Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1) Shrnutí informací o islámu 2) Islámská kultura jako plod dialogu 3) Islámský fundamentalismus 4) Súfismus jako tradiční aktér vztahů k jiným náboženstvím.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1) Shrnutí informací o islámu 2) Islámská kultura jako plod dialogu 3) Islámský fundamentalismus 4) Súfismus jako tradiční aktér vztahů k jiným náboženstvím."— Transkript prezentace:

1

2

3 1) Shrnutí informací o islámu 2) Islámská kultura jako plod dialogu 3) Islámský fundamentalismus 4) Súfismus jako tradiční aktér vztahů k jiným náboženstvím 5) Tři podoby přítomnosti islámu v západním světě

4  Slovo arabského původu islám znamená spočinutí, odevzdání; míní se odevzdání Bohu.  Z hlediska islámu není jeho vyznavačem jen „mohamedán“, nýbrž v širokém slova smyslu každý, kdo vyznává prorocké nauky o jediném Bohu, tedy např. i Žid nebo křesťan.

5  Vyznavač islámu je muslim, ne islamista! Islamista je příslušník jistého politického hnutí dovolávajícího se islámu, nebo badatel v oboru islamistiky  Přídavné jméno muslimský a islámský je obvykle zaměnitelné.

6  Arabský poloostrov v době Muhammadova života, včetně Mekky, kde bydlel, měl vlastní polyteistické náboženství. Obyvatelé byli, např. při obchodních cestách v kontaktu s Židy a křesťany ve východním Středomoří.

7

8  Muhammad (nar. 570 n. l.), obchodní působení, měl pravděpodobně od r. 610 vnitřní zkušenosti, které interpretoval jako Boží zjevení, jež mu zprostředkoval Džibríl známý v křesťanství jako archanděl Gabriel.

9  Mekkánci zjevení nepřijali, Muhammad r. 622 odešel do Mediny - hidžra, pokládáno za začátek islámu, islámský letopočet - kratší, lunární roky.  Mekkánci vypravili proti Medině válečnou výpravu, poraženi. Z předislámské svatyně poutní místo islámu. Ke Ka‘abě (úvodní obrázek) se zabudovaným černým kamenem každoroční pouť.

10

11

12

13

14  Existuje tradované pořadí kapitol (súr), je zajímavé odlišit nejstarší mekkánské a pozdní medinské súry; oficiální pořadí je (kromě první súry: Fátiha – Oteviratelka) podle rozsahu, od nejdelší po nejkratší súru.  Korán v klasické arabštině a recituje se tradičním melodickým, zpěvným způsobem; recitace začíná slovy Bismi-l-láhi r-rahmaní r- rahím, Ve jménu Boha milosrdného a slitovného.

15  Korán obsahuje rozsáhlou látku společnou s Biblí: vypráví o stvoření, andělech, prvních lidech, o starozákonních postavách, o Ježíšovi a jeho matce Marii.  Ježíš je v Koránu označován jako prorok, posel Boží, duch Boží, slovo Boží, mesiáš; popírá se, že by byl Božím synem v doslovném smyslu.

16

17

18  Fátiha - transkripce do latinky:  Bismilláhi r-rahmáni r-rahím(i). Alhamdulilláhi rabbil 'álamín(a). Ar rahmáni r-ahím(i). Máliki yaumi d-dín(i). Ijjáka na'budu wa ijjáka nasta'ín(u). Ihdina s-siráta l-ustaqím(a). Siráta l- lazína an'amta 'alaihim ghairil maghdúbi 'alaihim wala d-dállín(a).

19  Fátiha - překlad do češtiny:  Ve jménu Boha milosrdného, slitovného. Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého, Milosrdnému, Slitovnému, vládci dne soudného! Tebe uctíváme a Tebe o pomoc žádáme, veď nás stezkou přímou, stezkou těch, jež zahrnuls milostí Svou, ne těch, na něž jsi rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou.

