Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociologie B AR 2014/2015 Garant předmětu a přednášející Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociologie B AR 2014/2015 Garant předmětu a přednášející Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Sociologie B AR 2014/2015 Garant předmětu a přednášející Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D.

2 Shrnutí hlavních témat – diskutovali jsme: a) O vztahu laického a vědeckého poznání reality b) O předmětu, metodě a funkcích sociologie c) O pojmu paradigma a paradigmatické struktuře v sociologii c) O faktualistickém, behaviorálním a definičním paradigma d) O podmínkách (příčinách) vzniku sociologie e) O povaze tradiční a moderní společnosti f) O práci A. Comta a jeho představách společnosti g) O etapách vývoje sociologie – klasické, empirické, návratu k velkým teoriím a soudobé sociologii h) Základy lidské společnosti – příroda nebo kultura?

3 . V JAKÉ SPOLEČNOSTI ŽIJEME? Jak označit éru soudobé společnosti?

4 . ŽIJEME V ÉŘE POZDNÍ DOBY… POSTMODERNÍ DOBĚ… V OBDOBÍ DRUHÉ MODERNITY… V ÉŘE TEKUTÉ MODERNITY… POZDNĚ MODERNÍ DOBĚ….

5 Společenské změny se stávají stejně nepřehledné, jako jsou nepřehledné snahy tuto společnost pojmenovat

6 SPOLEČNOSTI POZDNÍ DOBY (vybrané příklady možných koncepcí společnosti) Typ společnostiAutor Dílo (v původním nebo českém znění) Rok vydání(v originále, popř. překladu) PostindustriálníD. Bell The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting 1973 PostkapitalistickáP. DruckerThe Post-Capitalist Society 1993, (Postkapitalistická společnost, Management Press, 1993)

7 PostmoderníJ. F. Lyotard La condition postmoderne 1979, (Postmoderní situace, Filosofia, 1993) Postmaterialistic ká R. Inglehart The Silent Revolution. Changing Values and Political Styles among Western Public 1977 MasováS. GinerMass Society1976

8 Volného časuJ. DumazedierLa sociologie du loisir1969 LudickáJ. Huizinga Homo ludens. Vom Ursprung der Kultur im Spiel 1939, (Homo ludens: o původu kultury ve hře, Dauphin, 2000) McDonaldizovanáG. Ritzer The McDonaldization of Society 1993, (Mcdonaldizace společnosti: výzkum měnící se povahy soudobého společenského života, Academia, 1996) NeotribalistickáM. Maffesoli Du nomadisme. Vagabondages initiatiques 1997, (O nomádství, Prostor, 2002) TranskulturníW. WelschUnsere postmoderne Moderne 1987, (Naše postmoderní doba, OIKOYMENH 1993)

9 9.9. MultikulturníC. Leggewie Multi Kulti. Spielregeln für die Vielvölker- republik 1990 VěděníN. Stehr Knowledge Society 1994 ProžitkuG. SchulzeDie Erlebnisgesells chaft. Kultursoziologi e der Gegenwart 1992

10 10. PráceC. Offe „Arbeitsgesellscha ft“: Strukturprobleme und Zukunftsperspekti ven TechnetronníZ. Brzezinski Between Two Ages. America´s Role in the Technetronic Era 1970 InformačníM. Castells The Information Age: Economy, Society and Culture HyperkonzumníG. LipovetskyLe bonheur paradoxal. Essai sur la société d'hyperconsommati on 2006, (Paradoxní štěstí, Prostor, 2007)

11 . RizikováU. Beck Risikogesellschaf t - Auf dem Weg in eine andere Moderne 1986, (Riziková společnost – Na cestě k jiné moderně, SLON, 2004) TekutáZ. Bauman Liquid modernityTekutá modernita 2000, (Tekutá modernita, Mladá fronta, 2002) AkcelerujícíP. GlotzDie beschleunigte Gesellschaft: Kulturkämpfe im digitalen Kapitalismus 1999

