Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Platební bilance; měnová a fiskální politika Platební bilance; měnová a fiskální politika Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Platební bilance; měnová a fiskální politika Platební bilance; měnová a fiskální politika Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola,"— Transkript prezentace:

1 Platební bilance; měnová a fiskální politika Platební bilance; měnová a fiskální politika Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 13; 14 a 15

2 Obsah. 13) Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha 1. Podstata PB 2. Struktura PB 3. Investiční pozice vůči zahraničí 4. Vnější ekonomická rovnováha (pro B jen saldo BP) 4. Vnější ekonomická rovnováha (pro B jen saldo BP)

3 Otevřená ekonomika; Platební bilance běžný účet: eviduje NXběžný účet: eviduje NX -- obchodní bilance, -- obchodní bilance, -- bilance služeb, -- bilance služeb, -- bilance výnosů, -- bilance výnosů, -- ostatní běžné jednostranné převody typu výživné, penze, zahraniční pomoc apod. -- ostatní běžné jednostranné převody typu výživné, penze, zahraniční pomoc apod. kapitálový účet: eviduje některé toky kapitálu neobchodní povahy – typu dary, dědictví, výnos z autorských a průmyslových práv apod.kapitálový účet: eviduje některé toky kapitálu neobchodní povahy – typu dary, dědictví, výnos z autorských a průmyslových práv apod. finanční účet: eviduje vývoz a dovoz investic.finanční účet: eviduje vývoz a dovoz investic. -- přímé zahraniční investice, -- přímé zahraniční investice, -- portfoliové investice, -- portfoliové investice, -- finanční deriváty, -- finanční deriváty, -- ostatní investice, -- ostatní investice, chyby a opomenutíchyby a opomenutí změna devizových rezervzměna devizových rezerv

4 Otevřená ekonomika; Rovnováha platební bilance Rovnováha platební bilance vyjadřuje, že z dlouhodobého hlediska nemohou země stále získávat nebo ztrácet devizové rezervy. Rovnováha platební bilance vyjadřuje, že z dlouhodobého hlediska nemohou země stále získávat nebo ztrácet devizové rezervy. Každý finanční zahraniční vztah má dvě strany, pro jednu zemi znamená příliv deviz, pro jinou odliv, celosvětově tedy musí být souhrn všech přesunů deviz mezi zeměmi roven 0. Každý finanční zahraniční vztah má dvě strany, pro jednu zemi znamená příliv deviz, pro jinou odliv, celosvětově tedy musí být souhrn všech přesunů deviz mezi zeměmi roven 0.

5 Otevřená ekonomika; Rovnováha platební bilance Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. - Dlouhodobě musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI NX = - NFI, respektive –NX = NFI kde NFI = FIH-HIF… čisté zahraniční investice, FIH … investice zahraničních subjektů v tuzemsku, FIH … investice zahraničních subjektů v tuzemsku, HIF … investice tuzemských subjektů v zahraničí, HIF … investice tuzemských subjektů v zahraničí, kladný rozdíl: získáváme devizové rezervy. - Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace.

6 Platební bilance; Rovnováha platební bilance Pokud (dlouhodobě) vyvážíme více než dovážíme, získáváme devizové rezervy. Pokud (dlouhodobě) vyvážíme více než dovážíme, získáváme devizové rezervy. Ty neleží nečině na účtech, ale jsou nějakým způsobem použity, avšak nikoliv na dovoz M, ale na investice tuzemských podnikatelů v zahraničí HIF. Pokud naopak (dlouhodobě) více dovážíme než vyvážíme, získávají zahraniční subjekty domácí měnu.

7 Platební bilance; Rovnováha platební bilance Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. Pokud státy usilují o kladný čistý vývoz NX > 0, budou mít dlouhodobě čisté zahraniční investice záporné. Není-li tato podmínka dlouhodobě splněna, nebudou mít exportéři prostředky na výplatu domácím subjektům. Odliv domácích investic do zahraničí však může vést až k zaostávání domácí země.

8 Platební bilance; Rovnováha platební bilance Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. Zahraniční vztahy jsou komplexní, pročež přebytek v jedné skupině zahraničních vztahů se z dlouhodobého hlediska musí projevit v deficitu v jiné skupině zahraničních vztahů. Rovnováhy platební bilance může být dosaženo i prostřednictvím změny devizového kursu. Pokud jednotlivé složky zahraničních vztahů nejsou v rovnováze, dochází ke zhodnocování či znehodnocování kursu. Rovnováhy platební bilance může být dosaženo i prostřednictvím změny devizového kursu. Pokud jednotlivé složky zahraničních vztahů nejsou v rovnováze, dochází ke zhodnocování či znehodnocování kursu.

9 Platební bilance; Rovnováha platební bilance Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. Nevyrovnaná platební bilance se promítá do : kolísání měnových rezerv ČNB kolísání měnových rezerv ČNB do peněžní zásoby do peněžní zásoby do agregátní poptávky do agregátní poptávky do vnitřních makroekonomických veličin. do vnitřních makroekonomických veličin.

10 Platební bilance; Udržování vnější rovnováhy. Dlouhodobě tedy musí platit (vzhledem k tomu, že NX = X-M a NFI = FIH – HIF): NX = - NFI, respektive –NX = NFI Krátkodobě daná rovnost platit nemusí, příslušná měna nemusí být používána na HIF, respektive FIH. Banky si udržují devizové rezervy, tj. část zahraničních peněz leží krátkodobě nečinně – aby byly k dispozici pro případné zahraniční operace. Vzhledem k rozsahu zahraničních operací lze takto udržovat rezervy v řádu desítek mld. příslušné měny. Cenový mechanismus se používá při fixních měnových kurzech: využívá se vliv kursových intervencí ČNB na peněžní zásobu a agregátní poptávku. Cenový mechanismus se používá při fixních měnových kurzech: využívá se vliv kursových intervencí ČNB na peněžní zásobu a agregátní poptávku. Důchodový mechanismus: využívá se kolísání čistého exportu v závislosti na kolísání domácího důchodu. Důchodový mechanismus: využívá se kolísání čistého exportu v závislosti na kolísání domácího důchodu. Kursový mechanismus: spočívá ve vzájemném ovlivňování měnového kurzu a čistého exportu. Kursový mechanismus: spočívá ve vzájemném ovlivňování měnového kurzu a čistého exportu. Vládní regulace vnější rovnováhy: Vládní regulace vnější rovnováhy: - přímé ovlivnění exportu a importu, - přímé ovlivnění exportu a importu, - přesměrování domácích výdajů, - přesměrování domácích výdajů, - znehodnocení kurzu domácí měny. - znehodnocení kurzu domácí měny.