20  Šíření v prvním období z Arabského poloostrova na sever - východní Středomoří (tzv. Blízký východ), Persie (dnes Írán), Turecko, na západ – sever Afriky  od začátku 8. století islám vládne na Pyrenejském poloostrově, dnešní Španělsko a Portugalsko; pod vládnou islámu tři komunity: muslimové, křesťané s Židé; vysoká civilizační úroveň, vzor pro Evropu

21

22  V současnosti přibližně muslimů, většinově: Arabský poloostrov, Blízký východ, severní Afrika, střední Asie, indická kulturní oblast, Indonésie; historické menšiny: Balkán, Rusko, Polsko, další africké země, Filipíny

23

24  Islám těsně propojen se státem, nejvyšší představitel chalífa, spíše světský vládce  Většina mínění, že chalífa má být volen: sunnité, dnes asi 80 – 85% muslimů

25

26  menšina: chalífa (imám) má být z Muhammadovy rodiny, strana Álího (arabsky ší´a Álí), Muhammadova synovce, odtud výraz ší‘ité, 15 – 20% muslimů, většina: Írán, Irák, Ázerbájdžán, Bahrajn, silněji: Katar, Kuvajt, SAE (30 %); liší se podle počtu uznávaných imámů

27 1) šaháda – vyznání víry 2) salát – modlitba 3) zakát – náboženská daň na sociální účely 4) saum – půst o ramádánu (jiná omezení v jídle) 5) hadždž – výroční pouť do Mekky

28  Bůh je veliký  Vyznávám, že není boha kromě Boha.  Vyznávám, že Muhammad je posel Boží.  Vzhůru k modlitbě!  Vzhůru k blahodárnému činu!  Modlitba je lepší než spánek.  Bůh je veliký!  Není boha kromě Boha.

29  4x Alláhu akbar!  2x Ašhadu an lá iláha illá-l-láh  2x Ašhadu anna Muhammadan rasúlu-l-láh  2x Hajja ‘ala-s-salát  2x Hajja ‘ala-l-faláh  2x (sunnité ráno) As-salátu hajru mina-n- nawm  2x Alláhu akbar  2x Lá iláha illá-l-láh

30

31

32  وَ اَشْهَدُ أَنَّ مَحَمَّداً رَسُولُ الله  Ašhadu an lá 'iláha 'illa 'l-láh wa ašhadu 'anna Muhammadan rasúlu 'l-láh  Vyznávám, že není boha kromě Boha, vyznávám, že Muhammad je posel Boží.

33  Islám vstoupil do kulturního kontextu, s židovskou a křesťanskou kulturou, jejich prostřednictvím integroval antické filosofické a umělecké dědictví.  Pomocníky muslimů při integraci do soudobé kultury byli nestoriánští křesťané. Překládali pro muslimy do arabštiny díla řeckých filosofů, např. Aristotela.

34  Významné podněty rané evropské kultuře dal kontakt Židů, křesťanů a muslimů v Cordóbském chalífátu, zejm. od 8. do 13. století.

35

36

37  Vedle filosofie (např. Averroes (Abu ibn Rušd), obrázek) ve zlatém období islámu kvetlo umění (literatura, poesie i próza, výtvarná umění, zejména architektura) a věda (matematika, medicína).

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53  Na konci 18. stol. vyvolal Muhammad Abd al-Wahháb v sunnitském islámu radikální reformní hnutí nedůvěřivé k tradiční kultuře a k lidovým náboženským zvykům, a volající po návratu k vlastnímu textu Koránu.  Jeho součástí je nesnášenlivost vůči jiným náboženstvím a vůči sekulární kultuře

54

55  Radikálního islámu se chopila různá protikoloniální povstalecká hnutí, která národně osvobozovací boj označilo jako džihád (původní význam: úsilí, snaha).  Extrémní podobou fundamentalismu je náboženské násilí páchané na neozbrojeném, nebojujícím obyvatelstvu a jeho majetku, tedy teror.

