Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POJETÍ STÁTU V DĚJINÁCH FILOZOFIE I. Platón: panovník jako osvícený filozof (mýtus o jeskyni) Aristoteles: člověk a jako zoón politikon, formy stát Tomáš.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POJETÍ STÁTU V DĚJINÁCH FILOZOFIE I. Platón: panovník jako osvícený filozof (mýtus o jeskyni) Aristoteles: člověk a jako zoón politikon, formy stát Tomáš."— Transkript prezentace:

1 POJETÍ STÁTU V DĚJINÁCH FILOZOFIE I. Platón: panovník jako osvícený filozof (mýtus o jeskyni) Aristoteles: člověk a jako zoón politikon, formy stát Tomáš Akvinský: teorie tří zákonů (lex aeterna, lex naturalis, lex humana) Niccolo Macchiavelli: důraz na silného jedince, který je schopen získat a udržet si moc i za použití jakýchkoli prostředků nezávisle na legitimitě jejího uchopení

2 POJETÍ STÁTU V DĚJINÁCH FILOZOFIE II.  Thomas Hobbes: v přirozeném stavu válka všech proti všem (homo homini lupus), po uzav- ření společenské smlouvy absoluti- stická vláda jedince  John Locke: důraz na vlastnictví a lidskou svobodu jako základní pilíře státu, uzavření společenské smlouvy za účelem ochrany vlastnictví, zakladatel politického liberalismu  Charles de Montesquieu: teorie dělby moci na tří navzájem se kontrolující složky

3 POJETÍ STÁTU V DĚJINÁCH FILOZOFIE III.  Jean J. Rousseau: teorie společenské smlouvy, kdy přirozený stav je stavem rajským, kdy je člověk svobodný, naopak vstup do společnosti je zdrojem nerovností  Karel Marx: teorie základny a nástavby, třídní boj směrem ke komunistické společnosti  Max Weber: stát jako monopol legitimního výkonu donucovací státní moci, tři druhy autorit: charismatická, legální a tradiční

4 POJETÍ STÁTU A JEHO ZÁKLADNÍ SLOŽKY  POJETÍ STÁTU: korporace usedlého národa s původní mocí vládní (Jellinek) trvalý organický svazek lidstva, jisté teritorium obývajícího, s jedinou vůlí a jedinou mocí nejvyšší (Pražák) SLOŽKY STÁTU: státní národ státní území státní moc BLÍZKÉ POJMY stát, národ, etnikum, lid, občané státní občanství (ius sanguinis vs. soli)

5 STÁTNÍ SUVERENITA, LEGALITA A LEGITIMITA STÁTNÍ MOCI STÁTNÍ SUVERENITA : schopnost státu prosazovat na svém území obecnou vůli vnitřní suverenita státu vnější suverenita státu LEGALITA STÁTNÍ MOCI:pojem zákonnosti ve vztahu k občanům pojem zákonnosti ve vztahu k státní moci LEGITIMITA STÁTNÍ MOCI:lid jako zdroj legitimity státní moci legitimační řetězec jiné zdroje legitimity státní moci

6 PRÁVNÍ STÁT POJEM PRÁVNÍHO STÁTU : zákonnost i užívání státní moci ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PRÁVNÍHO STÁTU: - legitimita vzniku státní moci - pravidelně se opakující volby (všeobecné, rovné, tajné) - legalita výkonu státní moci - ochrana základních lidských práv a svobod - horizontální dělba moci - systém brzd a rovnovah - fungující tržní hospodářství

7 STÁTNÍ FORMY monarchie: absolutní, stavovská, konstituční tyranie, diktatura, totalita aristokracie oligarchie, plutokracie demokracie: přímá vs. nepřímá anarchie, ochlokracie

8 PŘÍMÁ DEMOKRACIE historicky:- Aténský stát - town-meetings - Landsgemeinde referendum plebiscit lidová iniciativa petice recall

