Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Vendula Baboučková.  je jedním z našich hlavních smyslů  je schopnost vnímat zvuky smyslovým orgánem - uchem  Zvuk který prochází zvukovodem naráží.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Vendula Baboučková.  je jedním z našich hlavních smyslů  je schopnost vnímat zvuky smyslovým orgánem - uchem  Zvuk který prochází zvukovodem naráží."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Vendula Baboučková

2  je jedním z našich hlavních smyslů  je schopnost vnímat zvuky smyslovým orgánem - uchem  Zvuk který prochází zvukovodem naráží do bubínku, ten se rozechvěje a vibrace přenáší přes kladívko, kovadlinku a třmínek do hlemýždě. Tam na vibrace reagují smyslové buňky které informace o zachyceném zvuku vedou pomocí sluchového nervu k dalšímu zpracování do mozku.

3  Sluchové poruchy mohou být výsledkem organické a fyziologické malfunkce v kterékoli části sluchového analyzátoru, sluchové dráhy a sluchových korových center, nebo z funkcionálně-percepčních poruch.  Konduktivní sluchové ztráty mají příčinu v funkční poruše zvukovodu, ušního bubínku nebo středního ucha. Ve většině případů schopnost slyšet může být téměř plně obnovena léčbou, chirurgickými zákroky nebo sluchadly.

4  Retrokochleární sluchová ztráta je způsobená postižením sluchového nervu nebo v centrální části sluchového systému, včetně centrální zvukové dráhy, subkortikálních a kortikálních sluchových center.  Postižení tohoto původu jsou relativně vzácné. Léčba sluchových ztrát tohoto původu je dosud v počátcích.  Je nezbytné rozlišovat mezi poruchami sluchu fyziologického původu a funkčním postižením sluchového zpracování informací v centrálním sluchovém systému.

5  Senzorineurální kochleární ztráta sluchu je často spojena s úplnou ztrátou funkcí smyslových buněk (sluchové buňky) ve vnitřním uchu (kochlea).  Postižení sluchu u dětí v 98% případů reprezentuje zničená kochlea.  Senzorineurální sluchové ztráty nejsou principiálně léčitelné léky.  Sluchové pomůcky a kochleární implantáty mohou umožnit dobré slyšení za jistých podmínek.

6  Sluchové procesy a percepční postižení je funkční vadou. Ta ovlivní zpracování které se koná v centrální nervové soustavě (CNS), takové jako analýza vzájemných vztahů mezi časem, výškou a sílou akustických signálů  Sluchový práh, je prokázán jako normální v těchto případech.  Postižení sluchových procesů a percepčních schopností často zůstává neodhalené až do doby kdy se u dětí projeví narušený vývoj řeči.

7  Příčiny vnější jako např. hluk, toxiny, léky, vibrace při práci, úraz aj.  Mezi příčiny, které zpravidla nevedou ke ztrátě sluchu hned, ale postupně patří vliv věku a hluk.

8  Projevuje se buď jako dlouhodobá hluková zátěž nebo jako třesky zvuku třeba při dopravních úrazech.  Při těchto úrazech může být silný intenzivní zvuk silnější než ochranné síly soudržnosti sluchového orgánu, nastane traumatická destrukce některých buněk vnitřního ucha. V místě této destrukce vzniká v blanitém hlemýždi nefunkční jizva.

9  Při dlouhodobé hlukové zátěži jsou buňky ve vnitřní části ucha léta trvale přetěžovány a jejich mechanismy restituce a obnovy sil jsou vyčerpány. Pak se rychleji poškozují.  Intenzita zvuku nad 85 dB po dobu několika hodin denně v průběhu let vede vždy u každého člověka k vyčerpání ochranných metabolických rezerv buněk a k ohrožení sluchu

10  50 dB - úroveň konverzační řeči (40-60 dB)  60 dB – pračka  70 dB - bouchnutí dveřmi  90 dB - pouliční doprava  110 dB - rockový koncert  120 dB - hlasité hřmění  130 dB - motorová sbíječka

11  pohledem a pohmatem  pomocí ušního zrcátka - prohlédne se zvukovod a bubínek  Mikroskopem - zjištění stupně poškození bubínku a při jeho perforaci i chorobné změny v bubínkové dutině  Zkouška hlasitou řečí a šepotem  Tónová prahová audiometrie - audiometr

12  Zjišťuje se nejnižší slyšitelná intenzita čili práh sluchu tónů, u nichž se plynule nebo po malých skocích mění intenzita vydávaného tónu.  Pacient při něm naslouchá čistým tónům (zvukům tvořeným pouze jedinou frekvencí, jaké se v běžném životě vyskytují jen zřídka).  Vyšetřuje se zvlášť vedení vzdušné – sluchátky nasazenými na uši – a zvlášť vedení kostní – vibrátorem přiloženým na kost za boltcem.  Vzdušné vedení se vyšetřuje na frekvencích 125, 250, 500, 1000, 2000, 4000 a 8000 Hz

13  Porucha sluchu může být dědičná nebo získaná a může vzniknout v každém věku.  Termín "postlingvální sluchové postižení" zahrnuje všechny ty jedince, u kterých došlo k náhlé nebo postupně vznikající sluchové ztrátě po dokončení vývoje řeči. Tato definice zahrnuje sluchové ztráty jak u seniorů tak i u mladých dospělých u kterých, v důsledku nemoci nebo dalších traumat došlo ke narušení schopnosti slyšet.

