Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Diabetes mellitus v dětském věku Dr.Štěpánka Průhová, PhD. Klinika dětí a dorostu 3.LF UK.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Diabetes mellitus v dětském věku Dr.Štěpánka Průhová, PhD. Klinika dětí a dorostu 3.LF UK."— Transkript prezentace:

1 Diabetes mellitus v dětském věku Dr.Štěpánka Průhová, PhD. Klinika dětí a dorostu 3.LF UK

2 Diabetes mellitus Metabolické onemocnění různé etiologie charakterizované chronickou hyperglykémií v důsledku poruchy tvorby nebo účinku inzulínu nebo kombinací obou

3 Klasifikace diabetu mellitu dle etiologie (ADA 1997, WHO 1998) Diabetes mellitus 1. typu ( destrukce beta buněk, vedoucí obvykle k absolutnímu nedostatku inzulínu) Původní jména: juvenilní diabetes, diabetes se sklonem ke ketoacidóze, IDDM 1A: Imunologicky zprostředkovaný 1B: Idiopatický Diabetes mellitus 2. typu (způsobený obvykle inzulínovou rezistencí - relativní inzulínovou deficiencí) Původní jméno: NIDDM Gestační diabetes mellitus (počátek nebo rozpoznání glukózové intolerance v graviditě) Jiné specifické typy diabetu

4 Jiné specifické typy diabetu mellitu Geneticky podmíněný defekt funkce beta buněk Maturity onset diabetes of the young (MODY 1-6), genový defekt Genetický defekt v působení inzulínu Choroby postihující buňky pankreatu s endokrinní funkcí pancreatitis, trauma, cystická fibróza, hemochromatóza, nádory.. Infekce kong. rubeola, CMV Endokrinopatie Cushingův syndrom, feochromocytom, akromegalie,… Léky nebo chemikálie glukokortikoidy, diazoxide, alfa interferon, … Genetické syndromy často spojené s diabetem Downův, Turnerův, Klinefelterův, Prader-Willy, Wolframův syndrom,…

5 Stav v roce 2004/2005 v současné době je registrováno 194 milionů lidí na světě s DM tj. 5,1% světové dospělé populace 90-95% má T2DM odhady pro rok 2025: vzestup na 334 milionu lidí s DM až 6,3% světové dospělé populace v některých zemích je prevalence DM již nyní mnohem vyšší: Spojené Arabské Emiráty 20%, Bahrain 15%...

6 Stav v roce 2004/2005 v současnosti je na světě známo cca dětí mladších 15 let s T1DM každý rok přibude cca nových případů dětí s DM je v „rozvojových zemích“

7 Celosvětově přibývá případů T2DM u dětí a dospívajících v některých regionech je enormní nárůst nových případů T2DM mezi dětmi a mladistvými –native Americans (Pima indiáni), Australští aboriginové, původní obyvatelstvo Pacifických ostrovů v USA a Austrálii představuje T2DM 20-40% nově diagnostikovaných případů DM u dětí, v Japonsku 70% 30% dětí s T2DM potřebuje léčbu inzulínem a má stejné náklady na léčbu jako děti s T1DM léčba těchto dětí je stejně náročná jako u dětí s T1DM, často jsou tyto děti ještě hůře kompenzovány a dlouho unikají diagnóze (což zvyšuje rychlost nástupu komplikací)

8 Stav v roce 2004/2005 v současnosti je na světě odhadem 1 mld lidí obézních – tito lidé jsou všichni v riziku metabolického syndromu a T2DM dle zprávy WHO se předpokládá vzestup úmrtí na DM – na Americkém kontinentu o 80% –v oblasti Západního Pacifiku o 50% –v Africe o 40% těmto úmrtím se dá předejít regulací obezity a změnou životního stylu!!!

9 Komplikace diabetická nefropatie představuje 1/3 všech příčin terminálního selhání ledvin ve světě diabetická retinopatie je zodpovědná za 5% všech případů trvalého oslepnutí každých 30 min. se na světě amputuje část končetiny nebo končetina pro diabetickou nohu….