9 POLITICKÉ SYSTÉMY (horizontální dělba moci) PARLAMENTNÍ SYSTÉM - např. Itálie, Irsko, ČR atd. - instituty vyslovení důvěry, kontrasignace PREZIDENTSKÝ SYSTÉM - např. Spojené státy, Brazílie, Argentina atd. - instituty přímé volby hlavy státu, prezident v čele vlády KOMBINOVANÉ SYSTÉMY - poloprezidentský systém (Francie) - kancléřský systém (Spolková republika Německo) - direktoriální systém (Švýcarsko)

10 JEDNOTNÝ STÁT, SLOŽENÝ STÁT, SOUSTÁTÍ (vertikální dělba moci) UNITÁRNÍ STÁT - centralizovaný koncentrovaný - centralizovaný dekoncentrovaný - decentralizovaný - unitární stát s autonomní oblastí SLOŽENÝ STÁT - federace SOUSTÁTÍ - reálná unie - konfederace - aliance

11 POLITICKÉ REŽIMY DEMOKRATICKÝ REŽIM - přímá vs. zastupitelská demokracie AUTORITATIVNÍ REŽIM - charakteristické prvky - Chile za éry gen. Pinocheta TOTALITNÍ REŽIM - charakteristické prvky - nacismus - komunismus

12 FUNKCE A DRUHY ÚSTAV funkce ústav: politická funkce (pravidla boje o moc) právní funkce (vrchol hierarchie právních předpisů) kulturní funkce (vyjádření státní ideje) druhy ústav: psaná vs. nepsaná ústava materiální vs. formální ústava monolegální vs. polylegální ústava reálná (de facto) vs. nominální (de iure) ústava rigidní vs. flexibilní ústava

13 HLAVNÍ ETAPY ÚSTAVNÍHO VÝVOJE ČESKÝCH ZEMÍ období od revolučního roku 1848 do vzniku ČSR ( ) období tzv. První republiky a Druhé republiky ( ) období Protektorátu Č+M a tzv. Třetí republiky ( ) období komunistického režimu ( ) období od Sametové revoluce do zániku ČSFR ( )

14 KLÍČOVÉ DĚJINNÉ OKAMŽIKY LET revoluční rok v Habsburské monarchii Bachův absolutismus Rakousko-Uhersko I. Československá republika 1938Mnichovská dohoda II. Československá republika Protektorát Čechy a Morava III. Československá republika 1948Únorový puč Československá socialistická republika 1968Pražské jaro a sovětská okupace 1989Sametová revoluce Československá federativní republika 1993vznik České republiky

15 ZÁKLADNÍ ÚSTAVNÍ DOKUMENTY Prosincová ústava (1867) Tříkrálová deklarace, Washingtonská deklarace (1918) zák. č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu čs. (recepční norma) zák. č. 37/1918 Sb., Prozatímní ústava zák. č. 121/1920 Sb., Ústavní listina Československé republiky Mnichovská dohoda (1938) Výnos říšského kancléře č. 75/1939 Sb., o zřízení Protektorátu Č+M dekrety prezidenta republiky E. Beneše, zejm. dekret č. 11/1944 Sb., o obnovení právního pořádku; č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců; č. 33/1945 Sb., o úpravě čs. státního občanství osob národnosti německé a maďarské úst. zák. č. 150/1948 Sb., Ústava ČSR (Ústava 9. května) úst. zák. č. 100/1960 Sb., Ústava ČSSR (Socialistická ústava) úst. zák. č. 143/1968 Sb., o Československé federaci úst. zák. č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod úst. zák. č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

16 ÚSTAVNÍ VÝVOJ V LETECH :- revoluční rok 1848 (Frankfurt, Paříž, Berlín, Vídeň) - Pražské petice (jazyková rovnoprávnost, nezávislost) - Dubnová, Pillersdorfova ústava (oktrojovaná) - Pražské revoluční nepokoje - abdikace cís. Ferdinanda ve prospěch Františka Josefa I. 1849:- Březnová, Stadionova ústava (oktrojovaná) 1851:- Silvestrovské patenty - začátek Bachova absolutismu 1860:- Říjnový diplom - konec Bachova absolutismu 1861:- Únorová, Schmerlingova ústava (oktrojovaná) 1867:- Prosincová ústava - reální unie Rakousko-Uhersko