12 V jaké společnosti žijeme?

13 BEZPRECEDENTNÍ A AMBIVALENTNÍ

14 BEZPRECEDENTNÍ Globalizovaná Individualizovaná Blahobytná Spotřební Mobilní Informační AMBIVALENTNÍ Svět je otevřenější, zároveň i křehčí a zranitelnější Život nabízí více možností a svobod, zároveň i nejistot a pochybností Můžeme si více dovolit, ale nejsme šťastnější Dožíváme se vyššího věku, ale za jakou cenu

15 15. Společnost druhé modernity je bezprecedentně GLOBALIZOVANÁ  Ambivalence Svět je otevřenější, propojenější, více o sobě víme Svět je křehčí a zranitelnější, co se nás původně netýkalo, dnes ovlivňuje naše životy Politická globalizace vede k sjednocování, unifikaci, jednotě a vzájemné pomoci Objevují se nové vlny nacionalismů, etnocentrismu, různé formy regionálního a lokálního šovinismus Ekonomická globalizace znamená více deregulace, liberalizace a privatizace, méně omezování a limitů – vytváří se prostor lidské emancipaci, posilují individuální svobody a nezávislost Ekonomická globalizace zesiluje sociální nerovnosti společností, soutěživost a solitérnost vytlačují kooperaci a solidaritu

16 Základy lidské společnosti Příroda nebo kultura?

17 Základy lidské společnosti Člověk a příroda

18 18. Člověk jako biologický tvor „Člověk je instinktivně nehotové zvíře“ (F. Nietzsche) 1) Člověk je biologický tvor a součást života přírody – souvislost lidského druhu a přírody 2) Fakticita lidské tělesnosti – člověk jinak než jako biologická bytost nemůže existovat – základní konstituenta lidské identity 3) Člověka určují biologické, genetické, anatomické, fyziologické a biochemické dispozice 4) Pokud jsou výsledky výzkumu evoluční psychologie pravdivé, znamená to, že funkční systémy našich mozků „očekávají, že se narodí do africké savany před tisíci lety“

19 19. Vznik a vývoj biologizujících koncepcí člověka v sociálních vědách Přelom 19. a 20. století - sekularizace společnosti a role vědy jako nového výkladu světa: rozvoj přírodních věd, vliv darwinismu a evoluční teorie, eugenika, rasová hygiena, frenologie Sociální darwinismus – ztotožnění principů přírodní a sociální evoluce, přirozený výběr probíhá i v rovině sociální T. Hobbes (17. st.) – člověk člověku vlkem (homo homini lupus) – člověk je egoista, touží pouze po svém zachování a k ostatním chová nedůvěru a chce je ovládnout T. Malthus (18. st.) - růst populace řadou geometrickou, prostředky obživy řadou aritmetickou- to vede k boji o život L. Gumplowicz (19. st.) – lidem vrozena vzájemná nenávist, silnější chtějí ovládnout slabší Silnou pozici získávají antroporasové teorie Vlivná nordická teorie (A. de Gobineau)– nadřazenost germánských národů, víra ve vrozené genetické dispozice „vyšší“ rasy – důraz na „čistotu krve“ – vysvětlil příčiny úpadku starověkého Egypta, Indie, Fénicie, Řecka a Říma -???

20 20. Rasové teorie a přístupy se těšily nemalé popularitě veřejnosti: Rozšiřovala se ideje, že moderní společnost se musí zbavit „lidského odpadu“ H. G. Wells (americký spisovatel) – „zbavme se se nevzdělaných davů podřadných občanů“ T. Roosvelt (americký prezident) – „společnost nemá právo dovolovat méněcenným, aby rozmnožovali své řady“ G. B. Shaw (irský spisovatel) – „jedině eugenika spasí lidstvo“

21 21. Pojetí člověka a společnosti z hlediska biologizujících koncepcí Do jaké míry lze nahlížet na člověka jako výsledek evolučního vývoje určeného biologickými, genetickými, anatomickými či biochemickými vlastnostmi? P. Bakalář (2003)– Tabu v sociálních vědách – „rozdíly ve společnosti jsou určeny vrozenými dispozicemi na úrovni biologických a genetických vlastností“ Rasová klasifikace společnosti Europoidní (45%) Mongoloidní (40%) Negroidní (11%) (mulati, mestici, zambové – celkem 4%)

