Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MONITORY Monitory jsou základní výstupní zařízení počítače.Slouží k zobrazování textových i grafických informací.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MONITORY Monitory jsou základní výstupní zařízení počítače.Slouží k zobrazování textových i grafických informací."— Transkript prezentace:

1

2 MONITORY

3 Monitory jsou základní výstupní zařízení počítače.Slouží k zobrazování textových i grafických informací.

4 Pracují na principu katodové trubice (CRT-Cathod Ray Tube). Hlavní částí je obrazovka, na jejímž stínítku se zobrazují jednotlivé pixely. Monitor je připojen přímo ke grafické kartě zasílající patřičné informace, které budou na monitoru (jeho obrazovce) zobrazeny.

5 Při práci barevné obrazovky jsou ze tří katod emitovány elektronové svazky, které jsou pomocí jednotlivých mřížek (viz obrázek řez barevnou obrazovkou) taženy až na stínítko obrazovky. Na zadní stěně stínítka obrazovky jsou naneseny vrstvy tzv. luminoforů (luminofor = látka přeměňující kinetickou energii na energii světelnou). Tyto luminofory jsou ve třech základních barvách – Red (červená), Green (zelená), Blue (modrá) – pro aditivní model skládání barev. Vlastní elektronové svazky jsou bezbarvé, ale po dopadu na příslušné luminofory dojde k rozsvícení bodu odpovídající barvy.

6 : Barevná obrazovka

7 : Aditivní model skládání barev

8 Protože elektronový svazek je vlastně svazek částic stejného náboje (záporného), mají tyto částice tendenci se odpuzovat a vlivem toho dochází k rozostřování svazku. Proto těsně před stínítkem obrazovky se nachází maska obrazovky. Je to v podstatě mříž, která má za úkol propustit jen úzký svazek elektronů. Maska obrazovky musí být vyrobena z materiálu, který co nejméně podléhá tepelné roztažnosti a působení magnetického pole. Oba dva tyto jevy by totiž způsobily, že elektronové svazky nedopadnou přesně na svůj luminofor, což by se projevilo nečistotou barev. Elektronové svazky jsou vychylovány pomocí vychylovacích cívek tak, aby postupně opisovaly zleva doprava a shora dolů jednotlivé řádky obrazovky.

9 Řez barevnou obrazovkou

10 Jednotlivé elektronové svazky jsou emitovány z nepřímo žhavené katody, která má na svém povrchu nanesenu emisní vrstvu. Elektronové svazky pak prochází tzv. Wehneltovým válcem (mřížka g 1 ), který má vzhledem ke katodě záporný potenciál. To způsobuje, že elektrony jsou jím odpuzovány a projde jich přes něj jen požadované kvantum. Řízením napětí na Wehneltově válci se tedy řídí intenzita jednotlivých elektronových svazků. Po průchodu Wehneltovým válcem procházejí elektronové svazky přes jednotlivé mřížky (g 2 – g 6 ), které mají naopak vzhledem ke katodě kladný potenciál, díky němuž jsou elektrony přitahovány. Tento kladný potenciál je na mřížce g 2 nejnižší, na g 3 vyšší a až na g 6 nejvyšší. Toto má za úkol elektronové svazky táhnout až na stínítko obrazovky. Speciální funkci zde má mřížka g 3 (ostření), která má za úkol zaostřovat elektronové svazky, a mřížka g 6 (konvergence), od které se elektronové svazky postupně sbíhají. K jejich setkání dojde u masky obrazovky, kde se prokříží a dopadnou na své luminofory.

11 Podle umístění a tvaru otvorů masky a tím i odpovídajícímu nanesení luminoforů je možné rozlišit tři základní typy barevných obrazovek.

12 Obrazovky Delta Jednotlivé otvory v masce jsou kruhové a jsou uspořádány do trojúhelníků (velké písmeno delta). Stejným způsobem jsou uspořádány i luminofory na stínítku. Nevýhodou tohoto typu masky (obrazovky) je velká plocha, která je tvořena kovem masky a která způsobuje větší náchylnost k tepelné roztažnosti. Vzhledem k tomuto poskytovaly obrazovky typu Delta poměrně nekvalitní obraz a dnes se již nepoužívají.

13 Výřez masky obrazovky Delta

14 Obrazovky Inline Otvory v masce jsou obdélníkového tvaru a jednotlivé luminofory jsou naneseny v řadě vedle sebe. Obrazovka Inline je dnes nejrozšířenějším typem obrazovky. Výřez masky obrazovky Inline

15 Obrazovky Trinitron Obrazovky Trinitron jsou propagovány zejména firmou Sony. Jejich luminofory jsou naneseny v řadě vedle sebe podobně jako u obrazovky typy Inline. Vlastní maska je tvořena svislými pásy, které ve vodorovném směru nejsou nikde přerušeny. Toto řešení s sebou nese problém – pásy masky jsou tenké a na celé výšce obrazovky se neudrží.

