Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Promlčení a prekluze I.Obecný úvod – čas II.Promlčení A/ Předmět B/ Počátek běhu promlčení C/ Délka promlčecí lhůty D/ Stavení a přerušení běhu promlčení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Promlčení a prekluze I.Obecný úvod – čas II.Promlčení A/ Předmět B/ Počátek běhu promlčení C/ Délka promlčecí lhůty D/ Stavení a přerušení běhu promlčení."— Transkript prezentace:

1 Promlčení a prekluze I.Obecný úvod – čas II.Promlčení A/ Předmět B/ Počátek běhu promlčení C/ Délka promlčecí lhůty D/ Stavení a přerušení běhu promlčení III. Prekluze

2 I. Obecný úvod Význam času v právu Čas x lhůta x doba Čas – nejvýznamnější právní událost (obecnější pojem) – vyvolává práv. následky v souvislosti s jiným práv. jevem (např. práv. jednáním) - zpravidla v návaznosti na již existující práv. vztah Čas je právně významný A) jako pevně stanovený určitý okamžik B) jako běh času (s koncem spojeny práv.následky) 1) dovršení určitého času 2) plynutí času

3 Časový okamžik Např. den, kdy se osoba narodí, den uzavření smlouvy, den, kdy dojde k zániku práv. osoby Odpoledne, hodina, začátek dne, konec dne Jiné vymezení než jsou dny váže na okamžik počátku a okamžik konce lhůty/doby

4 Běh času Dovršení času Právo nebo volní právní skutečnost (práv. jednání, konstitutiv. rozhodnutí) počítá s tím, že čas plyne a k určitému okamžiku se navrší a po tomto okamžiku dochází k práv. následku: např. s dosažením určitého dne po okamžiku je spojena splatnost pohledávky, nabytí zletilosti, svéprávnosti Plynutí času Právo či volní skutečnost A) určuje lhůtu k nějakému práv. jednání, a s uplynutím této lhůty jsou spojeny buď pozitivní nebo negativ. následky (zda lhůty je dána ke konání či nekonání). B) určuje dobu pro trvání nebo vykonání určitého práva nebo povinnosti

5 Význam času Čas má význam podle NOZ v těchto ohledech : - zánik práva uplynutím doby - prekluze - promlčení – - vydržení

6 Doložení času Stanovení budoucí jisté události, konkrétní doby, na které podle určení stran závisejí účinky právního jednání / x od nejisté podmínky/ od konkrétní doby, jde o jistotu, že událost nastane, ale není jisté, kdy nastane. (např. smrt člověka, zánik práv. osoby x dožití 60 let, uzavření sňatku) V právu se rozlišuje: A) čas, od kterého účinky nastávají (dies a quo) B) čas, od kterého účinky končí (dies ad quem) Jde o plynutí času

7 Doba Lhůta Časový úsek, jehož uplynutím zaniká p rávo nebo povinnost bez dalšího, aniž je potřeba pro vyvolání právního následku zvláště projevit vůli ( § 603). Čas v souvislosti s vedlejšími ustanovení ve smlouvě §550 ( prvorepublikový institut ). Např. nájem sjednaný na 8 měsíců, záruční doba, výpovědní doba, doba prodlení Časový úsek (běh času určený začátkem a koncem) k uplatnění práva u druhé osoby, popř. u jiné osoby, anebo u soudu či jiného orgánu Např. promlčecí lhůta, prekluzivní, akceptační…

8 Druhy dob a lhůt A) Lhůty a doby zákonné a smluvní B) Lhůty a doby procesní a hmotněprávní Hmot. lhůty mohou mít, nejsou-li dodrženy, zcela zásadní význam procesní, a posléze zase nevyužití hmot.lhůty způsobuje nejistotu procesního postavení, které je oslabené, neboť se může stát, že žaloba bude zamítnuta. Lhůty se liší místem, kde je v poslední den lhůty třeba právo uplatnit nebo vykonat, aby lhůta byla zachována. Hmot. lhůta – u toho subjektu, u té osoby, u níž má být vykonáno. Jde-li o práv. jednání v písemné formě je třeba, aby došlo do sféry dispozice adresáta tj. druhé smluvní strany, anebo soudu. Naproti tomu u procesní lhůty postačí je-li včas předáno poště (či jinému obdobnému přepravci). C) Lhůty a doby rigorozní /3 léta v § 629, 2 letá § 2165/ a pořádkové /např. § doba přiměřená povaze smlouvy, § 1979 nepřiměřená dodat. lhůta/

9 Počítání času (§ 605n) Pravidla: - počátek doby či lhůty ode dne následujícího po skutečnosti rozhodné pro počátek - konec doby či lhůty určené podle dnů skončí poslední den; podle týdnů měsíců, let(den, který se pojmenováním či číslem shoduje se dnem rozhodným pro počátek; není-li takový den v měsíci, pak poslední den měsíce) - jen u lhůty: připadne-li poslední den na víkend či svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. polovina měsíce = 15 dní, střed měsíce = 15 den l hůta či doba určená v kratších čas. jednotkách se počítá od okamžiku k okamžiku

