Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nepojistné systémy sociálního zabezpečení LS 2015 Ilona Kostadinovová Tel. +420/ 777 57 40 16.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nepojistné systémy sociálního zabezpečení LS 2015 Ilona Kostadinovová Tel. +420/ 777 57 40 16."— Transkript prezentace:

1 Nepojistné systémy sociálního zabezpečení LS 2015 Ilona Kostadinovová Tel. +420/

2 Osnova  Základní charakteristika a význam nepojistných systémů sociálního zabezpečení  Prameny práva a základní literatura  Organizace státní správy nepojistných systémů  Státní sociální podpora rodin s dětmi, pěstounská péče  Sociální pomoc v hmotné nouzi  Sociální péče a dávky pro osoby zdravotně postižené

3 Základní prameny práva  Listina základních práv a svobod, usn. č. 2/1993 Sb.  Čl. 30 odst. 2 LZPS „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“  ÚZ č. 942 Sociální zabezpečení 2013  ÚZ č. 937 Rodinné právo  Zákon o životním a existenčním minimu, z. č. 110/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 409/2011 Sb.  Zákon o státní sociální podpoře, z. č. 117/1995 Sb., v platném znění – přídavek na dítě, porodné, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, pohřebné  Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, z. č. 359/1999 Sb., v platném znění – dávky pěstounské péče  Zákon o pomoci v hmotné nouzi, z. č. 111/2006 Sb., v platném znění – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc  Zákon o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění – příspěvek na péči  Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, z. č. 329/2011 Sb. – příspěvek na mobilitu a na zakoupení zvl. pomůcky

4 Základní literatura:  TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 290 s., ISBN  Ministerstvo práce a sociálních věcí,  Integrovaný portál: Sociální tématika,

5 Prameny a literatura SSP  Státní sociální podpora rodin s dětmi a dávky pěstounské péče: Zákon o státní sociální podpoře, z. č. 117/1995 Sb., v platném znění/SSP  Zákon o sociálně právní ochraně dětí, z. č. 359/1999 Sb., v platném znění/SPOD – od obsahuje právní úpravu dávek pěstounské péče  Občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb., v platném znění účinný od , § 794 a násl. osvojení, § 958 a násl. pěstounství (do konce roku 2013 obsaženo v zákoně o rodině, z. č. 94/1963 Sb. účinný do )  BŘESKÁ, Naděžda a kol. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. Olomouc: ANAG 2012, 224 s. ISBN

6 Prameny a literatura HmN a OZP  Pomoc v hmotné nouzi: Zákon o pomoci v hmotné nouzi, z. č. 111/2006 Sb., v platném znění + prováděcí vyhláška č. 389/2011 Sb.  Zákon o životním a existenčním minimu, z. č. 110/2006 Sb., ve znění n. v. č. 409/2011 Sb.  Dávky pro osoby zdravotně postižené: Zákon o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění/SocSluzby + prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb.  Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, z. č. 329/2011 Sb./Dávky OZP + prováděcí vyhláška č. 388/2011 Sb.  Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění/ZZ  BŘESKÁ, Naděžda – VRÁNOVÁ, Lucie. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením, Olomouc: ANAG 2012, 448 s. ISBN

7 Vymezení základních pojmů  Pojem „státní sociální podpora“ představuje systém státních dávek určených především rodinám s nezaopatřenými dětmi.  Zavedeno zákonem o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., v platném znění, dále též jen ZSSP.  Přijetí zákona bylo důležitým krokem v uskutečňování transformačního procesu v sociální oblasti po vzniku samostatné České republiky a v souladu s demokratizací celého společenského systému.  Jde o státem organizovanou sociální solidaritu mezi -rodinami bezdětnými a rodinami s dětmi, -mezi rodinami s vyššími příjmy a rodinami s nižšími příjmy.

8 Koncepce SSP  Sledovány 3 základní přístupy: 1.Životní úroveň občanů a rodin i nadále vychází především z pracovních příjmů. 2.Sociální přerozdělování usměrňuje rozdíly v příjmech, aby dávky pomáhaly řešit státem uznané sociální situace na společensky uznané úrovni/hranice tzv. životního a existenčního minima. Dávky státní sociální podpory by neměly být náhradou rodinných příjmů, poskytování těchto dávek by nemělo být demotivující ve vztahu k práci a mělo by se dbát, aby byla snížena závislost rodin jen na sociálních příjmech. 3.Musí být dodržováno hledisko hospodárnosti, účelnosti a adresnosti dávek.  Dávkami státní sociální podpory se stát v souladu s § 1 ZSSP podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a také nákladů spojených s některými dalšími sociálními situacemi, je-li jejich poskytnutí z hlediska sociálního a ekonomického odůvodněné.  Náklady na státní sociální podporu hradí stát.  V rámci nového systému zavedeného v roce 1996 byly vytvořeny některé nové dávky a některé byly převzaty z dosavadních právních předpisů, zejména rodičovský příspěvek a část dávek byla transformována ze systému nemocenského pojištění – přídavek na dítě, porodné, pohřebné.  Současná platná právní úprava se kontinuální vyvíjí od roku 1996 do současnosti došlo již mnohokrát k zásadním změnám právní úpravy. Přičemž lze konstatovat, že trend celkově směřuje ke snižování výdajů státu na podporu rodin s dětmi v souvislosti se snahami o stabilizaci veřejných rozpočtů.