17 VÝVOJ VOLEBNÍHO PRÁVA zavedení voleb do zemských sněmů - vznik Říšské rady se dvěma komorami: s dolní Poslaneckou sněmovnou obsazovanou delegací ze zemských sněmů a s horní Panskou sněmovnou obsazenou členy dědičnými, členy z titulu zastávané funkce a členy jmenovanými císařem za zásluhy Rakousko-Uherské vyrovnání: užší a širší sněmovna zavedení přímé volby do dolní sněmovny - kuriální volební systém: kurie velkostatkářů, kurie měst, kurie obchodních komor, kurie venkovských obcí Taaffeho volební reforma: snížení majetkového censu Badeniho volební reforma: zavedení páté dělnické kurie Beckova volební reforma: zavedení všeobecného volebního práva rozšíření volebního práva na ženy

18 VZNIK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY 1915:- Clevelandská dohoda: původní záměr federace 1918:- Tříkrálová deklarace: vyslovení všech říšských a zemských poslanců pro sebeurčení - Pittsburská dohoda: přihlášení se Slováků k ČSR - Manifest císaře Karla I.: federalizace monarchie - Washingtonská deklarace: odmítnutí císařského manifestu, prohlášení nezávislosti - Československá národní rada (TGM, Beneš, Štefánik) - Národní výbor československý (Švehla, Kramář, Rašín aj.) : proklamace nezávislosti a vzniku ČSR : Martinská deklarace - úst. zák. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého (recepční norma, kontinuita vs. diskontinuita) - úst. zák. 37/1918 Sb., Prozatímní ústava (1 kom. NS )

19 HRANICE ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY –Versailleská mírová smlouva ze dne , zvěřejněná jako zák.č. 217/1921 Sb., která stanovila hranici Československa s Německem, –Saint-Germainská smlouva ze dne , vydaná jako zák.č. 507/1919Sb., v níž Rakousko uznalo státní svrchovanost nově vzniklého státu i průběh hranic Československa s Rakouskem; do této smlouvy bylo včleněno rovněž ust. o připojení Podkarpatské Rusi k Československu publikované jako zák.č. 508/1921 Sb., –Trianonská smlouva ze dne , zveřejněná jako zák.č. 102/ 1922 Sb., stanovící hranice mezi Československem a Maďarskem, –Sévreská smlouva ze dne týkající se hranice mezi Československem a Polskem

20 ÚSTAVNÍ LISTINA ČSR úst. zák. 121/1920 Sb., 6 hlav, 134 článků; rigidní, polylegální - preambule: národ československý - 10 uvozovacích článků, Ústavní soud - Malá Saint-Germainská smlouva: Podkarpatská Rus - Národní shromáždění: 300 poslanců (6, 21, 30), 150 senátorů (8, 26, 45) - poměrný volební systém u obou komor, volební reverzy - sésiový systém, 24 členný Stálý výbor - prezident republiky, každý úkon kontrasignován, reálné postavení TGM - vláda, soustava soudů (ÚS, NS, NSS) - katalog lidských práv - hodnocení: idea čechoslovakismu, župní zřízení, Pětka

21 MNICHOVSKÁ DOHODA, II. REPUBLIKA : Mnichovská dohoda ( km², 4,8 mil. obyv.) - právní nulita Mnichovské dohody ex tunc díky absenci ratifikace parlamentem (prohlášena za neplatnou Velkou Británií 1942, Francií 1942, Itálii 1944, NDR 1950, NSR 1973) : II. Republika : Žilinské dohody (požadavek po autonomní vládě) : Vídeňská arbitráž ( km², 0,86 mil. obyv.) - kusý parlament: postupný rozklad parlamentu na podzim 1938 zrušením mandátů poslanců, zejména KSČ - úst. zák. 330/1938 Sb.: oslabení parlamentu, zavedení dekretální pravomoci - úst. zák. 299/1938 Sb.: o autonomii Slovenské krajiny, kvazikonfederační uspořádání (Česko-Slovensko)