10 Pravidla pro vznik, zánik, výkon práv a povinností během dne § 601n - jestliže právo vzniká (nabývá) v určitý den, popř. povinnost, váže se vznik k počátku dne (00.00 hod) - zánik ke konci dne (24.00 hod.), neplatí pokud vylučuje povaha práv. předpisu - jde-li o případ, že výkon práva či splnění povinnosti má nastat v určitý den nebo nejpozději do určitého dne, je zapotřebí, aby se tak stalo v obvyklou denní dobu (např. v otevírací nebo pracovní dobu) anebo do 22 hod, u fyzické osoby, ledaže ze zvyklostí, ze zavedené praxe jednajících stran nebo ze zvláštních okolností případu plyne něco jiného

11 II. PROMLČENÍ § 609n oslabení práva - zánik nároku - jde o následek marného uplynutí lhůty, která je stanovena zákonem,popř. modifikována ujednáním stran k vykonání práva (nejčastěji k uplatnění práva u soudu – lhůta k podání žaloby), kdy oprávněný své právo nevykonal v této lhůtě nevykonal (běh času v podobě lhůty, nekonání, zdržení se vznesení námitky promlčení u soudu)

12 Následky marného uplynutí lhůty Hmotněprávní – soukromopráv. - dlužník není povinen plnit - právo trvá i nadále-naturální obligace - poskytne-li dlužník poté plnění, nemůže požadovat, aby mu bylo vráceno zpět - promlčenou pohledávku věřitele lze uznat jako dluh jen písemným prohlášením dlužníka co do důvodu a výše § 2053 nikoli tedy zaplacením úroku či části dluhu od uznání (dne uvedeného v uznání) běží nová prom. lhůta 10 let Procesněprávní – veřejnopráv. -i promlčené právo lze u soudu -Soud totiž k promlčení nepřihlíží ani jej nezkoumá z úřední povinnosti, nýbrž pouze k námitce dlužníka (práva uplatnit námitku předem se nelze vzdát = zdánlivost) -- je-li ovšem dlužníkem vznesena námitka promlčení, zaniká nárok věřitele-výjimkou, kdy soud k námitce nepřihlédne je situace, kdy si účastníci mají vrátit vše, co si vzájemně plnili na základě: neplatné smlouvy, zrušeného závazku, zdánlivého jednání – nemohla-li by promlčení namítnout i druhá strana --i tak se lze ovšem dovolat svého práva při obraně proti právu druhé strany (jestliže se obě práva vztahují ke stejné smlouvě či souvisejícím smlouvám) př. započtení práva, mohlo- li být započteno před uplynutím prom. -lhůty

13 Námitka promlčení Druhá fáze promlčení – dlužník se promlčení dovolá Jednostranný výslovný právní úkon x nikoliv odmítne-li dlužník zaplatit pohl. z jiného důvodu Adresovaný procesní úkon dlužníka vůči věřiteli učiněný před soudem námitka nevymahatelnosti pohl z důvodu promlčení. K námitce promlčení učiněné mimo soud, pokud se dlužník opětovně u soudu promlčení nedovolá, soud nepřihlíží. Promlčení již nastalého je možno se vzdát

14 Smysl promlčení Promlčení znamená časové omezení výkonu určitého práva. Prosazování nároku je třeba uskutečnit v určité době po jeho vzniku především z důvodů právní jistoty a procesní ekonomie (čím později se od relevantních okolností zakládajících nárok vede řízení, tím obtížnější je zpravidla dokazování). Jistota je významná především pro dlužníka, hlavím smyslem promlčení je ochrana dlužníka a dále je motivem pro věřitele, aby pečoval o svá práva – pouze dbalým práva právo slouží (viz vigilantibus iura).

15 Rozsudek NS ČR 33 0do 846/2006 Cílem právní úpravy institutu promlčení v občanskopráv. vztazích je pobízet oprávněný subjekt (věřitele) pod určitou sankcí k tomu, aby vykonával svá práva včas; tj. v přiměřených – promlčecích lhůtách u soudu a tak, aby donekonečna (a tedy neúnosně) nemohl oddalovat požadavek splnění od povinného subjektu (dlužníka). Smyslem institutu promlčení je čelit vzniku a existenci dlouhotrvajících práv a povinností provázených často i jejich určitou nejistotou, nejasností a pochybností. Má-li možnost promlčení nároku plnit pobídkovou funkci vůči věřiteli, pak zároveň přispívá k tomu, aby dlužník nebyl po časově neomezenou dobu vystaven ze strany věřitele hrozbě podání úspěšné žaloby. Obdobně ÚS, III. ÚS 21/2002

16 NS 25 Cdo 539/2008 Vedlejší účastník je v občanském soudním řízení oprávněn vznést účinně námitku promlčení ve prospěch (hlavního) účastníka, na jehož straně se řízení účastní.

