Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Michal Šafář, Ph.D.. Sociální psychologie I Obsah přednášky I  Sociální psychologie –místo v systému, základní přístupy,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Michal Šafář, Ph.D.. Sociální psychologie I Obsah přednášky I  Sociální psychologie –místo v systému, základní přístupy,"— Transkript prezentace:

1  SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Michal Šafář, Ph.D.

2 Sociální psychologie I Obsah přednášky I  Sociální psychologie –místo v systému, základní přístupy, geneze  Sociální percepce – efekt primarity, self-efficacy, afiliace, atraktivita, láska  Postoje - definice postoje, složky, předsudky, změna postojů – kognitivní disonance  Jedinec a skupina – dyáda, malá sociální skupina, pozice, role, status, dynamika, vývoj, typy vedení, sociální facilitace a zahálení, sociální polarizace a deindividuace  Sociální komunikace pojem, druhy, formy, empatické naslouchání, zpětná vazba.

3 Sociální psychologie - geneze vzniku  Proč je potřeba sociální psychologie ? "Kdyby psychologie, která se zabývá vlohami, pudy, motivy a záměry jednotlivého člověka včetně jeho jednání a vztahů k bližním, vyřešila všechny tyto souvislosti, ocitla by se před zcela novým úkolem. Musela by vysvětlit překvapující skutečnost, proč toto individuum, které se pro ni stalo srozumitelným, za určité podmínky cítí, myslí a jedná zcela jinak, než jak by se to dalo od něho očekávat. Tou podmínkou je zařazení do lidské skupiny nebo davu“ S. Freud 1921

4 Sociální psychologie - geneze vzniku  Norman Triplet Sociální facilitace  Theodor Schjelderup-Ebbe Klovací řád  Jacob Levi Moreno Psychodrama, sociometrie  Elton Mayo Hawthornský experiment  Kurt Lewin Styly řízení sociálních skupin

5 Sociální Ψ – experimentální milníky  Solomon Asch (1951 – 1956) Sociální vliv, sociální konformita „ Test zrakového vnímání“, porovnání délek čar na kartičkách Sedm testovaných osob, dvanáct kartiček Šest spolupracovníků experimentátora odpovídalo v některých případech špatně – 75 % testovaných osob reagovalo konformně– odpověděli jako ostatní i když byli přesvědčeni, že je to špatně.

6 Sociální Ψ – experimentální milníky  Stanley Milgram (1963) Poslušnost (obedience)  Experiment s učením  Účastníci obdrželi finanční odměnu (4 $)  Vylosován učitel a student (spolupracovník experimentátora)  Za špatnou odpověď elektrický šok  Informace, že šoky bolí, ale nezpůsobují poškození a neohrožují studenta.

7 Sociální Ψ – experimenty I

8 Sociální Ψ – experimentální milníky  Philipe Zimbardo (1971) Standfordský vězeňský experiment  Inzerát - 15$ denně za účast na 14 denním pobytu v simulovaném vězení.  Na inzerát se přihlásilo 70 zájemců, na základě psychotestů vybráno 20 psychicky nejodolnějších, náhodně rozděleni na dozorce a vězně.  Po pěti dnech musel být experiment předčasně ukončen, kvůli vystupňovanému sadismu dozorců a špatnému psychickému stavu vězňů.

9 Sociální Ψ – experimentální milníky

10 Sociální psychologie Vymezení:  se pokouší porozumět a vysvětlit, jak je naše prožívání a chování ovlivněno aktuální, implikovanou (nepřímou, podmíněnou) nebo imaginativní přítomností ostatních  zkoumá všechny způsoby, jak je naše prožívání a chování ovlivněno druhými

11 Sociální psychologie v systému věd Základní psychologické disciplíny Speciální psychologické disciplíny Aplikované psychologické disciplíny obecná psychologie *patopsychologie *pedagogická psychologie * vývojová psychologie *psychodiagnostikapsychologie sportu * sociální psychologie *zoopsychologieklinická psychologie * psychologie osobnosti *neuropsychologiepsychologie zdraví * psychopatologiebiopsychologiepsychologie práce experimentální psychologiepsychohygienavojenská psychologie psychologická metodologiepsychometrieinženýrská psychologie dějiny psychologiediferenciální psychologieporadenská psychologie

12 Sociální psychologie v systému věd

13 Sociální psychologie Základní přístupy:  Psychoanalytický přístup  Behaviorální přístupy  Kognitivní přístup  Humanistický přístup - Věda pre-paradigmatická (nemá jednotnou teorii, metodu, předmět zkoumání)

14 Psychoanalytický přístup  S. Freud, T. Adorno, E. Fromm, K. Horney Z ranné dětské zkušenosti a z pudových sil v nevědomí lze odvodit a interpretovat sociální chování. Zaměření na:  psychologii davu  vůdcovství  autoritářskou osobnost  totalitní společnost (fašisimus a komunismus)  neurotickou potřebu lásky, vysvětlení lidské agresivity,...

