Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

CW – 05 TEORIE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulta stavební VUT v Brně © Ing. Václav Rada, CSc. Leden 2012 6.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "CW – 05 TEORIE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulta stavební VUT v Brně © Ing. Václav Rada, CSc. Leden 2012 6."— Transkript prezentace:

1 CW – 05 TEORIE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulta stavební VUT v Brně © Ing. Václav Rada, CSc. Leden PŘEDNÁŠKA Procesní řízení

2 únor 2012 BUDEME POKRAČOVAT … tentokráte něco o tom, jak řídit logistické procesy ☺ POKRAČOVÁNÍ

3 Leden 2012 LOGISTICKÉ PROCESY Problematika procesního řízení Problematika procesního řízení v logistice není rozdílná od problematiky v rozhodo- vacím procesu nebo jakém koliv jiném lidském konání…. Společným rysem je, že (vždy) přímo souvisí s realizací procesu interoperability s okolím.

4 Leden 2012 LOGISTICKÉ PROCESY Součástí problematiky procesního řízení racionalizace Součástí problematiky procesního řízení je i racionalizace rozhodovacího procesu s využitím prvků procesního řízení a s apli- kací matematického aparátu. … v logistice aplikováno na její pracovní oblast a tedy „logistickou problematiku“.

5 Leden 2010 Implementace prvků procesního řízení do rozhodovacích procesů výrazným způsobem ovlivňuje efektivitu, objektivitu a optimalizaci rozhodnutí. V celém tomto procesu je nezbytná vysoká pečlivost stanovení cílů činností a je v něm zdůrazňována velká role vědomostního managementu. Řízení a rozhodování

6 Leden 2012 LOGISTICKÉ PROCESY Z obecné definice řízení vyplývá pohled na současný management chápaný jako usku- tečňování předmětů řízení a procesů sledu- jících dosažení perspektivních cílů. Obsahuje přípravu k rozhodnutí, k vytvoření potřebných podmínek pro úspěšný průběh celého rozhodovacího procesu a také pro implementaci přijatého rozhodnutí.

7 Leden 2012 LOGISTICKÉ PROCESY

8 Leden 2012 Problematika řízení procesů je stará jak procesy samy – to znamená od nepaměti lidstva – ALE až současnost přistupuje k pro- cesům systémově a snaží se odhalením (po- psáním) jejich zákonitostí o pochopení a ná- sledně tedy i o řízení. Jak to dělat, řeší (a jisté návody dávají) růz- né metody: LOGISTICKÉ PROCESY

9 Leden 2009  empirické  empirické …vychází ze zkušeností a praktic-kých i teoretických poznatků a patří mezi zá-kladní pozorovací metody, jejichž úspěšnost je dána hlavně smysly člověka – pozorovatele a jeho analytických schopnostech LOGISTICKÉ PROCESY

10 Leden 2009  exaktní  exaktní … teoretické, jsou založené na přes- né analýze i syntéze a na indukci i dedukci či na systémovém přístupu, čímž se liší, neboť nezávisí na smyslech člověka – pozorovatele a jeho schopnostech LOGISTICKÉ PROCESY

11 Leden 2009  Mimo to existuje celá řada specifických metod typu:  scénář, strom cílů, pravidla rozhodování za nejistoty, pravidla rozhodování za rizika, tvůr- čího myšlení, morfologická analýza a jiné.  Patří sem i metody modelů zásob, hromadné obsluhy, teorie grafů, aj.. LOGISTICKÉ PROCESY

12 březen 2009 Metody Schema řazení metod METODY TVŮRČÍHO MYŠLENÍ brainstorming, brainwriting, morfologická analýza, model tvůrčího myšlení, podnětová analýza, metody zpětné vazby,… EMPIRICKÉ METODY porovnání, analogie, dotazníky, testy, experimenty, reflexe, měření,… EXAKTNÍ METODY analýza, syntéza, indukce, dedukce, abstrakce, konkretizace, historické metody, systémový přístup,…

13 Leden 2009 Metody Schema řazení metod SPECIFICKÉ ROZHODOVACÍ METODY scénář, strom cílů, pravidla rozhodování za nejistoty a za rizika, tvůrčí myšlení, morfologická analýza i metody modelů SPECIFICKÉ METODY matematické, statistické, nestatistické, grafické, scénáře, strom cílů, patentová analýza, rozhodování při neurčitosti, a nejistotě, rozhodovací tabulky