17 NS 29 Cdo 359/2007 Pokud zákon upravuje promlčecí dobu, ve které může věřitel bez rizika vznesení námitky promlčení uplatnit svůj nárok, není možné tuto dobu zkracovat s odkazem na to, že vymáhání dlužné částky po delší době je v rozporu s dobrými mravy. Tím spíše je uvedený závěr vztáhnout k zásadám poctivého obchodního styku.

18 NS 29 Cdo 656/2011 Jen ve velmi výjimečných situacích, kdy došlo k uplatnění námitky promlčení vůči účastníku, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil, je možné, aby uplatnění této námitky bylo shledáno zneužitím práva a příčilo se tak dobrým mravům. NS 21 Cdo 85/2010 shodně, ÚS, I. ÚS 2216/2009, ˇUS, I ÚS 718/11

19 Stát se nemůže dovolávat svého vlastního pochybení Na základě výše uvedených úvah – námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy. Účastníci právních vztahů totiž legitimně očekávají, že akty orgánů veřejné moci způsobují zákonem předpokládané právní účinky. Stát se zpravidla nemůže dovolat námitky promlčení, kterou opírá o skutečnost, že právo subjektu soukromého práva bylo promlčeno protože předchozí akt státního orgánu byl nicotný nebo vadný. Rovněž případné přehodnocení judikatury, jež se týká nového náhledu na počátek, běh a konec PL může být důvodem, že soud nepřihlédne k námitce promlčení

20 NS 22 Cdo 129/2011 K promlčení práva na základě námitky vznesené až v průběhu odvolacího řízení podléhajícího režimu neúplné apelace lze přihlédnout jen tehdy, vyplývá-li závěr o promlčení práva ze skutečností, jež vyšly najevo nebo byly zjištěny před soudem prvního stupně, nebo ze zjištění učiněného na základě důkazů navržených před soudem prvního stupně. NS 32 Odo 879/2002, R 45/2004 Při posuzování důvodnosti námitky promlčení vznesené až v odvolacím řízení se nepřihlíží k nepřípustně uplatněným novým skutečnostem a důkazům (§ 205a,§ 211a o. s. ř.)

21 NS 31 Cdo 2250/2009, R 32/2011 Důsledkem absolutně neplatné kupní smlouvy je vznik synallagmatického závazku ve smyslu ust. § 107 odst. 3 obč. zák. dopadá na všechny případy, kdy synallagmatický vztah vznikl ze zákona.Z hlediska aplikace ust. § 107 odst. 3 obč. zák. není rozhodující, že se převod vlastnictví právě z důvodu neplatnosti smlouvy neuskutečnil, a není rozhodující ani okolnost, zda se již kupující fakticky ujal držby věci či nikoliv.

22 NS 32 Cdo 2480/2007 Marným uplynutím promlčecí lhůty a vznesením námitky promlčení v soudním řízení zaniká vymahatelná povinnost dlužníka plnit dluh; tím končí i důsledky prodlení dlužníka. Vymahatelné právo na zaplacení smluvní pokuty po promlčení zajištěné pohledávky nemůže dále trvat, vznese- li povinný v soudním řízení námitku promlčení.

23 29 Odo 162/2003 – R 13/2005 Důvodnost námitky promlčení soud zkoumá ve vztahu k nároku uplatněném žalobou; není významné, jak účastníci nárok kvalifikovali po právní stránce a z jakých právních důvodů byla námitka promlčení vznesena.

24 A/ Předmět promlčení Promlčují se všechna práva majetková s výjimkami stanovenými v zákoně Jiná práva, jen pokud tak zákon stanoví (takový případ není dosud znám)

25 Nepromlčuje se - osobnostní práva (život, důstojnost, jméno, zdraví, čest, soukromí nebo obdobné osobnostní právo) – nemajetkové povahy; vyjma práv na odčinění újmy - právo na výživné (práva na jednotlivá opětující plnění se ovšem promlčují) - vlastnické právo - právo domáhat se rozdělení společné věci - právo na vykoupení reálného břemene

26 Závazky vzniklé z nezvratného porušení vlastnického práva I. ÚS 131/2000 – finanční náhrada za omezení nebo jiný nezvratný účinek způsobený nezákonným zásahem do vlastnického práva, včetně zbavení vlastnického práva (např. ztráta, odcizení či zničení věci), má charakter peněžité pohledávky. Ta je právem závazkovým, nikoliv věcným tudíž se promlčuje Rovněž právo žádat náhradu za užívání společné věci jedním ze spoluvlastníků nad rámec jeho spoluvlastnického podílu se promlčuje v obecné prom. lhůtě x BO

