Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Léčba psychotických poruch Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Léčba psychotických poruch Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno."— Transkript prezentace:

1 Léčba psychotických poruch Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno

2 Léčba schizofrenie  Léčba schizofrenie se vyvíjela po staletí  Žádný způsob nebyl nijak účinný a nemocní obvykle setrvávali v ústavech po celý život  Zlom nastal po 2. světové válce, kdy byl víceméně náhodně objeven první lék, který zlepšoval psychotické příznaky a umožňoval nemocným se schizofrenií návrat do běžného života. Tento lék se jmenuje chlorpromazin a původně se testoval jako lék proti alergiím.  Od jeho zavedení v roce 1952 se oblast farmakoterapie schizofrenie rychle rozvíjela a dodnes je mnoho desítek látek s antipsychotickým účinkem. Tyto léky dnes nazýváme antipsychotika (v minulosti též neuroleptika či „velké trankvilizéry“) a představují základ léčby schizofrenie. Jejich účinnost je bezpečně prokázána.

3 Antipsychotika  Dělí se do několika skupin, ale pro jednoduchost a názornost si je rozdělíme na 1) klasická 1) klasická 2) nová (atypická). 2) nová (atypická).

4 Klasická antipsychotika  Jsou léky účinné v léčbě schizofrenie, ale pro celou řadu nežádoucích účinků jsou dnes na ústupu.  Zástupci: chlorpromazin (Plegomazin), chlorprothixen, thioridazin, levomepromazin (Tisercin), haloperidol, melperon (Buronil) aj.  Nežádoucí účinky se liší mezi jednotlivými léky, obvykle je to útlum, ospalost, sucho v ústech a pohybové nežádoucí účinky (tzv. extrapyramidové příznaky, EPS): svalová ztuhlost (rigidita), vnitřní neklid (akatizie), nechtěné svalové záškuby (dystonie), nechtěné pohyby.  Některé z nich ovlivňují srdeční rytmus, vedou ke zvyšování hmotnosti těla a zvyšují hladinu hormonu prolaktinu v krvi.

5 Nová antipsychotika, atypika  Představují dnes první volbu v léčbě schizofrenie a rozhodně pak u dětí a dospívajících  Mají méně nežádoucích účinků než klasická antipsychotika, především těch pohybových. Pacienty jsou lépe snášena a je lepší spolupráce při jejich užívání.

6 AP 2. generace  Blokátory D2 receptorů  Serotonin-dopaminoví antagonisté (SDA)  Multireceptoroví antagonisté (MARTA)  Parciální dopaminoví antagonisté

7 D2-antagonisté  Sulpirid (DOGMATIL, SULPIROL, PROSULPIN aj.)  Amisuprid (SOLIAN) Podobný předchozímu Podobný předchozímu  Tiaprid (TIAPRIDAL, TIAPRA) Není účinný na schizofrenii ! Není účinný na schizofrenii !

8 SDA  Risperidon (RISPERDAL, RISEPRO aj.)  Paliperidon (INVEGA)  Ziprasidon (ZELDOX)

9 MARTA  Klozapin (LEPONEX)  Olanzapin (ZYPREXA)  Quetiapin (SEROQUEL, KVENTIAX)

10 Jiné  Aripiprazol (ABILIFY)

11 Strategie léčby  Léčba těmito léky je dlouhodobá, počítá se na měsíce a roky, často je celoživotní  Po vysazení dojde často k návratu příznaků schizofrenie  Léky působí tak, že vyrovnávají hladiny dopaminu v mozku, ale mají účinky i na další mozkové přenašeče

12 Další způsoby léčby  Klozapin (Leponex) je antipsychotikum, které je neobvykle účinné a používáme ho tam, kde jiné léky zklamaly. Bohužel má značné riziko narušení krvetvorby, proto se musí pravidelně kontrolovat krevní obraz.

13 Další způsoby léčby  Elektrokonvulzivní terapie (ECT/EKT), neodborně „elektrošoky“ se využívá u těžkých případů schizofrenie, především u katatonních forem. V celkové anestézii s myorelaxací se aplikuje elektrický výboj prostřednictvím elektrod umístěných ve spánkové oblasti lebky hlavy pacienta. Dochází k umělému záchvatu křečí podobnému epileptickému. Je třeba několika těchto zákroků.