14 Únor 2010 Metody LOGISTIKA PROCESY spokojenost zákazníků politika a strategie vliv na úroveň spokojenosti spokojenost zaměst- nanců personální manage- ment zdroje ve- dení podn ika- tel- ské výs- tupy hnací síly výsledky nastupující vlivy – budoucí pojetí Logistické ovlivnění procesů

15 Leden 2009  Kvalitu logistických procesů a tedy i řetězců nelze měřit jako absolutní čísla (hodnoty), nýbrž relativně, jako porovnání k příslušným hodnotám znaků zkoumané entity. Měření a hodnocení

16 Leden 2009  Hodnoty těchto znaků musí být předem zná-  my – například zákon, norma, odborným či zkušenostním odhadem, nebo byly dosaženy v konkurenčním produktu či procesu apod.   Jsou stanoveny principy, zásady a postupy pro toto porovnávání - aby bylo na úrovni měření. Měření a hodnocení

17 Leden 2012 Měření a hodnocení kvality řízení Pro ohodnocení kvality řízení je výhodné použít dezintegraci do pěti funkcí řízení: (i) plánování (ii) organizování (iii) personalistika (iv) vedení (v) kontrolování.

18 Leden 2009 V rozhodovacím procesu je důležité vytvo- ření a posuzování jednotlivých variant řeše- ní. Pak vytipování těch, které by přinesly neúnosná rizika a následně ztráty. Posuzování variant se provádí prognozová- ním důsledkům, a to buď za podmínek urči- tosti, nebo neurčitosti, nebo za určité pravdě- podobnosti (matematické naděje). Řízení a rozhodování - posuzování variant

19 Leden 2011 Při posuzování variant a jejich důsledků lze dojít k formulaci nové varianty řešící úlohu (problém, situaci) jinak. Zpravidla se postupuje tak, že se nejdříve hodnotí jednotlivé varianty podle přijatých kritérií a potom podle váhy kritérií se určuje pořadí variant. Řízení a rozhodování - posuzování variant

20 Leden 2012 Měření a hodnocení Pro posuzování variant v rozhodovacím procesu jsou dostačující metody: - srovnávací - bodového hodnocení - váhového hodnocení.

21 Leden 2012 Měření a hodnocení Metody srovnávací se řídí zásadami s vyu- žitím kritérií – srovnatelnost, obsah, reálnost, respektování limitů, morální apod. Pro volbu vhodné varianty stačí zjistit klady a zápory jednotlivých variant a pak přijmout tu nej- vhodnější. Srovnávací metoda je použitelná především v jednoduchých případech.

22 Leden 2012 Měření a hodnocení Metoda bodového hodnocení se využívá ve složitějších případech. Stanoví se bodová stupnice – od nevyhovujících s hodnocením “0” až po plně vyhovující s hodnocením nej- vyšším např. “10” – někdy třeba i „100“. Součet bodů jednotlivých variant je určité vo- dítko vyjadřující, že varianta s největším bo- dovým ohodnocením obsahuje nejvýhodnější podmínky k dosažení stanoveného cíle.

23 Leden 2012 Měření a hodnocení Matematicky lze tuto metodu vyjádřit:

24 Leden 2012 Měření a hodnocení Jednotlivé výsledky podle bodového ohodno- cení lze také vyjádřit maticí

25 Leden 2012 Měření a hodnocení Bodové hodnocení variant nelze považovat za absolutní měřítko pro rozhodnutí – dává však informaci o pozitivech a negativech jed- notlivých variant a v podmínkách neurčitosti přináší určité měřítko.

26 Leden 2012 Měření a hodnocení kvanti- tativním vyjádřením váhy optimální váhujednotlivá kritéria kvalitativním Metodou váhového rozhodnutí lze kvanti- tativním vyjádřením váhy jednotlivých kritérií získat představu o vhodné variantě. Problémem a nejdůležitějším úkolem je určit optimální váhu pro jednotlivá kritéria. Stejně tak (přesněji řečeno – obdobně) lze pracovat i s kvalitativním ohodnocením.