16 u monitorů: natažením dvou vodorovných drátů (cca v jedné třetině a dvou třetinách výšky obrazovky) přes obrazovku. Tyto dráty jsou potom bohužel na obrazovce vidět (hlavně na světlém pozadí). u televizorů: silnějšími pásy masky. Maska pak působí o něco hrubším dojmem.

17 Výřez masky obrazovky Trinitron Umístění výstužných drátů v masce Trinitron

18 Parametry monitorů Každý monitor musí být přizpůsoben grafické kartě (např.: MDA, CGA, EGA, VGA, SVGA), ke které má být připojen. Není možné například monitor pro EGA kartu připojit ke kartě SVGA. Monitory je možné rozdělit do dvou základních skupin:  monochromatické (černobílé): informace zobrazují pouze v odstínech jedné barvy (obvykle bílá, oranžová, zelená)  barevné (color): umožňují zobrazovat více různých barev současně

19 Dalším parametrem každého monitoru je velikost jeho obrazovky. Stínítko obrazovky monitoru je tvaru přibližného obdélníku s poměrem stran 4:3. Velikost každé obrazovky je udávána její úhlopříčkou. Úhlopříčka udává její celou velikost a nikoliv velikost její aktivní plochy (plocha, na které je možné zobrazit obraz), která je vždy o něco menší (např. u 17” monitoru je 15,4” až 16,1”).

20 Běžně používané velikosti obrazovek u počítačů jsou: 14”, 15”: monitory určené hlavně pro zpracování informací v textovém režimu V grafickém režimu jsou vhodné pro rozlišení 800  600 bodů. Vyšší rozlišení na těchto monitorech bývá hůře čitelné. Ve vyšších rozlišovacích režimech také tyto monitory neposkytují příliš dobré obnovovací frekvence. 17”: monitory určené pro práci s graficky orientovanými programy (tabulkové procesory, textové a grafické editory, prezentační programy). Je možné je použít i pro amatérskou práci s programy CAD/CAM a DTP. 17” monitory jsou vhodné pro rozlišení 1024  768 bodů až 1280  1024 bodů. 19” – 21”: monitory určené zejména pro profesionální práci s náročnými aplikacemi CAD/CAM a DTP. Jedná se o monitory vhodné pro práci s rozlišením 1280  1028 bodů až 1600  1200 bodů.

21 S velikostí obrazu souvisí také parametr označovaný jako FS (Full Screen), který říká, že monitor je schopen využívat celou viditelnou plochu obrazovky. Díky tomu nevznikají na obrazovce nevyužité černé okraje, do kterých není možné obraz roztáhnout a které byly pozorovatelné zejména u starších 14” monitorů.

22 Při práci monitoru jsou elektronové svazky vychylovány vychylovacími cívkami tak, aby proběhly celou aktivní plochu stínítka obrazovky. Pro kvalitu obrazu je velmi podstatné, jak rychle jsou tyto svazky schopné jednotlivé řádky probíhat. U každého monitoru se proto udává: horizontální frekvence (řádkový kmitočet): měří se v kHz a udává, kolik řádků vykreslí elektronové svazky monitoru za jednu sekundu vertikální frekvence (obnovovací kmitočet obrazu): úzce souvisí s horizontální frekvencí, měří se v Hz a udává počet obrazů zobrazených za jednu sekundu

23 Vzhledem k tomu, že monitor má při své práci poměrně vysoký příkon (u 17” monitoru asi 125 W), bývají monitory vybaveny funkcí green, která dovoluje přepnutí monitoru po určité době od posledního ovládání počítače uživatelem (poslední stisk klávesy, poslední pohyb myší apod.) do pohotovostního režimu. V tomto režimu monitor nic nezobrazuje, jeho příkon je podstatně nižší (8 W – 15 W) a po započetí práce s počítačem se opět automaticky přepne do pracovního režimu.

24 U moderních monitorů je také kladen požadavek, aby nedocházelo k nežá-doucímu vyzařování škodlivého záření. Jako první vznikla norma LR (Low Radiation), která označuje monitory se sníženým vyzařováním. Jako další a přísnější byla později přijata norma TCO.

