Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Analýza chování firmy Produkční analýza Náklady a příjmy firmy Optimalizace chování firmy Odvození křivky nabídky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Analýza chování firmy Produkční analýza Náklady a příjmy firmy Optimalizace chování firmy Odvození křivky nabídky."— Transkript prezentace:

1 Analýza chování firmy Produkční analýza Náklady a příjmy firmy Optimalizace chování firmy Odvození křivky nabídky

2 Racionální chování výrobce Značná část zaměření ekonomie je orientována právě na chování výrobce (firmy). Zajímá nás, jak se chová výrobce v tržním (či jiném) prostředí. Značná část zaměření ekonomie je orientována právě na chování výrobce (firmy). Zajímá nás, jak se chová výrobce v tržním (či jiném) prostředí. Předpokládá se, že racionálně jednající výrobce má stanoven nějaký cíl a podniká všechny nezbytné kroky k jeho dosažení. Abychom odhadli chování výrobce, je tedy důležité určit, jaký je jeho cíl. Obecně mohou mít firmy mnoho cílů, my se zde zaměříme na jeden z nejčastějších. Předpokládá se, že racionálně jednající výrobce má stanoven nějaký cíl a podniká všechny nezbytné kroky k jeho dosažení. Abychom odhadli chování výrobce, je tedy důležité určit, jaký je jeho cíl. Obecně mohou mít firmy mnoho cílů, my se zde zaměříme na jeden z nejčastějších. Cíl výrobce/producenta: Prostřednictvím vstupů (výrobních faktorů) dosáhnout co nejvyšší úrovně výstupů, tj. produkce, jejímž prodejem se snaží o dosažení co nejvyššího zisku. Další informace dole v poznámce

3 Produkční analýza

4 Produkce firmy Firmu můžeme vnímat jako systém přeměňující vstupy na výstupy Firmu můžeme vnímat jako systém přeměňující vstupy na výstupy ® © ™ (patent, licence) VSTUPY VÝSTUPY Existuje mezi nimi nějaký vztah / závislost?

5 Produkční funkce vyjadřuje, že v realitě existuje závislost mezi výstupem firmy (produktem) a použitými vstupy; říkáme, že výstup firmy je funkcí různých VF Produkční funkce vyjadřuje, že v realitě existuje závislost mezi výstupem firmy (produktem) a použitými vstupy; říkáme, že výstup firmy je funkcí různých VF Pro zjednodušení se často používá jednofaktorová produkční funkce popisuje situaci, kdy velikost produkce firmy je v podstatě výlučně závislá na množství jednoho použitého VF, tedy Q = f (L) – např. u lovců perel bude počet vylovených perel přímo úměrný počtu zaměstnaných lovců perel – typická pro KO jednofaktorová produkční funkce popisuje situaci, kdy velikost produkce firmy je v podstatě výlučně závislá na množství jednoho použitého VF, tedy Q = f (L) – např. u lovců perel bude počet vylovených perel přímo úměrný počtu zaměstnaných lovců perel – typická pro KO nebo vícefaktorová (např. dvoufaktorová) prod. funkce popisuje situaci, kdy velikost produkce firmy je závislá na kombinaci více druhů VF, tedy že např. Q = f (L, K) – např. v kamenolomu bude množství vytěženého kamene záviset na počtu pracovníků, ale i na jejich vybavenosti kapitálem (krumpáči, dynamitem, buldozery) – typická pro DO nebo vícefaktorová (např. dvoufaktorová) prod. funkce popisuje situaci, kdy velikost produkce firmy je závislá na kombinaci více druhů VF, tedy že např. Q = f (L, K) – např. v kamenolomu bude množství vytěženého kamene záviset na počtu pracovníků, ale i na jejich vybavenosti kapitálem (krumpáči, dynamitem, buldozery) – typická pro DO V takto stanovené produkční funkci předpokládáme, že jsou všechny vstupy homogenní, což samozřejmě v praxi nemusí vždy platit (různá kvalita zaměstnanců, atd.) V takto stanovené produkční funkci předpokládáme, že jsou všechny vstupy homogenní, což samozřejmě v praxi nemusí vždy platit (různá kvalita zaměstnanců, atd.) Produkční funkce Produkt firmy je závislý na (odvíjí se od) množství jednoho druhu použitého výrobního faktoru. Produkt firmy je závislý na (odvíjí se od) množství více (např. dvou) druhů použitých výrobních faktorů. K + L L