27 Optimální váha pro jednotlivá kritéria: Řízení a rozhodování Leden 2012

28 Řízení a rozhodování Vyjádření maticí

29 Leden 2012 Měření a hodnocení Vyjádření váhy

30 Leden 2012 prostředek Podmínka platí i u dalších variant. Tak se obdrží hodnoty výsledků jednotlivých variant a lze je porovnat. Varianta s vyšší hodnotou “Vv” dává před- stavu o tom, že podle stanovených kritérií “K” a váhy kritérií je výhodnější než varianta jiná. Rozhodnutí v žádném případě neznamená konečný cíl, ale prostředek jak se k cíli dopracovat. Řízení a rozhodování

31 Leden 2012 Měření a hodnocení Příklad: Při řešení úkolu byly vybrány tři varianty: V1, V2 a V3. Bodové hodnocení kritérií: nevyhovuje 0 bodů vyhovující méně 1 bod vyhovující středně 2 body nadprůměrná 3 body plně vyhovující 4 body

32 Leden 2012 Měření a hodnocení Příklad - řešení:

33 Leden 2012 Měření a hodnocení Příklad - řešení: Třetí varianta má nejvyšší bodové ohodnocení.

34 Leden 2012 Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí implementací kontrolní a vyhodnocovací činností Úloha manažera však nekončí přijetím roz- hodnutí, ale jeho implementací kontrolní a vyhodnocovací činností. Musí při implementaci rozhodnutí dbát, aby úkoly byly realizovány správně. Nedbalá implementace může vést k ohrožení plnění a ke ztrátám.

35 Leden 2012 V procesním řízení existují vedle sebe dva systémy řízení: funkční a procesní. Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí

36 Leden 2012 Procesní řízení Procesní řízení je charakterizováno revolucí znalostí, jejichž nositelé jsou lidé. Znalosti nelze nikomu odebrat, ale lze je neomezeně rozšiřovat a množit. Ve znalostní společnosti je to právě duševní kapitál, který dominuje a má zcela jiné posta- vení než dříve. To vyžaduje jiný pohled na řízení útvarů. Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí

37 Leden 2012 Procesní směr Procesní směr založený na ovládání řídících a prováděcích procesů se odlišuje od funkč- ního (operačního) přístupu, běžně v rozhodo- vacím procesu využívaného, který vychází ze zásad klasického řízení. Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí

38 Leden 2010 Řízení a rozhodování - procesní řízení SPOLEČNOST PŘ Í STUP k ř í zen í Charakteristiky ř í zen í Industri á ln í společnost Funkčn í ř í zen í  dělba pr á ce  hierarchick é ř í zen í  industri á ln í člověk Znalostn í (procesn í ) společnost Procesn í (znalostn í ) ř í zen í  procesn í orientace  later á ln í ř í zen í  znalostn í člověk

39 Leden 2012 Procesní řízení Procesní řízení je založeno na principu inte- grace činností do ucelených procesů. Tedy i dílčí operace je třeba takto sjednotit. Procesy Procesy jsou ovládané procesními týmy. Každý procesní tým řídí procesy na svém stupni a podřízeným skupinám dává úkoly, které vedou k naplnění cíle. Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí

40 Leden 2012 Všechny procesní týmy musí být motivovány k dosažení optimálních výsledků a všechny stupně musí při dosahování dílčích výsledků sledovat splnění konečného cíle. Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí

41 Leden 2012 Funkční přístup Funkční přístup se zaměřuje zejména na výstupy (výsledky), což je vlastně orientace na důsledky, a ne na příčiny. Je zřejmé, že hodnocení výsledků nemusí odhalit příčiny nesplnění cíle. V okamžiku, kdy se zaměříme na výstupy, zanedbáváme principy prevence. Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí

42 Leden 2012 Řízení a rozhodování - procesní řízení maticový charakter. Procesní řízení lze poměrně dobře uplatnit v organizační struktuře, která má maticový charakter. Jedná se o klasickou liniovou strukturu do- plněnou o vloženou složku - procesní tým. Často naráží na tuhý centralismus se snahou nadřízených ovlivňovat procesy na nejnižších stupních a nést za ně odpovědnost.