56  Islám je aktivní náboženství  Súfismus pěstuje niternou osobní spiritualitu  Súfiové často pokládají Ježíše za svého duchovního mistra  původ slova súfí je nejasný; může být i podle řeckého SOFIA - moudrost

57  Súfismus se často vyjadřoval v poesii a hudbě  Súfijský výklad světa se často opírá o novoplatonskou filosofii  Súfiové vykládají Korán alegoricky  Jsou odmítání fundamentalisty

58  súfiové připomínají mnichy, mívají své domy (podobné klášterům), představené, společné modlitby a obřady, zvláštní oblečení, ale mají rodiny a obvykle i civilní práci; dělí čas mezi komunitu, rodinu a práci  některé taríqy (súfijské řády) mají spíše ráz denominací, např. Bektašíja na Balkáně

59

60  Řád Čištíja, známý tím, že přijímá i hledající, kteří patří k jiným náboženstvím. Svatyně číštíje v jižní Asii jsou otevřeny všem náboženstvím. Mnoho lidí přichází na jejich slavnosti.

61  Řád Bektašíja: Korán a tradici je třeba číst mysticky, jejich interpretace je neortodoxní, jako lidové hnutí mají liberální vztah k právním předpisům ; Bůh chápán panenteisticky

62

63  Řád mevlevíja, založil Dalal-ad-Dím Rúmí Balkí; „tančící dervíši“, původ v Turecku, dnes tam tariqy zakázány, pěstuje se jako duchovní a kulturní dědictví.

64 Rúmí: Masnáví, básně vnitřního smyslu Co mám dělat, muslimové, když neznám teď sebe sám, nejsem křesťan ani žid, nepatřím už ani k vám, … nejsem z vody ani z hlíny, z větru ani z plamene, …

65  nejsem z chatrče či zámku, vlastní původ nepoznám, … nejsem z toho či onoho světa, z pekla ani z ráje, nejsem z Adama a z Evy, cizí Ferdous i Rizván. Moje místo bezmístné je, znamení je bez znamení,

66  nejsem tělo ani duše, duši ve svém milém mám. Odvrhl jsem podvojnost, vím, že dva světy jeden jsou, jenom jediného volám, jenom jediného znám.

67

68  FetullFetullah Gülen (*1941), turecký islámský činitel, vychází ze súfijské tradice, pěstuje islám spřízněný s demokratickým sekulárním státem a intenzivní kontakty s Židy a křesťany.  On a jeho hnutí, u nás zastoupené spolkem Mozaiky Platform Dialog aktivní v mezináboženských kontaktech

69  Tradiční islám v Evropě 1. Balkán – vliv Turecka; dosud silně: Albánie, Kosovo, Bosna Herzegovina 2. Rusko – islámská etnika, i v evropské části Ruska 3. Krym – krymští Tataři 3. Polští Tataři – ve středověku ve službách polských králů, zůstali, přijali polštinu, ponechali si příslušnost k islámu

70  Euroislám  K islámu (súfismu) přestupovali ve 20. stol. osobnosti západního světa; perennialistická škola; zakladatel Švýcar Frithjof Schuon (obrázek)

71  Roger Garaudy: v 60. letech francouzský eurokomunista, organizoval dialog křesťanů a marxistů  Přestoupil na islám, pěstuje věroučně liberální, politicky radikální islám

72  Velké skupiny muslimů se dostali do západoevropských zemí jako pozvaní přistěhovalci za prací (zejména Německo) nebo v rámci volného stěhování lidí mezi metropolí a koloniálními územími (zejm. Francie), jejich řady posílili také studenti z islámských zemí.