11 Vybrané položky platební bilance ČR za rok 2009 Příklad – Platební bilance ČR 2009 S.44/3

12 Jsou zadány některé položky platební bilance a máme vypočítat: - Saldo běžného účtu - Změnu devizových rezerv Příklad – Platební bilance ČR 2009 S.44/3

13 Jsou zadány některé položky platební bilance a máme vypočítat: - Saldo běžného účtu - Změnu devizových rezerv Příklad – Platební bilance ČR 2009 S.44/3

14 Jsou zadány některé položky platební bilance a máme vypočítat: - Saldo běžného účtu - Změnu devizových rezerv Příklad – Platební bilance ČR 2009 S.44/3

15 Obsah. 13) Měnová politika 1. Cíle 2. Nástroje 3. Účinnost 4. Konkrétní postupy (ne pro B) 4. Konkrétní postupy (ne pro B)

16 Hospodářská politika; Makroekonomická nebo také hospodářská politika Makroekonomická nebo také hospodářská politika Ukazuje se, že státní zásahy mohou makroekonomický vývoj podstatně ovlivnit. Ukazuje se, že státní zásahy mohou makroekonomický vývoj podstatně ovlivnit. Pokud dané území dosahuje nízkého tempa růstu HDP nebo toto tempo klesá, vyskytnou se pravděpodobně nežádoucí jevy jako je vysoká nezaměstnanost, vysoká inflace, snížení kupní síly obyvatel, nadměrný dovoz, znehodnocování měny, slabé investice, vyhasínání podnikatelské aktivity apod.

17 Hospodářská politika; Členění Makroekonomická politika se dělí: fiskální politiku: zabývající se problematikou vlivu veřejných rozpočtů, vládních výdajů a daní na makroekonomické ukazatele; monetární politiku: zabývající se důsledky změn množství peněz v oběhu na makroekonomické ukazatele; důchodovou politiku vnější obchodní a měnovou politiku

18 Monetární politika Je ovlivňování množství peněz v oběhu, tj. nabídky peněz, úrokové míry a měnový kurz. Tyto veličiny lze ovlivnit zejména prostřednictvím diskontní a lombardní sazby, operací na volném trhu, povinnou mírou devizových rezerv, stanovením pravidel pro podnikání bank a dalších finančních institucí, nákupem či prodejem devizových rezerv.

19 Monetární politika Hlavním konečným cílem monetární politiky je ovlivňovat výši inflace, zpravidla usiluje o inflaci co nejnižší např. 2 %. Mezi její cíle patří též náležitý vývoj HDP, nezaměstnanosti a platební bilance.

20 Monetární politika Ve všech vyspělých, demokratických, zemích provádějí monetární politiku nezávislé CB. CB se ve 20. století staly jedinými institucemi, které získaly právo emitovat peníze. Nezávislost spočívá v tom, že CB jsou z hlediska rozhodování svých představitelů, jmenování těchto představitelů a financování CB nezávislé na vládě.

21 Na princip cílování inflace přešla ČNB v roce původní úloha – nová jen měnová politika Nové rysy: střednědobost, střednědobost, využívání prognózy využívání prognózy veřejné vyhlašování inflačního cíle veřejné vyhlašování inflačního cíle Bankovní rada posuzuje prognózu a vyhodnocuje rizika. Po té hlasuje o použití nástrojů měnové politiky zejména úrokové sazby: T repo sazba 0,75 %; diskontní sazba 0,25 %; lombardní sazba 1,75 %; PMR 2 %. Cílování inflace, peněžní zásoby a úrokové sazby

22 13) Měnová politika; Cílování inflace Politika inflačního cílování je na úrovni CB nejvíce rozšířena. Spočívá ve vyhlášení nějaké hodnoty inflace (např. 2 % ročně), které se CB zaváže dodržet. Výhodou této politiky je její srozumitelnost – CB ekonomickým subjektům jasně říká, jakou míru inflace chce mít, s čím mohou počítat ve svém rozhodování. Míra inflace je dána jako rozdíl mezi tempem růstu peněžní zásoby a tempem růstu HDP. K tomu, aby byl splněn inflační cíl, musí centrální banky odhadnout tempo růstu HDP a podle výše inflačního cíle tomuto růstu přizpůsobit tempo růstu peněžní zásoby.

23 Rozhodnutí CB zahrnuje nejen vliv skutečné, nýbrž zejména očekávané inflace. CB se nepřizpůsobuje současnému či minulému vývoji nýbrž pracuje s prognózou. Zabývá se stabilizací okolo plovoucího cíle. Česká národní banka sedmičlenná bankovní rada

24 guvernér Miroslav Singer guvernér Miroslav Singer víceguvernér Mojmír Hampl víceguvernér Mojmír Hampl víceguvernér Vladimír Tomšík víceguvernér Vladimír Tomšík člen Kamil Janáček člen Kamil Janáček člen Lubomír Lízal člen Lubomír Lízal člen Pavel Řeřábek člen Pavel Řeřábek členka Eva Zamrazilová členka Eva Zamrazilová Česká národní banka sedmičlenná bankovní rada

25 Rovnováha na trhu peněz popisuje reakční funkce CB. Funkce popisuje vazbu mezi krátkodobými úrokovými sazbami na mezibankovním trhu a mírou inflace. CB reaguje na vyšší míru inflace zvýšením úrokových sazeb. 1. Pravidlo měnové politiky

26 Na rozhodnutí CB změnit reálné úrokové sazby má vliv mnoho dalších proměnných a okolností. r = f(Y P ; π; ….) Mezi ně patří např. změny cen dovážených surovin, fiskální politika, změny měnového kurzu, inflační očekávání, kredibilita CB a časová zpoždění reakcí ekonomiky. Mezi ně patří např. změny cen dovážených surovin, fiskální politika, změny měnového kurzu, inflační očekávání, kredibilita CB a časová zpoždění reakcí ekonomiky. V ČR se časové zpoždění odhaduje na 12 až 18 měsíců! 1. Pravidlo měnové politiky