43 Leden 2009 Řízení a rozhodování - procesní řízení Zůstává zde hierarchické řízení s funkčním řízením. Tato struktura je však výhodná v tom, že u- platňuje vlastnosti vědomostního člověka a podporuje týmovou práci.

44 Leden 2009 Řízení a rozhodování - procesní řízení V managementu znalostí hmotné statky ne- mají prvořadou úlohu. Můžeme je pojmenovat jako intelektuální bohatství. Jsou to dovednosti, schopnosti, zkušenosti a znalosti.

45 Leden 2009 Řízení a rozhodování - procesní řízení Znalosti (vědění) jsou dnes považovány za základní zdroj bohatství. Management znalostí Management znalostí je systematický pro- ces hledání, vybírání, organizování, analýzy a prezentování informací způsobem, který zlepšuje porozumění pracovníka specifické oblasti zájmu.

46 Leden 2009 Řízení a rozhodování - procesní řízení Jak již bylo uvedeno, znalostní pracovníci se kromě jiného vyznačují tím, že neustále své znalosti rozšiřují a využívají ve prospěch or- ganizace. Vyvstává však otázka, jak defino- vat vytváření znalostí, které produkují nějaký přínos.

47 Leden 2012 Řízení a rozhodování - procesní řízení V oblasti ekonomiky je vytváření produktiv- ních znalostí znázorněno vzorcem: PPz = Pg + Pi + Pv PPz - podnikové produktivní znalosti, Pg - procesní gramotnost (přechod na procesní myšlení a zvládnutí základních procesních dovedností), Pi - zvládnutí inteligence projektu (procesní principy, meto- dy přeprojektování procesů, metody týmové práce, vedení apod.), Pv - zvládnutí vizionářství (iniciování cílů a odstraňování slabých míst, zvyšování produktivních znalostí apod).

48 Leden 2009 Řízení a rozhodování - procesní řízení rozhodovacím procesu V rozhodovacím procesu musí vedoucí procesní skupiny (týmu) dbát: - na podporování původnosti a neobvyklosti řešení, - na řízení skupiny tak, aby byly odděleny zdroje od obsahu informací, - na zabezpečení uplatnění nezávislého osobního úsudku a zkušeností,

49 Leden 2009 Řízení a rozhodování - procesní řízení - na udržování otevřené komunikace, - na posilování sebedůvěry, - na zabránění zesměšňování, - na nepovolení rychlých řešení - na nepovolení krátkodobých výsledků, - na dosažení konsenzu.

50 Leden 2011 Řízení a rozhodování - procesní řízení Pokud není možné, přijmout a implementovat rozhodnutí (po důsledném vyhodnocení všech okolností, které mohou mít vliv na dosažení cíle), je nutné ….. Zřejmě …..

51 Leden 2012 Řízení a rozhodování - procesní řízení …. je nutné ….. Zřejmě přijmout jinak definované cíle či jinak definované kritéria. Nebo zkontrolovat, zda nedošlo k chybám. Nebo změnit přístup k vy- hodnocení výsledků či k jejich interpretaci. V každém případě jde o vysoce individuální přístup i postup !!!

52 Leden 2012  Výběr znaků kvality vhodných pro měření v logistickém procesu musí umožnit srozumi- telné, reálné a měřitelné zjištění stavu.  Znaky jsou stanoveny jednoznačně včetně požadovaných hodnot a metod jejich kvantifikace nebo je nutno znaky stanovit s ohledem na cíl měření (hodnocení). Měření a hodnocení

53 Leden 2012  Výběr musí určit znaky, které budou obra- zem kvality (splnění očekávání zákazníka), jejich počet musí být optimální (musí vy- jadřovat podstatu kvality), mají (musí) být měřitelné konečně musí zohledňovat subjekt hodnocení (výrobce, distributor, spotřebitel, ………………....). Měření a hodnocení

54 Leden 2009 Objektivní metody Objektivní metody měření znaků kvality - využívají ke zjištění hodnot stanovených měřicích přístrojů, metod a postupů – respek- tují doporučení i vnější okolnosti a vlivy - jsou reprodukovatelné (za shodných podmínek a se shodnými přístroji). Obvykle vyžadují větší počet měření, aby byla možná statistické interpretace, čímž se vyloučí náhodné vlivy a poruchy. Měření a hodnocení