9 Významné novely ZSSP:  Zákon č. 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů  Zákon č. 326/2009 Sb., zákon o podpoře hospodářského růstu a soc.stability  Zákon č. 347 /2010, zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí – aktuálně sledovat na sněmovní tisk č. 155/2010http://www.psp.cz/  Sněmovní tisk 372/2011, změny pro rok 2012  Změny 2013 – vyčlenění dávek pěstounské péče ze ZSSP a vložení do ZSPOD  Změny 2014 – porodné i na druhé dítě od roku 2015

10 Sociální pomoc a její znaky  Z hlediska sociální politiky ji lze chápat jako poslední síť sociální ochrany, resp. „záchrannou sociální síť“.  Důležitá součást systému sociálního zabezpečení a představuje jednu ze záruk poskytnutí sociální ochrany každému.  Od ostatních systému sociálního pojištění a státního zaopatření se liší zejména: A) způsobem řešení sociálních událostí B) charakterem subjektů poskytujících sociální pomoc – soukromoprávní právnické osoby, nestátní organizace ve spolupráci s obcemi, které jejich činnost koordinují C) způsobem financování – transfer ze státního rozpočtu, z rozpočtů samosprávných celků, příjemcem za přispění státu  Znaky: 1) Vysoká míra individualizace při posuzování existence nároku na plnění a při plnění samotném. 2) Subsidiarita – věcná působnost právních norem nastupuje až v případě, kdy není k dispozici plnění ze žádného jiného systému, resp. tato plnění byla vyčerpána a trvá potřeba zabezpečit základní životní potřeby občana. Sociální pomoc (služby) poskytovány přednostně jinými subjekty než státními, jejich koordinaci zabezpečují obce v samostatné působnosti. Stát plní funkci garanční a kontrolní. 3) Vysoká míra sociální solidarity – bohatých s chudými, zdravých s nemocnými. Mgr. Ilona Kostadinovová

11 Základní charakteristika systému sociální péče v ČR  V důsledku růstu nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení se jeví účinná pomoc k překonání tíživých situací stále potřebnější.  Právní teorie definuje jako specifickou oblast společenských vztahů upravenou normami práva sociálního zabezpečení, jejichž předmětem úpravy jsou právní vztahy vznikající, měnící se a zanikající v souvislosti se sociálními událostmi.  Základní sociální událostí je nedostatek příjmu způsobený nepříznivou sociální situací, ke které dochází v důsledku neschopnosti jedince zabezpečit potřeby své a osob na něm závislých, a to zejména vlastní výdělečnou činností. Mgr. Ilona Kostadinovová

12 Koncepce pomoci v hmotné nouzi  Poskytování pomoci ze strany státu k zajištění základních podmínek fyzickým osobám prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi.  Každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení.  Moderním systémem pomoci osobám s nedostatečnými příjmy,systém motivuje osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb.  Jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení osob.  Jednotný na celém území České republiky.  Založen na ideovém principu, že „každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá“; jedním z nástrojů je např. výhodnější zápočet příjmů z pracovní aktivity.  Systémem, jehož nedílnou součástí je sociální práce s klienty a sociální poradenství (pro tyto účely využívá např. aktivizační plány a programy individuálního motivačního postupu).

13 Koncepce sociální péče pro osoby zdravotně postižené  Současné pojetí klade důraz na co největší účast klienta sociální pomoci při řešení jeho nepříznivé sociální situace.  Klient = jedinec, jemuž je sociální pomoc poskytována. Subjekt, jenž by měl vyvinout samostatnou aktivitu a primárně též kontrolovat kvalitu jemu poskytovaných služeb.  Formy sociální pomoci jsou poskytovány za částečnou či plnou úhradu jejich příjemcem, takže se tento stává v podstatě tím, který si sjednává za úplatu služby.

14 Státní dávky pro rodiče, pěstouny, děti, HmN, OZP Testovaná, v závislosti na výši příjmu příjemce dávky, ZSSP Netestovaná, bez ohledu na výši příjmu příjemce dávky, ZSSP Dávky pěstounské péče, bez ohledu na výši příjmu, zákon o sociálně právní ochraně dětí Dávky pomoci v hmotné nouzi, testovány celkové sociální a majetkové poměry žadatele Dávky pro osoby zdravotně postižené Přídavek na dítě (test příjmů za rozhodné období 1 kalendářního roku) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Příspěvek na živobytíPříspěvek na péči Porodné (test příjmů za rozhodné období kalendářního čtvrtletí) Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na mobilitu Rodičovský příspěvek Odměna pěstounaPříspěvek na zakoupení zvláštní pomůcky Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Příspěvek při ukončení pěstounské péče Příspěvek na bydlení Doplatek na bydlení PohřebnéMimořádná okamžitá pomoc