22 PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA : návštěva prezidenta E. Háchy a ministra zahraničí F. Chvalkovského u Hitlera v Berlíně, „vložení osudu českého národa do rukou vůdce“ : Výnos říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava č. 75/1939 Sb. - orgány Protektorátu: Říšský protektor, státní prezident, Protektorátní vláda - dvojkolejnost veřejné správy, mnohočetnost právních řádů - podzim 1939: studentské demonstrace, postřelení a úmrtí Jana Opletala, uzavření vysokých škol, odvlečení studentů do koncentračních táborů (75 let od popravy studentských vůdců) : atentát na R. Heydricha (Jan Kubiš, Jozef Gabčík), heydrichiáda (vyhlazení obcí Lidice a Ležáky)

23 PROZATÍMNÍ STÁTNÍ ZŘÍZENÍ SLOVENSKÝ STÁT : abdikace prezidenta E. Beneše : vznik Prozatímního státního zřízení v Londýně - struktura: prezident E.Beneš, vláda, státní rada : vznik Slovenského státu - unitární stát s fašistickým režimem s vládou jedné strany, totiž Hlinkovy slovenské lidové strany - „Schutzvertrag“ (ochrana Německé říše na dobu 25 let) - úst. zák. 185/1939 Sb., Ústava Slovenského státu (Sněm o 80 poslancích, prezident J. Tiso) : vyhlášení války SSSR, VB, USA - deportace Židů ze Slovenska: okolo do koncentračních táborů : Slovenské národní povstání

24 DEKRETY PREZIDENTA BENEŠE - úst. dekret č.2/1940 Sb., o prozatímním výkonu moci zákonodárné - období dekretální normotvorby: červenec 1940 až říjen prezidentských dekretů, 17 ústavních dekretů, celkem dekret č. 11/1944 Sb., o obnovení právního pořádku (návrat k právn. řádu 1. republiky) - dekret č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o nár. správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů (zneplatnění převodů) - dekret č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slov. Národa (konfiskace zemědělské půdy) - dekret č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy (konfiskace movitého a nemovitého majetku) - ústavní dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého občanství osob národnosti německé a maďarské (odnětí čs. občanství s výjimkou osob aktivně bojujících proti III. říši) - dekret č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (velký retribuční dekret – rozsudků, z toho přes 700 k trestům smrti, ukládané lidovými soudy - 1 soudce 4 přísedící, bez opravného prostředku, popravy 2 hod. po vyhlášení) - květen 1945 – červenec 1945: fáze tzv. „divokého odsunu“ („Brněnský pochod smrti“, „Ústecký masakr“ a další), problematika kolektivní viny - zák. č. 115/1946 Sb., o právnosti jednání souvisejících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků (ocenění odboje, ale i beztrestnost poválečných zvěrstev)

25 III. REPUBLIKA A ÚNOROVÝ PUČ - zák. č. 12/1946 Sb., o obnově právního pořádku - říjen 1945: ustavení Prozatímního shromáždění - Košický vládní program (př. Zdeněk Fierlinger) a vznik Národní fronty - zák. č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují dekrety prezidenta republiky (ratihabice) - květen 1946: volby do Ústavodárného shromáždění (vítěž KSČ s 38% hlasů) - září 1947: Krčmaňské aféry (výbušniny) a neochota je vyšetřit : demise 12 nekomunistických ministrů : ustavení lidových milicí, demonstrace, generální stávka, obsazení sekretariátu nekomunistických stran a zatýkání jejich příslušníků : „vítězný únor“, souhlas prezidenta E. Beneše s demisí (12+2) : smrt Jana Masaryka