27 Monetární politika Nástroje ovlivňování peněžní zásoby: diskontní sazba: je úroková sazba, za kterou centrální banka přímo půjčuje peníze komerčním bankám a dalším finančním institucím.diskontní sazba: je úroková sazba, za kterou centrální banka přímo půjčuje peníze komerčním bankám a dalším finančním institucím. lombardní sazba: je sazba, za kterou centrální banka půjčuje komerčním bankám, které u ní zastavují cenné papíry. V ČR se lombardní sazba příliš nepoužívá.lombardní sazba: je sazba, za kterou centrální banka půjčuje komerčním bankám, které u ní zastavují cenné papíry. V ČR se lombardní sazba příliš nepoužívá. repo sazba: repo operací centrální banka emituje pokladniční poukázky, které prodává komerčním subjektům, přičemž se centrální banka zároveň zavazuje, že tyto cenné papíry odkoupí zpět,repo sazba: repo operací centrální banka emituje pokladniční poukázky, které prodává komerčním subjektům, přičemž se centrální banka zároveň zavazuje, že tyto cenné papíry odkoupí zpět, změna sazby povinných minimálních rezerv,změna sazby povinných minimálních rezerv, nákup a prodej domácí či zahraniční měny: pokud centrální banka prodává či nakupuje domácí měnu za zahraniční měnu, ovlivňuje tím devizový kurz.nákup a prodej domácí či zahraniční měny: pokud centrální banka prodává či nakupuje domácí měnu za zahraniční měnu, ovlivňuje tím devizový kurz.

28 Důsledky expanzivní monetární politiky Zvýšení množství peněz v oběhu z polohy M 1 /P do polohy M 2 /P vede k posunu křivky agregátní poptávky doprava nahoru (z polohy AD 1 do polohy AD 2 ).

29 13) Měnová politika; Keynesiánské Charakteristika: - aktivistická politika, - aktivistická politika, - jemné dolaďování ekonomiky, - jemné dolaďování ekonomiky, - volnost v rozhodování. - volnost v rozhodování. Transmisní mechanismus (nepřímý): - trh peněz, nabídka peněz, - trh peněz, nabídka peněz, - reakce úrokové sazby, - reakce úrokové sazby, - reakce výdajů, zejména investičních - reakce výdajů, zejména investičních - reakce agregátní poptávky, - reakce agregátní poptávky, - reakce zaměstnanosti, produkce, cen. - reakce zaměstnanosti, produkce, cen. Rozlišení krátko a dlouhodobých účinků (neutralita peněz v dlouhém období). ∆ M → ∆ i → ∆ I (C, G, NX) → ∆ AD → ∆ HDP a ∆ L, ∆ π ∆ M → ∆ i → ∆ I (C, G, NX) → ∆ AD → ∆ HDP a ∆ L, ∆ π Bariéry účinnosti: - nespolehlivost vazeb v mechanismu - nespolehlivost vazeb v mechanismu - časová zpoždění (vnitřní a vnější), - časová zpoždění (vnitřní a vnější), - měnová politika má při fixních měnových kurzech oslabenou účinnost. - měnová politika má při fixních měnových kurzech oslabenou účinnost.

30 13) Měnová politika; Monetaristické Monetaristický přístup vychází z kvantitativní teorie peněz, zejména z jejího friedmanovského pojetí. Tvrdí, že dlouhodobě jsou peníze neutrální. Monetaristé navrhují, aby centrální banky ponechaly tempo růstu peněz na konstantní úrovni.

31 13) Měnová politika; Monetaristické Monetaristická měnová politika: Monetaristická měnová politika: - předpokládá se kolísání produkce i cen, - předpokládá se kolísání produkce i cen, - stabilita soukromého sektoru, úplný vytěsňovací efekt fiskální politiky, výlučný vliv M na agregátní poptávku AD, - stabilita soukromého sektoru, úplný vytěsňovací efekt fiskální politiky, výlučný vliv M na agregátní poptávku AD, - stabilní růst agregátní nabídky tj. temp růstu Y * - stabilní růst agregátní nabídky tj. temp růstu Y * - stabilita poptávky po penězích. Přímý vliv změny M na změně AD: ∆ M → ∆ AD - stabilita poptávky po penězích. Přímý vliv změny M na změně AD: ∆ M → ∆ AD Měnové pravidlo stabilního růstu peněžní zásoby k dosažení stabilní nízké inflace. Měnové pravidlo stabilního růstu peněžní zásoby k dosažení stabilní nízké inflace.

32 13) Měnová politika; Monetaristické Analýza účinků MP má dynamickou povahu. K reálnému růstu HDP dochází v důsledku řady faktorů, které vedou k poptávce po penězích. Množství peněz v oběhu se nemění pokud: 1) se zvýší rychlost obratu peněz V. Dle kvantitativní rovnice peněz: M.V = P.Y r M.V = P.Y r pokryje stejné množství peněz více transakcí. Rychlost V je ale obvykle dlouhodobě konstantní. pokryje stejné množství peněz více transakcí. Rychlost V je ale obvykle dlouhodobě konstantní. 2) dojde k posunu křivky poptávky po penězích doprava nahoru, což povede k růstu úrokové míry, k poklesu jak investičních tak spotřebních výdajů a růstu úspor. Při pružných devizových kursech i k přílivu kapitálu, zhodnocení měny a poklesu čistého vývozu. Takže dojde k posunu křivky agregátní poptávky doleva dolů, čímž poklesne rovnovážná úroveň produkce.

33 13) Měnová politika; Monetaristické V důsledku změny reálných faktorů dojde k posunu křivky agregátní nabídky doleva dolů z AS 1 do AS 2, což vede k vyšší úrovni rovnovážné reálné produkce z Y 1 do Y 2 Pokud je tento růst rovnovážné produkce vyšší než pokles cenové hladiny, roste poptávka po penězích z L 1 do L 2 – lidé potřebují více peněz, na nákup většího množství statků.Při nezměněné nabídce peněz však roste úroková míra, která způsobí posun agregátní poptávky doleva dolů z AD 1 do AD 2, takže rovnovážná úroveň produkce, daná průnikem křivek AS 2 a AD 2 klesá. Pokud je tento růst rovnovážné produkce vyšší než pokles cenové hladiny, roste poptávka po penězích z L 1 do L 2 – lidé potřebují více peněz, na nákup většího množství statků. Při nezměněné nabídce peněz však roste úroková míra, která způsobí posun agregátní poptávky doleva dolů z AD 1 do AD 2, takže rovnovážná úroveň produkce, daná průnikem křivek AS 2 a AD 2 klesá.