6 Jednofaktorová produkční funkce „Zde si ukážeme, jaké zákonitosti se projevují v případě, kdy podnik dosahuje růstu produkce zvyšováním pouze jednoho druhu vstupu.“ VSTUP (1 druh) VÝSTUPY

7 Jednofaktorová produkční funkce Kategorii produktu je (obdobně jako užitek v teorii spotřebitele) vhodné sledovat z pohledu celkových i mezních veličin: Celkový produkt (TP – total product) = celkové množství výstupu (ve fyzických jednotkách) vyprodukovaného určitým množstvím jednoho vstupu. Mezní produkt (MP – marginal product) = produkt vyrobený jednotkou dodatečného vstupu, když ostatní vstupy se nemění. vstup (VF) MP vstup (VF) TP q1q1 q1q1 Je důležité si uvědomit, že s rostoucím množstvím použitého vstupu celkový výstup (produkt) roste, ale s čím dál menšími přírůstky. Proč? Menší přírůstky celkového produktu vyplývají z klesající křivky mezního produktu (protože celkový produkt je vždy součtem všech mezních produktů). Další informace dole v poznámce

8 Mezní produkt Křivka mezního produktu je nejprve rostoucí a poté klesá. Proč? Křivka mezního produktu je nejprve rostoucí a poté klesá. Proč? Při malých objemech použitých vstupů může být rostoucí (projevuje se tzv. synergický efekt) Při malých objemech použitých vstupů může být rostoucí (projevuje se tzv. synergický efekt) Naopak od určitého množství použitých vstupů (jež je odlišné v každé výrobě) je křivka mezního produktu klesající (projevuje se zde zákon klesajících výnosů). Naopak od určitého množství použitých vstupů (jež je odlišné v každé výrobě) je křivka mezního produktu klesající (projevuje se zde zákon klesajících výnosů). VF MP Mezní produkt je vlastně množství produkce, kterou vyrobí dodatečná jednotka vstupu (např. další pracovník) Další informace dole v poznámce

9 Zákon klesajících výnosů Mějme majitele jablečného sadu, který najímá brigádníky na sklizeň jablek. Brigádníkům platí mzdu a oni pro něho češou jablka. Je však jejich schopnost sběru jablek (například za hodinu) stále stejná? Mějme majitele jablečného sadu, který najímá brigádníky na sklizeň jablek. Brigádníkům platí mzdu a oni pro něho češou jablka. Je však jejich schopnost sběru jablek (například za hodinu) stále stejná? Nikoliv, tato schopnost neboli produktivita se bude měnit například s počtem najímaných brigádníků. Nikoliv, tato schopnost neboli produktivita se bude měnit například s počtem najímaných brigádníků. Aby to majitel zjistil, najímá každý den o jednoho brigádníka navíc. Nejprve tedy najme jednoho… Aby to majitel zjistil, najímá každý den o jednoho brigádníka navíc. Nejprve tedy najme jednoho…

10 10 Zákon klesajících výnosů L (počet pracovníků) Jablka (kg) Jeden pracovník nasbírá 10 kg jablek za den. To je jeho celkový i mezní produkt Druhý den dva pracovníci nasbírají 25 kg jablek za den. To je jejich celkový produkt Mezní produkt druhého pracovníka je tedy 15 kg (o ně zvýšil celkovou produkci Třetí den tři pracovníci nasbírají 42 kg jablek za den. To je jejich celkový produkt Mezní produkt třetího pracovníka je tedy 17 kg (o ně zvýšil celkovou produkci… atd. TP MP Co zřejmě způsobuje tento specifický tvar křivky MP, kdy nejdříve roste a od určitého množství vstupů (brigádníků) klesá? Dokážete to vysvětlit?

11 Zákon klesajících výnosů „Čím víc jednoho vstupu používáme (při ostatních vstupech fixních), tím pomaleji roste celkový výstup, neboli mezní výstup (výnos) klesá“. (Tento zákon se nemusí projevovat od první jednotky vstupu, ale může se projevit až od určitého množství vstupů.) 1 pracovník – dost prostoru pro dalšího 2 pracovníci – pohodlné pracovní podmínky n+1 pracovníků – “kde mám nářadí ?!?!?”