26 ÚSTAVA 9. KVĚTNA LEGALIZACE TRESTNÍ REPRESE - úst. zák. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky („Ústava 9.5.“) - 10 kapitol, 178 paragrafů, ústava reálná vs. nominální - odmítnutí podpisu ústavy, abdikace prezidenta republiky, zvolení Gottwalda - jednotný stát o dvou národech - moc zákonodárná: jednokomorové NS o 300 poslancích, sesiový systém, 24-členné předsednictvo NS - Slovensko: Slovenská národní rada o 100 poslancích, Sbor pověřenců - zák. č. 231/1948 Sb., na ochranu lidové demokratické republiky (vágní skutkové podstaty typu „rozvracení lidově demokratického zřízení, pobuřování proti lidově demokratickému zřízení atd.) - zák. č. 232/1948 Sb., o státním soudu (dnes sídlo VS Praha) - zák. č. 247/1948 Sb., o táborech nucených prací (3-členné komise národních výborů, až dva roky nucených prací bez soudu) - politické procesy: gen. Heliodor Píka (+ 1949), Milada Horákova (+ 1950), církevní procesy ( ), Rudolf Slánský (+ 1952), rozsudků, přes osob ubito při výsleších (př. J.Toufar), či zastřeleno na útěku, téměř 180 vykonaných rozsudků smrti)

27 SOCIALISTICKÁ ÚSTAVA A PRAŽSKÉ JARO - úst. zák. 100/1948 Sb., Ústava ČSSR („Socialistická ústava“) - 9 hlav, 112 článků, vzor: Ústava SSSR z r zakotvení KSČ jakožto „vedoucí síly ve společnosti a ve státě“ či „předvoj dělnické třídy“ - kolektivní pojetí lidských práv, jež měla být uplatňována jen „v souladu se zájmy pracujícího lidu“ - hierarchie vlastnictví: státní, družstevní a velmi omezené vlastnictví osobní - koncept plánovaného socialistického hospodářství - moc zákonodárná: jednokomorové NS o 300 poslancích, na Slov. SNR - Pražské jaro: „socialismus s lidskou tváří“ - Alexander Dubček ( ), generální tajemník ÚV KSČ - známky reforem: politický pluralismus („KAN“), oslabení cenzury, obnova občanských sdružení i církevních organizací - reakce Moskvy: vpád vojsk Varšavské smlouvy, Moskevský protokol, - normalizace, upálení Jana Palacha, Charta ´77

28 FEDERALIZACE ČSSR - úst. zák. 143/1968 Sb., o Československé federaci - 8 kap., 151 čl., novelizace Socialistické ústavy - koncepce tří suverenit - rozdělení pravomocí mezi federaci a obě republiky: federální, sdílené, národní kompetence - zavedení trojího občanství, každý občan dvě - federální orgány na úrovni moci výkonné, zákonodárné i soudní - Federální shromáždění: Sněmovna lidu + Sněmovna národů - Slovenská národní rada, Česká národní rada - zákaz majorizace

29 LÉTA NORMALIZACE A SAMETOVÁ REVOLUCE - léta normalizace: do 1988 přijato celkem 21 úst. zákonů zavádějících mj. centralizaci států na úkor federální koncepce z r. 1968; dále volitelnost soudce vč. možnosti jejich odvolání; možnost volby prezidenta, nemůže-li dosavadní zastávat svoji funkci déle než jeden rok; možnost odnětí státního občanství; možnost propustit někoho ze zaměstnání, či vyloučit ze studia pokud svojí činností „narušil socialistický společenský řád a ztratil tím důvěru“ : Sametová revoluce, prosinec 1989: Havel zvolen prezidentem ČSFR, přechodná vláda v čele s M. Čalfou : vítězství Občanského fóra, premiér P. Pithart