34 13) Měnová politika; Monetaristické Obecně platí, že stanovením neměnného tempa růstu peněz (zlaté pravidlo) v ekonomice se CB vzdává možnosti reagovat na aktuální vývoj ekonomiky. V případě recese tedy nemůže provádět kroky, které ji snižují, v případě nadměrné agregátní poptávky, kdy hrozí přehřátí ekonomiky, nemá dostatek možností, jak tomuto přehřátí zabránit.

35 Obsah. 14) Fiskální politika 1. Klasifikace příjmů a výdajů státu 2. Rozpočtová a fiskální politika, konkrétní postupy; 3. Účinnost fiskální politiky 4. Deficity veřejných rozpočtů 5. Veřejný dluh 4. Dluhová past a státní bankrot (ne pro B) 4. Dluhová past a státní bankrot (ne pro B)

36 Cíl fiskální politiky Cílem fiskální politiky je zejména dosáhnout náležitého vývoje HDP při stabilní a přiměřené nezaměstnanosti a pokud možno přijatelné inflaci. K dosažení daných cílů fiskální politika používá několik možností, k nejčastějším patří změny vládních výdajů či změny daní a tzv. vestavěné stabilizátory. K dosažení daných cílů fiskální politika používá několik možností, k nejčastějším patří změny vládních výdajů či změny daní a tzv. vestavěné stabilizátory.

37 Fiskální politika Ve vyspělých zemích tvoří objem veřejných rozpočtů 40 až 70 % HDP. Stát má k dispozici značný objem příjmů, které používá na rozličné výdaje. Jeho aktivity proto významným způsobem ovlivňují vývoj makroekonomických veličin. Ve vyspělých zemích tvoří objem veřejných rozpočtů 40 až 70 % HDP. Stát má k dispozici značný objem příjmů, které používá na rozličné výdaje. Jeho aktivity proto významným způsobem ovlivňují vývoj makroekonomických veličin. Pod pojmem stát zahrnujeme všechny jeho součásti a státní orgány, ať už se nacházejí na kterékoliv úrovni. Proto hovoříme o veřejných příjmech, veřejných výdajích a veřejných rozpočtech.

38 Fiskální politika Cílem rozpočtové politiky je získat dostatek veřejných příjmů k zabezpečení veřejných výdajů. Rozpočtová politika se zabývá plánováním a sestavováním rozpočtů, kontrolou rozpočtového hospodaření a řešení rozpočtového přebytku a deficitu. Fiskální politika se týká důsledků veřejných rozpočtů na makroekonomické veličiny.

39 Veřejné příjmy daně: nedobrovolné nenávratné neekvivalentní a neúčelové platby. Rozdělení podle předmětu daně: - důchodové: platbě této daně se nelze vyhnout, proto se řadí mezi daně přímé. - majetkové: ze stejných důvodů jde o daň přímou. - ze spotřeby: lze je přenést na další subjekt, proto jsou to daně nepřímé. daně: nedobrovolné nenávratné neekvivalentní a neúčelové platby. Rozdělení podle předmětu daně: - důchodové: platbě této daně se nelze vyhnout, proto se řadí mezi daně přímé. - majetkové: ze stejných důvodů jde o daň přímou. - ze spotřeby: lze je přenést na další subjekt, proto jsou to daně nepřímé. poplatky: poplatky jsou dobrovolnou, účelovou, částečně ekvivalentní a částečně návratnou platbou. Poplatky platí subjekty státu pokud něco chtějí. poplatky: poplatky jsou dobrovolnou, účelovou, částečně ekvivalentní a částečně návratnou platbou. Poplatky platí subjekty státu pokud něco chtějí. pojištění (zdravotní a sociální): jedná se o povinnou, účelovou, částečně ekvivalentní a částečně návratnou platbu. pojištění (zdravotní a sociální): jedná se o povinnou, účelovou, částečně ekvivalentní a částečně návratnou platbu. příjmy z prodeje a výnosů státního majetku: např. příjmy z prodeje státních podniků, výnosy z podniků, budov apod. ve vlastnictví státu atd. příjmy z prodeje a výnosů státního majetku: např. příjmy z prodeje státních podniků, výnosy z podniků, budov apod. ve vlastnictví státu atd. ostatní příjmy: např. dědictví, dary, pokuty apod. ostatní příjmy: např. dědictví, dary, pokuty apod.

40 Veřejné výdaje vládní výdaje: jde o výdaje na všech úrovních státu, za které stát obdrží nějakou protihodnotu (zboží, službu, práci apod.) vládní výdaje: jde o výdaje na všech úrovních státu, za které stát obdrží nějakou protihodnotu (zboží, službu, práci apod.) transfery: jde o výdaje, za které stát neobdrží žádnou protihodnotu. Nejčastějším příkladem transferů jsou sociální dávky. transfery: jde o výdaje, za které stát neobdrží žádnou protihodnotu. Nejčastějším příkladem transferů jsou sociální dávky. úroky z veřejného dluhu: jedná se o úroky z emise dluhopisů a z dalších nástrojů, kterými stát kryje svůj dluh. úroky z veřejného dluhu: jedná se o úroky z emise dluhopisů a z dalších nástrojů, kterými stát kryje svůj dluh.

41 Finanční politika Finanční politika je dílčí oblast všeobecné hospodářské politiky zahrnující cílevědomé využití finančně ekonomických nástrojů, především daně, veřejné výdaje, státní majetek a změna státního zadlužení. je dílčí oblast všeobecné hospodářské politiky zahrnující cílevědomé využití finančně ekonomických nástrojů, především daně, veřejné výdaje, státní majetek a změna státního zadlužení.