12 Zákon klesajících výnosů Zákon klesajících výnosů můžeme pozorovat například při zalévání pole vodou. Zákon klesajících výnosů můžeme pozorovat například při zalévání pole vodou. Bude platit, že čím více vody přidáme na pole, tím bude více plodin? Bude platit, že čím více vody přidáme na pole, tím bude více plodin? Zákon klesajících výnosů se může projevovat i v čase. V tomto případe je jediným přidávaným vstupem právě čas. Zákon klesajících výnosů se může projevovat i v čase. V tomto případe je jediným přidávaným vstupem právě čas. Myslíte, že při přípravě na zkoušku jste každou další hodinu studia schopni nastudovat stejný objem učiva? Myslíte, že při přípravě na zkoušku jste každou další hodinu studia schopni nastudovat stejný objem učiva? Zjistíte-li, že po určité době (vstupem jsou tedy hodiny studia) vaše schopnost studovat (mezní produkt) klesá, jakým způsobem byste tento jev minimalizovali? Zjistíte-li, že po určité době (vstupem jsou tedy hodiny studia) vaše schopnost studovat (mezní produkt) klesá, jakým způsobem byste tento jev minimalizovali?

13 Vícefaktorová produkční funkce „Zde si ukážeme, jaké zákonitosti se projevují v případě, kdy podnik dosahuje růstu produkce zvyšováním (zapojováním) více druhů vstupů.“ VSTUPY (více druhů) VÝSTUPY

14 Výnosy z rozsahu Uvedli jsme si, že za klesající křivkou MP je skryt zákon klesajících výnosů (nemusí platit od první jednotky vstupu), jež se týká změny jednoho vstupu. Uvedli jsme si, že za klesající křivkou MP je skryt zákon klesajících výnosů (nemusí platit od první jednotky vstupu), jež se týká změny jednoho vstupu. Při rovnoměrném zvyšování všech vstupů se však projevují tzv. výnosy z rozsahu, a to klesající, rostoucí či konstantní (souvisí s velikostí podniku) Při rovnoměrném zvyšování všech vstupů se však projevují tzv. výnosy z rozsahu, a to klesající, rostoucí či konstantní (souvisí s velikostí podniku) Rostoucí výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší o více než 1 % (typické pro malé podniky) Rostoucí výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší o více než 1 % (typické pro malé podniky) Konstantní výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší také o 1 % (typické pro střední podniky) Konstantní výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší také o 1 % (typické pro střední podniky) Klesající výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší o méně než 1 % (typické pro velké podniky) Klesající výnosy z rozsahu představují situaci, kdy se zvýšením množství vstupů o 1 % se produkce zvýší o méně než 1 % (typické pro velké podniky) Výnosy z rozsahu vyjadřují, k jaké změně výstupů dojde při proporcionální (rovnoměrné) změně všech vstupů Další informace dole v poznámce

15 Výnosy z rozsahu Management, investoři, finanční skupiny… Vložíme-li do různých firem určité množství zdrojů (zde vyjádřeno peněžní částkou, což může reprezentovat pracovníky, materiál, energie…), mohou za ně vyrobit různá množství výrobků (v závislosti na velikosti podniků a dalších faktorech) Vložíme-li do firem další zdroje (např. je zvýšíme o 20 %), mohou různé firmy zvýšit svou produkci rozdílně, a to v závislosti na tom, zda se u nich projevují rostoucí, konstantní nebo klesající výnosy z rozsahu. +66 % +20 % +10 % +20 % Další informace dole v poznámce

16 Analýza nákladů

17 Analýza nákladů - předpoklady Výrobce usiluje o maximalizaci zisku Výrobce usiluje o maximalizaci zisku V dokonalé konkurenci, kde je cena stanovena, je to možné jen skrze snižování nákladů (v NK je to možné dosáhnout i zvýšením ceny). V dokonalé konkurenci, kde je cena stanovena, je to možné jen skrze snižování nákladů (v NK je to možné dosáhnout i zvýšením ceny). Náklady = peněžně vyjádřená hodnota výrobních faktorů (vstupů) použitých (spotřebovaných) při výrobě statků Náklady = peněžně vyjádřená hodnota výrobních faktorů (vstupů) použitých (spotřebovaných) při výrobě statků