10 DM 1. typu – Epidemiologie I Incidence kolísá mezi státy a etniky V zemích s vyšší incidencí je zřejmé, že: 1.Diabetes je velmi vzácný u dětí mladších 1 rok 2.Incidence vzrůstá s věkem 3.Jistý „malý peak“ u dětí ve věku 2- 4 let 4.Zřejmý „velký peak“ u dětí ve věku let Ve většině zemí stoupá incidence diabetu (průměrný vzestup 3%) V některých zemích – vyšší incidence u dětí do 5 let Nejsou jasné známky dědičnosti, ačkoli může být několik postižených v rodině

11 DM 1. typu (1A) – Epidemiologie II Incidence pro ČR

12 DM 1. typu (1A) – Epidemiologie III Riziko vzniku diabetu pro příbuzné, pokud je diabetik v rodině je následující : Riziko pro dítě jestliže otec má T1DM 7% Riziko pro dítě jestliže matka má T1DM 2% Riziko pro identické dvojče dítěte s T1DM 35% Riziko pro sourozence dítěte s T1DM 5% Riziko pro běžnou populaci 1-2‰ 90% případů sporadicky sezónní výskyt - podzim, zima

13 Typ IA DM - Etiologie Imunologicky zprostředkovaná choroba Primární - buněčná imunita –Primární - buněčná autoimunita - T-bb zprostředkovaný proces –Primární autoantigen není znám - specifický epitop insulínu? Sekundárně se vyvíjejí specifické protilátky –ICA (islet cell antibodies) –IAA (insulin autoantibodies) –GAD (nebo anti-GAD65-glutamic acid decarboxylase antibodies) –ICA512/IA-2 (against islet protein tyrosine phosphatase) –Phogrin/IA-2β –Anti-carboxypeptidase H Predikce rizika vzniku 1A DM během 5 let GAD 50%, GAD plus IAA 65%, GAD plus ICA 85%

14 Patogeneze DM 1. typu čas Genetická predispozice % beta buněk (? Spouštěcí faktory ?) Normální sekrece inzulínu Normální glykémie Manifestní diabetes C-peptid pozitivní C-peptid negativní Pozitivita autoprotilátek

15 Typ IA DM - Etiologie Genetické vlivy - specifický gen nenalezen Riziko 1A DM u prvostupňových příbuzných pacienta- 15 krát vyšší než je riziko u běžné populace Konkordance u monozygotních dvojčat 35% Úloha HLA při familiárním výskytu Predisponující a „ochranné“ lokusy DRB1, DQA1 a DQB1 např. genetické markery pro zvýšené riziko: HLA DR3-DQA1*0501-DQB1*0201 genetické markery pro snížené riziko: HLA DR4-DQA1*0102-DQB1*0602 Genom - intenzivní výzkum vazeb ke specifickým genům: více než 13 lokusů potenciálně spojených se zvýšeným rizikem vzniku DM (výzkum u sourozenců) Současný výskyt jiných autoimunit celiakie –10% (většinou asymptomatická), autoimunitní thyreoiditis 20-30% (10% hypo), Addisonova nemoc - 1,6%, APS

16 HLA (IDDM1) Expert Reviews in Molecular Medicine, 2003

17 Typ IA DM - Etiologie Zevní vlivy Bílkovina kravského mléka –Skandinávské studie – korelace mezi sníženým počtem kojených dětí a zvýšenou incidencí DM (není jednoznačné!) Viry –DM 1. typu a thyroiditis - spojené s kongenitální rubeolou –P2-C protein Coxsackie B viru a GAD65 autoantigen mají homologní sekvence - indukce autoimunitní reakce (molekularní mimikry?) –Vyšší prevalence PCR-detekované enterovirové infekce nebo anti-enterovirových Ab byly prokázány u počínajícího DM 1 –Průkaz endogenního retroviru - těsná asociace s počátkem DM 1. typu

18 Diagnostika hyperglykémie normální glykémie / NGT - normální glukózová tolerance (plazma) –nalačno: 3,3 – 5,6 mmol/l –2 hodiny po zátěži:  7,8 mmol/l IGT (impaired fasting glucose) / IGT – porucha glukózové tolerance –nalačno: 5,6 – 6,9 mmol/l –2 hod. po zátěži 7,8-11,1mmol/l podezření na DM –nalačno:  7,0 mmol/l –2 hod. po zátěži:  11,1 mmol/l Diabetes Care, 28, Suppl. 1, 37-41

19 T1DM – diagnóza jsou indikací k vyšetření: glykosurie (> 55 mmol/l) ketonurie ( > 4 mmol/l) zachycená hyperglykémie ( > 11.1 mmol/l, 200 mg/dl) Jestliže není diagnóza jasná - indikujeme pomocná vyšetření: 1.Opakované vyšetření glykémie, glukosurie, HbA 1C 2.Vyšetření autoprotilátek vztahujících se k diabetu (ICA,GAD,IAA,IA-2) 3.Hodnocení rizikových faktorů (obesita, rodinná anamnéza T1DM nebo T2DM, autosomálně dominantní dědičnost diabetu ve vztahu k možnému genetickému defektu MODY) 4.Dynamické testy