15 Řízení o dávce  Řízení o přiznání dávek je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pověřených orgánech státní správy nebo ho lze nalézt na internetových stránkách  Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby zdravotně postižené se podle místa trvalého pobytu občana od roku 2012 podávají stejně jako žádosti o dávky státní sociální podpory na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky  Do konce roku 2011 byly dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby zdravotně postižené vyřizovány u obcí, pokud byly současně obecním úřadem obce s rozšířenou působností (ORP), protože dávku mimořádné pomoci z důvodu ohrožení sociálního vyloučení vyřizovaly pouze tyto ORP.  V rámci řízení o dávkách státní sociální podpory se u testovaných dávek posuzují příjmy žadatelů.  V rámci řízení o pomoci v hmotné nouzi se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku.  V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky, u systému pomoci v hmotné nouze je uplatňován princip tzv. správního uvážení.  Jednotný postup na celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém a aplikační program. Mgr. Ilona Kostadinovová

16 Nárok na dávku a její výplatu, § 49 ZSSP:  Nárok na dávky vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených ZSSP.  Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek a podáním žádosti o přiznání dávky. Nárok na výplatu dávek zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží.  Dávka nebude vyplacena, i pokud by na ni ze zákona vznikl nárok, pokud o ni nebude požádáno na předepsaném tiskopise,  Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně posuzovaných osob s tím, aby sdělily orgánům výši příjmu a další skutečnosti a údaje v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mgr. Ilona Kostadinovová

17 Výplata dávky, § 58 odst. 3 ZSSP Dávka se vyplácí  v české měně  prostřednictvím karty sociálních systémů (§ 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky),  a to převodem na platební účet příjemce,  v hotovosti,  nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů. Mgr. Ilona Kostadinovová

18 Příjem rozhodný pro přiznání dávky, §§ 4 – 6 ZSSP:  Rozhodný příjem - měsíční průměr příjmů rodiny připadající na rozhodné období, § 6 ZSSP – kalendářní rok nebo kalendářní čtvrtletí dle druhu dávky  Měsíční průměr příjmů se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.  Příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu, § 5 ZSSP – v zásadě jsou to příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění  Každý z příjmů se započítává samostatně, § 5 odst. 2 ZSSP, konkrétní příklad viz vzorové formuláře Mgr. Ilona Kostadinovová

19 Rodina pro účely státní sociální podpory:  Rodina, § 7 ZSSP – oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby  Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o přídavek na dítě, sociální příplatek a rodičovský příspěvek.  Současně lze výjimečně posuzovat ve více rodinách pouze pro účely příspěvku na bydlení. Mgr. Ilona Kostadinovová

20 Společně posuzované osoby, § 7 odst. 2 ZSSP:  Spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby - § 115 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb.,v platném znění do , domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, od z. č. 89/2012 Sb. § 690 OZ rodinná domácnost k uspokojování potřeb rodiny  Nezaopatřené děti, § 11 ZSSP (viz níže)  Nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí  Manželé (z. č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění do , od § 656 a násl. OZ, z. č. 89/2012 Sb.), partneři (z. č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, v platném znění) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče  Nezaopatřené děti, jejich rodiče, jsou-li nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů (př. babička, děda, syn či dcera a vnoučata) Mgr. Ilona Kostadinovová

21 Nezaopatřenost dítěte:  § 11 ZSSP – dítě do skončení povinné školní docházky,  nejdéle však do 26. roku věku, jestliže:  se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání, §§ ZSSP  Vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách  Vyhláška č. 28/2012 Sb., od 01. září 2012 účinná, o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních školách Mgr. Ilona Kostadinovová

22 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav  § 3 písmeno c) zákona o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., ve znění účinném od zní: „ dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem se rozumí zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb. Mgr. Ilona Kostadinovová

23 Životní a existenční minimum, z. č. 110/2006 Sb., v platném znění n. v. 409/2011 Sb.  Životní minimum – minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, jednotlivec 3126,- Kč do konce roku 2011, od roku 2012 je to 3410,- Kč  Existenční minimum – minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití, na osobu měsíčně 2020,- Kč do konce roku 2011, od roku 2012 je to 2.200,- Kč (nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let) Mgr. Ilona Kostadinovová

24 Životní minimum společně posuzovaných osob:  Částky životního minima jsou odstupňovány podle pořadí osob.  Pořadí se stanoví tak, že se nejprve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi.  V každé z těchto skupin se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu.  Věkem osoby rozhodným je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno. Mgr. Ilona Kostadinovová

25 Částka životního minima druhé posuzované osoby od roku 2012: Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí činí měsíčně 3.140,- Kč. Mgr. Ilona Kostadinovová Druhá, třetí a další osoba Osoba, která není nezaopatřený m dítětem Nezaopatřené dítě 2.830,-Od 15 let 2.450, let 2.140,-6-15 let 1.740,-Do 6 let

26 Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc od roku 2012 Jednotlivec dospělí = dospělý, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 2 děti ve věku 8 a = Kč 2 dospělí, 3děti ve věku 5,8, =12.300

27 Přídavek na dítě, §§ ZSSP:  Tiskopis – žádost o přídavek na dítě, potvrzení o výši příjmu za kalendářní rok  Nárok nezaopatřeného dítěte  Rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40 Výše je dnes jednotná v závislosti na věku dítěte. Mgr. Ilona Kostadinovová Dítě ve věkuVýše přídavku na dítě za kalendářní měsíc Do 6 let500,- Kč Od 6 do 15 let610,- Kč Od 15 do 26 let700,- Kč

