalo hlubší stopu v paměti.

13

14

15

16 Analogií mezi předměty lze v mezioborových pedagogických projektech efektivně využít. Motivačním faktorem zde může být komplementárnost i substituce funkcí, výhodu představuje i podobně komplexní charakter obou předmětů. Výtvarná tvorba přináší do výuky cizího jazyka motivaci spojenou s možností setkat se s jazykem na jiné, než čistě jazykové úrovni, možnost intenzivního prožitku za propojení více smyslů.

17 Ač mají motivační faktory těchto dvou předmětů odlišný charakter, lze je prostřednictvím volby námětu či formy zpracování kombinovat tak, aby se vzájemně podporovaly. Potřeba sdělovat může být podnětem k výtvarné činnosti i k formulaci myšlenky v cizí řeči. Záměr komunikovat komplexněji motivuje k užiti vyjadřovacích prostředků výtvarného jazyka. Estetický charakter výtvarného díla motivuje k promyšlenější estetické stránce jazykového vyjádření. Pro inovaci metod výuky cizích jazyků otevírají mezipředmětové vazby s výtvarnou výchovou nové možnosti, jež představují pozitivní přínos také v oblasti motivace.

18 Literatura: BABYRÁDOVÁ, H., Výtvarná dílna. Praha: Triton, HARTL, P., HARTLOVÁ, H., Psychologický slovník. Praha: Portál, HAGEGE, C., La structure des langues, Paris: Hachette, CHODĚRA, R., RIES, L., Výuka cizích jazyků na prahu nového století. Ostrava: Ostravská univerzita, MUKAŘOVSKÝ, J. Cestami poetiky a estetiky. Praha: Československý spisovatel, SÉRIOT, P., Struktura a celek. Praha: Academia, 2002.


Stáhnout ppt "Faktor motivace v interdisciplinárním propojení výtvarné výchovy s výukou cizích jazyků."

Podobné prezentace


Reklamy Google