42 Dělení finanční politiky politika sestavování rozpočtu,politika sestavování rozpočtu, politika příjmů a výdajů,politika příjmů a výdajů, politika zadlužování a splácení dluhůpolitika zadlužování a splácení dluhů Další cíle finanční politiky alokační,alokační, rozdělovací,rozdělovací, ekonomické stabilityekonomické stability

43 Saldo veřejných rozpočtů Rozdíl veřejných příjmů a veřejných výdajů tvoří saldo veřejných rozpočtů. Toto saldo může být kladné a potom jsou veřejné rozpočty v přebytku nebo záporné a potom jsou veřejné rozpočty v deficitu.

44 Důsledky zvýšení vládních výdajů křivka agregátní nabídky je vodorovná: růst vládních výdajů vede pouze k růstu rovnovážné úrovně výstupu a žádné změně cenové hladiny. křivka agregátní nabídky je vodorovná: růst vládních výdajů vede pouze k růstu rovnovážné úrovně výstupu a žádné změně cenové hladiny. křivka agregátní nabídky je rostoucí alespoň v krátkém období a pokud se skutečný výstup tj. HDP nachází pod úrovní potencionálního produktu, potom růst vládních výdajů vede k růstu produktu, ale i k růstu cenové hladiny. křivka agregátní nabídky je rostoucí alespoň v krátkém období a pokud se skutečný výstup tj. HDP nachází pod úrovní potencionálního produktu, potom růst vládních výdajů vede k růstu produktu, ale i k růstu cenové hladiny. křivka agregátní nabídky svislá a to v krátkém i v dlouhém období : růst vládních výdajů vede pouze k růstu cenové hladiny, aniž by se změnila rovnovážná úroveň produktu. křivka agregátní nabídky svislá a to v krátkém i v dlouhém období : růst vládních výdajů vede pouze k růstu cenové hladiny, aniž by se změnila rovnovážná úroveň produktu.

45 Důsledky zvýšení vládních výdajů křivka agregátní nabídky je vodorovná: růst vládních výdajů vede pouze k růstu rovnovážné úrovně výstupu a nevede ke změně cenové hladiny. křivka agregátní nabídky svislá a to v krátkém i v dlouhém období : růst vládních výdajů vede pouze k růstu cenové hladiny, aniž by se změnila rovnovážná úroveň produktu. křivka agregátní nabídky je rostoucí alespoň v krátkém období. Pokud se současně skutečný HDP nachází pod úrovní potencionálního produktu, vede růst vládních výdajů k růstu produktu i cenové hladiny.

46 Efektivita vládních výdajů Pro posouzení efektivity vládních výdajů je nutno zvažovat množství okolností. Velmi důležité je např. to zda se ekonomika nachází nad či pod úrovní Y* a zda vládní výdaje vedou k reálným procesům nikoliv ke spekulativním situacím tzv. spekulativním bublinám.

47 Změna daní Změna daní ovlivňuje jak křivku agregátní poptávky tak, křivku agregátní poptávky tak, křivku agregátní nabídky. křivku agregátní nabídky. Snížení daní zvyšuje disponibilní důchod obyvatel, což povede k jejich větší spotřebě a bude posouvat křivku agregátní poptávky doprava nahoru. zvyšuje disponibilní důchod obyvatel, což povede k jejich větší spotřebě a bude posouvat křivku agregátní poptávky doprava nahoru. může rovněž stimulovat podnikatelskou aktivitu. může rovněž stimulovat podnikatelskou aktivitu.

48 Lafferova křivka Teorie strany nabídky zdůrazňuje, že hospodářský růst je možný jen na základě ekonomických aktivit lidí, zejména podnikatelů, kterým by v cestě neměli stát žádné bariéry. Lafferova křivka vyjadřuje závislost daňového výnosu na míře zdanění. Arthura Laffera 1940 poradce amerického prezidenta Ronalda Reagana

49 Vládní zásahy Pokud vláda: zvyšuje vládní výdaje nebo snižuje daně provádí tzv. expanzivní fiskální politiku, zvyšuje vládní výdaje nebo snižuje daně provádí tzv. expanzivní fiskální politiku, snižuje vládní výdaje a zvyšuje daně jde o restriktivní fiskální politiku. snižuje vládní výdaje a zvyšuje daně jde o restriktivní fiskální politiku. Změna vládních výdajů, stejně jako změna daní, prováděná na základě jednorázových rozhodnutí (změna zákona či rozhodnutí vlády) se nazývají diskreční opatření.

50 Důsledky expanzivní fiskální politiky Důsledky expanzivní fiskální politiky Pokud je HDP pod úrovní potenciálního (horní obrázek), povede expanzivní fiskální politika, tj. posun křivky agregátní poptávky z polohy AD 1 do polohy AD 2 (alespoň v první fázi) k růstu HDP a cenové hladiny. Je-li však HDP na své potenciální úrovni (dolní obrázek), potom expanzivní fiskální politika vede pouze k růstu cenové hladiny.

51 Vestavěné stabilizátory Vestavěné stabilizátory jsou nástroje fiskální politiky, které automaticky fungují při změně HDP a zmírňují jeho kolísání. Smyslem vestavěných stabilizátorů je zajistit, aby disponibilní důchod kolísal méně než HDP. Nejčastějšími příklady vestavěných stabilizátorů je progresivní zdanění a transferové platby.

52 Rozpočtový deficit, přebytek - důsledky Rozpočtové deficity se staly v posledních letech realitou. Veřejné rozpočty většiny vyspělých, demokratických a kapitalistických zemí končí v současnosti deficity. Veřejné rozpočty většiny vyspělých, demokratických a kapitalistických zemí končí v současnosti deficity.

