Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EU, USA a globální vládnutí Transatlantické vztahy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EU, USA a globální vládnutí Transatlantické vztahy."— Transkript prezentace:

1 EU, USA a globální vládnutí Transatlantické vztahy

2 Globální vládnutí  Tradiční mezinárodní systém od Vestfálského míru, systém států Teprve v 19. století vznikají první mezinárodní organizace a dochází k rozvoji mezinárodního práva Mezinárodní organizace vznikají v důsledku rostoucí komunikace mezi státy → objevují se témata a problémy, které vyžadují mezinárodní spolupráci

3 Globální vládnutí  Tradičními tématy vztahů mezi státy byly: bezpečnost (válka/mír) a obchod Nejprve se ustavují organizace ekonomické a technické → usnadňující obchod a transfer zboží, slaďování technický norem  Rýnský navigační akt, Mezinárodní telegrafická unie, Světová poštovní unie… Mezinárodní pravidla a normy byly platné potud, pokud je státy uznaly → selhání MO (Společnost národů) Tento systém trval do 2. světové války

4 Globální vládnutí  Změny po 2. sv. válce Větší propojenost a závislost mezi státy Zničující dopad 2. sv. války, potřeba spolupráce mezi státy Zakládají se nové organizace a jejich počet neustále roste Významné organizace jako OSN, NATO vznikají pod patronací USA, jiné RVHP a Varšavský pakt pod patronací SSSR

5 Globální vládnutí  Teorie hegemonické stability (Keohane) Vznik a fungování MO je závislé na existenci hegemona v M S Ten zakládá MO, aby prosadil své zájmy a hodnoty, využívá k tomu své moci a bohatství a nese náklady jejich existence Efektivita MO závisí na moci hegemona → když klesá, klesá i podpora MO, kterou založil

6 Globální vládnutí  Př.: vysvětlení vzniku a fungování OSN Hlavní sponzor USA (hegemon v r. 1945) Cíle OSN odpovídaly zájmům USA V prvních letech RB přijímala americké iniciativy a první tři roky byla považována za efektivní MO Změna v r. 1949: SSSR získalo jadernou zbraň, Čína se stala komunistickou zemí → konec efektivity RB USA se místo OSN soustředily na NATO (dominance USA) OSN fungovala pouze, pokud mocné státy chtěly, aby fungovala

7 Globální vládnutí  Po 2. sv. válce a zejména od 70. let se objevují stále nová témata, která v mnohém přesahují tradiční formy spolupráce mezi státy Vedle bezpečnosti a obchodu i životní prostředí, lidská práva, potraviny, děti apod.  Roste počet aktérů: Vedle států roste vliv nestátních aktérů

8 USA a mezinárodní organizace  Vztah vyplývá z americké kultury a tradic  Výrazný vliv mají domácí faktory Pocit americké výjimečnosti (american exeptionalism) Prvek misionářství v ZP → šíření amerických hodnot a způsobu vlády

9 USA a mezinárodní organizace  Zároveň do toho vstupují i střety mezi hlavními domácími proudy v otázce role USA ve světě Izolacionismus Internacionalismus  USA - supervelmoc, vojenská síla (hard power)  Multilateralismus je pouze jednou z možných cest ZP

10 USA a mezinárodní organizace  Vztah USA k MO po 2. světové válce Tvůrci mezinárodního systému → stojí u počátku všech hlavních mezinárodních organizací (OSN, MMF, SB, GATT) Vyplývalo to ze situace, která nastala po 2. světové válce  Ekonomická a vojenská supervelmoc  Domácí faktory byly příznivé → během 2. sv. války president Roosevelt podporoval mezinárodní spolupráci a chtěl překonat izolacionistickou politiku, která dominovala 20. a 30. létům  USA do MO prosazují svoje hodnoty a postupy

11 USA a mezinárodní organizace  Nadšení pro MO nebylo absolutní a snaha chránit se před některými důsledky → zasahování MO do domácí politiky.  V USA se formuje opozice proti přijímání mezinárodních dohod a norem Př. Brickerův dodatek → omezení rozsahu ratifikace mezinárodních dohod, Eisenhower zastavil přijetí dodatku, ale výměnou musely USA odstoupit od jednání o přijetí Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy (1948) a dalších úmluv OSN o lidských právech. Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy byla přijata až v r. 1989

12 USA a mezinárodní organizace  Mnohé další mezinárodní úmluvy byly přijaty se značným zpožděním nebo vůbec. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech až v r Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace až v r Teprve v r USA přijaly úmluvu, která zakazovala nucené práce.  V současnosti např. USA nepřistoupily k Dohodě o zákazu nášlapných min