18 Náklady v KO a DO Krátké období ( KO ) je tak dlouhý časový horizont, ve kterém firma může měnit pouze některé (variabilní) vstupy (práce, suroviny…), zatímco ostatní (fixní) vstupy (používanou technologii, výrobní prostory atd.) měnit nemůže Krátké období ( KO ) je tak dlouhý časový horizont, ve kterém firma může měnit pouze některé (variabilní) vstupy (práce, suroviny…), zatímco ostatní (fixní) vstupy (používanou technologii, výrobní prostory atd.) měnit nemůže => V krátkém období rozlišujeme fixní i variabilní náklady Dlouhé období ( DO ) je dostatečně dlouhý časový horizont, ve kterém může firma měnit množství všech používaných vstupů, tedy např. najímat pracovníky stejně jako rozšiřovat výrobní kapacity (budovy, stroje…) Dlouhé období ( DO ) je dostatečně dlouhý časový horizont, ve kterém může firma měnit množství všech používaných vstupů, tedy např. najímat pracovníky stejně jako rozšiřovat výrobní kapacity (budovy, stroje…) => V dlouhém období všechny náklady považujeme za variabilní Další informace dole v poznámce

19 Zamyšlení nad fixními a variabilními náklady Proč myslíte, že v restauraci obvykle zaplatíte za ½ porci jídla minimálně 2/3 ceny a nikoliv ½ ceny? Proč myslíte, že v restauraci obvykle zaplatíte za ½ porci jídla minimálně 2/3 ceny a nikoliv ½ ceny?

20 Zapamatujme si! V dalším výkladu si vysvětlíme a musíme jasně rozlišovat: 1) 1) Náklady vztahující se k celkové produkci firmy (náklady vynaložené na výrobu všech výrobků, tedy tzv. celkové náklady (TC, FC a VC) 2) 2) Náklady vztahující se k jednotce vyrobené produkce firmy (náklady vynaložené na výrobu jednoho výrobku, tedy tzv. jednotkové náklady (MC, AC, AVC a AFC) Ve vývoji celkových a jednotkových nákladů je velký rozdíl a pokud je mezi sebou zaměníte, může být Vaše odpověď v testu nebo u zkoušky zcela špatně. Proto věnujte pochopení tohoto rozdílu velkou pozornost!

21 Náklady vztahující se k celkové produkci

22 Celkové, fixní a variabilní náklady Celkové náklady (TC – total costs) = souhrn všech nákladů použitých při výrobě. Celkové náklady (TC – total costs) = souhrn všech nákladů použitých při výrobě. Podle vztahu k objemu výroby je lze členit na: Podle vztahu k objemu výroby je lze členit na: Fixní náklady (FC – fixed costs) – vznikají nezávisle na objemu produkce, ale pouze v krátkém období. Fixní náklady (FC – fixed costs) – vznikají nezávisle na objemu produkce, ale pouze v krátkém období. Variabilní náklady (VC – variable costs) – vznikají a rostou s každou další jednotkou produkce Variabilní náklady (VC – variable costs) – vznikají a rostou s každou další jednotkou produkce Fixní náklady + Variabilní náklady Celkové náklady Další informace dole v poznámce

23 Celkové, fixní a variabilní náklady Proporcionální (lineární) VC FC 0 Objem produkce Kč Celkové (lineární) náklady Růst variabilních nákladů je často nelineární, a to z důvodu různého možného stupně využívání jednotlivých položek variabilních nákladů výrobcem

24 Fixní a variabilní náklady v praxi Představte si, že chcete nakoupit v elektronickém obchodě nějaké zboží a to následně prodat. Jaké náklady budete mít spojené s nákupem v e-shopu? Které budou fixní a které variabilní? Představte si, že chcete nakoupit v elektronickém obchodě nějaké zboží a to následně prodat. Jaké náklady budete mít spojené s nákupem v e-shopu? Které budou fixní a které variabilní? Jak se změní náklady rodiny (domácnosti), jestliže (a) se jí narodí dítě (b) dítě se osamostatní (odstěhuje se do vlastního bytu) Jak se změní náklady rodiny (domácnosti), jestliže (a) se jí narodí dítě (b) dítě se osamostatní (odstěhuje se do vlastního bytu) Tři studenti si pronajali během studií byt 3+1. Jak se změní náklady studenta (který si prodlužuje studium) po té, co jeho spolubydlící se po promocích odstěhovali. Tři studenti si pronajali během studií byt 3+1. Jak se změní náklady studenta (který si prodlužuje studium) po té, co jeho spolubydlící se po promocích odstěhovali.