30 POREVOLUČNÍ ZMĚNY A ROZDĚLENÍ ČSFR - do 1992 celkem 51 ústavních zákonů obsahujících porevo- luční změny, mj. vypuštění zmínky o KSČ z ústavy, zrušení Národní fronty, náprava koncepce vlastnictví, zrušení národních výborů, rozšíření pravomocí republikových orgánů, přijetí Listiny zákl. práv a svobod, zavedení Ústavního soudu - volby červen 1992: krize federace, ODS-KDS ČR, HZDS SR - září 1992: úst. zák. č. 460/1992 Sb., Ústava SR, k vystoupení z federace - úst. zák. č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slov. federativní republiky; další zákony o dělení majetku, převodu kompetencí : úst. zák. č. 1/1993 Sb., Ústava ČR

31 ÚSTAVNÍ POŘÁDEK ČR –úst. zák. č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky –úst. zák. č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod –ústavní zákony NS ČSR, FS ČSSR a ČNR upravující státní hranice ČR, např. - úst. zák. č. 102/1930 Sb., o úpravě státních hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem - úst. zák. č. 62/1958 Sb., o konečném vytyčení hranic s Polskou lidovou republikou - úst. zák. č. 37/1982 Sb., o změnách státních hranic s Německou demokratickou republikou –ústavní zákony České národní rady přijaté po , konkrétně - úst. zák. č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR - úst. zák. č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR –ústavní zákony přijaté dle platné Ústavy ČR, tedy po vzniku ČR, zejména - úst. zák. č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně Ústavy ČR - úst. zák. č. 69/1998 Sb., o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny - úst. zák. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky - úst. zák. č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k EU - některé zákony s ústavněprávní materií - zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ČR - zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR - zák. č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny PČR - zák. č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu PČR -zák. č. 6/1993 Sb., o České národní bance - zák. č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv

32 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ÚSTAVY ČR I. Preambule:- státní idea - odkaz na dávné tradice Koruny České i státnosti českoslov. - základní hodnoty právního státu a občanské společnosti článek 1:- charakter státu: svrchovaný, jednotný, demokratický článek 2:- lid zdrojem stát. moci: suverenita lidu a legitimita stát. moci - zásada legality výkonu státní moci, pokud jde o stát. orgány - zásada legální licence, pokud jde o občany článek 3:- Listina součásti ústavního pořádku článek 4:- lidská práva pod soudní ochranou

33 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ÚSTAVY ČR I. článek 5:- politický systém založený na svobodném vzniku a soutěži politických stran - zákaz ozbrojování stran a zřizování ozbrojených stranických složek článek 6:- zásada rozhodování většinou za současného respektu k menšinám článek 8:- záruka samosprávy územních samosprávných celků článek 10:- aplikační přednost mezinárod. smluv před zákonem článek 11:- nedílnost území ČR článek 12:- nemožnost zbavit někoho státního občanství proti jeho vůli - způsoby nabývání občanství v ČR: narozením jednomu z rodičů, občanu ČR, osvojením občanem ČR, určením otcovství u matky- cizinky a otce-občana ČR, nalezením na území ČR, prohlášením v případě občanů ČSFR, udělením cizinci - pozbytí občanství: jen dobrovolným prohlášením o vzdání se občanství, nabytím cizího stát. občanství

34 MOC ZÁKONODÁRNÁ volby do Parlamentu ČR, mandát - aktivní a pasivní volební právo - volební období - poslanecký, senátorský mandát - poměrný volební systém - uzavírací klauzule, preferenční hlasy - absolutní a relativní imunita - dvoukolový většinový volební systém - neslučitelnost funkcí funkce Parlamentu ČR : - zákonodárná: zákony, zákonná opatření Senátu - kontrolní: institut důvěry vs. nedůvěry, vyšetřovací komise, interpelace; do jisté míry i veřejná slyšení - kreační: ombudsman, mediální rady, soudci Ústavního soudu

35 ZÁKONODÁRNÍ PROCES zákonodárná iniciativa - subjekty zákonodárné iniciativy - důvodová zpráva průběh přijímání zákonů v Poslanecké sněmovně - kvórum, většiny, čtení - role výborů - obecná, podrobná rozprava průběh přijímání zákonů v Senátu - obdobně jako ve Sněmovně - způsoby reakce Senátu na zákon postoupený Sněmovnou - reakce Sněmovny na postupy Senátu role prezidenta republiky v zákonodárném procesu - právo suspenzívního veta - zveřejnění zákona ve Sb. zák., platnost a účinnost zákona