13 USA a mezinárodní organizace  Přijímání mezinárodních dohod: :  40 mezinárodních dohod → Senát jich schválil 31, u nich k 24 připojil podmínky, za kterých je přijme  Kolem r USA přijalo jen 12 z 27 úmluv OSN Na druhé straně USA plní mezinárodní dohody a normy i ty, ke kterým nepřistoupily x jiné státy, které dohody přijaly, ale neplní Někteří autoři (Ruggie) charakterizují přístup USA jako „compliance without ratification“

14 USA a mezinárodní organizace  Nejednoznačný přístup k MO bývá vysvětlován jednak jako pojímání MO jako „nástroje americké ZP“  Jako supervelmoc se jen stěží přizpůsobí situaci, kdy jeden stát má jeden hlas (systém OSN, WTO)  Na půdě MO převažují státy, které plně nesdílejí americké hodnoty → mohou přijmout rezoluce, které jsou hodnotově USA cizí  Přesvědčení, že vláda musí být kontrolovaná občany → část elity nedůvěry k mezinárodním institucím, u kterých je veřejná kontrola nižší

15 USA a mezinárodní organizace  Vztah se také odvíjí od charakteru mezinárodního systému 90. léta-poč. 21. st. – USA supervelmoc V současnosti rostou další státy (Čína, Indie, Rusko) → větší podpora mezinárodním řešení Snaha začlenit tyto státy do MO a tak je zavázat k dodržování společných norem

16 USA a mezinárodní organizace  Obama: Vyhlásil „new era of engagement“ Důraz na mezinárodní instituce, ale omezený Přístup k MO je charakterizován jako pragmatický Multilateralismus  Projevy: např. zvolení USA do Rady OSN pro lidská práva  Zapojení do jednání o změně klimatu  USA podpořily proměnu jednání G-8 na jednání G-20 v obchodních záležitostech

17 USA a mezinárodní organizace  Podpora MO je pragmatická → zapojení do MO je lepší než snižovat jejich roli MO v zájmu USA Chce více zapojit nové aktéry – Čína Využít MO pro posílení role USA  USA vnímají mezinárodní instituce a spolupráci jako možnost ZP, ale ne jako nutnost Pokud je to výhodné, jednají v rámci MO

18 EU a mezinárodní organizace  Prosazování efektivního multilateralismu – hlavní roli by ve světě měla hrát OSN (Evropská bezpečnostní strategie)  Faktory: historie Evropy → rozčleněna do mnoha národních států Obchodní státy → podstatná je pro ně stabilita v mezinárodním systému, podpora předvídatelného mezinárodního prostředí Války (1. a 2. světová válka x USA) → spolupráce na vytvoření stabilního prostředí

19 EU a mezinárodní organizace  Charakter samotné Unie → vyjednávání, kompromis  Pozitivní zkušenost ze spolupráce mezi státy  EU slouží i jako model pro globální mezinárodní organizace

20 EU a mezinárodní organizace  Strategie EU: Mezinárodní spolupráce je podmínkou pro řešení světových výzev → bez OSN by došlo ke zhroucení mezinárodního systému budovaného po 2. světové válce Podpora dodržování mezinárodního práva a Mezinárodního trestního soudu Posílení současné mezinárodní spolupráce v oblasti životního prostředí

21 EU a mezinárodní organizace  Role EU v MO je podstatná 27 členských států tvoří poměrně silný blok zemí v některých MO (např. WTO) je vedle členských zemí zastoupena i Komise reprezentující EU jako celek → fakticky 28 členů  EU hodně přispívá do rozpočtu MO  EU má podstatné zastoupení, ale přesto tomu neodpovídá její vliv Především v ekonomických a finančních institucích získávají větší vliv noví aktéři (Čína, Indie, Brazílie)

22 EU a mezinárodní organizace  Problémy: MO jsou postavené jako vládní organizace → členy jsou jednotlivé státy, to ovlivňuje strukturu MO a způsob jednání  Malý prostor pro zástupce EU jako celek  Komise vytváří své diplomatické mise → neformálně lobbuje, její zástupci jsou pozorovatelé v jednáních, ale nemůže hlasovat EU není schopná dosáhnout shody a jednat jednotně, různé země mají různé zájmy

23 USA, EU a reforma OSN  Významné reformy během mandátu Kofiho Annana: Vnitřní institucionální reforma → změny v organizační struktuře OSN  Byly vytvořeny nové řídící struktury Sekretariátu, reorganizace odborů, reformova personální politiky Vnější reforma  Ke změnám docházelo pomaleji  Deklarace tisíciletí