20 T1DM – klinické projevy Obvykle náhlý a akutní začátek s polyurií, polydipsií a známkami ketoacidózy minimum má pomalý začátek se symptomy postupně nastupujícími Další klinické známky Persistentní enuréza Abdominální bolest s nebo bez zvracení Vaginální nebo orální kandidóza hubnutí nebo neprospívání únava, irritabilita, snížení školní výkonnosti opakované kožní infekce

21 Léčba DM 1. typu Inzulín Edukace Dieta Monitoring Compliance

22 Léčba inzulínem Léčba hned po stanovení dg. Používáme lidský rekombinantní inzulín - snížení immunogenicity Princip léčby inzulínem –dodat dostatek inzulínu během 24 h k zajištění bazální dodávky –dodat bolusy inzulínu k ovlivnění glykémie po jídle Místa aplikace –stehno –břicho –paže –hýždě Různé aplikátory - pera, stříkačky, inzulínová pumpa

23 Různé typy inzulínu Typ inzulínuZačátek účinku (h) Vrchol účinku (h) Trvání účinku (h) Krátce působící analoga (Humalog) Rychle působící (Humulin R, Actrapid) Intermediální (Humulin N, Insulatard) Dlouho působící Lantus, Levemir 2.0 není

24 Používaná inzulínová schémata Systém bolusů a bazálu Dvě injekce denně (batolata) –směs rychle a intermediálně působícího inzulínu (před snídaní a hlavním večerním jídlem) Tři injekce denně (do 6 let) –směs rychle a intermediálně působícího inzulínu před snídaní a večerním jídlem, rychle působící inzulín před obědem nebo svačinou –3x denně intermediálně působící inzulín po 8 hod. (kojenci, novorozenci) Čtyři injekce denně (nad 6 let) –3xdenně rychle působící inzulín před hlavními jídly a na noc 1 dávka intermediálně působícího inzulínu Inzulínová pumpa

25 Jídelní režim Jeden ze základních kamenů léčby a edukace nutná rovnováha mezi příjmem potravy, hladinou inzulínu a spotřebou energie Celkové denní rozložení dle zdrojů energie má být následující –sacharidy >50% (vázané cukry) –tuky 30-35% –proteiny 10-15% (klesá s věkem) Kvantifikace sacharidů –výměnné jednotky ( 1 v.j. = 12 g sacharidů)

26 Monitoring diabetika Self-monitoring glykémie je základním bodem režimu pomáhá monitorovat denně hladiny glykémie –Nezbytné pro každodenní úpravy dávek inzulínu v domácím prostředí –Detekce hypoglykémie –Nutné k efektivnímu zvládnutí hyperglykémie při mimořádných stavech (nemoc..) Časování self-monitoringu –glykemický profil (4/den, 9/den) Monitoring glukosurie –Velmi hrubé hodnocení hladiny glykémie za několik předcházejících hodin – lze orientačně využít při ranním stanovení Monitoring ketonurie –během nekontrolované hyperglykémie, infektů, po hypoglykémii; každý den ráno

27 Stanovení optimální kompenzace diabetika Glykosilovaný hemoglobin (HbA 1C ) –Reflektuje hladiny glykémie za 6-12 týdnů –Normální hladina < 4,2% (nediabetik) –Optimální kompenzace diabetika < 6,0 % –Suboptimální kompenzace 6,0-7,5% –Špatná kompenzace > 7,5%

28 Diabetes mellitus 2.typu (T2DM) V dospělosti: hlavní forma diabetu u dětí: dříve neznámá, ale začíná se vyskytovat ve vyspělých zemích spolu s nárůstem dětské obezity častěji než T1DM se vyskytuje např. – v Japonsku nebo u některých etnických skupin (Native Americans, Canadians, African Americans, South Asian Indians, Pacific Islanders a Australian Aborigines) 80-90% jsou v době diagnózy obézní Většina dětí nebo dospívajících je v době dg. asymptomatická Mohou vyvinout DKA při některých mimořádných stavech - stres, nemoc... ! Jsou popisována i úmrtí na DKA a maligní hyperpyrexii při manifestaci T2DM Vysoké riziko chronických komplikací, které jsou akcelerovány

29 DM 2. typu - Etiologie neznámá Genetické (polygenní) factory jsou důležité –Identická dvojčata mají 100% konkordanci T2DM –Faktory životního stylu přejídání, nedostatek fyzické aktivity, nadměrný příjem sacharidových a energetických nápojů Vztah intrauterinní růstové retardace - excesivní postnatální výživa-obesita-hyperinsulinémie a insulinová resistence-diabetes, hypertenze, kardiovaskulární nemoci (metabolický syndrom)