15 Autoritářská osobnost  Jedná se o osobnost, jež má dispozice k předsudkům (rasovým, etnickým)  Silný vztah k moci – submisivní vůči autoritě a současně nepřátelský a opovržlivý vztah vůči lidem s nižším postavením.  Špatně snáší nejistotu a je konvenční a nepřizpůsobivá.  Silná tendence kategorizovat ostatní lidi do skupin MY a ONI a svou vlastní skupinu (MY) chápe jako nadřazenou

16 Autoritářská osobnost  Drsná a pedantská výchova v dětství  Rigidní obraz, černo-bílé vidění světa  Silné nevědomé pocity nenávisti vůči rodičům přetransformované do nepřátelského chování vůči „slabším odlišným“ ve svém okolí.  Příčiny:

17 Behaviorální přístupy B. F. Skinner, J. B. Rotter, A. Bandura Sociální chování lze vysvětlit z teorií učení Příklady teorií:  místo kontroly (LOC)  observační učení Obsáhly celou oblast sociální psychologie z pohledu teorie učení

18  Osobnostní charakteristika vztahující se k zvládání náročných životních situací  Internalisté - vnitřní místo kontroly pocit že řídí a ovládají svůj život, odpovědnost, předpověditelnost  Externalisté - vnější místo kontroly vnímají vliv osudu, náhody, štěstí, neznámých sil  Náročné životní situace lépe zvládají internalisté Místo kontroly (LOC)

19 Kognitivní přístupy E. C. Tolman, F. Heider, H. A. Simon „Jak si lidé vytvářejí dojem o jiných lidech a sobě samých?“ Důraz na kognitivní procesy, subjektivní vnímání a hodnocení reality. Příklady teorií:  kognitivní mapy  atribuční teorie

20  Dlouhodobě nejlepší student napíše čtvrtletní písemnou práci na nedostatečnou.  Ve Velké Pardubické vyhraje kůň s nejhorším kurzem (outsider) Kauzální atribuce

21  Obecná tendence přisuzovat příčiny jevům (úspěchům a selháním) v našem životě Kauzální atribuce

22 Humanistické přístupy C. Rogers, A. Maslow Svobodná vůle, individuální zkušenost, seberealizace Důraz na prožívání, vnitřní zkušenost, život jedince v jeho přirozeném prostředí Kvalitativní metody, zakotvená teorie

23 Sociální percepce - efekt primarity  Pro výsledný dojem ze situace má zásadní význam v jakém pořadí jsou informace prezentovány.  Pennigton (1982) – „Falešný soud“ Pořadí argumentů ovlivňovalo rozsudek poroty  Další výzkumy Prvního dojmu se neradi vzdáváme – zejména pokud je negativní U pozitivního prvního dojmu je změna snazší

24 Sociální percepce – self-efficacy  Důvěra ve vlastní zdatnost (self-efficacy) je zásadní charakteristikou ovlivňující okolí a v důsledku i vlastní výkon (A. Bandura, 1989)  Experiment – Porovnání fyzické síly mužů a žen Falešná zpětná vazba – zvyšovala self-efficacy u žen a snižovala ho u mužů Výsledek – ženy dosahovaly v testu síly stejné výsledky jako muži

25 Sociální percepce – self-efficacy  Ovlivňuje a působí prostřednictvím: Myšlení (vysoká sebeúčinost = vysoké cíle) Motivace (vysoká sebeúčinost = vytrvalost a odolnost vůči neúspěchu) Emoce (vysoká sebeúčinost = nižší stres a úzkost)

26 Sociální percepce - atraktivita  Atraktivita – tendence vyhledávat přítomnost druhého, spojená s pozitivními pocity.  Faktory atraktivity expozice podobnost (postojů, socioekonomických charakteristik, preference volnočasových aktivit) komplementarita interpersonálního stylu (submise X dominance)