53 Možnosti krytí státního deficitu snížit veřejné výdaje a ušetřené peníze použít na krytí deficitu snížit veřejné výdaje a ušetřené peníze použít na krytí deficitu půjčit si půjčit si zvýšit daně zvýšit daně emitovat nové peníze emitovat nové peníze Vývoj státního dluhu

54 Strukturální a cyklický deficit Skutečný rozpočet ukazuje, jaké jsou příjmy a výdaje státního rozpočtu a jejich skutečné saldo, které lze vyjádřit jako: BS = TAa + t.Y - G-TR, kde BS … skutečné saldo, TAa … autonomní daně, t … koeficient závislosti daní HDP, Y … skutečná výše HDP, G … vládní výdaje, TR … transfery

55 Strukturální a cyklický deficit Strukturální rozpočet tj. rozpočet při přirozené zaměstnanosti určuje příjmy státního rozpočtu pokud je ekonomika na úrovni potenciálního produktu. Strukturální saldo je rozdíl veřejných příjmů na úrovni potenciálního produktu a skutečných veřejných výdajů. BS * = TAa + t.Y * - G-TR *, BS * … strukturální saldo, TAa … autonomní daně, t … koeficient závislosti daní HDP, Y * … potencionální HDP, G … vládní výdaje, TR * … transfery na úrovni potencionálního produktu Y *

56 Cyklické saldo CBS = BS - BS*, Výpočet strukturálního salda a cyklického salda může pomoci odhalit, čím jsou způsobovány deficity veřejných rozpočtů, tj. zda-li jsou způsobovány poklesem HDP a mají spíše nezávislý charakter (situace, kdy skutečné saldo je nižší než strukturální) nebo zda by k deficitu docházelo i na úrovni potenciálního HDP, tj. pokud by strukturální saldo bylo záporné. Pokud by vskutku strukturální saldo bylo záporné, lze se domnívat, že veřejné výdaje jsou extrémně vysoké, případně, že daňové sazby jsou příliš nízké.

57 Veřejný dluh Veřejný dluh je souhrn všech závazků státu, proto hovoříme o veřejném dluhu. Používá se též výraz hrubý veřejný dluh. Čistý veřejný dluh vyjadřuje výši závazků státu po odečtení všech pohledávek státu. V praxi se obvykle pracuje s ukazatelem hrubé zadluženosti – pohledávky státu mohou být nejisté, nemusí být splaceny.

58 Názory na fiskální politiku klasický přístup: prosazuje pravidlo vyrovnaného rozpočtu. Domnívá se, že cenová hladina je pružná a ekonomické subjekty netrpí cenovou iluzí a že ekonomika sama dosahuje rovnovážné úrovně. Růst vládních výdajů zcela vytěsňuje soukromé spotřební či investiční výdaje, eventuálně vede k poklesu čistého vývozu klasický přístup: prosazuje pravidlo vyrovnaného rozpočtu. Domnívá se, že cenová hladina je pružná a ekonomické subjekty netrpí cenovou iluzí a že ekonomika sama dosahuje rovnovážné úrovně. Růst vládních výdajů zcela vytěsňuje soukromé spotřební či investiční výdaje, eventuálně vede k poklesu čistého vývozu keynesiánský přístup: vychází z přesvědčení, že s růstem disponibilního důchodu klesá hodnota mezního sklonu ke spotřebě, čímž dochází k poklesu hodnoty spotřebních výdajů a agregátní poptávky. Vládní výdaje či fiskální politika by tento pokles měly nahradit. Keynesiánský přístup nevylučuje deficity veřejných rozpočtů, a to ani v dlouhodobém měřítku. keynesiánský přístup: vychází z přesvědčení, že s růstem disponibilního důchodu klesá hodnota mezního sklonu ke spotřebě, čímž dochází k poklesu hodnoty spotřebních výdajů a agregátní poptávky. Vládní výdaje či fiskální politika by tento pokles měly nahradit. Keynesiánský přístup nevylučuje deficity veřejných rozpočtů, a to ani v dlouhodobém měřítku.

59 Názory na fiskální politiku monetaristický přístup: zdůrazňuje, že stát svou fiskální politikou oslabuje soukromou iniciativu, přičemž fiskální expanze vede k inflaci, nebo naopak k nezaměstnanosti. Monetaristé přišli s negativní důchodovou daní: pokud by disponibilní důchod člověka byl níž než státem zaručený příjem, stát by daný rozdíl dorovnával. monetaristický přístup: zdůrazňuje, že stát svou fiskální politikou oslabuje soukromou iniciativu, přičemž fiskální expanze vede k inflaci, nebo naopak k nezaměstnanosti. Monetaristé přišli s negativní důchodovou daní: pokud by disponibilní důchod člověka byl níž než státem zaručený příjem, stát by daný rozdíl dorovnával. teorie racionálních očekávání: zdůrazňuje, že ekonomické subjekty si na státní zásahy zvyknou a přizpůsobí tomu svá očekávání. Výjimkou tvoří názory ekonoma R. Barro, který tvrdí, že v případě deficitů veřejných rozpočtů domácnosti sníží svou spotřebu a zvýší úspory, protože vědí, že buď ony nebo budoucí generace budou muset deficit zaplatit. teorie racionálních očekávání: zdůrazňuje, že ekonomické subjekty si na státní zásahy zvyknou a přizpůsobí tomu svá očekávání. Výjimkou tvoří názory ekonoma R. Barro, který tvrdí, že v případě deficitů veřejných rozpočtů domácnosti sníží svou spotřebu a zvýší úspory, protože vědí, že buď ony nebo budoucí generace budou muset deficit zaplatit. ekonomie strany nabídky: podobně jako monetaristé zdůrazňuje ekonomie strany nabídky destimulující vliv vládních výdajů a zejména vysokých daní na podnikatelskou aktivitu. Viz Lafferova křivka. ekonomie strany nabídky: podobně jako monetaristé zdůrazňuje ekonomie strany nabídky destimulující vliv vládních výdajů a zejména vysokých daní na podnikatelskou aktivitu. Viz Lafferova křivka.

60 Konjunkturální politika souhrn všech opatření k regulaci konjunktury. Cíle konjunkturální politiky: stabilizace cenové hladiny, stabilizace cenové hladiny, vysoká zaměstnanost, vysoká zaměstnanost, zahraničně ekonomická rovnováha, zahraničně ekonomická rovnováha, trvalý a přiměřený hospodářský růst, trvalý a přiměřený hospodářský růst, spravedlivé rozdělení důchodů. spravedlivé rozdělení důchodů.