28 Přídavek na dítě, hranice rozhodného příjmu rodiny 2012 Rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí Životní minimum rodiny Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,4 násobek ŽM rodiny) Jedno do 6 let ,- Kč Dvě 5, 8 let ,- Kč Tři 5, 8, 12 let ,- Kč Čtyři 5, 8, 12, ,- Kč

29 Porodné prakticky nezměněno 2013, 2014  ,- Kč na první dítě  ,- Kč na první dvojčata/trojčata/……  Pro rodiny, které mají nárok na přídavky na děti, tj. s příjmem do 2,4 násobku ŽM rodiny  Právní úprava pro děti narozené do , tedy s datem narození před 1. lednem 2015  Nárok na porodné má rodina, které se narodilo první živé dítě a jejíž příjem v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte byl nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí Kč na první živě narozené dítě. Narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, výše porodného činí Kč. Mgr. Ilona Kostadinovová

30 Porodné 2015  Porodné i na druhé dítě od roku Kč.  Na prvního potomka zůstává ve výši korun.  Na dávku ale dosáhne širší okruh rodin, zvýšil se totiž koeficient pro nárok ze 2,4násobku životního minima na 2,7násobek.  Rozhodný příjem činí Kč.  Blíže viz: druhe-dite-rozhodli-poslanci.htmlhttp://www.novinky.cz/domaci/ porodne-bude-i-na- druhe-dite-rozhodli-poslanci.html    Právní úprava pro děti narozené od 1. ledna 2015  Nárok na porodné má rodina, které se narodilo první nebo druhé živé dítě a jejíž příjem v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte byl nižší než 2,7násobek životního minima rodiny.  Výše porodného činí Kč na první živě narozené dítě, při narození druhého živého dítěte je to Kč. Mgr. Ilona Kostadinovová

31 Porodné 2015  Blíže viz: druhe-dite-rozhodli-poslanci.html, 24. září 2014 poslanci schválili, pro vládní návrh, o němž nyní rozhodne Senát, hlasovalo 133 poslanců.http://www.novinky.cz/domaci/ porodne-bude-i-na- druhe-dite-rozhodli-poslanci.htmlSenát  Neprošel záměr poslanců hnutí Úsvit, kteří chtěli, aby porodné bylo i na třetí a každé další dítě, avšak pouze za podmínky, že bude mít matka pracovní minulost minimálně pět let a čistý trestní rejstřík.Úsvit  Pro návrh nehlasovali poslanci TOP 09. Šéf klubu Miroslav Kalousek to v nadsázce zdůvodnil tím, že daleko lepším prostředkem pro zvýšení natality než finanční motivace rodin by byl energetický blackout.TOP 09Miroslav Kalousek  Zavedení porodného i na druhé dítě a rozšíření okruhu rodin, které mohou dávku dostat, přijde podle ministerstva práce a sociálních věcí na 330 miliónů korun ročně. Celkově by do porodného mělo putovat 470 až 480 miliónů korun. Loni stát vyplatil těchto dávek, náklady činily asi 147,7 miliónu korun. Porodné je příspěvek na náklady po narození dítěte. Patří mezi dávky státní sociální podpory. Mgr. Ilona Kostadinovová

32 Příspěvek na bydlení, §§ 24 – 28 ZSSP, od následně dílčí úpravy  Nárok má vlastník nebo nájemce, který je přihlášen k trvalému pobytu, jestliže 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň je těchto 30% příjmů rodiny nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem (průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti v souladu se zákonem o nájemném, zahrnuty jsou ceny služeb a energií, dle přiměřené velikosti bytů a počtu osob v nich trvale žijících). Mgr. Ilona Kostadinovová

33 Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od do v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce Praha nad 100 tis. obyvatel obyvatel obyvatel do obyvatel a více

34 Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od roku 2013 Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od do v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce Praha nad 100 tis. obyvatel obyvatel obyvatel do obyvatel a více11 615

35 Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od , aktuálně vždy Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od do v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce Praha nad 100 tis. obyvatel obyvatel obyvatel do obyvatel a více

36 Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od roku 2014, aktuálně vždy Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od do v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce Praha nad 100 tis. obyvatel obyvatel obyvatel do obyvatel a více11 792

37 Normativní náklady na bydlení 2015 v nájemních bytech, Počet osob v rodině Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od do podle počtu obyvatel obce v Kč měsíčně Praha více než do jedna dvě tři čtyři a více

38 Normativní náklady na bydlení 2015 ve vlastních bytech, Počet osob v rodině Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od do podle počtu obyvatel obce v Kč měsíčně Praha více než do jedna dvě tři čtyři a více

39 Nový § 27a ZSSP - Doba poskytování příspěvku na bydlení – od r. 2012, od roku 2015 opět zrušeno  Příspěvek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání příspěvku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento příspěvek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby.  Nejvýše přípustná doba pobírání příspěvku na bydlení 84 kalendářních měsíců neplatí, jde-li o byt,  který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících předpisů.“.  zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje,  kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let. Mgr. Ilona Kostadinovová

