Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základní pojmy, principy a zákony Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základní pojmy, principy a zákony Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 1."— Transkript prezentace:

1 Základní pojmy, principy a zákony Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 1

2 Obsah. 1.Vzácnost a užitečnost. 2.Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3.Princip utopených nákladů 4.Efektivnost 5.Paretovské optimum (Pareto-optimality) 6.Konkurence a inovace 7.Mezní (přírůstkové) veličiny 8.Zákon klesajících mezních výnosů a zákon klesajícího mezního užitku 1.Vzácnost a užitečnost. 2.Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3.Princip utopených nákladů 4.Efektivnost 5.Paretovské optimum (Pareto-optimality) 6.Konkurence a inovace 7.Mezní (přírůstkové) veličiny 8.Zákon klesajících mezních výnosů a zákon klesajícího mezního užitku

3 Efektivnost Chceme-li vyprodukovat nějaký výstup, musíme k tomu použít nějaké vstupy. Většina výstupů má podobu statků, tedy zboží a služeb, které uspokojují naše potřeby. V některých případech může být výstupem přímo dané uspokojení – např. když si čteme knihu, tak je výstupem uspokojení (užitek) z této četby. Výstupem mohou být také výrobní prostředky, které budou složit k výrobě jiných statků.

4 Efektivnost Přeměna vstupů na výstupy se děje v nějaké černé schránce. Vstupy jsou obvykle označovány jako výrobní faktory. Ke standardním výrobním faktorům patří půda, práce a kapitálové statky. Změna množství těchto faktorů při nezměněné kvalitě představuje extenzivní faktor. Za vstupy mohou být považovány také intenzivní faktory jako jsou znalosti, schopností, dovednosti, zlepšení organizace, managementu apod.

5 Efektivnost Veličina vyjadřující množství výstupů z jednoho vstupu je efektivnost. Efektivnost můžeme vyjádřit jako poměr mezi celkovým výstupem a celkovým vstupem. Takové vyjádření je velmi názorné pokud dokážeme všechny vstupy agregovat do jediného celkového vstupu tzv. souhrnný input vstupních faktorů SIF.

6 Efektivnost Vstupy a výstupy je potřeba nějak ocenit. Nejjednodušším způsobem je přiřadit vstupu či výstupu cenu, za kterou jej lze prodat či koupit. Ocenit lze i nehmotné vstupy a výstupy. Vstupy a výstupy je potřeba nějak ocenit. Nejjednodušším způsobem je přiřadit vstupu či výstupu cenu, za kterou jej lze prodat či koupit. Ocenit lze i nehmotné vstupy a výstupy. Při peněžním ocenění mají vstupy podobu nákladů, výstupy podobu výnosů, respektive příjmů. Při peněžním ocenění mají vstupy podobu nákladů, výstupy podobu výnosů, respektive příjmů. Při peněžním ocenění je potom rozdíl mezi výnosy a náklady ziskem či ztrátou. Jejich podíl je efektivnost.

7 Efektivnost Pro podnikatele je výstupem celkový příjem TR (tržba) a vstupem jsou celkové náklady TC. Rozdíl obou veličin je zisk EP, pro který podniká EP = TR - TC EP = TR - TC Podíl obou veličin je efektivnost Ef = TR / TC TC FC VC TR

8 Efektivnost Tyto vztahy umožňují znázornit všechny čtyři veličiny TR; TC; Ef; EP v jediném diagramu: Tyto vztahy umožňují znázornit všechny čtyři veličiny TR; TC; Ef; EP v jediném diagramu: TR/TC EP

9 Efektivnost Tyto vztahy umožňují znázornit všechny čtyři veličiny TR; TC; Ef; EP v jediném diagramu: Tyto vztahy umožňují znázornit všechny čtyři veličiny TR; TC; Ef; EP v jediném diagramu: TR TR/TC

10 Paretovské optimum (Pareto-optimality) Ekonomický systém je ve stavu paretovského optima tehdy a právě tehdy, pokud nelze zvýšit užitek kohokoli, aniž by se snížil užitek kohokoli jiného. Paretovské zlepšení je potom takové zlepšení, kdy si alespoň někteří účastníci polepší – zvýší svůj užitek, aniž by se jiným účastníkům užitek snížil. Může dokonce nastat situace, že si všichni účastníci užitek zvýší a nikdo nesníží.

11 Paretovské optimum Reálné ekonomické situace nejsou zpravidla paretooptimální. Předpokládejme, že osoba A začne produkovat a nabízet nový výrobek, který začne být vysoce poptáván, a v důsledku tohoto objevu, a jím vyvolané poptávky, poklesne poptávka po výrobcích osoby B.