25 Náklady vztahující se k jednotce produkce

26 Vedle celkových nákladů je důležité v souvislosti se změnou objemu produkce sledovat také další nákladové veličiny: Vedle celkových nákladů je důležité v souvislosti se změnou objemu produkce sledovat také další nákladové veličiny: Mezní náklady (MC) Mezní náklady (MC) Průměrné náklady (AC), které můžeme rozdělit na: Průměrné náklady (AC), které můžeme rozdělit na: Průměrné variabilní náklady (AVC) a Průměrné variabilní náklady (AVC) a Průměrné fixní náklady (AFC) Průměrné fixní náklady (AFC)

27 Mezní náklady (MC – marginal costs) Vyjadřují dodatečné náklady na výrobu jedné další jednotky výstupu Vyjadřují dodatečné náklady na výrobu jedné další jednotky výstupu Křivka MC je „inverzní“ ke křivce MP (mezního produktu) Křivka MC je „inverzní“ ke křivce MP (mezního produktu) Průběh křivky závisí na využití fixních a variabilních faktorů výroby. MC nejdříve klesají (projevují se rostoucí výnosy z variabilního inputu – MP je rostoucí)… Průběh křivky závisí na využití fixních a variabilních faktorů výroby. MC nejdříve klesají (projevují se rostoucí výnosy z variabilního inputu – MP je rostoucí)… … poté MC rostou (projevují se klesající výnosy z variabilního inputu – MP je klesající) … poté MC rostou (projevují se klesající výnosy z variabilního inputu – MP je klesající) Q MP MC při výrobě první jednotky = TC při výrobě jedné jednotky – TC při výrobě nula jednotek (obdobně u dalších jednotek) Čitatel udává, o kolik se změní celkové náklady. Jmenovatel udává, o kolik se změní objem produkce. Objasněme si blíže, co nám říká křivka MC. Udává, kolik nás stojí výroba každého dalšího výrobku… Q 10 Kč 7 Kč 5 Kč Kč Jaké jsou tedy celkové náklady při výrobě 5 kusů výrobku? TC 5 = 31 Kč

28 Průměrné (celkové) náklady (na kus) Average (total) costs – AC, ATC (jednicové neboli průměrné náklady) vyjadřují průměrné (celkové) náklady, které firma vynakládá na výrobu jedné jednotky výstupu. Average (total) costs – AC, ATC (jednicové neboli průměrné náklady) vyjadřují průměrné (celkové) náklady, které firma vynakládá na výrobu jedné jednotky výstupu. Klesající část je projevem rostoucích výnosů z rozsahu (  TC připadající na kus) Klesající část je projevem rostoucích výnosů z rozsahu (  TC připadající na kus) Minimum je projevem konstantních výnosů z rozsahu Minimum je projevem konstantních výnosů z rozsahu Rostoucí část je projevem klesajících výnosů z rozsahu (  TC na jeden kus) Rostoucí část je projevem klesajících výnosů z rozsahu (  TC na jeden kus) Lze ji rozdělit na AVC a AFC Lze ji rozdělit na AVC a AFC Q AC Čitatel udává výši celkových nákladů při zkoumaném objemu produkce. Jmenovatel udává velikost zkoumaného objemu produkce. AC

29 Mezní a průměrné veličiny Vztahy mezních a průměrných veličin lze vysvětlit například na vztahu aktuální rychlosti (vztahuje se pouze k aktuálnímu kilometru) a průměrné rychlosti (vztahuje se ke všem najetým km) automobilu. Vztahy mezních a průměrných veličin lze vysvětlit například na vztahu aktuální rychlosti (vztahuje se pouze k aktuálnímu kilometru) a průměrné rychlosti (vztahuje se ke všem najetým km) automobilu. MC AC CiCi Q i

30 Průměrné variabilní náklady (AVC) Klesající část křivky je spojena s vyšším (efektivnějším) využíváním vstupů, rostoucí naopak s menší efektivností (např. „přeplácení“ pracovníků). Q AVC Dostáváme množstevní slevy… …přetěžujeme kapacity dodavatelů AVC