30 Akantozis nigricans - hyperkeratotická ložiska nejčastěji v axile, na krku, v ohybech

31 DM 2. typu - Princip léčby Redukce hmotnosti Cvičení a zdravý životní styl kontrolovaný příjem kalorií a sacharidů perorální antidiabetika jako deriváty sulfonylurey a Metformin (event. alpha- glucosidase inhibitory a thiazolindiony) ev. inzulínová léčba

32 Charakteristické příznaky DM 1. a 2. typu u dětí a mladistvých Typ 1Typ 2 VěkBěhem dětstvíPuberta PočátekAkutní, rychlý, těžkýVariabilní (pomalý, prudký) Závislost na inzulínuStáláVariabilní Inzulínová sekreceChybí nebo nízkáVariabilní Citlivost k inzulínuNormálníSnížená GenetikaPolygenní Rasová/etnická distribuce Není, ale incidence je velmi variabilní Jisté etnické skupiny jsou zvláště rizikové Frekvence (% všech diabetiků mladého věku) Obvykle > 90%Většina států < 10% (Japonsko 80 %) Associace Autoimunita Ketóza Obezita Ano Častá Ne Řídká Závažná

33 Genetický defekt beta buněk: MODY - definice Maturity Onset Diabetes of the Young trvalá hyperglykémie diagnostikovaná před 25. rokem života, která může být léčena bez inzulínu déle než 2 roky. (R Tattersall, 1998) NIDDM s AD dědičností a časným začátkem –NIDDM 5 let po stanovení dg. léčen bez inzulínu léčen nízkými dávkami inzulínu + zachovalá sekrece C- peptidu –AD dědičnost ve generacích nalezena podobná porucha metabolismu glukózy

34 MODY - typy 6 typů MODY dle genových defektů –MODY1 - gen pro hepatální nukleární faktor-4α –MODY2 - gen pro glukokinasu –MODY3 - gen pro hepatální nukleární faktor-1α –MODY4 - gen pro inzulínový promotorový faktor –MODY5 - gen pro hepatální nukleární faktor-1β –MODY6 - gen pro NeuroD 2 základní skupiny dle klinického projevu : –A) MODY 1,3,4,5 a 6 = diabetes transkripčních faktorů –B) MODY 2 = porucha funkce glukokinasy

35 A) diabetes transkripčních faktorů HNF-1α, HNF-4α, HNF-1β, IPF-1, NeuroD regulace transkripce genů v β buňkách - v případě nositele mutace je tato regulace porušena mutace vede k tvorbě proteinu s omezenou schopností vazby na DNA zásah do embryonálního vývoje β buněk postupné selhávání schopnosti β buněk kontrolovat glykémii vede k závislosti nositele na inzulínu

36 diabetes transkripčních faktorů MODY 1 a MODY 3 postupná porucha kontroly glykémie manifestace diabetu mezi rokem –hyperglykémie (obvykle nad 12 mmol/l) bez ketoacidózy –často polyurie, polydipsie při záchytu –většinou - puberta, těhotenství vysoké riziko mikro- i makrovaskulárních komplikací léčba: inzulín (< 0.5 IU/kg/den), PAD prevalence: MODY %, MODY1 5% MODY4 a 5 0-0,5%, MODY6 1.5%

37 MODY 1 a 3 - závěry Molekulárně-genetické vyšetření přispěje ke stanovení přesné diagnózy u rodiny s podezřením na MODY diabetes u jedinců bez diabetu lze stanovit riziko vzniku diabetu a v případě nosičství mutace doporučit včasné vyšetření časnější zahájení léčby přispívá ke zlepšení prognózy pacientů dobrá kompenzace může významně snížit rozvoj komplikací Nespolupracující pacient s MODY1 a MODY3 nemá DKA, ale má vysoké riziko diabetických komplikací !