22 22. VLASTNOSTMONGOLOIDÉEUROPOIDÉNEGROIDÉ Kortikální neurony (v miliardách) IQ Kulturní výdobytky Vysokévysokénízké Motorický vývojpomalejšíprostřednírychlejší Růst zubůpozdějiprostřednídříve Věk první sex. zkušenosti pozdějiprostřednídříve Věk prvního otěhotnění pozdějiprostřednídříve Délka životanejdelšíprostřednínejkratší AgresivitaNižšíprostřednívyšší Stabilita manželství Vyššíprostřednínižší Produkce hormonů Nižšíprostřednívyšší Frekvence pohlavního styku Nižšíprostřednívyšší Sekundární pohlavní znaky méně výraznéprostřednívíce výrazné (Pramen: Rushton, J.P.: Race, Evolution, and Behavior. A Life History Perpective. Transaction Publishers, New Brunscwik, 1997)

23 23. Klimatická teorie vlivu odlišného evolučního prostředí a její důsledky na kognitivní schopnosti, osobnostní charakteristiky a fyziognomii Rozdílnost prostředí vývoje různých ras kladla odlišné nároky na přežití a selekci genů Inteligence – kolonizace mírných a studených v pásem Euroasie vedla k větším požadavkům na inteligenci (obtížnější obstarávání potravy - lov, budování obydlí, přežití v zimě) Osobnost – nutnost lovit vedla k selekci genů podmiňující kooperaci, plánování a reciproční altruismus. Fyziognomie – odlišné klimatické podmínky vedly k fyziognomickým odlišnostem – pigmentace kůže, tvar lebky (dolichocefální a brachycefální)

24 . Další vybrané rozdíly mezi rasami – podle P. Bakaláře (2003) V oblasti medicíny a psychologie osobnosti -schizofrenie, psychopatie, hyperaktivita souvisí s rasovou příslušností (1. Afroameričané; 2. Indiáni; 3. Hispánci; 4. bílí Američané; 5. východní Asiaté) -citlivost na účinky psychofarmak a alkoholu (Asiaté) -odložená slast (kdo je více ochoten odkládat potěšení do budoucna?) V oblasti kriminality - podíl vražd, znásilnění a vloupání v závislosti na rasové příslušnosti (v USA 1985 Afroameričané spáchali přes 50 % napadení, loupeží a vražd, při tom tvořili jen 12 % populace) - proporcionálně zabijí černí 22x více bílých než naopak; černí znásilní 11x častěji bílou ženu než naopak V oblasti sportu Kdo vyhrál všechny běžecké disciplíny na olympiádě v Barceloně 1992? Kdo tvořil plavecké týmy? Kdo dosahuje lepších výkonů v těch oblastech sportu, které vyžadují rychlé reflexy a okamžitou fyzickou připravenost? Kdo je úspěšnější tam, kde je vyžadována koncentrace a možnost volit si vlastní tempo? Příklady baseballu a basketbalu

25 Caster Semenyová Hermafrodit vrcholového sportu

26 VRCHOLOVÝ SPORT NENÍ „NORMÁLNÍ“

27 Michael Phelps ? Sun Ming – ming ? Jao Ming ? Usain Bolt ? Vrcholový sport dosáhl svého vrcholu, přepisování rekordů přirozeným způsobem není téměř možné...