27 Zástavní právo Zástavní právo se se nepromlčí dříve než příslušná pohledávka. Promlčení pohledávky nebrání věřiteli v uspokojení ze zástavy. Zástavní právo podléhá promlčení. Byla-li však zástava dána věřiteli, popřípadě třetí osobě k opatrování pro věřitele, nepromlčí se zástavní právo, dokud tyto osoby mají zástavu u sebe. (Shodně zadržovací právo) Bylo-li zástavní právo zapsáno ve veřejném seznamu nebo do rejstříku zástav, promlčí se po deseti letech. V ostatních případech v obecné lhůtě

28 Nepromlčitelnost majetkopráv. oprávnění – dle soud. judikatury S ohledem na jejich povahu, kdy podstatou takového práva je možnost, avšak nikoli nutnost jeho realizace v konkrétní době. Nepromlčuje se: právo na zúžení společného jmění manželů (§ 724), právo na obnovení společného jmění )§ 726), právo věřitele na určení doby splnění (§ 1960) – NS 33 Odo 630/2002 – právo spoluvlastníka žádat o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, právo podat žalobu – procesní práv. jednání – vznést námitku promlčení NS 22 Cdo 432/2002 R 23/03–právo žádat o vypořádání neoprávněné stavby u soudu se nepromlčuje; právo na ochranu proti neoprávněné stavbě se nepromlčuje NS – 26 Cdo 78/2010 oprávnění vypovědět nájemní smlouvu, a to i tehdy, když předpokládané práv. skutečnosti posléze pomíjí (§ § 228 odst. 2, § 2231, § 2232, § 2287, § 2288) NS 26 Cdo 224/2011, NS 20 Cdo 1424/2007 –právo oprávněného (vlastníka) domáhat se výkonu rozhodnutí ukládajícího pov. k vyklizení bytu se nepromlčuje

29 Promlčují se práva vázána na skutečnost, která nemusí v budoucnu nastat Tato práva jsou promlčitelná až od okamžiku, kdy předpokládána práv. skutečnost nastane např. právo na odvolání daru pro nouzi (§ 2068). Promlčuje se od chvíle, kdy dárce upadne do stavu nouze právo na odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk – promlčuje se od nepřípustného konání obdarovaného ve vztahu k dárci (§ 2072) – jde-li o trvající nepřípustné konání stejného typu, běží prom. lhůta od počátku takového konání, nikoli až od jejího konce NS 32 Odo 429/2003

30 Promlčení práva uskutečnit jednostranné práv. jednání Výpověď, námitka relativní neplatnosti smlouvy, uskutečnění výzvy k plnění apod. 1) - gramatický výklad pozitiv. práva: tato práv. jednání nejsou sama o sobě majetkovými právy, tudíž nepodléhají promlčení. NS 26 Cdo 78/2010 výpověď z nájmu bytu pronajímatelem se nepromlčuje (chatrné odůvodnění – výkon vlastnického práva; ? Nájem relativní závazek, právo výpovědi přísluší i nájemci) 2) – uplatněním těchto jednání se v řadě případů otevírá prostor pro bezprostřední realizaci majtekových práv (odstoupení od smlouvy) – promlčuje se

31 II - jednostranná právní jednání NS 3 Cz 99/81 - jakákoliv práva, tedy nejen pouze majetková práva, mají být uplatněna v přiměřené době, je logickou premisou. Nelze poskytnout právní záštitu jednostrannému práv. jednání, které bylo uskutečněno až po uplynutí přiměřené lhůty; jde o lhůtu promlčecí NS 26 Cdo 78/ právo uskuteční takové jednání v nepřiměřené lhůtě je v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst.3) a proto k němu soud nepřihlédne NS 23 Cdo 1965/2010 – úkon odstoupení od smlouvy podléhá promlčení a žalobkyně jako postupník mohla učinit vůči žalovanému tento úkon nejpozději do konce příslušné promlčecí doby, NS 30 Cdo 2047/2006 – odstoupení je majetkovým právem promlčuje se v 3 promlčecí době.

32 III - jednostranná právní jednání 32 Cdo 2640/2011 –Počátek běhu promlčecí lhůty u práva na odstoupení od smlouvy z důvodu porušení povinnosti se řídí ust. § 393 odst. 1 obch. zák. Dnem, kdy byla povinnost porušena ve smyslu § 393 odst. 1 obch. zák. je v případě, že se jedná o povinnost k nepřetržitému výkonu určité činnosti, den, kdy bylo s porušováním povinnosti započato (kdy byla porušena poprvé). 23 Cdo 1737/2009 – Souhlas věřitele s převzetím dluhu není majetkovým právem, ani právem ze závazkového vztahu. Právo věřitele udělit souhlas s převzetím dluhu se nepromlčuje.