55 Leden 2009 Subjektivní metody Subjektivní metody měření znaků kvality - připouští silný vliv subjektu - jsou obtížně re- produkovatelné - poskytují převážně orien- tační výsledky - jsou obvykle levnější než objektivní metody - většinou mají malou přesnost (ale dostatečnou pro účel a cíl měření) - pro kvantifikaci používají i fuzzy a slovní ohodnocení. Měření a hodnocení

56 Leden 2012 Chyby měření Chyby měření mohou být tyto: * hrubé – jsou v celém souboru identifikova- telné - jejich odchylka se vymyká - je abnor- mální * soustavné (systematické) – zatěžují každé měření - jsou to vlastě rušivé vlivy okolí, reak- ce přístrojů na prostředí, apod. * náhodné - obvykle neidentifikovatelné a většinou i neovlivnitelné – mají své zákonitosti - lze je vyjádřit směrodatnou odchylkou Měření a hodnocení

57 Leden 2009 Srovnávání skutečnosti s porovnávací úrovní Zjištěné hodnoty znaků sledované entity jsou konfrontovány se stanovenými komparativními hodnotami. Vyplyne z toho závěrečný verdikt: Měření a hodnocení

58 Leden 2009 * absolutního soudu – odpovídá versus ne- odpovídá, vyhovuje versus nevyhovuje apod. – slouží především k verifikačním účelům, pro posuzování shody, při certifikaci atd. * relativního soudu – ukazatel vyjadřuje stu- peň splnění stanovených kriterií (do jaké míry odpovídá stanovené porovnávací úrovni). Měření a hodnocení

59 Leden 2010 Pro minimalizační znaky platí vztah: Q i = U i / S i kde: Q i … je stupeň splnění znaku kvality logistického procesu jako relativní ukazatel S … stanovená hodnota porovnávací úrovně U … naměřená hodnota znaku i … sledovaná úroveň znaku (pořadí, …). Měření a hodnocení

60 Leden 2009 Určení stavu kvality Informace o splnění jednotlivých znaků kvality logistických procesů lze získat - často je dos- tačující a v obecné rovině vyhovující kom- plexní ukazatel kvality. Měření a hodnocení

61 Leden 2009 Určení stavu kvality Komplexní ukazatel kvality - v obecné ro- vině je dán vztahem: UK = suma (Q i * ν i )... pro i = 1 až n Q i... je stupeň splnění znaku kvality logistické- ho procesu jako relativní ukazatel ν i... váhový koeficient. Měření a hodnocení

62 Leden 2009 Určení stavu kvality - Určení stavu kvality - komplexní hodnoce- ní poskytuje informace o stupni celkového zlepšení logistických procesů a o posici sle- dovaného procesu ve srovnatelném prostředí. Jednočíselný ukazatel umí jako jediný zahr- nout kvalitu logistického procesu do řady eko- nomických propočtů a kalkulací. Je součástí všech aplikací metod vedoucích ke zlepšení výsledné kvality. Měření a hodnocení

63 Leden 2009 Porovnání metodanalýzy logistických systémů Porovnání metod analýzy logistických systémů Pro návrh a analýzu jednotlivých částí logis- tických systémů se používají různé metody. U fyzické části procesu, která zajišťuje sa- motný výkon logistického systému, je obvyklé použití CAD nástrojů (schopných vyjádřit to- pologii a rozvržení systémů) a simulace (do- káže vyhodnotit chování takového systému v dynamických souvislostech). Měření a hodnocení

64 Leden 2009 Porovnání metodanalýzy logistických systémů Porovnání metod analýzy logistických systémů Simulace části procesu je zaměřena na nale- zení optimálního rozvržení systému, identifi- kaci a odstranění úzkých míst, dimenzování a umístění výrobních a skladových kapacit a podobně. Měření a hodnocení

65 Leden 2009 logistický systém Pro logistický systém jako celek, včetně jeho řídicí logiky a informačních toků, jsou v závis- losti na tom, jaké logistické aktivity chceme jeho analýzou řešit, používány zejména me- tody: * statické výpočty * dynamická simulace * metody operační analýzy. Měření a hodnocení