61 Magický trojúhelník Vysoká zaměstnanost Stabilizace cenové hladiny Zahraničně ekon. rovnováha

62 Magický čtverec Vysoká zaměstnanost Stabilizace cenové hladiny Zahraničně ekon. rovnováha Hospodářský růst

63 Magický pětiúhelník Vysoká zaměstnanost Stabilizace cenové hladiny Zahraničně ekonomická rovnováha Hospodářský růst Spravedlivé rozdělování důchodů

64 Konjunkturální politika Vzájemný poměr cílů není bez napětí např. cenové stability může být dosaženo na úkor plné zaměstnanosti. Protože obvykle nelze plnit cíle konjunkturální politiky současně, je nutno stanovit priority. Protože obvykle nelze plnit cíle konjunkturální politiky současně, je nutno stanovit priority. Např. nejvíce ohrožený cíl. Např. nejvíce ohrožený cíl.

65 Konjunkturální politika Prostředky KP vytvářejí v první řadě nástroje fiskální politiky, peněžní politiky (monetarismus) a politiky rozdělování příjmů. Nositeli KP jsou vedle centrální banky, vláda a účastníci mzdových jednání (zaměstnavatelé a odbory).

66 Konjunkturální politika Bariéry účinnosti KP představují různé druhy zpoždění. Rozpoznávací zpoždění: ekonomické údaje určitého období jsou známé až značnou dobu po jeho uplynutí.Rozpoznávací zpoždění: ekonomické údaje určitého období jsou známé až značnou dobu po jeho uplynutí. Rozhodovací zpoždění: těžkopádnost dem. rozhodovacích mechanismů ztěžuje včasné uplatnění rychle účinných opatření fiskální politiky.Rozhodovací zpoždění: těžkopádnost dem. rozhodovacích mechanismů ztěžuje včasné uplatnění rychle účinných opatření fiskální politiky. Akční zpoždění představuje prodlení od přijetí rozhodnutí do jeho realizace.Akční zpoždění představuje prodlení od přijetí rozhodnutí do jeho realizace. Zpoždění účinku: opatření peněžní politiky schopné rychlého rozhodování přinášejí výsledky až za poměrně dlouhou dobu.Zpoždění účinku: opatření peněžní politiky schopné rychlého rozhodování přinášejí výsledky až za poměrně dlouhou dobu.

67 Konjunkturální politika Dilematu zpoždění a obtížnosti určení správného okamžiku pro uplatnění nástrojů KP se snaží politika státu a CB vyhnout orientací na střednědobý rozvoj produkčního potenciálu (střednědobé finanční plánování a konjunkturně neutrální rozpočet).

68 Fiskální a měnová politika -pravdivost Expanzivní fiskální politiky lze dosáhnout snížením mezní daňové sazby. Restriktivní fiskální politika vede v krátkém období ke snížení nominální úrokové sazby. Progresivní míra zdanění patří mezi vestavěné stabilizátory. Mezi vestavěné stabilizátory nepatří vestavěné daně. Lafferova křivka udává vztah mezi daňovou sazbou a nominální mzdou.

69 Fiskální a měnová politika -pravdivost Mezi dlouhodobé účinky restriktivní fiskální politiky patří růst cenové hladiny. Fiskální expanze zvyšuje nabídku reálných peněžních zůstatků. Cyklický schodek státního rozpočtu je vždy vyšší než strukturální. Fiskální restrikce má tendenci snižovat poptávku po penězích. Mezi krátkodobé efekty fiskální expanze patří růst úrokové sazby.

70 Fiskální a měnová politika - anketa Restriktivní fiskální politika může mít tendenci snížit: a)cyklický deficit, b)celkový deficit, c)strukturální deficit, d)vše výše uvedené je správné, e)správné je a) i b).

71 Fiskální a měnová politika - anketa Restriktivní fiskální politika může mít tendenci snížit: a)cyklický deficit b)celkový deficit c)strukturální deficit d)vše výše uvedené je správné e)správné je a) i b)

72 Fiskální a měnová politika - anketa Mezi cíle fiskální politiky patří: a)růst reálného produktu, b)nízká míra nezaměstnanosti, c)pouze stabilita domácí měny, d)správně je a) i b), e)správné je b) i c).

73 Fiskální a měnová politika - anketa Mezi cíle fiskální politiky patří: a)růst reálného produktu b)nízká míra nezaměstnanosti c)pouze stabilita domácí měny d)správně je a) i b) e)správné je b) i c)

74 Fiskální a měnová politika - anketa Mezi vestavěné stabilizátory patří: a)podpory v nezaměstnanosti, b)vládní nákupy, c)autonomní daně, d)proexportní subvence, e)ani jedna odpověď není správná.

75 Fiskální a měnová politika - anketa Mezi vestavěné stabilizátory patří: a)podpory v nezaměstnanosti b)vládní nákupy c)autonomní daně d)proexportní subvence e)ani jedna odpověď není správná

76 Fiskální a měnová politika - anketa Pro fiskální expanzi platí a)vždy tlačí na růst úrokové míry, b)primárně sleduje růst potenciálního produktu, c)je možné ji uskutečnit prostřednictvím snížení mezní daňové sazby, d)uskutečňuje se pouze při přebytku státního rozpočtu, e)ani jedna odpověď není správná.

77 Fiskální a měnová politika - anketa Pro fiskální expanzi platí a)vždy tlačí na růst úrokové míry, b)primárně sleduje růst potenciálního produktu, c)je možné ji uskutečnit prostřednictvím snížení mezní daňové sazby, d)uskutečňuje se pouze při přebytku státního rozpočtu, e)ani jedna odpověď není správná.

78 Fiskální a měnová politika - otázka Co jsou to vestavěné stabilizátory? Popište princip jejich fungování.

79 Fiskální a měnová politika - otázka Co jsou to vestavěné stabilizátory? Popište princip jejich fungování. Tyto nástroje (např. progresivní zdanění a transfery) automaticky (tj. bez rozhodnutí vlády) snižují cyklické fluktuace ekonomiky.