27 Sociální percepce - láska  Láska – kladný, silný emocionální vztah k jiné osobě  Druhy lásky (Lee, 1988) eros – láska erotická, důraz na fyzickou krásu a přitažlivost, ludus – hravá láska, bez svazku nebo žárlivosti storge – láska kamarádská s malým důrazem na vášeň pragma – racionální láska řízená osobním prospěchem mania – volná láska založená na uspokojení sexuální potřeby agapé – altruistická, zaměřená na péči o druhého

28 Sociální percepce - láska  Teorie lásky podle Sternberga (1988) Intimita (důvěrnost) – míra emoční blízkosti, důvěry s níž se svěřujeme druhému Touha (vášeň, pobláznění) – stupeň intenzivní emoční a sexuální přitažlivosti pociťované ke druhému Závazek (oddanost) – stupeň úmyslu, rozhodnutí setrvat ve vztahu s druhým

29 Postoje Vymezení:  hodnotící vztah  sklon ustáleným způsobem reagovat na předměty, osoby, situace a sebe sama  připravenost reagovat určitým způsobem na motivačně závažný podnět  naučená přednastavení k celkově příznivé nebo nepříznivé reakci na daný objekt, osobu či událost  poznatky, city a tendence jednat ve vztahu k rozličným předmětům a jevům ve světě individua

30 Postoje Charakteristika:  uspořádávají svět do přehlednější struktury (to co nám někdy uškodilo - záporný postoj - v budoucnu se tomu vyhneme a naopak)  patří do struktury dynamiky osobnosti - motiv (pomoci babičce přes cestu- cítit se slušným člověkem), - postoj (slabším a nemohoucím se má pomáhat ) - vlastnost (altruismus)  jsou naučené v průběhu života - v rodině a od tzv. významných druhých

31 Postoje Struktura:  Postoj má tři složky: 1. Kognitivní (informace a vědomosti o předmětu postoje) 2. Afektivní ( - + a intenzita postoje) 3. Behaviorální (připravenost jednat určitým, typickým způsobem)

32 Postoje  Dodnes se vede spor zda skutečně má postoj tři složky - Lapier (1934) - experiment s Američany čínské národnosti při ubytování v hotelech - chování není v souladu s postoji - Ajzen (1988) - lidé se chovají v souladu se svými postoji - ty se však liší svou globálností a konkrétností

33 Změna postoje Ano Ne Podporujete trest smrti ?

34 Změna postoje Ano Ne Podporujete trest smrti ?

35 Změna postoje Ano Ne Podporujete trest smrti ?

36 Změna postoje Charakteristika postoje ve vztahu k jeho změně  Extrémnost – čím je postoj extrémnější, tím je odolnější ke změně  Multiplexita – množství faktů které podporují postoj Více faktů – lze snáze měnit intenzitu Méně faktů – lze snáze změnit v protiklad  Konzistence – soulad postojů (čím vyšší konzistence, tím odolnější vůči změně)  Síla a množství uspokojovaných potřeb – čím více, tím vyšší odolnost vůči změně  Centrálnost x periférnost – čím je postoj centrálnější (vztažený k důležitější hodnotě) tím je odolnější vůči změně

37 Změna postoje – kognitivní disonance  Kognitivní disonance (myšlenkový nesoulad) Objevuje se, když se naše postoje dostanou do rozporu Pokud se dostaneme do stavu kognitivní disonance, tak:  změníme některý z rozporných postojů  nebo přidáme nový postoj, který umožní reinterpretaci situace  Festinger, Schachter – výzkum u Apokalyptické sekty „Konec světa nenastal díky našim motlitbám“

38 Specifické postoje – předsudky a stereotypy  Předsudek – silně emočně nabitý, kriticky nezhodnocený postoj utváří se na základě náboženské víry či ideologického přesvědčení, nezávisí na aktuální situaci a neopírá se o porozumění  Stereotyp – souhrn postojů o osobnostních charakteristikách celé skupiny lidí hodnocení jedince podle vlastností přisuzovaných skupině

39 Sociální skupina  Sportovní tým, školní třída, klienti na kurzu = malá sociální skupina 1. komunikující tváří v tvář 2. mající vytvořeny důvěrné vzájemné vztahy 3. se společnými normami, zájmy a cíli 4. pocit skupinové identity - MY  Členění skupin  Podle vzniku primární x sekundární  Podle spontánnosti formální x neformální  Podle členství vlastní x nevlastní x referenční