36 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY vznik vlády - neformální část povolebních jednání - jmenování předsedy vlády a s ním i celé vlády - vyslovení důvěry vzniklé vládě, lh. 30 dnů - následky nevyslovení důvěry vládě vláda během volebního období - vrcholný kolektivní orgán moci výkonné - kompetence jednotlivých ministerstev v zák. č. 2/1969 Sb. - stávající vláda: premiér, 16 ministrů vč. 2 místopředsedů - normativní činnost vlády: nařízení vlády - systém veřejné správy: státní správa vs. samospráva zánik vlády - vyslovení nedůvěry vládě - riziko rozpuštění sněmovny při nevyslovení na 3. pokus - demise vlády, odvolání vlády

37 PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY vznik mandátu - do r volen na společné schůzi obou komor PČR - od r přímá volba prezidenta republiky - subjekty oprávněné navrhovat kandidáta na prezidenta (20 poslanců, 10 senátorů, občanů) - dvoukolový systém relativní většiny - mandát na 5 let, hmotněprávní exempce role prezidenta republiky - hlava státu reprezentující ČR navenek - kontrasignační pravomoci prezidenta republiky - nekontrasignační pravomoci prezidenta republiky odpovědnost - není odpovědný bezprostředně nikomu - problematika velezrady - usnesení PČR, že prezident nemůže svoji funkci vykonávat

38 PRAVOMOCI PREZIDENTA ČR nekontrasignační pravomoci - ve vztahu k moci výkonné: jmenování předsedy vlády a na jeho návrh ostatních členů vlády, přijímání demise vlády - ve vztahu k moci zákonodárné: podepisování zákonů, právo suspenzívního veta, právo rozpuštění Sněmovny - ve vztahu k moci soudní: jmenování předsedy Nejvyššího soudu, jmenování soudců Ústavního soudu - právo milosti: agraciace, rehabilitace - ve vztahu k dalším orgánům: jmenování členů bankovní rady ČNB, jmenování prezidenta a viceprezidenta NKÚ kontrasignační pravomoci - sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv - jmenování ostatních soudců - udělovaní abolice, vyhlašování amnestie - výkon funkce vrchního velitele ozbrojených sil ČR - jmenování profesorů, generálů - udělování, propůjčování státních vyznamenání

39 SOUDNÍ SOUSTAVA ČR vznik funkce soudce soudní soustava ČR - okresní soudy (celkem 86, v Praze s názvem obvodní soudy) - krajské soudy (celkem 8, v Praze s názvem Městský soud v Praze) - vrchní soudy (celkem dva, v Praze a v Olomouci) - Nejvyšší soud (v Brně) - Nejvyšší správní soud (v Brně) základní zásady soudního řízení - zásada apelační - zásada suspenzívní - zásada devolutivní - zásada veřejnosti a ústnosti - zásada dispozitivní - zásada oficiality - zásada kasační - zásada akuzační

40 PRAVOMOC, VĚCNÁ, MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ pravomoci soudů: - občanskoprávní spory (občanské, obchodní, rodinné spory) - pracovněprávní spory - správně soudní věci (přezkum správních rozhodnutí) - trestní věci (řízení před soudem navazující na přípravné řízení) místní příslušnost soudů - v občanskoprávních věcech (místo bydliště žalovaného, sídlo P.O.) - v trestních věcech (místo, kde došlo ke spáchání trestného činu) věcná příslušnost soudů - v občanskoprávních věcech: na krajských soudech spory týkající se duševního vlastnictví, jinak zbytek až na výjimky na okresních soudech - v pracovněprávních věcech: na krajských soudech věci týkající se zákonnosti stávky, či kolektivních smluv, jinak zbytek na okresních soudech - ve správně právních věcech: některé otázky týkající se volebního práva přímo u NSS, zbytek na krajských soudech - v trestních věcech: věci s dolní hranicí od 5 let výše, zbytek na okresních soudech