38 B) glukokinasový diabetes Gen pro glukokinasu na 7p glukokinasa = enzym umožňující fosforylaci glukosy je to senzor β buněk pro glukosu nižší aktivita omezí vnímavost β buněk ke glukose

39 Regulace genů v β-buňce HNF-6 Cílové geny: PFK-2, GCK HNF-4αHNF-3β HNF-1α Cílové geny: insulin, GLUT2, GCK, PEPCK, PFK-2, L-PK IPF-1 NeuroD HNF-1β

40 Komplikace DM Akutní komplikace –Hypoglykémie –Diabetická ketoacidóza Chronické komplikace –Vasculární ( diabetická retinopatie, nefropatie, neuropatie) –porucha růstu a pubertálního vývoje –Skin conditions

41 Vaskulární komplikace Microvaskulární komplikace Retinopatie Nefropatie Neuropatie Rizikové faktory -nižší věk při manifestaci DM -délka trvání DM -špatná kompenzace -vysoký krevní tlak -kouření -abnormální hladiny lipidů -Macrovaskulární komplikace

42 Diabetická retinopatie I Typy retinopatie časná nebo základní retinopatie (není zraková porucha) –Microaneurysmata –Hemorhagie –tvrdá a měkká ložiska (exudáty) –Intra-retinal microvascular abnormalities (IRMA) retinopatie ohrožující zrak –Maculární edém –Pre-proliferativní retinopatie (progresivní IRMA, infarzace vláken retinálního nervu způsobí „bavlněné tečky“) –Proliferativní retinopatie (tvorba nových cévních formací v retině a/nebo na povrchu vitreous posterior, retinální a sklivcové krvácení, fibrozní reakce a subsequentní poškození retiny)

43 Diabetická retinopatie II Screening Při začátku DM před pubertou: 5 let po stanovení diagnózy; v 11 letech nebo se začátkem puberty a následně pravidelně Při manifestaci DM v a post pubertálně: 2 roky po stanovení diagnózy a následně pravidelně Oftalmoskopické vyšetření provedené oftalmologem Fotografování fundu – bezpečné, neinvazivní a senzitivní vyšetření s možností jasné dokumentace Prevence zlepšení compliance, nekouřit sledování microalbuminurie a krevního tlaku Intervence Laserová fotokoagulace (prevence amoce sítnice) ACE inhibitory; dobrá kompenzace

44 Diabetická nefropatie I Diabetická nefropatie a end-stage renal failure (poslední fáze chronického selhání ledvin) jsou hlavní příčinou mortality mladých dospělých s T1DM (v poslední dekádě výskyt nefropatií klesá se zlepšením léčby pacientů a lepší kontrolou glykémie) Symptomy zvýšení a persistence albuminurie Zvýšení krevního tlaku je asociováno s nefropatií Microalbuminurie Albumin excretion rate (AER) mg za 24-h sběru moče Při potvrzené persistentní microalbuminurii je vhodné pátrat po retinopatii, neuropatii a dyslipidemii

45 Diabetická nefropatie II Screening Při začátku DM před pubertou: 5 let po stanovení diagnózy; v 11 letech nebo se začátkem puberty a následně pravidelně Při manifestaci DM v a post pubertálně: 2 roky po stanovení diagnózy a následně pravidelně Prevence dobrá kompenzace, nekouřit pravidelná kontrola krevního tlaku Intervence zlepšit compliance omezit excesivní příjem proteinů ACE inhibitory

46 Diabetická neuropatie Klinicky vyjádřená neuropatie je vzácná u dětí a dospívajících s uspokojivou kompenzací Symptomy Necitlivost, bolest, křeče a parestézie porucha vibračního čití mizení šlachových reflexů Abnormality v autonomním nervovém systému (palpitace, močová inkontinence, změny papilárního reflexu …) Electromyografie Sensitivní test pro detekci subklinické neurologické poruchy Prevence dobrá kompenzace, nekouřit Intervence zlepšit kompliance - kompenzaci pacienta

47 Porucha růstu a pubertálního vývoje Může nastat v následujících případech –trvale špatná kompenzace –zhoršení nutričního stavu –sdružené onemocnění (hypotyreoza, celiakie,..) Pravidelné sledování a stanovení růstového tempa a vývoje je základním kamenem dobré péče o dětského diabetika

48 Kožní problémy Lipoatrofie –V současnosti vzácně díky humánní vysoce čištěným inzulínům Lipohypertrofie –častý problém - díky opakovaným injekcím do stejného místa –absorpce inzulínu z těchto míst je více erratic –zlepšuje se při pečlivém střídání míst aplikace Necrobiosis lipoidica diabeticorum –lividní lehce vyvýšené nebo atrofické kožní léze s příležitostně bledým nebo ulcerujícím centrem (bérce) –příčina neznámá, kontoverzní léčba a nejistá prognóza –častější výskyt u špatně kompenzovaných diabetiků

49 Necrobiosis lipoidica diabeticorum


Stáhnout ppt "Diabetes mellitus v dětském věku Dr.Štěpánka Průhová, PhD. Klinika dětí a dorostu 3.LF UK."

Podobné prezentace


Reklamy Google