40 Struktura sociální skupiny I  Pozice  Status  Role dlouhodobé, situační Typy rolí ve skupině: formální Vůdce neformální socioemocionální problémový

41 Struktura sociální skupiny II  Jiné členění alfa - imponující vůdce beta - expert gama - pasivní, přizpůsobiví, konformní omega - okraj skupiny P - typický protivník  Konflikt rolí inter a intra rolový

42 Struktura sociální skupiny III  Sociální normy závazný způsob chování členů skupiny sankce a odměny institucionální, voluntaristické, evoluční

43 Skupinová dynamika I  Skupinová koheze  uspokojováním osobních potřeb  společný cíl  přátelská atmosféra  sympatie členů  skupinový deviant (outsider, gama)  soutěžení s jinou skupinou  vnější nepřítel

44 Skupinová dynamika II  Mírné napětí pro sportovní tým může být přínosem  Ve škole a při volnočasových aktivitách spíše NE - důraz na důvěru a bezpečí ve skupině  Skupinová tenze

45 Skupina v zátěži  Mírná zátěž Zvyšuje se skupinová koheze Zvyšuje se orientace na cíl Zvyšuje se komunikace Autoritativnější vedení Menší ohled na potřeby jednotlivých členů Náznaky konfliktů

46  Vysoká zátěž Klesá koheze, zvyšuje se tenze Klesá kooperace, rozpory v motivaci Nepřátelská atmosféra, agresivní komunikace Zkreslování situace Skupina v zátěži

47 Jedinec v nové skupině  Pocity jedince v nové skupině  nejistota z neznámého  pocity úzkosti, nedostatečnosti, obavy, agrese  nedůvěra  Typické chování  pozorování ostatních  vyčkávání, co se bude dít  nízká aktivita

48 HLEDÁNÍ DOSAHOVÁNÍ KONFLIKT CÍLE KOOPERACE Čtyři etapy rozvoje skupiny

49 Hledání  závislost na vedoucím - on nejlépe ví, jak a co se má dělat  každý jednotlivec se soustředí na sebe  jak se zařadit  jak mnoho mám síly a moci  co se ode mne očekává  zdvořilé testování  být ve střehu a opatrný  nejistota, obrany

50 Konflikt, protest  zesilují osobní pocity  zvyšuje se zájem o ostatní  potřeba sebeprosazení, hledání svého místa  objeví se první konflikty  frustrace

51 Kooperace a utváření norem  vztahy nadřízenosti a podřízenosti přijaty  skupina se stává organizovanou  vytvářejí je týmové dovednosti  ustanovují se postupy a systémy  orientace na výkon a cíl

52 Dosahování cíle  dospělost skupiny  každý má svoji roli  lidé cítí vzájemnou závislost  blízkost  flexibilita, efektivnost  vzájemná podpora  sdílení, tolerance

53 Skupina a výkon jedince  Přítomnost druhých zvyšuje motivaci zvyšuje výkon snižuje výkon (Zajonc 1976)   Sociální zahálení Čím více jedinců se podílí na činnosti, která má pouze jeden výsledek, tím nižší úsilí každý jedinec vynakládá.  Sociální facilitace  Pouhá přítomnost druhých zvyšuje výkonnost jedince (1898 Triplet, 1937 Cher)

54 Skupinová polarizace  Skupinové rozhodnutí bývá rizikovější, než rozhodnutí kteréhokoliv z jejich členů samostatně. (J. A. F. Stoner, 1961) rozdělení odpovědnosti navozuje větší počet bezpečí, difuzi odpovědnosti  Moscovici, Zavaloni (1969) – skupinová rozhodnutí jsou někdy konzervativnější  Nejde o riziko, ale skupinovou polarizaci – skupina generuje extrémnější, radikálnější názory v kterémkoliv směru

55 Deindividuace  Člověk ve skupině, za určitých podmínek: smyslové přetížení anonymita zvýšená aktivace snížené sebeuvědomování  Ztrácí zábrany a chová se v rozporu se svými vnitřními hodnotami a normami (svědomím) zvyšuje se agresivita, impulsivnost, krutost


Stáhnout ppt " SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Michal Šafář, Ph.D.. Sociální psychologie I Obsah přednášky I  Sociální psychologie –místo v systému, základní přístupy,"

Podobné prezentace


Reklamy Google