41 ÚSTAVNÍ SOUD ČR složení, vznik mandátu - 15 soudců, jmenování prezidentem se souhlasem senátu - nálezy Ústavního soudu předběžná kontrola ústavnosti - řízení o souladu mezinárodních smluv s ústavními zákony - subjekty oprávněné navrhnout přezkum ústavnosti mezinárodní smlouvy: prezident, komora PČR, 41 poslanců, 17 senátorů - nálezem shledaný nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem vs. nálezem shledaná fakt, že ratifikaci smlouvy nesoulad nebrání konkrétní kontrola ústavnosti - fyzická i právnická osoba, která tvrdí, že rozhodnutím, či jiným zásahem státní moci bylo porušeno její základní lidské právo, zastupitelstvo obce, kraje při tvrzeném porušení práva na samosprávu - podmínky úspěšného podání stížnosti: vyčerpání všech řádných a mimořádných opravných prostředků, souvislost s lidskými právy - výjimka: věc přesahující zájem stěžovatele, průtahy v řízení - lhůta dva měsíce; zamítnutí stížnosti vs. zrušení rozhodnutí

42 ÚSTAVNÍ SOUD ČR abstraktní kontrola ústavnosti - subjekty oprávněné navrhnout přezkum ústavnosti zákona: prezident, vláda, 41 poslanců, 17 senátorů, senát Ústavního soudu, stěžovatel v rámci řízení o ústavní stížnosti - kontrola ústavnosti a zákonnosti podzákonných předpisů: vláda, 25 poslanců, 10 senátorů, senát ÚS, stěžovatel v rámci řízení o ústavní stížnosti, ombudsman, zastupitelstvo kraje, Ministerstvo vnitra (obecní, krajské vyhlášky), věcně příslušné ministerstvo (nařízení kraje), ředitel krajského úřadu (nařízení obce), obec (předpis kraje) - zamítnutí návrhu vs. zrušení zákona, podzákonného předpisu další řízení před Ústavním soudem - řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance či senátora - řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky - řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu dle čl. 66 Ústavy - řízení ve sporech o obsah kompetencí stát. orgánů a orgánů samosprávy

43 DALŠÍ ÚSTAVNÍ ORGÁNY, LISTINA ZPS Nejvyšší kontrolní úřad - nezávislý orgán vykonávající kontrolu hospodaření se státním majetkem, plnění státního rozpočtu, zadávání státních zakázek atd. - prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny prezident ČR - sídlo Praha; výkon kontroly prostřednictvím kontrolorů Česká národní banka - ústřední banka státu s hlavním cílem péče o cenovou stabilitu - členy 7-členné bankovní rady ČNB jmenuje prezident ČR, v čele guvernér ČNB - další úkoly: výkon dohledu nad finančními trhy, určování měnové politiky, vydávání bankovek a mincí, vedení účtů bank, vyhlašování kurzu koruny k cizím měnám atd. Listina základních práv a svobod - struktura LZPS: obecná ustanovení (čl. 1-4), lidská práva a základní svobody (čl. 5-23), práva národnostních a etnických menšin (čl ), hospodářská, sociální a kulturní práva (čl ), práva na soudní a jinou právní ochranu(čl ) - vybraná nejdůležitější ZLP: právo na svobodu projevu, právo shromažďovací, právo svobodně se sdružovat, právo na odpor, právo na život, právo na lidskou důstojnost, právo na vlastnictví, právo na soudní ochranu, právo na obhajobu atd.


Stáhnout ppt "POJETÍ STÁTU V DĚJINÁCH FILOZOFIE I. Platón: panovník jako osvícený filozof (mýtus o jeskyni) Aristoteles: člověk a jako zoón politikon, formy stát Tomáš."

Podobné prezentace


Reklamy Google