28 28. Muž a žena – jako „voda a oheň“? Pohledem evoluční teorie a moderní neurovědy 1) Stereotypy o rozdílech mezi mužem a ženou – „co se říká o ženách, co se říká o mužích“ – Když rodina v autě zabloudí v cizím městě, co udělá žena, co udělá muž? Jaká je naše stereotypní představa? 2) Výsledky odborných studií k rozdílům mezi mužem a ženou

29 29. Výsledky psychologických testů opakovaně ukazují na čtyři okruhy rozdílů: 1)Verbální úlohy (proč jsou ženy zdatnější v komunikačních schopnostech a mají rozvinutější sociální intuici?) 2)Matematika (při testech na amerických univerzitách připadá na 13 nejúspěšnejších můžu 1 žena) 3) Agresivita (83 % vrahů a 93 % opilců za volantem v USA jsou muži) 4) Vizuálně-prostorové úlohy (Není tato schopnost předpokladem mužské polygamie? Proč mají muži lepší orientační schopnosti?) – proč jsou ovšem ženy zdatnější v testech vyžadující objekto-lokační paměť?

30 30. Výzkum z 80. let 20.st. – v 37 kulturách světa Ženy preferují 1. bohatství, 2. sociální status, 3. přiměřený věk, 4. píli a ctižádost, 5. stabilitu a pevnou vazbu vztahu, 6. inteligenci, …., 10. lásku a laskavost, 11. upřímnost Muži preferují 1. možnost mít děti, 2. věrnost, 3. atraktivní tvar těla

31 31. Revitalizace biologizujících koncepcí Sociobiologie Sociálního chování se vyznačuje biologickými základy

32 32. Revitalizace biologizujících koncepcí Sociobiologie Rozvoj přírodních věd (genetika, neuorověda, molekulární biologie) a jejich prestiž opět zvýznamňuje biologické základy člověka E. Wilson (1975): Sociobiologie: nová syntéza – upozorňuje na význam vrozených dispozic, nezpochybňuje však vliv sociálního a kulturního prostředí, roli výchovy Sociobiologie je nový obor, který představuje systematické studium biologických základů sociálního života R. Dawkins (Selfish Gene Theory – teorie sobeckého genu) – představa toho, že mechanismus darwinistického přírodního výběru se odehrává na úrovni genů - základní evoluční jednotkou jsou geny - (tzv. genocentrický přístup). Jak vysvětlit altruistické chování v přírodě? Jde skutečně o altruismus?

33 33. Revitalizace biologizujících koncepcí – sociobiologie Epigenetická pravidla – představují univerzálie lidské společnosti a kultury (percepce barev, mimika, exploatabilita) E. Wilson si uvědomuje vzájemnou odlišnost kultur, nicméně tvrdí, že tyto kultury mají více společných – univerzálně platných rysů, než vzájemných rozdílů Eidyloni (chování ovládáno geny) a Xenidrini (chování ovládáno kulturou)– bytosti z daleké galaxie (scifi příběh od Wilsona, kde poukazuje k významu společných kulturních univerzálií – epigenetických pravidel Epigenetická pravidla – geneticky podmíněné univerzálie společné lidstvu - tabu incestu a univerzalita krásy

34 34. Základy lidské společnosti Člověk a kultura

35 35. Současně intenzivní snahy „odbiologizovat“ kulturu – význam učení, zdůrazňování kulturní a sociální sféry pro vytváření lidské osobnosti - rozvoj kulturní antropologie (etnologický, etnografický, antropologický výzkum) - významná role americké kulturní antropologie, vliv E. Durkheima a jeho žáků (Americký kulturní antropolog F. Boas v roce 1911) – „antropologická data nás učí větší toleranci vůči formám civilizací, které se liší od naší vlastní, a že bychom se měli naučit pohlížet na cizí rasy s větší sympatií a s vědomím, že všechny rasy v minulosti přispěly určitým způsobem ke kulturnímu pokroku, takže budou schopny rozvíjet zájmy lidstva, pokud se jim dostane vhodné příležitosti“.

36 36. Funkce kultury: a) vyjadřuje stav vývoje společnosti a je vyjádřením její identity b) základním předpokladem přežití a rozvoje společnosti c) reguluje vztahy jedinců a skupin Obsah kultury (hmotné a nehmotné produkty) Materiální (způsob přetváření krajiny, podoba měst, architektura,)…ty často symbolizují duchovní hodnoty (myšlenky, vědu, umění…) Dimenze kultury (univerzální a specifická) Co lze označit jako kulturní univerzálie, co je kulturními specifika?