14 Další způsoby léčby  Psychosociální terapie Představuje edukaci pacienta o jeho nemoci, o potřebě užívat léky, monitorovat svůj stav a v případě prvních známek zhoršení vyhledat svého psychiatra. Pacient se schizofrenií potřebuje také pomoc se zapojením se do společnosti, učí se vztahům k lidem atd. Existují tzv. chráněné dílny, kde mohou nemocní pracovat s pomocí zkušeného personálu. Představuje edukaci pacienta o jeho nemoci, o potřebě užívat léky, monitorovat svůj stav a v případě prvních známek zhoršení vyhledat svého psychiatra. Pacient se schizofrenií potřebuje také pomoc se zapojením se do společnosti, učí se vztahům k lidem atd. Existují tzv. chráněné dílny, kde mohou nemocní pracovat s pomocí zkušeného personálu.

15 Další způsoby léčby  Rodinná terapie Expressed emotions Expressed emotions  Kognitivní terapie psychóz Práce s halucinacemi Práce s halucinacemi Práce s bludy Práce s bludy Nácviky žádoucího chování Nácviky žádoucího chování

16 Nežádoucí účinky antipsychotik  Extrapyramidové nežádoucí účinky (EPS)  Nárůst tělesné hmotnosti  Sedace  Hyperprolaktinémie  Hypeglykémie a hyperlipidémie  Hematologické nežádoucí účinky  Hepatotoxicita  Epileptické paroxysmy  Účinky na kardiovaskulární systém  Anticholinergní účinky

17 EPS Poměrně časté po klasických AP Poměrně časté po klasických AP Vyskytují se i po některých atypicích (ris) Vyskytují se i po některých atypicích (ris) Zvláště u citlivých jedinců (genetika) Zvláště u citlivých jedinců (genetika) A při rychlém titrování dávky A při rychlém titrování dávky Děti a dospívající jsou citlivější! Děti a dospívající jsou citlivější! Vyšší citlivost je i u ment. retardovaných Vyšší citlivost je i u ment. retardovaných

18 EPS  Dystonie, křeče, svalové bolesti, okulogyrní krize  Dyskineze z vysazení  Lékově navozený parkinsonismus  Akatizie  Tardivní dyskinézy

19 EPS - léčba  V první linii anticholinergika, u nás biperiden (Akineton®)  Úprava dávky antipsychotika, či jeho změna  Akatizie odpovídá na léčbu špatně, spíše klonazepam (Rivotril®),  -blokátory (Trimepranol®)

20 Neuroleptický maligní syndrom  Život ohrožující nežádoucí účinek nejasného původu při léčbě antipsychotiky  Vyskytne se asi u 0,5 – 1,5% pacientů léčených antipsychotiky (z jakékoli indikace)  U dětí je četnost výskytu nejasná, ale byl popsán

21 Neuroleptický maligní syndrom  Hypertermie (horečka)  Svalová ztuhlost  Tachykardie  Hyper- nebo hypotenze  Vegetativní nestabilita  Myonekróza  Změna psychického stavu  Neléčen pokračuje do kómatu a úmrtí

22 Neuroleptický maligní syndrom  Často, ale ne vždy, je zvýšení kreatinkinázy (CK) v séru a leukocytóza  Riziko je zvláště při vyšších dávkách antipsychotik a v kombinaci s lithiem, ale i s dalšími léky

23 Neuroleptický maligní syndrom  Nutné okamžitě vysadit všechna antipsychotika a anticholinergika  JIP nebo ARO  i.v. aplikace dantrolenu  Možno podávat bromokriptin

24 Neuroleptický maligní syndrom  Úmrtnost u dospělých je 10-20%, v posledních letech se snižuje  Prediktory špatné prognózy jsou myoglobinurie a renální selhání  U dětí je úmrtnost 0% v 90. letech, 5,5% byla v 80. letech a 44% (!) v 70.letech


Stáhnout ppt "Léčba psychotických poruch Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno."

Podobné prezentace


Reklamy Google