33 Promlčení námitky relativní neplatnosti Lit. i jud. dovozovala, že RN je třeba se dovolat ve 3 leté lhůtě, a to proti účastníkům úkonu; lhůta běžela ode dne, kdy byl úkon učiněn ( NS sp. zn. 30 Cdo 29/2007, sp. zn. 21 Cdo 948/2006, sp. zn, 32 Odo 568/2002 NS 30 Cdo 546/ 2008 –právo dovolat se rel. Neplatnosti podléhá promlčení. Promlčecí doba je 3letá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. § 619 – subjektivní promlčecí lhůta 3 roky (Objektivní lhůta běží jen pro majetková práva a takovým právem není právo namítat RN)

34 RN – katastr nemovitostí NOZ -“..pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu PL, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. – nejistota do budoucna – rozhodný okamžik, kdy bylo právně jednáno. Bude-li námitka řádně uplatněna, účinky smlouvy zaniknou, vlastnické právo převodce se obnoví a bude mít možnost domáhat se uvedení stavu katastru do souladu se skutečným stavem žalobou na určení vlastnického práva (§ 985).

35 Promlčení vedlejších závazků Úroky a úroky z prodlení Jsou promlčeny nejpozději k okamžiku, kdy dojde k promlčení jistiny. Výjimkou jsou případy, kdy promlčecí lhůta ohledně příslušenství byla přetržena nebo došlo k jejímu zastavení (např. podáním žaloby týkající se pouze úroků nebo úroku z prodlení). Povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním určitého závazku nepromlčuje zvlášť za každý den trvání prodlení, ale jednorázově, a to v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním jistiny (NS 32 Cdo 3304/2009, NS 23 Cdo 4667/2007) Tímto dnem počíná u tohoto práva běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí jako celek (NS 31 CDO 4291/2009)

36 II Promlčení vedlejších závazků Právo na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 a násl.) se promlčuje nezávisle na závazku, který zajišťuje. Totéž platí pro pokutu stanovenou v případě smluvní povinnosti zákonem (§ 2052). NS 29 Odo 847/2001 R 36/2003 – u práva na zaplacení smluvní pokuty sjednané procentní sazbou ze stanovené částky za každý den prodlení počíná promlčecí lhůta dnem, za který věřiteli vzniklo právo na smluvní pokutu. NS 32 Cdo 2480/2007 – dojde-li k promlčení zajišťovaného práva ( a u soudu bude vznesena námitka promlčení), nemůže se věřitel úspěšně domáhat práva na smluvní pokutu, které vzniklo po promlčení zajišťovaného práva

37 .III Promlčení vedlejších závazků NS 31 Cdo 488/2009 jestliže se promlčela pohledávka (jistina) přisouzená oprávněnému pravomocným rozhodnutím, pak se jako příslušenství této pohledávky promlčel i nárok na náhradu nákladů řízení přiznaný oprávněnému tímto exekučním titulem. Dokud soud nerozhodne o odměně ustanoveného zástupce (§ 30 odst. 2 o. s. ř.) nebo obhájce, nemůže se právo na tuto odměnu promlčet.

38 IV Promlčení vedlejších závazků Ručení- Hlavní závazek a závazek z ručení se promlčují samostatně. Pokud tedy věřitel uplatní svá práva vůči ručiteli, proml. lhůta ve vztahu k hlavnímu dlužníkovi se nestaví, jelikož má vlastní režim. Právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi a z aksesorické povahy ručení rovněž vyplývá, že ručitelský závazek se promlčí nejpozději spolu s hlavním závazkem (NS 30 Cdo 2507/99). Uznání dluhu dlužníkem je vůči ručiteli účinné, jen pokud s ním vysloví souhlas (§ 2025). Protože ručitel může uplatnit vůči věřiteli všechny námitky, které má proti věřiteli dlužník ( § 2023 odst. 1), ručitel se plnění vyhne tím, že během soudního řízení vedeného vůči němu namítne promlčení hlavního závazku. Ručitel může namítnout promlčení hlavního závazku, i když k uplynutí prom. Lhůty vůči hlavnímu dlužníkovi dojde až během soudního řízení vedeného pouze vůči ručiteli (NS 32 Cdo 3911/2010). X NS 30 Cdo 2507/99- nebylo-li sjednáno dobrodiní pořádku, tj.dohoda, podle které může věřitel plnění závazku po ručiteli až po marném soudním vymáhání dluhu po dlužníku, není dlužník povinen žalovat nejprve či současně dlužníka, běží lhůty samostatně – ručení podpůrný zdroj uspokojení pohledávky.