66 Leden 2009 Dynamická simulace Je jedinou metodou umožňující postihnout chování i velmi složitých systémů v dynamic- kých souvislostech, s uvažováním: - vývoje systémů v čase - všech podstatných interních vazeb a exter- ních vlivů - náhodnosti probíhajících jevů. Měření a hodnocení

67 Leden 2009 Simulace Simulace napomáhá lepšímu porozumění procesů - její výsledky lze snadno interpreto- vat. Při použití moderních simulačních nás- trojů umožňujících tvorbu modelů blokově orientovaným způsobem, lze ze známých vlastností jednotlivých komponent systému a jeho řídicí logiky vytvořit postupně model velmi dobře vystihující chování reálného systému. Měření a hodnocení

68 Leden 2009 Simulace Simulace je poměrně náročná na metodiku provádění simulačních experimentů – je důležité umět: * zvolit potřebnou úroveň podrobnosti * simulačních modelů * simulační modely verifikovat a podobně. Měření a hodnocení

69 Leden 2009 posuzování Pro posuzování výkonnosti systémů bylo vyvinuto několik metod. CSF (Critical Success Factors) Benchmarking, ABC (Activity Based Costing), alanced Score- card atd. Měření a hodnocení

70 Leden 2009 Logistický management Moderní teorie managementu pochází při- bližně z počátku uplynulého století = oka- mžik, kdy byl učiněn první pokus dosáh- nout stanove ných cílů prostřednictvím skupinové práce. Měření a hodnocení

71 Leden 2009 Logistický management Za „otce zakladatele“ je považován F. W. Taylor (1856 – 1912), který z osobních zkušeností učedníka, dělníka, přadláka, vedoucího mechanika se stal hlavním inženýrem u americké ocelářské společnosti. Poznal důkladně a důvěrně problémy a postoje pracujících i možnosti jak zdokonalit kvalitu řízení. Měření a hodnocení

72 Leden 2009 Jeho snahou (na vrcholu pracovní a posléze i vědecké kariéry) bylo zvýšení produktivity lepší organizovaností výroby a snižováním nákladů. Zavedl vědecké metody do řízení místo teh- dy běžných metod řízení „od oka“ či podle „předchozích“ stavů. Měření a hodnocení

73 Leden 2009 Zavedl používání přesných časových sním- ků pracovních činností a přesné pohybové studie vedoucí k úsporám pracovního času (míněn čas potřebný k vykonání pracovní ope- race, činnosti). Měření a hodnocení

74 Leden 2009 Výsledky jeho práce charakterizují principy vedoucí k dosažení maxima prosperity: * nahradit empirii vědou (organizovanými vlas- tnostmi) * místo nesouladu dosáhnout harmonie ve skupinové činnosti * místo chaotického individualizmu dosáhnout spolupráce Měření a hodnocení

75 Leden 2009 * místo omezování vstupů pracovat pro jejich maximalizaci * zabezpečit rozvoj všech pracujících vedoucí k dosažení plného využití jejich schopností a dovedností. Měření a hodnocení

76 Leden 2009 Další jména: H. L. Gantt, F. a L. Gilbertovi, H. Fayol a řada dalších. Měření a hodnocení

77 Leden 2009 východiskem Dnes je východiskem moderní teorie mana- gementu rozdělení průmyslových činností: * technické (výroba) * komerční (kupování, směna, prodej) * finanční (kapitál, výzkum zabývající se jeho optimálním využitím) Měření a hodnocení

78 Leden 2009 * bezpečnostní (ochrana majetku, osob, infor- mací a údajů) * účetní (vedení financí, fakturace, mzdy a vše včetně statistik a výsledků) * manažerské (plánování, organizování, při- kazování, koordinování, kontrola). Měření a hodnocení

79 Leden 2009 principy managementu Jsou stanoveny principy managementu: * dělba práce – platí i pro manažerské, tech- nické a jakékoliv jiné pracovní činnosti – specializace činností vyžadované ekonomy * pravomoc a odpovědnost – vzájemně spo- lu souvisí a musí být dána i jejich míra (veli- kost a rozsah), což vše závisí také na hierar- chické posici nositele Měření a hodnocení