31 Kč Q Průměrné fixní náklady (AFC) Je běžné, že s růstem produkce jsou (konstantní) fixní náklady rozdělovány na stále větší počet jednotek produkce (průměrně tedy připadá na každou jednotku menší podíl FN) a AFC tedy klesají. Je běžné, že s růstem produkce jsou (konstantní) fixní náklady rozdělovány na stále větší počet jednotek produkce (průměrně tedy připadá na každou jednotku menší podíl FN) a AFC tedy klesají. Tento jev nazýváme regrese (rozpouštění) fixních nákladů Tento jev nazýváme regrese (rozpouštění) fixních nákladů Platí: Platí: AFC Představte si, že si chcete s kamarády najmout autobus na přepravu z Prahy do Brna. Pronajímatel autobusu Vám nabízí přepravu za paušální částku Kč. Jakou částku jízdného budete muset vybrat minimálně od každého kamaráda, pokud Vás pojede 5 lidí? Bude se tato částka lišit, když Vás pojede 10, 20 nebo 40 lidí? 800 Kč/ 400 Kč/ 200 Kč/ Další informace dole v poznámce

32 Technologické optimum Minimální průměrné náklady jsou v bodě, kde křivka MC protíná křivku AC. Objem produkce, odpovídající tomuto bodu nazýváme Technologické optimum Minimální průměrné náklady jsou v bodě, kde křivka MC protíná křivku AC. Objem produkce, odpovídající tomuto bodu nazýváme Technologické optimum Pokud MCAC pak růst produkce zvyšuje AC Pokud MC>AC pak růst produkce zvyšuje AC Tech. optimum (bere v úvahu pouze náklady) se však může lišit od optimálního rozsahu produkce (bere v úvahu náklady i cenu statku), který si vysvětlíme v dalším tématu Tech. optimum (bere v úvahu pouze náklady) se však může lišit od optimálního rozsahu produkce (bere v úvahu náklady i cenu statku), který si vysvětlíme v dalším tématu MC AC CiCC1CiCC1 Q 1 Q i Další informace dole v poznámce

33 Vývoj nákladů – shrnutí k zapamatování Celkové náklady (TC) se s rostoucím objemem produkce zvyšují (i když různým tempem) Průměrné celkové náklady (AC, ATC) s rostoucím objemem produkce nejdříve klesají a po dosažení technologického optima mohou růst Fixní náklady (celkové - FC) s rostoucím objemem produkce zůstávají konstantní (případně se zvyšují skokem např. při dosažení kapacity) Průměrné fixní náklady (AFC) s růstem objemu produkce klesají se rostoucím objemem produkce zvyšují a naopak. Variabilní náklady (celkové - VC) se s rostoucím objemem produkce zvyšují (i když různým tempem) a naopak. Průměrné variabilní náklady (AVC) Průměrné variabilní náklady (AVC) s rostoucím objemem produkce nejdříve klesají (např. díky množstevním slevám dodavatelů) a od určitého objemu produkce mohou růst (např. přetěžováním kapacit dodavatelů)

34

35 Příjmy firmy

36 Celkový příjem (Total revenue – TR) – celková částka, kterou firma získá prodejem svých statků Celkový příjem (Total revenue – TR) – celková částka, kterou firma získá prodejem svých statků TR = P * Q Průměrný příjem (Average revenue – AR) – průměrný příjem připdající na jednotku produkce Průměrný příjem (Average revenue – AR) – průměrný příjem připdající na jednotku produkce AR = TR / Q = (P * Q) / Q = P Mezní příjem (Marginal revenue – MR) – změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku Mezní příjem (Marginal revenue – MR) – změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku MR =  TR /  Q MR z prodeje první jednotky = TR z prodeje jedné jednotky – TR z prodeje nula jednotek (obdobně u dalších jednotek)

37 Vztah ceny a vyrobené produkce v DK V dokonalé konkurenci je cena konstantou nezávislou na firmě V dokonalé konkurenci je cena konstantou nezávislou na firmě firma prodá všechnu vyrobenou produkci aniž ovlivní cenu => firma prodá všechnu vyrobenou produkci aniž ovlivní cenu => poptávka po produkci firmy je dokonale elastická poptávka po produkci firmy je dokonale elastická křivka TR je lineární (rostoucí přímka) křivka TR je lineární (rostoucí přímka) křivka AR je rovnoběžná s osou x (osu y protíná v úrovni ceny křivka AR je rovnoběžná s osou x (osu y protíná v úrovni ceny Křivka MR je totožná s křivkou AR Křivka MR je totožná s křivkou AR