39 B/ Počátek běhu promlčení 1)Právo vymahatelné u orgánu veřejné moci Promlčecí lhůta běží ode dne, kdy právo mohlo být právo uplatněno objektivně poprvé (= actio nata,) u soudu (rozhodce) nebo u orgánu veřejné správy, pokud je tomu zákonem výslovně povolán den následující po dni dohodnutém /stanoveném/ určeném ke splnění jinak den následující po vzniku závazku podmínkami uplatnění: existence rozhodných okolností, o nichž oprávněná osoba věděla nebo vědět musela

40 Rozhodné okolnosti změna v počátku běhu PL – vědomost věřitele o rozhodných okolnostech Náhrada škody Odčinění újmy Vydání bezdův. obohac. - vědomost o škodě - vědomost o sobě povinné k náhradě škody - vědomost o tom, že k němu došlo - vědomost o osobě povinné k vydání

41 Další podmínky pro počátek běhu újma na zdraví plně nesvépr. nezletilého dílčí plnění peníze na účtu peníze jako vklad zničení či ztráta dopravované věci Poškození či opožděné doručení dopravované věci pojistné - plná svéprávnost nezletilého nebo jmenování jeho opatrovníka /nenabude-li nezletilý plné svéprávnosti - dospělost dílčího plnění stejně i v případě, kdy se pro nesplnění stane dospělým celý dluh - zánik smluvního závazku - ode dne, kdy měla být zásilka doručena příjemci - ode dne doručení zásilky - za jeden rok od pojistné události

42 II Rozhodné okolnosti Pokud má být pohledávka vyúčtována na základě předkládaného vyúčtování U mimosoudního jednání ) Právo, které musí být nejdříve uplatněno u příslušné osoby - za trvání manželství mezi manžely promlčecí lhůta nepočíná běžet - ode dne následujícího po konci období, kdy vyúčtování mělo být předloženo - poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítnou pokračovat - promlčecí lhůta běží ode dne, kdy u této osoby bylo právo uplatněno

43 C/ Délka promlčecí lhůty Obecná Sjednaná Subjektivní lhůta, kdy se oprávněná osoba o svém právu a okolnostech potřebných pro uplatnění svého práva dozvěděla, 3 roky Objektivní lhůta, kdy se tak dozvědět měla a mohla, pro majetková práva 10 let Nejméně 1 rok, nejvýše 15 let je-li lhůta ujednána v neprospěch slabší strany = zdánlivost; zákon může dohodu o kratší nebo delší PL vyloučit § 2771 v případě práva na pojistné plnění í

44 Zvláštní pravidlo Pro případy, kdy praxe stran (zejména obchodní) nebo zvyklostí vyplývá obvyklost neplatit v době splatnosti, ale až poté, co věřitel předloží vyúčtování

45 Zvláštní promlčecí lhůta Právo zapsané ve veřejném seznamu –10 let Právo, které může být vykonáno jednorázově od doby, kdy mohlo být mohlo být vykonáno poprvé Právo umožňující opakovaný či nepřetržitý výkon není-li právo vykonáno po tuto dobu Právo, které se vykonává zřídka nabyly-li využity 3 příležitosti pro výkon Tyto3 příležitosti musely existovat, jinak se lhůta prodlužuje do doby, než bude možnost celkem 3 příležitostí k výkonu.

46 II.Zvláštní promlčecí lhůta Věcné břemeno Právo na určení obsahu budoucí smlouvy Pojistné plnění Náhrada škody nebo jiné újmy - pokud jeho výkonu brání osoba z něho zavázaná 3 roky od doby zabránění jeho výkonu - 1 rok doby, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena Životní pojištění =10 let Pojištění odpovědnosti = s právem na náhradu škody /újmy, na kterou se vztahuje (10/15 let) Neúmyslná= 10 let od vzniku škody Úmyslná nebo z úplatkářství = 15 let Nepoužije se pro újmu na životě nebo na zdraví

47 III. Zvláštní promlčecí lhůta Náhrada škody způsobená vadou výrobku Bezdůvodné obohacení Uznání dluhu Právo přiznané rozhodnutím soudu - 10 let od uvedení vadného výrobku na trh (dříve prekluze § 9 z.č Sb.) - neúmyslné = 10 let ode dne, kdy k němu došlo -úmyslné = 15 let -10 let od uznání nebo data ke splnění uvedeného v prohlášení Nemá-li kdo zákonného zástupce či opatrovníka, ač jej mít musí -3 roky = úroky a jiná opětující se plnění, která dospějí po uznání -- 10let ode dne, kdy mělo být plněno (= práv. moci) -3 roky = úroky a opět. plnění, která dospějí po rozhodnutí

48 Prodloužená prom. lhůta Povinnost, která přešla na dědice (dluh) Obnova PO Nemá-li kdo zákonného zástupce či opatrovníka, ač jej mít má - prom. lhůta neskončí dříve než 6 měsíců od potvrzení dědictví - prom. lhůta neskončí dříve než 6 měsíců od obnovy zápisu ve veřejném rejstříku - již započatá prom. lhůta neskončí dříve než 1 rok po odpadnutí překážky

49 33 Cdo 2634/2008- R 104/2011 Jelikož občanský zákoník neupravuje otázku ujednámí o splatnosti dluhu ponechané na vůli věřitele, platí v občanskoprávních vztazích, že věřitel může dlužníka požádat o jeho splnění kdykoliv; z toho pal plyne ten důsledek, že za den rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby je třeba považovat den, který následuje po vzniku dluhu.