14  Termín "perilingvální sluchové ztráty" zahrnuje všechny ty případy, u nichž došlo ke sluchovým ztrátám v období dětství do věku 14 let. Tato kategorie patří mezi jasně ohraničené skupiny s postlingválními a prelingválnímí sluchovými ztrátami.  Termín "prelingvální sluchové ztráty" zahrnují osoby, u kterých došlo ke sluchovým ztrátám perinatálně nebo před zahájením vývoje řeči v prvních měsících života.

15  lehká nedoslýchavost dB (často se vůbec nezjistí, obvykle bez sluchadel)  středně těžká nedoslýchavost dB (diagnostikována obvykle až v předškolním věku, někdy bývá problém s akceptací sluchadel, čím bystřejší dítě, tím lépe kompenzuje, to platí samozřejmě obecně, nebezpečí podcenění problému. Má již důsledek na opoždění řeči, výslovnost a sociální dovednosti.

16  těžká vada dB (komunikační bariéra, lze ještě kompenzovat sluchadly, ne u všech dětí ale dostatečně, potřeba znakového jazyka, dlouholetá logopedie, problematika odezírání, zařazení do komunity neslyšících)  zbytky sluchu až praktická hluchota nad 80 dB (stejně jako těžká vada, orální řeč se rozvine dostatečně jen u dětí mimořádně bystrých, s jazykovým citem, schopností odezírat, bez dalších poruch, s angažovanou rodinou, špičkovými sluchadly…mnoho podmínek současně. Možnost kochleární implantace, používání znakového jazyka)  úplná hluchota při žádném zvukovém vjemu

17  Znakový jazyk  Prstová abeceda  Odezírání

18  Vizuálně-motorický komunikační systém  Přirozený a plnohodnotný jazykový systém  je tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu.  Český znakový jazyk má základní atributy jazyka a je ustálen po stránce lexikální i gramatické.  Má ale jiný slovosled (znakosled) i gramatiku než čeština. Například vztahy, které se v češtině vyjadřují spojkami, předložkami a podobně se ve znakovém jazyce vyjadřují umístěním v prostoru.

19  vizuálně-motorická komunikační forma (systém), při které se užívá různých poloh a postavení prstů k vyjádření písmen  Přednosti a výhody: Vizuálně-motorická existence, snadno naučitelná a reprodukovatelná, není vázána na další pomůcky, přesně vizualizuje mluvený jazyk  Nevýhody: Slova jsou hláskována, je pomalejší než mluvení, pracný rozvoj a posléze záměrné utlumování, odvádí dítě od odezírání

20  Přijímání informací zrakem a chápání jejich obsahu na základě pohybů mluvidel, mimiky, gestikulace, celkového postoje těla a kontextu

21  Byl založen v roce 1990, je pokračováním nepřetržité šňůry tradice neslyšících sportovců, již v roce 1986 vznikla na ČSTV komise, která řídila sport neslyšících v českých zemích a dostala k tomu první rozpočet.  Již v roce 1924 pomáhali čeští neslyšící sportovci zakládat CISS (International Committee of Sports for the Deaf - Mezinárodní výbor neslyšících sportovců) v Paříži a od toho roku se odvíjejí vlastní olympijské hry neslyšících sportovců ve světě pod názvem Světové hry neslyšících (jako Deaflympic).

22  Český svaz neslyšících sportovců patří mezi prvními zakladateli CISS a je členem od roku  Tehdy v té době organizovaný sport neslyšících byl jen v Praze  Nyní má ČSNS celkem členů, 19 sportů

23  Světová federace neslyšících sportovců (CISS) má ze všech ostatních světových asociací handicapovaných sportovců nejdelší historii, její kořeny sahají do roku  1924 – Světové hry neslyšících sportovců v Paříži (4-letý cyklus)  1949 – Seefeld – zimní světové hry neslyšících

24  Podmínkou účasti je sluchová ztráta 55 dB na lepším uchu.  Během závodu, bezprostřední přípravě na závod (rozcvičení, předzávodní prohlídka trati) nesmí soutěžící používat žádné technické prostředky (sluchadla, vysílačky) jež by jim usnadňovali komunikaci se sportovci, trenéry, rozhodčími a ostatními.

25  Zejména vlivem specifického způsobu komunikace se konají vždy odděleně a to v lichých letech. První letní hry se uskutečnily v roce 1924 v Paříži, první zimní v roce 1949 v Seafeldu.  Sporty na letních deaflypmiádách – atletika, badminton, basketbal, bowling, cyklistika, fotbal, házená, orientační běh, plavání, stolní tenis, střelba, tenis a volejbal.  Sporty na zimních deaflypmiádách – alpské lyžování, běh na lyžích, lední hokej, snowboarding.


Stáhnout ppt "Mgr. Vendula Baboučková.  je jedním z našich hlavních smyslů  je schopnost vnímat zvuky smyslovým orgánem - uchem  Zvuk který prochází zvukovodem naráží."

Podobné prezentace


Reklamy Google