80 Leden 2009 * disciplína – dodržování pracovní kázně všech pracovníků (na všech hierarchických stupních) * jednota přikazování – každý podřízený má jen jednoho nadřízeného (přikazujícího) * jednota řízení – každá skupina činností má mít svůj jedinečný plán a jediného vedoucího * podřízenost individuálních zájmů společ- ným cílům – nesmí připustit žádný rozpor Měření a hodnocení

81 Leden 2009 * odměňování – zřejmé principy a všeobecně dostupné informace * centralizace – určuje míru koncentrace pravomocí * nadřízenost a podřízenost – musí být ska- lárem pevně a přesně daným * pořádek – každé místo je pro někoho (něco) a každá věc i osoba má své místo Měření a hodnocení

82 Leden 2009 * spravedlnost – ve vztahu nadřízený / pod- řízený i kdekoliv jinde * stabilita majetku – nepřipustit zbytnosti a zbytečnosti * iniciativa – je pojímána jako výsledek vypracování a realizace plánů * jednotný (společný) duch – nezbytný jako základ týmové spolupráce. Měření a hodnocení

83 Leden 2009 současného managementu Koncepce současného managementu vznikla v tomto století a reprezentuje kvalifikaci pracovníků i jejich motivační faktory, složitost výrobních postupů a procesů, kooperaci a její vazby, atd. Měření a hodnocení

84 Leden 2009 současného managementu Koncepce současného managementu má však i nedostatky: * dezintegraci (uzavřenost „na vlastním písečku“) * zaměření se (jen) na konečné výsledky * nedostatečná komunikace (bariéra). Měření a hodnocení

85 Leden 2009 Informační management Celý vývoj lidské společnosti spěje k informač- ní společnosti – tj. společnosti založené na toku informací = mění se i management. Prostředky informačních technologií ovlivňují nejen podnikovou oblast (průmyslovou i neprůmyslovou), ale i veškerý život. Měření a hodnocení

86 Leden 2009 Informační management Osvojení si informačních technik a prostředků je (téměř absolutní) nezbytností. V užším manažerském pojetí to má vliv na úkoly, způsoby provádění prací a s tím se mění i charakter celého podnikání. Měření a hodnocení

87 Leden 2009 Uplatnění informačního managementu Uplatnění informačního managementu jako jedné z forem logistického managementu je ve společenském životě velmi rozmanité. Dotýká se výrobních i nevýrobních oblastí, průmyslových i neprůmyslových sfér – a to včetně takových oborů jako je biologie, so- ciologie i umění. Měření a hodnocení

88 Leden 2009 Předpokladem efektivního a účelného vy- užití Předpokladem efektivního a účelného vy- užití je ve většině aplikačních případů podmí- něno procesem tvůrčí syntézy: * umění správně vybrat problémy, které svým posláním a místem v manažerské práci odpovídají požadavku efektivnosti – primární úlohou je plánování a hluboké pochopení úče- lu řešení dané problematiky spolu s rozezná- ním možných důsledků variantního řešení Měření a hodnocení

89 Leden 2009 * mít schopnost správně formulovat zvolené úlohy – předpokládá, že dokáže vyjádřit reál- nou problematiku vhodným modelem – pods- tatné jsou následující hlediska: - charakter samotného objektu zkoumání a jeho hodnocení zařazením do určité třídy - účel použití modelu a tomu odpovídající subjektivní informace - nároky na přiměřenost informačního za- jištění Měření a hodnocení

90 Leden požadavky na časové parametry dosažení výsledků - nároky na způsob práce s výsledky kvalifi- kační předpoklady kladené na řešitele i na uži- vatele výsledků - návratnost vynaložených nákladů Měření a hodnocení

91 Leden 2009 * mít k dispozici vhodné a přiměřené pros- tředky k reálnému řešení úlohy – patří sem metody a přístupy, které jsou ekonomicky hos- podárné z hlediska nasazení a nejvhodnější z hlediska zvolených kritérií – nezbytným předpokladem reálných aplikací jsou v současné době prostředky informačních systémů a informačních technologií Měření a hodnocení

92 Leden 2009 * mít vhodné spolupracovníky v daném čase a na daném místě – musí (měli by) mít pro- fesní a kvalifikační předpoklady potřebné ke zvládnutí celé šíře procesu dané úlohy + schopnost týmové spolupráce. Měření a hodnocení