50 R 31 Cdo 3881/2009 – R 10/2014 Úprava obsažená v § 392 odst. 1, větě první, obch. zák. předpokládá, že splatnost závazku je určena dohodou, právním předpisem nebo rozhodnutím. Není-li doba, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti), dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí a je-li splatnost pohledávky závislá na žádosti věřitele o plnění /srov. § 340 odst. 2 obch. zák.), neuplatní se ust. § 392 odst. 1 obch. zák. při určení začátku běhu promlčecí doby závazku 31 Cdo 5241/2007

51 Promlčení práva na vydání plnění poskytnutého na základě zrušeného pravomocného rozsudku NS 28 Cdo 2242/2010 Zatímco objektivní promlčecí lhůta na vydání plnění poskytnutého na základě pravomocného potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu začne plynout již od právní moci (doručení) rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kterým byly rozsudky nižších soudů zrušeny, subjektivní promlčecí doba na vydání tohoto bezdůvodného obohacení začíná plynout až od právní moci (doručení) rozsudku odvolacího soudu vydaného v dalším průběhu řízení.

52 D/ Stavení běhu promlčecí lhůty - situace, kdy lhůta pro nějakou zákonnou překážku nezačne běžet nepokračuje v běhu, ač již byla započata neskončí dříve než po uplynutí určité doby, ač byla započata a probíhá

53 Promlčení společných závazků Pluralita subjektů na straně dlužnické či věřitelské Společné závazky dílčí (tedy ve své podstatě samostatné záv.) se promlčují každý zvlášť; proto námitka promlčení jednoho z dlužníků nemá účinky vůči ostatním dílčím závazkům. Naproti tomu vznesení námitky promlčení jedním z více spoludlužníků z nedílného závazku má právní účinky i ve vztahu ke zbývajícím spoludlužníkům

54 Zákonné překážky Povinné zastoupení (nutnost mít zákonného zástupce či opatrovníka) Vztahy mezi určitými osobami - počíná běžet ode dne jeho získání již započatá lhůta běží dále, avšak neskončí dříve než 1 rok po odpadnutí překážky PL nepočíná běžet - mezi manžely za trvání manželství - jde-li o práva osob žijících ve společné domácnosti - jde-li o práva zástupců a zastoupených (zákonný zástupce x zastoupený, opatrovník x opatrovanec, poručník x poručenec

55 II Zákonné překážky - počíná běžet od výslovného odmítnutí dlužníka či věřitele v jednání pokračovat - již započatá po dobu jednání neběží -PL neběží - od uplatnění práva - od zahájení řízení v případě uplatnění vzájemného práva z téže smlouvy (souvisejících smluv) - pod hrozbou - v důsledku lsti - v důsledku vyšší moci v posledních 6 měsících Dohoda o mimosoudním jednání (dohoda o mediaci § 4 z.č. 202/12 Sb. +jakákoliv konkluden.forma dohody Uplatnění práva u orgánu veřejné moci věřitelem Nemožnost uplatnění práva

56 Pokračování běhu PL Po odpadnutí zákonné překážky neskončí pokračující PL dříve než za 6 měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet Ochrana zájmů věřitele – poskytnutí dostatečného času k uplatnění práva

57 D/ Přerušení běhu promlčecí lhůty - situace, kdy se k uplynulé části PL nepřihlíží: Uznání dluhu - nová lhůta 10 let počíná běžet ode dne jeho uznání nebo od doby stanovené ke splnění Písemným prohlášením lze uznat i promlčený dluh, a to i po té, co soud zamítl žalobu o jeho uhrazení z důvodu promlčení. Uznání dluhu se stane novou právní skutečností, která změní totožnost skutku natolik, že dojde k prolomení překážky věci rozsouzené. Uznání závazku jen jedním z dlužníků, kteří jsou povinni plnit společně a nerozdílně, má účinky jen k tomuto dlužníku. Rozhodnutí soudu – nová lhůta 10 let počíná běžet ode dne, kdy se rozhodnutí stane vykonatelným – od uplynutí lhůty stanovené ke splnění, ta běží od práv. moci rozhodnutí. Je-li rozsudek předběžně vykonatelný, plyne lhůta k plnění ode dne doručení rozhodnutí dlužníkovi § 160 o. s.ř.