73

74  Modely soužití  - asimilace – popření vlastní identity, )plné přizpůsobení, jazykové, kulturní, náboženské (ke křesťanství, k sekularismu)  - integrace – spojování v jeden soudžný společenský celek při zachování odlišnosti jednotlivých etnických a náboženských skupin  Ve Francii se uvádí, že ve třetí generaci dochází k asimilaci, souběžné se sociálním vyčleněním – původ četných konfliktů

75  Modely soužití – pokračování  - multikulturalismus: fakt koexistence různých kultur (multikulturalita); v praxi koexistence izolovaných komunit  - interkulturalismus (trans-cultural, cross- cultural): respekt k odlišné identitě, sbližování, posolování důvěry, informace, dialog, spiolupráce, sdílení

76  CHARTA EVROPSKÝCH MUSLIMŮ  4. Obecnými rysy islámu jsou důraz na lidský rozměr, zákonodárná pružnost a úcta k odlišnostem a přirozeným rozdílům mezi lidskými bytostmi.

77  5. Islám ctí lidské bytosti. Tato úcta se vztahuje na všechny Adamovy potomky bez rozdílu, jak mužské, tak ženské. Na základě této úcty by měly lidské bytosti být chráněny před čímkoliv, co uráží jejich důstojnost, škodí jejich duševním schopnostem a zdraví, či porušuje jejich práva zneužitím jejich zranitelnosti.

78  6. Islám klade zvláštní důraz na společenský rozměr a vyzývá k soucitu, vzájemné podpoře, spolupráci a bratrství. Tyto hodnoty se vztahují zejména na práva rodičů, příbuzných a sousedů, ale také na chudé, potřebné, nemocné, staré a další, bez ohledu na jejich etnickou příslušnost či vyznání.

79  7. Islám vyzývá k rovnosti mezi muži a ženami v rámci lidské důstojnosti a vzájemné úcty a za vyrovnaný život považuje takový, ve kterém se v harmonickém vztahu vzájemně doplňují muž se ženou. Jednoznačně odmítá veškeré názory a praktiky, které poškozují ženy, nebo je připravují o jejich zákonná práva, bez ohledu na tradice a zvyky některých muslimů. Islám naopak potvrzuje nezastupitelnou roli žen ve společnosti a zásadně se staví proti využívání žen a zacházení s nimi jako s pouhým objektem touhy.

80  9. Islám ctí lidská práva a vyzývá k rovnosti mezi všemi lidskými bytostmi, odmítá veškeré formy rasové diskriminace a vyzývá ke svobodě. Odsuzuje donucování v náboženství a uznává jednotlivcovu svobodu svědomí. Avšak islám podporuje užívání svobody v souladu s morálními hodnotami tak, aby nezasahovalo do práv ostatních.

81  10. Islám vyzývá ke vzájemnému poznávání, dialogu a spolupráci mezi lidmi i národy jako cestě k posílení stability a záruce míru ve světě. Výraz džihád vyskytující se v islámských textech znamená vyvíjet veškeré úsilí k dobru, které začíná u sebezdokonalování a šíření pravdy a spravedlnosti mezi lidmi. Džihád chápaný jako válka se považuje za jeden z prostředků, jež má k dispozici každý svrchovaný stát, pokud se potřebuje bránit proti napadení. …

82  … Učení islámu se v tomto ohledu shoduje s mezinárodním právem. Na základě tohoto chápání džihádu islám odmítá násilí a terorismus, podporuje spravedlivé věci a potvrzuje právo všech lidí na sebeobranu legitimními prostředky.

83

84

85  První muslimové, volný pohyb v rámci Rakousko-uherské monarchie (zahrnovala i Bosnu Hercegovinu), pokusy muslimů cizinců a Čechů o státní uznání za I. republiky marné; uznáni za Protektorátu  Po převratu r se ustavily Islámské nadace v Praze a Brně, brněnská postavila (obrázky), pražská získala budovu, 2005 registrováno Ústředí muslimských obcí

86  Při sčítání lidu 2011:  0.15 % členů Ústředí muslimských obcí  0.15 % ostatních muslimů

87


Stáhnout ppt "1) Shrnutí informací o islámu 2) Islámská kultura jako plod dialogu 3) Islámský fundamentalismus 4) Súfismus jako tradiční aktér vztahů k jiným náboženstvím."

Podobné prezentace


Reklamy Google