38 TR, AR a MR v dokonalé konkurenci Q P AR = MR = D 50 Q TR Za cenu 50 Kč prodá prodejce průměrně každou jednotku Za cenu 50 Kč také prodá prodejce každou další jednotku Za cenu 50 Kč prodá prodejce jakékoliv množství (které je on schopen vyrobit) Tato cena je dána trhem a firma v DK ji neovlivní Křivka TR začíná v průsečíku os

39 Vztah ceny a vyrobené produkce v NK V nedokonalé konkurenci cena závisí na objemu produkce firmy V nedokonalé konkurenci cena závisí na objemu produkce firmy cena s růstem objemu výroby klesá, protože firma musí snížit cenu aby mohla prodat další jednotku produkce => cena s růstem objemu výroby klesá, protože firma musí snížit cenu aby mohla prodat další jednotku produkce => křivka TR je nelineární s klesajícími přírůstky (křivka TR roste, dokud je MR kladný a klesá, pokud je MR záporný) křivka TR je nelineární s klesajícími přírůstky (křivka TR roste, dokud je MR kladný a klesá, pokud je MR záporný) křivka AR je klesající (stejně jako křivka MR, která však klesá rychleji) křivka AR je klesající (stejně jako křivka MR, která však klesá rychleji) Q P D = AR 50 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 MR = V DK je křivka poptávky totožná s křivkou AR a MR. Za danou cenu výrobce prodá jakékoliv množství (např. množství Q 1 prodá za 50 Kč). V NK však prodejce, pokud chce zvýšit prodané množství, musí snížit cenu… … a pokud chce prodat ještě větší množství, musí snížit cenu ještě více. Křivka D (a tedy i křivka AR) je v NK klesající… … a křivka MR musí tedy klesat ještě více (dle nám známého vztahu mezi mezními a průměrnými veličinami) Další informace dole v poznámce

40 TR, AR a MR v nedokonalé konkurenci AR = P TR MR 0 Kč Q Při objemech produkce, kdy je mezní příjem kladný, pak i přes pokles ceny (AR) celkový příjem roste (poptávající se tedy chovají elasticky) Při objemech produkce, kdy je mezní příjem záporný, pak i přes pokračující výrazný pokles ceny (AR) celkový příjem klesá (poptávající se tedy chovají neelasticky) Při objemu produkce, kdy je mezní příjem nulový, je celkový příjem maximální

41 Zisk Zisk (Z) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady: Z = TR – TC Zisk (Z) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady: Z = TR – TC Zisk na jednotku produkce = Z / Q = (TR/Q) – (TC/Q) = AR – AC Zisk na jednotku produkce = Z / Q = (TR/Q) – (TC/Q) = AR – AC Můžeme rozlišovat: Můžeme rozlišovat: Účetní zisk = TR – explicitní náklady Účetní zisk = TR – explicitní náklady Ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady Ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady Pokud je ekonomický zisk nulový, podnik dosahuje tzv. normálního zisku Pokud je ekonomický zisk nulový, podnik dosahuje tzv. normálního zisku Ekonomický zisk slouží k rozhodování o tom, zda se podnikatelská činnost vyplatí či nikoliv. Vyplatí se tehdy, když je ekonomický zisk kladný a naopak se nevyplatí, když je záporný. Ekonomický zisk vlastně porovnává zisk z aktivity, kterou jsme uskutečnili, s tím, co jsme mohli získat jinde (jinou aktivitou). Díky tomu můžeme posoudit, zda námi uskutečněná aktivita byla skutečně tou nejlepší volbou.

42 Dodatek

43 TR, AR a MR v dokonalé a nedokonalé konkurenci - shrnutí Q Kč AR = P = MR = d P Q Kč TR AR = P MR TR

44 Firma Nákladové, produktové a příjmové veličiny Pro pochopení rozdílů mezi veličinami nákladů, produktu a příjmů je důležité uvědomit si, kde jednotlivé kategorie vznikají a kde je tudíž možné je v podniku vysledovat a měřit… Pro pochopení rozdílů mezi veličinami nákladů, produktu a příjmů je důležité uvědomit si, kde jednotlivé kategorie vznikají a kde je tudíž možné je v podniku vysledovat a měřit… Dodavatel materiáluDodavatel práce Dodavatel energie Výroba Náklady Sklad hotových výrobků Produkt Zákazníci Zde vznikají náklady (celkové, průměrné, mezní…) Příjem Zde vzniká produkt (celkový, průměrný, mezní…) Zde vznikají příjmy (celkové, průměrné, mezní…)