93 Leden 2009 Uplatnění informačního a logistického ma- nagementu je jedna z podstatných součástí podnikatelské strategie zajišťující potřebnou efektivitu. Vyplyne to z reálných potřeb firmy k zabezpe- čení dlouhodobých cílů i charakteru činností. Z hlediska působení je vcelku nepodstatné jestli se strategie uplatnění vztáhne na část firmy nebo na celek. Měření a hodnocení

94 Leden 2009 K plnému uplatnění K plnému uplatnění je potřeba, aby byly dány obsahy a následky těchto etap procesu tvůrčí- ho manažerského myšlení (ve skutečnosti se prolínají - neměly by se zásadně předbíhat či probíhat odděleně a s přestávkami): * stanovení základního poslání firmy – stano- vení oblasti podnikání a jednotné filozofie pů- sobení firmy – stanovení představy vedení, vlastníků i pracovníků o základním podnikatel- ském záměru Měření a hodnocení

95 Leden 2009 * rozbor silných a slabých stránek firmy v porovnání s konkurencí – je potřeba znát chování konkurence i vývoj podnikatelského prostředí v oblasti, v níž firma podniká (úroveň rivality, možnost vstupu nového konkurenta, substituční a doplňkové služby, síla posice „na trhu“ daná posicí u zákazníků i u dodavatelů Měření a hodnocení

96 Leden 2009 * rozbor zdrojových možností rozvoje firmy a vytvoření specifických podnikatelských před- ností firmy – propojení silných a slabých strá- nek a jejich působení ve vztahu ke konkuren- čnímu prostředí * stanovení soustavy cílů – jejich sladění mezi sebou navzájem i vůči firmě jako celku – je to záležitost vrcholového vedení firmy – má rozhodný vliv na budoucnost firmy Měření a hodnocení

97 Leden 2009 * formulace scénářů a výběr vhodné podni- katelské strategie – scénář určuje podrobné rozpracování vybrané celkové strategie, ostat- ní se pak stávají záložními (reservními) – za- hrnuje strategii rozvoje informačních systémů a její vliv na činnosti firmy Měření a hodnocení

98 Leden 2009 * prověření vhodnosti zvolené strategie – mj. se musí prověřit dynamika a schopnost rychle a pružně reagovat na požadavky zákazníků a na změny trhu – není od věci využít možností simulovat strategii a modelovat její varianty * realizace strategie – přeměna záměrů do reality – vytvoření návazných plánů pro reali- zaci i pro další postupy. Měření a hodnocení

99 Leden 2009 Bylo by zcela jistě chybou využít informační management pouze nejjednodušším způ- sobem k manažerskému plánování a orga- nizování. Měření a hodnocení

100 Leden 2009 Průběhu informačních procesů Průběhu informačních procesů může napo- moci systémový přístup - pomůže procesy: * správně strukturovat * sladit do informačně integrovaných pláno- vacích soustav * transformovat do potřebných modelů k řeše- ní analytických a rozhodovacích funkcí * zpracovat pomocí vhodného SW do systémů umožňujících využití počítače (hl. u rozhodo- vacích a řídicích procesů). Měření a hodnocení

101 březen 2009 Reengineering Reengineering je též vhodným prostředkem je dávající plné předpoklady k úspěšnému přechodu formy na novou strategii. Dává i jistotu integrity práce s informacemi a její přechod na kvalitativně vyšší úroveň. Je ale bezpodmínečně nutné zajistit podmínky pro zvládnutí reegineeringového procesu i jeho ekonomických dopadů. Měření a hodnocení

102 Činnosti, které jsou ve firmě, společnosti či jiné organizaci (organizované skupině) běžně vykonávány. Jsou nezbytné pro realizaci hladkého průbě- hu hmotných (materiál, suroviny, výrobky, energie, atd.) i nehmotných (finance, data, informace, atd.) toků. Leden 2010 Klíčové činnosti

103 Leden 2012 ……… cw05 – p. 6


Stáhnout ppt "CW – 05 TEORIE ROZHODOVACÍCH PROCESŮ Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulta stavební VUT v Brně © Ing. Václav Rada, CSc. Leden 2012 6."

Podobné prezentace


Reklamy Google