25 LCD DISPLEJE

26 LCD (Liquid Crystal Display) je zobrazovací jednotka, která při své činnosti využívá technologii kapalných (tekutých) krystalů. LCD se používají zejména jako zobrazovací jednotky pro:  přenosné počítače (notebook, laptop)  “nepočítačová zařízení” (hodinky, kalkulačky, mobilní telefony atd.)  některé pracovní stanice, kde nahrazuje monitor pracující na principu CRT

27 Za počátek výzkumu LCD displejů lze považovat rok 1961, ale k jejich většímu rozšíření dochází až o 25 let později, a to zejména díky výraznému snížení výrobních nákladů. Kapalné krystaly se vyznačují prostorovým uspořádáním molekul v kapalném stavu. Takový stav je označován jak mezofáze neboli parakrystalický stav. Kapalné krystaly se z hlediska elektrické vodivosti chovají jako izolanty a jejich existence je podmíněna určitým rozsahem teplot nebo určitou koncentrací kapalného roztoku, ve kterém se krystal nachází.

28 Podle toho, jak jsou molekuly kapalných krystalů uspořádány, je možné provést jejich rozdělení do následujících skupin:  nematické  cholesterické  smektické Pro konstrukci LCD panelů se používají nematické kapalné krystaly. Tyto krystaly jsou založeny na bázi hexylkyanidbifenylu, jehož molekuly mají podlouhlý (tyčovitý) tvar a je pro ně charakteristické, že jsou citlivé na změny intenzity elektrického pole.

29 LCD panel se skládá z následujících vrstev. (Platí, že při konkrétní realizaci mohou být některé vrstvy vzájemně prohozeny):  Polarizační filtr A  Sklo  Transparentní elektrody  Alignment layer A (zarovnávací vrstva A)  Kapalné krystaly  Alignment layer B (zarovnávací vrstva B)  Transparentní elektroda u aktivního displeje nebo transparentní elektrody u displeje pasivního  Barevné filtry RGB (pouze u barevného LCD displeje)  Sklo  Polarizační filtr B

30 Řez barevným pasivním LCD displejem

31 LCD displeje používané jako zobrazovací jednotky počítačů jsou většinou konstruovány tak, že mají v zadní části umístěnu výbojku, která plní funkci zdroje nepolarizovaného světla.

32 Světlo emitované z výbojky prochází nejdříve polarizačním filtrem A, který provede jeho polarizaci. Tímto polarizačním filtrem projdou jen ty světelné vlny, které kmitají přibližně v jedné rovině (rovina polarizovaného světla). Dále nyní již polarizované světlo prochází skleněnou vrstvou a přes transparentní elektrody až k zarovnávací vrstvě A. Zarovnávací vrstva A i zarovnávací vrstva B jsou z vnitřní strany zvrásněny. Podlouhlé molekuly kapalných krystalů, které se nacházejí v blízkosti těchto vrstev, se natočí ve směru jejich zvrásnění.

33 Zvrásnění zarovnávací vrstvy B je vzhledem ke zvrásnění zarovnávací vrstvy A pootočeno o úhel 90 , přičemž polarizační filtry jsou nastaveny tak, aby propouštěly rovinu polarizovaného světla, která je rovnoběžná se zvrásněním příslušné zarovnávací vrstvy. Pootočení zvrásnění na zarovnávacích vrstvách způsobuje, že molekuly přilehlé k jednotlivým zvrásněním jsou rovněž pootočeny o úhel 90  a mezilehlé molekuly se stočí a vytvoří tak část šroubovice (spirály).

34 Průchod světla LCD displejem

35 Polarizované světlo prochází přes oblast kapalných krystalů, jejichž molekuly (za předpokladu, že na ně nepůsobí elektrické pole) svým uspořádáním stáčí jeho rovinu o úhel 90 . Světlo dále pokračuje ve své dráze přes zarovnávací vrstvu B, barevné filtry, skleněnou vrstvu a nakonec přes polarizační filtr B. Polarizační filtr B je nastaven tak, že polarizované světlo, jehož rovina byla stočeno o úhel 90 , jím projde.

36 Pokud na transparentní elektrody, které jsou umístěny na vnější straně zarovnávacích vrstev, přivedeme elektrické napětí, molekuly kapalných krystalů se začnou narovnávat a opouští tak původní uspořádání ve tvaru šroubovice. Toto způsobuje, že rovina polarizovaného světla, která prochází oblastí kapalných krystalů, se již nestáčí o úhel 90 , ale o úhel menší než 90 . Velikost tohoto úhlu je dána hodnotou elektrického napětí přivedeného na transparentní elektrody (čím vyšší napětí, tím se molekuly kapalných krystalů více vyrovnají a tím menší je úhel, o který se rovina polarizovaného světla bude stáčet). Polarizované světlo, jehož rovina se stáčí o menší úhel, prochází přes polarizační filtr B s menší intenzitou. V krajním případě se rovina polarizovaného světla nestáčí vůbec a přes polarizační filtr B neprojde žádné světlo.