45 Pamatujme si… Vztahy mezi celkovými a mezními veličinami: Pokud je celková veličina rostoucí, mezní je kladná Pokud je celková veličina rostoucí, mezní je kladná Pokud je celková veličina klesající, mezní je záporná Pokud je celková veličina klesající, mezní je záporná Pokud celková veličina dosahuje extrému (neroste ani neklesá), mezní veličina je nulová Pokud celková veličina dosahuje extrému (neroste ani neklesá), mezní veličina je nulová Vztahy mezi průměrnými a mezními veličinami: Pokud průměrná veličina je rostoucí, mezní leží nad ní (je větší) Pokud průměrná veličina je rostoucí, mezní leží nad ní (je větší) Pokud je průměrná veličina klesající, mezní leží pod ní (je menší) Pokud je průměrná veličina klesající, mezní leží pod ní (je menší) Pokud průměrná veličina neroste ani neklesá (dosahuje extrému), mezní veličina je jí rovna Pokud průměrná veličina neroste ani neklesá (dosahuje extrému), mezní veličina je jí rovna

46

47 Elasticita poptávky hraje velkou roli při určování změny ceny prodejcem a jejím dopadu na celkový příjem. Platí jednoduchý vztah: Pokud je poptávka elastická, pak zvýšení celkového příjmu je možné docílit snížením ceny. Proč? Elastická poptávka znamená, že spotřebitelé reagují na změnu ceny citlivě. Snížením ceny sice prodejce ztratí určitý příjem, avšak tato ztráta příjmu je mu více než dostatečně vykompenzována velkým nárůstem poptávaného (a tedy i prodaného) množství. Opačně to platí při zvýšení ceny. Pokles o 10 % Nárůst o 30 % Pro zjednodušení dále předpokládejme, že prodáváme červené víno v ceně 100 Kč/litr a při této ceně prodáme denně 100 litrů. ? Pokles ceny například o 10 % (tedy na 90 Kč/litr) způsobí, že spotřebitelé budou citlivě reagovat a zvýší své poptávané množství o 30 % (tedy na 130 litrů denně). Nárůst (o 17 %) Dopad elasticity na celkový příjem při změně ceny – elastická poptávka Pokud uvažujeme elastickou poptávku, pak koeficient elasticity musí být větší než 1. Předpokládejme tedy třeba hodnotu 3, což znamená, že s každou změnou ceny o 1 % se změní poptávané množství o 3 %.

48 Dopad elasticity na celkový příjem při změně ceny – neelastická poptávka Obdobný efekt je i u neelastické poptávky Platí jednoduchý vztah: Pokud je poptávka neelastická, pak zvýšení celkového příjmu je možné docílit zvýšením ceny. Proč? Neelastická poptávka znamená, že spotřebitelé reagují na změnu ceny necitlivě (velmi málo, nikoliv vůbec). Zvýšením ceny sice prodejce ztratí určitý počet zákazníků, avšak tato ztráta prodaného množství bude jen velmi malá (oproti nárůstu ceny) a tudíž mu bude vykompenzována právě zmíněným růstem ceny. Opačně to platí při poklesu ceny. Pokud uvažujeme neelastickou poptávku, pak koeficient elasticity musí být menší než 1. Předpokládejme tedy třeba hodnotu 0,6, což znamená, že s každou změnou ceny o 1 % se změní poptávané množství o 0,6 %. Pro zjednodušení opět předpokládejme, že prodáváme červené víno v ceně 100 Kč/litr a při této ceně prodáme denně 100 litrů. ? Zvýšení ceny například o 10 % (tedy na 110 Kč/litr) způsobí, že spotřebitelé budou snižovat své poptávané množství, ale budou reagovat necitlivě a sníží jej pouze o 6 % (tedy na 94 litrů denně). Nárůst (o 3,4 %) Nárůst o 10 % Pokles o 6 %


Stáhnout ppt "Analýza chování firmy Produkční analýza Náklady a příjmy firmy Optimalizace chování firmy Odvození křivky nabídky."

Podobné prezentace


Reklamy Google