40 Koncepce dostupného bydlení 2015 MPSV  MPSV představilo koncepci dostupného bydlení,  Lidé s nižšími příjmy v ČR vydávají na bydlení paradoxně více prostředků, než ti s vyššími příjmy. S problémem sehnat kvalitní a dostupné bydlení se dnes dotýká hlavně řada seniorů, rodičů samoživitelů, občanů se zdravotním postiženým nebo lidí žijících na ubytovnách. Koncepci, která řeší nejen tyto problémy, představili na konferenci v Senátu zástupci MPSV. „Systém dostupného a důstojného bydlení je klíčem k řešení řady dalších sociálních problémů, které dnešní domácnosti řeší, jedná se například o dluhovou past, slučování rodin, ale i odstraňování sociálně vyloučených lokalit a mnoho dalších. Na tomto návrhu, jsme spolupracovali s odborníky, zástupci obcí, ale i veřejných platforem. Koncepce se tak snaží reflektovat příklady dobré praxe nejen z ČR, ale i zahraničí,“ uvedla k problematice dostupného bydlení ministryně Michaela Marksová. Mgr. Ilona Kostadinovová

41 Rodičovský příspěvek, §§ ZSSP v roce 2012 změny Obecně – nárok rodiče na rodičovské dovolené, § 196 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, zaměstnavatel je povinen umožnit čerpat do 3 let věku dítěte Rodičovský příspěvek – dávka státní sociální podpory – tiskopis žádost + volba  Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě (nový § 31odst. 3ZSSP), které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka ,-Kč. Mgr. Ilona Kostadinovová

42 Rodičovský příspěvek, §§ ZSSP v roce 2012 změny Nelze-li stanovit žádnému z rodičů k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7.600,- Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3.800,- Kč měsíčně do 4 let věku dítěte. Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7.600,- Kč měsíčně. Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7.600,- Kč až do částky ,- Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění. Mgr. Ilona Kostadinovová

43 Rodičovský příspěvek - volba, §§ ZSSP v roce 2012 změny Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, Volbu nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. Rodičovský příspěvek nenáleží, jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění. Mgr. Ilona Kostadinovová

44 Neplnění povinné školní docházky, § 54a ZSSP od roku 2012  Jestliže byla alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložena sankce za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky ,- Kč rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka ,- Kč.  Nárok na výplatu odměny pěstouna vůči dítěti, které řádně neplní povinnou školní docházku, nemá pěstoun, kterému byla pravomocně uložena sankce za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte svěřeného do pěstounské péče, a to po dobu 3 kalendářních měsíců. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Mgr. Ilona Kostadinovová

45 Dávky pěstounské péče  §§ ZSSP zrušeny a od roku 2013 právní úprava přesunuta do ZSPOD, z. č. 359/1999 Sb.

46 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, § 47f ZSPOD od roku 2013 Mgr. Ilona Kostadinovová Zdravé dítě VýšeDítě závislé na pomoci jiné osoby I. stupeň lehká II. stupeň středně těžká III. stupeň těžká závislo st IV. stupeň úplná Do 6 let4.500,- Kč 4.650,- Kč 5.550,- Kč 5.900,- Kč 6.400,- Kč Od 6 do 12 let 5.550,- Kč 5.650,- Kč 6.800,- Kč 7.250,- Kč 7.850,- Kč Od 12 do 18 let 6.350,- Kč 6.450,- Kč 7.800,- Kč 8.300,- Kč 8.700,- Kč Od 18 do 26 let 6.600,- Kč 6.750,- Kč 8.100,- Kč 8.600,- Kč 9.000,- Kč

47 Příspěvek při převzetí dítěte od § 47l ZSPOD Věk dítěte Do 6 let let let Příspěvek při převzetí dítěte v Kč Mgr. Ilona Kostadinovová

48 Výše odměny pěstouna v závislosti na počtu svěřených dětí od roku §47j ZSPOD Počet dětí v pěstounské péči nebo 1 závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II.,III.,IV. Osoba v evidenci, i když nepečuje o žádné dítě. 1 dítě závislé na péči na přechodnou dobu Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně 8.000,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Mgr. Ilona Kostadinovová

49 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla, §42 ZSSP, od roku 2013 § 47m ZSPOD  Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři nově 3 děti.  Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Pokud pěstoun do pěti let auto prodal, daroval či počal používat pro výd. Činnost, je povinen poměrnou část vrátit.  Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 tisíc korun.  V době posledních 10 kalendářních let nesmí přesáhnout částku Kč.  Příspěvek lze poskytnout též na opravu vozidla. Mgr. Ilona Kostadinovová

50 Nová dávka pěstounské péče od roku 2013, § 47h ZSPOD příspěvek při ukončení pěstounské péči  Nárok má osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči a to ke dni zániku nároku na úhradu potřeb dítěte podle § 47f ZSPOD.  Jednorázově ,- Kč. Mgr. Ilona Kostadinovová

51 Dávky pěstounské péče od roku 2013, § 47b ZSPOD dohoda o výkonu pěstounské péče  Příspěvek na úhradu pobytu a péče, § 42b ZSPOD, rodiče – o výši rozhoduje soud nebo obec úřadu obce s rozšířenou působností – ve výši 1,6 násobku částky ŽM osoby posuzované jako druhé nebo další v pořadí pro toto dítě  Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, § 42g ZSPOD – vyplácí krajský úřad ve výši ,- Kč za každé dítě Mgr. Ilona Kostadinovová