37 Zobrazovací jednotky pracující na výše popsaném principu jsou označovány jako TN-LCD (Twisted Nematic – LCD). Je možné se setkat i jednotkami označova- nými jako STN-LCD (Super TN-LCD), u kterých je zvrásnění zarovnávacích vrstev pootočeno o úhel větší než 90  (např. 270  ).

38 LCD displeje je možné dále rozdělit do dvou skupin v závislosti na tom, zda používají pasivní nebo aktivní matici obrazových bodů (pixelů).

39 Pasivní LCD displeje Pasivní LCD displeje jsou založeny na bázi pasivní matice (passive matrix), která pro adresování jednotlivých obrazových bodů používá vertikálních a horizontálních transparentních elektrod.

40 Uspořádání elektrod pasivní matice

41 Jednotlivé řádky jsou zobrazovány postupně tak, že nejdříve je zvolen příslušný řádek (horizontální elektroda), jehož obrazové body se budou zobrazovat, a na vertikální elektrody se přivede elektrické napětí, které reguluje intenzitu světla procházejícího příslušným obrazovým bodem. Poté je zvolen následující řádek a celý proces se opakuje.

42 Tento způsob adresace vyžaduje použití kapalných krystalů s velkou setrvač-ností, tj. dobou, po kterou se po odpojení elektrického napájení molekuly vracejí do původního (spirálovitě stočeného) stavu. Z toho plyne, že pasivní matice nedokáže rychle reagovat na změny, a proto se jeví jako nevhodná v okamžiku, kdy je nutné zobrazovat rychle se měnící scenérii (videosekvence, rychle se pohybující objekty atd.).

43 Skutečnost, že jednotlivé body jsou adresovány přímo pomocí horizontálních a vertikálních elektrod, má za následek vznik přeslechů (rozsvícení jednoho obrazového bodu negativním způsobem ovlivňuje jas okolních bodů, zejména na tomtéž řádku). Za účelem eliminování těchto negativních vlivů (především malou rychlost) jsou pro pasivní matice vyvíjeny jiné adresovací mechanismy, např. DSTN (Double Scan Twisted Nematic), který je dnes nejpoužívanějším mechanismem pro adresování pasivních matic. LCD displej je horizontálně rozdělen na dvě poloviny, jejichž obrazové body jsou zobrazovány paralelně, což dovoluje použití kapalných krystalů s menší setrvač-ností, díky čemuž je DSTN rychlejší než klasický TN-LCD displej.

44 Aktivní LCD displeje Aktivní LCD displeje pracují s aktivní maticí (active matrix) obrazových bodů, která je založena na technologii TFT (Thin Film Transistor). Aktivní matice používá ze zadní strany panelu samostatnou elektrodu pro každý obrazový bod a z přední strany jednu elektrodu společnou pro všechny body.

45 Každý obrazový bod je vybaven miniaturním tranzistorem (přesněji řečeno u barevného aktivního displeje je nutné, aby každý obrazový bod byl realizován pomocí třech tranzistorů – pro každou základní barvu jeden), který pracuje jako spínač a který v případě sepnutí umožňuje rozsvícení příslušného obrazového bodu.

46 Uspořádání elektrod aktivní matice Jednotlivé elektrody jsou zapojeny pomocí tenkých vodičů, které jsou umístěny mezi obrazovými body. Použití tranzistoru dovoluje separovat každý obrazový bod od vlivu okolních bodů a tím i minimalizovat přeslechy.

47 Uvedený mechanismus adresace dovoluje i použití kapalných krystalů, které se ve spojení s elektrodami chovají jako kondenzátor (uchovávají si jistý elektrický náboj, který udržuje molekuly kapalných krystalů ve správném natočení). Tyto krystaly mohou mít také mnohem menší setrvačnost, neboť správné natočení jejich molekul je drženo pomocí elektrického náboje, což dovoluje eliminovat i poměrně nízkou rychlost výše uvedených pasivních matic. Nevýhodou aktivních matic je vyšší spotřeba elektrické energie, která je zpříčiněna použitím tranzistoru.

48 Schéma zapojení 2 pixelů aktivního LCD displeje

49

50 Doporučené www stránky


Stáhnout ppt "MONITORY Monitory jsou základní výstupní zařízení počítače.Slouží k zobrazování textových i grafických informací."

Podobné prezentace


Reklamy Google