Zpracování rešerše Mgr. Anna Vitásková.

Prezentace na téma: "Zpracování rešerše Mgr. Anna Vitásková."— Transkript prezentace:

1 Zpracování rešerše Mgr. Anna Vitásková

2 Metodika zpracování jednorázových rešerší
Příprava Informační průzkum Zpracování výsledků informačního průzkumu

3 Příprava stanovení účelu soupisu (např. rešerše pro disertační práci) a okruhu uživatelů (např. studenti SŠ) vymezení zachycené lit.: 1.     tematické 2.     chronologické 3.     zeměpisné 4.     jazykové 5.     druhové 6.     úplnost

4 vymezení výchozích inf. zdrojů – kde bude prováděn inf. průzkum:
nejprve sekundární zdroje: databáze, katalogy, bibliografie, souborné katalogy (např. JIB)… pak zdroje primární: hledání přímo v knihách a časopisech (encyklopedie, slovníky apod.)

5 je nutné vysvětlení problému zadavatelem,uvedení odb
je nutné vysvětlení problému zadavatelem,uvedení odb. výrazů a cizojazyčných ekvivalentů předpoklady pro to, aby vyhledané informace, co nejvíce odpovídaly rešeršnímu dotazu, dobře provedená příprava – podstatně zkrátí časově nejdelší etapu – vlastní vyhledávání . rozhovor se zadavatelem - správné zformulování požadavku; dobrá spolupráce – zkrácení doby přípravy a vypracování rešerše

6 Krok za krokem … konzultace se zadavatelem - žadatel nemusí vždy ovládat metodiku zadávání rešerše; vymezení tématiky zadané rešerše ze všech potřebných hledisek vlastní studijní příprava rešeršéra přehled informačních zdrojů  stanovení klasifikačních znaků  kategorie uživatelů - pro koho rešerši děáme A:  převzetí objednávky R, zjisti všechny rešeršní požadavky z věcných i formálních hledisek, nelze-li si je vyjasnit přímo se zadavatelem – obrátit se na něj písemně, prokonzultovat s ním všechny složitosti tématu – z hlediska oboru i z hlediska možností provedení R, určit druh R, časové rozmezí, specifikace inf. pramenů zahrnutých do R (teritoriální, jazykové vymezení), doba trvání R, rešeršní hlediska se mohou během zpracování R doplňovat, zpřesňovat i měnit na základě analýzy postupně zjišťovaných I a na základě rozhovoru s objednavatelem B. rešeršér musí rozumět rešeršnímu dotazu, přesně stanovit rešeršní úkol, některé problémy tématu nejsou jasné – vyhledat poučení v základních dílech oboru, vš skriptech, slovnících apod.; Rešeršér – univerzálněji zaměřen než zadavatel R  obnovovat, doplňovat své znalosti; studium vhodných materiálů – příprava terminologická (v cizích jazycích); sestavit přehled odborných termínů ve vztahu k dané problematice a v jazycích, které se v R požadují, užitečné již v této fázi R, vlastní studium doplnit i konzultaci se specialisty v oboru C: znát, kde hledat potřebné I, uvážit nejvhodnější inf. zdroje, seznam v pořadí podle důležitosti; podle druhu dotazu – nejrůznější inf. zdroje D. předem zvolit klasifikační znaky, podle nichž bud v inf. fondech, které jsou k dispozici vyhledávat I, určit hesla, znaky MDT či jiných klasifikací, deskriptory, klíčová slova apod. jemnější třídění – stupeň relativnosti vyšší E. na S, rozsah, způsob zpracování R – vliv i osobní profil zadavatele – odborná úroveň, jazykové znalosti, postavení, řídící pracovníky, vědecké pracovníky, studenty; může výrazně ovlivnit celkové zadání R

7 Co musíme vědět: kdo je zadavatel? provedl již zadavatel někdy sám rešerši, ve kterých pramenech a s jakým výsledkem? požaduje zadavatel jen všeobecnou informaci o daném tématu x podrobné informace x dokonce ze všech dostupných pramenů? pro jaký účel potřebuje zadavatel žádanou informaci?

8 časové vymezení rešerše (od kterého do kterého období)
jaké druhy dokumentů mají být zařazeny v jaké formě se vyžaduje odpověď – výběrový nebo úplný seznam literatury, anotované či neanotované záznamy, abstrakta ve kterých jazycích může zadavateli být předložena literatura do kdy má být rešerše hotova

9 rešeršér musí doplnit znalosti o tématu rešerše, stanovit hlediska, podle nichž bude práci provádět
pokud je příprava nedostatečná – rešerše nemusí vyhovovat představám uživatele; konzultovat se zadavatelem i během práce 1. – úloha rešeršéra ve spolupráci s uživatelem, 2. chyby v osobním styky – pracovník zpracovávající R se svými znalostmi nemůže měřit se znalostmi specialistů, ale znalosti rešeršéra jsou širší – mají encyklopedický charakter Období příprav – projeví se schopnost rešeršéra, psychologický přístup k uživateli, jeho znalosti a inf. praxe

10 Informační průzkum časově nejdelší a nejpracnější, pro rešeršéra nejzajímavější, získá další podněty, které mu pomáhají rozvíjet rešeršní téma sblíží se s tématem – srovnává, doplňuje hesla, třídníky, deskriptory – řetězová reakce – z jednoho nalezeného pramene získá několik dalších odkazů na lit. a z nich opět každý relevantní pramen přináší rešeršérovi další použitelné citace

11 Informační průzkum začátek hledání – ve fondech vlastního pracoviště (katalogy, kartotéky, databáze) nenalezneme-li dostatek dokumentů – rozšíříme: inf. prameny jiných institucí, informace v souborných katalozích, v národních bibliografiích, v elektronických databázích atd. nalezení prvního relevantního záznamu – nastíní směr rešeršování řetězová reakce – z jednoho nalezeného pramene získá několik dalších odkazů na lit. a z nich opět každý relevantní pramen přináší rešeršérovi další použitelné citace

12 je dobré si dělat poznámky – vypisovat navštívené inf
je dobré si dělat poznámky – vypisovat navštívené inf. zdroje, v časovém sledu, hesla, třídníky, deskriptory, rejstříky, které jsme prohledávali – použijeme při konečném zpracování rešerše - průzkum v kartotéce hotových rešerší vlastního pracoviště či soupisech R - přehledně shrnují vývoj dané problematiky, obsahují soupisy literatury – též východisko pro rešeršování; nevýhoda – I niž nejsou nejnovější

13 Zpracování výsledků vyhledané informace – dostanou podoba bibliografických záznamů s anotacemi nebo bez nich inf. průzkum ve více inf. zdrojích – jednotlivé záznamy vzájemně porovnat, aby se zabránilo duplicitě dva záznamy stejného originálního pramene – vybrat ten, který má nejúplnější a nejpřesnější údaje

14 neúplné záznamy, nedaly se doplnit ani z jiných zdrojů, záznamy i s jinými formálními závadami ztěžujícími identifikaci původního pramene – raději vyřadit ze soupisu vůbec kontrola obsahu informací podle stanovených kritérií, rozhodnutí, které záznamy budou definitivně zařazeny rešerše nemá obsahovat žádné informace, které by bezdůvodně přesahovaly obsah  zadání