52 Pohřebné:  Tiskopis – žádost o pohřebné  Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží dávka jen jednou osobě, která uplatní nárok jako první.  Nárok vzniká dnem pohřbení.  Příklad: 1)Smrt nezaopatřeného dítěte 2)Smrt osoby, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte  Osoby ke dni smrti měly trvalý pobyt na území ČR,  podmínka trvalého pobytu a bydliště se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.  Výše pohřebného je stanovena, na rozdíl od ostatních dávek SSP, pevnou částkou, a to ve výši Kč, jednorázově.  Prakticky nezměněno, zůstává stejné pro rok 2013 Mgr. Ilona Kostadinovová

53 Co je to hmotná nouze a kdo je v hmotné nouzi?  Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanovuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi, tyto situace nazývá hmotnou nouzí.  Jde v zásadě o situace, kdy osoba/společně posuzované osoby nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit.  Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových životních situací, které nelze vyřešit jinak, než okamžitou pomocí.  Důležité je, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její situace hmotné nouze, ale i k předcházení jejího vzniku. Mgr. Ilona Kostadinovová

54 Příjem, § 9 ZPHmN  Příjem se zjišťuje zpravidla za období tří kalendářních měsíců před podáním žádosti o dávku.  Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávku a její výši, je stanoven v zákoně o životním a existenčním minimu. Nicméně zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví určité odchylky:  tzv. čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce se započítávají ve výši 70%  příjmy z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se započítávají ve výši 80%  ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu se započítávají ze 100% (příspěvek na živobytí se nezapočítává). Mgr. Ilona Kostadinovová

55 Zvýšení příjmu vlastním přičiněním, § 11 ZPHmN  Nedostatečný příjem je pouze jednou z podmínek hmotné nouze, podstatné je, že osoba/společně posuzované osoby si ho nemohou zvýšit vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu  vlastní prací, § 12 ZPHmN – výdělečná činnost, zvýšení úvazku, přijeté lépe placené práce, snaha využít služeb agentur práce, výkon krátkodobého zaměstnání a veřejně prospěšných prací (z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), výkon dobrovolnické služby nebo veřejné služby v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně  řádným uplatněním nároků a pohledávek, § 13 ZPHmN  prodejem nebo jiným využitím majetku, § 14 ZPHmN Zákon o pomoci v hmotné nouzi blíže stanoví, co se rozumí jednotlivými formami vlastního přičinění, stanoví i situace, okruh osob, u nichž se některá forma vlastního přičinění nevyžaduje a vliv snahy osoby na nárok na dávku a její výši. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Mgr. Ilona Kostadinovová

56 Systém sociální pomoci a péče  Systém dávek a služeb určených občanům, kteří nejsou schopni sami zabezpečit své životní potřeby a péči o sebe v nezbytném rozsahu z následujících možných důvodů: a)Nedostatečný příjem b)Vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu c)Vzhledem k vysokému nebo nízkému věku d)Z důvodu společenské nepřizpůsobenosti e)Ve zvláštní životní situaci (živelní pohromy) Mgr. Ilona Kostadinovová

57 Příspěvek na živobytí  Základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k různým situacím, které jsou zcela individuálního charakteru, má orgán pomoci v hmotné nouzi možnost z okruhu společně posuzovaných osob některou osobu vyloučit. ¨  Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.  Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí okruhu společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.  Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování.  Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.  Částka živobytí u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovně-právní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní poměr z obdobného důvodu, činí částku existenčního minima případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.  Částka živobytí u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, činí částku existenčního minima případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.  Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny). Mgr. Ilona Kostadinovová

58 Doplatek na bydlení  Je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.  Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu a po splnění stavebně technických standardů kvality bydlení vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, jejichž příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob pro účely doplatku na bydlení je stejný jako pro účel příspěvku na živobytí.  Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem/příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky.  Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení poskytnout do části bytu, po splnění hygienických podmínek a udělení souhlasu obce do ubytovacího zařízení a po splnění stavebně technických standardů kvality bydlení do jiného než obytného prostoru. Jako případ hodný zvláštního zřetele se vždy považuje ubytování v pobytových sociálních službách (např. azylový dům, domov pro seniory, chráněné bydlení).  Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob. Mgr. Ilona Kostadinovová

59 Mimořádná okamžitá pomoc  Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně.  Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, v nichž lze tuto dávku pomoci v hmotné nouzi poskytnout.  První situací je ta, kdy osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakované dávky, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).  Druhá situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je spojena s vážnou mimořádnou událostí. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě, kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie.  Maximální výše dávky činí 15násobek částky životního minima jednotlivce. Mgr. Ilona Kostadinovová

60 Mimořádná okamžitá pomoc  Další situací, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je situace, kdy osoba nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky:  K úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj.  Na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce.  K uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce. Mgr. Ilona Kostadinovová

61 Mimořádná okamžitá pomoc  Poslední situace se týká osob, které nemohou v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků, úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením.  Jde zejména o osobu, která:  je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo  je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo  je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo  nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo  je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.  V tomto případě lze poskytnout dávku až do výše Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce. Mgr. Ilona Kostadinovová