12 Konkurence a inovace Konkurence je určitým druhem soutěže. Vyhrává v ní právě ten, kdo je schopen statky, které poptáváme, nabídnout v co nejvyšší kvalitě, za co nejnižší cenu. Konkrétním příkladem toho, kdy je každý z nás vystaven konkurenci, je např. profesní trh, tedy trh, na kterém nabízíme své služby, tj. hledáme zaměstnání.

13 Konkurence a inovace Pokud jsou někde vytvářeny velké zisky, vstoupí do tohoto odvětví, je-li to možné, další výrobci. Konkurence se zde vyostří, neboť poptávka spotřebitelů se rozprostře mezi více producentů, takže na každého producenta připadne menší podíl celkové produkce, a zisky se „vypaří“.

14 Konkurence a inovace Inovace je záměna starého (dosavadního) za nové, lepší. Inovace se může týkat výrobku, technologie, nových vstupů, organizace, marketingu, řízení, vzdělávání apod. Inovace mohou být také různě intenzivní. Inovace buď šetří náklady, nebo zvyšuje užitek nebo má kombinované důsledky. Inovace jsou základním způsobem zvyšování efektivnosti.

15 Konkurence a inovace Inovace je pro podnikatele zásadním zdrojem růstu konkurenceschopnosti, potřebného růstu efektivnosti a tím i jeho zisku. Významné inovace mohou vést až k monopolnímu postavení podnikatele, které může být jen dočasné, až do vstupu kopírujících podnikatelů či nových inovací. Realizace inovací přináší rovněž určité riziko, neboť realizace dosud nevyzkoušených postupu se nemusí vždy zdařit. Inovace mohou být také různě intenzivní.

16 Mezní (přírůstkové) veličiny Při zkoumání ekonomické reality hrají důležitou roli veličiny, které popisují změny, tj. přírůstky, tempo změny nebo indexy stavových či tokových veličin. Mezními přírůstkovými veličinami se nazývají ty přírůstky, které vyjadřují o kolik se změní daná veličina, pokud se změní (vzroste) vstup na, kterém veličina tato veličina závisí o jednotku nebo určitý počet jednotek. Mezními přírůstkovými veličinami se nazývají ty přírůstky, které vyjadřují o kolik se změní daná veličina, pokud se změní (vzroste) vstup na, kterém veličina tato veličina závisí o jednotku nebo určitý počet jednotek.

17 Mezní (přírůstkové) veličiny Mezní užitek: o kolik se zvětší celkový užitek, pokud zvýšíme spotřebu statku o další jednotku (případně určitý počet jednotek). Mezní náklady: o kolik se zvětší celkové náklady, pokud zvýšíme produkci o další jednotku (případně určitý počet jednotek). Mezní příjmy: o kolik se zvětší celkové příjmy, pokud zvýšíme produkci o další jednotku (případně určitý počet jednotek).

18 Mezní (přírůstkové) veličiny Pokud je přírůstek příjmů/užitku (mezní příjmy nebo mezní užitek) vyšší jak přírůstek nákladů (mezní náklady), vyplatí se danou variantu realizovat. vyšší jak přírůstek nákladů (mezní náklady), vyplatí se danou variantu realizovat. MR (MU) ≥ MC MR (MU) ≥ MC Tedy zvyšujme např. počet vyráběných kusů, dokud z toho ještě bude zisk.

19 Zákon klesajících mezních výnosů a zákon klesajícího mezního užitku Zákon klesajících mezních výnosů říká, že pokud zvětšujeme množství jednoho vstupu, dříve nebo později začne přírůstek výstupu klesat. Tento zákon platí, i pokud zvyšujeme všechny jednotky vstupu. V takovém případě hovoříme o klesajících výnosech z rozsahu. V takovém případě hovoříme o klesajících výnosech z rozsahu.

20 Zákon klesajících mezních výnosů

21

22 Zákon klesajících mezních výnosů a zákon klesajícího mezního užitku Zákon klesajícího mezního užitku říká, že pokud v odpovídajícím časovém intervalu zvětšujeme spotřebu určitého statku, tak dříve nebo později mezní užitek z další jednotky statku začne klesat. Zákon klesajícího mezního užitku říká, že pokud v odpovídajícím časovém intervalu zvětšujeme spotřebu určitého statku, tak dříve nebo později mezní užitek z další jednotky statku začne klesat.

23 Zákon klesajícího mezního užitku

24

25 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Základní pojmy, principy a zákony Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 1."

Podobné prezentace


Reklamy Google