80 Fiskální a měnová politika - otázka Co jsou to vestavěné stabilizátory? Popište princip jejich fungování. recese → klesající důchod nižší daňová pásma → zpomalení poklesu spotřeby expanze → rostoucí důchod vyšší daňová pásma → zpomalení růstu spotřeby

81 Obsah. 15) Obchodní politika 1. Protekcionizmus v mezinárodním obchodě 2. Regulace mezinárodního pohybu kapitálu 3. Regulace měnových kurzů 3. Regulace měnových kurzů 4. Mezinárodní ekonomická integrace 4. Mezinárodní ekonomická integrace

82 Protekcionizmus v mezinárodním obchodě Nástroje protekcionismu: - nástroje umožňující nebo omezující dovoz zboží a služeb v podobě cel, dovozních kvót, technických, hygienických a dalších požadavků na statky (mimocelní bariéry, neviditelné překážky) - nástroje umožňující nebo omezující dovoz zboží a služeb v podobě cel, dovozních kvót, technických, hygienických a dalších požadavků na statky (mimocelní bariéry, neviditelné překážky) - nástroje omezující volný pohyb kapitálu, - nástroje omezující volný pohyb kapitálu, - nástroje omezující volný pohyb osob přes hranice, - nástroje omezující volný pohyb osob přes hranice, - pevný nebo pružný devizových kurs, - pevný nebo pružný devizových kurs, - nástroje koordinující ekonomickou/hospodářskou politiku. - nástroje koordinující ekonomickou/hospodářskou politiku.

83 Protekcionizmus v mezinárodním obchodě Ekonomické cíle protekcionismu: - vysoká zaměstnanost – analýza tržní rovnováhy po zavedení cla, - vysoká zaměstnanost – analýza tržní rovnováhy po zavedení cla, - strukturální problémy – rozvoj či útlum určitých odvětví, - strukturální problémy – rozvoj či útlum určitých odvětví, - zvýšení konkurenceschopnosti - zvýšení konkurenceschopnosti Neekonomické cíle protekcionismu - ekologické, - ekologické, - strategické …. aj. - strategické …. aj.

84 Protekcionizmus v mezinárodním obchodě vysoká zaměstnanost – analýza tržní rovnováhy po zavedení cla, vysoká zaměstnanost – analýza tržní rovnováhy po zavedení cla,

85 Protekcionizmus v mezinárodním obchodě Clo - odvetné (retorzní clo) - odvetné (retorzní clo) clo používané na dovoz zboží z určité země jako odveta (retorze) za opatření namířená proti zemi dovozce. clo používané na dovoz zboží z určité země jako odveta (retorze) za opatření namířená proti zemi dovozce. - antidumpingové [antydampink-, z angl. dumping] - antidumpingové [antydampink-, z angl. dumping] ochranné clo před zahraničním dumpingem (cenovým podbízením). Účinek antidampingového cla je sporný. Aby se zabránilo zneužití, je jeho zavedení ztíženo ustanoveními WTO a povoluje se pouze ve výjimečných zdůvodněných případech. ochranné clo před zahraničním dumpingem (cenovým podbízením). Účinek antidampingového cla je sporný. Aby se zabránilo zneužití, je jeho zavedení ztíženo ustanoveními WTO a povoluje se pouze ve výjimečných zdůvodněných případech. - prohibitivní - prohibitivní prakticky znemožňující dovoz prakticky znemožňující dovoz

86 Regulace mezinárodního pohybu kapitálu Stabilizace mezinárodního pohybu kapitálu se dosahuje pomocí devizové restrikce, jejímž cílem je zabránit: - rozkolísanosti měnových kurzů, - rozkolísanosti měnových kurzů, - odlivu měnových rezerv. - odlivu měnových rezerv. Doplnění nedostatečných národních úspor - investiční pobídky ke stimulaci přílivu přímých zahraničních investic.

87 Regulace měnových kurzů Kurzové systémy: - kurzy neregulované (volný floating), - kurzy neregulované (volný floating), - kurzy regulované kurzovými intervencemi z měnových rezerv CB. - kurzy regulované kurzovými intervencemi z měnových rezerv CB. Formy intervenovaných kurzů: - kurzy fixní, - kurzy fixní, - kurzy s pásmem oscilace (okolo centrálního kurzu), - kurzy s pásmem oscilace (okolo centrálního kurzu), - řízený floating (občasné intervence). - řízený floating (občasné intervence). Cíle kurzové regulace: vliv kurzu na čistý export. - citlivost reakcí z hlediska času (znehodnocení kurzu domácí měny krátkodobě zhoršuje čistý export, až po ukončení smluv NX roste), - citlivost reakcí z hlediska času (znehodnocení kurzu domácí měny krátkodobě zhoršuje čistý export, až po ukončení smluv NX roste), - existence substitutů, - existence substitutů, - vývoj cen doma a v zahraničí, - vývoj cen doma a v zahraničí, - odvetná opatření ze zahraničí. - odvetná opatření ze zahraničí.

88 Mezinárodní ekonomická integrace Koordinace obchodní politiky - pásmo volného obchodu, - pásmo volného obchodu, - celní unie. - celní unie. Sjednocování národních ekonomik (vznik nové jednotné ekonomiky): - společný trh, - společný trh, - hospodářská a měnová unie, - hospodářská a měnová unie, Předpoklady sjednocování: - konvergující ekonomická úroveň, - konvergující ekonomická úroveň, - stabilita sjednocujících se ekonomik, - stabilita sjednocujících se ekonomik, - ochota vzdát se národních pravomocí. - ochota vzdát se národních pravomocí.

89 Mezinárodní ekonomická integrace Přínosy sjednocování národních ekonomik: - koordinace obchodních politik usnadňuje prosazování komparativních výhod, - koordinace obchodních politik usnadňuje prosazování komparativních výhod, - úspora nákladů zjednodušením obchodování a unifikací norem, - úspora nákladů zjednodušením obchodování a unifikací norem, - úspora nákladů při jednotné měně, - úspora nákladů při jednotné měně, - větší stabilita jednotné měny, - větší stabilita jednotné měny, - výhody velké diverzifikované ekonomiky, - výhody velké diverzifikované ekonomiky, - výhody velkého vnitřního trhu. - výhody velkého vnitřního trhu. Charakteristika Evropské unie a eurozóny. Předpoklady zavedení eura: - Maastrichtská konvergenční (nominální) kritéria - Maastrichtská konvergenční (nominální) kritéria - reálná konvergence (ekonomická úroveň, cenové hladiny, synchronizace hospodářských cyklů). - reálná konvergence (ekonomická úroveň, cenové hladiny, synchronizace hospodářských cyklů).

90 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Platební bilance; měnová a fiskální politika Platební bilance; měnová a fiskální politika Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola,"

Podobné prezentace


Reklamy Google