62 Sociální služby, zákon o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění  § 1 – poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám prostřednictvím:  A) Sociálních služeb  B) Příspěvku na péči  Dále upravuje podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, § 78 a násl.  Upravuje výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb.  Upravuje inspekci poskytování sociálních služeb.  Upravuje předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách, § 115 a násl.  Upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně- právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních, § 109 a násl.  Akreditace vzdělávacích zařízení a akreditace vzdělávacích programů, § 117a-e Mgr. Ilona Kostadinovová

63 Příspěvek na péči, §§ 7 – 30 zákona o sociálních službách  Podmínky nároku - §§ 7 – 10  Poskytuje se osobám závislým na pomoci jiné osoby za účelem zajištění potřebné pomoci, § 8 vymezuje 4 stupně závislosti, § 11 stanovuje pevné částky výše příspěvku.  O příspěvku rozhodoval do konce roku 2011 obecní úřad obce s rozšířenou působností, od roku 2012 krajská pobočka Úřadu práce ČR.  Příjemce příspěvku - § 19 – oprávněná osoba, zákonný zástupce, osoba pečující o nezletilou osobu na základě rozhodnutí příslušného orgánu Mgr. Ilona Kostadinovová

64 Posuzování stupně závislosti – hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby, § 9 z. č. 108/2006 Sb. Životní potřebaHodnoceníFunkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby. MobilitaMusí existovat příčinná souvislost Orientacemezi Komunikaceporuchou funkčních schopností Stravovánía Oblékání a obouvání pozbytím schopnosti zvládat potřebu v přijatelném standardu. Tělesná hygiena Výkon fyziologických potřeb Péče o zdravíVe vztahu ke konkrétnímu postižení a režimu stanoveném ošetřujícím lékařem. Osobní aktivity Péče o domácnostNehodnotí se u osob do 18 let věku.

65 Závislost na pomoci jiné fyzické osoby, § 8 z. č. 108/2006 Sb., výše příspěvku na péči - § 11 Stupeň závislosti Z důvodu dlouhodobě nepříznivéh o zdravotního stavu není schopen zvládat životní potřeby Vyžaduje každodenní mimořádno u péči jiné fyzické osoby. Výše příspěvku do 18 let Výše příspěvku osob starších 18 let I.Lehká33.000,- Kč800,- Kč II. Středně těžká 4 nebo ,- Kč4.000,- Kč III. Těžká6 nebo ,- Kč8.000,- Kč IV. Úplná8 nebo ,- Kč

66 Průkaz TP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Pokud by však tyto osoby byly neschopné zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jim průkaz ZTP/P. Výjimkou jsou osoby starší 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty (těm náleží průkaz ZTP). Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. Pokud osoba ve stupni závislosti II není schopná zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jí průkaz ZTP/P (opětovně se nesmí jednat o zletilou osobu, která tuto schopnost nemá díky úplné nebo praktické hluchotě). Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace (s výjimkou zletilých osob, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace kvůli sluchovému postižení).

67 OZP = osoba se zdravotním postižením Ke zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení. K podpoře sociálního začleňování. Průkaz osoby se zdravotním postižením. Druhy dávek - § 2 z. č. 329/2011 Sb. □ Příspěvek na mobilitu - §§ 6-8 z. č. 329/2011 Sb. □ Příspěvek na zvláštní pomůcku - §§ 9-12 z. č. 329/2011 Sb. Výpůjčka zvláštní pomůcky - § 13 z. č. 329/2011 Sb. - zrušeno

68 Příspěvek na mobilitu □ Příspěvek na mobilitu - §§ 6-8 z. č. 329/2011 Sb. □ Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka, která je určena osobě starší 1 roku: která má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP nebo ZTP/P podle pravidel od , která se opakovaně v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována, které nejsou poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mobilitu přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby uvedené v předchozí odrážce, nárok na výplatu nenáleží za kalendářní měsíc, jestliže je oprávněné osobě po celý tento kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace. □ Příspěvek na mobilitu přiznaný podle právních předpisů platných do bude vyplácen (budou-li splněny podmínky) po dobu, která je uvedena na rozhodnutí, nejdéle do □ Výše dávky: 400 Kč měsíčně. Vyplácí se tzv. zpětně, to znamená do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží. Na žádost příjemce může být příspěvek na mobilitu vyplácen jednou splátkou vždy za 3 kalendářní měsíce, za které náležel.

69 Příspěvek na zvláštní pomůcku □ Příspěvek na zvláštní pomůcku - §§ 9-12 z. č. 329/2011 Sb. Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má: těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení Těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí, těžké sluchové nebo zrakové postižení musí být charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a zdravotní stav osoby nesmí vylučovat přiznání tohoto příspěvku. Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok. Okruh zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, z. č. 329/2011 Sb., v platném znění Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením rozlišuje, zda jde o pomůcku v ceně do nebo přes Kč a speciální úpravu má pro motorové vozidlo. Blíže též web:

70 OZP = osoba se zdravotním postižením – výhody Průkaz osoby se zdravotním postižením. Vyhláška č. 388/2011 Sb. stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace. Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, z. č. 329/2011 Sb. upravuje některé nároky držitelů průkazu osoby se zdravotním postižením. Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové

71 OZP = osoba se zdravotním postižením – výhody Průkaz osoby se zdravotním postižením. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce. Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. Tyto benefity jsou nenárokové. Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy. Těmito předpisy jsou např. zákon o daních z příjmů, zákon o místních poplatcích, zákon o správních poplatcích, zákon o pozemních komunikacích, zákon o dani z nemovitosti. Pozor: Nejdéle končí platnost průkazů mimořádných výhod a průkazů osoby se zdravotním postižením vydaných podle právních předpisů z let 2012 a Problematika speciálních označení vozidel (např. parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením), jízdy na zpoplatněných komunikacích apod., nepatří do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí (ani krajských poboček ÚP), ale Ministerstva dopravy. Případné dotazy a praktické problémy řešte prosím s Ministerstvem dopravy či obecními úřady obcí s rozšířenou působností, které speciální označení vydávají.

72 Sociální služby – zdravotní postižení  Zvýšená ochrana v zaměstnání, zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb. – pracovní rehabilitace, příprava k práci, specializované rekvalifikační kurzy.  Chráněné pracovní místo  Příspěvky pro zaměstnavatele  Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením Mgr. Ilona Kostadinovová

73 Koordinace v EU. Co se rozumí místem bydliště? Nařízení EP a Rady č. 883/2004 Jedná se o zemi, kde obvykle bydlíte, vaši domovskou zemi. Za místo bydliště se také považuje místo, kde máte tzv. střed zájmů. K určení země, kterou lze považovat za místo bydliště, používají orgány sociálního zabezpečení seznam kritérií z článku 11 prováděcího nařízení č. 987/2009. prováděcího nařízení č. 987/2009 Mezi tato kritéria patří: doba trvání vašeho pobytu na území příslušných států; vaše rodinná situace a rodinné vazby; situace týkající se vašeho bydlení a nakolik jej lze označit za trvalé; místo, kde provádíte profesní nebo nevýdělečnou činnost; povaha vaší profesní činnosti; členský stát, kde jste považováni za daňového rezidenta; v případě studentů zdroje jejich příjmu. V každém případě rozhodnutí o tom, která země se bude považovat za místo vašeho bydliště, není na vás, ale na orgánech sociálního zabezpečení.

74 Koordinace rodinných dávek:  Systémy rodinných dávek se v jednotlivých zemích liší.  Koordinace rodinných dávek v EU a EHP - Id=866&langId=cs Id=866&langId=cs  Která země vám bude vyplácet rodinné dávky – žijete-li v některé ze zemí EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku nebo Švýcarsku – závisí na vaší rodinné situaci.EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku nebo Švýcarsku  Žije celá rodina v jedné zemi?  Žijí-li všichni rodinní příslušníci ve státě, kde máte pojištění, je za vaše dávky zodpovědný tento stát.

75 Koordinace rodinných dávek:  Žijete vy a vaši rodinní příslušníci v různých zemích?  Nežijí-li vaši rodinní příslušníci ve státě, kde máte vy pojištění, může mít vaše rodina nárok na dávky ve více než jedné zemi. To však neznamená, že budete dávky ze dvou zemí skutečně pobírat. O tom, která ze zemí bude odpovídat za vyplácení vašich dávek, rozhodnou tzv. pravidla přednosti.státě, kde máte vy pojištění

76 Pravidla přednosti:  Většinou za vyplácení dávek odpovídá ta země, kde nárok vaší rodiny vyplývá ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti.  Vyplývá-li váš nárok na dávky ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti v obou uvažovaných zemích, je za poskytování dávek odpovědná ta země, v níž žijí vaše děti, pokud v ní zároveň také pracuje jeden z rodičů. V ostatních případech je odpovědná ta země, kde budou dávky nejvyšší.  Vyplývá-li váš nárok v obou zemích z vyplácení důchodu, je za vyplácení dávek odpovědná ta země, v níž žijí vaše děti, pokud v ní zároveň jeden z rodičů pobírá důchod. V ostatních případech je to ta země, kde máte pojištění nejdéle nebo kde máte nejdéle bydliště.  Pokud váš nárok vyplývá ze skutečnosti, že v obou zemích máte bydliště, odpovídá za dávky ta země, kde žijí vaše děti.

77 Pravidla přednosti:  Doplatky  Může se stát, že dávky, které obdržíte od jednoho státu budou nižší než ty, které byste bývali dostali v jiné zemi, kde vám na ně vznikl nárok. V takovém případě druhá země rozdíl dorovná.  Posouzení situace  V praxi závisí používání těchto pravidel případ od případu. Podrobnosti vám sdělí příslušný orgán  Kontaktní orgán najdete v EESSI (Electronic Exchange of Social Security Information) veřejný adresář institucí sociálního zabezpečení v EU a EHP: security-directory/welcome.seam?langId=cs security-directory/welcome.seam?langId=cs

78 Děkuji za pozornost, příjemnou odbornou diskusi a jakoukoli zpětnou vazbu. Ilona Kostadinovová Tel. +420/


Stáhnout ppt "Nepojistné systémy sociálního zabezpečení LS 2015 Ilona Kostadinovová Tel. +420/ 777 57 40 16."

Podobné prezentace


Reklamy Google