37 37. Řeč a jazyk Je nějaký vztah mezi tím, jakým jazykem mluvíme a tím, jak vnímáme svět? Vnímají různé kultury na základě specifické lingvistické výbavy svět různým způsobem? Sapir a Whorfova teorie: a) Veškeré myšlení je jazykové b) Každý jazyk vytváří specifickou vizi reality c) Jednotlivé obrazy reality, konstruované různými jazyky, se vzájemně liší Sapir s Whorfem zkoumali jazyk kmene Hopiů a srovnávali jeho gramatiku se standardními evropskými jazyky

38 38. Hopiové neznají minulý, přítomný a budoucí čas – jiné chápání temporality (jejich jazyk lépe vyhovuje paradigmatu relativistické a kvantové fyziky!) V jazyce Hopiů převažují slovesa – obraz světa je procesuální V evropských jazycích hrají dominantní úlohu podstatná jména – obraz světa je substanciální Hopiové mají pro všechny létající předměty jediné slovo, typy staveb rozlišují pouze na základě umístění v prostoru a nemají slova pro trojrozměrné součásti budov – chodba, hala, pokoj, sklep, půda, předsíň

39 39. Kultura a její vliv na člověka a společenský život – význam socializace jako procesu učení a osvojování kultury Kultura je implicitní znalost světa, typická nadindividuálním a historickým rozměrem a produkována životy mnoha generací - její vliv na společenský život jednotlivců probíhá na základě SOCIALIZACE Proces socializace jako předpoklad „zespolečenštění“ člověka - člověk se nerodí lidským, ale lidským se stává Socializace je univerzálním kulturním prostředkem k zajištění kontroly chování a myšlení členů společnosti Cílem socializace je zformovat bytost, která se bude o samotě chovat tak, jako by byla pod stálým dohledem druhých lidí Socializace je nezastupitelný proces – to dokládá řada poznatků nesocializovaných jedinců (například vlčích dětí nebo tzv. případ „divokého chlapce z Aveyronu“) – socializace primární a sekundární V průběhu socializace se učíme SOCIÁLNÍM ROLÍM

40 40. Sféry socializace 1) Sociální interakce – učení se sociálním rolím, navazování sociálních vztahů a vazeb (utváření představ a pocitů příslušnosti ke skupinám, pospolitostem, vědomí sounáležitosti) 2) Enkulturace - včleňování individua do sociokulturního kontextu skupin – výzkumy M. Meadové ( ): a) namlouvání v mezikulturní perspektivě (výzkum vztahu anglických děvčat a amerických vojáků v době druhé světové války) b) mužská a ženská role ve třech primitivních společnostech (výzkum mužské a ženské role u tří kmenů na Nové Guineji) c) dospívání na Samoi – (výzkum obrazu dospívání mládeže na ostrově Tau) 3) Personalizace - (vytváření osobnosti, vlastní identity, začátek hledání a znovunalézání rovnováhy mezi osobní svobodou a sociální konformitou)

41 41. Etapy socializace a) raná (závislost na rodičích) b) v dětství (škola, zájmové skupiny) c) mladistvých (škola, kamarádi, vrstevníci) d) mladých dospělých (pracovní kontakty, VŠ studium, vlastní rodina) e) v dospělosti (zaměstnání, zájmy, aktivity, rodina) f) ve stáří (omezení sociálních kontaktů, důchod, příprava na smrt)

42 42. Resocializace Resocializace - rozpad dosud přijímaných hodnot a vzorců jednání a přijetí radikálně nových a odlišných Například mezní situace vězňů v koncentračních táborech – psycholog Bruno Bettelheim pozoroval vězně v Dachau a Buchenwaldu: a)Vzdor b) Regrese k infantilnímu chování c) Resocializace


Stáhnout ppt "Sociologie B AR 2014/2015 Garant předmětu a přednášející Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google