24 USA, EU a reforma OSN  Reforma Rady bezpečnosti Ohledně složení se objevily 2 návrhy:  1997 malajský diplomat Razali představil návrh na rozšíření počtu stálých a nestálých členů → celkový počet byl 24  Stálí členové: 2 nová stálá místa by připadla Japonsku a Německu, 1 země LA, Afriky a Asie  Nestálí členové: 4 nová místa → Afrika, Asie, LA a Východní Evropa  Návrh nezískal podporu středně velkých zemích jako Itálie  Itálie navrhla zachovat počet stálých a nestálých členů a rozšířit RB o dalších 8, na kterých by se střídalo vybraných států (polostálí členové)

25 USA, EU a reforma OSN  Reforma Valného shromáždění OSN Univerzální fórum, kde každá země má jeden hlas → neodráží rozložení sil ve světě Snaha o zvýšení významu VS a jeho racionalizace  Hospodářská a sociální rada Posílení a vyjasnění role tohoto orgánu  Poručenská rada Nalezení nového smyslu existence

26 USA, EU a reforma OSN  2004: Kofi Annan předložil zprávu Naše sdílená odpovědnost: kolektivní bezpečnost v 21. století Propojil tři cíle rozvoj, mír a bezpečnost Novým hrozbám musí odpovídat i nová institucionální architektura Reforma RB  1. návrh rozšíření o 6 stálých členů a 3 nestálé  2. návrh chce zřídit 8 polostálých míst s 4letým mandátem

27 USA a OSN  USA patří k hlavním přispěvatelům do rozpočtu OSN (22 %)  Patří také k hlavním kritikům této organizace  Americký postoj k OSN bývá charakterizován jako pragmatický → cílem je zefektivnit OSN a co nejvíce ji uvést do souladu s americkými zájmy  Největší soulad mezi USA a OSN panoval v 40. letech.

28 USA a OSN  Kritika: Normotvorná práce OSN  v mnoha oblastech překračuje své meze  Jedná se o otázkách, které patří k debatě na domácí scéně  Např. odsouzení trestu smrti, kontrola zbraní, Dohoda o zákazu nášlapných min Kritika fungování některých orgánů OSN, zejména Valného shromáždění a Komise pro lidská práva (později Rady pro lidská práva)  Napětí vzniká tím, že všechny země mají stejný hlas jak demokratické, tak nedemokratické země

29 USA a OSN Samotný systém OSN je nákladný, příliš složitý, pomalý v rozhodování Komise OSN pro lidská práva  Součástí jsou i nedemokratické země, které porušují lidská práva  Členské státy ale nejsou schopny se dohodnout na přísnějších podmínkách členství  Reforma Komise a přetvoření na Radu  Teprve, až nastupuje Obama, USA vysílají do Rady svého zástupce Financování  Programy OSN musí být efektivní, konec plýtvání, duplikace, podpora racionalizace programů  I návrhy na dobrovolné financování OSN

30 USA a OSN  Reformy by měly směřovat k tomu, aby byla OSN více odpovědná Měl by nad ní bdít vnější auditor (např. generální inspektor) Vynucení odpovědnosti úředníků OSN Posílení role Úřadu pro vnitřní kontrolní služby

31 EU a OSN  EU je v OSN reprezentováno členskými státy a delegací Komise u OSN  Postoj vyplývá ze závazku k efektivnímu multilateralismu.  EU prosazuje posílení OSN v mezinárodním systému a její reformu → reprezentativnější, transparentnější jednání a efektivnější.  Bez OSN by došlo ke zhroucení mezinárodního systému budovaného po 2. světové válce

32 EU a OSN  Podpora reforem řízení OSN  Reforma RB přináší neshody mezi členskými zeměmi  1. Rozšíření počtu stálých a nestálých míst → Německo  2. Polostálí členové → Itálie, Holandsko, Švédsko a Španělsko  Neshodnou se, zda by v RB mělo být vytvořeno stálé místo pro EU  Reforma financování → revize programů

33 EU a OSN  EU se zasazuje o reformu operačních aktivit → podporuje OSN jako mediátora konfliktů a preventivní diplomacii  Pro mezinárodní řešení klimatických změn, což jsou klíčové priority OSN i EU OSN by podle EU mělo hrát klíčovou roli v tvorbě mezinárodní dohody o klimatických změnách po r  Boj proti terorismu → mezinárodní normy ohledně terorismu  Odzbrojení, kontrola zbraní a nešíření → posílení mezinárodních dohod a OSN  Podpora dodržování lidských práv


Stáhnout ppt "EU, USA a globální vládnutí Transatlantické vztahy."

Podobné prezentace


Reklamy Google