58 III. PREKLUZE A) Podstata prekluze Následek marného uplynutí lhůty dané k vykonání práva Následek spočívá zániku práva § 654 – institut výjimečný Dvě práv. skutečnosti: uplynutí lhůty a opomenutí věřitele jednat a uplatnit své právo u příslušného subjektu x § 603 – práva a povinnosti zanikají uplynutím doby, na kterou jsou omezeny / NS 33 Cdo 1956/ 2007 Ujednání spotřebitelské smlouvy o tom, že „dárkový certifikát“ je platný pouze v následujících 365 dnech po zakoupení, má povahu časového omezení trvání práva § 578 obč. zák., nejde o nepřiměřenou podmínku ve spotř. sml./ Soud je povinen ex officio k propadlému právu přihlédnoutn a žalobu zamítnout Pokud by dlužník plnil ne – dluh, indebite, veřitel by získal bezdůvodné obohacení, které musí na žádost dlužníka zase vrátit

59 Uplatnění prekludujícího práva Vykonání vůči určitému subjektu: - Zpravidla druhé straně obligace V případech, kdy závazek spočívá do jisté míry na vůli věřitele (např. - např. má právo volby z vícero možných nároků, které zákon stanoví naroveň), nebo zákon - § 2325 odst. 2 právo nájemce vůči pronajímateli na náhradu nákladů, § 1788 odst. 1 – oprávněná strana vyzve zavázanou stranu k uzavření budoucí smlouvy, § 2808 odstoupení – pojistné sml.) – od doby řádného uplatnění u povinné osoby běží nová promlčecí lhůta k podání žaloby u soudu Nebo vůči orgánu veřej. moci – soudu (§ 785 odst. 1 popření otcovství, § 1008 odst. 1 – ochrana držby) Projev vůle musí dojít do dispozice dlužníka § 570, § 573 domněnka dojití – 3 den po odeslání provozovatele pošt. služeb

60 Odlišení prekluze a promlčení NS 2 Cdon 316/96 – připouštěl, že k prekluzi dojde nejen tam, kde to zákon výslovně sděluje, ale i v případech, kdy to lze dovodit z povahy konkrétního ustanovení Právní rozhledy 3/98, str. 139 NS – Lhůta uvedená v § 5 odst. 4 z. č Sb., o mimosoudních rehabilitacích, je lhůtou propadnou x komentářová literatura – právní nejistota NOZ řeší výslovně jen v případech výslovně stanovených zákonem – zánik práva Zákon subsidiárně neupravuje žádnou obecnou PL, nýbrž vždy jen speciální PL

61 Zánik práva v rozporu s dobrými mravy NS 21 Cdo 1420/2010 Zánik práva v důsledku marného uplynutí prekluzivní (propadné) lhůty by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí prekluzivní lhůty nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik práva v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření zániku práva v důsledku prekluze.

62 Obdobné využití ust. o běhu prom.lhůty Neplatí dosavadní judikatura NS 3 C don 327/96, že prekluz. lhůta počíná i běží bez ohledu, že nositel práva není plně svéprávný Překážka běhu § nezpůsobilost k právnímu jednání v požadovaném rozsahu – PL bude dále plynout až ustanovením až dnem stanovení zák. zástupce či opatrovníka § 646 – PL neplyne mezi manželi ani osobami žijícími ve společné domácnosti,mezi zástupcem a zastoupeným, opatrovancem a opatrovníkem ani mezi poručníkem a poručencem

63 Další zákonné překážky běhu Mimosoudní jednání Uplatnění práva u orgánu veřejné moci věřitelem Nemožnost uplatnění práva - počíná běžet od výslovného odmítnutí dlužníka či věřitele v jednání pokračovat - již započatá po dobu jednání neběží -PL neběží - od uplatnění práva - od zahájení řízení v případě uplatnění vzájemného práva z téže smlouvy (souvisejících smluv) - pod hrozbou - v důsledku lsti - v důsledku vyšší moci v

64 Přerušení PL nepřichází v úvahu NS 20 Cdo 1524/ K námitce, že dluh povinným byl povinným písemně uznán, nutno dodat, že bylo-li právo prekludováno je písemné uznání dluhu co do důvodu a výše bez právních účinků.

65 Povaha ust. o prekluzi Za účinnosti OZ 1964 byla ustanovení o promlčení a prekluzi považována za kogentní § 1 odst. 2 Normy o prekluzi je možno smluvně modifikovat tam, kde tomu nebrání kogentní úprava. Promlčecí lhůta dohodou na prekluzivní


Stáhnout ppt "Promlčení a prekluze I.Obecný úvod – čas II.Promlčení A/ Předmět B/ Počátek běhu promlčení C/ Délka promlčecí lhůty D/ Stavení a přerušení běhu promlčení."

Podobné prezentace


Reklamy Google